| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky?

 Celkem 192 názorů.
 Katla 


taky mám tři deti  

(8.11.2010 8:43:33)
a taky mne to štve
momentálně se akutně třepu o místo

jiné težko najdu ...slučitelné s mateřstvím

avšak ...momentálně zpomaluji (eufemismus k "brzdím") dva týmy, v rámci nichž mám nejaký pracovní úkol, sice dílčí, ale přece, a všichni mají pochopení, že mé deti jsou již čtvrt roku nemocné, ale to nic nemění na tom, že to prostě nezvládám.

Je to složitá věc.
Matky malých dětí jsou na pracovním trhu jedna z nejvíce znevýhodnených skupin , ale zase jak by v konkurenci obstál zaměstnavatel, který by se nechal handicapovat věčným OČR?

At si kdo chce co chce říká, tohle s enedá vyřešit uspokojivě pro obe strany bez "pozitivní diskriminace" - tzn. nejakých kvot na zaměstnávání žen s malými detmi plus nejaké dotaci na tato místa.
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: taky mám tři deti  

(8.11.2010 8:58:17)
Ja mam jen jedno,ale najít místo sloucitelne s pracovni dobou skolky je nemozne.Zacinam se obavat,ze skoncim na urade prace a pak i bez penez.Manzela s kterym bych se mohla stridat nemam.K tomu jsem se spatne vyucila na obor prodavacka,kde se vetsinou smenuje.Jsem ochotna vzit jakoukoliv praci jen kdyz budu moct vyzvedavat syna ze skolky.
Prijde mi to,ze cesky trh na nas MATKY kasle.Mame sice triletou rodicovskou ale k cemu je,kdyz pak nas nikde nechteji?
 Ocicko 


Re: taky mám tři deti  

(9.11.2010 7:27:57)
Anco mas pravdu - jsem tez prodavacka - delam kratky, dlouhy a to 12ky.... deti stihnu dat do skolky - ale uz je vyzvedavaj babicky.... stve me to mam zazadano o castecnej a cekam uz 3 mesic :( a budu zatim cekat asi dlouho - nebo se nastvu a odejdu (treba neco najdu)
 kačka 
  • 

Re: taky mám tři deti  

(14.11.2010 21:04:19)
Já mám teda děti pouze dvě, dvojčata. Mám maturitu, dělám taky blobou prodavačku, pokladní v supermarketu, dělám dvanáctky, dlouhý krátký týden, já dávám dvojky ráno do školky, tatínek je musí vyzvedávat, bohužel finance nám nedovolí abych s nima byla doma. Nejbližší příbuzenstvo bydlí 300km od nás. Naštěstí děti nemocný moc nejsou. Za tři roky co chodím od mateřský do práce jsem ošetřovák neměla, nemoci a operace dětí řeším dovolenou. Jinak to nejde.
 Vendulína 


Re: taky mám tři deti  

(13.11.2010 19:38:17)
Mám jedno dítě, jsem s ním sama, žádná babička, žádná teta a protože vím, že o vzdělanější ženy není mezi zaměstnavateli zájem, tak jsem pro jistotu na živnostňák nikdy nepřestala úplně pracovat. Dcerka se mnou do tří let absolvovala spoustu jednání a poznala spoustu lidí a po srovnání normální a soukromé školky jsem se rozhodla pro tu druhou. Teď jí mám v křesťanské soukromé školce, kam ji předávám na půl devátou a mohu si ji vyzvednout do 17.45, školné je de facto za hubičku cca 3.100 korun měsíčně. Mám dost času koncentrovat se jen na práci od pondělí do čtvrtka a pak prodloužený polopracovní víkend prožívám opět s dcerou. Když je nemocná, prostě pracuju z domova. Mám štěstí, že to není tak často. ~;(( Je to časově náročnější, musí se všechno dobře plánovat, někdy je to nadoraz, ale dá se to zvládnout. Nevzdávejte to a snažte se vzdělávat!~5~
 Hilly. 


Si nevybereš 

(8.11.2010 9:32:37)
Potom jsou ještě handicapované mladé bezdětné ženy, protože se očekává, že by děti mohly mít. Až nám bude padesát a děti budou odrostlé, tak zase budeme staré...No měly vůbec smysl všechny ty školy, které jsem se slušným prospěchem absolvovala?~a~
 Katla 


k ničemu  

(8.11.2010 9:59:41)
práce ubývá .....více práce zastane za pomoci techniky všeho druhu méně lidí...a tlak na efektivitu je priorita ...začíná přibývat spousty a spousty zaměstnání, která jsou nastavena tak, že s normálním životem v podstatě nejsou slučitelná....jinak řečeno...přestává s epočítat s tím, že zaměstnanec má život jinde
 Hilly. 


Re: k ničemu  

(8.11.2010 14:19:26)
Taky jsem si všimla. Vždycky říkám, že mi to vzdělání bylo akorát k tomu, že jsem se začala pohybovat mezi "íkváči" a našla si mezi nimi manžela...což v je v podstatě taky dobrý výsledek~t~
Maláčová měla někde interview a přiznala se, že jí celý život tatínek vštěpoval, že najít si dobrého manžela je daleko důležitější jak mít VŠ...Si říkám, že fakt měl pravdu~;)
 Ecim 


Re: k ničemu  

(8.11.2010 15:26:21)
Mně můj otec svým odchodem od rodiny zase naučil, že se musím v první řadě spoléhat sama na sebe a makat ve škole jak barevná, protože jednou třeba také zůstanu s dětmi sama a budu je muset uživit.
 Hilly. 


Re: k ničemu  

(8.11.2010 15:42:55)
To jsem si taky myslela.Vždycky to ale budeme mít těžší jak chlapi.
 Ecim 


Re: k ničemu  

(8.11.2010 15:46:36)
Hilly, v tomhle jo. Ale určitě by se našly oblasti, ve kterých to zase máme jednodušší a lepší než chlapi. Navzdory všem výše popisovaným problémům jsem ráda, že jsem se v téhle zemi a téhle době narodila jako ženská. Dokonce moc. :-)
 Hilly. 


Re: k ničemu  

(8.11.2010 18:54:55)
Jo, já jsem taky zatím spokojená.:-)
 Veveruše 


Re: k ničemu  

(9.11.2010 0:52:00)
Já taky, ale přiznávám, že důvody mé spokojenosti jsou v podstatě iracionální~;). Nejvíc asi hraje roli to, že jsem na své pohlaví už za ty roky zvyklá ~d~ (ještě si vybavuju, jak jsem v dětství chtěla být radši kluk; že by to byla nějaká úchylka?~e~). Nebo snad napadne někoho z vás racionální důvod, proč je v naší společnosti lepší být ženou? Jo vlastně napadá mě jeden - v případě rozvodu větší šance na svěření dítěte do péče. S prokazováním úcty k našemu pohlaví se dnes tedy moc nesetkávám (s výjimkou doby, kdy jsem byla těhotná).
 Ecim 


Re: k ničemu  

(9.11.2010 13:03:08)
Já mám nejspíš štěstí, že mám kolem sebe hodně fajn chlapů. :-)
 Mykam 
  • 

Re: k ničemu  

(9.11.2010 20:05:11)
svěření dítěte do péče výhradně ženě nepovažuju za žádnou extra výhru, protože to v zásadě znamená svobodu pro chlapa a miliony starostí pro ženskou, včetně v podstatě neustálé finanční tísně ~Rv
 Fi 


Re: k ničemu  

(13.11.2010 17:22:03)
tak ja si myslim, ze naopak mame vyhodu v tom, ze si muzeme uzivat materstvi tak dlouho! a vemte si, to MY si muzem vybrat, jestli se starat o deti nebo radeji delat karieru. To spis muzi si nemuzou moc vybirat a musi makat, aby zivili rodinu. Ja jsem tedy ve sve roli naprosto spokojena. Rikam si, ze uz asi nikdy nebudu natolik panem sveho casu, jako ted na materske. Nekdy jsou deti protivne, to jo, ale v praci zas budou protivni kolegove nebo sef... Nevim jak budu uspesna v hledani si zamestnani, prijde mi zvlastni, ze si nekdy ve 30 po 2 detech budu hledat svou prvni praci :D
 Ilona a její holčičky 
  • 

Re: k ničemu  

(9.11.2010 10:03:35)
Asi je to pravda. Já si na manžela nestěžuju a VŠ nemám. :-)Ale rozhodně se nemám tak dobře, jako Maláčová
 Jája 
  • 

Re: taky mám tři deti  

(8.11.2010 10:19:08)
On ten trh byl někdy připravený na matky se dětmi? S dětmi se nepočítalo ani za minulého režimu, najít práci, kde by se dalo dítko dávat do a vyzvedávat že školky byl nadlidský úkol i v režimu, kdy byla uzákoněna povinnost pracovat.
Můj případ: vychovatelka ŠD s ranní službou. Měla jsem být v práci v 6.15, ŠD otevírala v 6.30. V 6.30 mi ale otevírali školku. Vzdálenost od sebe 3 km. Když jsem jela autem, byla jsem v práci nejdříve 6.45. Dítko jsem nesměla poslat od vrátek, musela jsem ho předat do třídy. Ranní ŠD končila v 7.45. V 7.45 zároveň zamkli školku a později přišlé děti nepříjmali. Neměla jsem nikoho, kdo by ráno vodil dítě do školky. Odpoledne jsem to jakž takž zvládala. Ráno jsem to zvládala s vypětím všech sil a za předpokladu, že jsem jela autem. Vlastním a za vlastní peníze.
Vydržela jsem 2 roky, pak jsem to položila, protože ji bylo líto dětí, které v zimě čekaly před školou, než dojedu do práce. Místo aby byly v teple, klepaly kosu na zápraží. Kdyby některé přejelo auto, šla jsem do lochu za přejeté dítě. krom toho jsem hrubě porušovala pracovní kázeň, páč jsem chodila pozdě do práce.
Když jsem dala výpověď, všichni se děsně divili, co se mi na tom nelíbí. Práce byla dobrá, ta se mi líbila, nelíbila se mi a ani se mi nehodila pracovní doba. Přitom stačilo málo: pár let vyhovět (bylo nás pět kolegyň a tři z nich už měly děti velké. Ty ovšem nepopulární ranní služby sloužit nechtěly).
 Ecim 


Re: taky mám tři deti  

(8.11.2010 15:27:32)
Jo jo, není to vůbec jednoduché. Horečně vymýšlím efektivní opatření už snad od střední školy, ale chápu, že nejsou použitelná pro každého.
 Miilu 


:-( 

(8.11.2010 8:56:21)
Já mám děti dvě, třetí plánované se dlouhodobě nedaří a stalo se to, co jsem chtěla nejméně - už 2 měsíce jsem na úřadu práce. Když jsem se zeptala na možnost polovičního úvazku, tak na mě pan zprostředkovatel koukal jako na blázna. Jsem z vesnice, je tu ve vedlejším malém městě 1 školka pro celé širé okolí, letos mi vzali předškolandu a mladší tříletou mi prostě nevezmou, dokud jim nedodám razítko zaměstnavatele. a práci nenajdu, protože nemám dítko ve školce. Poloviční úvazky neexistují. Takže se snažím najít si práci na doma, snažím se vymyslet způsob, jak přinést nějaké peníze do rozpočtu. Jsem z toho lehce vystresovaná, což se zase odráží na zdraví a ozývá se mi chronická nemoc. Začarovaný kruh ~n~
 berunka,M+M 11/04,M 01/08 


Re: :-( 

(8.11.2010 9:13:52)
Tak to tak vypadá, že za rok na tom budu úplně stejně. 2 děti budou v první třídě a třetí ve školce. Jsem na vesnici, do práce bych musela dojíždět a také jenom na půl úvazku. Nemám tu nikoho, kdo by mi děti do školky dal, nebo vyzvedl. Manžel jezdí po montážích, takže jsem s dětmi celý týden sama. ~d~
 withep 


Co třeba napsat si do CV tohle ;-) 

(8.11.2010 9:11:23)
 Hilly. 


Re: Co třeba napsat si do CV tohle ;-) 

(8.11.2010 9:35:44)
:-)~R^
 Katla 


Re: Co třeba napsat si do CV tohle ;-) 

(8.11.2010 10:00:14)
vtipná ale na hovno
 Petrajda 


Re: Co třeba napsat si do CV tohle ;-) 

(9.11.2010 11:33:39)
Ne, ne, ne, vtipné to je, na to druhé ne. Záleží, jak to bereš.
 Cimbur 


Re: Co třeba napsat si do CV tohle ;-) 

(8.11.2010 17:56:21)
Krásné CV, v tom jsem se našla :-).
 atisa 


Re: Co třeba napsat si do CV tohle ;-) 

(13.11.2010 18:46:17)
Kéž by to fungovalo,ale jinak souhlas se vším!!!
 anexa 


asi to vím 

(8.11.2010 9:44:25)
píšeš, že se tě každý ptá kdo je bude hlídat..... ale já se setkala pouze se ženami, které se taky čertily, že se jich ptají na hlídání, nebo se jim nikdo neozve, ale jakmile nastoupily do práce a jejich dítě onemocnělo, zůstaly doma. Zase to chápej z pozice zaměstnavatele, on by se neměl ptát, ale pak ho nemusí zajímat, že tvoje dítě je nemocné. Když je to jednou za čas, tak se to dá, ale kdy je dítě/děti často nemocné, matka je s nimi pořád doma (chápu to proč), tak zaměstnavatel musí hledat záskok a to se pořád nedá dělat.
 kam2 
  • 

Re: asi to vím 

(8.11.2010 11:17:45)
Přesně, z pozice zaměstnavatele bych jednala stejně..chci aby se práce udělala, a ne že budu každý měsíc hledat zastupitelnost. Tak to prostě je.
 Bumbi&05,08,10 


Re: asi to vím 

(9.11.2010 0:49:03)
bohužel taky chápu pozici zaměstnavatele - když někoho nabírám, nabírám ho na práci. Pokud ji nemůže udělat (by´t z objektivních důvodů nemoci jeho dětí), musí ji za něj udělat někdo jiný. Platím tedy dotyčného, který se stará o své nemocné děti a musím ještě zaplatit dalšího člověka, který udělá práci za toho, který se stará o své děti...
Mírně řečeno - neekonomické...
 withep 


Není to tak černobílé 

(8.11.2010 9:54:15)
Myslím, že mladé bezdětné holky zas takovou výhodu nemají - ptají se jich (ač by neměli), zda v blízké době rodinu náhodou neplánují (sama jsem zažila). Můj zaměstnavatel je možná výjimka daná tím, že šéfka je žena, šífka lidských zdrojů je taky žena. Během doby, co jsem s dětmi doma, vznikla přímo v budově školka přednostně pro děti zaměsntnanců a klientů mj. proto, aby se zaměstnankyně mohly vracet do práce, až budou chtít, ne až jim někam dítě do školky vezmou. Je sice soukromá, ale zaměsntavatel 1/3 školkového uhradí a na dobu mezi 3. narozeninami naší nejmladší a nejbližším 1. zářím jí ráda využiju. Taky doufám, že mi vyjdou vstříc zkráceným úvazkem.

Mnozí zaměstnavatelé si bohužel nedokážou ani představit, že rodičovská dovolená kvalifikaci zvyšuje, nikoliv snižuje, zvlášť ženám se dvěma a více dětmi. Matky malých dětí sice nemohou zůstat na poradě až dokonce, protože musí vyzvedávat školkáče a školáky, občas jim ratolesti onemocní a ony zůstanou doma. Ale jinak si myslím, že se při celodenní péči o děti naučily velmi hospodárně zacházet se zdroji a časem, že pracovní dobu dokáží využít efektivněji než bezdětné ženy, dokáží pohotově rozlišovat mezi důležitým a nedůležitým, mohou být vynalézavější a tvořivější. Nedávno jsem v lidovkách četla článek, jenž popisuje fyziologické změny mozku žen po porodu, takže existuje dokonce i vědecké vysvětlení :-).
 *Šárka* 


Re: Není to tak černobílé 

(8.11.2010 10:39:03)
Withep, ale totéž platí i pro matky větších či velkých dětí.

Pokud mám co do činění s přijímáním nových pracovníků, nehraje věk zas tak velkou roli. Ženy si pořizují děti ve velkém časovém rozmezí (18 - 42 let, dejme tomu), nemyslím si, že by mladé a bezdětné byly automaticky diskriminovány.

K úvodnímu článku jedna malá připomínka - nechce se mi věřit, že matka tří malých dětí v práci vypíná a plně se soustředí se jen na svou práci. Z mé zkušenosti takové matky (některé!) tráví v zaměstnání dost času domácí logistikou .. telefonováním s babičkami, chůvami, staršími dětmi, lékaři; odbíhámím pro pastelky, pro potvrzení, k lékařům...
Nebo jim logicky myšlenky odbíhají ke kašlajícímu Pepíčkovi ve školce a nebo Mařence, která v noci špatně spala.
Nicméně, je to o lidech. Jako všechno.
 7kraska 
  • 

Re: Není to tak černobílé 

(8.11.2010 10:49:44)
samozrejme, ze i pri praci je pro me prvotni dite, nemuzu na nej zapomenout...asi to tak zaridila priroda...matka pred 100 lety treba kosila travu, ale kdyby neco potrebovalo dite, tak dite byla priorita....ale dneska to je tezky, kdyz dite je treba 60 km daleko v MS a matka na jednani s obchodnim partnerem
 Petra Neomi 
  • 

Re: Není to tak černobílé 

(9.11.2010 1:15:17)
Každému někam utíkají myšlenky. K dětem, k nové holce, k novému autu, k nefunční prostatě... takhle se to prostě brát nedá. Upřímně, když je dcera ve školce, tak na ni nemyslím vůbec, vím, že je o ni postaráno a řeším jiné věci.
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: Není to tak černobílé 

(8.11.2010 11:29:59)
souhlas, u nás v práci holky snad každou hodinku chodily na cigárko atd, práci si teda odvedly, to zas jo ,ale dřepěly tam taky do 19hod. ale jim to nevadilo, domů nespěchaly. Já už tenkrát měla pupek a divně na mě koukaly, že jdu v 17hod domů. Měla jsem odvedenou práci stejně jako ony....umím si představit, že teď po dvou dětech bych tu práci uměla zefektivnit ještě líp.
 Margot+1 


Re: Není to tak černobílé 

(8.11.2010 13:02:36)
A s těmi cigárky, kafíčky a klábosením máš sakra pravdu! Já od té doby, co jsem měla dítě v kanclu, nebyla venku na obědě, odcházím až když je hotovo, popř. dodělávám v sobotu nebo z domova, cigárko se mě netýkalo nikdy, ale stejně mají mnozí dojem, že z chudáka zaměstnavatele tyju ~q~
 *Šárka* 


Re: Není to tak černobílé 

(8.11.2010 13:12:24)
Tak tohle znám taky.
Když jsem měla dítko malé, měla jsem práci velmi podobnou té, kterou vykonával kolega ve stejné kanceláři.
Já jsem moc dobře věděla, že v 16.15 prostě musím vystřelit do školky, jela jsem leckdy na úkor oběda atd.
Oproti tomu kolega, jehož pracovní tempo bylo zpomalené o telefonáty s kamarády, čtením novin, hovory s jinými kolegy .. ten prostě ve čtyři zavolal domů a oznámil manželce - mám toho dnes šíleně moc, přijdu později.
 Lusika 
  • 

Re: Není to tak černobílé 

(10.11.2010 14:18:56)
Pokud jde o zaučení.. musíš zaučit každého, to je podle mého fuk. Žena matka si práci více drží a neuteče za 2 roky jinam jen kvůli potřebě změny a rozšíření praxe.

Ale jestli ti ženská každé dva měsíce na 14 dní i bez varování zmizí za nemocnýma dětma, to už podle mého problém je. Hlavně v menších firmách.

Lusika
 Margot+1 


Re: Není to tak černobílé 

(10.11.2010 14:36:42)
Nemůžu si pomoct, mně se zdá, že tenhle typ zaměstnanců není nijak spolehlivý ani bez dětí...
 Ecim 


Re: Není to tak černobílé 

(10.11.2010 15:32:29)
Ona jsou i místa, kde jsou cíleně upřednostňovány ženy. Často se ale nejedná i nijak oslnivě hodnocené pozice.
 Katka 
  • 

Chápu... 

(8.11.2010 10:09:53)
Chápu. Víc než dobře. Je to nefér. Já rodičovskou dovolenou ze svého CV už úplně vyškrtla. A světe div se. Nabídky najednou jsou a slušné, nikoliv takoví ti poradci a prodejci pojistek na ŽL, obchodníci všeho druhu apod., to jediné mi bylo s děckem uvedeným v CV nabízeno. Zrovna dnes mám pohovor. Dítě holt zapřu:) Pokud mají dvě slůvka "rodičovská dovolená" v CV zcela nelogicky a nesmyslně smazat veškeré to, co bylo předtím, slušná praxe, bohaté zkušenosti a chuť do práce, není na výběr a není to podvod. Chlapa se taky nikdo neptá kolik má děti, nikoho to nezajímá.
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: Chápu... 

(8.11.2010 10:55:31)
Katko a nebojíš se, že to stejně praskne? Pokud jsi posledních x let na RD nepracovala, ale uvádíš u posledního zaměstnavaltele, že tam pracuješ celou RD, je to docela nefér, prtotože jsi nevykonávla tu práci uvedenou v CV. Přitom se ti budou ozývat potenciální zaměstnavatelé s předpokladem ,že jsi posledních x let tu práci vykonávala. Ono je to těžké - na jednu stranu nemáme povinnost uvádět děti a tak ,ale zase do Cv máš uvádět pravdivé věci. Něco jiného už by bylo, kdybys tu činnost vykonávala aspon na zkrácený úvazek nebo z domova.
 Katka 
  • 

Re: Chápu... 

(8.11.2010 12:21:58)
Důležité je, získat prostor pro sebeprezentaci a to většinou s dětmi v CV bohužel ani nenastane, prostě Tě nikdo k pohovoru ani nepozve. Jak potom potencionálního zaměstnavatele přesvědčit, že o tom, že mohu být v daném oboru fakt dobrá, že o práci mám zájem, že mám zájem ji odvádět kvalitně, mám hlídání pro nemocné děti apod.? Nemám problém s tím, že se u pohovoru přiznám, proč ne, pokud se mě zeptají...pokud už prvoplánovitě ale kandidátku - uchazečku odmítnou u stolu s tím, že má děti bez ohledu na praxi a zkušenosti, je něco špatně. To se pak člověk může stavět na hlavu a na pohovor se prostě nedostane, možná tak na pokladní do Kauflandu a to dnes možná leckde ani to ne. Ad. praxe - během RD jsem si zvyšovala kvalifikaci, sledovala vývoj v mém oboru, pracovala pro příbuzné v rodinné firmě, nemyslím si tedy, že bych měla zakrnět, myslím, že mám co nabídnout a jsem schopna to předvést a ukázat - to ale bez osobního pohovoru bohužel nejde. Jistě, ani pohovor není zárukou toho, že budu přijata, ale budu vědět, že jsem udělala pro danou věc maximum.
 metty, 3 kluci 


Re: Chápu... 

(8.11.2010 12:31:19)
Na druhou stranu, co je komu do toho, kolik mám dětí? Taky jsem to do CV nepsala. Teoreticky jsem po dobu mateřské pořád zaměstnancem toho, kdo mě zaměstnával před mateřskou - dokud nedostanu na mateřské výpověd. Děti, to je můj soukromý život, jak si zorganuzuju jejich hlídání a nemoci je můj problém. Proč by měla být pořád s nemocnými dětmi jen matka? Manžel to nezvládne? Aspoň ze začátku, než se v práci zaběhnu. Když jsem chodila do práce s dvěma dětmi, tak byl prostě doma s marodem ten, kdo to měl v práci míň komplikovanější nebo jsme se prostřídali, popř. jsem si brala dovolenou. Teď po mateřské se třetím dítětem to budu řešit stejně. Jaký je rozdíl mezi mnou, která jednou za půl roku marodí týden s dítětem a kolegou, který je po úrazu půl roku doma? Já jsem marodila jen s dětmi, když jsem byla nemocná já, tak jsem lezla do práce třeba po čtyřech, abych tolik nechyběla.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Chápu... 

(9.11.2010 0:17:37)
naprosto souhlasím. Dnes se v CV dokonce ani nemusí uvádět věk (diskriminační).
Chápu z pozice zaměstnavatele, že OČR může být problém. Stejně tak ale může být problém opakovaný paragraf bezdětné kolegyně.... To prostě člověk neví..... nebo dlouhodobé vážné onemocnění.

Mám štěstí, že zatím práci mám - za rok mi skončí rodičák a pak budu řešit dál. V naší společnosti je spousta matek s dětmi, takže takové věci se zase tak neřeší.

Kamarádka ale pohovory a problém s jedním!! dítětem (já mám dvě) momentálně dost silně řeší, ač má hlídací babičku, všude se na ni dívají skrz prsty a jak se psalo výše, na mnohé pohovory se ani nedostane. Proto jsem v budoucnu připravena "zatloukat". U pohovor, který většinou vede personální pracovník, na případnou otázku dětí odpovím tak, zda to nějak mění mou odbornou kvalifikaci. V případě vážných problémů už u pohovoru o takovou práci nemám zájem, protože je více než jasné, že i v případě získání takového místa, by byly neustálé problémy s prolínáním pracovního života se soukromým. Nejsem zvyklá si v práci extrémně řešit soukromé věci (velké zařizování čehokoliv, vykecávání s kamarádkami, rozesílání mailů o ničem). Nikdo ale nemůže nic říct na to, že jedním, dvěma hovory ze soukromého telefonu zkontroluji děti, i kdyby to mělo být ze záchodu, na který má snad nárok i matka 8-).

Ono i ten supervýkonný zaměstnavatel většinou má děti anebo sám může uvíznout na nemocenské, čili by si měl uvědomit, že i on může být nahraditelný...
 Bumbi&05,08,10 


Re: Chápu... 

(9.11.2010 0:50:50)
ten zaměstnavatel si nemoc nemůže dovolit - pokud je to malá firma například.
Ale může si dovolit vzít si práci domů, dělat ji po víkendech, po nocích, vzít si děti do kanceláře...
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Chápu... 

(10.11.2010 12:05:18)
u malé firmy to může být problém (např. moje matka je zubařka a má jednu sestru, když je ale matka nemocná, nepracuje ordinace.... když je nemocná sestra, musí si vzít jinou na výpomoc)

Obecně ale platí, že jsme lidi a stát se může cokoliv. Kde chybí lidský přístup, tam prostě nechci pracovat. Nehodlám chodit s horečkami do práce, protože by se zaměstnavateli mohlo zdát, že se ulívám. U nemoci dětí se budeme s manželem střídat a mám i hlídání, nicméně jsou věci, kdy si matka prostě volno pro dítě vzít musí a nesmí za to být znevýhodňována
 Ecim 


Re: Chápu... 

(10.11.2010 12:30:56)
Martino ~g~~R^~x~

P.S.Ráda Tě tu po delší době vidím.

A ještě bych ráda dodala, že rozumný zaměstnavatel nechce, aby mu zaměstnanec chodil do práce s horečkami a ničil zdraví sobě i všem okolo tím, že je nakazí.
 Margot+1 


Re: Chápu... 

(8.11.2010 12:59:01)
misoplysko,
to máš těžké, já si např. můžu dovolit rodičovskou zapřít, protože jsem z domova začala pracovat hned po skončení mateřské a pak snížení úvazek s děckem s sebou od 9. měsíce, ale za to mě tady zase nekteré Rodinkářky chtěly sežrat, že jsem špatná matka ~v~
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: Chápu... 

(8.11.2010 13:13:02)
Margot, to je pak jiný, jak jsem psala. Tys tímpádem neztratila kontakt s prací. Já jsem na RD už skoro 5.rok a jsem zaměstnaná jen papírově, svoji práci jsem celou tu dobu nedělala. Snažím se stále učit AJ, sleduju dění v oboru, ale je to něco jiného, než kdybych tu práci 5 let dělala. A teď si vem ,že se mi ozve potenciální zamtel, počítá s tím, že jsem posledních 5 let tohle dělala a vlastně mu z mého CV vůbec nedojde, že jsem to fakticky nedělala~:-D Pracovala jsme právě v lidských zdrojích, přímo dělala v náboru a mnohokrát mi takhle přišly na pohovor maminky po RD a přitom se jejich CV tvářilo, že mají tu námi požadovanou praxi. Pak jsem si z té jejich praxe musela odečíst posledních 5 let a zbylo jim třeba 2 roky praxe, která pro nás byla nepřijatelná. Brala jsem to jako zkreslené info a uchazečce to většinou nepomohlo.



 Margot+1 


Re: Chápu... 

(8.11.2010 13:23:00)
misoplysko,
rozumím. :-) Já prostě vidím ten systém jako špatně nastavený CELÝ. Společnost absolutně nepočítá s tím, že je normální, že LIDI mají děti (schválně nepíšu ženy) a že DĚTI jsou také LIDI, tj. není nutné je až do 18ti separovat ze života společnosti (že není fuj kojit před lidmi, že není fuj v pracovní době pomyslet na dítě nebo mu nedejbože zavolat, že není fuj, když dítko je občas přítomno výkonu placené práce, atd.)
Je to prostě všechno blbě, štve mě to, smířit se s tím nechci, ale jediné, na co se občas zmůžu, je v podstatě donquijotství. ~7~
 Katla 


souhlasím - práce je postavena na absolutní piedestal  

(8.11.2010 15:49:17)
zbožtěna a hlavní atributy JEDINĚ PŘIJATELNÉHO ZAMĚSTNANCE - absolutní oddanost, úplné nasazení , dikonalé zdravím mládí a efektivita, energičnost a flexibilita - nekompromisně vyžadována.
Co na tom, že v 70% profesí s evětšina času tráví neproduktivními či doslova samoúčelnými činnostmi, a co na tom, že vetšina zaměstnanců výše zmínené pracovní atributy předstírá?

Dyť je to k smíchu.

 Jíťa 
  • 

Není třeba zapírat 

(9.11.2010 12:06:04)
Stáhla jsem si vzorový životopis a tam nikde žádná kolonka, kam bych mohla vyplnit děti není.
 Anna 
  • 

Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 10:11:48)
Tím asi zdejší matky pořádně naštvu. Sama jsem před 3 lety sháněla asistentku, pracovní doba byla v rámci možností pravidelná a práce se zčásti dala dělat z domu. Přijala jsem asistenku se dvěma dětmi ve věku 6 a 4 roky. 1.10. nastoupila, 7.10. onemocnělo první dítě, 17.10. se vrátila do práce a 21.10. onemocnělo druhé dítě,takhle to pokračovalo i v listopadu, kdy jsem jí musela propustit. Přesto, že se část práce dala vykonávat doma přes telefon, vypadalo to tak, že to bylo za řevu nebo čtení pohádky dítěti, to se nelíbilo ani mě ani klientům. Další návrh byl, že by mohla pracovat v noci, děti prý kolem půl jedenácté usnou, to už ale zase nikdo nemá náladu pořádat schůzky.
Osobně český model - 4 roky doma, pak na plný úvazek považuju za zcestný a pěkně drahý.
A ani se nedivím zaměstnavateli, že nepřijme někoho, kdo strávil několik let doma a s oborem do kontaktu moc nepřicházel (když už tak teoreticky a ne prakticky).
 Katla 


a ještě dopln,  

(8.11.2010 10:25:25)
jak jsi to s detmi delala ty?
 Ivulle 


Re: a ještě dopln,  

(8.11.2010 20:28:47)
No sory Hroudo, taky mám dítě, ale abych byla na střídačku co druhý týden doma s nemocným dítětem, tak to jsem teda opravdu nebyla.

Pokud vímn, tak to nedělá ani žádná z mamin u nás v práci.

Možná jsi to tak nemyslela, ale tvůj příspěvek mi vyznívá, jakože takový přístup považuješ za normu.
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: a ještě dopln,  

(8.11.2010 21:15:40)
no tak poslední 4 týdny to tak máme.1 týden byla nemocná starší,2 týden onemocněla mladší(protože do školky chodí nemocné děti a učitelky na to mohou pouze upozornit)3 týden chytla starší střevní chřipku včetně blitíčka.Izolovala jsem je od sebe co to šlo,mladší to sice nechytla,ale po týdnu ve školce s nemocnýma dětma začíná znova snoplit a kašlat
 MrakovaK 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 10:47:36)
Jo, tak to se taky nedivím.
 Louise 
  • 

Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 11:08:55)
Anno, já taky. Jsem zaměstnavatel a zároveň jsem matka 4 dětí. Z vlastní zkušenosti z obou stran vím, že zaměstnávat matku po MD je pro zaměstnavatele velmi komplikované, právě z důvodu nedostatečně fungujících školek, nemocí, které nastanou a opakují se a myslím si, že otázka, zda k dítěti je hlídání, pokud bude nemocné je naprosto legitimní. Sama pracuji na zkrácený úvazek, kvůli starosti o děti prostě nejsem tak výkonná, jak je v mém oboru potřeba, mám na plný úvazek pomoc k dětem, která mě stojí většinu peněz, které sama vydělám a vím, že pokud mi hlídání onemocní - a to bývá velmi málo a maximálně na 2 dny, tak mě to v práci zabrzdí na týden a já zdržím nebo zkomplikuju život všem ostatním. A to pracuji na svém a čistě za svoje. Nedělám si iluze o pracovním svědomí a nasazení zaměstnance, který je zvyklý dělat od-do a pokud je děcko nemocné, tak se prostě jde na paragraf a až ty neštovice dostanou postupně všechny, tak přijde..
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 11:19:45)
Anno, nejsem naštvaná, dokonce tě v první části tvého příspěvku chápu - jsi v pozici nadřízené a tudíž máš jiný pohled, taky logický. Máš zodpovědnost za odvedenou práci a ta evidentně nebyla odvedená právě z tohoto důvodu dobře. Ono opravdu nejde, aby některé pozice byly obsazovány maminkama malých, často nemocných dětí. Takže bych nechala toho divadla: zaměstnavatel ať se má možnost ptát, jak to ta maminka bude zvládat a maminka ať se sama zodpovědně rozhodne, jeslti tu práci zvládne. Zaměstnavatel by ale neměl být předujatý, jsou maminky, které mají možnost hlídání atd, tak proč je automaticky odmítat. Problém je myslím hlavně v tom, že opravdu těch nabídek, které by maminkám vyhovovaly (pracovní doba slučitelná se školkou, občasná možnost práce z domova,...)je málo. Přitom spousta takové práce vykonává někdo jiný, kdo to ani nepotřebuje. Nějak mě ale nenapadá řešení....
K druhé části tvého příspěvku: tady si dost protiřečíš - jak to mají ty matky asi tak dělat??? Ne každá má hned po porodu sílu jít do práce ani na poloviční úvazek, nemůže práci vykonávat z domova, ale to hlavní ti asi uniká: kam s dětmi??? To jako nemocné nebudou? Naopak s nimi budou ještě větší problémy než se školkovými a ta podřízená ti bude domů utíkat ještě častěji. Ne každá má doma hlídací babičku nebo paní na hlídání.Docela by mě zajímalo, jak jsi to dělala ty (pokud máš děti): mohla jsi svou práci dělat z domova, měla jsi babičku nebo nějakou paní....?
 Blanka+Adámek 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 12:00:33)
Ale to prece muze byt zamestnavateli jedno "jak to ty matky asi maji delat". Zamestnankyni je taky logicky jedno, jak to ma asi zamestnavatel udelat, kdyz je ona na OCR s nemocnymi detmi a prace se musi udelat. Sama vim, jaky je to problem, kdyz nam zustane doma ekonomka nebo ucetni a zastupitelna neni, protoze nikdo jiny jeji praci neumi. To se proste neda vyresit.
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 12:59:55)
Blanko, já jsem jen reagovala na příspěvek Anny (vesměs jsem s ní souhlasila), že: "náš český model - 4 roky doma, pak na plný úvazek považuju za zcestný a pěkně drahý"
Přitom z pozice zamtele sama vidí, že to ty maminy mají těžké (dětské nemoci a následný výpadek z práce)....takže jsem od ní chtěla slyšet názor, jak by to vyřešila, aby ty matky nebyly doma 4 roky, šly pracovat dřív a zároveń odváděly dobře svou práci. Já do ní vůbec nerýpala jakože musí mít soucit s tou maminkou nemocných dětí, naopak jí chápu, že to pro ní nebyla vhodná pracovní síla, ale vadila mi ta druhá část jejího příspěvku.Dále psala,že se zamtelovi nediví, že nechce matku po RD (ztráta kvalifikace,...). Tohle je přesně ta diskriminace - hází všechny matky do jednoho pytle a myslí si, že se nevěnují samostudiu atd. Kolikrát jsou tyhle ženské mnohem víc motivované a to dost důležité pro práci!
 Margot+1 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 13:09:20)
Jo, jo, Blanko, výsledku se říká feminizace chudoby. Zatímco žen je na světě asi 52 procent ze všech lidí (biologická záležitost), všechny dohromady vlastní cca 2 procenta světového majetku (někde jsem to četla, doufám, že si to pamatuji dobře).
Být ženská znamená být chudá a závislá... ~q~
 Katla 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 13:42:38)
tak tak

u nás to tak není videt, ale ty rozdíly jsou pořád velké
 hbf 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 15:32:22)
A máte nějaké životaschopné řešení? Tedy takové, které by při nastavení nějakých mantinelů funguvalo samospádem a nedalo se zneužít.
 Anna 
  • 

Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 12:48:13)
Právě proto píšu, že systém fungující v ČR je na dvě věci. Sehnat slušně placené hlídání pro děti je nadlidský úkol, zvlášť pokud chceš předem znát osobu hlídající.
Já jsem byla doma na MD, pak byl doma na pár měsíců manžel, pak přišla na řadu chůva a pak kombinace chůva a jesle.
Problém je, že to co jsme platili chůvě, řada lidí ani nevydělá. Tím se nechci v žádném případě vytahovat, ale poukazuju na fakt, že v ČR cenově přijatelné hlídání prostě neexistuje.
 Babsi+2 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 14:57:39)
Mě by stačilo třeba to, aby můj muž nemusel platit daně po dobu mého pobytu doma s dětmi, např. do jejich 10 let. ALE: ač je VŠ, pracující od nevidím do nevidím, nevydělá tolik, abychom vyžili z jednoho platu. Klidně bych se vzdala školky a družiny, odváděla děti, starala se o něj, jenže to nejde, druhý plat by chyběl.
 lonkue 


Re: Já ty zaměstnavatele v mnoha ohledech chápu 

(8.11.2010 13:11:43)
Ja se musim pridat v tom, ze vidim ten cesky model 3 - 4 lete materske opravdu zacarovanym kruhem, ze ktereho se maloktere podari vypadnout... A uprimne, ta flexibilita nekterych matek neni moc velka a kdyz pri pohovoru porad jen zduraznuji, ze nejsou karieristky a ze rodina je to nejdulezitejsi tak mi nezbyva nez je poslat zpatky k rodine.....
 Dobra1 


částečný úvazek? 

(8.11.2010 22:50:09)
Ráda bych se zeptala, jestli by v takovém případě i pro tebe jako zaměstnavatele nebylo dobré vzít na jedno místo dva lidi (maminky po mateřské) na částečný úvazek ev. s možností vzájemného překrývání. Tím myslím, pokud by jedna byla doma s nemocnými dětmi, tak by část jejích povinností převzala druhá a naopak, pokud by během roku byla jedna neadekvátně víc zatížená, protože má zdravé děti, dostala by taky o to víc zaplaceno. Asi by součástí mzdy muselo být kromě platu i nějaké osobní hodnocení, aby pro to byl prostor, aniž by zaměstnavatel přicházel o větší peníze, které by musel vylatit mamince na OČR (platí to zaměstnavatel, že?).
Nevyznám se v tom, jen mě to tak napadlo, hlavně v souvislosti s tím, že u nás je těžké získat částečný úvazek. Myslím, že hodně žen by se pokusilo si zajistit nějaké hlídání i u menších dětí a nastoupily by do práce, kdyby to třeba bylo jen na 3 hodiny denně.
 Anna 
  • 

Re: částečný úvazek? 

(9.11.2010 7:41:15)
Svým způsobem se jednalo už o snížený úvazek (28h/týden). Navíc tohle je práce, která by šla docela těžko půlit mezi dva lidi, dost to stojí na informacích, které kdo ví, jak by si mezi sebou dvě osoby předaly. Další důvod byl plat, protože vzhledem k tomu, že se jednalo o snížený úvazek, byl samozřejmě snížen i plat. Pokud bych tento snížený plat rozdělila ještě na dva menší, zbylo by dotyčnému možná tak na dopravu:-)
 Liška s banem :) 


A co manžel? 

(8.11.2010 12:50:28)
Měla jsem v plánu, pokud by se mě někdo na pohovoru zeptal, nahlásit, že děti v době nemoci bude hlídat na střídačku manžel s babičkou. Že já jsem zůstala s dětmi doma 4 roky a teď je řada na manželovi. Nakonec jsem to ale nevyužila, protože práci jsem sehnala přes známého a dokonce mi nabídl, že můžu částečně pracovat z domova, že mu je jedno, kde tu práci udělám.
 Katla 


liško, ale ty jsi  

(8.11.2010 15:41:47)
nadstandardne kvalifikovaná, nebo ne?
 maja 
  • 

Re: liško, ale ty jsi  

(8.11.2010 16:11:50)
já nejsem nijak nadstandartně kvalifikovaná , ale taky při nemoci hlídal děti manžel, plus rovnátka a spol....prostě má takovou práci která to umožňuje kombinovat , péči o děti v době nemoci a třeba dodělat svojí práci večer a tak...a je teda fakt , že naše děti zaplaťbůh nebývají moc nemocné...jen s neštovicema jsem byla doma s nima, protože jsem je chytla taky :) ..v 35 letech, fakt můžu doporučit :)
 Liška s banem :) 


Re: liško, ale ty jsi  

(9.11.2010 14:31:53)
Hroudo, to asi jsem, ale nevypadám na to. Lidi mají obvykle tendenci mi věci několikrát vysvětlovat a též vypadám dost mladě. :-)
 7kraska 
  • 

moje reseni - specificke 

(8.11.2010 12:59:43)
ja jsem to udelala tak, ze jsem od 3 mesicu ditete pracovala z domova, jen jednou tydne chodim odevzdat vysledky sveho badani, delam to tak uz vic jak 5 let....ovsem v mym pripade to jde, protoze jsem v ty firme pracovala pred ditetem skoro 11 let, nejdyl ze vsech, dyl nez vsichni sefove, a mela jsem tam slusnou reputaci, na ktery jsem predtim tech 11 let usilovne pracovala, tak mi dovolili toto zvlastni angazma - ale neumim si predstavit, ze bych zacinala nekde od zacatku s ditetem ci vice, to bych si radsi zalozila vlastni firmu nebo otevrela sekac nebo obchod s nedmernymi podprsenkami...kdyz nemam babicky na hlidani v dobe nemoci ditete a ze nemocny tedy byva

obecny reseni neznam a zajimalo by me, jak to je na Zapade (ne ze by tam vsechno bylo skvely)
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: moje reseni - specificke 

(8.11.2010 13:32:45)
Já když tak přemýšlím nad svojí situací, vidím jak jsou naše holky často nemocné, tak se toho děsim~:( Mám možnost přijmout nabídku tchýně, že se k nám přestěhuje. Je v důchodu, je sama je velmi obětavá a miluje děti. Bohužel to má zas spoustu proti.Obávám se, že by nám to dost ničilo manželství. Ještě ale nejsem v té situaci, kolikrát mi říkají, že ještě za problémy s tchýní budu ráda, až uvidím ty problémy s prací....
 Margot+1 


Re: moje reseni - specificke 

(8.11.2010 13:40:00)
Taková obětavá tchyně je podle mě jako výhra v loterii. Moje máma ani tchyně by se nevzdaly ani kousku svého pohodlí. Když OBČAS hlídají, dělají to pro svou zábavu, ne pro vnouče nebo snad pro mě. Např. moje tchyně nechce vzít dítě zvykat do miniškolky v MC, protože prý neví, co si tam povídat. Ach jo.
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: moje reseni - specificke 

(8.11.2010 13:53:41)
Margot, já to tu jen nerozepisuju, jaké problémy s ní mám, ale obávám se ,že to snad radši budu mít za rok a půl ty problémy s prací. Bodne mi, když přijede na týden, ale dlouhodobě rozohdně ne.Právě ta její sebeobětavost je zničující, až patologická, řekla bych.
 Binturongg 


Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky? 

(8.11.2010 13:30:04)
Protože je to pro zaměstnavatele na houby - neustále musí řešit nějaké komplikace a on tu není od toho, aby charitativně shromažďoval matky, za něž pak může makat sám...
Protože nemáme propracovaný systém školek...
Protože nemáme dostatek kvalitních, ale ekonomicky utáhnutelných au pairek, které jsou s to hlídat i v případě nemoci dítěte...

Je tu milión důvodů a ne každý je takový hodný trouba jako můj přítel, kterému otěhotněly 3 sekretářky a účetní zároveň se mnou ~t~ ~t~ a on se o ně stará jak o vlastní a zaměstnává je i na část úvazku, můžou pracovat z domova atp. - až je mi to podezřelé (kdybych ho neznala ~:-D )
Žádný profit mu nepřináší - ty tři udělají stejnou práci jako jedna zdatná - bylo by míň starostí - každopádně se do toho nemíchám - jeho a jejich problém.
Já aspoň nemusím chodit do háku od 12ti měsíců dítěte ~;)
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky? 

(8.11.2010 13:51:05)
napadá mě sdílení jednoho místa více maminkama, které se střídají. Ale to se nedá zas všude.....nebo s nějakým studentem, který je dost flexibilní (tak jsme to měli v práci: maminka makala víc ,když on měl zkouškové a on zabral víc, když ona nemohla...ale nikdy se zase nestalo ,že jí děti onemocněly když on nemohl, navíc šlo o brigádu)...
Je třeba hodně práce, která se nemusí vykonávat z kanclu, v dnešní době možnosti homeworkingu nechápu, proč zamtelé trvají na fyzické přítomnosti podřízeného. Pokud s tím jsou spojené vyšší náklady, mohl by právě přispívat stát....
 Margot+1 


Re: Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky? 

(8.11.2010 14:14:09)
To je právě ono! Představa "stoprocentně nasazeného" zaměstnance je podle mě iluze!
Někdo je rodič malého dítěte, někdo je student, někdo je nemocný, někdo v práci hodně kouří a mele pantem, někdo si hledá na netu porno a někdo je třeba prostě hloupý a taky tolik neudělá, přestože se snaží...~t~ Nějakým způsobem vycházet vstříc je potřeba vlastně každému. Jenže to děcko jako by byl nejhorší hendikep na světě ~q~
 misoplyska, 2 deti, 06 a 09 


Re: Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky? 

(8.11.2010 14:19:44)
Margot, teď jsi to dokonale vystihla~:-D No ta matka je asi nejvíc vidět, blbec nemá na čele napsáno, že bude pomalej ,to se zjistí až časem
 Binturongg 


Re: Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky? 

(8.11.2010 15:15:04)
No a co teprve blbá matka, co v práci hulí a mele pantem... ~t~
 Margot+1 


Re: Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky? 

(8.11.2010 16:14:18)
Jo, někdy se to kumuluje, co se dál dělat ~t~
 Ivulle 


Re: Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně matky? 

(9.11.2010 6:24:25)
Já osobně si myslím, že za ten handicap mohou matky typu "já jsem matka a kdo je víc než já a moje dítě". Když někdo studuje při zaměstnání, tak se přirozeně snaží skloubit obojí a vyjít vstříct i zaměstnavateli. Když někdo brouzdá v pracovní době po netu, dělá to tak, aby se o tom nevědělo a svoje úkoly měl pokud možno splněné. Když je někdo hloupý a práce mu jde pomalu, tak se aspoň snaží, aby se tolik neprofláklo. Pak je tady sposta mamin, které když jim onemocní dítě, snaží se zařídit si to tak, aby aspoň ty pracovní hořáky nějakým způsobem spacifikovaly a zbytek pracovních věcí nadelegovaly. To je podle mě přístup, který většina zaměstnavatelů akceptuje.
No a proti tomu stojí přístup mamin, které ráno zavolají do práce, že mají paragraf a je jim šumák, co se stane dál, ať se s tím pracovní kolektiv nějak porovná. Tak to je právě ten přístup, který matkám s dětmi způsobuje na pracovním trhu problémy.
 monuška 


Proč není český pracovní trh připraven na zaměstnankyně? 

(8.11.2010 14:26:55)
~:(také ksem řešila dilema jestli přiznat,že mám dvě děti ve věku sedm a čtyřiapůl.Co jsem se byla ptát na práci bylo mi řečeno,že maminky s malými dětmi ne potřebují je to smutný jak ráda bych do práce šla abych mohla dětem koupi to si přejí od ježíška,ale jsem nucena koupit jen to nejnutnější a jednu malou hračku
 Karolína (dvě děti) 
  • 

Já už to vzdala 

(8.11.2010 14:49:58)
Po RD jsem hledala práci rok a půl, byla na několika pohovorech, odpovídala na inzeráty, psala životopisy, pochopila jsem, že děti jsou prostě překážkou, navíc školka otvírá v 7 hodin a zavírá v 16 hodin, hlídací babičky nemáme. Jsem doma, manžel nás živí-uživí nás, ale žijeme od výplaty k výplatě, nemáme naštěstí žádné půjčky, tak si říkám, že na chleba snad vždycky bude. Mrzí mě to, doma už mě to nebaví, do práce jsem chtěla, také by bylo příjemnější přispívat nějakou korunou a ne být úplně závislá na manželovi. Ale už mě nebaví někde škemrat o místo a pomalu se stydět za to, že mám děti.
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: Já už to vzdala 

(8.11.2010 15:05:30)
taky jsem na tom stejně,jen jsem vzala alespoň veřejně prospěšné práce,za minimální mzdu od dubna do října.(pracovní doba do 14.30)Teď jsem opět na pracáku a podle paní co mě k ní přiřadili,je to horší než to bylo a vyhlídky mám stejně mizerné.Doufám,že na mě od dubna dají dotaci,aby mě zase vzali,protože kdyby na mě pracák nedal dotaci nevzali by mě ani na ty VPP
 Katla 


můžu se te prosím zeptat  

(8.11.2010 15:43:23)
Co splnuje definici VPP? nejenom ,co jsi delala ty,ale co se tam dá všechno zahrnout?
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: můžu se te prosím zeptat  

(8.11.2010 15:50:02)
veřejně prospěšné práce v mém případě bylo,že si mě město vzalo na úpravu parčíků a zeleně-plevání,stříhání,ale taky jsme uklízeli dětská hřiště,nebo co kde bylo třeba,třeba zametání zámkovky na hřbitově po sekání.Město dostalo seznam lidí,co poslal pracák(byla na ně právě ta dotace)takže bylo z čeho vybírat,pouze ranní směny a volné víkendy.Ve velkých městech to spadá pod technické služby-tam jak to chodí nevím
 Katla 


ty chceš říct, že si město nechalo zaplatit od pracáku,  

(8.11.2010 15:54:06)
za to, žes mohla sbírat psí hovnam vajgly a hrabat listí???!!!

(platal sjem se, protože jsem si myslela, že si nechali zaplatit, protože ti umožnili delat kvalifikovanou práci, které te museli učit, ale že sis tím alespon vylepšila CV!!!)

NO TO JE VOTŘES!!!
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: ty chceš říct, že si město nechalo zaplatit od pracáku,  

(8.11.2010 15:56:25)
no to je,ale my potřebujem 2 platy,4 měsíce jsme žili pouze z platu manžela-a ikdyž mám středoškolské vzdělání.tak na ranní směny nic nemůžu najít
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: můžu se te prosím zeptat  

(8.11.2010 15:54:13)
ale měla jsem to na pracovní smlouvu na dobu určitou s platem,prý je ještě jiná forma,kde to dělají nezaměstnaní,aby dostali sociální dávky-o tom nic bližšího nevím
 Katla 


Re: můžu se te prosím zeptat  

(8.11.2010 15:55:33)
Prosím te, a jaké máš vzdelání a pracovní zkušenosti?
Čím ti to pomohlo? Získat lepší postavení na pracovním trhu asi ne, že?

uf.
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: můžu se te prosím zeptat  

(8.11.2010 15:58:29)
nepomohlo mi to nijak,ale nežili jsme z jednoho platu,máme úvěr na bydlení a účty se z něčeho platit musí,a mohli jsme třeba jet na dovolenou
 Markéta, kluci 8 2 
  • 

Re: Já už to vzdala 

(8.11.2010 15:26:06)
No a nedala by se ta nedostatečná otevírací doba řešit krátkodobým hlídáním někým jiným než babičkou?
 Ecim 


Kdybych byla potenciální zaměstnavatel, tak se Ti ozvu 

(8.11.2010 15:22:46)
Milá Ivo, Tvůj článek se mi líbil. Je moc dobře, že na sobě umíš ocenit všechno, co jsi kdy na pracovním poli dokázala, i to, co spousta lidí ocenit nedokáže. Sama mám 2 malé děti a vím, že péče o ně (v mém případě spolu se zvyšováním kvalifikace a občasným přivýdělkem) vyžaduje velké pracovní nasazení a organizační schopnosti. Věčná škoda, že nejsem potencionální zaměstnavatel, protože jinak bych se Ti ozvala. A přeju Ti, abys co nejdříve narazila na někoho, kdo uvažuje stejně, a abys našla pěknou zajímavou práci, která Tě bude těšit a zároveň půjde skloubit s péčí o 3 malé děti. Já si sice za pár měsíců po MD budu mít kam vrátit, moje firma vychází matkám po MD
 Ecim 


Re: Kdybych byla potenciální zaměstnavatel, tak se Ti ozvu 

(8.11.2010 15:23:29)
Pardon, odklikla jsem to předem.

... vychází matkám vstříc, ale náplň práce mi nevyhovuje, a tak mě také bude čekat hledání.
 Ecim 


Re: Kdybych byla potenciální zaměstnavatel, tak se Ti ozvu 

(8.11.2010 15:39:33)
Já to hodlám řešit tak, že si budu hledat práci na částečný úvazek, která půjde v případě nemoci dětí dělat z domova. A při pohovoru to klidně řeknu, chci svému budoucímu zaměstnavateli odpovídat po pravdě. Je to stejné, jako když jsem kdysi v personální agentuře ještě jako svobodná a bezdětná odmítla místo, které vyžadovalo být v práci od nevidím do nevidím.
 Binturongg 


Mamuti x jeskyně :o)) 

(8.11.2010 15:57:06)
Ještě mě napadlo - jestli ono to nebude tím, že se špatně překonává tisíciletý model toho, že se ženský (je fuk, jestli matky, tety, babičky či jiné vopice ~t~ ) staraj o jeskyni, natřepávaj a žvejkaj kůže a chlapi chodí na mamuty.
Tak to odjakživa bylo a až průmyslová revoluce to změnila a bolševická dodělala.

Děti tak nějak zůstaly viset ve vzduchu absolutně nedořešené, ale protože se na to neumíralo, nikdy to nikdo pořádně neřešil.

Dnes všichni kroutí hlavou jak pták krutihlav, že není ženská ze železobetonu a nemůže se rozkrájet mezi děti, domácnost, práci a x dalších rolí a zároveň všichni děsně hulákají, že je diskriminovaná...

Zůstává fakt, že pokud ženská zvládne bezchybně a s přehledem VŠECHNY role, měla by být umístěna do ZOO, neb je to nemožné. Vždy musí něco nebo někoho upřednostnit, ošidit...

A bohužel, vetšina šéfů dnes kouká na absolutně perfektní výkon, nezajímají je okolnosti a jiné role zaměstnanců.
Nevidí, že mu v kanclu sedí pablb, kterého výkonnost stojí za houby - on totiž není na rozdíl od MATKY potencionálně problematický.
A nenaděláme s tím nic - pravdu mají totiž obě strany ~d~
 La Pepa 


Re: Mamuti x jeskyně :o)) 

(8.11.2010 16:59:03)
mám práci na 5 hodin, kousek od školky i domova a stejně to drhne - snažím se, aby to drhlo nějak únosně na všech stranách.
Když jsou děti nemocné hodně (horečky), beru si paragraf a případně zaběhnu velmi časně ráno něco do práce vyřešit (hlídá manžel), když se dětem uleví, nějak to pytlíkujeme s naší stálou slečnou na hlídání (která ovšem pracuje na krátký/dlouhý týden), takže nemůže vždycky. Vzácně vypomůže dědeček nebo někdo z rodiny (posledně jsme zapřáhla i sestru, která žije v zahraničí a byla tu zrovna na dovolené).
Nicméně vzhledem k tomu, že děti jsou nemocné celkem často, je to vyčerpávající, v práci taky neskákají nadšením (k doktorům chodím s dětmi sama) a jak to bude se smlouvou na příští rok nevím :-(
 Gaudí+2 
  • 

nedivte se jim 

(8.11.2010 16:07:10)
abych pravdu řekla, vůbec by mě nenapadlo jít po mateřské žádat o práci. Je mi jasné, že pro zaměstnavatele jsme my matky nepoužitelné. Koukněte se na to z jeho strany.Pro nás přece vždycky budou prioritní děti. Budem pravděpodobně často na paragrafu, večerní porady skoro nemožné a mohla bych pokračovat. Takže už ted(za rok mi končí mateřská) si chystám svojí živnost a vím že budu dělat na sebe, odpadnou problémy s nemocnými dětmi, protože s nima budu moct snadněji zůstat doma( i za cenu méně penez a prošvihnutí zakázek)
 Margot+1 


Re: nedivte se jim 

(8.11.2010 16:27:53)
Gaudí,
to je předsudek.
Malé dítě není o nic horší přítěž v práci než cokoliv jiného (viz diskuse výše).
Že toho lidi dokážou zneužívat, je věc druhá. "Házení se marod" před uzávěrkami je téměř národní sport.
 Lucie + 2 
  • 

Re: nedivte se jim 

(8.11.2010 20:50:44)
Naštěstí jsem pracovala celou dobu mateřské pro manžela, takže jsem žádné hluché místo v životopise neměla a práci jsem sehnala bez problémů. Problémy s dětmi jsme řešili operativně, když bylo nutné, pracovala jsem ještě odpoledne a po večerech doma.

Teď jsem sama v pozici nadřízeného, neptám se, jak mají maminky zajištěné hlídání, věřím, že jsou schopné si vše zorganizovat samy a zatím se mi důvěra vyplácí. A to mám i ženy, které nastupovaly zpátky s půlročním miminem. Chtějí práci, mají práci, ale musí počítat se stejným přístupem jako ostatní zaměstnanci. U nás mají všichni možnost pracovat v nutném případě z domova, půjčí si notebook, externí připojení a vše funguje. U rodičů je často vidět větší pečlivost a důslednost při plnění úkolů a dodržování termínů:-)
 Ecim 


Re: nedivte se jim 

(8.11.2010 23:27:34)
Lucie, Tvůj příspěvek mě potěšil. :-)
 Edit 
  • 

Ježiš, ženský vydržte !! 

(8.11.2010 16:23:34)
. . . ono to nebude trvat věčně, těch pár let je to pakárna a zažila a zažije jí s pousta matek ,jak tady tak v zahraničí. Je to prostě na nějakou dobu složité zprodukovat ale ruku na srdce která z vás má tyto starosti když je dětem deset a více ? Prostě to nějak přežijte a zanadávejte si na rodičovských serverech . . . brzo budete mít jiné starosti-))))))
 albert1 


Re: Velky problem - hlidani nemocnych deti 

(8.11.2010 16:36:46)
Ma nekdo zkusenost s hlidanim nemocneho ditete najmutou osobou? Tak nejak si to nedovedu predstavit resit tuto akutne vzniklou situaci hlidaci pani, tedy spis v tomto pripade pani osetrovatelkou, kdyz by ji dite predem blize neznalo. Snad kratkodobe pri rekonvalescenci, ne pri akutne probihajici nemoci.
Nastesti mam obe babicky hlidaci, cerstve v duchodu, dychtive hlidani, takze problem v praci nemam, ale chapu, ze takovy luxus skoro nikdo nema.
 Binturongg 


Re: Velky problem - hlidani nemocnych deti 

(8.11.2010 16:53:48)
albert - kamarádka měla a má velké problémy s nemocnými dětmi, ač je ještě na RD, jelikož si nemůže jít ani zařídit občanku nebo cokoli jiného, protože jí slečna od agentury odmítá hlídat, aby se nenakazila - že hlídá i jiné děti, takže kvůli sobě i kvůli nim.

Naprosto netuším, jak se tohle řeší... ~d~
 La Pepa 


Re: Velky problem - hlidani nemocnych deti 

(8.11.2010 17:01:09)
moje slečna na hlídání pracuje v dětském koutku v nákupním centru a říkala, že pokud něco chytit má, tak to prostě chytne, že děti tam bývají v žalostném stavu :-( Navíc většinou jí děti předáváme aspoň mírně zaléčené, v akutnm stádiu nemoci se v nejhorším v práci s mužem vystřídáme
 Edit 
  • 

. . jo a ještě něco 

(8.11.2010 16:33:12)
. . nikdo si před námi matkami na zadek sedat nebude, jsou na nás alergičtí šéfové i kolegové co zapomínají že taky měli malé děti. Musí se to prostě přežít a pak až to budem mít za sebou ,chápat ty mladší ročníky -))))
 Katka 
  • 

Re: . . jo a ještě něco 

(8.11.2010 19:31:53)
Myslíš, že všechny budou ty mladší ročníky fakt chápat?:)) Osobně mám víc než s chlapama potíž právě s těma krimakterickýma babama (v jiných oblastech života - shopování apod. zase s důchodcema ženskýho pohlaví, chlap zatím nebuzeroval žádný), který mají děti už odrostlý, ale bůhvíproč v těchto situacích zapomněli, že jejich děti byly kdysi taky malé...těžko říct, jestli mnohá z nich vrací to, čím byly častovány taktéž - co my nyní nebo je to jen opravdu čistá zapomnětlivost. Kéž bychom nezapomněli aspoň my:))) V to doufám.
 Margot+1 


Re: . . jo a ještě něco 

(8.11.2010 19:39:51)
Katko,
bojím se, že v tom je podvědomá snaha pomstít se na dalším bezbranném tvoru... Tak jako chlapi na vojně - z šikanovaných vojáků prý byli po roce nejhnusnější "mazáci".
Jo, neposlat to ho.no dál, to chce hodně silnou osobnost... ~n~
 Katka 
  • 

Re: . . jo a ještě něco 

(8.11.2010 20:25:40)
Tak tak. Bohužel. Nutno snad ještě jen podotknout, že tento princip "předávání h.a" funguje nejen v oblasti, o které se bavíme nyní.
 Ecim 


Re: . . jo a ještě něco 

(8.11.2010 20:44:56)
Já bych řekla,že ten funguje snad ve všech oblastech. ~n~
 Kočanská 
  • 

Etický kodex vs. rodičovská 

(8.11.2010 17:27:50)
Milé ženy, v práci jsem si kvůli práci z domova skládala tzv. test mobily :-) a světe div se, co jsem se nedočetla v etickém kodexu svého zaměstnavatele (bohužel necituji přesně), ale jasně se tam píše o tom,jak zaměstnavatel respektuje individuální potřeby zaměstnanců např. rodinné poměry ... a ještě tam toho bylo hodně hezkého.
Jen kdyby to nezůstávalo někdy jen na papíře
 Raduza 


Matka po mateřské toho zvládne mnohem víc  

(8.11.2010 18:57:37)
než předtím. Práce ji baví, je zvyklá pořád makat, pořád být ve střehu, rozhodovat se, umí se přizpůsobit více ostatním, není tak nesnášenlivá a pořád unavená. Mohla bych pokračovat. Jsem od ledna v práci po druhé mateřské a dělám tu stejnou práci jen je toho na počet trochu víc. Mně přijde, že je toho méně a mnohem jednodušší. Rozhodování mi nedělá téměř žádný problém. A práce mě hrozně baví. Udělám toho 2x tolik než kolega, který tam je od 6 do 6. Osobně si myslím, že ženská zvládne práce mnohem víc než muž. Možná nemám moc velký vzorek, ale jsem přesvědčená, že to stačí. A na kancelářskou práci, kde je té práce velký objem, bych jako zaměstnavatel chlapa nikdy nevzala. I žena, která je na očr každý týden v měsíci, toho zvládně mnohem víc ve stejné kvalitě. Když na tom očr není, tak ta kvalita je mnohem vyšší.
Pokud je žena náležitě oceněna i v době, kdy si myslí, že nemůže odvádět tolik práce pro zaměstnavatele, což období, kdy má malé děti je, a zaměstnavatel jí dává najevo, že si její práce váží a má pro něj přínos, je tato žena přínosem pro toho zaměstnavatele. Podle mého názoru se zaměstnavatelé ochuzují o velké množství výborných pracovnic, které by odvedly daleko lepší práci než muž, kterého na místo přijmou.
A jak tady někdo psal z pozice zaměstnavatelky, že si žena vezme očr při neštovicích do doby než se děti uzdraví, je pěkná ptákovina. Když bude náležitě oceněná, tak si někoho sežene na hlídání i kdyby za to měla dát hodně velkou část platu.
Na druhou stranu je tady diskriminace mužů, protože je jim často znemožněno zůstat s dítětem na očr. Prostě se to vůbec nepředpokládá.
 Louise 
  • 

Re: Matka po mateřské toho zvládne mnohem víc  

(9.11.2010 11:05:54)
Milá Leny, ten nesmysl o neštovicích jsem psala já, příklad jsem vzala z vlastní zkušenosti. Představ si, že kolegyně s mírně nadprůměrným platem si OČR klidně vzala a klidně nás tu nechala půldruhého měsíce ve štychu.
A k těm tatínkům na OČR - naše dětská MUDr. ji napíše tomu z rodičů, kdo si o ni řekne, takže my se s mužem střídáme podle momentální pracovní zátěže. S tím, že ten co má OČR prostě musí sedět doma u počítače a pořešit maximum věcí z domova.
 Rapiti 


Kdybych byla zaměstnavatelem 

(8.11.2010 19:46:03)
zaměstnávala bych právě matky po MD. A to na sdílené úvazky, dvě pracovnice by se mohly podle dohodnutého způsobu v práci střídat a v případě nemoci by tam byla vyjímečně jen ta jedna a to po celou pracovní dobu. Myslím, že by si toho vážily a podávaly odpovídající výkon.
Mám osobní zkušenosti z práce v MC. Že nejde jít kvůli dětem na schůzi večer? Právě naopak, večer tátové převezmou děti a jde se pracovat. Znám spoustu velice výkonných matek s velmi malými dětmi. Jsou flexibilní, v případě nemoci svou práci také odvedou, jsou kreativní a mimořádně loajální. Takže praxi v MC považuji za velice hodnotnou kvalifikaci.

 maw 


Hmmm... 

(8.11.2010 22:47:12)
Mně by docela stačilo, kdyby to bylo tak, že jeden rodič dokáže vydělat tolik, aby druhý mohl být s dětmi doma a měli průměrnou životní úroveň, aby to prostě s nějakým uskrovněním šlo.
Proč máte takovou potřebu jít do práce, pokud vás k tomu nenutí finance? Mně by to fakt zajímalo, protože doma se realizuju tisíckrát jinak, navíc lépe, hodnotněji, smysluplněji... Do práce chodím, protože jinak nepřijdou peníze na účet a bez toho vzniká existenční problém. Ale kdybych nemusela...
 Blanka+Adámek 


Re: Hmmm... 

(8.11.2010 23:15:35)
Ty se doma mozna realizujes 100x vic, hodnotneji a smysluplneji, nekdo to ma proste jinak. Nejsme vsechny stejny. Nekdo chodi do prace proto, ze ho to bavi, nekdo musi, protoze to jinak nejde, nekdo se nechce nechat zivit od muze a dalsich 1000 duvodu. Taky je otazka, cos delala predtim, nez ses zacla realizovat doma.
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(8.11.2010 23:26:03)
Já se na MD realizuji skvěle jako nikdy v životě - TEĎ. Ale vím, že za pár let budu v úplně jiné situaci. A kdybych byla dítě, taky bych nechtěla, aby se někdo péčí o mou osobu realizoval bůhvíjak dlouho a od určitého věku bych takovouto realizaci zaručeně velmi tvrdě odmítala. Vždy jsem stála o rodiče, kterých bych si mohla vážit nejen za to, jaký mi dokázali vytvořit domov, ale i za to, čeho dosáhli ve svém zaměstnání. Kteří by dokázali odhadnout, kdy je potřebuji mít u sebe a kdy ne.
 maw 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 21:57:11)
I doma se dělá dělat tisíc věcí, mám hodně široký spektrum.
Co se práce týká, tak určitě zajímavější pestřejší než průměr i slušně placenou... Tady ty osobní útoky, že jsem něco nudného za pár babek šmudlala jsou zcela irelevantní. Prosila jsem si odpověď na otázku - ráda bych právě pochopila ty, co to mají jinak, protože se mi to dosud nepodařilo.
Ať bych snila o čemkoli, tak mě to prostě neuspokojuje jako zaměstnání.
Dělat něco pro lidi, který mám ráda, někomu pomoct, něco zprostředkovat, vyrobit, oddřít i hodně těžkou práci atp. mi smysl dává. Asi silná vazba na soukromé vlastnictví, a hlavně lidi, co si vyvolíme za přátele... Ta hra na důležitost, co někteří předvádějí v zam. mě fakt unavuje.
Já jsem svůj dotaz nemyslela špatně, jen se to fakt snažím pochopit.
A neříkám ani, že to tak být nemá a že ženský mají trčet doma, to určitě NE. Ať chodí do práce, kdykoli chtějí. Ať se hodně tlačí zkrácené úvazky - ale zkrácené i objemem práce, nejen peněz, co za to dostanou a zkráceného času, za který musí tu práci stihnout.
Jenom by bylo fajn, kdyby taky některé mohly být v klidu doma, pokud jim a rodině to tak vyhovuje. Já mám pocit, že ta důležitost práce se strašně staví proto, aby naše děti ovlivňoval více někdo jiný než jejich rodiče, jsou z nich pak lépe manipulovatelné ovce.
 Blanka+Adámek 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 23:10:13)
Jezis, co na tom nechapes? Nekdo, treba ty, se proste realizuje doma a bavi te to vic nez prace, nekdo chodi radeji do prace. Ja jsem mela velmi zajimavou praci a delala jsem ji rada a pak jsem si na MD a RD velmi uzila 4 roky (asi i proto, ze jsem porodila az skoro v 35 a prace jsem si uzila az dost) a ted zase chodim do prace a zase me to bavi. Co bych asi delala doma v nasem 3+1, kdyz mam 6-leteho predskolaka ve skolce? Mozna bych si neco nasla, ale vim, ze by me to nebavilo tolik, jako chodit do prace. Ale nekdo to ma proste jinak. Mohla bych napsat, ze to taky nechapu, ale me to je spis jedno, ja se to ani nesnazim pochopit. Chces byt doma, dobre, bud si, kdyz te to bavi. Me vic bavi chodit do prace, tak chodim.

A to nebyl zadny osobni utok, ze taky zalezi na tom, co jsi delala predtim. Zrovna tak muzes mit uplne nezajimavou a ubijejici praci ze ktere rada prchnes na materskou jako mit velmi zajimave, ale strsujici zamestnani, ze ktereho si rada na par let odskocis domu delat neco jineho.

A k tomu, ze davame deti do skolek a do skol, aby byly lepe manipulovatelni se nebudu vyjadrovat, to je konstrukce nad moje chapani a pripada mi dost nesmyslna ~d~
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 23:26:33)
Ono totiž záleží na tom, na jak dlouho ty děti do školek dáváme. Můj 3,5letý syn tam zatím nechodí vůbec, časem ho tam chci dávat jen na pár hodin, v žádném případě nechci, aby tam trčel od nevidím do nevidím. Děti od určitého věku potřebují vrstevníky.
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 23:24:19)
Maw, pro mě je moje rodina také nejdůležitější, ale nikdy by mě nenapadlo, abych byla trvale doma. Je to pro mě naprosto děsivá představa. Z vlastní zkušenosti vím, že se z maminky doma raduje malé dítě. Vím, jak jsem byla hrozně ráda, když šla moje maminka na druhou mateřskou a já už jsem nemusela být celý den ve školce. A umiňovala jsem si, že až vyrostu, tak budu jen a jen doma a budu se pouze starat o děti.

Zároveň si ale pamatuji přelom (bylo mi 9 let), kdy jsem se začala radovat z toho, že maminka chodí na plný úvazek do práce. Že jsem se hrozně těšila na to, jak přijdu domů, budu tam nějakou dobu sama a nebude tam se mnou žádný dospělý. A jak jsem se za ten svůj pocit styděla a připadala si, jako kdybych ji zrazovala. Jak jsem na sebe byla pyšná, že dokážu MHD sama absolvovat různé mimoškolní aktivity a nikdo mě nemusí doprovázet nebo dokonce vozit (pokud bylo světlo). Dodávalo mi to sebevědomí. A svůj postoj jsem začala přehodnocovat.

O pár let později moje maminka těžce onemocněla a šla do plného invalidního důchodu. A i když se máme velmi rády, tak to pro nás bylo dost náročné období. Svým kamarádům a známým jsem záviděla zdravé a pracující rodiče. Se spoustou lidí jsem hovořila na téma, jestli by chtěli mít matku natrvalo doma. A všichni - včetně těch, kteří měli se svými matkami hezké vztahy - mi do jednoho odpověděli, že ani omylem. Že by s tím mámu pěkně hnali.

Opakuji, že se každý musí rozhodnout sám (včetně nesení následků), a že to, co píšu, je pouze můj názor, který nikomu nevnucuji. Ale nedokážu pochopit, k čemu to v dnešní době je, aby matka rodiny zůstala natrvalo v domácnosti a nepracovala, pokud pracovat může. Mám pochopení pro maminky, které zůstanou doma o něco déle, než ty 3-4 roky, které jsou v ČR zvykem, ale jsem přesvědčená, že když to překročí určitou rozumnou míru, tak už to nikomu nic dobrého nepřinese. A ničí mě historky o adolescentech a manželích, kteří se zalykají štěstím nad tím, že je jejich maminka a manželka doma, "nepřetržitě o ně pečuje" a "vytváří jim zázemí".
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 23:28:25)
Také je důležité vzít na vědomí, jestli to, že je matka doma, vyhovuje opravdu celé rodině nebo jen jí.
 Margot+1 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 23:39:27)
"Ať se hodně tlačí zkrácené úvazky - ale zkrácené i objemem práce, nejen peněz, co za to dostanou a zkráceného času, za který musí tu práci stihnout...mám pocit, že ta důležitost práce se strašně staví proto, aby naše děti ovlivňoval více někdo jiný než jejich rodiče, jsou z nich pak lépe manipulovatelné ovce."

maw,
tak tenhle závěr ti kdykoliv podepíšu, ačkoliv jsem z těch, co doma prostě nedokážou být. (Vlastně to vnímám jako svou nedostatečnost. Nedokážu být na své pracovní nasazení pyšná, protože tuším, že možná jenom nevydržím sama se sebou). Ať je to jak chce, mám strach - přesně z toho, co jsi napsala.
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(8.11.2010 23:22:26)
Maw, na MD se mi ohromně líbí a také mám pocit, že se realizuji mnohem víc a lépe, než jsem se realizovala v posledním zaměstnání, které mě nebavilo. Po MD se chystám jít do práce na několik let na částečný úvazek a budu hledat práci ve svém vysněném oboru. Jsem šťastná, že TEĎ můžu být s dětmi doma, ale fakt nevidím důvod, proč bych měla být s dětmi v kuse dejme tomu 6 nebo 8 let nebo snad ještě déle. Zapomněla bych pak všechno, co jsem se spoustu let pracně učila a v konečném důsledku bych nebyla užitečná nikomu - ani svým dětem. Fakt nevidím smysl života v tom, abych se s VŠ a znalostí několika jazyků nechala bůhvíjak dlouho živit od manžela a byla doma ještě v době, kdy už mě děti dávno nebudou doma potřebovat a budu jim tím naopak protivná. ~a~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Hmmm... 

(9.11.2010 1:22:06)
Nechodím do práce, pracuju, to je rozdíl. A i když mě má práce občas sere, je to to, co jsem vždycky chtěla dělat a rozhodně mě to baví víc, než starat se o domácnost, nebo dělat servist děcku.
 Anna 
  • 

Re: Hmmm... 

(9.11.2010 7:50:55)
1) chodím do práce, protože mě baví a beru to jako odreagování
2) protože jsem vystudovala za peníze jiných daňových poplatníků a připadalo by mi to jako mrhání penězi jiných lidí sedět doma, když jsem za jejich peníze vystudovala
3) chodím do práce, protože jsem zdravá, protože existují lidé, kteří takové štěstí neměli a do práce chodit nemohou i kdyby se rozkrájeli a na jejich potřeby někde stát vzít musí - prostě si vážím i toho, že můj zdravotní stav mi dovoluje chodit do práce

 Binturongg 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 9:14:56)
Anna napsala:
1) chodím do práce, protože mě baví a beru to jako odreagování
2) protože jsem vystudovala za peníze jiných daňových poplatníků a připadalo by mi to jako mrhání penězi jiných lidí sedět doma, když jsem za jejich peníze vystudovala
3) chodím do práce, protože jsem zdravá, protože existují lidé, kteří takové štěstí neměli a do práce chodit nemohou i kdyby se rozkrájeli a na jejich potřeby někde stát vzít musí - prostě si vážím i toho, že můj zdravotní stav mi dovoluje chodit do práce

ad 1) to beru, taky mě to zřejmě jednou zase chytí, momentálně jsem si však absolutně jistá, že ještě pár let budu žena v domácnosti, doufám, že ne jen s jedním dítětem. Možná dostuduju... ~:-D

ad 2) to je teda fakt legrační důvod - jestli v tom není kus pokrytectví, jsi ženská podoba Mirka Dušína (to byl, jak známo, ten němý chlapec, který nikdy neřekl sprosté slovo ~t~ )nebo Káji Maříka ~t~

ad 3) Proč musí zdravý člověk do práce? To je nějaká morální povinnost nebo to máš z Císařova pekaře? Jinak nemůže být člověk užitečný??? ~;)
 Anna 
  • 

Re: Hmmm... 

(9.11.2010 9:45:00)
Za dob mého studia to chodilo, tak že počet přijatých na VŠ byl jen zlomek z přihlášených. Řada lidí tak šanci studovat nedostala. Studium zdarma nebylo (platy přednášejících, prostory, energie), ale já neplatila ani korunu, tu platilli daňoví poplatníci. Moji rodiče se taky museli uskromnit, tím že jsem studovala, mě finančně přispívali po delší dobu, než kdybych šla do práce po maturitě. Další VŠ jsem již dělala při zaměstnání, ale i tak jsem neplatila nic, z čeho by se dali zaplatit ty výše zmíněné náklady. Mě to přijde jako neúcta, vystudovat z cizích peněz a pak doma sedět na zadku a nevyužívat to, co jsem vystudovala.
Proč myslíš, že stát financuje (možná už brzy nebude) studium na VŠ? Myslíš, že když jsem studovala práva, stát to financoval, proto abych si prodloužila "studentská léta" a nemusela hned po matuře do práce. Ne, financoval to proto, že se počítal s tím, že jednou bude mít právníka, soudce, notáře...
Samozřejmě stejně se stavím k tomu, že někdo vystuduje nějakou profesi a pak se jí nevěnuje - z hlediska státu vyhozené prachy.

Jinak já si skutečně myslím, že každý zdravý člověk by měl být rád, že může pracovat. Pravda už uvažuju tak kvůli kamarádce, která měla RS. Pokud zdravý člověk pracovat nechce, měl by si sám platit pojištění a nechtít od státu ani korunu. Pak mi to připadá spravedlivé.
 Binturongg 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 12:17:41)
Anna - ale v tom tkví svoboda. Až budu chtít vykonávat své povolání, pro které jsem studovala ("zadarmo")a ještě studuju (a platím jak mourovatá), a které jsem s láskou a nadšením vykonávala 12let (nepočítám 2 roky praxe ve špitále a totéž při studiích - čili úhrnem jsem chodila do háku 17 let), mám na to školy a můžu se svobodně rozhodnout, kdy konkrétně to bude. Za dva roky nebo za deset, rozhodně nejsem příživník!

Ale abych se cítila dlužna státu a navíc ABYCH SE CÍTILA DOMA NEUŽITEČNÁ!!!, to je fakt směšný.

Péče o potomstvo a domácnost, vytváření domova a zázemí...na to jen tak plivneš? Myslíš, že z toho stát nic nemá?
Tohle mi fakt hlava nebere.
Matky doma se flákaj a šťouraj v nose a hodnoty vytváří jen ten, kdo chodí do práce... no potěš koště! ~a~
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 12:26:07)
nooooooo
to jsou hodně silný slova
já si teda mysli, že pokud mají dítě ve školce a ve škole, tak mají hákovat... a fakt si myslim, že máma, která na dopoledne vrzne dítě do školky a je doma a nepracuje .. se musí po pár dnech dloubat v nose
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 11:25:26)
4) protože pokud bych nechodila do práce musela bych celý den trávit pod jednou střechou s moji tchyní
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 13:09:21)
3) "chodím do práce, protože jsem zdravá, protože existují lidé, kteří takové štěstí neměli a do práce chodit nemohou i kdyby se rozkrájeli a na jejich potřeby někde stát vzít musí - prostě si vážím i toho, že můj zdravotní stav mi dovoluje chodit do práce"

Anno ~g~~R^~x~

 lonkue 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 13:28:51)
Ja zase nechapu, ze ty nechapes.... Opravdu jsi v zivote nenasla jiny smysl nez menit plinky a delat kasicky...? Nemluve o tom, ze deti velmi rychle vyrostou a nebudou chtit mamu za zadkem v kazde situaci. Promin, ale me zase tvuj zivotni styl pripada hrozne depresivni a prazdny. Ale kazdemu co jeho jest....~d~
 Binturongg 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 13:42:53)
lonkue - četlas, co jsem psala?

Makala jsem 17 let, 2 povolání a s nadšením a makat s nadšením budu i nedále - až uznám za vhodné.
Teď měním plínky a vyrábím kašičky, díky svému vzdělání umím rozvíjet své dítě, pozoruji ho, věnuji se mu...
Naplňuje mě to víc než práce a připadá mi to užitečnější.

Tobě možná záleží víc na práci a dítě Ti rozvinou v kolektivním zařízení - ok, každý svého štěstí strojvůdcem ~t~

sakra, co já se mám co obhajovat, že dítě patří k mámě a máma je mu v háku na ho...o!? ~q~
 Binturongg 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 14:04:55)
Jo a na RD studuju třetí VŠ, ale ani ji nepotřebuju k tomu, abych věděla, že když někomu připadá být doma s dítětem jako prázdný a depresivní život, není to úplně normální... ~d~
 lonkue 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 14:07:46)
muj komentar nebyl k tobe ale k maw..... Ktera nechape, ze by se zena taky chtela realizovat jinde nez doma.....
 lonkue 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 14:10:40)
ale kdyz uz jsme u toho... tak ano, byt doma s detmi x let (vice nez 2 - 3 roky) me osobne prijde silene depresivni. Ale jak jsem psala...diky bohu za to ze jsme kazda jina....
 Binturongg 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 15:19:52)
lonkue - šmarjá, promiň, to je tak, když jen mezi lítáním v té nudě domova a mezi šťouráním se v nose dávám jen "aktualizovat" ~t~

Pro mě je ok 3-4roky doma s jedním dítětem, déle, když si zmeťuchy nasekáš po sobě, což mám v úmyslu ~:-D

Nenudím se - zvířata domácí i venkovní, která zachraňuju a živím (tedy živí otec mého dítěte), barák, zahrada, batole...ono se nahledá na celý den a práce mi zatím fakt nechybí ~;)
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 14:14:27)
Binturong, Lonkue nereagovala na Tebe, ale na Maw. Každá mluvíte trochu o něčem jiném. Ono je něco jiného být doma s malým dítětem nebo dětmi, které maminku ještě permanentně potřebují, a říct si, že už do práce nikdy nepůjdu, protože se mi pracovat prostě nechce, že se chci raději realizovat jinak a nechat se živit od manžela i v době, kdy už k tomu není žádný objektivní důvod. Takže v podstatě souhlasím s vámi oběma.

Existují i matky (pár jich znám), které se dokáží cele realizovat mateřstvím pomalu až do dospělosti dětí. Z těch dětí jsou ale pak neskuteční chudáci. Teoreticky se člověk může doma zabavit i jinak...

Ale mně prostě přijde přirozené a normální, aby člověk v produktivním věku, který nepečuje o malé nebo nemocné děti, nestuduje náročný obor, nestará se o jiného těžce nemocného člena rodiny nebo sám nemá vážné zdravotní problémy, pracoval. U těch lidí, které spadají do mnou uvedených podmínek, považuji za optimální, aby jim stát vytvořil podmínky k tomu, aby neživořili (tj. poskytnout jim adekvátní náhradu mzdy) a dal jim možnost volby, zda chtějí aspoň trochu v rámci svých možností pracovat, a motivoval je k tomu - místo házení klacků pod nohy. Nechápu ale, proč by měl stát podporovat v nečinnosti někoho, kdo k ní žádný objektivní důvod nemá. Pokud se někdo rozhodne nepracovat, aniž by ho k tomu tlačilo něco závažného, prosím, je to jeho soukromá věc. (Stejně jako je moje soukromá věc, co si o tom myslím.) Ale ať si každý za svá rozhodnutí i nese následky.
 Binturongg 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 15:50:39)
Ecim - trapas! Viz omluva lonkue ~:-D
Dík za upozornění ~t~

 Katka 
  • 

Re: Hmmm... 

(9.11.2010 17:47:14)
Tak třeba proto, že někoho nebaví realizovat se pouze ve výchově dětí a opečovávání rodinného hnízda. Anebo taky proto, že chlapa může kdykoliv přejet auto, nevyléčitelná nemoc, invalidita...a z živitele rodiny je náhle ten další, o kterého je třeba pečovat a dále zajistit finanční zabezpečení všech v těchto rodině. Nebo je fajn v těchto situacích čekat, co rodina či stát (haha) udrobí? Když sama třeba ani kolikrát nemůže? Pokud ženská má přijatelnou kvalifikaci, měla by si jí hýčkat a opečovávat i s dětmi a "nezakrnět", může se to jednou hodit - i třeba jen v případech, kdy chlap prostě odejde za jinou. Opečovávání rodinného krbu v kolonce CV, co jsem dělala v předchozích 10 letech...zaměstnavatele nijak nenadchne. A co si budeme povídat, z platu prodavačky, uklízečky a tak podobně, jakkoliv jsou to jinak užitečná povolání, rodinu prostě utáhnout nelze, zvláště ve výše popsaných případech. Třeba tedy ženy chtějí do práce - udržet si kvalifikaci - i z těchto ryze praktických a nikterak sobeckých důvodů. Souhlasím ovšem s tím, že by muž v prvních letech děcka - zhruba po dobu té MD a RD mohl být osvobozen od daní, pojistného apod. Třeba by pak ani mateřská a rodičák nebyl ani potřeba...nicméně, z druhé strany věci...mě osobně se velmi líbí, že mi tyto peníze chodí na vlastní účet a třebaže doma nemám Skrblíka, co mi odměřuje z "toho svého" příjmu, asi bych v současném nastavení neměnila - v případě, že by úleva na dani a pojistném znamenala ztrátu nároku na rodičák, kupříklad...ne každá má takové štěstí a systém přídělů od manžela mi nahání husí kůži:))
 lonkue 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 18:53:14)
zcela s teboou souhlasim. je treba myslet na zadni kolecka. chlap neni garantovany na vzdycky a i kdyby by byl tak je to otazka vlastniho sebevedomi, ze se umi zena o sebe a pripadne i deti postarat....
 Katka 
  • 

Re: Hmmm... 

(9.11.2010 19:59:47)
Ano, tak nějak to chápu. A také třeba to, že když je ženská schopna se o sebe samu postarat i za "svobodna a bezdětna", včetně bydlení apod., proč by se z té samé ženy po "dětech" měla stát chudinka, co se v těžkých životních situací nedokáže postarat nejen o sebe, ale navíc ani o ty děti...a třeba toho nemocného manžela, to jsou jen příklady, čistě hypoteticky. A proč by dnešní společnost - zde konkrétně zaměstnavatelé - měli k těmto situacím - viz. tato diskuze - přispívat a částečně tak potencionálně z takových žen chudinky dělat... proč by třeba dále stát a jeho budoucí sociální a de facto i ta současná sociální politika - měl neustále strkat hlavu před realitou všedních dní těchto žen s dovětkem "já nic, já muzikant...", ať se postará jejich rodina, najdou si jiného chlapa apod. (viz. případy v mém okolí...). Systémová řešení a preventivní opatření v těchto případech mohou být jen a jen ku propěchu všem zúčastněným stranám. Ale to je asi zase na jinou diskuzi:)
 Mykam 
  • 

Re: Hmmm... 

(9.11.2010 20:06:28)
protože i to zmíněné, že ženě po rozvodu připadnou děti, znamená právě to, že chlapa děti nikterak nediskriminují, neboť se počítá, že se učastní tak akorát na tvoření, ale dál je to záležitost ženy a stará se žena, nikoli muž ~Rv
 Binturongg 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 19:11:54)
Ale zaplaťpámbu není zas tolik povolání, kde by člověk, zvl. pak ženská nějak zakrněla (pokud nepočítám přechodné snížení inteligence kolem těhotenství a zblbnutí z neustálého opakování jednoduchých vět a vyjadřování se v citoslovcích ~t~ )...

Nicméně souhlasím s tím, že je vzdělání a kariéra důležitá věc třeba právě kvůli nezávislosti na chlapovi.

Nicméně i přes veškeré vzdělání... kdybych se měla stát samoživitelkou, zas až tak moc peněz mě od té uklízečky či prodavačky nedělí.

Takže zjednodušeně řečeno: buď se nechá dáma na RD přiživovat manželem, nebo má natolik dobrou pozici, že živí ona jeho nebo dokáže vydělat nejen na živobytí, ale i na chůvu, jesle atp.

~d~
 Katka 
  • 

Re: Hmmm... 

(9.11.2010 20:09:53)
Ad. "krnění" - no možná jsem se nevyjádřila zcela přesně...ono to třeba fakt mnohdy není ani o tom krnění jako spíše nemožnosti to "nezakrnění" pánům zaměstnavatelům prakticky dokázat, neb o to většina nestojí. Během RD jsem se snažila, aby mozek nekrněl ani těmi citoslovci a tak podobně:), jak moc úspěšně, posoudilo by asi okolí, nicméně si troufám říci, že zase tak hrozné v tomto ohledu to není:))

Ad. výše platu srovnatelná s výší platu uklízečky a spol...tak to je taky trošku potíž...onehdá jsem přemýšlela, proč je tolik nepopulárních pozic třeba ve fabrikách ve výrobě, v obchodech obsazeno ženami a ještě za tak mizerné platy... napadá mě jediné srovnání - on i ten Ukrajinec u nás je rád za mizernou odměnu za to, co dělá a je rád, že vůbec dělá a že něco má...u nich by neměl nic...principielně to u nás s ženskou prací v takovýchto provozech vypadá obdobně... chlap ledacos u nás taky dělat nebude a už vůbec ne za nabízený prachy...na něco jsou v ČR ukáčka, na něco ženský:)) Mírně zlehčeno, mírně pravdivé...
 Ecim 


Re: Hmmm... 

(9.11.2010 20:18:38)
Katko, napsala jsi to hezky. Počítat s tím, že se žena jen pověsí na krk muži a nechá se donekonečna živit, by bylo velmi nemoudré.

A co se týče RD, tak to vidím také stejně jako Ty. Ono všechno souvisí se vším. Já třeba ke své psychické pohodě potřebuji svůj vlastní pravidelný příjem a jsem ráda, že rodičák chodí na můj účet, i když mi manžel s financemi žádné potíže nedělá. A když mám svoje vlastní peníze, tak se dobré rozpoložení odrazí i v tom, jak přistupuji ke svým dětem.
 Lída+2 


vĚŘ MI, ŽE NÉÉÉÉÉ JEN ŽENÁM TO VADÍ 

(9.11.2010 9:49:49)
manžel se cca 3/4 roku ucházel o místo.....v jiným městě.....byli jsme ochotný se za ním přestěhovat.....kdyby ho dostal....

Všechno bylo dobrý...všechny ty pohovory v AJ s Belgickým majitelem....OK.....po profesní stránce OK.......

PAK se nějak stočil rozhovor...osobním směrem a on mu řekl, že je mu líto,ale nebude bourat rodinu a její kořeny a že chtěl někoho svobodnýho bezdětnýho....~e~

TAk to jsem doma koukala jak blázen...manželova vysněná práce není jen kvůli mě a dětem~n~(bráníme mu v kariéře)
 Jíťa 
  • 

Nedivím se 

(9.11.2010 10:05:40)
V mém okolí je dost žen, které si nedokážou, nebo spíš nechtějí, zařídit hlídání ani když jsou ve zkušební lhůtě.
Ať mi nikdo nevykládá, že by si paragraf nemohl alespoň občas vzít tatínek, který má práci obvykle na dobu neurčitou, tedy poměrně jistou.
 Katka, kluci 11 a 8 
  • 

Re: Nedivím se 

(9.11.2010 11:05:57)
Přesně tak.když nám tu mamča před nástupem tvrdí, že s hlídáním nemá problém (ano, vím že je to doskriminační,prostě fuj otázka se na to ptát při pohovoru)a pak zůstane 2 x týden doma v první měsíc zkušebky, fakt nevím, co si o tom myslet.
No a další specifikum : Vánoce a předánoční úklid - jsme firma obchodní, největší kšeft a opravdu maximální vytížení před Vánocemi.No a co myslíte ? Kdy vylétne nemocnost a OČR úplně nejvíc ?? A u koho ? U chlapů ne. A ještě se o tom děvčata baví na záchodě - "přece si ty okna musím někdy umýt néé"?? Divte se pak zaměstnavatelům, že se chovají diskriminačně.....
 Blanka+Adámek 


Re: Nedivím se 

(9.11.2010 11:30:22)
Tohle je fakt tezky. Byvala ekonomka si pravidlene nekolik let brala na zacatku prazdnin dovolenou. Pokazdy od ni z dovoleny prisla neschopenka (napsana od jejiho bratra dr.), ze zahadne onemocnela a ejhle, uzdravila se az na konci prazdnin. A to nemela deti nijak maly, ZS a SS. Fakt to neslo, museli jsme se s ni rozloucit.
 Petrajda 


Re: Nedivím se 

(9.11.2010 11:44:16)
Tak to jste se měli. Já pracovala na státním úřadě, kde jsem zažila úplně ten samý případ. Prázdniny (taky SŠ a ZŠ) = neschopenka. Přes rok zase pracovala na ŽL manžela, takže jsme ji pak v podstatě nevídali už vůbec. Bilo to do očí a bylo to nefér vůči ostatním, kteří museli dělat její práci, ale moc toho s tím dělat nešlo. Každý krok, byť šlo o vyžadování potvrzení od lékaře či cokoli jiného, mě stál konzultaci s právníky a neskutečné zdržování od mojí jiné práce. Oháněla se pojmy jako mobbing, bossismus, šikana či co, různými sdruženími, která se ráda přiživí a zviditelní na takových pseudopřípadech a vyhrožují soudy, medializací (jistě objektivní) atd. Od té doby nesnáším náš zákoník práce poskytující ochranu lemplům.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 11:21:41)
Já se vracela do práce na svoji pozici v 8měsících staršího, na sníený úvazek asi 40% a na rok, pak jsem šla na mateřskou s druhým. To už sem byla doma necelé tři roky. Ale i během té doby sem jezdila alespoň jednou ročně za své peníze na proškolení, abych neztratila kontakt. Pře vypršením lhůty tří let u mladšího se mi ozval zaměstnavatel, zda mohu nastoupit o dva měsíce dřív.Umožnil mi nižší úvazek, asi 70%. Šlo to, první rok to byl teda záhull. Po 1/4 roce jsem zyšovala úvazek na plný.
S manželem jsme se u kluků střídali, jak to jen šlo. Občas pomohli babičky.
OČR jsem čerpala 2x a vždy jen po třech dnech, co nevykryl manžel.. a to je malý astmatik.. proste když se musí.... tak se musí
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 11:43:37)
Fajn,ale kazdá maminka nebydli s tatinkem ze?Jsou prece i matky samozivitelky a ty se nemaji s kym stridat na OCR.Muj syn ma jen jednu babicku a jednoho dedecka,z druhe strany se nestyka ani s biologickym otcem.K tomu my rodice maji do duchodu jeste par let,tak co jineho mamince zbyde,kdyz ji rano onemocni dite zavolat do prace ze ma osetrovacku?nNebou
podle Vas maji automaticky matky samozivitelky povinne!!zustat na pracaku?
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 11:56:28)
Lze to udělat třeba tak, že ráno zavolá do práce a řekne: dítě má horečku, jdu s ním k lékaři - na jednodeního lékaře s děckem je paragraf... a pak se to dá řešit dovolená, náhradní volno, které si naděláš... v případě, že opravdu stojíš o práce si lze i najít slečnu na hlídání
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 12:00:08)
Jenze paní na hlídani je dost draha,kdyz budes vydelavat zhruba 65KC cisteho na hodinu nemyslis?
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 12:02:08)
je, ale bud zainvestujes a práci mít budeš a nebo hurá na pracák
u nás v práci máme NV - nadělané víkendové služby, které se neplatí ale můžeš si je vybírat v týdnu - sice dělám i neděle, ale holt něco za něco
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 12:03:25)
a dítě Ti přece nemarodí celý rok, kritický je první 1/4 rok až 1/2 ve školce, pak se dítko zocelí
 Anca-Filipek4.12.2006 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 12:06:16)
No jasne,mne ani moc dite nemarodí,problem je ze si nemohu dovolit delat 12ky a delat na smeny,protoze bych za pani na hlidani dala vic nez cely plat.K tomu musime splacet dedictvi po babicce tete ve vysi jednoho milionu,takze opravdu si nejde moc dovolit si utracet
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 12:15:33)
Víš, já to vidm třeba u nás ve školce, když se náhodou sejdu s maminama... tak slyším, on má rýmu, no co, zejdem k doktoru a budeme spolu doma.. a fakt jedna známá byla první školkový rok doma co dva týdny - to už bych měla výpověď na stole, nehledě na to, že bych se před kolegy hanbou popadla - házet jim moji práci na hrb.
A to jsem státní zaměstnanec.
 Jíťa 
  • 

Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 12:19:05)
Ančo, tebe si pamatuju. Většina dětí však má oba rodiče, byť rozvedené. Pořád se teoreticky dá domluvit prostřídání se u nemocného dítěte.

Mimochodem, pokud vím, i prarodiče si můžou vzít ošetřovačku na vnouče.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(9.11.2010 12:23:23)
Můžou, naše babi byla dokonce se synovcem na operaci v nemocnici jako doprovod na očr
 Wenedis 3holky a 2 kluky 


Re: Všechno jde, ale musí se chtít 

(18.11.2010 17:28:40)
Jak zvláštní všechno jde, jenže jak na které straně. Já mám drahou polovičku , která jezdí pouze na 2 dny domu, babičky jsou pěkně daleko a kdo by mi pohlídal všechny děti prostě neexistuje. Jak už zde bylo zmíněno, tak všude jsou směny a nikoho nezajímá že nemáte kam děti dát a jak už jsem hodněkrát slyšela tak vždy mi řekli milá pani pouze na ranní směnu ne to mi neděláme žádné vyjímky. Úžasné je , jak stát chce aby byli děti a to že ty maminy které ať jsou samoživitelky nebo ty které prostě nemají tu možnost někam dát děti si prostě práci sehnat je umění. Nehledě nato že většina rodin má závazky a nemůže si dovilit nějakou tu hlídací slečnu nebo něco takového a pak když musejí dojíždět čimkoliv, je to stejně drahé. No a když si zpočítáte kolik dáte paní na hlídání, za cestu a pak klasické výdaje "Co Vám potom zůstane?" Tenhle systém co tady nastolují je pro lidi a rodiny které nemají závazky.
 veron 
  • 

Re: Kolik času dítěti 

(9.11.2010 22:28:46)
Myslím, že to všichni víme a máte pravdu, ve všem.Teď je jen potřeba vymyslet, kterým spravným, resp. pravým lidem to říci a jakou cestou. Prostě co pro to mužeme udělat.
Hm?
 Oliverka 


Otazka 

(10.11.2010 4:17:28)
Otazka je proc si tak malo tatinku bere OCR. Nebo proc tak malo tatinku vyzvedava dite ze skolky. Dokud bude norma, ze toto jsou tzv zenske povinnosti, tak se nic nezmeni.
 Ecim 


Re: Otazka 

(10.11.2010 10:23:15)
Oliverko, on je to začarovaný kruh. Ono je to často ani ne tak proto, že by se tatínci chtěli flákat, ale i proto, že po dohodě s maminkou si najdou náročné zaměstnání, aby mohli rodinu uživit na té úrovni, aby mohl umožnit mamince být doma tak dlouho, jak to celé rodině vyhovuje, nebo aby si maminka mohla najít na potřebnou dobu práci na částečný úvazek.

My jsme například měli v práci na jedné z vrcholných manažerských pozic pána, který si sice nebral OČR a na pracovišti setrvával pravidelně do osmi večer, ale přicházel po deváté, protože ráno veškerou péči o děti přebíral on (vypravil je a odvedl do školky), aby manželka, která pracovala na částečný úvazek, mohla běžet do práce na půl sedmou a děti si pak hned po poledni ze školky vyzvednout a celé odpoledne se jim věnovat.
 Margot+1 


Re: Otazka 

(10.11.2010 13:32:16)
Tak to byl nějakej fakt tvrdej chlap! ~s~ Ono fungovat takhle soustavně (ne jednou, dvakrát, a pak o tom hodně mluvit), to už chce mít to v hlavě sakra srovnané! ~R^
 Ecim 


Re: Otazka 

(10.11.2010 14:11:34)
Margot, on se o tom za ten zhruba rok, co jsme spolu pracovali, zmínil mezi řečí jen jednou. Ani to neříkal přímo mně, zaslechla jsem ho, jak to prohodil před někým jiným. A od kdy do kdy bývá v práci, jsem viděla sama nebo věděla od jiných lidí, třeba i od kolegy, který si neopomenul pravidelně rýpnout, jak pozdě do té práce přichází, ale jaksi mu uniklo, že tam často bývá i večer v době, kdy už tam většina zaměstnanců není. ~;)
 Margot+1 


Re: Otazka 

(10.11.2010 14:35:08)
Ecim, to tedy fakt klobouk dolů. Ovšem rýpající pan kolega...~a~ Lidi si občas opravdu nevidí do huby, to je hrůza, kdyby se radši starali sami o sebe!
 Ecim 


Re: Otazka 

(10.11.2010 15:31:36)
Margot, ano, měla jsem s tím kolegou pravidelně problémy. S oblibou mi dával najevo, že on tráví na pracoviště podstatně víc času než já, ale jaksi mu uniklo, že on tam má významnější pozici a podstatně vyšší plat. Nemám tohle ráda. Přijde mi naprosto v pořádku, aby někdo, kdo pracuje víc než já, dostával i víc peněz. Já taky nerýpám do lidí, kteří mají tu drzost se zvednout po 4-6 hodinách práce, když jsou zaměstnaní na částečný úvazek a těch 4-6 hodin v zaměstnání dobře využijí.
 Jára , 2 děti - 9 a 5 
  • 

sdílenné pracovní místo 

(10.11.2010 21:09:05)
Taky jsem hledala práci a nakonec vzala, co bylo. Moc mě to nebaví, ale hlavně, že něco je. Jen nechápu zaměstnavatele, proč nevýjdou vstříc poptávce po částečných úvazcích. Kdyby vzali na 1 místo 2 ženy na poloviční úvazek, tak snad nebudou mít obě děti nemocné v jednu chvíli a na čerpání dovolené se dohodnou.
 lonkue 


Re: sdílenné pracovní místo 

(10.11.2010 21:29:36)
Ja si teda uprimne nedokazu predstavit sdileni jednoho pracovnigo mista v praxi. To by bylo pro zamestnavatele velmi nevyhodne, nepruzne a velmi tezke kontrolovat vykonnost toho ktereho pracovnika. Ztracelo by se tim fura casu... To by jsi jako pockala na kolegyni co prijde na odpoledni aby jsi pekne popovidala co vsechno jsi rano stihla...? To je proste utopie.... Alepon v oborech, ktere znam....~a~
 lucyová (kluci 07/2006 + 05/2008) 
  • 

Re: sdílené pracovní místo 

(10.11.2010 21:57:10)
Tohle mi nedá nereagovat...

...To je přesně o tom se nad tím zamyslet. Proč by to nešlo? Já si to naopak představit dovedu. Můžou mít společný pracovní mail, elektronický přehled úkolů, kde si vzájemně píšou, co je hotové a co se bude dělat dál... Když do tohohle formuláře vidí šéf, má rovnou přehled o výkonnosti.
Je to všechno jen o správné organizaci a samozřejmě morálce neprokecat ten drahocenný omezený čas u kafe.
 lonkue 


Re: sdílené pracovní místo 

(11.11.2010 10:04:55)
no prave i hezky vedene elektronicke casove rozvrhy atd jsou ztrata casu. Za prve pro tu osobu, ktera je vyplnuje a za druhe pro tu osobu, ktera je potom musi studovat a vylustit z toho, co je status toho ktereho projektu... Proste v oboru ve kterem pracuji - marketing, reklama by tohle proste nefungovalo nebo by to byla zbytecna zdrzovacka. Zcela chapu zamestnavatele, ze chce mit na takovych mistech jednu zodpovednou osobu. Ale ted mluvim o oborech spise intelektualnich, kde je potreba kontinuita "jednoho mozku".... Me osobne by zabilo, kdybych musela kazdy den predavat report kolegyni z toho co jsem dneska udelala a co se jeste musi stihnout... Proste to nevidim tak ruzove...~a~
 Ecim 


Re: sdílenné pracovní místo 

(10.11.2010 22:26:08)
Ono záleží na typu profese. Dělala jsem jednu práci, kde by to šlo v pohodě, a pak jednu, kde by to šlo hůř.
 albert1 


Re: sdílenné pracovní místo 

(11.11.2010 8:31:51)
Presne jak pise Ecim, nekde by to slo, nekde asi ne.
V me zdravotnicke profesi by to teoreticky slo urcite, ale prakticky bych do toho nesla, protoze bych asi dopadla tak, ze bych to tahla casto sama, kolegyne nemaji spolehlive hlidani a jsou velmi casto samy nemocne, jak clovek opusti nase "bacilove doupe" na delsi dobu, prvni rok po navratu z MD je stale nemocny a jeho deti taky, proto se snazim, kdyz je potreba, chodit vypomahat, na zadne "cau a 6 let me zde nikdo neuvidi" teda osobne nehraju.
 Jíťa 
  • 

Re: sdílenné pracovní místo 

(12.11.2010 8:55:03)
Myslím, že by to na mnoha místech šlo. Proč ne? Je spousta firem, kde jsou funkce kumulované (jeden člověk má na starosti víc různých věcí). Také si nemyslím, že co projekt to jeden zaměstanec, spíš to bude tak, že jeden zaměstnanec dělá zároveň na několika projektech.

Takže podělit se v mnoha případech mohou, aniž by došlo k tebou popisovanému stavu.
 lucyová (kluci 07/2006 + 05/2008) 
  • 

Kvalifikaci MATKA si do CV nepiš! ;-) 

(10.11.2010 21:46:49)
Taky se mi blíží návrat do práce. A shodou náhod jsem prošla kurzem pro matky po MD, který na návrat do práce připravoval. Vedený personální+školící agenturou, velmi profi úroveň. A výstupy z kurzu se dají shrnout cca takto:

- ukázat zaměstnavateli, že ač na MD, byla jsem aktivní a pracovala na sobě (kontakt s oborem, jazykové kurzy, jiné kurzy, práce nárazová či na částečný úvazek...). Tj. proluka v praxi se nevyplňuje prohlášením "MD, mám x dětí, heč", ale právě tou pracovní aktivitou.

- neuvádět explicitně, že jsem Matka, zaměstnavatel nehledá matku, ale člověka určité profese a dovedností. Ale ani svůj rodinný stav nezatajovat. O soft skills, které všechny my matky nabydeme, se dá bavit při přijímacím pohovoru, ale je blbost to psát do životopisu. Bude to vypadat, že mé priority jsou u dětí, což pro zaměstnavatele není přínos.

-Otázka na zajištění hlídání je naprosto legitimní, a když jsem schopna na ni odpovědět, ukazuji zaměstnavateli, že mám vše dobře zajištěné a zorganizované, že mám promyšlenou strategii, jak pracovat a pečovat o děti zároveň.

- když po zaměstnavateli něco chci, zároveň mu nabídnout řešení a výhody (chci po vás zkrácený úvazek, ale vám to přinese ty a ty výhody - tady si holt trochu zalámat mozek a něco pozitivního vymyslet. Nanejvýš zjistíme, že nic pozitivního není, a pak je na zváženou, jestli je náš požadavek optravdu legitimní a reálný).

Zkrátka, dámy, je to na nás. Aktivní a schopné matky jsou ty, které proráží cestu všem matkám na trhu práce. Žádný zaměstnavatel nebude sám od sebe zaměstnávat 2 ženy na dva půlúvazky (jako že by si to tak stanovil na strategické schůzi). Ty ženy ho musí přesvědčit. A až tak se z toho stane postupně norma...

PS: cca za 3/4 roku vám napíšu, jak to šlo v praxi :-) Ale věřím, že to půjde. Protože smysluplné je hledat, jak to jde a ne vzdychat, jak a proč to nejde.
 Irena 
  • 

A vy nemáte manžele a děti jsou bez tatínků? 

(11.11.2010 13:37:04)
Když jsem si přečtla diskuzní příspěvky, nabyla jsem dojmu, že všechny diskutující jsou bez partnerů, veškerá péče o děti je jen na nich, nemají rodiče, babičky, sourozence ani sousedy...taky jsem matka malého syna, a když je malý nemocný, prostě si to zařídím a chybím minimálně - 1) můj syn má otce, který má stejná práva a také povinnosti jako já. Nechápu,proč by nemohl být na střídačku s nemocným dítětem doma i on.Často slýchám,že muž být doma nemůže - proč prosím? Jeho práce je důležitější než vaše? Neumí se postarat?
2) můj syn má dvě babičky; nejsou v důchodu,ale jsou ochotné vzít si dovolenou a pomoct alespoň několik dnů - dřív to bylo naprosto normální,dnes jsou mnohé babičky jakési neochotné,takže chápu že ne všude to jde. Ale fakt radím - netvářit se,že problém máte jen vy - já vždy řeknu manželovi - syn má teplotu,co BUDEME dělat? A pak sednem a řešíme,kdo co má v práci a jak se prostřídáme - můj zaměstnavatel oceňuje,že přijdu třeba i jen na půl dne a zastanu to nejdůležitější - lepší než konstatovat nemoc dítěte a přijít za tři týdny.
 Jája 
  • 

Re: A vy nemáte manžele a děti jsou bez tatínků? 

(15.11.2010 13:35:19)
Když něco potřebuje babička a je třeba si vzít dovolenou, vezmeš si ji taky, na oplátku za hlídání dítěte?
 alenaj, 3 děti 


pracovní životopis 

(11.11.2010 14:02:12)
souhlasím s tím, že není jednoduché nastoupit do práce (sehnat ji)z mateřské dovolené, čemu ale opravdu nerozumím je, proč se snažíme nacpat svoje zlatíčka do pracovního životopisu, kolonka "děti" tam vůbec nepatří, není potřeba psát, kolik máme dětí, jak starých a proč. Životopis je vstupenka na osobní pohovor, tam, pokud se nás někdo zeptá, zda děti máme, máme možnost ústně a pohotově reagovat, máme možnost obhájit svoje pracovní přednosti a můžeme se domluvit na tom, jak máme promyšlené jejich marodění nebo cokoliv, můžeme prostě mluvit...

životopis se ale píše proto, aby si nás na pohovor vůbec někdo pozval, má být napsaný hlavně dobře a protože není žádný předpis, co tam smí nebo nesmí být, měl by obsahovat jen pro nás pozitivní nebo neutrální informace. Tím nechci říct, že děti nejsou pozitivní nebo, že bychom se za ně měli stydět, ale informace o nich tam prostě nepatří, už se nebavíme na hřišti o jejich příkrmkách a stoličkách, chceme práci...

Možná, když vyškrtneme z žitotopisů kolonky o svých dětech a mateřských dovolených a přidáme tam nějaké své schopnosti, které můžeme uplatnit v pracovním procesu u dané firmy, nám třeba i někdo odpoví...ono zaměstnavatele ani tak nezajímá, kolik máme dětí, ale jestli odvedeme práci k jeho spokojenosti...vím, že to souvisí, ale je to 50 na 50

 Marika2 
  • 

Proč se bát do životopisu napsat.... 

(12.11.2010 10:03:59)
... že mám 3 děti a proč se zaměstnavatel ptá, kdo se o děti postará?? Odpověď je úplně jednoduchá: protože spoustu matek využívá (a někdy dokonce zneužívá) zákonné možnosti vzít si "paragraf" a zůstat s nemocným dítětem doma. Taky mám 3 děti, chci být zaměstnankyně, ale úplně chápu, že zaměstnavatel nestojí o zaměstnance nebo zaměstnankyni, který je každý chvíli doma a jeho povinnosti musí dělat někdo jiný! Co je na tomhle nepochopitelné? A v naší společnosti toto "břemeno" na sebe většinou dobrovolně berou ženy, tak proto se zaměstnavatel zajímá o počet dětí u ženy a u muže ho to až tak nezajímá. Takže pokud chci pracovat, tak přece musím pochopit, že nemůžu zůstat doma s každou rýmou dítěte, protože tím nechávám svého zaměstnavatele a kolegy v problému! Přiznám se, že já se nezlobím na zaměstnavatele, ale na matky, které to takto praktikují, protože právě kvůli nim pak zaměstnavatelé mají tento negativní přístup i k pracovně zodpovědným matkách. Dodávám, že nemám ani jednu fungující babičku, ale u svého okolí vidím, že ono by to šlo, kdyby se chtělo, ale proč se snažit, když to zákon umožňuje, že?...
 atisa 


Re: Proč se bát do životopisu napsat.... 

(13.11.2010 18:53:54)
My také nemáme ani jednu fungující babičku,ale protože mám od 10let revmatoidní artritidu a dcera po špatné kombinaci léků od lékařky těžkou alergii na veškerá éčka, aditiva a konzervanty není u nás o nemocenskou a paragrafy nouze.Bývalý zaměstnavatel mi roční marodění osolil výpovědí a jsem 2 rokem na ÚP.Je jasné ,že jinde mne nevemou,ale na ID jsem málo zhuntovaná.
Nevím proč si většina lidí myslí,že někdo marodí ze sportu,nebo že nemá nic lepšího na práci,než sedět X hodin v přeplněné čekárně.Kdyby se na nás obou nevyřádili doktoři,byly bychom zdravé,za což bych dala vše.Ono v dnešní době je štěstí mít zdravé dítě.
 mati.h 


Diskriminace 

(14.11.2010 10:53:40)
Stejně jako matky s dětmi, tak ani nemocné s částečným invalidním důchodem nikdo nechce či starší lidi kolem 50-tky.

S TÍM, JAK DÉLE JE TU SLAVNÁ DEMOKRACIE ÚMĚRNĚ ROSTE I "VYKOŘISŤOVÁNÍ" TYPU ZVYŠOVÁNÍ DANÍ, CEN, HORŠÍ A HORŠÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE... A TAKÉ NEZÁJEM O LIDI "SE ZÁTĚŽÍ NA KRKU".~a~~3~
 atisa 


Re: Diskriminace 

(16.11.2010 10:17:18)
~g~
 alhabad 


čtyři děti 

(14.11.2010 11:28:59)
Mám 4 děti, byla jsem s nimi doma nekonečně dlouho. Ale to nekonečno mi vůbec nepřipadalo dlouhé. Zvládla jsem toho hodně, protože na první babičku jsme narazili až po 200 km jízdy autem či vlakem. Jízda autem byla celkem v pohodě, ale jízda vlakem už vyžadovala jistou míru organizačních schopností, kreativity a předvídavosti (ne-li přímo jasnovidectví), prozíravosti atd., atd. Za totality se sebou musely vzít i mokré hadry k úklidu kupé. Jinak se tam nedala batolata odložit z ruky. Cesta trvala 4,5 hodiny - všechny děti chtěly všechno osahat a prozkoumat, všechny chtěly jíst a pít a následně čurat a kakat. Většinou byly na obtíž spolucestující společnosti. Ale to byl její problém, děti jsou přece úžasné! A je třeba se od nich v lecčem přiučit. A hlavně je respektovat.
Děti jsem brala sebou všude. Se získáváním rodičovských zkušeností (ničím nenahraditelné, protože člověk musí okamžitě reagovat na zcela nepředpokládané skutečnosti) jsem získávala i rodičovský rozum, tak jsem se propracovala i k tříletému kojení poslední dcery (lékaři to neradi viděli). Tímto činem jsem se poněkud osvobodila, protože jídlo bylo neustále navařeno a sebou - nebyli jsme posledním potomkem připoutáni k domovu a mohla jsem tudíž děti vzít všude.
Když jsem byla na konkursu do zaměstnání po mateřské, mohla jsem se prokázat vyšším věkem, nižší praxí a čtyřma dětma ke hlídání, které bylo na mně. To bylo v roce 1997. U konkursu jsem tyto skutečnosti velmi často zmiňovala. Na dotazy, zda umím to, či ono, jsem odpovídala buď ano nebo že pro mně není problém se danou oblast naučit, protože kdo zvládá 4 děti v komplikovaných situacích, zvládá všechno. Sem tam jsem zaběhla do rodinných podrobností, abych předvedla velikost své vitality. Doložila jsem tak míru orientace v nových podmínkách, schopnost extrahovat důležité od balastu, přeorientovat se v několika minutách na několik pracovních zařazení, aniž bych před tím tušila, že je ovládám. V jednom okamžiku vykonat několik úkonů a současně vydat několik příkazů a v tytéž minuty zabránit několika katastrofám. Konkurzní komise z toho byla několikrát vyvedena z míry, ale podařilo se mi ji přesvědčit, že mateřská není handicapem, ale předností každé ženy. A protože z mých dětí musí vyrůst generace, která nám bude vytvářet stáří, je potřeba o ni pečovat. A jestliže mi onemocní jedno dítě a ostatní budou ve školce či škole, mám dostatečnou pracovní rezervu na zvládáni povinností v zaměstnání. Ve výkonnosti jsem byla cvičena dlouhá léta mateřské. Máme taky vinohrad a zahradu a vše, co jsem tam vyprodukovala jsme taky snědli hned nebo následně po zpracování. Máme dům, který je třeba udržovat, psa a kocoura, rybičky, želvy..... Takto cvičená, proškolována a zocelená žena musí zvládnout zaměstnání, o které se uchází. Je taky dobrá v tom, že ví, že na to, na co se hlásí, skutečně má. Jinak by to nedělala. Dělat zbytečné věcí se při čtyřech dětech odnaučila.
 atisa 


Re: čtyři děti 

(16.11.2010 10:23:29)
Asi tak nějak.Dostatečně výmluvné.Myslím si,že každá žena,která dokáže vychovat dalšího slušného,společnosti prospěšného človíčka by měla být odměněna a ne persekuována.
 Katuka+Vítek11/06+Danek10/09 


Supermanažerka je přesné 

(17.11.2010 22:32:56)
Také jsem teprve až s mateřstvím poznala všechny své skryté možnosti a je mi líto, že o ně nikdo nebude stát.
Jedině si založit vlastní firmu, ale na to nemám odvahu a ani prostředky.
Takže .. Alespoň já se pravděpodobně vrátím tam kde jsem byla než jsem šla na mateřskou, jenže já mám jiný problém, nejraději bych zůstala doma s dětmi dokud nebudou na základce ve druhé třídě, jenže to je pasé zcela a úplně, protože s tímto mě tuplem nikdo nepřijme.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.