caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(29.9.2010 9:37:09) A na stolek???? No třeba proto, že já pak jedu z práce v bíl sukni a sednu si na prdel do bordelu z jeho botiček.. Protože dědeček jedoucí za vnoučaty 100km si vyndá svačinu a v ubrousku ji položí na stolek, kd estálo děťátko.
To je hodně špatnej příklad výchovy, to ať se autorka nezlobí.. z toho mi je na
|
Táník |
|
(29.9.2010 9:46:55) Já to pochopila tak, že dítě na stolku sedí a na vylézání na sedačku se mu můžou sundat boty. Nisméně já si to popravdě u svých dvojek taky moc neumím představit, asi jsem na ně byla hodně tvrdá, ale tohle bych jim taky nedovolila. Popravdě, v jejich věku kolem jednoho roku jsme ani vlakem necestovali. Spíš moc nesouhlasím s tím začátkem článku - srovnání dvou dětí pouze na základě jednoho tzv. "výkladu výchovy" - uzpůsobíme byt dítěti a ono bude zlobit, necháme věco tam, kde jsou a budemem zakazovat a dítě bude hodné - kdyby to bylo takhle jednoduché, tak je to paráda. Ve skutečnosti je tam mnohem více faktorů, jeden z nejdůležitějších je i temperament dítěte, s nímž se rodí, pak i sebezásadovější rodič může prožívat spoustu perných chvil. Zkrátka je to celé mnohem složitější. Ale jinak díky za článěk.
|
Renata | •
|
(30.9.2010 7:55:49) Souhlasím, my jsme i uzpůsobili byt i zakazovali. Bohužel do dnes jsme všude braní jako ti co neumějí dítě vychovat. Teď v 8 letech mu na psychiatrii potvrdili ADHD a hyperaktivitu. Stejně to nikomu nevysvětluju a pořád jsme za ty strašné rodiče, které by spousta známých dokázala tahle stejně kritizovat.
|
|
|
Jíťa | •
|
(29.9.2010 9:50:14) O botičkách tam nic nebylo. Je možné, že se dítko zouvá. Ale taky, pravda, nemusí.
Já s tím nemám problém, podobně jako autorka svému dítěti tu volnost ve vlaku dopřeju. Omezeno je právě těma botičkama. Na sedačku bez bot, po zemi v botách. Na stoleček ho nedávám, nejsem si jistá, jestli je stavěný na takovou zátěž.
|
Vladka a Mishell |
|
(1.10.2010 15:20:26) Na jednu stranu souhlasim s hodne prispevky a nejvice mi sedi to,ze dite se rodi s vlastnim temperamentem a kazdy si vychovu musi zkusit sam.Samozrejme,dite musi mit mantinely,ale take vlastni svobodu projevu. Napr.dcera,nekdy je hodna,poslechne na slovo,ale nekdy dela presne to,co nesmi a vi,ze to nesmi.Porad stojim za svymi zakazy,ale dite proste zkousi,chce to vse cas a trpelivost a pripominat pripominat.Sedacka je na asezeni,pokud chce dat nohy na sedacku,sundat si boty,ve vlaku se neprochazi,pokud se chce divat z okna,at si mi stoupne na klin,ja ji pridrzim.Je pravda,ze stolecek na oknech je na drobne veci a kdyz deti naucime,ze nezalezi na tom,ze to muzeme znicit,protoze to neni ,,nase,, co bude nicit pak?To ma slouzit vsem.
|
MirkaEyrová |
|
(5.10.2010 20:31:47) Taky nechápu "svobodu pohybu" ve vlaku. Zvláště motoráky bývají přece jen trochu zákeřné na občasné "cuknutí", a když se k tomu přidá přeplněný spoj, je to podle mě dost nezodpovědné. Tuhle jsem seděla v jednom takovém přeplněném spoji, a kousek před zatáčkou před stanicí odkudsi zpoza mých zad přibatolilo se dítě sotva odrostlé jenomu roku. Vlak pochopitelně cuknul, máma nikde žádná, batole sebou hodilo - no, cuknutí bylo naštěstí malé a máma se mezi vstávajícími cestujícími nakonec taky objevila a děcko zachytila. Ale jakože mé dítě je už batolecímu věku dávno vzdáleno, mateřské pudy se ve mně bleskově znovuzrodily a už už jsem mrňouse chytala sama ... Zkrátka takovouhle volnost v dopravním prostředku nechápu jako ještě přijatelnou svobodu, ale už jako poněkud zbytečný risk.
|
|
|
|
Hilly. |
|
(29.9.2010 11:34:13) Tak já chodím do kupé určené pro matky s dětmi. Když nejsou sedadla polstrovaná a jsou z koženky(a nejsme v první třídě), tak malou nechám klidně po nich lozit, když nemá špinavé botičky.Sundávání při každém vylezení na sedačku je utopie...to bych za tu cestu musela dělat tak tisíckrát...a zase je lepší, když se dítě takto zabaví, než když cestující obtěžuje svým řevem, protože se nudí. Pro malé děti prostě není přirozené dlouho sedět na jednom místě a nemít možnost se pohybovat. Střídání klidu a pohybu ano, ale tři hodiny normální batole sedět na zadku prostě nevydrží.Jestli jsem ji dávala na stoleček si už neopamatuji, ale z okna jsme se určitě dívaly. No s dětma to někdy není lehké a když člověk nechce pořád trčet doma a sociálně se izolovat, tak do konfliktu prostě často s nerudnými paními v bílých sukních a dědy, co si chtějí mermomocí odkládat nezabalené jídlo na stoleček ve vlaku, přijde.(já bych to neudělala, žloutenku já nerada)
|
susu | •
|
(29.9.2010 11:41:55) Hilly, u toho stolečku jde o nosnost, není konstruován na poskakující 20-kilové batole. Pak se člověk diví, že jsou stolečky urvané a ono to nebyli rozjívení puberťáci, ale matky s batolaty. koukat z okna jo, ale ze sedačky a bez bot. Na delší cesty jsme dceři brávali do vlaku papuče. Jinak taky máš pocit, že v kupé pro matky s dětmí jsou nejčastěji dětí od 20 let výše?
|
Hilly. |
|
(29.9.2010 13:16:01) Susu, moje batole vážilo onen čas, kdy jsem ho možná zapřela o stoleček asi deset kilo, takže žádný dvacetikilový zeppelin to nebyl...ale fakt už nevím, jestli jsem ho nechala stát na stolečku, nebo někde vedle na rantlu..jenže tam by si taky třeba leckdo mohl položit paži v bílém kabátku..Ale myslím, že jsem toho schopná, pokud bych uznala, že ho stoleček unese. No... a taky jsem jednou rozšlapala stolici asi rokapůlletého batolete po letadle. Přebalovala jsem ho na záchodě na pultíku a někde mi bokem z plíny kus upadl, jak tam bylo málo místa..no a vyjdu ven a vidím, že něco nechávám za sebou na koberciOd letušky jsem si půjčila hadr a vydrhla to..stejně to ale moc nepomohlo...No jo, ty matky s děckama nám byl čert dlužen, žejo
|
|
Zuuuza |
|
(29.9.2010 13:26:16) Susu, pochybuju, že nějaké batole má 20 kg
|
|
|
Simča, dcery *1988 a 1997 |
|
(29.9.2010 15:27:41) Tedy baví mne, jak z celého článku řešíte jen ten vlak.... Ale budiž: Mám rodiče 6 hodin vlakem a jezdila jsem k nim s oběma dcerami, když byly malé. Jednoduše jsem šla do kupé pro matky s dětmi (tam mi bylo celkem jedno, že dítě obtěžuje svým žvatláním a hraním si....) Brala jsem jim do kupé přezutí (pak u babičky jsem bačkorky umyla, za ten klid a i pohodlí holčičích nožiček po cestě mi to stálo). Na sedadlo nahoru i dolů lozily, na stůl se podle mne prostě neleze, takže na stolek ne. A dělali jsme leccos, abych je zabavila. Povídali říkanky a pohádky, koukali z okna a povídali si o tom, pak jsme vytasila svačinku, to také nějaký čas zabralo. Pak jsem holky položila aby "po obědě" spaly a byl skoro dvě hoďky klid . Bylo to utrpení, ale přežili jsme to :D :D Jinak výchovná omezení, ktaré autorka navrhuje se mi hodně líbí - nastavit nějaké mantinely a trvat na jejich dodržení, ale na druhou stranu nezasypávat dítě deštěm neustálých zákazů a příkazů - to považuji za ideální postup při výchově. Sestra byla zastáncem "volné výchovy". Jednak tímto způsobem vychovala dceru, kterou dnes v jejích 13 letech už nezvládá a druhak - panbůh má smysl pro humor - se jí na podruhé narodila dvojčata a s volnou výchovou byl konec. Neboť tam, kde se u jedné dcery dal respaktovat požadavek malé (kam jít, co dělat) to u dvojčat nelze - každá chtěla něco jiného.... Simča
|
|
Kočanská | •
|
(30.9.2010 20:00:40) Konečně se někdo přiznal, že nechává děti lést na sedačku s botama. Já to taky dělám, když jsou botky čisté a pouze do určitého věku. Článek se mi nelíbí, přijde mi moc černobílý. Výchova dětí je o drobnostech o intuici a schopnosti vcítit se a spoustě dalších dovedností, které je těžké do jednoho článku dostat.
|
|
|
Šešule |
|
(29.9.2010 12:38:18) Tak nějak. Případně při desátém slézání a vylézání někoho (podesáté) pokope Cestovat s takovým dítětem v kupé je za trest.
|
susu | •
|
(29.9.2010 12:47:45) ono jsou od toho ve vlacích často kupé pro rodiče s dětmí, my se je snažíme na delších trasách využívat s tím, že každý ví, co tam má čekat.
|
Šešule |
|
(29.9.2010 12:58:05) Jezdíme vlakem opravdu velmi často a kupé pro cestující s dětmi využíváme, pokud je. Ve vlaku jsme i přebalovali a když byl syn mladší, tak jsem tam i kojila a brala to tak, že holt se nedá nic dělat a koho to pohoršuje, ať si do zmíněného kupé nesedá. Na lezení po sedačce jsem synovi sundávala boty a netrvala na nehnutém sezení celou cestu, to fakt ne Nicméně si nemyslím, že je správný ukazovat dítěti, že se může chovat bezohledně a že to kupé je "pro něj". Jednou jsem jela s další maminkou s její "osobností". Dítě ječelo, skákalo po kupé a po hodině jsem myslela, že mi praskne hlava. Ono to, že někdo cestuje s dětma ještě neznamená, že touží po tom, aby mu cizí dítě skákalo po hlavě Ale pokud jde o partu puberťáků, co si pro sebe dětské kupé zaberou, těm přistoupení takového malého rozjívence fakt přeju
|
|
Jíťa | •
|
(29.9.2010 13:00:06) Hlavně tam nikdo jiný než rodiče s dětmi nemá co dělat. Jsou to vyhrazená místa, na která se vztahují podobná práva jako u míst pro ZTP. (alespoň to tak bývalo, když jsem ještě jezdívala více vlakem)
|
|
Zuuuza |
|
(29.9.2010 13:27:26) Taky jsme toto kupé při cestách se synem využívali.
|
|
|
|
kreditka |
|
(29.9.2010 14:37:04) Tak miluju matky, který v rámci "klidu" dovolí dětem aby obtěžovaly celé okolí. Třeba v takové restauraci když přijde dítě, začne ti lízt pomalu po klíně a cpát hlavu do talíře je to fakt super a nejlepší na tom je když rodiče s ním nic neudělají
|
|
Margot+1 |
|
(29.9.2010 21:06:31) Ach jo, z většiny reakcí pod tímhle příspěvkem je mi smutno. Nic než intolerance, povýšenectví a Šalamounovoho.nosežerství. Doprčic, to opravdu člověk musí od svých bližních očekávat, že mu v první řadě "dobře poradí", v čem je úplně nemožný??? Kde je nějaká shovívavost, laskavost a empatie?
|
Petra Neomi | •
|
(29.9.2010 22:43:50) Když napíšeš článek, který se tváří jako odborný, nemůžeš žádnou empatii, laskavost a toleranci nárokovat. Aspoň já tedy nenárokuju :D
|
Margot+1 |
|
(30.9.2010 14:56:46) Mně šlo spíš o ty zuřivé reakce, které automaticky chápou potřebu bílé sukně jako přirozenou a nadřazenou potřebě malého děcka lézt
Malé děti jsou prostě tady a je potřeba se s tím vyrovnat. A divit se, že si v (českém) vlaku ušpiním bílou sukni je podle mě stejně naivní, jako jít na brambory v lodičkách a plakat, že jsou od bláta
|
|
|
|
Hanka 75 |
|
(3.10.2010 10:49:00) Mám dvojčata a nemohla bych s nimi cestovat delší dobu vlakem, aby přitom vydržela sedět. Takže kdybych musela, řešila bych to bud bačkůrkama (jak zde padlo) nebo tím, že bych si vzala něco na otření sedadel. Na stoleček je asi nevhodné stoupat, nicméně si nejsem jistá, že bych tomu dokázala zabránit. Jeden chlapeček je živější a druhý ho napodobí Jsem ráda za tip na kupé pro rodiče, nevěděla jsem o tom. Vlak mám ráda, je ekologický, takže jistě budeme využívat.
|
|
Jan. | •
|
(5.10.2010 11:34:20) Souhlas.
|
|
|