| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Výchova: svoboda musí mít hranice

 Celkem 90 názorů.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 9:37:09)
A na stolek????
No třeba proto, že já pak jedu z práce v bíl sukni a sednu si na prdel do bordelu z jeho botiček..
Protože dědeček jedoucí za vnoučaty 100km si vyndá svačinu a v ubrousku ji položí na stolek, kd estálo děťátko.

To je hodně špatnej příklad výchovy, to ať se autorka nezlobí..
z toho mi je na :-©:-©:-©
 susu 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 9:44:11)
se situací ve vlaku trochu souhlasím a trochu ne. Slézat a vylézat no, ale na sedadlo jen bez bot a na stoleček vůbec, není dělaný na váhu dítěe, ale těch svačin.
 Zuuuza 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 13:23:24)
Susu, přesně tak. Když už, tak bez bot. A na stoleček v žádném případě.
 Táník 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 9:46:55)
Já to pochopila tak, že dítě na stolku sedí ~;) a na vylézání na sedačku se mu můžou sundat boty. Nisméně já si to popravdě u svých dvojek taky moc neumím představit, asi jsem na ně byla hodně tvrdá, ale tohle bych jim taky nedovolila. Popravdě, v jejich věku kolem jednoho roku jsme ani vlakem necestovali. Spíš moc nesouhlasím s tím začátkem článku - srovnání dvou dětí pouze na základě jednoho tzv. "výkladu výchovy" - uzpůsobíme byt dítěti a ono bude zlobit, necháme věco tam, kde jsou a budemem zakazovat a dítě bude hodné - kdyby to bylo takhle jednoduché, tak je to paráda. Ve skutečnosti je tam mnohem více faktorů, jeden z nejdůležitějších je i temperament dítěte, s nímž se rodí, pak i sebezásadovější rodič může prožívat spoustu perných chvil. Zkrátka je to celé mnohem složitější. Ale jinak díky za článěk.:-)
 Renata 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(30.9.2010 7:55:49)
Souhlasím, my jsme i uzpůsobili byt i zakazovali. Bohužel do dnes jsme všude braní jako ti co neumějí dítě vychovat. Teď v 8 letech mu na psychiatrii potvrdili ADHD a hyperaktivitu. Stejně to nikomu nevysvětluju a pořád jsme za ty strašné rodiče, které by spousta známých dokázala tahle stejně kritizovat.
 Jíťa 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 9:50:14)
O botičkách tam nic nebylo. Je možné, že se dítko zouvá. Ale taky, pravda, nemusí.

Já s tím nemám problém, podobně jako autorka svému dítěti tu volnost ve vlaku dopřeju. Omezeno je právě těma botičkama. Na sedačku bez bot, po zemi v botách. Na stoleček ho nedávám, nejsem si jistá, jestli je stavěný na takovou zátěž.
 Vladka a Mishell 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(1.10.2010 15:20:26)
Na jednu stranu souhlasim s hodne prispevky a nejvice mi sedi to,ze dite se rodi s vlastnim temperamentem a kazdy si vychovu musi zkusit sam.Samozrejme,dite musi mit mantinely,ale take vlastni svobodu projevu.
Napr.dcera,nekdy je hodna,poslechne na slovo,ale nekdy dela presne to,co nesmi a vi,ze to nesmi.Porad stojim za svymi zakazy,ale dite proste zkousi,chce to vse cas a trpelivost a pripominat pripominat.Sedacka je na asezeni,pokud chce dat nohy na sedacku,sundat si boty,ve vlaku se neprochazi,pokud se chce divat z okna,at si mi stoupne na klin,ja ji pridrzim.Je pravda,ze stolecek na oknech je na drobne veci a kdyz deti naucime,ze nezalezi na tom,ze to muzeme znicit,protoze to neni ,,nase,, co bude nicit pak?To ma slouzit vsem.
 MirkaEyrová 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(5.10.2010 20:31:47)
Taky nechápu "svobodu pohybu" ve vlaku. Zvláště motoráky bývají přece jen trochu zákeřné na občasné "cuknutí", a když se k tomu přidá přeplněný spoj, je to podle mě dost nezodpovědné. Tuhle jsem seděla v jednom takovém přeplněném spoji, a kousek před zatáčkou před stanicí odkudsi zpoza mých zad přibatolilo se dítě sotva odrostlé jenomu roku. Vlak pochopitelně cuknul, máma nikde žádná, batole sebou hodilo - no, cuknutí bylo naštěstí malé a máma se mezi vstávajícími cestujícími nakonec taky objevila a děcko zachytila. Ale jakože mé dítě je už batolecímu věku dávno vzdáleno, mateřské pudy se ve mně bleskově znovuzrodily a už už jsem mrňouse chytala sama ~a~... Zkrátka takovouhle volnost v dopravním prostředku nechápu jako ještě přijatelnou svobodu, ale už jako poněkud zbytečný risk.
 Hilly. 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 11:34:13)
Tak já chodím do kupé určené pro matky s dětmi. Když nejsou sedadla polstrovaná a jsou z koženky(a nejsme v první třídě), tak malou nechám klidně po nich lozit, když nemá špinavé botičky.Sundávání při každém vylezení na sedačku je utopie...to bych za tu cestu musela dělat tak tisíckrát...a zase je lepší, když se dítě takto zabaví, než když cestující obtěžuje svým řevem, protože se nudí. Pro malé děti prostě není přirozené dlouho sedět na jednom místě a nemít možnost se pohybovat. Střídání klidu a pohybu ano, ale tři hodiny normální batole sedět na zadku prostě nevydrží.Jestli jsem ji dávala na stoleček si už neopamatuji, ale z okna jsme se určitě dívaly.
No s dětma to někdy není lehké a když člověk nechce pořád trčet doma a sociálně se izolovat, tak do konfliktu prostě často s nerudnými paními v bílých sukních a dědy, co si chtějí mermomocí odkládat nezabalené jídlo na stoleček ve vlaku, přijde.(já bych to neudělala, žloutenku já nerada)
 susu 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 11:41:55)
Hilly, u toho stolečku jde o nosnost, není konstruován na poskakující 20-kilové batole. Pak se člověk diví, že jsou stolečky urvané a ono to nebyli rozjívení puberťáci, ale matky s batolaty. koukat z okna jo, ale ze sedačky a bez bot. Na delší cesty jsme dceři brávali do vlaku papuče.
Jinak taky máš pocit, že v kupé pro matky s dětmí jsou nejčastěji dětí od 20 let výše?:-)
 Hilly. 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 13:16:01)
Susu, moje batole vážilo onen čas, kdy jsem ho možná zapřela o stoleček asi deset kilo, takže žádný dvacetikilový zeppelin to nebyl...ale fakt už nevím, jestli jsem ho nechala stát na stolečku, nebo někde vedle na rantlu..jenže tam by si taky třeba leckdo mohl položit paži v bílém kabátku..Ale myslím, že jsem toho schopná, pokud bych uznala, že ho stoleček unese.
No... a taky jsem jednou rozšlapala stolici asi rokapůlletého batolete po letadle. Přebalovala jsem ho na záchodě na pultíku a někde mi bokem z plíny kus upadl, jak tam bylo málo místa..no a vyjdu ven a vidím, že něco nechávám za sebou na koberci~e~Od letušky jsem si půjčila hadr a vydrhla to..stejně to ale moc nepomohlo...No jo, ty matky s děckama nám byl čert dlužen, žejo~;)
 Zuuuza 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 13:26:16)
Susu, pochybuju, že nějaké batole má 20 kg ~t~ ~;)
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 15:27:41)
Tedy baví mne, jak z celého článku řešíte jen ten vlak....
Ale budiž:
Mám rodiče 6 hodin vlakem a jezdila jsem k nim s oběma dcerami, když byly malé. Jednoduše jsem šla do kupé pro matky s dětmi (tam mi bylo celkem jedno, že dítě obtěžuje svým žvatláním a hraním si....)
Brala jsem jim do kupé přezutí (pak u babičky jsem bačkorky umyla, za ten klid a i pohodlí holčičích nožiček po cestě mi to stálo).
Na sedadlo nahoru i dolů lozily, na stůl se podle mne prostě neleze, takže na stolek ne.
A dělali jsme leccos, abych je zabavila. Povídali říkanky a pohádky, koukali z okna a povídali si o tom, pak jsme vytasila svačinku, to také nějaký čas zabralo. Pak jsem holky položila aby "po obědě" spaly a byl skoro dvě hoďky klid :-). Bylo to utrpení, ale přežili jsme to :-) :D :-) :D
Jinak výchovná omezení, ktaré autorka navrhuje se mi hodně líbí - nastavit nějaké mantinely a trvat na jejich dodržení, ale na druhou stranu nezasypávat dítě deštěm neustálých zákazů a příkazů - to považuji za ideální postup při výchově.
Sestra byla zastáncem "volné výchovy". Jednak tímto způsobem vychovala dceru, kterou dnes v jejích 13 letech už nezvládá a druhak - panbůh má smysl pro humor - se jí na podruhé narodila dvojčata a s volnou výchovou byl konec. Neboť tam, kde se u jedné dcery dal respaktovat požadavek malé (kam jít, co dělat) to u dvojčat nelze - každá chtěla něco jiného....
Simča ~b~
 Kočanská 
  • 

konečně :-) 

(30.9.2010 20:00:40)
Konečně se někdo přiznal, že nechává děti lést na sedačku s botama. Já to taky dělám, když jsou botky čisté a pouze do určitého věku.
Článek se mi nelíbí, přijde mi moc černobílý. Výchova dětí je o drobnostech o intuici a schopnosti vcítit se a spoustě dalších dovedností, které je těžké do jednoho článku dostat.
 Šešule 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 12:38:18)
Tak nějak. Případně při desátém slézání a vylézání někoho (podesáté) pokope ~Rv Cestovat s takovým dítětem v kupé je za trest.~a~
 susu 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 12:47:45)
ono jsou od toho ve vlacích často kupé pro rodiče s dětmí, my se je snažíme na delších trasách využívat s tím, že každý ví, co tam má čekat.
 Šešule 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 12:58:05)
Jezdíme vlakem opravdu velmi často a kupé pro cestující s dětmi využíváme, pokud je. Ve vlaku jsme i přebalovali a když byl syn mladší, tak jsem tam i kojila a brala to tak, že holt se nedá nic dělat a koho to pohoršuje, ať si do zmíněného kupé nesedá. Na lezení po sedačce jsem synovi sundávala boty a netrvala na nehnutém sezení celou cestu, to fakt ne:-) Nicméně si nemyslím, že je správný ukazovat dítěti, že se může chovat bezohledně a že to kupé je "pro něj". Jednou jsem jela s další maminkou s její "osobností". Dítě ječelo, skákalo po kupé a po hodině jsem myslela, že mi praskne hlava.~e~ Ono to, že někdo cestuje s dětma ještě neznamená, že touží po tom, aby mu cizí dítě skákalo po hlavě~;)
Ale pokud jde o partu puberťáků, co si pro sebe dětské kupé zaberou, těm přistoupení takového malého rozjívence fakt přeju~;)
 Jíťa 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 13:00:06)
Hlavně tam nikdo jiný než rodiče s dětmi nemá co dělat. Jsou to vyhrazená místa, na která se vztahují podobná práva jako u míst pro ZTP. (alespoň to tak bývalo, když jsem ještě jezdívala více vlakem)
 Zuuuza 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 13:27:26)
Taky jsme toto kupé při cestách se synem využívali.
 kreditka 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 14:37:04)
~R^ Tak miluju matky, který v rámci "klidu" dovolí dětem aby obtěžovaly celé okolí. Třeba v takové restauraci když přijde dítě, začne ti lízt pomalu po klíně a cpát hlavu do talíře je to fakt super a nejlepší na tom je když rodiče s ním nic neudělají ~o~
 Margot+1 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 21:06:31)
Ach jo, z většiny reakcí pod tímhle příspěvkem je mi smutno. Nic než intolerance, povýšenectví a Šalamounovoho.nosežerství. Doprčic, to opravdu člověk musí od svých bližních očekávat, že mu v první řadě "dobře poradí", v čem je úplně nemožný??? Kde je nějaká shovívavost, laskavost a empatie? ~n~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(29.9.2010 22:43:50)
Když napíšeš článek, který se tváří jako odborný, nemůžeš žádnou empatii, laskavost a toleranci nárokovat. Aspoň já tedy nenárokuju :D
 Margot+1 


Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(30.9.2010 14:56:46)
Mně šlo spíš o ty zuřivé reakce, které automaticky chápou potřebu bílé sukně jako přirozenou a nadřazenou potřebě malého děcka lézt ~;)

Malé děti jsou prostě tady a je potřeba se s tím vyrovnat. A divit se, že si v (českém) vlaku ušpiním bílou sukni je podle mě stejně naivní, jako jít na brambory v lodičkách a plakat, že jsou od bláta ~t~
 Hanka 75 


sedačka lze utřít 

(3.10.2010 10:49:00)
Mám dvojčata a nemohla bych s nimi cestovat delší dobu vlakem, aby přitom vydržela sedět. Takže kdybych musela, řešila bych to bud bačkůrkama (jak zde padlo) nebo tím, že bych si vzala něco na otření sedadel. Na stoleček je asi nevhodné stoupat, nicméně si nejsem jistá, že bych tomu dokázala zabránit. Jeden chlapeček je živější a druhý ho napodobí :-)
Jsem ráda za tip na kupé pro rodiče, nevěděla jsem o tom. Vlak mám ráda, je ekologický, takže jistě budeme využívat.
 Jan. 
  • 

Re: Proč by dítě nemělo ve vlak lézt na sedačky? 

(5.10.2010 11:34:20)
Souhlas.
 Petra Neomi 
  • 

poněkud zjednodušené, ne? 

(29.9.2010 9:41:47)
No, na to, že je autorka psycholožka, vidí celý problém hodně jednoduše.
 Tante Ema 


Re: poněkud zjednodušené, ne? 

(29.9.2010 9:53:52)
Hlavně, co se týče Prekopové, četla asi jen rychločtením, nebo ani to ne. Nebo špatně chápe.
Každopádně pokud už se psycholog rozhodne interpretovat myšlenky jiného psychologa, čekala bych trochu propracovanější pojetí.
Ne všichni lidé jsou blbí a sem tam někdo práce Prekopové i četl, takže bych autorce pro příště doporučila víc pečlivosti a přemýšlení o tom, co vlastně píšu.
Kromě toho prokládání "rešerše" "nenápadným" upozorňováním na to, jak dobře je vychováno moje dítě narozdíl od dětí jiných lidí, je trapné i u těch, co zrovna nejsou psychologové.
 Petra Neomi 
  • 

Re: poněkud zjednodušené, ne? 

(29.9.2010 10:12:23)
No, zejména pokud je dítě zřejmě docela bezproblémové. Představa, že rodič něco zakáže a dítě to nedělá, je například u nás naprosto utopická.
 Kočanská 
  • 

Re: poněkud zjednodušené, ne? 

(30.9.2010 20:06:47)
... ba naopak, když se něco zakáže, tak se to obvykle stává hned přitažlivější. Já bych tedy nepoužila slovo, že dětem je třeba něco vyloženě zakazovat. Mně je spíše bližší říci, že je jim třeba vysvětlit, proč to nedělat. Dokonce si myslím, že bez toho vysvětlení to kolikrát ani nefunguje a dítě nemusí vůbec pochopit o co jde. Já si nedokážu představit, že bych dítěti fyzicky bránila udělat něco po čem viditelně touží - to by byl totální amok.
 susu 
  • 

příklad s Béďou 

(29.9.2010 9:42:29)
Vzhledem k mojí dceři je Béďa velmi snadno ovladatelné dítě. Mám za sebou i půlhodinové rvačky s dcerou ve stejné situaci.
 Jíťa 
  • 

A dál? 

(29.9.2010 9:43:53)
Myslím, že tohle nějak podobně většina rodičů ví nebo alespoň cítí. I ti, co údajně nedávají dítěti hranice, nějaké určitě mají, jen trošku dál, než je obvyklé nebo únosné.

Otázkou je, kde je ta správná hranice?
 Martina, 2 kluci 


Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 9:56:16)
To pak přestanete číst tyhle zjednodušující články, které nabízejí skvělá vždy fungující řešení (navíc řešení, které funguje na holčičku, ale nefunguje na chlapečka - to mě baví nejvíc).
Ad psací stroj - "proč nemůžu psát na tvém stroji? slibuju, že s ním nic neudělám a ty si půjč zatím moji stavebnici, mami, prosím, prosím"...takhle vyjednávám já a máme to s klukama rádi a funguje nám to.
Jo a ještě ten "záblesk uznání" z červené knihovny vystřižený~:-D
 *Niki* 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 10:15:48)
Nejlepší je mít děti 3, každé jiné a i různých pohlaví... :-)
 Martina, 2 kluci 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 10:20:34)
To je fakt, různá pohlaví poučí ještě rychleji~R^
 Deja 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 12:58:53)
Hm, a jakého pohlaví máš to třetí? ~z~
 Zuuuza 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 13:31:05)
~t~ Chtěla jsem napsat totéž ~t~
 misapoho 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 13:08:56)
jojo, souhlas, holcicky jsou vetsinou klidnejsi nez kluci, to se neda porovnavat, napadlo me to hned, kdyzjsem to cetla.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 13:16:23)
Věř, že to je jen pověra :) Moje dcera si právem vydobyla přezdívku Malá Niki Satan Junior. Klidného na ní není fakt nic.
 Horama 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(4.10.2010 13:02:49)
~R^ Taky si nejsem jistá, jestli se mé dcery jednou kluci nebudou bát. :-) Je to rošťanda a provokatér s nekonečnými zásobami energie. Udržování hranic navzdory její neochotě je respektovat mi zabírá (a evidentně i bude zabírat) spoustu času a odčerpává energii. Že bych si v klidu vypila kafe jen, protože máme nastavené hranice, to tedy ani náhodou.
 Manul 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 13:16:34)
To je ale zase to zjednodušení, protože naše holka strčí kdejakého kluka co se temperamentu týká, hravě do kapsy... Pokud by měl být náš očekávaný kluk ještě živější, tak potěš...
 Zuuuza 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 13:31:50)
Misapoho, tak to bych opravdu netvrdila :-)
 RaDus&holky 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 20:50:40)
To si vetsinou mysli maminky chlapecku. Ale, bohuzel, se myli. Ach, jak jen se myli! ~n~
 Petra 
  • 

Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 21:21:11)
Presne tak. Ma prvni dcerka byla klidnejsi, pohodovejsi nez muj "aktivni" syn. Autorka nemuze poucovat, kdyz ma jen dcerku??? Kdyz jsem mela jen dcerku, mela jsem podobny pohled jako ona. Po narozeni syna se na to divam jinak!Musim k nemu postupovat jinak, jinak bych ho porad bila!!! Docela to funguje, hodne s nim povidat!!!!!!!!!!!!
 Petra 
  • 

Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(29.9.2010 21:25:48)
Jinak Prekopova je uzasna psycholozka, jeji knizka je super. Na rozdil od te autorky pracovala s mnoha detmi. P.
 ujinka 


Re: Nejlepší je mít děti dvě - každé jiné 

(6.10.2010 8:37:59)
u nás je to naopak kluk pohoda ,holka divoch a vzdoruje no hrůza~j~
 Renata+dva kluci 
  • 

Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 10:03:13)
To mám nejraději - ty názory matek s jedním klidným dítětem! Já mám dva 8leté kluky - dvojčata. Mantinely vymezuji od malička a patřím mezi ty "přísnější" rodiče. U klidného dítěte je potřeba ho omezit jen několikrát denně, ale u hodně živých a zvídavých dětí bych celý den jen omezovala a to je trochu kontraproduktivní (dítě by si pak nakonec dělalo co chce). Proto jsem raději požadavky redukovala jen na ty opravdu nutné a uzpůsobila byt dětem.
Opravdu mi leze na nervy, když vidím, jak matka klidně vysvětluje dítěti, že něco nesmí a to ve své činnosti pokračuje vlastně do té doby, dokud ho nepřestane bavit místo toho, aby na něj důrazně promluvila nebo ho odvedla (i proti jeho vůli). Stejně tak mi ale vadí, když si jedna matka myslí, že je schopnější ve výchově, protože je její dítě poslušnější a vůbec si neuvědomí, že jiné dítě by možná nezvládla tak snadno, protože má prostě komplikovanější povahu.
 chikamichi 


Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 10:41:29)
naprostý souhlas ve všem s autorkou článku ~;((
 Liška s banem :) 


Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 18:03:23)
Též. V 5 letech by mu už měl stačit jeden povel.
 Winky 
  • 

Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 10:53:48)
jojo, nechcí prudit, ale "jednomatky" prostě některé finesy zvládnuté mít nemohou - jako že třeba starší dítě už něco ovládá, ale protože ho mladší napodobuje jako zrcadlo a pro něj to vhodné ještě není, a zákaz rovná se brutálnímu řevu (období vzdoru).... tak je jednodušší pro tu chvilku omezit toho staršího..... (visení někde, lezení do výšek, hra s ostřejšími či velmi drobnými předměty).... Pak jsem u jednomatek za "důru" která chudinku starší akorát otravuje - "tak jí to přeci dovol"... apod. (dcera si může tyhle činnosti dělat když je odděleně od bráchy - třeba když ten spí nebo jsme samy apod., je to dočasné). Nadruhou stranu brácha se od ní učí ať chci nebo ne, takže na svůj věk toho zvládne taky dost, čili často nastává situace opačná "ty mu toho tolik dovolíš".

Já teda psychologii viděla jen z rychlíku v 1 semestru, ale z toho co pozoruju kolem sebe, tak každá maminka je jiná a každé dítko má jinou povahu a taky ty rodinné "konstelace" (tatínci ano-ne, sourozenci, věkový odstup) prostě utvářejí ty mantinely samy o sobě.

Vychovávám své děti jak si myslím že je to nejlepší. Někdy mám pocit že se mi to i daří. Někdy si zase zoufám (obvykle když jedu k mým rodičům, kde je celé týdny tichoučko, klid, pohoda - a pak tam moje děti normálně chodí, mluví, někdy i popoběhnou a když mají publikum tak se bohužel i třeba rozcapují..... a v ten moment vypadám jako nejnemožnější vychovatelka pod sluncem....). Spoustě lidem připadám přísná na své děti, svým rodičům jako až příliš benevolentní.... Ti byli přísní jak vojenští důstojníci - a co, taky jsem někdy lhala, podváděla, ztrácela cenné věci, flákala školu, v pubertě to se mnou třískalo odezdi ke zdi.... přidělala jsem jim tím nejednu vrásku. Dneska normálně žiju. Sestra byla úplně jiná, hodná a tichá leč tvrdohlavá a jdoucí si za svým.... taky dnes vcelku spořádaně žije..... Věřím že se to povede i mým dětem, že přežijí i navzdory mé výchově :-) :-) :-)

 Horama 


Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 11:17:40)
S obecným pravidlem, že máme jako rodiče hledat rozumnou míru mezi zákazy a tím, co u dítěte neřešíme, se určitě dá snadno souhlasit. V první části článku mě ale rozesmálo povídání o tom, že s Tomáškem nemohli jeho rodiče absolvovat klidnou návštěvu, protože aplikovali volnou výchovu. Já jsem volné výchově poměrně vzdálena, moje dcera ví, o několika věcech, které dělat nesmí, ale mezi znalostí toho, že je něco zakázané, a respektováním toho zákazu je veliký rozdíl. Moje dcera zbožňuje vyhazování hlíny z květníku, zapínání sporáku a likvidování žaluzií (na balkonových dveřích). Zakázané to má, já na tom zákazu trvám, ale stejně dále hrajeme společenskou hru "ty už zase děláš, co se nesmí". Nevěřili byste, jaká je to legrace udělat něco, co se nemá. Zrovna tak příklad s terapeutem je sice pohádkově krásný, ale jako obecné pravidlo taky tak pohádkově pravděpodobný. :-)
 Petra Neomi 
  • 

Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 11:34:56)
Dcera mi rovnou řekla, že být hodná je moc nudný. :)
 susu 
  • 

Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 11:49:07)
Moje dcera má na věc stejný názor, k mé škodě. :-(
 hanadam 


Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 12:01:18)
Horamo,

věřím ti, že je to ohromná legrace udělat něco, co se správně dělat nemá. Já ovšem u svého syna trvala na tom, že sporáku se dotýkat nebude, hlínu z květináču vyhazovat nebude, a likvidovat žaluzie mi nebude taky. A spousty jiných věcí. Nejsem totiž milionář, abych si nechala devastovat domácnost, a taky mám takový neodbytný pocit zodpovědnosti.A až bude něco nepatřičného dělat ve starším věku / jako že se to stát může/, doufám, že bude mít alespoň pocit viny, ne že se na tom bude společně chechtat např. s tvojí dcerou.
 Horama 


Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 12:33:41)
No, já na tom taky trvám. Nechechtáme se společně, chechtá se jen ona. Sdělovala jsem, že ač zakazuji a trvám na tom, rozhodně to neznamená, že si můžu v klidu něco dělat a dceru po bytě nenásledovat. Zřejmě jsme si trochu špatně rozuměli.
 Horama 


Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 12:49:51)
P.S. Moje dcera zatím zničila pouze jednu plastovou misku, na kterou upadla, když se učila chodit, a rozsedla ji. Jinak je má domácnost zcela v pohodě a stejně tak domácnosti mých přátel, které navštěvujeme - jen místo sezení na pohovce u kávy následuji svou dceru nejvýše s dvoumetrovým odstupem po místnosti, abych mohla zasáhnout, až se rozhodne nerespektovat můj zákaz.
 Hilly. 


Re: Každé dítě je jiné 

(29.9.2010 13:19:14)
To já radši tu kávu na pohovce než neustálé pobíhání za dítětem..
 Šešule 


každý rodič to vidí jinak 

(29.9.2010 13:10:05)
Ono taky každý rodič to vidí jinak. Známí mají chlapečka, je to fakt taková "pecka", ale nemá opravdu skoro žádné hranice a oni o něm říkají, že je HYPERAKTIVNÍ~t~
 adelaide k. 


Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 11:25:48)
Ovšem pokud to bylo myšleno vážně tak je to průser.

Ach jak idylické, Mařence prstě řekli aby to nedělala a ona poslechla, pepíčkovi rodiče ustupoujou a tak je to malej tyran :-D škoda, že rodičům Pepíčka nestihla poradit ještě než jeho výchovu nadobro pokazili.

Možná byl ten článek původně určený do Mateřídoušky, taková pohádka... Na serveru, kde se pohybujou povětšinou vícedětné matky to ale dobrou odezvu mít asi nebude.

 Petra Neomi 
  • 

Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 11:33:45)
Hele, jsem jednodětná matka a jako kravina mi to připadá taky :)
 susu 
  • 

Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 11:42:56)
S tou kravinou se přidávám taky jako jednodětná.
 Tante Ema 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 12:13:28)
Hlavně je blbé, že se autorka ohání Jiřinou Prekopovou, kterou zjevně moc do hloubky nepochopila a ještě má tu drzost jí nazvat extrémistkou.
Tohle mě spolehlivě dokáže naštvat, hloupá, povrchní interpretace s "podpisem" To vám říkám já, psycholožka, matka dokonale vychovaného dítěte...
Ale hlavně to dělá blbce z Dr. Prekopové, která blbec není a na rozdíl od paní Koucké, když už něco píše, tak to má smysl.
 hanci neposeda 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 18:57:41)
Dr. Prekopovou neznam, ale musim rict, ze u autorky clanku me skutecne vadi srovnani vlastniho ditete s jinymi. Psycholozka by mela vedet neco o subjektivite a objektivite a opravdu svoje dite a svoji vychovu vychvalovat zasazuje objektivnosti clanku dost fatalni ranu. Jinak k vlaku versus vlastni domov bych chtela rict, ze my jsme doma upravily, aby synek mohl existovat bez velkych omezeni (samozrejme i zde se omezenim nelze vyhnout), ale vlak je misto verejne a tam by se deti opravdu odmalicka mely ucit, ze na stoly se proste neleze (na sedacky maximalne bez bot). Ze to nikomu neublizi je dost podivny argument, nechat treba dite kopat spulucestujicim do sedacky taky nikomu neublizi, ale leze to na nervy desne:-)
 withep 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 21:36:41)
Takhle radikálně bych to neviděla. Kdyby paní Koucká dítě neměla a nevychovávala, zase by se mohla dočkat stejných výtek, jako kili, který nikdy nerodil a přesto musí pořád těm ženským do toho porodu kafrat ~;). Není to vědecký článek, je fakt, že není jasné, jestli je psán matkou nebo psycholožkou, ale holt i psycholožky jsou matkami. Kromě toho nesrovnává děti, ale výchovné postupy.

Mimochodem, čtu teď od Prekopové Prvorozené dítě a úplně mi vyrazilo dech, jak je to osobní - začíná u sebe a u svého vztahu ke své starší sestře, celé práci to dodává neobyčejnou sílu. A přitom by jí to někdo mohl vyčíst stejně jako vy dvě paní Koucké - že to není objektivní, že do toho plete svoje vlastní soukromí.

Působí na mě jako velmi skromná a pokorná žena, která by se nezlobila, že s ní mladší kolegyně polemizuje, spíš naopak. Podobně jako většina opravdových osobností (snad) jakékoliv vědní disciplíny. Přinejmenším by to jistě nenazvala drzostí ~;).
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 21:56:50)
withep, jojo, ta kniha je pecka mezi oči, čekala jsem něco úplně jiného a tohle je fakt síla ~R^
 hanci neposeda 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(30.9.2010 0:37:13)
withep, mas pravdu, ze i psycholozky jsou matkami a maji pravo uvest svoji zkusenost. Ono je pak ale problem, jak verit matce (byt psycholozce), ktera vychvaluje vlastni dite a vlastni metody. Ja bych si pomerne snadno nasla ve svem okoli nejakeho Tomaska, vedle nehoz bych mohla chovani sveho synka vychvalovat, a tim i svoje vychovne metody. A zaroven nepochybuju, ze by muj synek pro nejakeho rodice mohl byt zase tim Tomaskem. V tom je to prave subjektivni, ale tvarici se jako objektivni, a to mi vadi. Na jednu stranu autorka clanku rika zakazovat doma, na druhou stranu radi volnost pohybu ve vlaku. Ja treba tyto situace vidim naprosto obracene - nemam pravdu jen proto, ze nejsem psycholozka? Na me proste clanek pusobi, podivejte, jak to delam spravne! Tim ale netvrdim, ze s clankem v zasade nesouhlasim:-)
 withep 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(30.9.2010 5:32:46)
Mně se právě nezdá, že by něco vychvalovala, jen říká "děláme to tak a tak" s tím, že to má takový a takový (lepší) efekt. Bylo by podivné (neupřímné, mnohem horší...), kdyby vychvalovala nějaké výchovné metody, ovšem ke svému vlastnímu dítěti přistupovala jinak ~;). A ještě se tím "chlubila" v nějakém článku ~:-D.

"Doma všechno zakazovat, ve vlaku všechno dovolit"... to tam není psáno, to je vyhrocená interpretace. Že to tady většině čtenářů/ek přišlo jako nejdůležitější bod do diskuse - zda je nebo není "správné" vysazovat batole na stolek ve vlaku, to je taky přinejmenším zvláštní. Já bych dítě na ten stolek neposadila, ale překvapuje mě, jak se tady mísí kritika Koucké srovnávání různých výchov se srovnáváním vlastních výchov s tou její ~t~.
 hanci neposeda 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(30.9.2010 0:41:22)
Jeste jsem chtela poznamenat, ze pokud by dr. Prekopova svuj vztah se sestrou stavila do roviny jedine spravny (ve smyslu: takhle jsem si vybudovaly se sestrou krasny vztah a kdo to dela jinak, tak se nedivim, ze ho krasny nema), pak ano, take bych to nebrala za objektivni:-)
 Liškodlak 


Re: Paní Koucká je vtipná žena :-) 

(29.9.2010 12:55:25)
Moje řeč. Na názory tohoto typu jsem fakt dost alergická. Už jsem tu před pár dny zmiňovala, jak mě irituje kamarádka, matka klidného chlapečka se svým názorem, že chlapeček je proto klidný, že ona ho dobře vychovává, a moje malá divoženka je proto "mnohem míň klidná", protože jsem na ni moc mírná. Chachacha!
 Gladya, bývalá dasa, 


tak nevim  

(29.9.2010 13:25:40)
Sdělení článku je pravdivé, ale hodně jednoduché: Dítě musí mít hranice a zcela volná výchova není dobrá. To vím taky. Stejně jako vím to, že na dnešní děti se s přílišným autoritářstvím jít nedá.
Ale kde jsou rozumné mantinely? Navíc každé dítě je jiné. Co funguje na jedno, nefunguje na jiné.
 Brusinka14 


Re: tak nevim  

(29.9.2010 17:44:52)
Správně. Ale jak dlouhý by to musel být článek, aby na všechny otázky odpověděl?
Jsou děti, které mají rády jednoznačné pokyny, některé lépe reagují na citlivější jednání. Taky je pravda, že pokud se dítě "vyvede" po rodičích, je ve výhodě, rodiče jsou uznalejší k jeho přáním. Ale i pokud mají rodiče větší problémy s chápáním svého potomka, jsou i přísnější, děti mohou později jejich výchovný postup ocenit jako úpřimnou snahu jednat co nejlépe. Mluvím z vlastní zkušenosti.
 withep 


Články Pavly Koucké... 

(29.9.2010 14:29:42)
... mám ráda, velmi často si říkám, pod tohle všechno bych se mohla podepsat. Toto téma je ale přece jen těžké nasoukat do jednoho článku tak, aby nic nechybělo ani nenadbývalo, aby bylo jasné, co je opravdu podstatné a co podružné.

To úvodní porovnání i podle mě představuje dva extrémy - malému dítěti škodí záplava zákazů stejně, jako jejich naprostá absence. Optimální prostředí si představuju tak, že je maximálně přizpůsobené (aby zákazů bylo co nejméně), ale přece jen jsou v něm ostrůvky zapovězených věcí, kde si dítě může tu a tam nějaký ten zákaz natrénovat. Připadá mi důležitější, aby mělo dostatek podnětů a "legálních" příležitostí rozvíjet všechny smysly, mozek, motoriku, sociální dovednosti atd. Teprve pokud má možnost patlat se v blátě a trhat staré noviny, jsme oprávněni zakázat mu patlat se v jídle a cupovat knihy. Pokud naopak nemá možnost ukojit svou potřebu aktivity a pohybu, připadá mi nefér peskovat ho za to, že způsobně a tiše nesedí u jídla v restauraci nebo třeba v tom vlaku. Důležité taky je, jak zakazujeme - jestli ledabyle a marně (jako Béďova maminka) nebo se vší pozorností a vážnosti, jestli se necháme negativními emocemi dítěte nakazit nebo mu je naopak pomůžeme zpracovat.

Co se týče Jiřiny Prekopové, nečetla jsem toho dost a nečetla jsem nijak přepečlivě, ale mám podobné výhrady (nebo spíš podobný způsob čtení). Jak bych to řekla... více důvěry dětem. Pokud jsou hranice, vztahy a potřeby v pořádku (tj. nehrozí nám tyranie malých), měly by impulzy vycházet pokud možno z dítěte, ono samo by mělo určovat, kdy je čas pro aktivitu, kdy pro odpočinek, kdy rozvíjet hrubou, kdy jemnou motoriku, kdy chce pracovat samo, kdy společně. Necitlivé, svévolné stanovení hranice "teď budeš v ohrádce" (kočárku, ...), když dítě právě projevuje silnou (a oprávněnou) potřebu pohybu, mi rozhodně nepřipadá ok. Jistě, občas se (oprávněně) potřebujeme dítěte zbavit (např. podlét maso v troubě). Někdy mám ale pocit, že my takových potřeb máme až až, zatímco potřeby dětí skoro vždy musí jít stranou. Rozhodnutí mít a vychovávat děti by mělo jít ruku v ruce s ochotou stanovovat hranice i sobě samým :-).

Veřejně přiznávám, že ačkoliv mám v těchto věcech relativně jasno, ani mně se to vždy nedaří, holt nejsme ideální lidé v ideálním světě :-).
 Tenna /2 


Re: Články Pavly Koucké... 

(29.9.2010 22:40:04)
"Někdy mám ale pocit, že my takových potřeb máme až až, zatímco potřeby dětí skoro vždy musí jít stranou. Rozhodnutí mít a vychovávat děti by mělo jít ruku v ruce s ochotou stanovovat hranice i sobě samým ." To se mi moc líbí. Spousta výchovných kolizí podle mne pramení z toho, že rodiče se neumí/nechtějí vcítit do přirozených potřeb dětí a nutí je příliš často přizpůsobovat se podmínkám, kterým se děti přizpůsobit nedokáží. Souhlasím s tím, že pokud jsou potřeby dětí dlouhodobě a všestranně uspokojovány, snadněji zvládají jednorázová omezení.
 Hanka 75 


díky za příspěvek 

(2.10.2010 14:28:25)
Pod tvůj příspěvek se zase mohu podepsat já.
K Prekopové mám tutéž výhradu jako ty, též se mi nelíbí nebo nechápu, jak a proč omezovat dítě v pohybu, přidržet na klíně. Naopak nějak intuitivně cítím, že je správné, když dítě z mého klína sleze prozkoumat něco v okolí, nebo se jen "poválí" nějak u mých nohou apod., a přijde zpátky a chce na klín... myslím, že vezme odvahu, něco ho zaujme, potřebuje se pohnout.. a pak je tu zase náruč.

I vše ostatní co jsi napsala cítím stejně. Zákazů pár ano, napsala jsi to moc hezky, pro "trénování" zákazu. Vždy přiměřeně věku dítěte, ale podle mne spíše méně a zvládat důsledně dodržovat (ovšem, že ne zase jako robot, jsme lidi a myslím, že 100% důslednost může být až necitelná). Připravit prostředí pro dítě, čím více tím lépe podle mne. Dítě to dovolí poznávat svět a nám ušetří starost o bezpečnost dítěte a námahu spojenou s důsledností dodržovat zákazy.

Též si myslím, že je dobré sledovat potřeby dítěte a umožnit jim dělat to, co je zajímá, baví, co chtějí vyzkoušet, jen když to trochu jde. Nám je snad nejlépe v přírodě (mám dvojčata), já si tak nejvíce s dětmi odpočinu, děti mají hodně podnětů a podle mne i vnímaí přírodu a to je moc důležité, být v ní, bez toho k přírodě podle mne nelze získat vztah. Jsem z těch maminek, které neřeší ušpiněné oblečení.






 Jája 
  • 

Nejlepší fór 

(29.9.2010 17:05:54)
Nejlepší fór je pětiletý Bedřich: okamžitě poslechne a jde si poslušně hrát se stavebnicí. Ha, ha, ha!!!
 jituše 


Re: Nejlepší fór 

(29.9.2010 19:23:40)
Jiřinu Prekopovou ráda čtu. Už se těším na její přednášku, na kterou se chystám!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 Gertruda 


Re: Nejlepší fór 

(29.9.2010 22:03:04)
~t~
 Veveruše 


Re: Nejlepší fór 

(1.10.2010 0:35:16)
A to jako proč? Můj pětiletý syn taky poslouchá převážně bez odmlouvání, ani na to s ním nemusím chodit k žádnému poradci~j~. Zato ten mladší, dvouletý, je větší čertík, po napomenutí často v zakázané činnosti pokračuje a po definitivním zabránění v ní pokračovat se velmi rychle otřepe~d~
 Inka + 3 
  • 

hranice ano, ale jak je vynutit? 

(30.9.2010 10:06:13)
S tématem článku lze souhlasit, ovšem čiší z něj autorčina zkušenost s výchovou holčičky, která v sobě má ochotu hranice respektovat..... když jsem povila své první dítko, měla jsem kamarádku, maminku dvouleté holčičky a chlapečka stejně starého s mým prvorozeným .... u kočárku jsem nabírala zkušenosti, právě s vyhazováním hlíny z květníku - kamarádka holčičce řekla "to nesmíš" a ona to respektovala. Jaké bylo její překvapení, když chlapeček její stanovení hranic vesele ignoroval - stejně jako můj. A použila jsem i plácnutí přes ručičky - ovšem to bych mu je musela asi urazit ..... V bytě stoupala čára vysoké vody, kytky skončily v ohrádce, kafe u známých jsem pila následujících pár let v pochodu za dítětem, ke kterému přibyl časem bratr, sice poněkud menší razance, nicméně slůvko nesmíš bylo také spíš pobídkou k nežádoucí činnosti ...... dneska jsou kluci na prvním stupni základky a zatím mezi nezvladatelné děti nepatří - starší syn vykazuje znaky ADHD, ale nijak extrémní, má jednoznačně vůdčí schopnosti, schopnost jít si za svým, co vnímán jako jeho určitý nedostatek je schopnost ve svém zaujetí cílem respektovat ostatní. Teď mám roční dceru - kytky jsou v ohrádce, neb vyhazování a pojídání hlíny byla nezakázatelná činnost, vložení do ohrádky stejně jako synci vnímá coby trest a hlasitě ječí - ale oproti synkům je tu jedna změna. Když provádí něco nežádoucího hrozí prstíčkem a dělá nenene. Tak nevím, buď jsem neschopná matka, nebo rodím děti, jejichž ochota respektovat hranice je nízká - ale kdybychom všichni respektovali hranice a nikdy se je nepokusili posunout, tak nejspíš je lidstvo stále ještě ve stepích Afriky, popř. by naše evoluční větev dávno zmizela v propadlišti evoluce. Jen doufám, že ze svých dětí vychovám lidi, schopné zlézat své Everesty a ne pitomce, řítící se dvěstěpadesátkou po dálnici a demolující lavičky v parku ....
 Inka + 3 
  • 

Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(30.9.2010 10:07:54)
oprava vypadlo mi nízká schopnost respektovat ostatní :-)
 chikamichi 


Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(30.9.2010 14:39:12)
já vůbec nerozumím co vás na tom článku tak rozohnilo, mám třetí dítě, nijak extra ho nevychovávám, ale hlínu z květináče vyhazuja maximálně naše kočka a obývák máme ve stejném stavu jako kdyby tady děti nebyly, pravda nevařím na rozdíl od jiných maminek, protože se bojím vařit a mít děti kolem sebe, bojím se popálení či jiného úrazu v kuchyni, s článkem naprosto souhlasím a přišel mi po dlouhé době hodně zajímavý, asi mám nějaké divné děti
 chikamichi 


Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(30.9.2010 14:39:58)
jo mám dva syny a dceru, kdyby náhodou se to někomu nezdálo ~;)
 Martina, 2 kluci 


Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(30.9.2010 19:59:38)
No mě třeba rozhodila jednoznačnost závěrů (je celkem jedno čí byly) ...protože zase já například s klukama vařila a nehrozilo riziko popálení atd...zato jsme měli vybydlený byt, abych pořád nemusela hloubat, kde co zkusili rozmontovat atd.
Stačí trocha tolerance k cizím řešením a způsobům a jsme všichni spokojeni:-)
 Horama 


Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(4.10.2010 0:41:59)
Jde pouze o to, že stejný postup u různých dětí nedává stejné výsledky. Je ovšem prima, že u tvých dětí zrovna generuje ty žádoucí výsledky. :-)
 KoproFka 


Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(4.10.2010 13:20:13)
..jenom malý dotaz - a co jíte? nějak si to nedovedu představit, mít 3 děti a nevařit....já mám tedy jen jednoho opravdu živého chlapečka a když jsem byla na MD, vařila jsem denně, pekla tak 1-2x týdně - sice to byla fakt hoňka, ale netuším, co bychom jinak jedli... studenou kuchyni moc nemusím...
Paradox ovšem je, že moje dítě je extrémně nežravé...~n~~n~~n~ ale to mám zřejmě za to...


 KoproFka 


Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(4.10.2010 14:54:17)
A tím živého myslím fakt ! živého !... je to poměrně dominatní, extrovertní a chytrý chlapeček + od narození navíc nespavec a nežravec, bez pudu sebezáchovy, s neexistující bezpečnou vzdáleností od maminky....=vražedná kombinace....

Nám Dr. Prekopová moc pomohla - terapie pevným obětím u nás zafungovala jako lusknutím prstů a bez ní fakt nevím nevím:(((.
Lituji dodnes, že jsem se k metodám a názorům Dr. Prekopové nedostala ještě před synkovým narozením.

Při stanovení mantinelů podle mé zkušenosti opravdu hodně záleží na temperamentu a povaze dítěte + k nezaplacení je příklad okolí - nám v tomto hodně pomohla školka - syn konečně viděl, že maminka pořád neprudí, ale že je prostě normální, že děti poslouchají dospělé - tohle se doma jako jedináček prostě od nikoho nemohl naučit... Není nezajímavé, že ve školce má pověst spolupracujícího a poslušného dítěte...
Já jsem kupříkladu neuznávala ohrádky ani jiné omezování v pohybu, ale zpětně už to tak nevidím.
Jediné fyzické omezení (pominu-li kočárek a autosedačku) syn zažil v podobě zavinování na noc - doproučeno už v porodnici proto, aby alespoň trochu spal, budil se svými vlastními pohyby téměř pořád..

Byt jsem byla částečně uzpůsobila (to považuji za normální - prací prášek nebude v koupelně na zemi ale někde mimo dosah, atp.) + současně jsem trvala na jasných hranicích - pokud bych však jejich nedodržování nekompromisně trestala, určitě bych už byla zavřená a synek buď v Klokánku, nebo bych ho ubila...

U druhého dítěte bych zcela určitě omezovala co to půjde a postupně hranice a fyzická omezení posouvala s tím, jak dítě vyzrává a je schopno nastavení pravidel zpracovat a respektovat....

Co se týče názoru o všestranném uspokojování potřeb, tedy že dítě je pak schopno tolerovat nároky ostatních osob, pokud jeho byly vždy uspokojovány - s tím se podle mne dá souhlasit, ale až od určitého věku - přesněji od doby, kdy je dítě schopno pochopit situaci že je "něco" za "něco" a ta je u každého jedince jiná...
Klidné a flegmatické dítě bez problémů počká, než si maminka dojde na záchod, sedě v nákupním košíku vybere potraviny v obchodě, přitom si bude spokojeně žužlat rohlík, nechá se v klidu přebalit atp. atp.... ale s neklidným a extrovertní dítětem bude stejná situace probíhat zcela určitě jinak....

Navíc - podle mého selského rozumu, pokud já budu 2-3 leté dítě a budu zvyklé, že vždy a všude za každých okolostní dostanu ihned to, co chci a najednou budu muset třeba chvíli počkat, určitě se mi to minimálně nebude líbit...

Další věc je taky povaha dítěte a maminky - troufám si charakterizovat se jako poměrně přísná, ovšem trpělivá osoba, ne však nadměrně tolerantní, a to je zřejmě kámen úrazu...
Jeden příklad z minulosti za všechny:
Já a moje živé neposedné dítě (3 roky)
vers.
má kamarádka a její o půl roku mladší klidný a flegmatický chlapeček (2,5 roku)
- moje dítě si (dodnes!) nesmí sednou za volat našeho auta bez dovolení a bez toho, aby na něj někdo dospělý viděl, ani když není nenastartované a je zamčená řadící páka
- její chlapeček klidně od malička sedá za volantem nenastartovaného auta a točí jím a zkouší páčky a čudlíky, zatímco ona nakládá věci do kufru
Vtip je v tom, že ona si to prostě může dovolit, já ne.
Moje dítě funguje na principu precedensu - tedy: mohu jednou, mohu vždycky. Když už jsem jednou mohl, tak PROČ NE TEĎ!!!
Její chlapeček funguje zcela jinak - tedy: někdy mohu, někdy ne, ale když teď zrovna ne, nic se neděje....

Nechci se rozepisovat o mém "boji" ~;) (občas opravdu doslova) s ním a jeho povahou, bylo by to nadlouho, výstižná bude ale věta mého manžela, který kdysi, ve slabé chvilce prohlásil, když srovnával našeho synka a svého synka z prvního manželství:

"Honzík byl tedy strašnej, a to o něm tvrdili, že je hyperaktivní, ale Kubča, ten je ještě mnohem horší."

Do necelých 3 let s ním odmítal být doma sám na dobu, delší než cca 2 hodiny s tím, že by to nezvládl. Poprvé byl s ním přes noc beze mne ve 2 letech a 10-ti měs a to si vzal na pomoc i svou matku...

Zaplať bůh jsme přežili a naučili jsme se vzájemně se respektovat - teď mám doma 5-ti letého chytrého a šikovného chlapečka, který sice má své mouchy (kdo nemá, že?) ale v jádru je hodný a přímý kluk (i když i to je někdy síla)se kterým se dá domluvit, žádný "vyčůraný hajzík".

Zjistila jsem také, že na něj platí pozitivní motivace + vše co po něm požaduji v rámci možností a s přihlédnutím k věku (samozřejmě, že když mi v roce zdrhal k rušné silnici, dohnala jsem ho a dostal na zadek na můj vkus tedy dost) vysvětlit, objasnit, ukázat a sdělit případné následky... Zpočátku je to sice hodně práce a mluvení, ale ve finále se to 100x vrátí - v určitém věku (u nás tak až po 4-tém roce - každý den je znát~y~) pak už většinou stačí říct a vysvětlit věc jednou a dítě to akceptuje a je schopno sdělené respektovat a ještě informaci předat dál a není třeba jej zpětně kontrolovat~z~
Cestou do pekel u nás byla striktně autoritativní výchova, založená na zákazech, přes které "vlak nejede" - která zase ale funguje u jiných dětí.....

Teď uvidíme, co bude dál ~:-D
 Horama 


Re: hranice ano, ale jak je vynutit? 

(4.10.2010 0:39:54)
~R^ ~t~
 Markéta s párkem 
  • 

dodržování hranic 

(1.10.2010 22:33:41)
Jak si kdo nastaví hranice, je jeho věc. Problém je, že je ale lidé neumí držet. Příklad z mého okolí - matka si sedla na židli u stolu s počítačem (vypnutým). Dvouleté dítko k ní vlezlo na klín a začalo ťukat na klávesnici. Matka říká "Jeníčku, nech ten počítač." "tak slyšíš, nesahej na počítač"Tohle opakuje furt dokola, ale přitom dítě na klíně drží, aby nespadlo a drží jej tak, aby dosáhlo na počítač. Chlapeček toho nechal, až když se jemu chtělo, když ho zaujalo něco jiného. A takových situací bylo na návštěvě několik. Musím říct, že to bylo pro mě děsně psychicky náročné. Je fuk, jestli dítěti dovolí sahat na počítač. To je věc každého. Ale když mu říkají "ne", mají se podle toho chovat, tj. sudnat ho z klína a zkusit ho zabavit něčím jiným. Nebo nechtějí jít do sporu s dítětem, nechtějí absolvovat křik a vztek. Tak mu ale nemají slovně zakazovat. Tím znehodnocují jakýkoliv jiný zákaz, o který se později pokusí.
 Blandik 


Re: dodržování hranic 

(4.10.2010 19:47:59)
Ono je to možná o tom NE - a nastavení hranic pokud možno bez použití ne, nesmíš a nic dál. Stručně vysvětlit co a jak (v pračce není prádlo, zapneme ji až tam bude - namísto ne, nesmíš, nesahej na ty čudlíky, slyšíš?..to se nervnu stejně jako to dítě...a půl dne v háji z emocí)...U nás funguje vysvětlit, dvě, tři věty..děti si pak zvnitřní jak fungujou věci kolem a nemusí narážet na samé ne, ne, NE. Jedeme podle Respektovat a být respektován, takže článek mi do jistý míry vyrazil dech, Prekopovou jsem nečetla, a pevně věřím, že došlo k velkému oklonu od jejích skutečných názorů...
 helenice 


historka o svobodné výchově :-D))) 

(2.10.2010 18:36:53)
...proste se nemuzu nepodelit o prihodu, kterou jsem slysela od kamaradky, cituji:
"......no tak jednou jsem jela autobusem do Harrachova a byla tam maminka s chlapeckem asi 4 roky a lital po autobuse a otravoval kazdyho, stary lidi atd.....ze pak uz zacali lidi nadavat at si ho mama vezme k sobe a aby si ho vychovala atd
....no a ona na cely autobus zacla vykrikovat,ze ten chlapecek ma vychovu svobodnou (jinymi slovy roste jako drivi v lese)
..... no a vzadu se zvednul kluk, asi tak pres 20let, zvejkal a prisel k ni a rikal ji:
"..to je dobre ze ho tak vychovavate....me tak nasi taky vychovali".....
....a tu zvejkacku ji nalepil primo do hlavy!!!!!~2~
.... fakt jsem se mohla pos...t smichy a cely autobus se mnou....a to by jsi videla jak ten maly kluk pak sedel na svem miste ~t~
 margaritah 


diky za tu ohradku 

(3.10.2010 12:37:53)
velice hanlive a opovrzlive se koukla jedna zaslouzila matka na mou ohradku pro deti a rekla:"Neco takoveho jsem JA NIKDY nepotrebovala!" Jako bych detem hrozne ublizovala,kdyz je obcas do ohradky dam kvuli jejich bezpeci (napr.kdyz nalevam na stul horkou polevku, vyndavam z trouby plechy apod.).Potesili jste me. Nicmene vsecko takhle jednoduse v praxi nefunguje, jak se v clanku pise.Bohuzel.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.