| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Disciplína ve škole: represe není řešení, jen součást

 Celkem 45 názorů.
 kreditka 


I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(25.2.2011 9:25:19)
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/185732-romske-deti-z-ceska-delaji-kanadskym-ucitelum-tezkou-hlavu.html

Tím nechci rozproudit diskusi o romech, ale o tom, že i v zahraničí si neví rady co s problémovými dětmi
 1.3Magráta13 


Re: I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(25.2.2011 12:38:10)
Můj názor je takový, že problémových dětí a dětí s problémovým chováním přibývá hlavně proto, že jaksi hrubne celá společnost.
Na prvním místě by měla být rodina, rodiče, kteří podporují školu, učitele a vzbuzují v dítěti pocit, že škola a učení je jakési privilegium, kterého s enedostane každému nebo kterého ne každý je schopen.
Častěji ale slyšíte: Tak už jim to začlo, chudáci děti, takových úkolů, jak je to náročné.
Přitom kolik rodičů se pravidelně s dětmi, i staršími, doma učí, mluví o škole v jiném smyslu než v tom "co bylo ve škole", spolupracuje aktivně se školou?

Mě dostala na třídních schůzkách maminka dceřina spolužáka. Děti mají v 6. třídě přečíst 2, slovy DVĚ knihy za rok jako povinnou četbu. A dotyčná s etam rozčilovala, jak k tomu kluk přijde, když ho čtení nebaví a špatně čte a blablabla. Celé dvě knihy za 10 měsíců? Říkala jsem jí, že mi to naopak přijde málo, že přeci když přečte denně 1 kapitolu před spaním, tak mu to zabere tak půlhodinu a za 5 měsíců musí tu jednu knihu dát.
No, prej na co, radši mu to sežene na dvd.
Takže tak. Škola těžko spasí to, co je zanedbané v rodinách.
 Xantipa. 


Re: I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(25.2.2011 13:10:34)
Ale to je přece typický, každý je u nás zvyklý řvát, že tohle ne, to se mu nelíbí, ale není schopen vůbec navrhnout jiné řešení.
Na článku vidím pozitivum to, že jinde ve světě to také řeší a že se stačí jen rozhlédnout a začít něco dělat a ne čekat, že učitelé to snad zvládnou sami - buď toto chování ukočírují a nebo znechuceně odejdou ze školství. A na to zase doplatí jen a jen žáci a studenti.
 kreditka 


Re: I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(25.2.2011 13:18:39)
Magráto to máš pravdu jakmile sami rodiče školu bojkotují tak učitel i kdyby se přetrhl tak nic nezmůže
 atisa 


Re: I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(26.2.2011 13:43:07)
plně souhlasím.Je to dobou a celou společností a ke všemu jsou dnes i zákony a vše nastavené tak,že ti co dodržují pravidla jsou mimo a k smíchu v lepším případě a v horším na to dojedou a sígrům vše prochází,tak bodejť by to děti neokoukali a v hlavě si rychle nesrovnali co je výhodnější...
 Jája s čápátkem 


Re: I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(25.2.2011 17:53:36)
Vyloučení z vyučování funguje v Německu na tzv. celodenních školách.... a doopravdy to funguje. Na škole je místnost (tzv. tréninková), kam jsou posíláni žáci, kteří ruší ostatní při učení (přesně takto je to formulová - ostatní se chtějí učit a ty je rušíš). V té místnosti je soc. pedagog, nebo i učitel, který má volnou hodinu a pracuje s ním sociálně-psychologicky, rozebírá problémy ve třídě (mnohdy se tak odhalí průšvihy v kolektivu), nebo dítě nechá sedět a přemýšlet samotné. Dítě je v té méstnosti do té doby, než se uklidní. Když se uklidní, vrátí se zptáky. Pokud zlobí znovu, je odesláno domů. Do školy pak ten další den musí přijít s rodiči a než se zapojí do výuky, proběhne rozhovor rodiče-dítě-učitel/ředitel, sepíšou plán zlepšení chování dítěte a ten se pak dodržuje/kontroluje. Dítě si hodně rozmyslí, než aby si rodič kvůli němu musel vzít dovolenou z práce a naklusat do školy.
Viděla jsem v Německu hodně těchto škol a všude si tuto metodu chválí, obávali se přeplnění tréninkových místností, ale zpravidla se tam ocitne jeden žák ze školy za den (na začátku je to horší, všichni se snaží to vyzkoušet, ale pak je to přestane bavit).
Já v tom vidím velký potenciál, ale potřebovali bychom k tomu změnit vnímání rodičů. K tomu, aby se to povedlo, je potřeba, aby jim záleželo na tom, aby dítě ve škole bylo v pohodě.

To jen tak na zpestření pohled z Německa.
 lklasinka 


Re: I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(25.2.2011 17:59:43)
no jo jenomže to by nemohl s dítětem přiběhnout rozzuřený rodič a ječet na učitelku,že je na hov.... když si neudělá pořádek
 Jája s čápátkem 


Re: I v zahraničí si neví rady s problémovými žáky 

(25.2.2011 19:56:52)
Nojo, je pravda, že někteří rodiče tady opravdu neberou školu (a vzdělávání svých dětí) vážně... ale takto na věčné narušitele doplácí děti, které by se mohly něco naučit... zdá se mi, že se tady stále chrání zlobič, ačkoliv by t mělo být naopak - pryč s dítětem, které ve třídě dělá bordel, abychom mohly rozvíjet děti, které o to stojí... Ale v našich podmínkách je to asi trošku utopie.
 Jája 
  • 

Problém je i jinde 

(25.2.2011 13:36:01)
Problém je i jinde. A sice ve vysoké nezaměstnanosti. Průměrně inteligentní dítě, které absolvuje školu, vidí, že nesežene práci. Co ho má motivovat k lepší práci ve škole? Nezaměstnaný rodič?

Když jsem byla v r. 2009 v Bruselu na mezinárodní konferenci k sociálnímu vyloučení, upozorňovali nás Poláci na skutečnost, že v sociálně vyloučených lokalitách v Polsku už se to objevuje jako trend, bude to bohužel sílit a časem se to objeví i u nás. Právě děcka ohrožená sociálním vyloučením klidně hodí na celou slavnou školu bobek. To znamená, že škola jim toho pro život moc nedá. Jinak se bude ke škole stavět synek majitele továrny, který tu továrnu jednou zdědí a bude ji řídit, jinak synek nezaměstnaného soustružníka, kterého kvůli věku nebo zdravotnímu stavu nikdo nevezme do práce.
 Květa 
  • 

disciplína v českých školách 

(25.2.2011 15:18:07)
Jako učitelka sleduji narůstající počet tzv.problémových žáků (nemyslím tím zrovna poruchy učení). Hromadí se ve třídách běžných základních škol a způsobují tak velké problémy, na které už léta školství nemá účinné prostředky.
Učitele vpodstatě degradují na někoho, kdo zapisuje zapomenuté pomůcky a snaží se třídu zaměstnat a zabavit, aby nedělala hluk a aby se ti, co aspoň něco umět chtějí, dozvěděli to základní. Situace není stejná v každé třídě nebo škole (ale vesměs je to podobné). Na školách nejsou psychologové ani ped.dohled nad žáky se ztíženými možnostmi učení se.
Jádro problému je určitě v rodinách, v nichž děti vyrůstají. Nezaměstnanost,citová deprivace, alkohol a drogy,atd.
Děti jsou vyprahlé po zážitcích, svým způsobem i po řádu, který od nás čekají, ale nedočkají se. Bohužel dnešní doba nenabízí přirozenou motivaci, není proč se bůhvíjak snažit. Všechno vlastně máme - jídlo, mobily, televizi...všechno nám leží u nohou a ani ohnout se pro to kolikrát nemusí.
Nechci žít bez civilizace, ale tohle nevypadá zrovna růžově.Uvidíme.
 lklasinka 


Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 15:42:25)
Souhlasím, ještě bych dodala, že prostě na nic není čas, aby bylo všeho dost jsme v práci nekonečně dlouho pak honem nakoupit a honem domů, rychle všechno přichystat, rychle napsat úkoly, děti před počítač aby byl klid a tak pořád dokola.
Pamatuji se na jednu skvělou učitelku za základky, naučila nás tolik, že mi stačila chemie na celou střední, nikdo v hodině u ní ani nepípl, a když jsme něco vyvedli, zleva, zprava, poděkuj a odchod. Myslím že to fungovalo.
 1.3Magráta13 


Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 15:48:44)
Já mám pocit, že to není tak hrozné s tím časem.
Ano existují podnikatelé, co jsou v práci pořád, ale když to srovnám z dobou svého dětství:
Do školy jsme jezdili sami, maminka nás ráno vypravila a v 7 jsme mazali busem do školy, kde jsme půl hodiny čekali, až otevřou. Po škole někdy kroužky, mladší družina, starší domů. Doma jsme byli kolem 2 odpoledne, tak od 4. třídy. A následovalo zapojení se do domácích prací. Běžně jsem myla, uklízela nádobí, luxovala, starala se o psa a zahrádku. Maminka přišla kolem 5 domů, společně něco rychle k večeři a byl klid. Táta makal od nevidím do nevidím, takže nás viděl před spaním a o víkendech, kdy ale stejně dělal kolem baráku.

Dneska žiju skoro stejně, jen jsem závislá na mobilu, děti neúměrně kontroluju a kolikrát jim i neúměrně umetám cestu a ulevuju jim. Možná že to moje zapojení do domácích prací bylo pro mě užitečnější, než kdy bude těch x kroužků pro moje děti.
 Xantipa. 


Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 16:01:14)
Myslím, že nedávno byl někde průzkum, kde se zjistilo, že dřív se rodiče dětem věnovali skutečně méně než dnes. Nevím, ale asi dneska ten spěch vypadá jinak - rodič přijede autem z práce, šup jedno dítě do auta a šup na kroužek, rychle zpět, druhé zas jinak, pak je zas svozit, pak něco k jídlu, úkoly a je noc. Věnujeme se jim dle mýho víc, ale neefektivně. Já jako holka chodila na druhou stranu města do kroužku a nikdo nic neřešil, ani mě nikdo neohrožoval, to si dneska nikdo neriskne. Nikdy bych neposlala svoje děti takhle na druhý konec města, a to ani ve dne, natož když je tma.
 atisa 


Re: disciplína v českých školách 

(26.2.2011 13:57:32)
mluvíte mi z duše,nás ráno chodila banda dětí co jsme bydleli na druhém konci,odpoledne jsme na sebe čekávali,víc jsme při sobě drželi,ale i dospělí si více všímali,když někdo zlobil,nebo se něco dělo,vždy se našel někdo ,kdo to domu donesl,ale v dnešní době při dnešních zákonech,se ani není čemu divit.A také život většiny byl sesynchronizovaný,stejně se vstávalo,pracovalo,práce končili,obchody otevíraly a zavíraly stejně,noční život skoro neexistoval...Tím nechci říci,že nechodili lidé na směny,ale nebylo to tak různorodé jako dnes....
 Nítěnka 


Re: disciplína v českých školách 

(27.2.2011 10:02:58)
Ono to bylo relativní. Rodiče se sice dětem nevěnovali v tom smyslu, že by si s nimi tolik hráli a tak. Ale zase ty děti byli celkově víc s rodiči. Matky pracovali na poli a v domácnosti, dřív i otec. A to dítě kromě toho, že kolem 4-5 let spoustu těch činností zvládlo, mělo i za něco odpovědnost. A taky vidělo, že to k něčemu je se ty věci naučit.
Dneska se některým dětem ani nelze divit, že jim škola přijde k ničemu - když vzdělaní rodiče buď nemůžou sehnat práci, nebo za ni mají míň než zedník.
A to, že začátek všech problémů je v rodině, zvlášť když je každé druhé, třetí dítě z rozvedené (nebo raději vůbec nesezdané) rodiny, to se nelze divit.
Nemluvě o tom, že spousta rodičů mluví o učitelích hanlivě (moji rodiče si taky o některých mysleli, že je k.áva, ale neřekli to přede mnou, dokud mě učila, až mnohem později; předtím ji vždycky podpořili, i když si o tom mysleli svoje...).
 Květa 
  • 

Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 16:07:38)
No právě, ty trendy naší doby - mít všechno hezké, uhlazené, moderní a hned. Konzumnost v našem i v mém životě hraje bohužel velkou roli. Jsme všude klienty, zákazníky, ale hlavně otroky. Zaměstnání je na to,abych měl (-a) peníze na tu nablýskanou parádu okolo, na zastavení se není čas. Kolik zbytečných minut ztratíme jen víkendovým nákupem.
Jako momentálně městský člověk (původem z vesnice) cítím, že mi zkrátka něco chybí, i když mám všechno. Nejsem tolik bohatá podle nějakých tabulek, ale mám materiálna dost.
Děti to také vycítí, že už nic lepšího, než to, co mají - mobily, notebooky atd. nedostanou, tak si prostě hrají, dokud je to baví.
Nedávno jsem se přistihla, jak horko těžko vysvětluji několika žákům, proč nemají mít vlastně ty pětky,které jim ani trochu nevadí. Síla.
Jak je možné, že děcko z rodiny, která má určité sociální problémy, obleče svého pětkaře bez hodnot do značkových oděvů a nechá ho třetinu roku poflakovat se doma?
 Babsi+2 


Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 16:39:31)
Mě se zatím zdá, že za problémové žáky můžou chybějící tatínci.
Jak se vyskytne grázl, můžete se vsadit (a v naprosté většině vyhrajete), že je z rozpadlé, popř. rozpadající se rodiny.
 1.3Magráta13 


Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 16:49:57)
Asi v tom je několik faktorů.
Mám trochu zkušenosti s problémovými dětmi a když to hodně zobecním, tak se tam vyskytují následující faktory:Dítě
z rozvedené rodiny
hodně mladých rodičů
sociálně slabých rodičů
materiálně nadprůměrně zajištěných rodičů
s různými dysfunkcemi
s tragédií v rodině
romské děti

Hodně zjednodušeno, samozřejmě. Není to tak vždy, ale u těchto skupin je to riziko problémového chování vyšší.
 Anusi 


Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 20:37:03)
...a já mám zkušenost také opačnou - tatíček podnikatel a dítě citově chudé, neví co "roupama" protože učitelka raději couvne než by si dělala problémy (většinou i s ředitelem protože ten dostal pro školu nebo i pro sebe spnzorský dar)
 1.3Magráta13 


Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 23:09:23)
No to je právě ta kategorie "děti z rodin nadprůměrně materiálně zajištěných"

U dcery ve třídě je 28 dětí, z toho 18 kluků. Z 28 dětí má 10 nějakou disfunkci, poruchu učení... U většiny z nich jde ruku v ruce i kázeňské prohřešky.
I kdyby učitelka byla sebezdatnější (a že si myslím, že je), tak to prostě nemůže vždycky ukočírovat.
Navíc rodiče těch nejproblémovějších se školou nespolupracují. To je těžký. Možná radši nevidí, aby nemuseli řešit. Kdo ví, ale je to škoda. Ty děti by se z toho třeba dobře dostaly.
 atisa 


Re: disciplína v českých školách 

(26.2.2011 13:59:43)
~g~
 Květa 
  • 

Re: disciplína v českých školách 

(25.2.2011 16:54:51)
Souhlasím.
 atisa 


Re: disciplína v českých školách 

(26.2.2011 13:51:38)
Na jednu stranu souhlas až na malou vyjímku,dřív jste si mohla dovolit ty děti ráno busem poslat.Dneska aby člověk trnul hrůzou jestli je v 7 ráno nebude na zastávce obtěžovat úchyl,nebo pedofil,po cestě domů je někdo neunese,viz Anička z Prahy Tróje,ona se doba trošku změnila a než si dítě nechat zabít nějakým úchylem to jí radeji budu vozit autem do 9 třídy...~o~
 Houba 
  • 

Re: změnila se doba? 

(28.2.2011 1:17:22)
Doba se až tak nezměnila, spíš jsme se změnili my. Ve třetí třídě jsem normálně dojížděl do centra Prahy (protože rodiče museli do sedmi vypadnout a ne někoho doprovázet, jak už bylo dobře rozebíráno jinde v této diskuzi), odpoledne na periferii na kroužek - bráno z dnešního pohledu už jsem měl bejt asi dávno mrtvej, unesenej, znásilněnej... Úchylové byli před 30 lety stejně jako teď a nás od první třídy pérovali (škola i rodiče) na co si dát bacha a jak se případně zachovat. V čem je rozdíl, že tenkrát nebyla (nebo v menší míře) celostádní hysterie z profláknutých případů, na kterých se média pasou jak dlouho můžou. Co si vzpomínám, tak jsem spíš přišel domů s rozbitou hubou od grázlů z sousední ulice a to hrozí děckám i dnes mnohem spíš než nějaký mediálně vděčný průser, a to bez ohledu na to jestli jsou v první, páté nebo deváté třídě. Do kdy jim dělat bodyguardy a od kdy je nechat otrkat? (Na rovinu říkám, že taky třeťáka doprovodím, poslušně zařazený do většinové společnosti připos*aných...)
 Jája 
  • 

Re: Problém přecitlivělosti 

(25.2.2011 20:57:01)
Vážný, to nemá chybu!!!
Ještě zbývá dodat, že než to projde všemi možnými správními stupni, vyjde dítko ZS.
 atisa 


Re: Problém přecitlivělosti 

(26.2.2011 14:04:37)
zavedla bych zpátky Igora Hnízda.A styl co se ve třídě upeče to se tam i sní...
 Henriette 


Re: Problém přecitlivělosti 

(27.2.2011 10:08:00)
Přesně tak, Hnízda na ně. Nechápu, jak autorka může dávat za vzor americké školy, kde se běžně střílí po učitelích...
 atisa 


Re: Problém přecitlivělosti 

(26.2.2011 14:03:24)
Co dodat...český stát
 květa 
  • 

Re: Problém přecitlivělosti 

(26.2.2011 16:52:33)
Chce se napsat:pěkná nadsázka. Kéž by.
Chci žít někde, kde se někdo nestydí říct místo horní končetina "ruka" a vyřčené slovo aspoň půlku toho, co napsané.
Pěkný článek je v novém Reflexu - viz rubrika s C.Hoschlem.
 Květa 
  • 

dodatek 

(26.2.2011 14:39:39)
Ještě mě napadlo k návrhu, že děti se společně na něčem usnesou a pak to dodržují... Než si odsouhlasí potřebu klidu ve třídě na práci, bude zvonit. Nechci být pesimista, ale jistá pravidla přece existovala ještě před tím, než se oni školáci narodili, a nechat je objevovat dávno fungující věci na běžných základních i jiných školách je přeci nesmysl. Práci za rodinu škola nikdy! neudělá, mohou se jen doplňovat. Tohle je opravdu Kocourkov. Necháme si naházet špínu na fungující školství (s mouchami, které šlo určitě pobít jinak)a bereme si vzor od někoho, kdo reformuje už asi padesát let - viz USA, kde se učitel leckde na státní škole i bojí vstoupit do třídy. Nejsem pouze pro dril a leccos bych změnila, ale kázeň, soustavnost a trochu toho strachu před písemkou určitě ne. Kdo se vlastně něco doopravdy naučí, když k tomu není nucen, když není proháněn různými prověrkami, takových lidí je určitě minimum.
 Jája 
  • 

Re: dodatek 

(27.2.2011 20:25:19)
Jenže my za dobrého učitele považujeme ne toho, kdo děti naučí, ale toho, kdo dělá kdejaké projekty.

Já si pamatuju, když jsem odcházela ze školství. Ředitel věděl, že děckám občas jednu střihnu, když je to potřeba, ale taky věděl, že mne děcka poslouchají a že mám ve třídě kázeň (podotýkám, že dobrovolnou). Ono to bylo hodně tím, že jsme si s děckama vysvětlili, že když je budu umravňovat, že jen ztratíme čas a za tu dobu můžeme udělat hodně zajímavých věcí. A taky jsem se o ty zajímavé věci s nimi snažila. Pak jsem si sehnala líp placenou práci, která nebyla na dobu určitou, jako jsem to měla ve školství. Když jsem odešla ze školy a ředitel přišel mým děckám přestavit moji nástupkyni, stála děcka v lavicích, prsty do V, skandovali moje jméno s tím, že mne chtějí zpátky. Fakt jsem to té mé nástupkyni nezáviděla, musela mít těžkou situaci. S ředitelem jsme o tom potom hodně diskutovali, proč to bylo. Na jednu stranu věděl, že děcka klidně umravním facanem, na druhou stranu jsem se jich zastala, když to bylo třeba. A podotýkám, že to byla děcka z pomocné třídy, na hranici vzdělavatelnosti. S řadou z nich se vídám a zdravím dodneška.
 omaňa 


Re: dodatek 

(28.2.2011 10:24:03)
Proč tady všichni brečí nad dětma, vždyť jsou to naše děti a vychováváme je my? Tak je třeba se zamyslet nad tím, co děláme blbě my a ne děcka ~;)
 Janka, dvě děti 
  • 

Re: dodatek 

(28.2.2011 15:57:54)
Skvělý názor! Každý by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem, a pak kritizovat...
 květa 
  • 

Re: dodatek 

(28.2.2011 15:20:58)
To je jistě obdivuhodné - pracovat s dětmi na projektech. Ale sorry, jsem asi konzerva, chtěla bych poradit, jak se smysluplně pracuje na projektech, kde by měly být vidět výsledky práce všech dětí, ve třídě s 28 žáky různých schopností.
Trochu zvláštní věta od pedagoga - nechci děti nic naučit.
A umravňovat někoho fackou? Hm, tak to jednou vyjít a projít může, podruhé ne. Dlouhodobě se takhle ve škole pracovat nedá.
Navíc práce na projektech je hoodně o přípravě,na kterou již nyní po mateřské nemám tolik času ani elánu. To říkám popravdě, a pokud mi někdo napíše, že tam asi tedy nemám co dělat, tak se s ním nehádám, ale na druhou stranu zástupy nadšených a kvalitních pedagogů se do základek tedy nehrnou. Na hodiny se připravuji, dost učiva je však o drilu - jinak se nenaučíme NIC a ten nikoho nebaví. Projekty podle mě mohou učivo upevňovat, shrnovat a propojovat mezipředmětově. A v neposlední řadě - nazvat něco projekt - namalovat tam pár obrázků a popsat je třeba jednou v češtině a podruhé v angličtině, není podle mě nic světoborného. Trochu mi to přijde - navrch huj, uvnitř fuj.
Zdravím.
 Babsi+2 


Re: dodatek 

(1.3.2011 11:13:00)
Mě zrovna tento týden jeden tatínek dost problémového kluka žádal, abych klukovi střelila, když to bude potřeba (v soukromí kabinetu tak, aby to ostatní neviděli).
 Janka,dvě děti 
  • 

Re: dodatek 

(28.2.2011 16:01:08)
Jájo, já si myslím, že děcka prostě poznají, kdo o ně má skutečně zájem a myslí to s nimi vážně. A pokud si k tomu ještě umíš udržet dobrou kázeň, je to velké plus.
 Jája 
  • 

Re: dodatek 

(28.2.2011 19:18:43)
Já kázeň nedržela, děcka sama.
Ředitel třeba nařídil, že pokud se třída pohybuje po chodbě v době vyučování, nesmí řvát. Moje třída byla JEDINÁ, která při přesunu neřvala. To bylo tak: já měla jen kluky a šli jsme hrát na dřiště fotbal. Kluci to milovali, ulítali se a pak při vyučování seděli, ani nehlesli a makali. No, a kluci řvai, tak jsem jen 3x vrátila, pak jsem jim zkrátila dobu na hřišti a kluci žbrblali, že si ani fotbal nezahráli. A já na to, že na chodbě jsem neřvala já, to oni. Když budou řvát příště, tak si fotbal zase nezahrajou. Pochopili okamžitě.
Příště šli po chodbě, ze schodů scházel ředitel, moje děcka ho pozdravila šeptem a místo hlasitého pozdravu vysekli úklonu. Ředitel úžasem málem spadnul ze schodů.

Taky se mi občas něco nepovedlo, nejsem Pánbůh. Ale tenkrát jsem s děckama na hranici vzdělavatelnosti dokázala docela divy. Jenže pracovní smluva a nejistota další práce na dobu určitou dělala zase divy se mnou... Ve školství jsem pak práci nesehnala. Já chtěla pracovat s děckama s normální inteligencí, no, holt se nepodařilo.
 Markéta s párkem 
  • 

Re: dodatek 

(1.3.2011 9:37:15)
Vidíš Jájo, dělala jsi to špatně. Měli jste si sednout a pěkně s dětmi diskutovat, proč mají být zticha, a jak mají být zticha a jak dlouho mají být zticha a co to je být zticha a s každým uzavřít individuální smlouva, kde, kdy a a jak dlouho bude zticha. :-)
 Janka, dvě děti 
  • 

Re: dodatek 

(2.3.2011 15:11:58)
No, můžu jen napsat, že je hrozná škoda, že učitelé jako ty (a já :-) odcházejí... Ať se daří!
 Janka, dvě děti 
  • 

Srvnání 

(28.2.2011 15:54:03)
Obě moje děti prošly jak českou, tak "americkou" školou. Bohužel musím říct, že se opakovaně přesvědčuji o tom, že v té americké disciplína funguje mnohem lépe. Jakmile se objeví jakákoliv šikana (může být i slovní), ihned se řeší. Děti mají tzv. "time out" - nemohou se úřastnit hry, takže si zlobení příště rozmyslí. Za celých osm let byl z naší ZŠ vyloučený jen jeden žák... Skutečně neukočírovatelný. Na školách také pracují výchovní poradci, kteří se snaží skutečně něco řešit - byla jsem za školní psycholožkou v ČR, naprosté fiasko. Také se mi líbí, že pokud má dítě nějaké výchovné problémy na "americké" škole, necítí se jako outsider - všichni to vnímají tak, že potřebuje pomoc a berou to naprosto "normálně". Nikdo takové děti neodsuzuje, neponižuje, nekritizuje je nebo jejich rodinu. Bere se to jako fakt a řeší se to... Jinak zdůrazňuji, že podmínky v USA nelze zevšeobecňovat. Každý stát to může mít jinak... Můj názor je, že nezaměstnanost za problémy nemůže. Děti musí vědět, že se vzdělávají pro sebe, ne pro nějaké budoucí možné výhody.
 Mystik 194 
  • 

Jde o tzv. demokratický přístup. 

(28.2.2011 17:42:38)
Který k nám s velkým zpožděním dorazil ze "Západu". Dítě se stalo nedotknutelným, neomezovaným - egoistickým, vše se podřizovalo právě jemu. Škola a základní jednotka třída se stala doslova bojištěm mezi učiteli a žáky. Neznám z přímé zkušenosti atmosféru v současné škole, znám ovšem dobře atmosféru a podmínky našich odsouzených. A nejhorší na jakékoliv výchovné, či korektivní zásahy ze strany zaměstnanců je skupina mladistvých a mladých dospělých. Je velkou iluzí, že jim může společnost pomoci v cestě, která vede k nepáchání trestné činnosti. Velkým problémem zvláště u této věkové skupiny je abúzus drog a alkoholu. Ale zvláště u drog jde o alarmující čísla počtu jejich konzumentů. Typickým mladým odsouzeným je muž vyrůstající v nefunkční rodině, častá přítomnost násilí v rodinách, nezájem rodiny o své členy, nedůsledná výchova, záškoláctví. Své hrdiny a vzory hledají v partách vrstevníků, juvenilní pre a kriminalita. Jde mnohdy o zcela necitlivé agresory, kteří chtějí uspokojovat pouze materiální potřeby. Už končím. Obávám se, že i díky dnešnímu vývoji bude těchto osob nadále přibývat.
 Simča+Aňulka 
  • 

Vězení 

(28.2.2011 19:16:22)
Četla jsem o školství články v Britských listech a moc se mi líbilo přirovnání ZŠ k vězení - žáci jsou ve škole nedobrovolně, jsou povinni potřídit se autoritě, držet pusu a krok a za nekázeň (což je právě když nedržíš pusu ani krok)přicházejí: ponížení, posměch, manipulace,represe. Motivace k výkonu je pouze negativní (už jste v žákovské knížce četli např.pochvalu???). Moje otázka pak zní(asi poněkud drzá :-)) - co vlastně od dětí v takovémto zařízení chceme???
jedna maminka to zhrnula následovně: "Budu ráda, když mé děti naučí číst a psát, víc nečekám.":-( Když jsem naší p.uč,v MŠ řekla, že má dcerka nepůjde do místní spádové školy, ale jinam, reagovala ihned zcela bez rozmýšlení slovy:"A to děláte dobře!" Lepší popis situace na místní ZŠ ani nemůže být! Tož tak.
 Jana 2 děti 
  • 

Je mi líto těch fajn dětí.... 

(1.3.2011 17:28:57)
Učím. Učím na II.stupni , takže vím, o čem mluvím. Žáci jsou si moc dobře vědomi svých práv a povinnosti jsou jim většinou fuk. Nenosí knihy, domácí úkoly a někteří raděj ani žákovské knížky...Mluví bez vyzvání, okřikují spolužáky, svačí, píšou smsky a ukočírovat někdy takovou třídu je hodně těžký úkol. Ráda učím, ale někdy mám pocit, že poslední dobou uklidnuji, domlouvám, řeším kázeňské problémy a pak teda učím...Problémových žáku je hodně, nekde je to lepší, někde horší, ale co chci říct, mně osobně je líto těch fajn dětí, které se chtějí něco naučit, davájí pozor, nejsou drzé, plní si své povinosti a já kvůli tém darebákům na ně nemám tolik času, kolik by si zasloužily. Je mi moc líto, že právě jim se nemůžu více věnovat...Bohužel.
 Květa 
  • 

Re: Je mi líto těch fajn dětí.... 

(4.3.2011 19:26:31)
Mám to stejně.
 Bára Žitná 
  • 

Dotazník 

(2.11.2013 20:55:50)
Dobrý den,
píšu SOČ o domácím vzdělávání a chtěla bych Vás poprosit, abyste vyplnili tento krátký dotazník. Děkuji
http://www.survio.com/survey/d/R9F0A0A3I3O6M7C6U

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.