| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Příběh Jany a Petra

 Celkem 22 názorů.
 Hilly. 


Chválihodné 

(7.5.2010 9:57:14)
Jakými rodiči ale budou a jestli to zvládnou, ukáže čas. Takže článek celkem o ničem.
 Dalila 
  • 

Re: Celkem o ničem 

(7.5.2010 11:10:45)
taky mi tak připadá. A navíc tedy nevím jestli je to příběh Jany s Petrem (podle nadpisu) nebo Jana s Petrou (podle konce prvního odstavce) - Kamarády bych si asi nepopletla, není rozhovor spíš vymyšlený? Na mě tak působí.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Celkem o ničem 

(7.5.2010 17:10:09)
rozhovor nemusí být vymyšlený, ale chápala bych, kdyby byla vymyšlená ta jména
 Jana + 4 


Re: Chválihodné 

(7.5.2010 11:30:10)
rozhovor vystihuje určitou životní etapu náhradních rodičů. A souhlasím, jací budeme rodiče, ukáže čas, to jsem nevěděla ani než jsem zplodila ty biologické :-D
 Jana, 2 děti, čekatelé na PP 
  • 

Re: Chválihodné 

(7.5.2010 11:49:36)
Milá Jano, roztomile a trefně reaguješ :-)
Přeji Vám moc radosti se všemi Vašimi bobísky!!!
 olga liška ( kluci, 3/01 a 6/05) 
  • 

proč o ničem?! 

(7.5.2010 12:19:58)
jsou v naprosto identické situaci jako já a hodněmi pomohlo, že uvažovali a uvažují stejně jako já, mají stejný vývoj. když se někomu honí hlavou jakákoli myšlenka, nad kterou váhá, vždy ho povzbudí, že stejně váhají a uvažují i jiní!!!

naopak, Báro, díky! že Ty´s to napsala pro mě :-)

olga liška
 Jana, 2děti, čekatelé... 
  • 

Taky? 

(7.5.2010 11:12:30)
Článek mi udělal velikou radost. Jednak tematikou, o kterou se velmi zajímáme, jednak tím, že celou dobu čtení jsem měla pocit, jakoby paní Jungerová psala o nás (až na to, že si nepamatuji, že bychom poskytovali rozhovor :-) ). Ne, naši rodiče sice těší, ale srnčí zatím nechystají. Naše prožívání je velmi obdobné. Mohu se zeptat, jak dlouho už na dítě čekáte? Moc děkuji za odpověď, Jana
 Jana + 4 


Re: Taky? 

(7.5.2010 11:29:23)
Jani, už nečekáme, ale od podání žádosti do přijetí syna uplynulo necelých 10 měsíců, rozhovor jsme dávali ještě před přijetím, syna máme od prosince.
 Jana, 2 děti, čekatelé na PP 
  • 

Re: Taky? 

(7.5.2010 11:47:51)
Teda... Podávali jsme žádost už před 13 měsíci a než proběhly všechny testy, přípravy atd... Zkrátka ještě nám nepřišlo rozhodnutí o schválení. "Požadavky" na dítě jsme v podstatě neuvedli, máme tam vše od poloromského až po černouška nebo asiata. Přijmeme dítě s postižením - kromě prokazatelné MR, a byli bychom rádi kdyby bylo dítě do budoucna schopno samostatné lokomoce (takže vůbec nevylučujeme smyslové vady, onemocnění orgánů apod.). Vlastně jediné, co bychom si přáli je, aby se k nám dostalo miminko. Je stresující, že vůbec nemám představu, kdy se tak můžeme drobečka dočkat. Jestli za měsíc nebo za tři roky. Děti už se strašně těší. A my taky!
 olga liška ( kluci, 3/01 a 6/05) 
  • 

napiš, prosím, víc! 

(7.5.2010 12:24:24)
Jano, napiš, prosím, víc, když děcko už máte. jak staré, s jakým zdravotním stavem, jaké národnosti, jak to zvládáte, co jste nečekali atp.

díky,

olga liška
 Jana + 4 


Re: napiš, prosím, víc! 

(7.5.2010 13:08:19)
předpokládám, že v budoucnu bude Bára chtít pro rozhovor pokračování :-), ale stručně zkusím.
Máme tříletého chlapečka, to bylo první, co nás překvapilo :-), skoro jediný požadavek, který jsme měli, byl věk nižší než náš mladší syn :-). Je poloromský, zdravý a šikovný. Má kontakt s rodiči, i když ten bohužel spíš upadá, ale komunikuje se s nimi dobře a bez problémů.
Adaptuje se dobře, výborně ho přijaly obě děti. A co jsme nečekaly? Že bude tak šílené se v noci vzbudit a vidět dítě jak v pravidelném rytmu mlátí hlavou do polštáře a ječí. Ač jsme o hospitalizačních příznacích četli, jiné je číst a jiné zažít.
Jinak mě zatím snad nic moc nepřekvapilo, samozřejmě život přináší každodennosti, s nimiž úplně nepočítáte, ale zase nepřináší jiné těžkosti, s kterými jsme počítali :-). Je zajímavé poznávat vlastní limity, asi silněji než u biologických dětí.
Jinak je na další závěry zatím brzy.

Ještě pro Janu - myslím, že se to prostě nějak sešlo, že náš syn se objevil na poradním sboru právě když jsme skončili přípravku. Narychlo nás schvalovali a hned jsme se na něj jeli podívat.

Držím palce všem čekatelům :-)
 olga liška ( kluci, 3/01 a 6/05) 
  • 

Re: napiš, prosím, víc! 

(10.5.2010 12:06:03)
Jani, díky. napadají mě další otázky, naše rodinné situace jsou podobné a uvažujeme podobně. neposlala bys mi, prosím, maila? abychom to neřešily už tady? moje adresa je lisaci@mybox.cz. předem díky a pochopím, pokud z jakéhokoli důvodu nenapíšeš :-)

měj se,

olga liška
 Mirek 2 kluci (dospělý a skorodospělý) 
  • 

SMS 

(7.5.2010 12:52:46)
Ten úvod (Přišla mi sms od kamarádky: "Víš, že si Jana s Petrem budou brát dítě z děcáku? A ještě k tomu ne úplně ok! Se jim divím, když vědí, jak to může skončit!") ,mě umrtvil. Docela by mě zajímalo co je té dámě do toho.Je to jejich věc a jejich rozhodnutí.O svěření dítěte do péče nerozhodují sami a jejich vlastní rozhodnutí dítě přijmout je chvályhodná ,ale jejich soukromá věc.Okolí by to mělo respektovat a nedělat jim to těžší třeba takovou "drbárnou".
 Jana, 2 děti, čekatelé na PP 
  • 

Re: SMS 

(7.5.2010 14:01:55)
Jejku, kde žijete? Tam by se mi líbilo, když tam lidi nedrbou!!!
Myslím, že je zbytečné se nad tím pozastavovat. Jako mezi námi žijí lidi s doktorátem s filozofie, tak i lidé bez vzdělání. Jako mezi námi žijí lidé blnďatí, tak i tmavovlasí. Jako mezi námi žijí lidé charakterní, tak i omezené udrbané báby. Jediné, co se s tím dá dělat, je mávnout rukou. Ideálně s úsměvem, to je ale někdy hodně těžké...:-)
 maceška 


Re: SMS 

(7.5.2010 14:29:16)
Jano, odkud jste? a jak máte staré děti? Mohla by ses mi ozvat na mejl?
 Jana, 2 děti, čekatelé na PP 
  • 

Re: SMS 

(7.5.2010 18:16:48)
Maceško, mile ráda, ale neumím to... resp. nevím, kde najít Tvou emailovou adresu.
Ozvi se mi, prosím, Ty. Moc děkuji!!!
zejme@seznam.cz
Jana
 Dana 
  • 

Poradna 

(8.5.2010 13:15:58)
Moc se omlouvám - autorce a všem diskutujícím,
ale potřebovala bych poradit, pokud někdo zná v Praze nějakou - dřív se těmto poradnám říkalo manželaská- poradnu. A pokud by byla prověřená - myslím v přídtupu ke klientům a reálností rad, ne jen nějaké všeobecné řeči. Děkuju.
 Marie holubová 
  • 

dítě z děcáku 

(9.5.2010 11:15:35)
Jsem též adoptovaná,v 9 letech,vzaa si mě jedna rozvedená paní žijící jen s otcem,nevím ,jak zda je to možné dát dítě do neúplné rodiny ale stalo se.Paní si mě vzala spíše jako levnou pracovní sílu,zažila jsem hodně fyzického i hlavně psychického týrání,ponižování,stálé předhazování ,že když nebudu hodná a poslušná dá mě zase zpátky,stále vyžadovala vděčnost že mě z děcáku vytáhla./bohužel to byl 3.stupen osvojení ,takže vrátit zpět nešlo/.V dospělosti jsem odešla ,bez jediné koruny,jen s osobními věcmi v malé tašce s rozloučením -a víc se nevracej,harante z děcáku,co by jiná holka za to dala,ale ty jsi jen nevděčný parchant.Po čase jsem díky zdravotním potížím jsem vše musela řešit u
 maja 
  • 

Re: dítě z děcáku 

(9.5.2010 18:11:10)
Fakta: Do neúplné rodiny dát dítě lze. Existují pouze 2 stupně osvojení...1. zrušitelné, 2. nezrušitelné.
 maceška 


Re: dítě z děcáku 

(9.5.2010 20:04:48)
No, tak aniž bych se chtěla zastávat adoptivní rodiny, musím říci, že podobný postoj přijatých dětí zaznamenávám velmi často (včetně těch našich). To, co je pro nás láskyplné prostředí, je pro naše nedosycené děti pořád málo - jejich citová nádrž je děravá jak řešeto, můžete ji plnit pořád dokola, a stejně nemůžete dojít konce. Jak mě bolelo, když naše děti ve snaze získat nějaké výhody neváhaly naházet na nás všechnu špínu, která jim přišla na mysl! A je to tak dodnes - stačí trocha stresu, nová situace, a zase najedou do zažitých schémat, pálí mosty, svoje prohřešky hážou na ostatní, chovají se jako by bojovaly o život. Žádný vztah pro ně není dost silný, klidně kohokoliv potopí, jen aby získaly vlastní výhody.
Tyhle děti prostě mají jiný životní start a kdybyste se rozkrájeli, nemůžete vrátit zpět ty ukradené roky dětství. Celý život budou cítit křivdu, kterou na nich život spáchal.
Je mi to moc líto, Marie.
Já jsem taky odešla v dospělosti z domova jen s několika osobními věcmi, a nemám to svým rodičům za zlé. Ale já jsem nikdy neprožila to, co prožívají děti odmítnuté vlastními rodiči :-(
 Vlnka 
  • 

Re: dítě z děcáku 

(11.5.2010 20:44:24)
Taky na nás náš přijatý dospívající syn naházel různou špínu. Zjistil, že když nedostává lásku, může z lidí vyrazit aspoň soucit.(Je viditelně postižený.) Moje i manželovi rodiče to nesli hrozně těžce. Mě to ale nijak zvlášť nezraňovalo. Bylo to obtížné, to je pravda, ale dost jsem tomu rozuměla. Teď už je dospělý, žije svůj život ale vztahy máme pěkné.
 Hanka 75 


Re: dítě z děcáku 

(19.5.2010 12:00:03)
Jenže ono je vždycky odejít a odejít, byť pokaždé s několika věcmi - mohou to být naprosto různé odchody.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.