| Aninka+3rošťandy | 
 |
(8.12.2010 12:49:58)
Vážně se mají dva lidé rozcházet jen pokud jeden druhého psychicky či fyzicky týrá nebo je alkoholik či GB? A vážně je 2x do roka často na představování nového partnera? Pokud to tak bude po dobu 10 let, tak je asi někde problém. Ale je opravdu těžké, když má žena dítě (děti) v péči a nechce zůstat sama, sehnat si někoho jiného. Pokud se jí to podaří, víc jak pár týdnů to prostě doma před potomkem utajit nemůže. A co když až pak zjistí, že to není ten pravý? Musí to zkusit znova...Ano, dítě by tím trpět nemělo, ale na druhou stranu zůstat sama kvůli dětem je také nesmysl. Tím nechci podporovat promiskuitu, ale zkusme si to představit? 
|
| Pawlla |
|
(8.12.2010 13:08:40)
" A vážně je 2x do roka často na představování nového partnera?"
Uf,Anino a to se ptáš vážně?Ano pokud se dítěti střídá tatínek každého půl roku,je to hodně.
|
| Pawlla |
|
(8.12.2010 13:09:20)
Aninko,omlouvám se zkomolený nick.
|
| Aninka+3rošťandy |
|
(8.12.2010 13:16:23)
S nickem v pohodě, jinak si ale myslím, že to není jednoduché. Jak to udělat líp? Půl roku je totiž tak asi čas, za který se dva lidé poznají, ale zase půl roku nového partnera prostě dítěti utajit nemůžeš. A ta pomoc při péči je prostě k nezaplacení, proto chápu, že maminka nového partnera do péče zapojí viz. vodění do školky a stejně tak chápu, že zapojí i toho dalšího. Pak z toho vyjde, že se střídají "noví" tatínci po půl roce. Ale třeba ten třetí byl ten pravý a zůstali spolu? Učitelky na dva předchozí pomalu zapomenou a vše je v poho, to za ten rok a půl stálo, ne? 
|
| Pawlla |
|
(8.12.2010 13:39:50)
Aninko,bohužel,i proto je důležité si rozvod rozmyslet a naplánovat vše tak,aby žena mohla s dětmi fungovat sama.Hledat si partnera,protože ji nemá kdo vodit děti do školky,je hloupost.Děti jsou rozvodem poznamenané,takže opravdu o to víc přemýšlet než nového partnera vezmu domů.Střídání po půl roce je pro dítě strašné a já stojím na straně dětí.
|
| motejl | 
|
(10.12.2010 22:01:35)
Každá mince má dvě strany, že? Jak chcete sakra poznat, zda tenhle chlap bude na vaše dítě hodnej, když je k sobě nepustíte? Jak poznáte, že se postará, když vy jako matka onemocníte? Tím nemám na mysli nějakou rýmičku, samozřejmě. Ze slibů? Z chlapských řečí? Jak poznáte, že když skončíte v nemocnici, že nebude vaše milované dítě trpět hlady bo jíst plesnivý chléb? No? Po půl roce je mnohem snažší takového magora vyměnit než po roce, dvou třech, kdy se něco stane a vy najednou zjistíte, že všechno byla jen lež a přetvářka. TAK KDO KOHO CHRÁNÍ ?!?!? A KTERÁ VERZE JE PRO DÍTĚ LEPŠÍ ?
|
|
|
| Jana -lumpíci 6 a 3 roky | •
|
(11.12.2010 23:17:11)
Pomoc při péči o dítě je k nezaplacení-to bezpochyby je, ale myslím, že přes toto všechno by se nejprve matka i dítě měli z rozvodu vzpamatovat, srovnat si všechno v hlavě, najít vnitřní rovnováhu a teprve pak hledat "nového" tatínka. Za cca rok mamince život neuteče a zvýší pravděpodobnost, že na menší počet pokusů najde toho pravého.
Že má dítě kdo vodit do školky je sice fajn, ale nedovedu si představit co se dítěti děje v hlavě když mu maminka co půl roku sdělí "Tak zlato, dnes tě ze školky nevyzvedne strejda marek, ale strejda Libor, ten s námi teď bude bydlet." To myslím že je lepší aby dítě zůstávalo ve školce o něco déle a vyzvedávala ho maminka.
Jedna taková notorická měnička tatínků se pokoušela i o mého manžela. Biologického otce kluk neznal, nebot se s matkou rozešel ještě před porodem. Ale ještě před porodem matka sehnala nového tatínka, k němuž se hned nastěhovala. V době kdy se seznámila s mím manželem, byli klukovi čerstvé tři roky, měli třetího "oficiálního" tatínka a slušnou řádku "přítelů".
Bydlela s chlapem, kterého rozvedla, ten ji živil na mateřské a vzhledem k tomu, že pracoval na směny, když měl noční, fungoval u nich doma (v jeho domě!) můj manžel jako strejda. Jak klukovi vysvětlila, aby tatínkovi (říkal mu tak) nepověděl, že když není doma, večeří a spí u nich strejda Štěpán, to opravdu nechápu.
Ještě než se s ní manžel rozešel, měla poměr s jeho kamarádem.
Poté ji "tatínek" vyhodil a ona si okamžitě našla nového "životního" partnera, pronajali si spolu byt, nebudu vás napínat, od té doby opravdu cca po půl roce střídá "životní" partnery, ti jí opravdu hlídají dítě, aby ona mohla chodit po hospodách. A všichni ti chlapi si u ní doslova podávají dveře, nikdy nebyla ani den sama, sotva se jeden vystěhoval, už se stěhoval další.
Téměř jí až obdivuju jak to vše dokáže zorganizovat, já bych na něco takového neměla síly.
Ale jak se s tím srovnává její, nyní již šestiletý syn, to opravdu nevím.
|
|
|
|
| Blanka+Adámek | 
|
(8.12.2010 13:14:08)
To mozna je, ale kdyby si o tom se mnou chtela promlouvat ucitelka ve skolce, tak ji poslu do haje.
|
| Klára | •
|
(8.12.2010 14:08:23)
Docela by mě zajímalo, co si říkají učitelky ve školce o mně... Nejen že neznají tatínka mých dětí (byť s námi normálně žije),ale ještě si dítko dvakrát týdně vyzvedává strejda, kterej je vlastně mým kolegou v práci. A občas si je vyzvedne jinej strejda, kterej je můj brácha.
Jinak já bych asi přítele do péče o děti hned nezapojovala,pokud by to nebylo nezbytné a asi bych ho dětem neprezentovala jako náhradního tatínka. Sama ale z vlastní zkušenosti vidím, že někdy je pomoc "z venku" přímo dar z nebes...
|
|
|
| petluše | 
|
(8.12.2010 18:15:56)
A proč je to "tatínek"? Může to být jen kamarád. Ono těžko se vyhnout tomu že dítě partnera občas uvidí. To asi může zvládnout jen maminka s možností častého hlídání. Jinak se logicky dítě s matčiným partnerem potká. U nás to byl kamarád dlouho a pak to byl kamarád co u nás bydlel (syn svého bio otce vídá) a pak se z něj stal táta, začal mu tak říkat sám.
Jinak i dřív byly docela často neúplné rodiny, nevlastní matky, nevlastní otcové díky tomu že lidé častěji umírali a uzavírali další rodiny. A nemůžu si pomoci ale v pohádkách je negativní hlavně nevlastní matka (macecha). O nevlastních otcích tam nic moc není
|
| Jíťa | •
|
(8.12.2010 19:44:26)
Ono jaksi těch nevlastních matek bývalo dříve podstatně víc než nevlastních otců. Nejčastější příčinou úmrtí mladých žen byly poporodní komplikace. Muž byl nucen téměř okamžitě si najít náhradu.
V případě úmrtí manžela se naproti tomu žena nesměla minimálně půl roku vdát, protože musela držet smutek.
|
| petluše |
|
(8.12.2010 20:04:35)
Jistě, já tím chtěla jen říct,že vždycky existovali necelé/nové rodiny. A že to neznamená vždycky jen to špatné. Mmch smutek se držel a měl by držet rok. Ale např. moje babičky byly obě vdovy a obě se po čase znovu provdaly (ročník 1905 a 1907)
|
| maceška | 
|
(8.12.2010 20:52:52)
Myslím si, že úmrtí rodiče a odchod žijícího rodiče jsou pro vnímání dítěte dvě úplně odlišné věci. Naše děti jsou "sociální sirotci", pouze jedno z nich je sirotek skutečný, a je to znát - skutečný sirotek rodiče oplakává, chodí na hřbitov, a nemá problém s naším druhým rodičovstvím, není to v jeho očích "zrada". Sociální sirotci stále válčí s pocity méněcennosti, s tím, že pro své vlastní rodiče nebyli dost dobří. Samozřejmě my víme, a racionálně to vědí i oni, že to není takhle jednoduché, ale ten pocit křivdy, zrady, opuštění tam přesto je.
|
| Mamula | •
|
(9.12.2010 16:13:14)
Maceško, to nemyslíš vážně...
....Sociální sirotci stále válčí s pocity méněcennosti, s tím, že pro své vlastní rodiče nebyli dost dobří. Samozřejmě my víme, a racionálně to vědí i oni, že to není takhle jednoduché, ale ten pocit křivdy, zrady, opuštění tam přesto je....
to jsi prosím vzala kde????? Možná to máš z vlastní zkušenosti, ale záleží snad i na rodičích a okolí, jak k rozchodu rodičů přistupuje. Na dětech svýých kamarádek většinou nic takového nepozoruju, na svém dítěti také ne....
|
| maceška |
|
(9.12.2010 17:16:09)
Mamulo, určitě. Psala jsem o našich dětech, přišlo mi to jako zajímavý moment, nepochybně zatížený chybou malých čísel. U nás taky nejde o "pouhý" rozvod rodičů, ale o děti, které byly opuštěny oběma svými rodiči.
|
|
| Dáša | •
|
(9.12.2010 18:40:43)
Mamulo, tvoji jistotu bych chtěla mít :-(
|
| Mamula | •
|
(9.12.2010 23:13:07)
Dášo, já to právě vím. Moje kamarádka neměla jednoduché dětství - je z 5 dětí, tatínci byli 3. Všechny její sourozence znám a nepamatuji se, že by třeba jen jednou jedinkrát měli nějaké pocity, o kterých tu píšete. Upřímně řečeno, dva tátové byli hrozný, třetí s nimi nikdy nežil, ale jinak celá rodina držela celkem normálně při sobě. Záleží podle mého taky jak to berou rodiče, okolí... to je hrozně důležité. Ksamarádka má teď normální pohodový vztah, jen miminko se jim nedaří, ale nehrotí to.
|
| maja | •
|
(10.12.2010 14:03:39)
mamulo: domníváš se , že děti, které rodiče umístí do dětského domova ( viz. sociální sirotci ) žijí v přesvědčení, že je oba rodiče ( nebo víc rodičů x tatínků apod) milovali, udělali by pro ně první poslední atd ??? ...ale myslím, že je to trochu odlišné od klasických rozvodů, proto chápu, že nemůžeš moc vědět o čem je řeč :) ...nic ve zlém , ale bude to trochu jeden o voze a druhý o koze :)
|
| maja | •
|
(10.12.2010 14:08:04)
ještě bych chtěla dodat , že s tím názorem macešky, že sirotek po umřelých rodičích a siritek sociální to skutečně oba druhy sirotků mají odlišné. ...počínaje u sociálních s. méněcenností, pocitem " proč mě nechtěli, co jsem tak špatného udělal" začínaje a neúctou k vlastním rodičům konče ...to když táta a máma umřou tam je to tak, že děti nemají pocit , že je někdo nechtěl , za situaci může "vyšší moc".
|
|
|
|
|
| maja | •
|
(10.12.2010 14:10:24)
myslíš, že děti rozvedených nemají pocity zrady ze strany těch , kdo jej opustili??? ...s tím bych skoro polemizovala...možná, že to ty děti jen neventilují a nebo neventilují v nízkém věku , ale později ? a co se jim honí v hlavinkách ???
|
| Elíláma | 
|
(11.12.2010 16:31:16)
Já bych to nedramatizovala, naši se rozvedli, když mi bylo 6, měla jsem nového tátu. Na mého tátu nemám jedinou vzpomínku než se naši rozvedli, nevěnoval se mi nějak, po rozvodu si mě brával 1x/14 dní na víkend a ty jsem si báječně užívala, táta nevěděl, co se mnou, tak mi kupoval bonbony, čučeli jsme na telku a šíleně se flákali, bylo to bájo, u mamky jsem zase měla moji mainku, muselo se makat, uklízet, dělat úkoly, ale zas super vařila, ale pak jsem se zas těšila za tátou, to předtím nebylo. Já jsem si i přála, aby se naši rozvedli, mamka se mě i ptala, jestli by mi to moc vadilo. Ale už jsem nechtěla, aby se háali, dítě moc dobře pochopí, že vztah rodičů je v prdeli.
Takže jestli jsem poznamenaná, tak jen kvůli tomu, že v pubertě přeze mě na sebe plivali hnusy, ale to podělali dodatečně, kdyby toho nebylo, bylo to, že se rozvedli, to nejrozumnější, co pro mě mohli udělat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Sněhulka a sněhuláčci | 
|
(8.12.2010 13:35:18)
Aninko, jo, to mas asi pravdu. Musi to byt desne tezky . Na druhou stranu je asi treba rozdil i to, jestli si maminka hned partnera nastehuje domu, nebo jestli je to "jen" strejda, ktery obcas prijde na navstevu. Jakoze utajit ho nemuze, ale stehovat si ho hned domu mozna taky neni nejlepsi... ale nevim, ja fakt nechci nejak moralizovat, vys jsem napsala svoji uvahu, ktera tak mozna vyzniva, ale to nema - spis je to jen takovy smutny zamysleni.
A jen k tomu dodam, ze je to proste lavina, z takovychhle vztahu ty deti jaky pak budou mit oni svoje vlastni vztahy? Jednu pevnou rodinu navzdy? Tezko!
|
| Aninka+3rošťandy |
|
(8.12.2010 13:56:06)
Já tady taky nechci obhajovat značnou rozvodovost v ČR, ale vím ze své zkušenosti, že být sama s dítětem je hrozně těžké a nezůstat sama ještě těžší. Teď mám báječného partnera a díky němu nikdy rozvodu litovat nebudu. Dcera má lepšího tátu než měla a to jí ten její biologický netýral. Ale také jsem současného manžela chvilku hledala a prošla si přesně tím, co jsem napsala. Dceru jsem neoblafla "strejdou" ani jednou a občas se dostala do situace, že mi např. hlídal nemocné dítě nebo vyzvedával ze školky člověk, kterého jsem znala jen pár týdnů a nakonec jsem s ním stejně nezůstala. Není to nic chválihodného, už je to dávno, ale myslím, že to jinak prostě nešlo a že ten článek by mohl mít i pozitivní konec pro všechny zúčastněné  . Nešťastní rodiče přeci také nedávají dobrý vzor svým dětem.
|
| Pawlla |
|
(8.12.2010 14:00:19)
Tak nějak nevím co na to mám napsat,když myslíš,že nechat hlídat nemocné dítě někým,koho znáš pár týdnů,já bych to neriskovala.
|
| Aninka+3rošťandy |
|
(8.12.2010 14:05:12)
To je právě to, co se snažím napsat, proč je to těžký. Já to riskovala a risku si byla vědoma, abych nepřišla o práci, protože bez práce bych nemohla platit byt a bez bytu bych zase neměla dítě v péči. Věř mi, teď na to vzpomínám jako na zlý sen, ale byla to realita. Jen něco pozitivního, nemám dojem, že by z toho měla dcera nějaký pošramocený pohled na život a na vztahy. Naopak mám pocit, že náš vztah je bezva, možná proto, že jsme neměly vždy na růžích ustláno a její pohled na partnerské vztahy se zdá být také v pořádku.
|
| Pawlla |
|
(8.12.2010 14:09:33)
No jsem ráda,že Ti to vyšlo,protože tím jsi riskovala daleko víc,asi bych si raději zariskovala v oblasti práce než na dítěti.
|
|
| Zawgat_Mohammed |
|
(8.12.2010 14:10:09)
A co hlidani ditete vlastnim otcem nebo nekym z pribuzenstva?
|
| Aninka+3rošťandy |
|
(8.12.2010 14:12:00)
Kdyby ta možnost byla, tak bych jí určitě namísto téměř cizího chlapa využila, to je jasné, ale nebyla...
|
|
|
|
| Jana - lumpíci 6 a 3 roky | •
|
(12.12.2010 10:09:36)
Naprostý souhlas, malé dítě bych s člověkem kterého znám pár týdnů nikdy samotné nenechala
|
|
|
|
| Maia | •
|
(9.12.2010 9:05:51)
To myslis vazne?
Opravdu si myslis, ze jen deti z nerozvedenych manzelstvi jsou schopny utvorit v dospelosti kvalitni rodinu?
Ja jsem z nerozvedeneho manzelstvi, ale napriklad muj manzel je z rozvedeneho, maminka se rozvedla, kdyz mu byl rok a pul, ano, par nahradnich tatinku poznal a lepsiho chlapa abys pohledal, je pro rodinu, vyrovnany, vi, co chce atd.
A dokonce, predstav si, se mu dari mit svou skvelou a pevnou rodinu, mam s nim 2 deti. Totez manzel me kamaradky...
A naopak znama je ze vzorne rodiny, ovsem manzelstvi s ni je peklo a vytvari podivne vztahy.
|
|
|
| snailik | 
|
(11.12.2010 21:00:36)
Plně souhlasím.Byla jsem cca dva roky sama se synem a nechtěla jsem to tak enchat být. Nemohu před dítětem věčně utajovat, že mám partnera a taktéž nemohu po pár týdnech vědět,že je to ten pravý. Také jsem dlouho hledala a hned to bylo očima lidí z obce viděno jako špatnost. Ale našla jsem, jsme spolu již dva roky a máme holčičku.
Společnost stále dosti ovlivňuje úsudek a to je velká chyba.
|
|
| Veveruše |
|
(18.12.2010 1:35:02)
2x do roka je podle mě určitě často na představování nového partnera, a to i kdyby se to mělo stát jen v jednom roce a nikolv řadu let opakovaně. Přece si toho nového partnera k sobě matka s ohledem na dítě nemusí hned nastěhovat, ne?
|
|
|
Hezký den všem.
. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc psychologa, pokud by se vám nedařilo se traumat z dětství zbavit (pokud jste to tedy už neudělaly).
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)