| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Náš příběh o pěstounské péči – 10. díl: Deník

 Celkem 47 názorů.
 Hilly. 


Tyto články 

(8.10.2010 8:49:12)
od mateřídoušky jsou neuvěřitelně pozitivní..Ač píše o problémech, které pravděpodobně způsobily deprivace opuštěného dítěte, věřím, že se zvládnou. Dítě bude mít lásku a to je to nejdůležitější. Jenom mě na těchto článcích mrzí, že nejsou víc realističtější. Nějak si nedokážu představit, že se v této rodině nikdo nehádá, že se neřeší různé dětské drzosti a potom i problémy "silnějšího kalibru" s puberťáky. S osvojenými dětmi bude výchova jistě složitější a o všech různých úskalích bych ráda věděla a jistě by to uvítali i rodiče, kteří o osvojení uvažují. Zatím jsem četla z této oblasti jen dva extrémy. Ćlánky mateřídoušky(některé problémy jakoby nenexistovaly) a knihu od Terezy Boučkové "Rok kohouta", která zase vyznívá neuvěřitelně depresivně a beznadějně.
 Natanela 


Re: Tyto články 

(8.10.2010 10:36:18)
No, ono je to tak, že když se do rodiny dostane takovýto "mimozemšťánek," tak je vše co se kolem tebe děje, tak neuvěřitelné, že běžné starosti s bio dětmi a manželem jsou tak nepodstatné a malicherné, že opravdu vnímáš, jen ty skutečné problémy a to jsou ty, které byly způsobeny citovou deprivací dítěte. Prostě jen koukáš na to dítě a říkáš si: "Jak je vůbec možné, že se tohle dnes ještě děje?" Ty děti jsou v tak hrozném stavu, že vůbec nechápeš co dál. Při pohledu na takhle citově zmrzačené dítě, se tvoje emoce zbouří.
On je to velký rozdíl číst článek a být denodenně s takovýmto dítětem, které je jak prázdná nádoba s pevně uzavřeným víkem.

Mateřídouško, rozumím a chápu, prošli jsme skoro tím samým. Těším se na další pokračování, i když mě tvé články vždy vrátí o čtyři roky zpět a znovu prožívám tu beznaděj, kterou jsem tehdy cítila, když jsme my dostali tu naší holčičku. Je třeba, aby se lidé dozvěděli, co dělá ústav z dětí a že není možné v tom pokračovat dál.

Přeji hodně síly a pevné nery ~3~
 Mateří-Douška 
  • 

Re: Tyto články 

(8.10.2010 10:39:24)
Kdybych psala články současně s tím, jak událostí běží, literárně by se mohly řadit někam mezi dramata. Konkrétně tento článek by vypadal asi takto: Naše dítě ve čtyřech letek nemluví, neumí smrkat, kousat, neumí téměř chodit, je uzavřené ve svém světě a okolí skoro nevnímá. Žijeme v tíživé nejistotě, jestli je Anet mentálně alespoň trochu v pořádku a jestli můžeme doufat v nějaké pokroky, a nebo jestli to zůstane takto.
Naštěstí ale články píši s mírným časovým odstupem, takže to, co jsem před týdnem brala jako naprostou katastrofu dnes už beru trochu s nadhledem.
O katastrofy všeho druhu se nám stará náš mladší syn. Jeho šílené příběhy píšu zatím "do šuplíku" a doufám, že se jim po nějakém čase od srdce zasmějeme.
To už ale budu mít vlasy šedivé.
A jestli vás zajímá téma náhradních rodin, doporučuji knihu: Dagmar Zezulová, Domov je místo, odkud vás nevyhodí. Tam jsou hezky popsané světlé i stinné stránky života s přijatými dětmi z pohledu pěstounské maminky.
Zdraví Mateří-Douška
 hmr 
  • 

Moc nerozumím - píšete: 

(8.10.2010 21:02:35)
Představte si dítě 1,5 roku staré, které se právě naučilo chodit. Podle mých zkušeností začínají děti chodit cca od 7-9 měsíců. Zároveň píšete, že jí jsou skoro 4 roky. Beru, je tzv. "zanedbaný chudáček z DD", které se financují z odvodů danových poplatníků. Ale jak jste přišla na to, že "1,5 roku staré dítě se právě naučilo chodit"? Nenavštěvuji tenhle server pravidelně, ale při každé další návštěvě mne čím dál víc překvapuje, jak se svět mění.
 Pawlla 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(8.10.2010 21:07:46)
hmr,běž si plivat ten svůj jed jinam~a~
 štěpánkaa 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(8.10.2010 21:21:04)
hmr, to jsi teda moc dětí neviděla, moje se to naučila cca v 1 a čtvrt roce. Tvému předčasně chodícímu dítěti (což mi ten věk co píšeš připadá) i tobě přeji jen dobré~a~~a~~a~
 pearl 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(8.10.2010 22:07:57)
hmr: nebylo to spíš myšleno takto?
Představte si dítě na mentální úrovni 1,5letého dítěte, které chodí tak, jakoby se právě naučilo chodit. Já to tak tedy pochopila.

Jinak obdivuju všechny, kteří tohle zvládnou, snažím se aspoň občas někam přispět, protože tohle bych asi nezvládla.
 Binturongg 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(8.10.2010 23:21:20)
hmr: například mému synovi je 15 měsíců, stojí s oporou, leze, nechodí - chodit bude pravděpodobně v 16-18 měsících. Pokud se dítě rozchodí až v 18 měsících, je to považováno za normální, tudíž i autorčino přirovnání je zcela na místě - fakt nechápu tu jedovatou slinu... ~a~
 Dalila 
  • 

Re: Moc nerozumím - píšete: 

(8.10.2010 23:38:19)
Syn chodí od 12 měsíců, dcera od 11. Ve svém okolí mám hodně dětí a ani jedno se nanaučilo chodit mezi 7-9 měsícem... Vaše ano? A v kolika lezlo?
 Tenna /2 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(8.10.2010 23:43:08)
JSOU i 1,5 leté děti, co se právě naučily chodit (znám takové). Bude jich určitě nejméně tolik, kolik je dětí, co se naučí chodit v 7 měsících (takové neznám žádné). A hlavně - autorka to myslela jako obrazné přirovnání, prostě dítě, které se právě naučilo chodit ve věku k tomu běžném - plus mínus pár měsíců. Je to detail a rýpanec je nemístný.
 Anna 
  • 

Re: Moc nerozumím - píšete: 

(9.10.2010 9:35:35)
Každé dítě je jiné, já začala chodit kolem nábytku v 7 měsících, v 8 jsem už chodila sama. Manžel začal chodit skoro ve 2 letech, byl naprosto zdravé dítě, ale byl doma s babičkou, která by se pro něj rozkrájela, neměl důvod se to učit, pokud chtěl někam přemístit, stačilo zaječet a ukázat.
Naše dítě začalo chodit v 9 měsících kolem nábytku, ale pak si to ještě na 3 měsíce rozmyslel a vrátil se k lezení, nakonec s chozením začal v roce.
 Zuzka 
  • 

Re: Moc nerozumím - píšete: 

(9.10.2010 11:01:26)
Moje dítě začalo chodit nedávno-přesně v 17 měsících. A zas tak úplně zvláštní mi to teda nepřipadá...
 kreditka 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(9.10.2010 12:55:56)
A někdo si zas přečetl chytrou příručku, ale skutečné dítě zase viděl jenom z rychlíku že...
 Kočanská 
  • 

Vy jste teda .... 

(9.10.2010 19:31:11)
no, fuj
 Veveruše 


Moje zkušenost s chůzí 

(9.10.2010 20:46:04)
Podle mých zkušeností (mám 2 malé děti) se děti, které nikdo neposazoval ani nepodepíral do sedu, dokud se samy do sedu nedostaly, a později vůbec nevodil za ručičku, aby je učil chodit, poprvé překulí na bříško kolem 6. měsíce (konkrétně moje děti v 7 měsících), v té stejné době se začnou plazit po bříšku, posadí se samy (resp. spíš si kleknou) bez pomoci cca v 9,5 měsících (krátce poté, co se jim při plazení povedlo bříško odlepit od země), kolem 10.-11. měsíce si začnou stoupat s oporou a posléze chodit kolem nábytku a téměř přesně ve 13 měsících udělají první samostatný krůček do prostoru. Pak začnou postupně (ale třeba i s týdenní pauzou) přidávat další nesmělé krůčky proložené četnými pády a někdy mezi 14.-15. měsícem už můžou směle vyrazit ven na procházku (protože veškeré pokusy o chůzi se zatím odehrávaly doma nebo na dětských hřištích). A chůze vypadá přesně tak, jak popisuje autorka a vydržet může klidně i do těch 18 měsíců (pravda, drobný rozdíl mezi mými dětmi byl, u prvního dítka jsem na dotaz doktorky, zda v roce a půl běhá, zcela vědomě lhala, u druhého už jsem mohla s čistým svědomím odpovědět, že ano~t~).
Uznávám, že moje děti nejsou obecným měřítkem, ale odborné publikace jako mezník pro chůzi uvádějí 12.-13. měsíc. Dříve chodící děti jsem zatím viděla osobně dvě, v jednom případě ho za ručičky začali vodit, sotva se začal stavět u nábytku~a~. Ale uznávám, že existuje hodně čilejších dětí, než ty moje~j~
 Bumbi&05,08,10 


Re: Moje zkušenost s chůzí 

(11.10.2010 20:35:29)
Veveruše, synovi jsme vůbec nepomáhali, přesto držel hlavičku už v porodnici jako dcera (a ostatní normální děti) ve 3 měsících. V půlroce lezl, v 7 měsících se postavil a v 11 běhal tak zdatně, jako dcera ve 20 měsících... Už při naorzení měl dost neobvykle "vyposilované" svaly a svalový krunýř jako by byl o 3 měsíce starší. Tomu odpovídal i vývoj hrubé motoriky. Ovšem vývoj jemné motoriky byl naprosto v normě přiměřené věku, tam mu svaly nepomohly ~t~
 Veveruše 


Re: Moje zkušenost s chůzí 

(12.10.2010 0:54:59)
Já Ti to samozřejmě věřím, jen jsem chtěla trochu parodovat tu reakci, jejíž autorka z vlastních zkušeností dělá normu~;) Ale fakt je, že s voděním za ručičky jsem se i u na první pohled zdánlivě osvícených matek setkala už několikrát~a~.
 Žžena 


Re: Moje zkušenost s chůzí 

(12.10.2010 8:43:56)
Náš mlaďoch se taky už narodil osvalený, hlavu držel taky jako tříměsíční, Ze zad na břicho se začal obracet týden po 3 měsících. Lezl tím pádem docela brzo, myslela jsem, že bude i brzo chodit, v 10 měsících se stavěl sám bez opory, ale zase to lezení ho tak bavilo, že u toho zůstal, chození nezájem, teprve v 15 měsících ho zaujalo chození za ruku po trávníku na zahradě a sám chodí od cca 16-17 měsíců.
Takže je to individuální, a i když to zezačátku vypadá na rychlý postup, může se u některé dovednosti zdržet.
 Marge,Klárka02,Beátka07 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(10.10.2010 15:14:02)
Tak moje dcera začala chodit až v 15ti měsících,takže nevm kde vy berete jistotu,že všechny děti začnou chodit tak jak je to v knihách popsané~d~
 olga liška (kluci 3/01 a 6/05) 
  • 

Re: Moc nerozumím - píšete: 

(10.10.2010 19:18:40)
to hmr: na "zanedbaný chudáčky z DD" jde minimum z tvého daňového odvodu!!! jsou jiná místa a jiné kapsy, kam mizí tvoje daňě, které by ti měly hýbat žlučí!!!
 M + J + A 
  • 

Re: Moc nerozumím - píšete: 

(11.10.2010 11:00:36)
Podle vyjádření několika rehabilitačních pracovníků a neuroložky by děti neměli ještě chodit v 7-9 měsících, jak píšete, že se děti běžně učí chodit. Můj syn si v 7 měsících začal stoupat a měli jsme dělat vše proto, aby nezačal chodit. Nejdůležitější má být zvládnuté lezení po čtyřech, s chůzí do 18 měsíců není třeba nic řešit. Každopádně se nemají děti vodit za ruce, což se píše všude, ale stále okolo sebe vidím spoustu rodičů, co to dělají. Moje děti začali chodit v 15 měsících a ta chůze byla také v porovnání s dětmi kamarádek, které začaly chodit před dovršením roku, byla mnohem stabilnější.
 ilona a lucinka 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(11.10.2010 11:00:50)
Ve svém okolí neznám ani jedno dítě, které by chodilo v 7-9 měsících. Není to omyl, nesmysl? Moje dvě děti chodily samostatně mezi 13-14 měsíce, stejně tak obě vnoučata, první krůčky v roce, jistá chůze taky kolem 13 měsíce.
 Pampela 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(11.10.2010 12:37:40)
Děti začínají chodit od 7-9 měsíců? To si snad děláte srandu. To máte asi super dítě. Dítě samostatně začíná chodit kolem 1 roku, navíc je to velice individuální. V rámci normy je naučit se chodit do 2 let věku, takže v 1,5 roce je to naprosto v normě. Chudáček jste spíš vy...
 vetvicka 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(11.10.2010 12:58:52)
Tak to bych chtěla vidět všechny děti, jak v 7-9 měsících začínají chodit... Můj syn bude mít zanedlouho 10 měsíců, není zanedbaný, ale rozhodně ještě nechodí- dokonce ještě ani nesedí. Ano, posadí se, lozí, krásně slabikuje, ale ještě nemá pevná záda, aby dokázal dlouho sedět, natož chodit. Některé děti mohou začít v 7-9 měsících chodit, ale například kluci začínají většinou později. Není vyjímkou, že začínají chodit až po 13. měsíci. Myslím si, že můj syn také začne chodit později. A myslím si, že je opravdu možné, aby děti, kterým se nemůžou sestry v ústavech věnovat tolik jako rodiče, začaly chodit ještě později.
 janina74+Ani05+Hany09 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(11.10.2010 14:15:11)
Tak to je snad blby vtip, ne? Ze se deti nauci chodit mezi 7-9 mesici. Pokud tedy vsichni chapeme slovo chodit stejne. Neznam opravdu zadne dite, ktere by se naucilo opravdu chodit mezi 7-9 mesici. Mozna zacinaji, to ano, ale chozeni pro me je, ze proste sam jde, kdyz upadne, zvedne se a jde dal...

Ale to je fuk, materidousce preji, at ma tech pokroku co nejvice...
 Bumbi&05,08,10 


Re: Moc nerozumím - píšete: 

(11.10.2010 20:31:23)
průměrně začínají chodit děti okolo roku, rozptyl je práve těch 5-6 měsíců na obě strany, takže ti rychlí se začínají stavět v 7 měsících, ti pomalejší až v 15-18 měsících... Všichni jsou přitom normální. ~a~
 Ines 
  • 

Re: Moc nerozumím - píšete: 

(12.10.2010 7:07:35)
dítě, které chodí v 7 - 9 měsících zas překvapuje mne, to je naprostá výjimka.
 Jája 
  • 

Díky 

(8.10.2010 11:28:01)
Mateřídouško, konečně chápu, proč musí být české děti umísťovány na dlouhou dobu hlavně do ústavů a ne do rodin. Z čeho by ty ústavy žily, kdyby si cílevědomě nepěstovaly další a další várky nových klientů, neschopných přežití v běžném světě?
 Modřinka 


Co na to bráchové? 

(8.10.2010 12:01:38)
Mateří-Douško, děkuji, moc ráda tvé příběhy čtu. Zajímalo by mě, jak to se vyvíjí v tom kterém období vztah tvých synů a Anetky.
 Pawlla 


Moc pěkné 

(8.10.2010 12:14:49)
A samozřejmě optimistické,myslím si,že Anetka je šikovná holka a všechno dožene~R^
 charakteri 


další články 

(8.10.2010 13:06:40)
Mateřídouško, opravdu nádherný článek, který dokáže vlít do žil plno optimismu, i když se situace na první pohled může zdát neřešitelná. ~g~~g~~g~Chtěla bych poprosit o pomoc při hledání dalších Vašich článků. Tento má pořadové číslo 10., proto bych ráda našla i ty předchozí. Bohužel se mi nedaří je tady na rodině najít. Předem moc děkuji za pomoc.~;((
 Milarka,Luci/04,Eli/08,Zuzi/11 


Re: další články 

(8.10.2010 14:03:38)
Stačí prohledat rubriku Náhrodní rodina - http://www.rodina.cz/rubrika/adopce a autor Mateří-Douška a Mateřídouška

http://www.rodina.cz/clanek6991.htm
http://www.rodina.cz/clanek7046.htm
http://www.rodina.cz/clanek7100.htm
http://www.rodina.cz/clanek7357.htm č. 5
http://www.rodina.cz/clanek7489.htm č. 6
http://www.rodina.cz/clanek7568.htm
http://www.rodina.cz/clanek7626.htm č. 8
http://www.rodina.cz/clanek7776.htm č. 9
http://www.rodina.cz/clanek7967.htm č. 10
 Jana + 3 rošťáci 


Re: další články 

(8.10.2010 15:45:11)
Děkuji také za ta odkazy, přečetla sjem je jedním dechem a mám slzy v očích.... Je to tak krásné... Já mám tři děti (vlastní) a také sjem si dlouhou dobu přála mít dítko v pěstounské péči, ale nakonec jsme to po dlouhých debatách s manželem zavrhli, nezvládli bychom to... Naše děti jsou zdravé, ale docela dost divoké, takže mi zaberou veškerý čas a také nevím, zda je možné mít "cizí" dítě ráda jako vlastní. Vím, že pro mateřídoušku je Anetka zlatíčko, ale asi bych na to neměla....
Držím ti palečky a přeji spoustu krásných chvil s TVOU novou dceruškou
 Binturongg 


S pomocí této Mámy 

(8.10.2010 17:38:55)
by i vlčí děti vystudovaly mat-fyz!
Anetka je zjevně v nejlepších rukou.
Díky - moc hezký článek v moc hezkém dni!!! :-) ~;((
 štěpánkaa 


Re: S pomocí této Mámy 

(8.10.2010 21:37:03)
binturong, někdy mám pocit, že se na mat-fyz přímo kumulují (jsem též absolvent a nemylím to jako urážku)~3~~3~~3~
 Binturongg 


Re: S pomocí této Mámy 

(8.10.2010 23:23:26)
štěpánka - hmmm, bylo to vlastně hloupé přirovnání, já mám dva ze svých dobrých přátel též absolventy matfyzu a už léta se od vlčích dětí liší pouze tím, že neběhají po 4 ~t~ ~t~ ~t~
(též bez urážky ~;) ~3~ )
 štěpánkaa 


Re: S pomocí této Mámy 

(9.10.2010 9:21:55)
jojo, binturong, já navíc učila několik "budoucích absolventů matfyzu" lze o nich říci totéž.~t~~t~~t~
 chikamichi 


hezké 

(9.10.2010 10:52:55)
ano pište dál, je to nádherné, je to pro všechny ty děti, které zcela zbytečně dlí v nesmyslných ústavech a mohly by být v rodinách u svých nebo náhradních rodičů,~;((~s~
 Binturongg 


Re: S pomocí této Mámy 

(9.10.2010 12:06:32)
štěpánkaa - ~R^ ~t~ ~t~ ~t~
Ale jinak jsou to celkem fajn lidi ~t~
 Mateří-Douška 
  • 

Ke komentářům... 

(10.10.2010 22:50:33)
Děkuji vám moc za komentáře. Musím se vám ale omluvit a zřejmě vás zklamu...
Bohužel nejsem super matka s velkým M. Jsem úplně normální ženská...vlastně
já už ani nemůžu říct, že jsem normální. Z našich pubertálních synků jsem už napůl šílená.
Vůbec si nemyslete, že jsme nějaká ideální rodinka. V hantýrce našich kluků je to u nás
někdy dost hustý a taky dost vostrý. Nevíte náhodou někdo, kdy končí u kluků puberta?
Někdy mám pocit, že než to skončí budu už šílená úplně.
Co se týká vztahu kluků a Anetky...ten starší je chůva a ten mladší je pěknej lupínek a chaotik
nejtěžšího kalibru.
 Binturongg 


Re: Ke komentářům... 

(11.10.2010 8:32:40)
Mateřídouško - to je úplně fuk, jestli je matka pološílená a doma vládne chaos, pokud je to "zaviněné" dětmi, které jsou milovány ~;)

A ohledně puberty - doporučuju přečíst si Betty McDonaldovou Co život dal a vzal, konkrétně kapitolu Posílám vám Imogenu a přijedu si pro ni, až jí bude třicet, popř. kapitolu Dusím se ve vlastní šťávě.
Je to sice o pubertě jejích dvou holčiček, nikoli kluků, ale možná o to lepší ~:-D
 Kůža 


Držím Vám palce ! 

(11.10.2010 8:08:38)
Moc Vám fandím a obdivuji Vaši snahu. Zkušenost se "zanedbaným" dítětem (i když ne z DD) mám a opravdu to není žádná legrace. Zvlášť v jeho pozdějším věku to chce hodně pochopení a nadhledu. Přeji pevné nervy, moc Vás i holčičku zdravím a těším se na další pokračování. Eva
 Karen 


Vzpomínání... 

(11.10.2010 8:24:36)
Díky, Mateřídouško, za připomenutí dávné doby(7,5 roku)
Tenkrát jsme si přivezli naše první pěstouňátko.
Bylo jen o 4 měsíce mladší než Anetka, ale celý tvůj popis se až do nejmenších podobností shoduje:-)
Nechci vám dávat hrozivé prognózy, jen musím dolpnit, že z "pouhé" ústavní deprivace se po třech letech pátrání, pokusů a omylů vyklubal vysocefunkční autismus jak vyšitý.
Že jsme to přežili dokazuje to, že těch ptáčátek nám trochu přibylo, celkem máme 7 přijatých dětí, které si každý nesou svůj raneček problémů-povětšinou zdravotních- a i když je to občas k zbláznění;-), nedala bych je ani za nic na světě :-)
Třeba taky u vás nezůstane u jednoho...
P.S.
Puberta je sprosté slovo a já se ho snažím velmi neúspěšně ignorovat :-))
 ilona a lucinka 


Re: Vzpomínání... 

(11.10.2010 11:04:08)
Klobouk dolů a máte můj obdiv. Držím vám palce!
 vetvicka 


Re: Vzpomínání... 

(11.10.2010 13:09:26)
Tak sem napište taky svoje zkušenosti a postřehy. Moc vám fandím všem, kteří máte odvahu, sílu a lásku pro tyto děti. Taky by mě zajímalo, jestli je těžší začít se starat o osvojené dítě, když člověk nemá zkušenosti s vlatními. Popřípadě, jestli člověku může pomoct to, že už nějaké děti má...
 Karen 


Re: Vzpomínání... 

(11.10.2010 16:11:09)
Co je těžší...to je velmi těžké říct. Určitě to závisí na okolnostech. Já měla 2 bio děti, manžel taky 2 a věř, že ať se člověk snaží jak chce, stejně často dělá ty samé chyby :-)
Důležitější vidím fakt, že se do tohoto dobrodružství pustí člověk, který v tom vidí náplň části svého života.Pokud ho to vnitřně naplňuje, pak je šťastný i když je kolem toho kopa problémů. Ale je lepší dělat chyby, než to vůbec nezkusit ze strachu, že by to nemuselo dopadnout podle mých představ.
 kreditka 


Mateřídouško prosím napiš co nejdřív další 

(11.10.2010 13:18:30)
článek, protože těšit se celý víkend na nový článek na rodině a najít tam další trhlou básničku mě docela umí naštvat ~q~

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.