Míša + 3 |
|
(15.6.2011 13:12:38) Mám čtyřletá dvojčata. Ač to bude znít zle, nebyla jsem ráda, že čekám dvojčata a dlouho jsem se z toho vzpamatovávala. Uvědomovala jsem si jako zdravotník všechna možná rizika dvojčecího těhotenství, z práce jsem věděla, jak to může všechno dopadnout, když se to nepovede.... Samozřejmě jsem byla ráda, když jsem následně porodila donošená, zdravá dvojčátka. Mám je oba moc ráda, je to kluk (A) a holčička (B). Jsou úplně jiní, vzhledově i povahou. Myslela jsem si, že největším fyzickým i psychickým zápřahem jsem si prošla v jejich miminkovském období. Chodila jsem se radit na web založený právě p. Rulíkovou, kde jsme si s ostatními maminkami radily, jak to zvládnout psychicky, fyzicky i organizačně a přitom se nezbláznit. Dodávaly jsme si tam podporu. Dvojčata už jsou nyní ve věku, kdy běžné starosti zvládáme vyřešit už bez porady, ale teď právě vyvstal problém, se kterým bych potřebovala poradit, hledám potřebné informace na netu a nenacházím, protože se zřejmě podrobně této problematice nikdo nevěnoval. Jde mi totiž o rozdělení dvojčat ve školce, od září budou ve druhé třídě. Už jsem sem psala i dotaz, ale prostě zkušenosti nejsou. Maximálně jsem narazila na názory rozdělení dvojčat ve škole, ale u mladších dětí to asi zatím neměl potřebu nikdo řešit. Takže tápu. Nechci ani jednomu z nich ublížit, nechci jim zkomplikovat život. Chci, aby z nich vyrostli plnohodnotní sebevědomí jedinci a ne, aby jeden byl ve vleku druhého, což se u nás zatím děje. Nechci, je ve školce oslovovali "dvojčátka" (dvojčátka, jdete domů, maminka je tady). Peru se s tím a jsem na to sama, budu muset dát na svůj mateřský instinkt a doufat, že to cítím správně. Omlouvám se za dlouhý text, jsem toho teď plná, přemýšlím nad tím snad 24 hodin denně, abych neudělala chybu.
|
TwinVerča |
|
(15.6.2011 14:25:57) Ahoj Míšo, taky mám čtyřletá dvojčata - jednovaječné kluky . Jsem za ně strašně ráda, moc mě baví s nima být.... V mých očích jsou pochopitelně kažý jiný, rodina a nejbližší kamarádi je rozeznají, některé děti a teta ve školce taky.
A k Tvému problému... Chodím na jiné dvojčecí fórum, kde se rozdělení dvojek probíralo. byly tam maminy z obou názorových skupin. Pokud o to stojíš, pošlu Ti odkaz.
|
Míša + 3 |
|
(15.6.2011 17:25:28) Twin Verčo, díky, za odkaz budu ráda. Hledala jsem na internetu všechny možné diskuze na toto téma, ale vždy se řešilo rozdělení starších dětí, nikoliv školkových. Takže za každý názor budu ráda.
|
TwinVerča |
|
(15.6.2011 20:35:09) Míšo, moc se omlouvám, hledala jsem to téma na "našem" fóru a nemůžu ho najít Našla jsem akorát tady na Rodině moc pěkný článek i následnou diskuzi: http://www.rodina.cz/clanek3837.htm Jinak podle toho, co dále píšeš, bych taky hlasovala pro rozdělení. Pokud je kluk takhle moc ve stínu ségry, asi to nedělá dobrotu... Ti naši jsou zatím ve školce spolu, o rozdělení budu uvažovat s nástupem do školy, uvidíme. Zatím mi přijde, že jsou každý šikovnější na něco jiného - tudíž není jeden tahoun a druhý vozík... Ve školce si hrajou spolu i doděleně, stejně tak na hřišti s jinýma dětma. Víkendové odloučení taky zvládají bez problému.
|
|
|
|
štěpánkaa |
|
(15.6.2011 14:31:10) Míšo, to není úplně pravda, že zkušenosti nejsou. Zkušenosti už jsou, ale každé dítě je jiné, takže i každý párek dvojčat je jiný. pokud si ty jako máma nejsi jistá, tak bych se obrátila na učitelky ve školce, které děti znají, případně na dobrého psychologa, který by uměl nezaujatě posoudit oddělení dětí. Sama mám dvojčata na sobě hodně závislá, ale znám i dvojčata naopak nezávislá, která oddělení např. při nemoci a školce, nebo k babičce už od útlého věku snášela dobře (je jich menšina). Máš pravdu v tom, že v tak nízkém věku rodiče většinou oddělení dětí neřeší, většinou se tím začnou zabývat až při nástupu do školy. Znám jednu rodinu, kde dvojvaječné kluky rozdělili do různých tříd školky, ale vzhledem k dalšímu vývoji v té rodině bych řekla, že to nebylo přínosem, možná naopak. Důvodem rozdělení byla neukázněnost dětí a fakt, že je učitelky nezvládaly Takže rozhodnutí nakonec tak jako tak bude na tobě. Mě by zajímalo - co si od oddělení dvojčat slibuješ? Na to je třeba si odpovědět, než se tím vůbec začneš zabývat. Mým klukům je 14, věřím, že oddělení by už asi zvládli, ale ještě v 5.třídě to bylo nemyslitelné (potvrdila i psycholožka), takže stále chodí do stejné třídy. U nás selhala i snaha o různé kroužky - oba mají téměř totožné zájmy
|
Míša + 3 |
|
(15.6.2011 17:32:28) Štěpánko, progooglila jsem, co se dalo. Opravdu všechna rozdělení dvojčat se týkala školního věku, nikoliv předškolního zařízení. Co si slibuji od tohoto kroku? Mám kluka a holčičku, což by se zdálo, že bude méně problematické, než u stejnopohlavních dvojčat. Dvojče (B) holčička je velmi dominantní a nedává prostor dvojčeti (A) chlapečkovi. Organizuje ho, odpovídá za něj. Chlapeček je svou povahou klidný, mírumilovný, do ničeho se nežene, takže se snadno stává obětí akčního torpéda v podobě naší Kačenky. Vyplývá z toho spousta dalších problémů - kluk vybírá např. bonbony podle ségry, takže když si bere bonbon, musím říct, že bude vybírat Jiřík první, aby neměl možnost se opičit. Totéž když se zeptám jakou pohádku atd., vždy se podřizuje sestře, takže když chci slyšet jeho názor, musím cíleně holčičku umlčet. Ale u ní je mlčení problém, je velmi hovorná, má tendenci odpovídat za bráchu, rozhodovat za bráchu, překřikovat ho. A zřejmě z toho všeho se vyvinul další problém, chlapeček má opožděný vývoj řeči nebo možná dysfazii, diagnozu přesně nevím, logopedii máme poprvé v říjnu, jsou tu hrozné čekací lhůty, a k tomu ještě koktavost. Myslím, že to vše je velmi ovlivněné tím, že nemá dost prostoru se vyjádřit, že mu ségra do všeho mluví. Takže oddělením chci pro něj získat více klidu a možnosti se vyjádřit, být sám za sebe, rozhodnout sám za sebe. Už teď se v rámci možností snažím je dělit - jeden je se mnou a mimčem a druhý s tátou. Ale nemáme babičky, taže možnosti máme trochu omezené. Není kam "dominantní holčičku odložit", abych měla na bráchu trochu více času. Snad to má trochu hlavu a patu.
|
Míša + 3 |
|
(15.6.2011 18:31:37) Divá Báro, já tuším, že ten vývoj řeči nebude způsoben dominancí holčičky. Ale určitě ta její dominance napomáhá tomu, že chlapeček hůř mluví. Mám tím na mysli - než se vykoktá, ona mu do toho několikrát skočí a přeruší mu soustředění na tu mluvu, nebo ho opravuje, dokončuje za něj věty. Jiříček začal mluvit později, což jsem čekala, že to tak bude. Ale myslím si, že holčička svou upovídaností a aktivností v řeči ten jeho problém zhoršuje. Musím ji vždy zaseknout a upozornit ji, aby nechala bráchu domluvit, ale ten jeho tok řeči a jeho myšlení a soustředěnost už je přetržená. Taky se snažíme si děti rozdělovat. Máme ještě půlroční miminko, takže já si beru většinou chlapečka a mimčo, protože jsem hovornější než manžel, tak se snažím s ním právě hodně povídat, číst. Manžel taky není mluvka, takže si bere holčičku, která mu hučí celou dobu do hlavy. Kroužek mají zatím jeden, chodí na cvičení do sokola, tam je dělit nechci. Jsou v kolektivu dětí a jsou tam spokojení.
|
|
Míša + 3 |
|
(15.6.2011 18:33:53) A ještě jsem zapomněla, do školky už si také vyzkoušeli jít každý zvlášť. Když ten druhý byl nemocný, riskla jsem to. Zvládli to oba dobře. Proto si myslím, že by mohli zvládnout i to rozdělení do tříd.
|
|
|
|
Míša + 3 |
|
(15.6.2011 17:39:55) S dětmi jsem i o rozdělení mluvila, vysvětlila jim to v rámci jejich chápání, oni s tím souhlasí. Ale přeci jenom si myslím, že v tomto věku ještě nejsou schopné dohlédnout, jaké to bude mít důsledky. Prostě až v den D, tzn. v září, pokud půjdou rozděleně, zjistím, jestli jsem neudělala chybu, protože to špatně psychicky ponesou (což bych očekávala spíše od klučiny). V mém rozhodnutí mě zrazuje hlavně to, že v podstatě jsem jediná, kdo si myslí, že by bylo správné je rozdělit. Většina širšího okolí to nechápe. Mluvila jsem ve školce s ředitelkou, ta si myslí, že je to dobrý nápad. V případě, že by to nedělalo dobrotu, vrátí je k sobě. Kačenka to určitě bez bráchy zvládne, ona je hodně společenská. Ale tento krok dělám hlavně kvůli chlapečkovi, tomu bych chtěla umožnit, aby byl sám za sebe, ne ve vleku ségry. A zároveň právě u něj mám strach, abych ho nějak tímto krokem nepoškodila. Vnitřně si ale myslím, že by mu měla být dána šance a prostě to zkusit (to rozdělení). Zase píšu romány, omlouvám se, ale ta diskuze pomáhá trochu si utřídit myšlenky, taková psychoterapie, takže díky
|
štěpánkaa |
|
(15.6.2011 22:40:42) Míšo, určitě to zkus, přečetla jsem si tvé důvody, myslím, že přesně víš co chceš. hlavní je, že jsi ponechala otevřená zadní vrátka, takže, když budeš mít pocit, že to děti nezvládají, můžeš je vždy dát k sobě. U nás to bylo hodně jinak, takže z vlastní zkušenosti neporadím
|
|
Ajanika |
|
(16.6.2011 8:40:35) Míšo,za sebe bych moje dvojčata nikdy nerozdělila,protože jsem od začátku viděla,jak jsou na sobě závislá-jsou dvojvaječná kluk a holka-hlavně kluk je hodně citově založený.Dneska je jim 9 let,krásně prošla všechna období a až teď mají asi předpubertu,takže se hádají,perou,nesnášejí...,ale věřím,že to zase přejde,protože když jde do tuhého,vždy se semknou. Naopak zase můj známý,rozdělil děti hned ve školce,protože byli extrémě soutěživí a nesnesli by porovnávání.Také je spokojený,děti jsou v pohodě. Myslím,že hodně záleží na povaze dětí a na mamince,která je zná nejlépe a podle toho rozhodne. Držím palce
|
|
Hanka 75 |
|
(16.6.2011 22:40:11) tak jsem předčetla co jsi psala, a na tvém msítě bych udělala totéž, zvláště když máš možnost to kdyžtak vrátit a spojit je zpátky. To je výborné. A možná bych vydržela nějaký ten den, týden, protože je pravděpodobné, že chlapeček to možná bude muset zpracovat a hned třeba nebude vypadat, že je takto spokojený. Navíc bych si možná nechávala upovídanou holčičku a tatínka poslala s chlapečkem, možná i jeho mlečenlivost může synka podpočit, nikdo od něj nebude očekávat okamžitou odpověd, bude mít zvor, že být mlčenlivější je v pohodě (myslím tím, že by ho třeba mohlo podvědomě stresovat, že ty i ségra odpovídáte okamžitě, bez prodlevy, takto uvidí, že je to i jinak v pořádku a mužští to tak myslím často mají)...
|
|
|
|