| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Když dva jsou jako jeden

 Celkem 39 názorů.
 Anna 
  • 

Čekala jsem dvojčata 

(15.6.2011 8:21:15)
Čekala jsem dvojčata, jedno z nich před porodem zemřelo. Nechci to nijak bagatelizovat, ale já byla ráda, že mi aspoň to jedno zůstalo. Nikdy bych nechtěla být v kůži matky, co čeká jedno dítě a to jedno zemře. Proti tomu byla naše situace ještě dobrá. Všechno díky tomu jednomu jde líp. Nedokážu si představit, že bych přišla domů z porodnice a měla začít balit a prodávat připravené věci pro miminko. Takhle jsem to měla jednodušší, darovali jsme kočárek pro dvojky a zároveň koupili obyč.kočárek pro jedno dítě. Pořád byl důvod, proč to nést lépe, proč se těšit a radovat. Ačkoli se manžel úplně zhroutil, syn mu pomohl to překonat. Nevím, co bych si s ním počala, kdyby jsme zůstali sami.

Jinak popis situace ve škole mi připadá zbytečně přehnaný. Děti učitelka srovnává i mezi sebou, bez příbuzenského vztahu, nebo úplně stačí, když i sourozenci chodí na stejnou školu a učitelka je někdy učila.
 Anna 
  • 

a ještě bych doplnila,  

(15.6.2011 8:25:56)
že synovi brácha nikdy nechyběl. Sice jsme s manželem pořád čelili otázkám, zda na něm nevidíme nějaké strádání za sourozencem a odpovídali, že ne nevidíme. Po nějaké době se ti natvrdlejší jedinci začali obracet přímo na syna - Víš, že jsi z dvojčat? Chybí ti brácha? Je to jako kdyby ti chyběl kus tebe samého, viď? Asi nejlepší synova odpověď byla v 5 letech - A nevíš, jak mi má chybět někdo, koho si nepamatuju?
Dnes už je kluk velký a když o tomhle tématu mluvíme, říká, že mu nechybí, že si ho prostě fakt nepamatuje:-)
 Binturongg 


Re: a ještě bych doplnila,  

(15.6.2011 9:12:20)
Anno - no to snad není pravda, takoví lidé existují? Kdo se může dítěte TAKTO vyptávat? ~e~

Jinak máš můj obdiv - ono asi také hodně záleží na samotné matce, jak se s tím srovná, jak dítě i rodinu "podrží", protože co si budeme namlouvat, ona je ta, která se sesypat nemůže, i když i to je dost individuální...
 Binturongg 


Re: Čekala jsem dvojčata 

(15.6.2011 9:20:20)
Mám kamarádku, která také přišla o dvojče.
Druhé je ještě batoletem.
Bohužel śe s tím ta máma vyrovnává dodnes, z prvního roku života dítěte má jen pár fotek a snad ještě menší počet vzpomínek.
Prozatím to vytěsnila, ale nikdy nikdo neví, kdy se to může někde projevit...

Kamarádka kamarádky si totéž prožila před půl rokem s tím, že holčička musela zůstat v inkubátoru dva měsíce, chlapeček zemřel a jejich máma si to balení věcí sama doma prožila - i když s tím, že má žijící dítě, asi tam nebyl pocit takové prázdnoty...

Mojí babičce se stalo totéž v 50. letech - o chlapečka přišla, tetička je úžasná a mám ji moc ráda. Brácha jí ale nějak podvědomě chyběl.
Naštěstí už měla starší sestru...to je pak asi taky o něco jednodušší... ~d~
 Fialinka 
  • 

Re: Čekala jsem dvojčata 

(16.6.2011 22:37:51)
Já jsem o jedno dvojče přišla 2x, je to všechno ještě živé a vyrovnávám se s tím pořád těžko. Mám dvě krásné děti, jsem za ně hrozně ráda, ale pořád ten problém v sobě mám a nikdy bych nevěřila, jaké to může být... Je úžasné, pokud to někdo dokáže zpracovat tak, jako Anna, ale bohužel mám pocit, že většina z nás to spíš neumí...

Ale jen nás víc a můžeme si navzájem pomoct, máme i diskuzi, kde je nás pár se stejným osudem. Pokud někdo potřebuje popovídat si, napište mi na icka@seznam.cz, dám vám odkaz.
 Dalalmánek 


Jsem z identických dvojčat 

(15.6.2011 10:00:51)
Vypadáme stejně. Stejná gesta, stejné prsty na rukou, stejné ušní boltce, stejné hlasy. Nebylo to vždycky příjemné. Ségra byla nemocná a spolužáci mě přesto oslovovali "holky B.", dostali tenkrát ode mě trochu vynadáno. Ve škole společný časopis v ruštině, o všechno jsme se musely dělit...
Ale na výšce konečně každá svojí cestou - a máme normální sesterský vztah.
Slyšela jsem jednou ve frontě na šalinkartu stěžovat si mladíka, že se mu líbí jedna z dvojčat a ségra ho k ní nepustí, prostě ty holky nejsou minutku bez sebe.
Byla jsem s jinými identickými dvojčaty na horách - dospělými. Jedna ségra se ptala ráno druhé - jaké si bereme ponožky a jaké kalhotky?
 withep 


Re: Jsem z identických dvojčat 

(15.6.2011 10:10:04)
~t~ ponožky a kalhotky... ~t~~t~~t~
 Magdina 


Dvojčata 

(15.6.2011 11:00:13)
Mám dvojčata.Jednodušší to mají asi v tom,že je to kluk a holka.Každý je úplně jiný.Chodí do 1.třídy- do stejné.Každý sedí jinde,každý má své kamarády,každý chodí do jiného kroužku.Ven chodí spolu,ale jinak mám pocit,že rozhodně nejsou spolu nějak extra sepjatí.Občas si spolu pohrají,občas se nenávidí.
 iveta nová 
  • 

když jsou dva jako jeden 

(15.6.2011 11:17:22)
Mám přítele , který má dospělé syny dvojčata. Chodili spoklu vždy do stejné školy a dokonce spolu i pracují . Jeden z nich se už osamostatnil , našel si přitelkyni a už rok žije s ní a to je ted dost velký problém. Druhý kluk se s tím nedokaže asi vyrovnat , stále dívky kritizuje a brachovi namlouvá nesmysli. Nějak se mu nedaří ale jeho vztah pokazit a tak se začal více upínat na otce s kterým žije ve společné domacnosti . Ve svých 28 letech není schopný ani doma spát sám,stále vyžaduje otcovu pozornost . Já osobně se myslím , že toto je již potřeba řešit s psychologem ...
 Dalalmánek 


Re: když jsou dva jako jeden 

(15.6.2011 12:46:37)
Tak ten mladík na psychologa asi zralý je. Pochybuju ale, že je to způsobeno tím, že je z dvojčat.
 Míša + 3 


re: 

(15.6.2011 13:12:38)
Mám čtyřletá dvojčata. Ač to bude znít zle, nebyla jsem ráda, že čekám dvojčata a dlouho jsem se z toho vzpamatovávala. Uvědomovala jsem si jako zdravotník všechna možná rizika dvojčecího těhotenství, z práce jsem věděla, jak to může všechno dopadnout, když se to nepovede.... Samozřejmě jsem byla ráda, když jsem následně porodila donošená, zdravá dvojčátka. Mám je oba moc ráda, je to kluk (A) a holčička (B). Jsou úplně jiní, vzhledově i povahou. Myslela jsem si, že největším fyzickým i psychickým zápřahem jsem si prošla v jejich miminkovském období. Chodila jsem se radit na web založený právě p. Rulíkovou, kde jsme si s ostatními maminkami radily, jak to zvládnout psychicky, fyzicky i organizačně a přitom se nezbláznit. Dodávaly jsme si tam podporu. Dvojčata už jsou nyní ve věku, kdy běžné starosti zvládáme vyřešit už bez porady, ale teď právě vyvstal problém, se kterým bych potřebovala poradit, hledám potřebné informace na netu a nenacházím, protože se zřejmě podrobně této problematice nikdo nevěnoval. Jde mi totiž o rozdělení dvojčat ve školce, od září budou ve druhé třídě. Už jsem sem psala i dotaz, ale prostě zkušenosti nejsou. Maximálně jsem narazila na názory rozdělení dvojčat ve škole, ale u mladších dětí to asi zatím neměl potřebu nikdo řešit. Takže tápu. Nechci ani jednomu z nich ublížit, nechci jim zkomplikovat život. Chci, aby z nich vyrostli plnohodnotní sebevědomí jedinci a ne, aby jeden byl ve vleku druhého, což se u nás zatím děje. Nechci, je ve školce oslovovali "dvojčátka" (dvojčátka, jdete domů, maminka je tady). Peru se s tím a jsem na to sama, budu muset dát na svůj mateřský instinkt a doufat, že to cítím správně. Omlouvám se za dlouhý text, jsem toho teď plná, přemýšlím nad tím snad 24 hodin denně, abych neudělala chybu.
 TwinVerča 


Re: re: 

(15.6.2011 14:25:57)
Ahoj Míšo,
taky mám čtyřletá dvojčata - jednovaječné kluky :-). Jsem za ně strašně ráda, moc mě baví s nima být.... V mých očích jsou pochopitelně kažý jiný, rodina a nejbližší kamarádi je rozeznají, některé děti a teta ve školce taky.

A k Tvému problému... Chodím na jiné dvojčecí fórum, kde se rozdělení dvojek probíralo. byly tam maminy z obou názorových skupin. Pokud o to stojíš, pošlu Ti odkaz.
 Míša + 3 


Re: re: 

(15.6.2011 17:25:28)
Twin Verčo, díky, za odkaz budu ráda. Hledala jsem na internetu všechny možné diskuze na toto téma, ale vždy se řešilo rozdělení starších dětí, nikoliv školkových. Takže za každý názor budu ráda.~;((
 TwinVerča 


Re: re: 

(15.6.2011 20:35:09)
Míšo,
moc se omlouvám, hledala jsem to téma na "našem" fóru a nemůžu ho najít ~a~
Našla jsem akorát tady na Rodině moc pěkný článek i následnou diskuzi:
http://www.rodina.cz/clanek3837.htm
Jinak podle toho, co dále píšeš, bych taky hlasovala pro rozdělení. Pokud je kluk takhle moc ve stínu ségry, asi to nedělá dobrotu...
Ti naši jsou zatím ve školce spolu, o rozdělení budu uvažovat s nástupem do školy, uvidíme. Zatím mi přijde, že jsou každý šikovnější na něco jiného - tudíž není jeden tahoun a druhý vozík... Ve školce si hrajou spolu i doděleně, stejně tak na hřišti s jinýma dětma. Víkendové odloučení taky zvládají bez problému.
 štěpánkaa 


Re: re: 

(15.6.2011 14:31:10)
Míšo, to není úplně pravda, že zkušenosti nejsou. Zkušenosti už jsou, ale každé dítě je jiné, takže i každý párek dvojčat je jiný. pokud si ty jako máma nejsi jistá, tak bych se obrátila na učitelky ve školce, které děti znají, případně na dobrého psychologa, který by uměl nezaujatě posoudit oddělení dětí. Sama mám dvojčata na sobě hodně závislá, ale znám i dvojčata naopak nezávislá, která oddělení např. při nemoci a školce, nebo k babičce už od útlého věku snášela dobře (je jich menšina). Máš pravdu v tom, že v tak nízkém věku rodiče většinou oddělení dětí neřeší, většinou se tím začnou zabývat až při nástupu do školy. Znám jednu rodinu, kde dvojvaječné kluky rozdělili do různých tříd školky, ale vzhledem k dalšímu vývoji v té rodině bych řekla, že to nebylo přínosem, možná naopak. Důvodem rozdělení byla neukázněnost dětí a fakt, že je učitelky nezvládaly~d~~d~~d~
Takže rozhodnutí nakonec tak jako tak bude na tobě. Mě by zajímalo - co si od oddělení dvojčat slibuješ? Na to je třeba si odpovědět, než se tím vůbec začneš zabývat.
Mým klukům je 14, věřím, že oddělení by už asi zvládli, ale ještě v 5.třídě to bylo nemyslitelné (potvrdila i psycholožka), takže stále chodí do stejné třídy. U nás selhala i snaha o různé kroužky - oba mají téměř totožné zájmy~3~~3~~3~~3~
 Míša + 3 


Re: re: 

(15.6.2011 17:32:28)
Štěpánko, progooglila jsem, co se dalo. Opravdu všechna rozdělení dvojčat se týkala školního věku, nikoliv předškolního zařízení.
Co si slibuji od tohoto kroku? Mám kluka a holčičku, což by se zdálo, že bude méně problematické, než u stejnopohlavních dvojčat. Dvojče (B) holčička je velmi dominantní a nedává prostor dvojčeti (A) chlapečkovi. Organizuje ho, odpovídá za něj. Chlapeček je svou povahou klidný, mírumilovný, do ničeho se nežene, takže se snadno stává obětí akčního torpéda v podobě naší Kačenky. Vyplývá z toho spousta dalších problémů - kluk vybírá např. bonbony podle ségry, takže když si bere bonbon, musím říct, že bude vybírat Jiřík první, aby neměl možnost se opičit. Totéž když se zeptám jakou pohádku atd., vždy se podřizuje sestře, takže když chci slyšet jeho názor, musím cíleně holčičku umlčet. Ale u ní je mlčení problém, je velmi hovorná, má tendenci odpovídat za bráchu, rozhodovat za bráchu, překřikovat ho. A zřejmě z toho všeho se vyvinul další problém, chlapeček má opožděný vývoj řeči nebo možná dysfazii, diagnozu přesně nevím, logopedii máme poprvé v říjnu, jsou tu hrozné čekací lhůty, a k tomu ještě koktavost. Myslím, že to vše je velmi ovlivněné tím, že nemá dost prostoru se vyjádřit, že mu ségra do všeho mluví. Takže oddělením chci pro něj získat více klidu a možnosti se vyjádřit, být sám za sebe, rozhodnout sám za sebe. Už teď se v rámci možností snažím je dělit - jeden je se mnou a mimčem a druhý s tátou. Ale nemáme babičky, taže možnosti máme trochu omezené. Není kam "dominantní holčičku odložit", abych měla na bráchu trochu více času. Snad to má trochu hlavu a patu.
 Míša + 3 


Re: re: 

(15.6.2011 18:31:37)
Divá Báro, já tuším, že ten vývoj řeči nebude způsoben dominancí holčičky. Ale určitě ta její dominance napomáhá tomu, že chlapeček hůř mluví. Mám tím na mysli - než se vykoktá, ona mu do toho několikrát skočí a přeruší mu soustředění na tu mluvu, nebo ho opravuje, dokončuje za něj věty. Jiříček začal mluvit později, což jsem čekala, že to tak bude. Ale myslím si, že holčička svou upovídaností a aktivností v řeči ten jeho problém zhoršuje. Musím ji vždy zaseknout a upozornit ji, aby nechala bráchu domluvit, ale ten jeho tok řeči a jeho myšlení a soustředěnost už je přetržená. Taky se snažíme si děti rozdělovat. Máme ještě půlroční miminko, takže já si beru většinou chlapečka a mimčo, protože jsem hovornější než manžel, tak se snažím s ním právě hodně povídat, číst. Manžel taky není mluvka, takže si bere holčičku, která mu hučí celou dobu do hlavy. Kroužek mají zatím jeden, chodí na cvičení do sokola, tam je dělit nechci. Jsou v kolektivu dětí a jsou tam spokojení.
 Míša + 3 


Re: re: 

(15.6.2011 18:33:53)
A ještě jsem zapomněla, do školky už si také vyzkoušeli jít každý zvlášť. Když ten druhý byl nemocný, riskla jsem to. Zvládli to oba dobře. Proto si myslím, že by mohli zvládnout i to rozdělení do tříd.
 Míša + 3 


Re: re: 

(15.6.2011 17:39:55)
S dětmi jsem i o rozdělení mluvila, vysvětlila jim to v rámci jejich chápání, oni s tím souhlasí. Ale přeci jenom si myslím, že v tomto věku ještě nejsou schopné dohlédnout, jaké to bude mít důsledky. Prostě až v den D, tzn. v září, pokud půjdou rozděleně, zjistím, jestli jsem neudělala chybu, protože to špatně psychicky ponesou (což bych očekávala spíše od klučiny). V mém rozhodnutí mě zrazuje hlavně to, že v podstatě jsem jediná, kdo si myslí, že by bylo správné je rozdělit. Většina širšího okolí to nechápe. Mluvila jsem ve školce s ředitelkou, ta si myslí, že je to dobrý nápad. V případě, že by to nedělalo dobrotu, vrátí je k sobě. Kačenka to určitě bez bráchy zvládne, ona je hodně společenská. Ale tento krok dělám hlavně kvůli chlapečkovi, tomu bych chtěla umožnit, aby byl sám za sebe, ne ve vleku ségry. A zároveň právě u něj mám strach, abych ho nějak tímto krokem nepoškodila. Vnitřně si ale myslím, že by mu měla být dána šance a prostě to zkusit (to rozdělení).
Zase píšu romány, omlouvám se, ale ta diskuze pomáhá trochu si utřídit myšlenky, taková psychoterapie, takže díky~x~
 štěpánkaa 


Re: re: 

(15.6.2011 22:40:42)
Míšo,
určitě to zkus, přečetla jsem si tvé důvody, myslím, že přesně víš co chceš. hlavní je, že jsi ponechala otevřená zadní vrátka, takže, když budeš mít pocit, že to děti nezvládají, můžeš je vždy dát k sobě. U nás to bylo hodně jinak, takže z vlastní zkušenosti neporadím~3~~3~~3~
 Ajanika 


Re: Míša+3 

(16.6.2011 8:40:35)
Míšo,za sebe bych moje dvojčata nikdy nerozdělila,protože jsem od začátku viděla,jak jsou na sobě závislá-jsou dvojvaječná kluk a holka-hlavně kluk je hodně citově založený.Dneska je jim 9 let,krásně prošla všechna období a až teď mají asi předpubertu,takže se hádají,perou,nesnášejí...,ale věřím,že to zase přejde,protože když jde do tuhého,vždy se semknou. Naopak zase můj známý,rozdělil děti hned ve školce,protože byli extrémě soutěživí a nesnesli by porovnávání.Také je spokojený,děti jsou v pohodě. Myslím,že hodně záleží na povaze dětí a na mamince,která je zná nejlépe a podle toho rozhodne. Držím palce~R^
 Hanka 75 


Re: re: 

(16.6.2011 22:40:11)
tak jsem předčetla co jsi psala, a na tvém msítě bych udělala totéž, zvláště když máš možnost to kdyžtak vrátit a spojit je zpátky. To je výborné. A možná bych vydržela nějaký ten den, týden, protože je pravděpodobné, že chlapeček to možná bude muset zpracovat a hned třeba nebude vypadat, že je takto spokojený.
Navíc bych si možná nechávala upovídanou holčičku a tatínka poslala s chlapečkem, možná i jeho mlečenlivost může synka podpočit, nikdo od něj nebude očekávat okamžitou odpověd, bude mít zvor, že být mlčenlivější je v pohodě (myslím tím, že by ho třeba mohlo podvědomě stresovat, že ty i ségra odpovídáte okamžitě, bez prodlevy, takto uvidí, že je to i jinak v pořádku a mužští to tak myslím často mají)...
 berunka,M+M 11/04,M 01/08 


Re: re: 

(15.6.2011 15:59:55)
Mám dvojčata ještě ve školce. Kluci jsou jednovaječní, téměř k nerozeznání. Nikdy se mi nestalo, že bych pro ně přišla a paní učitelka na ně volala "dvojčata jdete domů". Vždycky to bylo "Míšo, Marťo, mamka je tady. Ono taky záleží na přístupu učitelek. No a rozdělit bych je stejně nemohla, jsme na vesnici, kde je školka s jednou třídou. To samé platí o škole. Do první třídy jdou spolu, je tu jenom jedna první třída. A vozit je 15 km do nejbližšího města teda nebudu.
 Etraska 
  • 

??? 

(15.6.2011 22:26:34)
To mě ještě nenapadlo, pojmenovat svoje děti A a B ~t~~t~~t~
 štěpánkaa 


Re: ??? 

(15.6.2011 22:42:12)
tak je pojmenuje doktor. Máš dvojčata? my jsme našim podle toho říkali Alík a Bobík, chvíli to vypadalo, že jim to zůstane.~;)
 Hadi a spol 


Re: ??? 

(16.6.2011 12:57:45)
My měli Píďu a Béďu, protože jedna byla taková malinkatá a druhá taková napapaná - už v břiše byl rozdíl hodně, hodně veliký :-)
 4deticky 
  • 

a-b 

(20.6.2011 19:57:50)
My meli Boruvku a Jahudku, Boruvka byla mensi, narozena druha, Jahudka mela takovy tvar obliceje a byla vetsi a prvni.
 Hadi a spol 


naše malinká zkušenost 

(16.6.2011 12:50:45)
Tak našim holkám bude v srpnu pět. Do státní školky budou chodit až teď od září - dříve je nevzaly. No a aby se alespoň něčemu přiučily a nenudily se se mnou doma, tak jsem je dávala do školičky při mateřském centru u nás. Měly školičku dvakrát v týdnu - každá chodila jednou týdně samostatně bez ségry. Hlavně té tišší a "uťápnutější" to moc pomohlo :-) Je teď ukecaná úplně jako ségra :-) Komunikuje i s lidmi, které nikdy dřív neviděla a naučila se sama o sobě spoustu věcí, u kterých jsem vůbec netušila jestli je umí, protože ségra byla v odpovědích vždy rychlejší :-)
 Míša + 3 


Re: naše malinká zkušenost 

(16.6.2011 13:06:54)
Plíce, prosím Tě a necháš holčičky ve stejné třídě? Moje děti také chodily do miniškolky, byla tedy 1x týdně, chodily od 2 let, než nastoupily do klasické školky. Při nástupu do první třídy klasické školky mě ani nenapadlo, abych je dělila, tam jsem měla pocit, že je výhodou, že do neznámého prostředí jdou spolu. Ale teď už půjdou do druhé třídy, chlapečka chci ponechat v tom stávajícím kolektivu dětí, které zná z první třídy, přesouvat budu holčičku, o které si myslím, že jí to nebude dělat problém.
Vlastně jsem už rozhodnutá, jen ve mě pořád hlodá ten brouk. Ještě, že mám zadní vrátka v podobě vrácení dětí k sobě, kdyby to neklaplo.

Každopádně děkuji všem za postřehy a rady, pomohlo mi to trochu utřídit v hlavě myšlenky. Pokud ještě někdo napíšete, určitě ještě nakouknu. Díky všem~x~
 Hadi a spol 


Re: naše malinká zkušenost 

(16.6.2011 13:15:05)
Ve školce je teď dělit nebudu, doufám a pořád věřím tomu, že tam půjdou jenom na jeden rok a právě zkušenost ze školky mi pomůže v rozhodování jak to s nimi provést ve škole :-) Monča jede totiž pořád v závěsu ségry :-)
 Hanka 75 


Re: naše malinká zkušenost 

(16.6.2011 20:46:20)
Také se zamysli jak jim to zdůvodníš, vysvětlíš, namotivuješ, asi bych to nijak nezdůrazňovala a nedlala kolem toho humbuk, ale něco je třeba přece jen asi říci... nechceš se poradit s odborníkem. zkus poradnu tady na rodině psycholožka Špaňhelová, třeba by něco málo mohla poradit.

 Míša + 3 


Re: naše malinká zkušenost 

(17.6.2011 8:15:51)
Už jsem o tom s dětmi několikrát mluvila. Ví oba, že od září budou postupovat do dalšího ročníku a já jim řekla, že paní učitelka má pouze jedno místo ve třídě medvídků a jedno místo ve třídě rybiček. Ptala jsem se jich, jestli jim nebude vadit, že jeden půjde tedy do jedné a druhý do truhé třídy, jestli to zvládnou. Zatím odpovídají, že ano. Plánují si, jak ráno odvedeme společně holčičku, pak teprve chlapečka a odpoledne zase nejdřív chlapečka vyzvedneme a pak půjdeme spolu pro ségru. Staví se k tomu pozitivně. Ale jak říkám, stejně tu reakci poznám až v září, až do té školky půjdou odděleně. Určitě chci chvíli vyčkat, i kdyby to první dny nebylo úplně bez problému, nechám jim čas. Jen v případě, že bych u chlapečka viděla vyloženě nějaké potíže - zhoršení koktavosti, počůrávání nebo nějakou zvýšenou nespolupráci nebo citové strádání, stáhnu je k sobě.
Díky za další názor. Určitě to zkusím a budu doufat, že jim to prospěje oběma. ~x~
 monabe 1+3 


Re: naše malinká zkušenost 

(17.6.2011 22:40:11)
Míšo, za sebe bych se rozdělení vůbec nebála. Asi záleží na výchově dvojčat od narození, ale já jsem v tomto neviděla žádný problém.
Máme trojčata (jednovaječné kluky a holku) a od začátku jsem byla rozhodnuta, že je ve školce rozdělím. Nastoupili do ní ve 2 a 3/4 letech, každý sám, nikdy jsem se jich neptala, jestli chtějí nebo ne, prostě to byl fakt a hotovo. Tímto způsobem si podle mě ušetříš spoustu zbytečnýh starostí. V této situaci nikdy nebyli a tudíž ani nemohou vědět, že je tady nějaká jiná možnost. Může to vyznít tvrdě, ale naši byli úplně v pohodě, bylo to pro ně přirozené, navzájem se vídali ať už na zahradě nebo po vyspání, kdy se třídy spojovaly. Odchodili už druhý rok a vidím v jejich rozdělení jen pozitiva! Určitě záleží na dvojčatech a neříkám, že VŽDY je tohle nejlepší řešení, ale podle mého, pokud nejsou žádné "problémy", je tohle to "nejzdravější" řešení.

A k té diskuzi na toto téma, taky jsem se už nějaké zúčastnila, tak ji zkusím pohledat.
 Míša + 3 


Re: naše malinká zkušenost 

(19.6.2011 10:51:06)
Monabe, díky moc. Náhodou jsem nakoukla a konečně se ozval někdo, kdo už to má vyzkoušené. Jsem moc ráda, že jsi napsala, díky. Už jsem to ve školce nahlásila, že to rozdělení zkusíme. Snad to dobře dopadne a oběma dětem to prospěje.

Díky~x~
 štěpánkaa 


Re: naše malinká zkušenost 

(17.6.2011 23:00:48)
míšo, je také možné, že to ponese hůř holčička, i když se to nezdá. Nás v tomto kluci občas docela překvapili.... připrav se i na tuto variantu. jinak myslím že to máš dobře připravené apromyšlené včetně dohody s učitelkami~R^~R^~R^
 ivate 


Re: naše malinká zkušenost 

(18.6.2011 20:09:50)
Máme také kluky dvojčata rozdělené. První týden byl strašný, ještě paní učitelka mi vynadala, že by to v životě jako matka neudělala. Kluci měli opravdu silnou vazbu. Z pohledu dítěte "v závěsu" mohu však jen doporučit. V tomto trendu budeme pokračovat ještě jeden rok ve školce a pak ve škole.... :-)...
 Míša + 3 


Re: naše malinká zkušenost 

(19.6.2011 10:53:18)
Ivate, děkuji za další pozitivní zkušenost, i když ze začátku píšeš, že byly problémy. Taky počítám s tím, že to nemusí jít zpočátku úplně hladce, uvidíme. Výhodu mám v tom, že ředitelka je tomuto nápadu nakloněná, jednotlivé učitelky ve třídách tedy ještě neznám, ředitelka je bude trochu přeřazovat. Každopádně mám v plánu si učitelky v obou třídách obejít a vysvětlit jim situaci a důvody, které mě k rozdělení vedly. No a pak už budu jen doufat.

Díky, že jsi napsala~x~
 Didli 


Re: naše malinká zkušenost 

(19.6.2011 12:21:19)
Ahoj, já mám 4 děti. Starší holky jsou rok a půl od sebe, mladší dvojčata kluci (to třetí jsem si chtěla v klidu užít). Holky chodily spolu ve školce do jednoho smíšeného oddělení. Měly spolu krásný vztah, starší dcera mladší vždy se vším pomáhala, poradila ji. Nikdy by mě nenapadlo holky nějak rozdělovat. Až když jsem byla zapsat kluky do školky, dozvěděla jsem se, jak mladší dcera po odchdodu starší do školy, rozkvetla. Začala jednat sama za sebe. Z toho důvodu jsem kluky ve školce rozdělila, většina lidí mi to rozmlouvala, protože dvojčata se nerozdělují. Jeden rozdělení nesl špatně, bráchu používal jako svého mluvčího, druhý byl od začátku v pohodě. Klukům bude pět, až teď mi logopedka i učitelky ve školce potvrdily, že jsem udělala správně. Ten méně průbojný se naučí od začátku bojovat za sebe a čím se začne dříve tím lépe. Kluky se chystám dát každého i do jiné školy. Jeden neustále poskakuje, potřebuje pohyb, tak bude chodit do sportovní školy. Druhý ze zdravotních důvodů sportovat nemůže, ale rád zpívá, tak ho dáme do hudební školy.
 Šárka+3 
  • 

Re: re: 

(19.6.2011 11:21:33)
Mám dvojčata (kluk a holka), chodí spolu do školky do jedné třídy, ani jsem neuvažovala o rozdělení, máme věkově smíšené třídy, takže s nimi jeden rok chodil i starší brácha, uč. je nikdy neoslovují "dvojčata", vždycky každého zvlášť jménem, ani jim nikdy neříkají příjmením "děti A..., jdete domů". Asi záleží na přístupu učitelek. Každý má své kamarády, Anička si hraje s holčičkama v kuchyňce, v obchůdku, Fanda s klukama s autama, nemáme s tím problém.
Do školy je plánuju také dát do jedné třídy, pokud to klapne a za rok dostanou tu pí. učitelku, kterou má nyní syn, už měla dvojčata ve třídě, každý seděl někde jinde, taky to bylo v pohodě.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.