| yogurtová a dva yogurtíci | 
 |
(22.11.2010 11:39:31)
Asi to není úplně k tématu-ALE řešili jsme s manžou,že by nám malý říkal jmény.Přijde mi to důvěrnější.Taky mu neříkáme SYNU.Když jsem to řekla před rodiči,tak to bylo na hodinové kázání. Taky si nepřipadám jako máma,ale spíš jako jeho parťák a myslím,že buď nám to fungovat bude nebo nebude oslovení na to nemá vliv.Pravděpodobně to necháme na něm,ale zajímalo by mě jestli někoho znáte,koho děti neoslovují máma x táta???
|
| Veronika | •
|
(22.11.2010 11:56:24)
Naši příbuzní mají jednoho syna.Co si pamatuji,tak se doma oslovují jménem.Jejich syn je již ženatý a též pokračuje v oslovování jménem.Moje děti mě občas řeknou jménem,občas mami.Nijak to neřeším.Myslím,že je to o vzájemné lásce a respektu.A když bych to hnala do extrému,tak je úplně jedno jestli Vám někdo řekne ty,krávo nebo vy krávo.Zrovna Vám totiž nadává a právě Vás urazil.Je úplně jasné,že pro spoustu lidí je zažité oslovovat mami a tati,ale tchýni bych tak nikdy neřekla.A to je skutečně skvělá dáma.Prostě matku má člověk jen jednu.Prostě bych nechala na každém,jak se chtějí oslovovat.Osobně bych dala přednost jménu,ale nikomu to nenutím.
|
| yogurtová a dva yogurtíci |
|
(22.11.2010 12:02:07)
 udělala jsi mi VELIKOU radost.Připadala jsem si jako exot.
|
| Lilila | 
|
(22.11.2010 13:52:47)
toho docílíš snadno ... my se doma oslovujeme s manželem jménem ( nechápu proč by mi měl říkat mamko a já jemu táto ??? příjde mi to ujetý ), no a mladej to rychle odkoukal .... teď je to tak, že když se chce mazlit, říká mi mami ( apod ) a když mi chce něco důležitého říct, nebo na mně volá na dálku, je to "Léééénkóóóó ! "  a s manželem obdobně.
Neřešila jsem, až si toho všimla kamarádka a prý někde četla, že pokud rodiče chtějí být oslovováni pouze mami a tati, měli by si tak říkat navzájem.
|
| Pole levandulové | 
|
(22.11.2010 14:19:03)
Tak to si nemyslim. V zivote bych si s manzelem nerikala tato a mamo, prijde mi to silene buranske. Presto nas dite tituluje jenom mami a tati a nema s tim problem.
Mamina kamaradka ma dceru, ktera ji rika pouze krestnim jmenem, ale duvod byl ten, ze mama ji mela hodne brzy, takze holku vychovavala spis babicka. Navic maminka nebyla se svou materskou roli prilis srovnana, tak ji to tak naucila. Prijde mi to nezrale, ale vcelku nic proti.
Jinak osloveni maminko od doktoru nijak nevitam, ale neberu ho jako osobni utok. Ozvala bych se pouze tehdy, kdyby mi to rikal stylem "mila, blba, maminko".
|
| vertigo | 
|
(24.11.2010 15:01:06)
Oslovení "maminko" mi nijak zvlᚍ nevadí, kromě jedné situace, kdy to skutečně vyznělo spíš jako "milá, blbá, maminko". V porodnici jsem šla za sestřičkou poprosit ji, zda by mi ještě jednou neukázala mytí dítěte (jednou rukou držet dítě pod sprchou, což mi ve výsledku k ničemu nebylo, umývala jsem si ji pak po svém). A "milá" sestra mi opáčila: "Ale maminko, to vás nebude moct pustit domů, když neumíte umýt své miminko!" To mi v plně rozvinutém poporodním blues vehnalo slzy do očí a musím říct, že tak poníženě jsem se snad ještě nikdy necítila.
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(22.11.2010 16:08:32)
naše děti nám říkají obojím - jménem i mámo/táto. Navzájem si říkáme jménem, ale děti posílám za tátou...
|
| Lilila |
|
(22.11.2010 17:38:50)
máme to stejné, proto si myslím, že to synek míchá.
Jinak mně to příjde pravdivé ... já taky oslovuju příbuzné přesně podle toho, jak jim říkají ostatní, většinou starší příslušníci rodiny.
|
|
|
| Pole levandulové |
|
(22.11.2010 16:15:45)
Tak to si nemyslim. V zivote bych si s manzelem nerikala tato a mamo, prijde mi to silene buranske. Presto nas dite tituluje jenom mami a tati a nema s tim problem.
Mamina kamaradka ma dceru, ktera ji rika pouze krestnim jmenem, ale duvod byl ten, ze mama ji mela hodne brzy, takze holku vychovavala spis babicka. Navic maminka nebyla se svou materskou roli prilis srovnana, tak ji to tak naucila. Prijde mi to nezrale, ale vcelku nic proti.
Jinak osloveni maminko od doktoru nijak nevitam, ale neberu ho jako osobni utok. Ozvala bych se pouze tehdy, kdyby mi to rikal stylem "mila, blba, maminko".
|
|
| Pole levandulové |
|
(22.11.2010 16:17:37)
Tak to si nemyslim. V zivote bych si s manzelem nerikala tato a mamo, prijde mi to silene buranske. Presto nas dite tituluje jenom mami a tati a nema s tim problem.
Mamina kamaradka ma dceru, ktera ji rika pouze krestnim jmenem, ale duvod byl ten, ze mama ji mela hodne brzy, takze holku vychovavala spis babicka. Navic maminka nebyla se svou materskou roli prilis srovnana, tak ji to tak naucila. Prijde mi to nezrale, ale vcelku nic proti.
Jinak osloveni maminko od doktoru nijak nevitam, ale neberu ho jako osobni utok. Ozvala bych se pouze tehdy, kdyby mi to rikal stylem "mila, blba, maminko".
|
|
|
|
| karma |
|
(22.11.2010 13:53:33)
U nás hodně podobné: když mi dcera chce říkat jměnem, neva mi to, ale většinou užívá maminko. Jen když třeba volá, používá jméno. Manželovi říká tak 50%tatínku na 50%jméno. (Já mu občas z lregrace říkávala "starej" a "dědku", ale poté, co mu tak říkala dcera před lidmi...a on zuřil-má snížený práh smyslu pro humor-jsem toto oslovení opustila)
Ale většinou říká dcera jménem babičkám (matce se to moc nelíbí, tchýni to neva), asi proto, že doma se o ních bavíme jmenovitě, ne jako o "babičkách"
|
|
|
| Ilona a její holčičky | •
|
(22.11.2010 12:04:08)
Ano, já mám kamarádku, která svoje rodiče oslovuje jmény. A naše děti nás také někdy oslovují jmény, protože jsou dost ovliněny dětmi našich kamarádů, protože v naší společnosti se nepraktikuje "teta" a "strejda". Všichni se oslovujeme jmény a děti to prostě cítí tak, že nás někdy právě osloví i jménem.
|
|
| helis78 |
|
(22.11.2010 12:11:32)
asi by mně mrzelo, že mi moje dítě neřekne maminko, většinou potom úplně zjihnu.
|
|
| Martina s mimi na cestě |
|
(22.11.2010 12:12:33)
Moje sestřenice má dvě už velké holky - slečny. Od malinka říkaly svému tátovi Vášo, protože mu tak říkala jejich máma. Napoprvé mě to překvapilo, ale pak jsem si řekla proč ne? Obě holky svého tátu milujou a respektujou a jak mu říkají může být každému úplně fuk!
|
|
| jana | •
|
(22.11.2010 12:13:52)
nijako principialne mi to neprekazi, ale nejsem si jista, jestli je oslovení jmenem duvernejsi i z pozice ditete - prece jenom "mama" rika jenom jedne osobe a jmenem vsem ostatnim...
ja osobne v osloveni "mami" citim velkou duveru a velkou duvernost, taky mi tak nerika nikdo krome mojich deti (nevzpominam si, ze mi to nekdy rekl nejakej doktor)
|
|
| Markéta, kluci 8 a 2 | •
|
(22.11.2010 12:52:50)
Mám známé, kteří mají dva malé kluky, kteří jim někdy říkají mami a tati a někdy přezdívkami. Které znějí Skřeťule a Mamut. Známí říkali, že si to děti šetří zejména na návštěvy lékařů apod.
|
|
| Zdena | •
|
(22.11.2010 13:12:44)
Je to volba každé rodiny, netroufla bych si to hodnotit. Jen za sebe si myslím, že oslovení táto, mámo je intimnější. (Ale nesmí mě tak oslovovat nikdo jiný než moje děti, když mě tak oslovoval manžel, pěnila jsem.) Pro své děti nejsem kamarádka, ale matka. Kamarádi přicházejí a odcházejí, rodiče zůstávají. Jako kamarádka mám jen poradní hlas, jako matka mám autoritu. Máme s dětmi dobrý vztah, jsme tolerantní a nebazírujeme na hloupostech, je hodně věcí, o kterých se mohly od mala rozhodovat samy, ale jsou situace, kdy rozhodneme a děti to musejí respektovat. Jsme to my, kdo stanovuje hranice, co se smí a co už ne. Nejsem pro příliš autoritativní výchovu, beru to jako ve zvířecí říši - tygřata si hrají a tygřice na ně dohlíží z povzdálí, ale když zavelí, tak musejí poslechnout, jinak je k poslušnosti přivede. (Třeba u přechodu se nediskutuje, ale prostě mi dají tlapku a jdou vedle mě. Na chodníku se s míčem nehraje, nese se v tašce, aby nevypadl a nebylo třeba pro něho jít na silnici. To jsou ty hranice, které mám na mysli.)
|
| Katka, kluci 11 a 8 | •
|
(22.11.2010 13:42:23)
Tak to mám stejné - když mi manžel řekne: "teda mámo", tak bych vraždila....si připadám jak Homolková
|
|
|
| maja | •
|
(22.11.2010 13:15:36)
u nás jedinně mami a tati
|
| yogurtová a dva yogurtíci |
|
(22.11.2010 13:24:41)
Jsem moc ráda za všechny názory,já jsem se s tím u nikoho nesetkala,tak mě zajímalo jak je to jinde.Prostě tak,jak to vyhovuje
|
|
|
| gatto | 
|
(22.11.2010 13:41:11)
Díky za nápad, až půjdu navštívit matku, tak jí řeknu Ahoj Lidko! :-D
|
|
| Bibia | 
|
(22.11.2010 13:51:55)
Moje sestřenice říká svým rodičům křestním jménem a jejich děti jim taky neříkají babi a dědo, ale opět křestním jménem..
|
|
| Petra Neomi | •
|
(23.11.2010 10:02:17)
Já svému otci říkala Fíku :)No, i dnes, když je mi čtyřicet, mu říkám buď Fíku, nebo jménem.
|
|
| Jíťa | •
|
(23.11.2010 10:39:56)
Mně to přijde divný. Ale na druhou stranu moje babičky a dědečkové ještě svým rodičům vykali. Přechod na tykání asi musel ve své době taky působit divně.
Pro mě oslovení mami/tati symbolizuje "patříme k sobě". Tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že rodiče, kteří se nechají oslovovat jinak se za své děti stydí.
Co si řeknou ostatní, když nějaké nevychované dítě jde s maminkou? A co když půjde jen s nějakou Janou, Katkou, nebo Mařenkou?
|
|
| Elíláma | 
|
(26.11.2010 14:35:16)
No, já jsem chtěla "táto" říkat nevlastnímu otci. On to nesnesl, ani u svých dětí. To odmítnutí mě přišlo jako odstrčení. Taky si pak zase pořídil novou rodinu a na ségru ani neplatí alimenty. No co, vždyť to nikdy nebyl tatínek...
Zato můj muž hustí do našeho půlročního trdýlka "tatatata, řekni tata!" jako zběsílý, jak se nemůže dočkat a malej se jen chechtá, co to dělá ten-co-patří-k-nám za blbinky  A já jsem na to hrdá!
Chtěla bych upozornit na to vyjádření kamarádství (oslovením), ono je to hezký, ale sakra jste matky a otcové a šmytec, a až vám příjde ve čtrnácti děcko opilé, to si s ním ještě dáte panáka? A co se jako kámoši s taťkou dělit o holku,že by s ní chvilku chodil jeden, pak druhý, tak to kámoši v pubertě někdy dělaj, ne? U nás s mamkou to bylo tak, že jsme si byly obrovsky blízké, nejlepší kamarádky, všechno jsme si mohly říct. A pak přišla moje šílená puberta, mamka se snažila najednou nastolit autoritu (protože o mě měla strach, když jsem začala ve třinácti běhat za chlapama, kašlat na školu a flákat se) a bylo pozdě. Nezvládly jsme to - já z toho byla zmatená, mamka nevěděla, co dělat, já si na ní dovolovala jako na kámošku - kámošku člověk přece do prdele mže poslat, když jí buzeruje, ne? Dva roky jsme se pak neviděly... dneska jsme si zase nejbližší, ale ona je naše babí (hned jak se dozvěděla, že jsem těhotná, začala se představovat jako paní babí ), ale pořád je to moje mamka. Ne jana, ne paní magistra, ale moje mamka. Protože kdyby byla Jana, musela bych jí brát objektivně. Protože je to moje mamka, můžu jí brát s laskavou rezervou, ona zase mě. Jsme rodina a tu si nevybíráme, ale nikdy neztrácíme - to je její výlučnost. Jsem už taky mamka a je to pro mě čest.
|
|
|
Vlastně ani nevím, co bych měla cítit. 
. Leč pravdou je, že svým zchátralým výrazem a šedinami slečnu nepřipomínám a asi by to navádělo spíše k posměchu "slečno"="stará panno" 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)