maw |
|
(8.11.2010 22:47:12) Mně by docela stačilo, kdyby to bylo tak, že jeden rodič dokáže vydělat tolik, aby druhý mohl být s dětmi doma a měli průměrnou životní úroveň, aby to prostě s nějakým uskrovněním šlo. Proč máte takovou potřebu jít do práce, pokud vás k tomu nenutí finance? Mně by to fakt zajímalo, protože doma se realizuju tisíckrát jinak, navíc lépe, hodnotněji, smysluplněji... Do práce chodím, protože jinak nepřijdou peníze na účet a bez toho vzniká existenční problém. Ale kdybych nemusela...
|
Blanka+Adámek |
|
(8.11.2010 23:15:35) Ty se doma mozna realizujes 100x vic, hodnotneji a smysluplneji, nekdo to ma proste jinak. Nejsme vsechny stejny. Nekdo chodi do prace proto, ze ho to bavi, nekdo musi, protoze to jinak nejde, nekdo se nechce nechat zivit od muze a dalsich 1000 duvodu. Taky je otazka, cos delala predtim, nez ses zacla realizovat doma.
|
Ecim |
|
(8.11.2010 23:26:03) Já se na MD realizuji skvěle jako nikdy v životě - TEĎ. Ale vím, že za pár let budu v úplně jiné situaci. A kdybych byla dítě, taky bych nechtěla, aby se někdo péčí o mou osobu realizoval bůhvíjak dlouho a od určitého věku bych takovouto realizaci zaručeně velmi tvrdě odmítala. Vždy jsem stála o rodiče, kterých bych si mohla vážit nejen za to, jaký mi dokázali vytvořit domov, ale i za to, čeho dosáhli ve svém zaměstnání. Kteří by dokázali odhadnout, kdy je potřebuji mít u sebe a kdy ne.
|
|
maw |
|
(9.11.2010 21:57:11) I doma se dělá dělat tisíc věcí, mám hodně široký spektrum. Co se práce týká, tak určitě zajímavější pestřejší než průměr i slušně placenou... Tady ty osobní útoky, že jsem něco nudného za pár babek šmudlala jsou zcela irelevantní. Prosila jsem si odpověď na otázku - ráda bych právě pochopila ty, co to mají jinak, protože se mi to dosud nepodařilo. Ať bych snila o čemkoli, tak mě to prostě neuspokojuje jako zaměstnání. Dělat něco pro lidi, který mám ráda, někomu pomoct, něco zprostředkovat, vyrobit, oddřít i hodně těžkou práci atp. mi smysl dává. Asi silná vazba na soukromé vlastnictví, a hlavně lidi, co si vyvolíme za přátele... Ta hra na důležitost, co někteří předvádějí v zam. mě fakt unavuje. Já jsem svůj dotaz nemyslela špatně, jen se to fakt snažím pochopit. A neříkám ani, že to tak být nemá a že ženský mají trčet doma, to určitě NE. Ať chodí do práce, kdykoli chtějí. Ať se hodně tlačí zkrácené úvazky - ale zkrácené i objemem práce, nejen peněz, co za to dostanou a zkráceného času, za který musí tu práci stihnout. Jenom by bylo fajn, kdyby taky některé mohly být v klidu doma, pokud jim a rodině to tak vyhovuje. Já mám pocit, že ta důležitost práce se strašně staví proto, aby naše děti ovlivňoval více někdo jiný než jejich rodiče, jsou z nich pak lépe manipulovatelné ovce.
|
Blanka+Adámek |
|
(9.11.2010 23:10:13) Jezis, co na tom nechapes? Nekdo, treba ty, se proste realizuje doma a bavi te to vic nez prace, nekdo chodi radeji do prace. Ja jsem mela velmi zajimavou praci a delala jsem ji rada a pak jsem si na MD a RD velmi uzila 4 roky (asi i proto, ze jsem porodila az skoro v 35 a prace jsem si uzila az dost) a ted zase chodim do prace a zase me to bavi. Co bych asi delala doma v nasem 3+1, kdyz mam 6-leteho predskolaka ve skolce? Mozna bych si neco nasla, ale vim, ze by me to nebavilo tolik, jako chodit do prace. Ale nekdo to ma proste jinak. Mohla bych napsat, ze to taky nechapu, ale me to je spis jedno, ja se to ani nesnazim pochopit. Chces byt doma, dobre, bud si, kdyz te to bavi. Me vic bavi chodit do prace, tak chodim.
A to nebyl zadny osobni utok, ze taky zalezi na tom, co jsi delala predtim. Zrovna tak muzes mit uplne nezajimavou a ubijejici praci ze ktere rada prchnes na materskou jako mit velmi zajimave, ale strsujici zamestnani, ze ktereho si rada na par let odskocis domu delat neco jineho.
A k tomu, ze davame deti do skolek a do skol, aby byly lepe manipulovatelni se nebudu vyjadrovat, to je konstrukce nad moje chapani a pripada mi dost nesmyslna
|
Ecim |
|
(9.11.2010 23:26:33) Ono totiž záleží na tom, na jak dlouho ty děti do školek dáváme. Můj 3,5letý syn tam zatím nechodí vůbec, časem ho tam chci dávat jen na pár hodin, v žádném případě nechci, aby tam trčel od nevidím do nevidím. Děti od určitého věku potřebují vrstevníky.
|
|
|
Ecim |
|
(9.11.2010 23:24:19) Maw, pro mě je moje rodina také nejdůležitější, ale nikdy by mě nenapadlo, abych byla trvale doma. Je to pro mě naprosto děsivá představa. Z vlastní zkušenosti vím, že se z maminky doma raduje malé dítě. Vím, jak jsem byla hrozně ráda, když šla moje maminka na druhou mateřskou a já už jsem nemusela být celý den ve školce. A umiňovala jsem si, že až vyrostu, tak budu jen a jen doma a budu se pouze starat o děti.
Zároveň si ale pamatuji přelom (bylo mi 9 let), kdy jsem se začala radovat z toho, že maminka chodí na plný úvazek do práce. Že jsem se hrozně těšila na to, jak přijdu domů, budu tam nějakou dobu sama a nebude tam se mnou žádný dospělý. A jak jsem se za ten svůj pocit styděla a připadala si, jako kdybych ji zrazovala. Jak jsem na sebe byla pyšná, že dokážu MHD sama absolvovat různé mimoškolní aktivity a nikdo mě nemusí doprovázet nebo dokonce vozit (pokud bylo světlo). Dodávalo mi to sebevědomí. A svůj postoj jsem začala přehodnocovat.
O pár let později moje maminka těžce onemocněla a šla do plného invalidního důchodu. A i když se máme velmi rády, tak to pro nás bylo dost náročné období. Svým kamarádům a známým jsem záviděla zdravé a pracující rodiče. Se spoustou lidí jsem hovořila na téma, jestli by chtěli mít matku natrvalo doma. A všichni - včetně těch, kteří měli se svými matkami hezké vztahy - mi do jednoho odpověděli, že ani omylem. Že by s tím mámu pěkně hnali.
Opakuji, že se každý musí rozhodnout sám (včetně nesení následků), a že to, co píšu, je pouze můj názor, který nikomu nevnucuji. Ale nedokážu pochopit, k čemu to v dnešní době je, aby matka rodiny zůstala natrvalo v domácnosti a nepracovala, pokud pracovat může. Mám pochopení pro maminky, které zůstanou doma o něco déle, než ty 3-4 roky, které jsou v ČR zvykem, ale jsem přesvědčená, že když to překročí určitou rozumnou míru, tak už to nikomu nic dobrého nepřinese. A ničí mě historky o adolescentech a manželích, kteří se zalykají štěstím nad tím, že je jejich maminka a manželka doma, "nepřetržitě o ně pečuje" a "vytváří jim zázemí".
|
|
Ecim |
|
(9.11.2010 23:28:25) Také je důležité vzít na vědomí, jestli to, že je matka doma, vyhovuje opravdu celé rodině nebo jen jí.
|
|
Margot+1 |
|
(9.11.2010 23:39:27) "Ať se hodně tlačí zkrácené úvazky - ale zkrácené i objemem práce, nejen peněz, co za to dostanou a zkráceného času, za který musí tu práci stihnout...mám pocit, že ta důležitost práce se strašně staví proto, aby naše děti ovlivňoval více někdo jiný než jejich rodiče, jsou z nich pak lépe manipulovatelné ovce."
maw, tak tenhle závěr ti kdykoliv podepíšu, ačkoliv jsem z těch, co doma prostě nedokážou být. (Vlastně to vnímám jako svou nedostatečnost. Nedokážu být na své pracovní nasazení pyšná, protože tuším, že možná jenom nevydržím sama se sebou). Ať je to jak chce, mám strach - přesně z toho, co jsi napsala.
|
|
|
|
Ecim |
|
(8.11.2010 23:22:26) Maw, na MD se mi ohromně líbí a také mám pocit, že se realizuji mnohem víc a lépe, než jsem se realizovala v posledním zaměstnání, které mě nebavilo. Po MD se chystám jít do práce na několik let na částečný úvazek a budu hledat práci ve svém vysněném oboru. Jsem šťastná, že TEĎ můžu být s dětmi doma, ale fakt nevidím důvod, proč bych měla být s dětmi v kuse dejme tomu 6 nebo 8 let nebo snad ještě déle. Zapomněla bych pak všechno, co jsem se spoustu let pracně učila a v konečném důsledku bych nebyla užitečná nikomu - ani svým dětem. Fakt nevidím smysl života v tom, abych se s VŠ a znalostí několika jazyků nechala bůhvíjak dlouho živit od manžela a byla doma ještě v době, kdy už mě děti dávno nebudou doma potřebovat a budu jim tím naopak protivná.
|
|
Petra Neomi | •
|
(9.11.2010 1:22:06) Nechodím do práce, pracuju, to je rozdíl. A i když mě má práce občas sere, je to to, co jsem vždycky chtěla dělat a rozhodně mě to baví víc, než starat se o domácnost, nebo dělat servist děcku.
|
|
Anna | •
|
(9.11.2010 7:50:55) 1) chodím do práce, protože mě baví a beru to jako odreagování 2) protože jsem vystudovala za peníze jiných daňových poplatníků a připadalo by mi to jako mrhání penězi jiných lidí sedět doma, když jsem za jejich peníze vystudovala 3) chodím do práce, protože jsem zdravá, protože existují lidé, kteří takové štěstí neměli a do práce chodit nemohou i kdyby se rozkrájeli a na jejich potřeby někde stát vzít musí - prostě si vážím i toho, že můj zdravotní stav mi dovoluje chodit do práce
|
Binturongg |
|
(9.11.2010 9:14:56) Anna napsala: 1) chodím do práce, protože mě baví a beru to jako odreagování 2) protože jsem vystudovala za peníze jiných daňových poplatníků a připadalo by mi to jako mrhání penězi jiných lidí sedět doma, když jsem za jejich peníze vystudovala 3) chodím do práce, protože jsem zdravá, protože existují lidé, kteří takové štěstí neměli a do práce chodit nemohou i kdyby se rozkrájeli a na jejich potřeby někde stát vzít musí - prostě si vážím i toho, že můj zdravotní stav mi dovoluje chodit do práce
ad 1) to beru, taky mě to zřejmě jednou zase chytí, momentálně jsem si však absolutně jistá, že ještě pár let budu žena v domácnosti, doufám, že ne jen s jedním dítětem. Možná dostuduju...
ad 2) to je teda fakt legrační důvod - jestli v tom není kus pokrytectví, jsi ženská podoba Mirka Dušína (to byl, jak známo, ten němý chlapec, který nikdy neřekl sprosté slovo )nebo Káji Maříka
ad 3) Proč musí zdravý člověk do práce? To je nějaká morální povinnost nebo to máš z Císařova pekaře? Jinak nemůže být člověk užitečný???
|
Anna | •
|
(9.11.2010 9:45:00) Za dob mého studia to chodilo, tak že počet přijatých na VŠ byl jen zlomek z přihlášených. Řada lidí tak šanci studovat nedostala. Studium zdarma nebylo (platy přednášejících, prostory, energie), ale já neplatila ani korunu, tu platilli daňoví poplatníci. Moji rodiče se taky museli uskromnit, tím že jsem studovala, mě finančně přispívali po delší dobu, než kdybych šla do práce po maturitě. Další VŠ jsem již dělala při zaměstnání, ale i tak jsem neplatila nic, z čeho by se dali zaplatit ty výše zmíněné náklady. Mě to přijde jako neúcta, vystudovat z cizích peněz a pak doma sedět na zadku a nevyužívat to, co jsem vystudovala. Proč myslíš, že stát financuje (možná už brzy nebude) studium na VŠ? Myslíš, že když jsem studovala práva, stát to financoval, proto abych si prodloužila "studentská léta" a nemusela hned po matuře do práce. Ne, financoval to proto, že se počítal s tím, že jednou bude mít právníka, soudce, notáře... Samozřejmě stejně se stavím k tomu, že někdo vystuduje nějakou profesi a pak se jí nevěnuje - z hlediska státu vyhozené prachy.
Jinak já si skutečně myslím, že každý zdravý člověk by měl být rád, že může pracovat. Pravda už uvažuju tak kvůli kamarádce, která měla RS. Pokud zdravý člověk pracovat nechce, měl by si sám platit pojištění a nechtít od státu ani korunu. Pak mi to připadá spravedlivé.
|
Binturongg |
|
(9.11.2010 12:17:41) Anna - ale v tom tkví svoboda. Až budu chtít vykonávat své povolání, pro které jsem studovala ("zadarmo")a ještě studuju (a platím jak mourovatá), a které jsem s láskou a nadšením vykonávala 12let (nepočítám 2 roky praxe ve špitále a totéž při studiích - čili úhrnem jsem chodila do háku 17 let), mám na to školy a můžu se svobodně rozhodnout, kdy konkrétně to bude. Za dva roky nebo za deset, rozhodně nejsem příživník!
Ale abych se cítila dlužna státu a navíc ABYCH SE CÍTILA DOMA NEUŽITEČNÁ!!!, to je fakt směšný.
Péče o potomstvo a domácnost, vytváření domova a zázemí...na to jen tak plivneš? Myslíš, že z toho stát nic nemá? Tohle mi fakt hlava nebere. Matky doma se flákaj a šťouraj v nose a hodnoty vytváří jen ten, kdo chodí do práce... no potěš koště!
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(9.11.2010 12:26:07) nooooooo to jsou hodně silný slova já si teda mysli, že pokud mají dítě ve školce a ve škole, tak mají hákovat... a fakt si myslim, že máma, která na dopoledne vrzne dítě do školky a je doma a nepracuje .. se musí po pár dnech dloubat v nose
|
|
|
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(9.11.2010 11:25:26) 4) protože pokud bych nechodila do práce musela bych celý den trávit pod jednou střechou s moji tchyní
|
|
Ecim |
|
(9.11.2010 13:09:21) 3) "chodím do práce, protože jsem zdravá, protože existují lidé, kteří takové štěstí neměli a do práce chodit nemohou i kdyby se rozkrájeli a na jejich potřeby někde stát vzít musí - prostě si vážím i toho, že můj zdravotní stav mi dovoluje chodit do práce"
Anno
|
|
|
lonkue |
|
(9.11.2010 13:28:51) Ja zase nechapu, ze ty nechapes.... Opravdu jsi v zivote nenasla jiny smysl nez menit plinky a delat kasicky...? Nemluve o tom, ze deti velmi rychle vyrostou a nebudou chtit mamu za zadkem v kazde situaci. Promin, ale me zase tvuj zivotni styl pripada hrozne depresivni a prazdny. Ale kazdemu co jeho jest....
|
Binturongg |
|
(9.11.2010 13:42:53) lonkue - četlas, co jsem psala?
Makala jsem 17 let, 2 povolání a s nadšením a makat s nadšením budu i nedále - až uznám za vhodné. Teď měním plínky a vyrábím kašičky, díky svému vzdělání umím rozvíjet své dítě, pozoruji ho, věnuji se mu... Naplňuje mě to víc než práce a připadá mi to užitečnější.
Tobě možná záleží víc na práci a dítě Ti rozvinou v kolektivním zařízení - ok, každý svého štěstí strojvůdcem
sakra, co já se mám co obhajovat, že dítě patří k mámě a máma je mu v háku na ho...o!?
|
Binturongg |
|
(9.11.2010 14:04:55) Jo a na RD studuju třetí VŠ, ale ani ji nepotřebuju k tomu, abych věděla, že když někomu připadá být doma s dítětem jako prázdný a depresivní život, není to úplně normální...
|
|
lonkue |
|
(9.11.2010 14:07:46) muj komentar nebyl k tobe ale k maw..... Ktera nechape, ze by se zena taky chtela realizovat jinde nez doma.....
|
lonkue |
|
(9.11.2010 14:10:40) ale kdyz uz jsme u toho... tak ano, byt doma s detmi x let (vice nez 2 - 3 roky) me osobne prijde silene depresivni. Ale jak jsem psala...diky bohu za to ze jsme kazda jina....
|
|
Binturongg |
|
(9.11.2010 15:19:52) lonkue - šmarjá, promiň, to je tak, když jen mezi lítáním v té nudě domova a mezi šťouráním se v nose dávám jen "aktualizovat"
Pro mě je ok 3-4roky doma s jedním dítětem, déle, když si zmeťuchy nasekáš po sobě, což mám v úmyslu
Nenudím se - zvířata domácí i venkovní, která zachraňuju a živím (tedy živí otec mého dítěte), barák, zahrada, batole...ono se nahledá na celý den a práce mi zatím fakt nechybí
|
|
|
Ecim |
|
(9.11.2010 14:14:27) Binturong, Lonkue nereagovala na Tebe, ale na Maw. Každá mluvíte trochu o něčem jiném. Ono je něco jiného být doma s malým dítětem nebo dětmi, které maminku ještě permanentně potřebují, a říct si, že už do práce nikdy nepůjdu, protože se mi pracovat prostě nechce, že se chci raději realizovat jinak a nechat se živit od manžela i v době, kdy už k tomu není žádný objektivní důvod. Takže v podstatě souhlasím s vámi oběma.
Existují i matky (pár jich znám), které se dokáží cele realizovat mateřstvím pomalu až do dospělosti dětí. Z těch dětí jsou ale pak neskuteční chudáci. Teoreticky se člověk může doma zabavit i jinak...
Ale mně prostě přijde přirozené a normální, aby člověk v produktivním věku, který nepečuje o malé nebo nemocné děti, nestuduje náročný obor, nestará se o jiného těžce nemocného člena rodiny nebo sám nemá vážné zdravotní problémy, pracoval. U těch lidí, které spadají do mnou uvedených podmínek, považuji za optimální, aby jim stát vytvořil podmínky k tomu, aby neživořili (tj. poskytnout jim adekvátní náhradu mzdy) a dal jim možnost volby, zda chtějí aspoň trochu v rámci svých možností pracovat, a motivoval je k tomu - místo házení klacků pod nohy. Nechápu ale, proč by měl stát podporovat v nečinnosti někoho, kdo k ní žádný objektivní důvod nemá. Pokud se někdo rozhodne nepracovat, aniž by ho k tomu tlačilo něco závažného, prosím, je to jeho soukromá věc. (Stejně jako je moje soukromá věc, co si o tom myslím.) Ale ať si každý za svá rozhodnutí i nese následky.
|
Binturongg |
|
(9.11.2010 15:50:39) Ecim - trapas! Viz omluva lonkue Dík za upozornění
|
|
|
|
|
Katka | •
|
(9.11.2010 17:47:14) Tak třeba proto, že někoho nebaví realizovat se pouze ve výchově dětí a opečovávání rodinného hnízda. Anebo taky proto, že chlapa může kdykoliv přejet auto, nevyléčitelná nemoc, invalidita...a z živitele rodiny je náhle ten další, o kterého je třeba pečovat a dále zajistit finanční zabezpečení všech v těchto rodině. Nebo je fajn v těchto situacích čekat, co rodina či stát (haha) udrobí? Když sama třeba ani kolikrát nemůže? Pokud ženská má přijatelnou kvalifikaci, měla by si jí hýčkat a opečovávat i s dětmi a "nezakrnět", může se to jednou hodit - i třeba jen v případech, kdy chlap prostě odejde za jinou. Opečovávání rodinného krbu v kolonce CV, co jsem dělala v předchozích 10 letech...zaměstnavatele nijak nenadchne. A co si budeme povídat, z platu prodavačky, uklízečky a tak podobně, jakkoliv jsou to jinak užitečná povolání, rodinu prostě utáhnout nelze, zvláště ve výše popsaných případech. Třeba tedy ženy chtějí do práce - udržet si kvalifikaci - i z těchto ryze praktických a nikterak sobeckých důvodů. Souhlasím ovšem s tím, že by muž v prvních letech děcka - zhruba po dobu té MD a RD mohl být osvobozen od daní, pojistného apod. Třeba by pak ani mateřská a rodičák nebyl ani potřeba...nicméně, z druhé strany věci...mě osobně se velmi líbí, že mi tyto peníze chodí na vlastní účet a třebaže doma nemám Skrblíka, co mi odměřuje z "toho svého" příjmu, asi bych v současném nastavení neměnila - v případě, že by úleva na dani a pojistném znamenala ztrátu nároku na rodičák, kupříklad...ne každá má takové štěstí a systém přídělů od manžela mi nahání husí kůži:))
|
lonkue |
|
(9.11.2010 18:53:14) zcela s teboou souhlasim. je treba myslet na zadni kolecka. chlap neni garantovany na vzdycky a i kdyby by byl tak je to otazka vlastniho sebevedomi, ze se umi zena o sebe a pripadne i deti postarat....
|
Katka | •
|
(9.11.2010 19:59:47) Ano, tak nějak to chápu. A také třeba to, že když je ženská schopna se o sebe samu postarat i za "svobodna a bezdětna", včetně bydlení apod., proč by se z té samé ženy po "dětech" měla stát chudinka, co se v těžkých životních situací nedokáže postarat nejen o sebe, ale navíc ani o ty děti...a třeba toho nemocného manžela, to jsou jen příklady, čistě hypoteticky. A proč by dnešní společnost - zde konkrétně zaměstnavatelé - měli k těmto situacím - viz. tato diskuze - přispívat a částečně tak potencionálně z takových žen chudinky dělat... proč by třeba dále stát a jeho budoucí sociální a de facto i ta současná sociální politika - měl neustále strkat hlavu před realitou všedních dní těchto žen s dovětkem "já nic, já muzikant...", ať se postará jejich rodina, najdou si jiného chlapa apod. (viz. případy v mém okolí...). Systémová řešení a preventivní opatření v těchto případech mohou být jen a jen ku propěchu všem zúčastněným stranám. Ale to je asi zase na jinou diskuzi:)
|
Mykam | •
|
(9.11.2010 20:06:28) protože i to zmíněné, že ženě po rozvodu připadnou děti, znamená právě to, že chlapa děti nikterak nediskriminují, neboť se počítá, že se učastní tak akorát na tvoření, ale dál je to záležitost ženy a stará se žena, nikoli muž
|
|
|
|
Binturongg |
|
(9.11.2010 19:11:54) Ale zaplaťpámbu není zas tolik povolání, kde by člověk, zvl. pak ženská nějak zakrněla (pokud nepočítám přechodné snížení inteligence kolem těhotenství a zblbnutí z neustálého opakování jednoduchých vět a vyjadřování se v citoslovcích )...
Nicméně souhlasím s tím, že je vzdělání a kariéra důležitá věc třeba právě kvůli nezávislosti na chlapovi.
Nicméně i přes veškeré vzdělání... kdybych se měla stát samoživitelkou, zas až tak moc peněz mě od té uklízečky či prodavačky nedělí.
Takže zjednodušeně řečeno: buď se nechá dáma na RD přiživovat manželem, nebo má natolik dobrou pozici, že živí ona jeho nebo dokáže vydělat nejen na živobytí, ale i na chůvu, jesle atp.
|
Katka | •
|
(9.11.2010 20:09:53) Ad. "krnění" - no možná jsem se nevyjádřila zcela přesně...ono to třeba fakt mnohdy není ani o tom krnění jako spíše nemožnosti to "nezakrnění" pánům zaměstnavatelům prakticky dokázat, neb o to většina nestojí. Během RD jsem se snažila, aby mozek nekrněl ani těmi citoslovci a tak podobně:), jak moc úspěšně, posoudilo by asi okolí, nicméně si troufám říci, že zase tak hrozné v tomto ohledu to není:))
Ad. výše platu srovnatelná s výší platu uklízečky a spol...tak to je taky trošku potíž...onehdá jsem přemýšlela, proč je tolik nepopulárních pozic třeba ve fabrikách ve výrobě, v obchodech obsazeno ženami a ještě za tak mizerné platy... napadá mě jediné srovnání - on i ten Ukrajinec u nás je rád za mizernou odměnu za to, co dělá a je rád, že vůbec dělá a že něco má...u nich by neměl nic...principielně to u nás s ženskou prací v takovýchto provozech vypadá obdobně... chlap ledacos u nás taky dělat nebude a už vůbec ne za nabízený prachy...na něco jsou v ČR ukáčka, na něco ženský:)) Mírně zlehčeno, mírně pravdivé...
|
|
|
Ecim |
|
(9.11.2010 20:18:38) Katko, napsala jsi to hezky. Počítat s tím, že se žena jen pověsí na krk muži a nechá se donekonečna živit, by bylo velmi nemoudré.
A co se týče RD, tak to vidím také stejně jako Ty. Ono všechno souvisí se vším. Já třeba ke své psychické pohodě potřebuji svůj vlastní pravidelný příjem a jsem ráda, že rodičák chodí na můj účet, i když mi manžel s financemi žádné potíže nedělá. A když mám svoje vlastní peníze, tak se dobré rozpoložení odrazí i v tom, jak přistupuji ke svým dětem.
|
|
|
|