| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Kdo nepatří do zvláštní školy

 Celkem 198 názorů.
 Červánek 


Anno, 

(10.2.2010 8:55:39)
mohla bys mě kontaktovat na mail? Mám k danému tématu "román":o) Děkuji.
 Liška s banem :) 


Re: Anno, 

(10.2.2010 10:13:41)
Možná by pomohlo, alespoň některým problematickým dětem, kdyby škola pořádala povinná doučování, kde by s nimi učitelé individuálně pracovali. A také povinný rok ve školce. Teď je to dobrovolné, což u mnoha dětí nevadí (co potřebují, se naučí doma), ale u jiných to už je problém. Nebo aby všechny 5-leté děti došly do pedagogicko-psychologické poradny na otestování, jestli potřebují školku či ne.
Mám v příbuzenstvu jednoho postiženého chlapečka - do školky nechodí, rodiče se mu prakticky nevěnují (otec je hodně v práci, bere si přesčasy apod., protože splácí úvěr a matka není, když to řeknu diplomaticky, mateřský typ). Když matce řekla pediatrička, že by měla jít se synem na neurologii a cvičit vojtovku, tak nikam nešla a naopak si stěžovala, že co si ta hloupá doktorka jako myslí?! Chudák dítě...
 sarmi 


Re: Anno, 

(10.2.2010 12:17:27)
doucovani je fajn napad, ale u deti na 1.stupni tv praxi vypada tak, ze po 4. (pripadne 5.) vyucovaci hodine je dite zpravidla dost unavene, nez aby podstoupilo dalsi naval informaci..~a~
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Anno, 

(10.2.2010 14:02:06)
U nás to je tak, že v pátek, když mají Čj - čtení tak "papírové" děti mají místo toho doučování z Čj. Můj syn má LMD a je ve čtvrté třídě. Už druhým rokem má tohle doučování, protože má problém s diktáty (tedy někdy, když je unavený). Jinak už v té čtvrté třídě mají šest hodin. Po čtvrté hodině je hodina volna a pak následuje další vyučování, tudíž mít doučování hned po čtvrté hodině není zas tak hrozné.
 Hanka 
  • 

Re: Anno, 

(10.2.2010 14:50:10)
Problémové děti nikdo nedonutí chodit na doučovačí kroužky,pokud nebudou chtít hlavně rodiče.Podle mého názoru by vše vyřešily jen zvláštní a pomocné školy,jako to bylo za mého dětství a mládí.Takovým dětem se tam mohli učitelé více věnovat a hlavne děti nezdržovaly ostatní v učení.Doučovací hodiny bývaly kdysi také a byl to výborný nápad,dítě které látku v normální hodině nepochopilo,přišlo odpoledne a učitelka se mu mohla více věnovat.Jenže dřív bylo učitelství poslání a paní učitelka byl někdo,dnes mají učitelé spoustu volna,prázdnin,podstatně větší platy a snahu jen stávkovat.Samozřejmě to neplatí vždy a o všech:-))
 ZuziP 


Re: Anno, 

(15.2.2010 23:26:40)
"dřív bylo učitelství poslání"

Ked si spomeniem na svoje skolske roky, tak si nie som velmi ista... ~a~
 Petra+2 kluci 
  • 

Re: Anno, 

(20.2.2010 22:52:17)
NO, já sice ve spec.školství pracuji, resp.pracovala -jsem teď 4.rokem na MD, ale můžu říci, že v dnešní době nejsou děti v bývalých Zvláštních školách právě díky tomu, že si je běžné ZŠ ponechávají. Dnes se totiž na děti ve školství nepohlíží jako na děti, které se mají něco naučit, ale spíše na zdroj financí, které příjdou od státu.
No a k těm častým prázdninám...jediná věc: běžte si v dnešní době stoupnout před tabuli a budete ráda za každou volnou chvilku. Ono to není jen 45 min., ale minimálně do 13,30hod v kuse a posléze vymýšlení učiva na další den (resp.jak to podat,aby to děti bavilo a něco si z toho i odnesly), vyrábění materiálů a pracovních listů,...
 maja 
  • 

Re: Anno, 

(11.2.2010 18:28:00)
problém v psychologovi je ten, že rodiče MUSÍ výslovně souhlasit s tím, že se na jejich dítě bude koukat psycholog. musejí tohle podepsat. JInak nic. U naší dcery ve škole je to tak, že na začátku roku dají rodičům podepsat papír ohledně psychologa...kdo podepíše na něj se může psych. zaměřit, kdo ne tak smůla.
 čiči + Maty (10m) 
  • 

Integrace 

(10.2.2010 9:00:52)
toto slovo mi za dob mých krátkých a neúspěšných studií pedagogické fakulty vhánělo adrenalin do žil a sprostá slova do úst.

Přednášející sociální pedagogiky byl kanón na integraci. Separaci je odzvoněno. Vysvětloval to tak, že integrované děti budou nuceny se více snažit, když je budou "táhnout" děti nadanější. Podle jeho teorie jsem měla být už na zš takovým tahounem já. Výsledek? Místo toho, abych se naučila soustavné přípravě na další den a učit se na testy, jsem se učit nemusela vůbec, všechno mi šlo samo, protože TEMPO SE PŘIZPŮSOBILO TĚM NEJSLABŠÍM. A to zdaleka nebyly děti s poruchami, jen ty, které měli intelekt nižší než je běžný průměr.

To vám byl šok, když jsem přešla tehdy ještě na sedmileté gymnázium a začli na vysvědčení lítat trojky, čtyřky, posléze i pětky... Až v maturitním ročníku jsem se naučila jakžtakž učit, povedlo se mi dokonce odmaturovat s vyznamenáním, ale to, co jsem se měla naučit na 1.stupni, tedy učit se, dotahovat úkoly do konce, to mi chybí svým způsobem do teď.

Nejsem si jistá, jak pohled na někoho, kdo se nemusí učit, ovlivnil mé méně intelektuálně nadané spolužáky. Myslíte, že jim moje bezpracné jedničky imponovali? Neřekla bych. Je to jako když někdo vyhraje v loterii milion. Taky ho nechodíte plácat po ramenou a říkat, že vy si příště vsadíte ta jeho čísla. spíš mu závidíme a v duchu se ptáme, proč zrovna on, proč ne já.

Integrace jako taková by mi přišla smysluplná v mimoškolních aktivitách. V družinách, v kroužcích. Ale ne v povinné školní docházce, kde už od začátku se buduje vzdělání člověka a pokud ty základní kameny nejsou pevné, nedá se pak na nich stavět, i kdyby jinak dítě bylo talentované a mělo IQ150.

Nemluvě o tom, že pokud budeme trpět předsudky my rodiče, budeme je vědomě i nevědomě ventilovat i před svými dětmi. Základ tolerance, základ přijetí odlišných vlatsností, ten poládáme my. V tomto ohledu mi přijde integrace jako snaha o "přepinknutí" odpovědnosti na školu, jakoby rodina nebyla hlavním vychovatelem dítěte, ale zajišťovala jen jeho materiální potřeby a škola se měla starat, co se vylíhne v dětských hlavách.
 martina 
  • 

Re: Integrace 

(10.2.2010 12:12:37)
čiči, úplně mi mluvíš z duše, měla jsem to stejné. Na prvním stupni jsem se nikdy neučila, úkoly jsem flákala, byli samé jedničky. ve třídě jsem byla spíše neoblíbená, protože mě ustavičně někdo chválil a vyzdvihoval. Když jsem v šestce přešla na gympl, byl to stejně jako pro tebe šok. Absolutně jsem se neuměla učit. učit jsem se naučila až na vejšce a dodnes mi vydrželo, že jsem hrozný flink. I když to bych možná byla i tak, kdo ví :-)) Každopádně, tím, že jsem strávila první školní roky v podstatě v nudě, protože ve škole pro mě nebylo nic nového, tak se mi zformoval ten přístup.
 sarmi 


Re: Integrace 

(10.2.2010 12:19:31)
martino, opravdu "byli" same jednicky??~t~
sorry, nedalo mi to...~3~
 martina 
  • 

Re: Integrace 

(10.2.2010 13:03:32)
ok, dostala jsi mě :-)
 čiči 
  • 

Re: Integrace 

(10.2.2010 13:35:11)
Já na sobě občas pozoruju, co jsem schopná napsat za šílené hrubice a to jsem doma rok. Za pár let asi přestanu skloňovat a časovat :o)
 hmr 
  • 

Re: Integrace 

(11.2.2010 9:39:15)
Dobrý den pane Vážný, máte dobré myšlenky, ale prosím Vás, proč by měl mít vegetarián problémy s výukou nebo s chováním? Sama vegetarián nejsem, ale stejně jsem to nepochopila. A ještě - co jsou to "krshňáci"? Předem děkuji za odpověď.
 sarmi 


Re: Integrace 

(11.2.2010 15:08:21)
kršňáci - sympatizanti hnuti hare kršna (mozna znate - oranzove sari, vyholena hlava, koralky, zpivani manter za doprovodu bubinku, a vyborne jidlo ~w~

u tech vegetarianu (astmatiku atd.) jsem to pochopila jako vycet ruznorodeho slozeni deti ve skole. ne jako negativum.
 sarmi 


Re: Integrace 

(11.2.2010 15:08:46)
kršňáci - sympatizanti hnuti hare kršna (mozna znate - oranzove sari, vyholena hlava, koralky, zpivani manter za doprovodu bubinku, a vyborne jidlo ~w~

u tech vegetarianu (astmatiku atd.) jsem to pochopila jako vycet ruznorodeho slozeni deti ve skole. ne jako negativum.
 sarmi 


Re: Integrace 

(11.2.2010 15:08:51)
kršňáci - sympatizanti hnuti hare kršna (mozna znate - oranzove sari, vyholena hlava, koralky, zpivani manter za doprovodu bubinku, a vyborne jidlo ~w~

u tech vegetarianu (astmatiku atd.) jsem to pochopila jako vycet ruznorodeho slozeni deti ve skole. ne jako negativum.
 sarmi 


Re: Integrace 

(11.2.2010 15:09:34)
kršňáci - sympatizanti hnuti hare kršna (mozna znate - oranzove sari, vyholena hlava, koralky, zpivani manter za doprovodu bubinku, a vyborne jidlo ~w~

u tech vegetarianu (astmatiku atd.) jsem to pochopila jako vycet ruznorodeho slozeni deti ve skole. ne jako negativum.
 hmr 
  • 

Re: Integrace 

(11.2.2010 9:39:21)
Dobrý den pane Vážný, máte dobré myšlenky, ale prosím Vás, proč by měl mít vegetarián problémy s výukou nebo s chováním? Sama vegetarián nejsem, ale stejně jsem to nepochopila. A ještě - co jsou to "krshňáci"? Předem děkuji za odpověď.
 helis78 


Souhlas 

(10.2.2010 9:10:41)
Myslím si, že je třeba více zohlednit děti, které nestačí začátku v základní škole, jelikož, jak píše i autorka, v praktických třídách by měly být učitelky erudované a určitě se udělá více práce v menším kolektivu a je to určitě i pro dítě motivující, než kdyby mu děti dávaly najevo, že nestačí. Bohužel stále ještě hodně dětí, např. romských nenavštěvuje předškolní výchovu a proto mají nástup do školy ztížený, pokud by stát měl opravdový zájem tento problém řešit, tak by konečně vypracoval nějaký celostní systém kvalitní předškolní i školní přípravy s asistenty a granty a nedotoval by nějakou "agenturu" pozůstatek pí Džamily S.
 remus 


Re: Souhlas 

(10.2.2010 9:37:40)
helis, moje dcera navštěvovala -jak píšeš- předškolní výchovu, ale u nás je systém, že jsou všechny děti sloučené, u ní ve třídě bylo 6 předškoláků, pár 5ti letých, zbytek š-čletí, takže se naučila děti perfektně oblékat, obouvat a mýt ji ruce, co se týče nějaké přípravy do školy, tak o tom nemohla být ani řeč, kdyby do školky nechodila, tak to její přípravu do školy neovlivnilo, takže i ty děti, které tam nechodí, mohou mít slušný základ z domova, druhá otázka zní, zda mají, pokud se jim rodiče nevěnují doma, tak připravené do školy nebude žádné~d~
 Amy 
  • 

Integrace ano, ale ne za každou cenu 

(10.2.2010 9:28:01)
Nemám přímo vlastní zkušenost, ale napíšu, jak to probíhalo ve třídě synovce. Starší bratr má 3 kluky, první dva jsou od sebe jeden rok. Chodili na stejnou ZŠ. Když šel do 1.třídy mladší synovec, přiřadili k nim do třídy trošku problémovějšího žáka. Bylo to pod hesly intergrace, nediskriminovat, šance pro každého apod. Zpětně to bratr vnímá tak, že paní ředitelka si chtěla udělat dobrou reklamu. Ze začátku s tím souhlasili všichni rodiče - je dobré dát dítěti šanci, spolužáci pomohou a aspoň se k takovým dětem budou umět chovat....Pak se to začalo vyvíjet tak, že rodiče, učitelka i děti byly zoufalé. Navíc děti se i bály chodit do školy. Kluk normální výuku nezvládal, učitelka měla od ředitelky nařízeno se mu víc věnovat (i na úkor ostatních). To vedlo k tomu, že se začali ve výuce opožďovat (oproti předchozímu roku, kdy byl v 1.třídě starší synovec, nabralo zpoždění 3,5 měsíce). To, co učitelka nestihla naučit děti ve škole, museli stíhat rodiče doma. Švagrová sice nepracovala, ale i tak toho bylo víc než dost. Pracující rodiče nestíhali už vůbec, museli zrušit víkendy a děti v podstatě buď byly ve škole nebo se učili doma(žádný volný čas), to taky na náladě nikomu nepřidalo. Zašlo to tak daleko, že učitelka se v podstatě věnovala jen problémovému dítěti, buď se ho snažila něco naučit nebo řešila jeho záchvaty vzteku (válení se po zemi, mlácení hlavou o zeď, bití ostatních dětí), hodiny hudební a výtvarné výchovy začaly probíhat stylem "děti malujte si něco, zpívejte si" a ona zatím doučovala problémového žáka to, co nestihl v jiných hodinách. Rodiče se začali bouřit a chtěli, aby dítě bylo přeřazeno do zvláštní školy. Ředitelka o tom nechtěla ani slyšet a kvůli tomu, že se jednalo o romské dítě, mluvila o rodičích jako o rasistech. Pak začalo přibývat fyz.napadení ostatních dětí, až dvě děti skončily v nemocnici. A tímhle se to dá se říct vyřešilo, kluk přešel na zvláštní školu (jak se mu tam daří, nevím) a výuka se vrátila do normálu.

Osobně jsem pro integraci, ale ne za každou cenu. Musí na ni být vytvořeny podmínky a to nejsou (v tom naprosto souhlasím s autorkou). Na to, aby byly vytvořeny podmínky, jsou potřeba peníze a ty nejsou a nebudou (pracuju ve zdravotnictví a tam je to s financemi totéž), protože je "potřeba" nakupovat stihačky zralé do šrotu, realizovat "výhodný" projekt opencard aj. velmi užitečné věci, které mají "budoucnost"

Pokud jde o učebnice - tomu, co vidím u synovců, říkám salát. Chybí každá pátá stránka. Na nové učebnice peníze nejsou.

Syna máme v 1.třídě ZŠ, s výukou (resp. s tím, jak paní učitelka výuku vede) jsme nadmíru spokojení. Děti učí hrou, v řadě předmětu děti nesedí v lavici, ale s učitelkou v zadní části třídy na koberci. Dělají různé projekty, paní učitelka se do nich nesnaží natlouct kvanta zbytečných informací, ale klade důraz na to, aby mysleli. Oceňuju, že máme užitečné domácí úkoly, které jsou zaměřené na to, aby dítě (popř. s rodičem) našlo o tématu informace a nějak je zpracovalo. Nemáme domácí úkoly, kterými trpí nejmladší synovec, typu spočítej 5+2 a nakresli 5 sluníček a 2 berušky (takhle těch příkladů dostanou deset a je z toho kreslení 50 sluníček, 20 autíček .... a dítě už ke konci vidí rudě:-) ). Oceňuju i to, že paní učitelka zrušila klasické třídní schůzky a nahradila je individuálními rozhovory s rodiči, tak má možnost věnovat každému dítěti potřebný čas (ne jako na klasických schůzkách, kde učitelka 50 minut mluví jen o problémech jednoho dítěte a ostatní rodiče tam zívají nudou).
 remus 


Re: Integrace ano, ale ne za každou cenu 

(10.2.2010 9:42:25)
No tak jsi mi uštřila rezepisování, tohle přesně sedí, ono je prostě ěžké najít nějakou zlotou střední cestu, ale v dnešní době to opravdu zavání extrémismem, kdy se každé dítě musí vzdělávat za jakoukoliv cenu! Ve třídě u dcerky je několik dětí s individuálním plánem, mají super učitelku, která se snaží věnovat všem, ale je celkem jasné, že těm s IP se musí věnovat každému zvlášť, nejsou to ale hloupé děti, naopak, uměly číst i psát při nástupu do ZŠ, takže to máme spíš naopak, já se tu s dcerkou snažím dohnat je, i když jak jsem napsala, paní učitelka je opravdu skvělá a nenakládá dětem více práce, aby co nejdříve dohnaly těch 7 spoužáků s ID, i když by to pro ní jistě bylo pohodlnější a méně pracné.~R^~g~
 remus 


Re: Integrace ano, ale ne za každou cenu 

(10.2.2010 9:43:03)
Jo a je jich ve třídě 26!
 Samarlu 


Re: Integrace ano, ale ne za každou cenu 

(10.2.2010 11:03:47)
No jo, to je taková blbá česká specialita - podceňování lidské práce a nasazení.

Takže chceme být světoví ve výsledcích, ale nedáme peníze na lidi. Takže na co jsou jinde malé třídy s asistenty, tady hodíme na krk jedné učitelce v třicetihlavé třídě "nejsou peníze, ale musíme mít světové výsledky."

Neříkej, amy, že to z praxe neznáš - co jinde dělají výzkumné týmy, u nás hodíme na jednoho solitéra a ještě nedostane grant na vybavení.
Je to problém, co prostupuje už léta celou společností.

Už Wichterle si musel poradit s tím, že ho vyhodili z práce a vynalézal čočky na aparatuře z Merkuru, a stát pak prodal a sbalil prachy za průmyslovou výrobu čoček.

O Járovi Cimrmanovi nemluvě~;)
 kreditka 


Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 9:35:35)
Jo dodnes nezapomenu jak k nám do třídy strčily romskou dívku, která sice inteligentní byla, ale protože podpora jejich rodičů co se týče vzdělání byla nulová, byly s ní jen problémy, protože dívka neměla zájem se něco naučit, absolutně nespolupracovala, úkoly, pomůcky nenosila, naopak je ostatním začala krást, no fakt se ulevilo nám dětem i rodičů a učitelům, když dívka odešla z naší skoly pryč....
 Sylva2 
  • 

Re: Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 9:45:07)
Ono to s tou integrací někde fungovat může, ale pochybuji, že na běžné základce. Dcera chodí do vesnické malotřídky a ta z tohohle hlediska je dokonalý příklad. Ve škole jsou dva romové- oba s poměrně dobrým prospěchem, chlapec s těžkou poruchou motoriky a ADHD, tři děti ze sociálně nepřizpůsobivých rodin- nejsou to romové. A nějaké to dítě má nějaké dys. To všechno ale na dohromady 30 dětí a 3 učitelky. Všechno funguje, nadané děti si rozvýjejí nadání a bez problémů odcházejí na gympl, méně nadané nebo jinak stižené se za těch 5 ročníků dorovnají s ostatními a dokončí normální základku. Akorát je to o enormním nasazení pí učitelek a nějak si to na běžné velké základce neumím představit
 rusmar 


Re: Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 10:13:27)
Souhlasim, pred materskou jsem ucila na malotridce a bylo to podpbne, mela jsem 10 deti, z toho 1 nadprumerne nadane, jednoho s aspergerovym syndromem(ten mel asistentku), jednoho s IP prakticke skoly, jednoho s dyslexii, dysgraii a dysortografii, a jednoho s poruchou pozornosti + zbytek prumerni zaci- nekteri sikovnejsi, nekteri mene sikovni.. Musim rict, ze to byl veliky napor, nez jsem se naucila se vsemi detmi pracovat tak, aby se naucily, co se naucit mely.
 Markéta s párkem 
  • 

Re: Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 13:02:58)
Prosím tě, mohla bys mi popsat, jak vypadá takové vyučování v malotřídce? já si neumím představit, že by dcera (je teď v 1.třídě) měla něco dělat, třeba kreslit, psát, počítat - soustředit se na to a nedávat pozor, co učitelka říká ostatním. No, při kreslení by to ani tak nevadilo, ale když by měla třeba počítat a učitelka by povídala ostatním dětem, třeba o přírodě nebo o lidském těle apod., určitě by chtěla poslouchat. A to není nijak roztěkaná, dokáže se na práci soustředit, ale je strašně zvědavá. Určitě jsou děti, které se dokáží míň soustředit, tak si to moc neumím představit.

A ještě bych se chtěla zeptat na jednu věc. Známá má dítě, které má ty dys..., o kterých jsi psala. Je sama, nemůže ho vozit do vzdálené školy, tak chodí do normální, kde má kluk strašný problémy - je na prvním stupni a má čtyřky,mrzí ho to a podceňuje se. Učitelka mámě řekla, že si s ním neví rady a že když ona ho nechce dát tam, kam patří (tj. do té specializované školy), tak se s tím nedá nic dělat. Dá se té mamince něco poradit, jak trošku přitlačit tu učitelku, aby se aspoň trochu snažila, slyšela jsem, že prý je možné těmhle dětem až o dva stupně přidat na známce?
 Sylva2 
  • 

Re: Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 13:57:00)
Schodou okolností má dys i moje dcera. Já nevím, jak to pí učitelka udělala, ale jde od první třídy pořád se samými jedničkami. Problémy v podstatě měla jen v té první třídě, hodně jsme doma četli, ale dneska už to skoro není vůbec znát. Tedy v psaném textu občas vynechává čárky nad dlouhými samohláskami. Ze začátku zaměňovala písmena a pod. Ale vlastně se to všechno poddalo moc dobře a vlastně jsme to doma ani moc nepocítili. Hlavní množství práce odvedla paní učitelka ve škole.
Jinak u nás jsou v první třídě 2 ročníky- první a druhý a ve druhé 3. Třetí, čtvrtý a pátý. Skoro bych řekla, že v některých předmětech má pí učitelka ve třídě 15 samostatných jednotek. Dcera je třeba v matematice asi 10 stránek před ostatními. Každý se posunuje svým tempem. Samozdřejmě, že některé děti poslouchají i výklady z jiného ročníku, na škodu to podle mě není. Jinak je to hodně o samostatné práci, děti dělají hodně projektů po malých skupinkách, jednotlivé ročníky mají spolu ve stejnou dobu stejné předměty. A třeba klid na počítání jednotlivé děti mají, protože výklad spravidla zabere jen malou část hodiny a pak děti buď jednotlivě chodí ke stolečku nebo je pí učitelka obchází.
 rusmar 


Re: Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 14:12:09)
Ja jsem ucila pouze jednu tridu, vzhledem k tomu, ze tam bylo tolik problemovych deti, odtatni tridy byly sloucene po dvou. Jedna trida dostata samostatnou praci, s druhou pracovala ucitelka, pak se to vystrida.

S tim chlapeckem si maminka muze zajit do pedagogicko-psychologicke poradny a pozada o individualni plan. Poradna ho po vysetreni vytvori, nebo napise doporuceni pro ucitelku, jak s chlapcen pracovat a jak ho hodnotit. Klidne muze chodit dal na "normalni" ZS ale pracovat a byt hodnocen podle vzdelavacich planu jine skoly-treba prakticke.
 rusmar 


Re: Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 14:14:20)
omlouvam se za preklepy, pisu s malou na kline a obcas mi do toho sahne~p~
 štěpánka 
  • 

Re: Integrace není vždy na místě 

(10.2.2010 19:27:33)
Markéto,
ta maminka by měla určitě zajít do Ped-psych.poradny, ale kromě zprávy pro školu si také vyžádat konzultace a návody, jak s klukem pracovat. Učitelka to samozřejmě sama nezvládne. Nejvíce práce musí udělat dítě doma - s rodičem. Vidím to ve škole - řada rodiče přinese "papír" a myslí si že to tím končí. někteří ale doma pracují podle pokynů PPP a dosáhnou toho, že se problém tzv.kompenzuje - tedy dítě zvládne to co ostatní, ale s větší námahou.~5~
Pokud je poruch taková, že to nejde, pak nic jiného než spec.školu poradit nelze. učitelé ZŠ obvykle nejsou vzděláni v tom, jak pracovat s dětmi, které mají těžší dys-.~z~
Lepší známka nic nevyřeří. Jen může zhoršit postavení dítěte ve třídě - budou mu závidět známky "zadarmo".~3~
 baja 


souhlasím 

(10.2.2010 9:40:59)
Můžu hodnotit jen z pohledu rodiče malého prvňáčka a souhlasím s Vámi. Syn má ve třídě 21 spolužáku což mi připadá docela dost a paní učitelka se nám sama přiznala že bohužel takovou třídu ještě nikdy neměla 11 bezproblémových holčiček a 11 kluků ( 11 osobností ,které ji dávají zabrat náš syn nevyjímaje) .Takže kdyby měla navíc snad jen 1 dítě ,které potřebuje indivudualnější péči nedokážu si to představit.Na začátku školního roku s ním nastopil chlapeček ,který pak přestoupil na zvláštní školu,protože nedokázal držet krok s ostatními dětmi . Povídala jsem si s jeho maminkou a ta je teď spokojená a i jeji syn neboť teď nosí ze školy jedničky a není tak stresovaný oproti normální škole kde měl známky špatné a naprosto nestíhal ( musím jen podotknout že chlapeček není romského původu)Takže na praktických školách nevidím nic špatného. Myslím že naše normální školy opravdu nejsou připravené na výuku takových dětí a to stejné je bohužel i v opačném případě kdy jsou děti nadprůměrně nadané. Barbora
 MM, 2 kluci 


Souhlasím - integrace ano, ALE... 

(10.2.2010 9:56:12)
... až když budou pro to na ZŠ vytvořené odpovídající podmínky!

Přesně jak autorka píše - pokud by se do toho dal dostatek financí a dodatečných pracovních sil atd., aby se i těm tzv. problémovým dětem měl v ZŠ kdo věnovat a netrpěly tím ani tyto ani ty "nadanější" děti, pak OK ~R^!

Ale ve stávajících podmínkách je to pouhý alibismus :-( ("aby si o náš někdo něco špatného nemyslel...") ~a~.

Zásadní otázka je, pro jakou koncepci školství se v ČR rozhodneme (resp. rozhodnou odborníci a zvolení politci), a to pak důsledně a se vším všudy realizovat:

Jestli chceme opravdu integrovaný systém - pak ale všechno to, co ted obnáší sepciální školy a kvůli čemu vůbec existují, se musí integrovat do té jediné existující školy, ZŠ.

Nebo chceme nadále oddělené typy škol, tedy ZŠ na jedné straně a různé speciální, praktické školy na straně druhé. To také nemusí být od věci, je tam pak ale hlavně otázka propustnosti školních typů navzájem. Pokud by "zvláštní/speciální/praktická" škola neznamenala automaticky vyloučení či o hodne horší šanec ¨při dalším uplatnění v životě, nebyl by to až takový problém. Tedy pokud by ty děti, které ji zvládají dobře a ukáže se u nich, že by snad měly "na víc", mohly později, dejme tomu na druhém stupni, přejít na ZŠ nebo měly podobné možnosti dalšího vzdělávání či práce jako ostatní. Samozřejmě pokud by na to měly a pořádně "makaly" - ale aby byla ta možnost a neuzavírala by se jim tou zvláštní školou budoucnost.

A co se "romské tematiky" v ČR týče, tak jsem se tím jednu dobu dost zabývala, psala jsem o ní před lety i diplomku atd., a obecně jsem pro integraci zvýhodněných menšin (stejně jako v případě např. lidí si postižením apod.).
Ale musí se k tomu přistupovat komplexně, je to to mnohem složitější. Je potřeba podporovat vztah ke vzdělání, pomáhat těm rodinám které o to stojí, a ostatné přimět aby děti alespoň do školy posílaly (a i když to bude speciálné škola, která bude ale dobrá a bude je motivovat, proč ne?).
Někdy před cca. 10 lety vím že se hodně mluvilo o romských asistentech ve školách a romsých poradcích v komunitách, vím že to někdy opravdu fungovalo dobře - ty rodiny které měly zájem se ze špatné situace dostat (resp. umožnit to svým dětem) měly na koho se obrátit. Myslím že to někdy i nadále funguje, ale teď už jsem se tomu nevěnovala, tak neznám aktuální stav... (?) ~y~



 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Souhlasím - integrace ano, ALE... 

(10.2.2010 11:44:43)
~R^ Jen podepisuji, vše, co jsi napsala. Integrace ANO, ale musí pro ni být vytvořeny podmínky, například ti asistenti. No je to o penězích a asi trochu o lidech. Ani ve třídě, kde jsou všechny děti "v normě", asi není úplně jednoduché současně motivovat a rozvíjet ty slabší a přitom nebrzdit ty nejlepší. A když dítě vyžaduje speciální péči, je to ještě složitější.

A moc se mi líbí i myšlenka propustnosti. Praktická škola by nutně neměla znamenat konec šancí na jiné vzdělání než učební obor určený pro absolventy praktických škol.

Jinak článek je opravdu zajímavý. tale problematika mě oslovuje, syn má lehkou formu poruchy učení, školu sice celkem zvládá (známky sice nemá nijak oslnivé, ale o to přece vůbec nejde) "integrován" být nemusel a tudíž zatím není. Jenžepříští rok ho čeká druhý stupeň a může být hůř.
 maja 
  • 

Re: Souhlasím - integrace ano, ALE... 

(10.2.2010 20:16:51)
pokud vím, tak i z praktické šk. může dítě jít na střední , ne jen na obory pro absoloventy zvš. Jde ale o to, že to není jednoduché, musí se doučit na zkoušky a musí na to mít. Je to stejné jako se vrátit na běžnou zš...taky to jde, ale málo kdo to dokáže.
 mamula 


Re: Souhlasím - integrace ano, ALE... 

(10.2.2010 20:57:12)
Ale to už přece platí dávno, že žáci ze ZŠ praktických mohou jít na jakýkoliv učební obor a ne jen na ten, který je určen pro tento typ škol. Zvláště v současné době, kdy každá škola bojuje o každého učně, v tom není žádný problém. Ty děti sice musí hodně makat, mají i zpočátku problémy, ale většinou, když jsou pro daný obor zapálené, tak se přihlíží k výsledkům praxe, kde jsou naopak zručnější než žáci ze ZŠ, protože mají za sebou spoustu hodin dílen a umí se k lecčemu postavit. Jsou dokonce případy, že si ti nejlepší dokážou udělat i nástavbové studium.
 Jája (52 let) 
  • 

Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 10:00:24)
Něco podobného vyšlo i na
www.ihned.cz.
Viz: http://komentare.ihned.cz/c1-40430030-viktor-piorecky-nevracejme-do-skol-diskriminaci
(pročtěte si i diskusi)

Já jsem proti integraci - viz výše uvedená diskuse, nick Jarmila.
Kdyby se mělo u nás integrovat, budu osobně vozit vnouče do Rakouska nebo půjde na školu privátní, ale NEINTEGROVANOU. Je to proto, že integrace znamená snížit výuku normálních dětí na úroveň mentálně postižených, v případě Romů na úroveň, kdy se jim integrovat nechce a dělají všechno proto, aby se pokud možno nenaučili nic. Nechci mít z vnoučete blba jen proto, že nějakému magorovi na ministerstvu přeskočilo (a sám si dal dítě do výběrové školy, jako bývalá ministryně školství Buzková).
 *Aida* 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 10:06:24)
Mila Jajo,
integrace je o necem uplne jinem a z Vaseho nazoru se mi dela opravdu nevolno. Vice se vyjadrovat nebudu.
 babiki 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 10:23:44)
jajo, pokud tve vnouce je po Tobe, bude bohuzel blb at uz chodi na jakoukoliv skolu ~Rv
 Mlanka, NK 09/05, LA 01/10 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 11:13:54)
~R^
Velice trefne!
 zuzini 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 11:11:22)
~e~ úžasná babička, jen houšť
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 11:25:28)
Paní Jájo, nejdřív si zjistěte, co je to integrace. Nejde o to dát do běžné školy děti skutečně mentálně postižené. Jde o to aby v praktických /dříve zvláštních/ školách byli jen ty děti, které tam opravdu patří.
A co máte na mysli níkou úrovní Romů? Právě u Romu je někdy problém v tom, že dítě by inteligencí na běžnou základní školu stačilo, ale díky málo0 stimulujícímu prostředí skončí ve škole praktické. To je ale na jinou debatu.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 11:25:38)
Paní Jájo, nejdřív si zjistěte, co je to integrace. Nejde o to dát do běžné školy děti skutečně mentálně postižené. Jde o to aby v praktických /dříve zvláštních/ školách byli jen ty děti, které tam opravdu patří.
A co máte na mysli níkou úrovní Romů? Právě u Romu je někdy problém v tom, že dítě by inteligencí na běžnou základní školu stačilo, ale díky málo0 stimulujícímu prostředí skončí ve škole praktické. To je ale na jinou debatu.
 Jája 
  • 

Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 12:59:33)
jste na omylu. Já mezi Romy pracovala. Někteří z nich se integrovat chtěli, většina ale ne. Toho, kdo nechce, nijak nedonutíte. Jak praví přísloví "koně můžeš dovést k řece, ale nedonutíš ho, aby se z ní napil". S dětmi těch pokrokovějších Romů se pracovalo úžasně, protože je doma tlačili. Děti ostatních na to dlabaly a rodičům to bylo jedno. Tyto děti měly obrovské znalosti třeba o sexu, co učitelky ještě ve 40 neznaly, o tom tyto děti dost barvitě mezi vrstevníky vyprávěly, ze slovníku, který přitom používaly, se mi ježí chlupy dodneška. Ale co, třeba na to měly talent a jak tu někteří praví, talent je třeba rozvíjet...
Jak chcete integrovat někoho, kdo se sám integrovat nechce, chce jen šu**t, mít hodně dětí a nic nedělat? Ne že by většinové děti tuto touhu taky neměly, ale u nich spíš končí na úrovni vtipkování. Ty totiž chápou nutnost vzdělání a dá se s nimi aspoň v rozumné míře spolupracovat. Zatímco tak 75% Romů bylo celé vzdělání naprosto šumafuk.
Klidně mi nadejte do blbů, já na rozdíl od vás celou tu slavnou integraci zažila na vlastní kůži a ježí se mi z ní dodnes.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 14:06:44)
Mám pocit, že jedna mluvíme o koze a druhá o voze. Jde o to, aby ty děti, které jsou schopné zvládnout základní školu neskončily zbytečně v praktických. Nic víc a nic míň,
A co se Romů týče, to je na dlouhou debatu, ale v souvilosti s článkem jde o to, že děti z rodin, které o to stojí, by měly dostat šanci. Co mám na mysli? Modelový případ: rodiče nemají téměř žádné vzdělání a díky prostředí kde vyrůstali netuší jak s dítětem pracovat, aby bylo připravené na školu a jak mu pomáhat se školní přípravou. Mimochodem to se nemusí týkat jen Romů. A přitom jsou to současně rodiče, kteří si uvědomují, že vzdělání je pro jejich dítě důležité. Právě tady je potřeba pomoci. Ty nejnadanější děti to nakonec možná zvládnou. Jenže k dosažení slušných školních výsledků průměrné a hlavně lehce podprůměrné dítě potřebuje alespoň trochu vést a pomáhat s učením. A pokud rodina chce, ale neumí to? Tady je potřeba pomoci.
Jo ideální by bylo pomoci i dětem, kde o to rodina nestojí, ale tam to je asi opravdu hodně těžké.
Upozorňuji, že stále hovořím o o dětech v rámci "normy", normálně vzdělatelně.

Jinak souhlas s tím, že integrace za každou cenu nepomůže vlasně nikomu. To ale neznamená a priory zavrhovat integraci vůbec. Jde o to integrovat tak, aby to mělo smysl a neudělalo víc škody než užitku. Jednoduché to není..
 Jája 
  • 

Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 16:52:47)
V praktické škole končila hodně dětí, které byly problémové chováním, ale normální základku by zvládly. proč se ale měl učitel zabývat jedním rošťákem, na kterého nic neplatilo, lítal po třídě jako zběsilý, skákal po lavicích. Pár pohlavků mu dát neměl, když si vyřve hlasivky, pak jen svoje. Že by to měl kompenzované? Kým a čím? Maximálně po několika letech opustil školství a měl problémy s nervy a stím, co bude dál dělat. Tak se škola v tichosti obrátila na ped.-psych. poradnu a dítko bylo přeřazeno do školy praktické. Ano, mělo na školu normální, ale proč se s ním peklovat, když rozvrátilo vyučování v normální třídě?
Já měla takových děcek ve třídě víc. Bez ohledu na nějaké zásady a na nějaké osnovy šly mezi vyučováním na hoďku až dvě ven, já mezi ně hodila mičudu a oni se totálně uštvali (měla jsem kliku, že to byli samí kluci). Pak se s nimi dalo další 4 hoďky pracovat, protože oni ani nemohli stát na nohou. Když jich byl lichý počet, lítala jsem po hřišti s nimi. V té době jsem měla báječnou fyzičku, takové dvě hoďky rychlého fotbalu dají zabrat. Když jsem odcházela ze školství, recept jsem nikomu neříkala. Moje děcka byla stejně zanedlouho přeřazena do jiného zařízení, on se v té speciálce s nima nikdo nechtěl zlobit.
 Veveruše 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(15.2.2010 21:04:44)
Tak bych řekla, že paní Jája docela ví, o čem píše... Když někdo řekne např. "Češi jsou srabi", je to O.K., ale proboha, hlavně ani křivého slůvka o Romech... (nedejbože, aby někdo vyslovil zakázané slovo "Cikán", to je snad horší, než namalovat hákový kříž~2~). Že by těm antirasistkám ještě žádný z nich nic neukradl? Možná měly to štěstí, že s žádným z nich nechodily do třídy a v tramvaji buď včas vystoupily, nebo žijí někde, kde Romů moc není, nebo jezdí autem~j~. Anebo své věci vydaly dobrovolně s pocitem, že pomáhají utlašované menšině~a~
 ivetis 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(16.2.2010 15:34:03)
100%souhlasím~R^
 ivetis 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(16.2.2010 15:34:14)
100%souhlasím~R^
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(10.2.2010 20:45:01)
O integraci se mluví i v případě nadaných dětí na běžné škole ~;)
 Lída+2 


Re: Něco podobného vyšlo i na www.ihned.cz 

(11.2.2010 8:47:26)
četla jsem článek v papírových novinách minulý týden.

A musím říci...docela mě naštval.

Mladší syn loni prvňáček. Dětí bylo 25..z toho 3 integrovaný s různýma druhy poruch..potřebovali asistenta+ další(č. 4) Danova kamarádka má obrnu(ale chodí s nima dál je na tom moc dobře)
úča sama říkala to nějak půjde s asistentem to zvládnem.

Výsledek..syn je v druhý a je jich 23. 2 holčičky odešli do "zvláštní školy" i s asistentkou

A proč to nešlo...prootže ty 2 na základní školu neměli ani s X odkladama...prootže Irenka neustále vykřikovala, že jsme denně poslouchala Daníka 1/4 roku...že neslyší paní učitelku...Irenka pořád křičí a haleká na třídu....
Takže po 1/4 roce sebrali ty 3 děti a prostě je učila asistentka extra v jiný třídě,aby aspoň tomu zbytku zajistili klid......a úča lítala mezi dvěma třídama....má můj obdiv, že to vydržela tak dlouho.

Já jsem ráda, že rušička Irenka je pryč.....a vím, že se tu na mě sesype sposuta lidí, že jsem hnusná,ale já chci,aby syn učitelku slyšel a ná,aby mu za zády halekala nějaká slečna....i když za to nemůže.~d~

Starší syn má ve třídě holčinu s obrnou, která je v pohodě...jen má taky něco s rukou....jako DAnova kamrádka...a 3 děti s DYS(dost velkýma) tam problémy nejsou.
 *Aida* 


Jak je to v tom zahranici 

(10.2.2010 10:04:12)
Ja bych jen prispela malicko tim, jak je to s tou integraci v zahranici. Mam syna autistu a dceru, ktera je hlucha a oba dva jsou integrovani v bezne zakladni skole v Londyne. Myslim si, ze autorka clanku to vidi opravdu trosku ruzove.
Cituji: "Pokud se argumentuje tím, že ve vyspělé Evropě integrace školsky méně úspěšných dětí funguje dobře, je to tím, že tam mají poněkud jiné podmínky ve školách, hlavně mají větší počet pedagogických pracovníků, což jim umožňuje s dětmi daleko více individuálně pracovat. V podstatě nemají téměř zvláštní školy proto, že pomůcky i speciální pedagogy mají přímo v základních školách - to u nás ovšem většinou není."
Vetsi pocet pedagogickych pracovniku opravdu neni. Lide, kteri delaji asistenty postizenym detem nemusi mit ZADNE vzdelani, o necem vzdalene pedagogickem se neda ani mluvit. Syn ma sveho asistenta a nastesti nase skola ma pro sve asistenty opravdu dobry vzdelavaci program, ovsem tady zalezi na tom, kolik ta ktera skola obetuje na takove vzdelavani penez ze sveho rozpoctu. Dcera ma jednou tydne hodinu s ucitelkou specializovanou na poruchy sluchu a tim to hasne. Specialni skoly tady jsou a je jich dost, ne ze ne. Akorat ze jsou pro stat o hodne hodne drazsi, takze je vzdy snaha radeji integrovat. A jakmile je dite integrovane a dela jakykoliv pokrok, je temer nemozne ho dostat do specialni skoly.
Co je tady ovsem velice pozitivni je, ze deti, ktere potrebuji asistenta dostanou papir zvany "Statement of Special Educational Needs" a tam je presne napsano, co to dite potrebuje, kolik hodin asistence, jake programy atd a s tim papirem skola dostane i urcitou castku penez spolu s legalni zodpovednosti to vse splnit. A muzete se pak domahat u soudu, pokud skola neplni.
Integrace funguje a nekdy nefunguje. Ceska Republika by se mela rozhlednout po tech statech, kde to funguje a vybrat si nejaky model, nebo kombinaci vice modelu a to pak aplikovat. Bez penez a asistentu to ovsem nepujde.
Pokud by mel kdokoliv zajem o vice informaci, ozvete se na mail. Ale ozvu se az po 20.2., prave odjizdime na dovolenou, jsou tu pristi tyden prazdniny.

 Červánek 


Re: Jak je to v tom zahranici 

(10.2.2010 10:59:46)
Aido, ráda tě po dlouhé době vidím, až se vrátíš z dovolené, ozveš se mi? Samozřejmě po tobě budu něco chtít:o)
 Červánek 


Re: Jak je to v tom zahranici 

(10.2.2010 11:00:33)
Aido, ráda tě po dlouhé době vidím, až se vrátíš z dovolené, ozveš se mi? Samozřejmě po tobě budu něco chtít:o)
 MM, 2 kluci 


Re: Jak je to v tom zahranici 

(10.2.2010 11:49:10)
Zrovna jsem se na to ptala na jednom německém foru, kam také chodím. Také mám nějaké info, protože máme v rodině učitelku, která v německém školství pracuje...

Jednotlivé postupy při plnění integrace se liší v různých spolkovýc zemí, ale celkově jde o to, aby v těch tzv. zvláštnch či podpůrných školách (Förderschulen) zůstalo co nejméně dětí a co nejjvíce se jich integrovalo do normálních škol. To se děje prostřednictvím integr. tříd, kde jsou mezi "normálními" dětmi i děti s handicapem. Pracuje tam s nimi speciální pedagog/asistent. Ten ae není ve třídě pořád, má jich na starosti víc. Jsou prý děti, pro které je to fajn a naopak děti, které to i přesto nezvládnou a potřebovaly by spíš tu "svoji" zvláštní školu. Problém je také v tom, když jsou navíc ve třídě děti s nápadnýn chováním (podobné třeba zdejším romslým dětem). Pak je to v podstate jako tady. Ale přece jen se ta integrace asi bere poněkud víc koncepepčně, aspoń mám ten dojem (?).

I když jedna účastnice diskuse tam psala, že u ních zrušili jednu speciální školy pro děti s jazykovými/řečovými problémy a ti učotelé ted jezdí po celém okrese a obstarívají své "ovečky", které jsou teď roztroušené po normálních školách v okolí. Tak nevím, to mi také přijde nepřílíš šťastné řešení. Myslím že ta péče pak moc intenzivní být nemůže - ale hlavně že se zrušila zvláštní škola a děti chod do "normální". Těžko říct, je to složoté téma... ~d~
 MM, 2 kluci 


Ohl. Německa - koho to zajímá blíže... 

(10.2.2010 11:59:20)
... a umí německy, zde je zmíněná diskuse:

http://www.rund-ums-baby.de/grundschule/beitrag.htm?id=72178
 Červánek 


Re: Jak je to v tom zahranici 

(10.2.2010 11:59:28)
MM, mám také dost osobní zkušenosti z Bavorska - a domnívám se, že pokud srovnám vzdělávání mé dcery a její sestry, tak vychází české školství o dost lépe. Ale je to o štěstí na lidi - učitele, tzv. odborníky atd.
A mmch, dost drsná byla zkušenost s rasismem (holky jsou obě tmavé) přímo v katolické mateřské školce...
 MM, 2 kluci 


Červánku... 

(10.2.2010 12:05:24)
... to je sílá s tím rasismem :-(! No zrovna v Bavorsku a v katolickém prostředí si to dokážu bohužel docela představit...

A ohl. úrovně vzdělání máš možná pravdu, slýchám to častěji. Těžko říct... ~d~

Kdyžtak - dala jsem sem teď odkaz na tu německou diskusi, kdyby Tě to zajímalo...
 Červánek 


Re: Červánku... 

(10.2.2010 12:08:30)
MM, díky moc - ale nějak nemám chuť se dohadovat na zdejším fóru, natož v prostředí, které sice znám z hlediska "dítěte" - ale neznám z hlediska zákonů apod.
Jinak ta šílená zkušenost byla ještě tak moc zajímavá v tom, že my jsme přijely s dcerou na návštěvu a ségru jsme šly odvést do školky a potom jsme ji vyzvedávaly. Mluvila jsem chvíli s ředitelkou a potom odpoledne povídám kamarádce, že tam bych nenechala svoji dceru ani pět minut. Po našem odjezdu - asi týden na to - prasklo to, že si s malou děti ve školce nehrají proto, že je černá...a že to vlastně učitelky tiše podporují...
 Iris 
  • 

Sleva 30% 

(10.2.2010 16:42:05)

Snaha ušetřit státní peníze, to je hlavním motivem řečí o integraci.
 MM, 2 kluci 


Iris, to mě napadlo taky... 

(10.2.2010 17:23:51)
... jestli to není takové úsporné opatření pod "politicky korektní" rouškou...?

Protože já si nemůžu pomoct - ať to otáčím jak chci, vždy mi vyjde, že v novém modelu mají ty děti se zvláštními potřebami méně individuální péče než předtím ve "své" zvláštní škole. A přitom, když to mají zvládnout ve škole normální, potřebovaly by péči spíše větší!

Ano, také se mi nelíbí, že zvláštní škola má punc něčeho podřadného a ty děti nemají dobré perspektivy. Ale kdyby byly propustnější a děti by mohly při dobrém výkonu přejít na normální ZŠ...?

Pro opravdovou integraci, pokud by se tato cesta zvolila jako koncept, by se ale nesměly zvláštní školy rušit, nýbrž by se (včetně všech učitelů, pomůcek, prostor atd.) musely spojit s těmi normálními, aby vznikla jakási jednotná škola "pro všechny"! Tam by ti bývalí učitelé z praktickcýh škol se v rámci normálniho vyučování indiiduálne věnovali těm žákům, kteří to potřebují (ať už ze zdravotních či sociálních důvodů apod.), fungovali by vlastně jako asistenti.

No ale to nějak nevidím reálně, vyžadovalo by to nemalé finance, vůli k zásadní změně atd. ~a~
 mamula 


Re: Iris, to mě napadlo taky... 

(10.2.2010 21:26:38)
No co se týče toho, aby děti mohly při dobrém výkonu zpátky do ZŠ, měli jsme několik dětí, které se zhruba po roce dokázaly hodně vylepšit, ale když jsem jim navrhla, zda by se nechtěly vrátit, tak o takové alternativě nechtěly vůbec mluvit,konečně totiž zažívaly úspěch, jedno děvče dokonce řeklo, že ani za zlaté prase~t~, mimochodem dnes je z ní i přes absolvování pouze zvláštní školy a následně učebního oboru zdatná číšnice, navíc z ní vyzařuje sebejistota a spokojenost.
Navíc, když jsme pořádaly den otevřených dveří a přišly se podívat učitelky ze základky, tak vůbec ty děti, které ještě před rokem učily, vůbec nepoznávaly, jak rozkvetly a nechápaly, jak to, že se hlásí a jsou tak aktivní...~:-D
 Andy 
  • 

Re: Jak je to v tom zahranici 

(12.2.2010 17:23:45)
Jen trochu poopravim, tzv. "Statement of special educational needs" nedostane jen dite, ktere potrebuje asistenta. Dostane ho jakkoliv postizene dite i to, ktere bude zarazeno do specialni skoly, vetsina takovych skol prave pro zarazeni ditete takovyhle statement potrebuje a bez nej dite nezaradi. Ovsem ziskat ho je pekne na povazenou. Me trvalo 3 mesice upornyho obihani a vysvetlovani a dozadovani se nez mi nekdo vyhovel a uznal,ze tento statement je vazne u syna zapotrebi.
 Jana 
  • 

Škola 

(10.2.2010 11:07:25)
Dobrý den.
Můj syn začal tento rok navštěvovat 1. ročník školy.Třída 1.ročníku je spojena se 4.ročníkem.Prvňáků je 7 a 4 čtyři. Syn měl od malička problémy s udržením koncentrace s hyperaktivitou.Škola o tom věděla.Do první třídy se strašně těšil.Bohužel nastaly problémy,nepracoval,válel se po lavici,ztrácel věci a paní učitelka nám sdělila,že je potřeba navštívit PPP.Učinili jsme a verdikt zněl: LMD -nástup do zvláštní školy bez odkladu. Všichni,co jej znají(učitelky v MŠ,sousedé,rodina)nesouhlasili s tímto zařazením,takže jsme jej zkusili ve škole ponechat.Paní učitelka se s námi na oko snažila spolupracovat,ale z jiných zdrojů jsme se dozvěděli,že jej místo individuálního přístupu nechá sedět samotného(čímž ještě více nechce se zapojit do výuky)a samozřejmě ruší ostatní,bije spolužáky atd.Situace došla tak daleko,že nechtěl do školy,začal mít tiky a bolení břicha.Všechny úkoly,které měl plnit ve škole jsme dopisovali doma+domácí úkoly.Již v říjnu byl hodnocen pětkami(ne z neznalosti,ale z nesplnění úkolů).Na vysvědčení měl mít dvě 3.To nás dost rozlítilo a zvážili jsme pro a proti a kluka dali na jinou školu.Je tam ve třídě pouze 7 prvňáků a je tam velmi spokojen.Nosí samé jedničky - je hodnocen za to,co napíše a ne za to,že úkol nedodělá.Doma věnujeme asi více času probírání látky,psaní písmen,než ostatní vrstevníci.Takže si myslím,že integrace do školy je možná,ale také velice záleží na učitelkách a jejich přístupu k takovým dětem.
 olsche 


Re: Škola 

(12.2.2010 16:29:58)
Jani a k tomu bych doplnila, že záleží i na tom, jak spolupracuje rodina. Už to tady někdo psal. Kdybys na synka kašlala, nedělala s ním, asi by mu změna školy nepomohla. Ve spec. školách často končí děti, kterým se doma nikdo nevěnuje, péče učitelky nestačí, ale přitom by třeba klasickou základku zvládlo. Znám takových dětí dost a dost.
Každopádně je to paráda, že mu pomohla změna školy a držím palce. ~R^
 Anadar 


Naprostý souhlas 

(10.2.2010 11:12:12)
Sama jsme řešila problém menších rozměrů ,ale vycházející ze stejných kořenů.
V běžné základce vzdělávací proces probíhá tak do druhé lavice.Ostatní žactvo,nevyrušuje-li,prochází s trojkami,vzděláváním nezasaženo.Jsou vyučováni ti(spíše ty),které to těší,jsou úspěšní a vlastně to ani nepotřebují,zvládli by to jen nasáváním ze zadní lavice při mimochodném čtení Harry Pottera.I paní učitelku víc těší komunikovat s dětmi,u kterých vidí zpětnou vazbu,než s těmi truhlíky,kterým se po několika letech ta vyjmenovaná slova nedaří vtlouci do hlavy.
Troufám si říci , že praktická integrace dětí s běžnými poruchami učení taky dost pokulhává.
Řešit za této situace integraci zvláštňáků mezi záklaďáky je pitomost nejhrubšího zrna.Paní ministryně,která mi leží v žaludku již od bezohledného prosazování státních maturit,připomíná maloměstskou paničku,která bude integrovat "aby nás sousedi nepomlouvali".
 Bibina16 


Re: Naprostý souhlas 

(10.2.2010 12:53:28)
Zdravím,
mám dceru ,která od třetí třídy musela přestoupit do praktické školy.Hloupá nebyla ,jen pomalá ,nedržela v učivu krok s ostatními dětmi ve třídě.Když nastoupila do praktické školy,hodně se mi i dceři ulevilo,najednou byla nejlepší ve třídě.Ale pořád jsem si říkala,že má na víc a že tam nemá co dělat.Připadalo mi ,že má na více .Ted je na učilišti ,kde jsou nejen děti s praktických škol,ale i ze základních,ty které byly slabší a opět je má dcera ta nejlepší.Učivo zvládá výborně s chováním neměla nikdy problémy.Myslím,že kdyby na základních školách bylo nějaké individuální doučování,zvládla by i základní školu a mohla se dostat na lepší obor ,který by ji i bavil a vtom oboru mohla pokračovat nadále i v životě.
 Bibina16 


Re: Naprostý souhlas 

(10.2.2010 12:53:39)
Zdravím,
mám dceru ,která od třetí třídy musela přestoupit do praktické školy.Hloupá nebyla ,jen pomalá ,nedržela v učivu krok s ostatními dětmi ve třídě.Když nastoupila do praktické školy,hodně se mi i dceři ulevilo,najednou byla nejlepší ve třídě.Ale pořád jsem si říkala,že má na víc a že tam nemá co dělat.Připadalo mi ,že má na více .Ted je na učilišti ,kde jsou nejen děti s praktických škol,ale i ze základních,ty které byly slabší a opět je má dcera ta nejlepší.Učivo zvládá výborně s chováním neměla nikdy problémy.Myslím,že kdyby na základních školách bylo nějaké individuální doučování,zvládla by i základní školu a mohla se dostat na lepší obor ,který by ji i bavil a vtom oboru mohla pokračovat nadále i v životě.
 Anadar 


Naprostý souhlas 

(10.2.2010 11:12:12)
Sama jsme řešila problém menších rozměrů ,ale vycházející ze stejných kořenů.
V běžné základce vzdělávací proces probíhá tak do druhé lavice.Ostatní žactvo,nevyrušuje-li,prochází s trojkami,vzděláváním nezasaženo.Jsou vyučováni ti(spíše ty),které to těší,jsou úspěšní a vlastně to ani nepotřebují,zvládli by to jen nasáváním ze zadní lavice při mimochodném čtení Harry Pottera.I paní učitelku víc těší komunikovat s dětmi,u kterých vidí zpětnou vazbu,než s těmi truhlíky,kterým se po několika letech ta vyjmenovaná slova nedaří vtlouci do hlavy.
Troufám si říci , že praktická integrace dětí s běžnými poruchami učení taky dost pokulhává.
Řešit za této situace integraci zvláštňáků mezi záklaďáky je pitomost nejhrubšího zrna.Paní ministryně,která mi leží v žaludku již od bezohledného prosazování státních maturit,připomíná maloměstskou paničku,která bude integrovat "aby nás sousedi nepomlouvali".
 Ivka (dva kluci) 


Integrace chycená za špatný konec 

(10.2.2010 11:21:32)
Mí synové ("většinoví" co do intelektu, barvy pleti, zdravotního stavu) chodí do integrované MŠ a starší i do integrované ZŠ. Mám pocit, že hlavně na ZŠ paní ředitelka chytila integraci za špatný konec. Integrování jsou jak žáci tělesně postižení (kde asistent plně vykompenzuje handicap a žák dosáhne rovnocenného vzdělání jako zdraví spolužáci-což je podle mě smyslem integrace), tak i děti mentálně postižené, např. s Downovým syndomem - a to je věc, kde pochybuji o smyslu. Takové dítě sice má svého asistenta, ale s ostatními nekomunikuje, s výukou nedokáže držet krok, nenaučí se ani číst, do kolektivu se přes veškerou snahu nezapojí. Je otázkou, zda by nedosáhlo větších pokroků ve specializovaném zařízení, a to i z hlediska jeho psychiky, kde by mezi dětmi se stejně nastavenou startovní čárou mohlo zažívat skutečné úspěchy, zatímco na běžné ZŠ bude vždy ten "speciální" ze zvláštním hodnocením a zvláštními pravidly. Kontakt se zdravou populací a "normálním" světem přece mohou zajistit zájmové útvary (keramické dílny, hudební kroužky...) Na druhou stranu zůstávají v ZŠ zcela bez podpory děti, které by byly vzdělání schopny, "jen" na ně doma nemají čas, něco se u nich zanedbalo, nikdo s nimi nezašel do PPP a neodhalil poruchy učení...paní učitelka to nespasí, má tam dalších 20 dětí a osovy, které ji nutí cválat dál. Takovéto děti (kterých je určitě několik v každé třídě!!!) si podle mě zaslouží asistenta, neboť s pomocí mohou svůj handicap překonat a dosáhnout plnohodnotného vzdělání. Proto podle mě patří asistent do KAŽDÉ třídy prvního stupně, právě na včasnou pomoc "normálním" zaostávajícím dětem (třeba vůbec ne z důvodu nižší inteligence!), neboť potíže se nabalují a "nůžky" se rychle rozevírají. Můj syn je jedničkář, ale troufám si tvrdit, že je to do velké míry i tím, že se mu mohu po škole věnovat-hlavně první dva roky, teď ve čtvrté třídě už je dost samostatný, ale i tak s ním několikrát týdně něco opakuji, dovysvětluji apod. Mám pocit, že škola (osnovy) jsou tak i nastavené, že se počítá s domácí přípravou, což není šťastné, protože všechny děti pro to doma nemají podmínky či podporu. Vůbec nemám přehled o tom, z čeho se platí asistenti, jaká jsou pravidla určování, kdo má "nárok" na asistenta a kdo ne, zda lze např. k tomuto využít družinářky (pracující na zkrácený úvazek a dopoledne nevyužité?)- píšu jen laický pohled matky dětí, které mají mezi kamarády tělesně i mentálně postižené s asistenty, i "normální" děti bez asistentů, kterým to ale "nejde" a školu nezvládají a trvalé neúspěchy je podle mě celoživotně poznamenají.
 ALianan 


Re: Integrace chycená za špatný konec 

(10.2.2010 12:10:42)
V rodině máme podobnou zkušenost. Neteř chodí do první třídy s DS spolužákem. Ikdyž se učitelka klučinovi hodně věnuje, stejně výuku nestíha a ostatní jsou oproti jiným třídám pozadu. Vše se přizpůsobuje klučinovi s DS.


Přijde mi to až směšné na jednu stranu se snažíme integrovat dětí, které na normální školu namají a potřebovali by zvláštní péči. Na druhou stranu chytré děti s problémem končí ve zvláštní škole.~a~
 Winky 
  • 

Re: Integrace chycená za špatný konec 

(10.2.2010 13:07:18)
mám podobný dojem.

sousloví "osnovy ji nutí cválat dál" by se dalo tesat do kamene....

Celkově mě "unifikovanost" vzdělání (tím pádem i maturit) leze krkem, já jsem naopak pro co největší rozptyl - typů škol, typů výuky, postgraduálních programů které budou uznávány jako dostatečná kvalifikace (čílí mě ubohost některých bakalářských programů na VŠ jen proto že nějaký zákon nakázal nově určitou pozici ve státní správě zastávat s VŠ titulem.....) a skutečná UNIVERZITA bude pro skutečné studenty, tj. ty kteří se učit chtějí, mají motivaci a zájem něco dokázat v dané odbornosti. Nesdílím dojem vládních činitelů že "kvóta" osob s VŠ titulem v republice musí dosahovat X%
 maja 
  • 

Re: Integrace chycená za špatný konec 

(11.2.2010 19:13:48)
podle mě , to co píšete není až tak úplně pravda....moje dítě chodí do soukromé školy a škola každoročně prochází tvrdým zkoumáním školní inspekce , zda vše je podle osnov a každý rodič má právo tuto zprávo vidět a rodiče náramně zajímá jestli jsou osnovy plněny nebo ne. Pokud ne , mají rodiče okamžitě obavy , zda jejich dítě uspěje při přechodu na gymnázium , ať už do jako 6. třídy nebo 8. třídy nebo do prváku na střední. Protože tam chodí děti jak "chytré" tak "slabé" tak se musí brát ohledy na ty i na ty.
 ALianan 


Re: Integrace chycená za špatný konec 

(10.2.2010 13:39:38)
Pak by chtělo předělat celé školství od základu. Ne jen vzít dítě s postižením a dát ho do přeplněné třídy.

Celkem tě chápu, já diktáty nepsala nikdy - mám dys poruchu. Je to složité a asi to bude dlouho trvat, než se to vyřeší k spokojenosti všech.
 Kačislava 


Pane Vážný, 

(10.2.2010 15:36:24)
kam chodil do školy Váš syn? Můj syn má různé poruchy učení a dysfázii, ale retardovaný není. Máme ale v ZŠ určité potíže, tak by mě taková škola zajímala... Děkuju za odpověď.
 maja 
  • 

Re: Integrace chycená za špatný konec 

(11.2.2010 19:23:19)
Tohle není vůbec jednoduché a to hlavně z pohledu dětí ...v takovém systému není totiž spravedlnost a děti jsou na tohle hodně háklivé. Můžete to vysvětlovat horem dolem, pracovat s tím a stejně to nese problémy. My máme doma jak dítě "chytré" tak to dítě do zvláštky. Vím o čem mluvím. I doma jsou s tím problémy, chytřejší dítě bere jako nespravedlnost spoustu věcí...že méně nadené dítě nemusí dělat to a to a chytré ano, že chytrému za leccos vynadáte a slabšímu volíte jiný adektvátní trest. Dcera chodí do třídy s dívkou, která evidentně patří do zvláštní školy, není to sice down. syndrom, ale dítě velmi opžděné, s vělkými vzdělávacími a výchovnými problémy. Dítě s problémy provokuje , má úlevy, může to co ostatní nemohou, je mu promíjeno, děti jsou nuceny se mu přizpůsobovat, brát na něj ohledy a pod...neustále denně jsou s tím problémy, a to se jedná o školu dbře vedenou..přesto se to nezvládá.
Všem by bylo lépe, i té slečně, kdyby byla mezi svými...byla by uznávaná, měla by svou hodnotu...ale takhle? Je to "ocas" ...prostě nesnášené, trpěné dítě, bez budování své vlastní hodnoty... mezi sobě rovnými by třeba zářila, byla by dobrá v něčem co by ocenili , ale tady prstě nemá šanci....
 x x 


Nějak 

(10.2.2010 11:38:15)
... mi nejde do hlavy, zda valná většina romských dětí pobývala do 3 let v kojeneckém ústavu? To je přece nesmysl. Myslím, že hodně velké procento romských dětí žije se svými biologickými rodiči. A naopak - bílé děti nebývají v kojeneckých ústavech? Nechápu proč to dělení v tomto článku. Myslím, že problém je ten, že romské děti, byť srovnatelně inteligentní, jsou prostě hůře vzdělavatelné tak nějak od přírody a nemyslím to nyní notabene nějak špatně. Tu nálepku "jinakosti" si s sebou prostě ponesou i romské děti z běžných rodin. Chodila jsem do třídy s romskými dětmi z na naše poměry spořádaných rodin a přesto měly velké problémy s výukou. Co s tím, netuším, nejsem pedagog. Jak ale chcete dosáhnout, aby se v romských rodinách, či v sociálně slabých rodinách dětem rodiče věnovali, kontrolovali jejich školní přípravu, když sami rodiče jsou mnohdy lidé se základním vzděláním a vzdělání jako takové pro ně není prioritou? Myslím, že každý hold asi dobrý student být nemůže, byť je to sebevíc smutné. Nemyslím si, že je v kompetenci běžné učitelny prvního stupně věnovat se nad rámec více těm hůře vzdělatelným dětem, než těm většinovým.
 kreditka 


Re: Nějak 

(10.2.2010 21:02:19)
Žabátko vystihla jsi to naprosto přesně. Jak už jsem psala s jednou takovou žákyní jsem chodila do třídy - rodiče neměli prakticky žádné vzdělání, žilo se ze soc. dávek, pokud chtěla dívka pomůcky jako ostatní spolužáci musela si je nakrást, zájem o školu minimální apod. Učitelky kdyby se přetrhly tak s ní nic nezmohly, úkoly nenosila, protože neměla sešity, školní učebnice skončily nikdo neví kde, s rodiči domluva žádná....No dnes jde tato dívka ve šlépějích rodičů, nepracuje (není to tak dávno co jsem ji potkala a ona nemohla pochopit že jdu do práce, ať jdu raději na sociálku...~e~) má 3 děti, které nejspíš půjdou dál v jejich šlépějích ~Rv Možná je to smutný případ, ale i kdyby se učitelky ve škole přetrhly, tak by nic nezmohly...jak už tu někdo psal "Můžeš koně dovézt k vodě, ale nikdy ho nedonutíš se napít když nechce"
 mamula 


Re: Nějak 

(10.2.2010 21:41:52)
Přesně tak, když rodina nemá zájem, nic učitel nezmůže. Už je to hodně let, kdy jsem měla ve třídě jednoho romského chlapce, který nemohl pořád pochopit čtení ani nejjednodušších slabik. Chtěla jsem si ho tam vždycky nechat chvíli po vyučování, abych se mohla věnovat jenom jemu (jinak jsem měla ve třídě 3 ročníky) a přiběhl na mě tatínek žáka, že to teda ne, že žádné doučování nebude, že to nevadí, když se kluk nenaučí číst, že on taky neumí ani číst, ani psát a nikdy mu to nevadilo~t~.
 Anadar 


Re: Článek se mi moc nelíbí 

(10.2.2010 12:44:44)
Chudák kluk.Krev , pot a slzy ,to mi nějak nejde dohromady s žákem prvního stupně.
 Lenka, 1 dcera 


Re: Článek se mi moc nelíbí 

(10.2.2010 13:01:39)
Vážný, klobouk dolů~R^ Souhlasím, článek se mi taky moc nelíbí, nějak jsem z něj pochopila, že řešením by podle autorky mělo být zachování zvláštních škol. Podle mne je cestou integrace s podporou asistentů + komplexní řešení (zahrnující přípravu znevýhodněných dětí všude, kde to aspoň trošku jde). Tak, jak to autorka popisuje, totiž že ostatní děti doplácejí na zpackanou integraci, je o tom, že integrace se dá zpackat, ale za to nemůže sama myšlenka integrace, ani ty děti. Takže pokud by mělo jít o nějakou rodičovskou skupinu, tak já bych se přidala do té, co prosazuje peníze na integraci, kde bude dost aistentů a menší třídy, kde budou zastoupeny děti jak s hendikepem, tak i s nadáním, prostě normální vzorek populace.
 Iris 
  • 

Re: Rodiče 

(10.2.2010 15:31:22)

Souhlasím, že děti, kterým jsou rodiče ochotni se věnovat jsou integrovatelné téměř za všech okolností. Jenže část rodičů se dětem z různých důvodů nevěnuje a pokud má takové dítě ještě nějaký problém navíc, stává se pro běžnou třídu přítěží. Na druhou stranu naše školství je dlohodobě kritizováno, za nerovný přístup ke vzdělání (děti nevzdělaných rodičů mají ztížený přístup ke vzdělání). Pokud bychom toto chtěli odstranit, museli by všechny děti mít možnost naučit se vše ve škole a domácí úkoly by měly být zvladatelné bez pomoci dospělého. Jenže to by znamenalo max.15 žáků ve třídě, 1-3 asistenti učitele v každé třídě, dostatek pomůcek, dostatek motivovaných učitelů (slušně zaplacených, společností ceněných). Celé naše školství je tak trochu "domo robo". V této situaci se kloním na stranu co největší separace žáků do různých typů škol, aby se šance na slušné vzdělání dostalo alespoň někomu.
 Iris 
  • 

Re: Rodiče 

(11.2.2010 11:50:52)

Smekám.
 Iris 
  • 

Re: Rodiče 

(11.2.2010 12:00:00)

České školství je tak zavedené. Pokud chci mít vzdělané děti, musím si je vzdělávat sám, případně platit dost velké peníze, ale tam je potřeba dát velký pozor, komu ty peníze dávám.
 maja 
  • 

Re: Rodiče 

(11.2.2010 19:36:15)
Dělá to na mě dojem, že se domníváte , že děti , které chodí do zvláštek mají rodiče, kteří se jim dost nevěnují ... jen chci upozornit na to, že jsou i děti, že i kdybyste se s nima učil doma o 106, obětoval jim práci a já nevím co ještě , tak to prostě nepomůže...nehledě na to, že naše dítě má také poruchu soustředění, je medikováno , ale představa, že by se s ním dalo doma učit déle než půl hodiny je naprosto mimo realitu.
 Iris 
  • 

Re: Rodiče 

(11.2.2010 20:29:24)

Ne, ne. To se nedomnívám. Problém zvlášťních škol je v tom, že se tam mísí děti, kterým se rodiče nevěnují a děti, které mají nějaké faktické zdravotní znevýhodnění. Např. u dítěte s Down syndromem bych se dost bála, že se stane obětí šikany.
 maja 
  • 

Re: Rodiče 

(12.2.2010 6:42:42)
když teď nad tím přemýšlím, tak u nás ve zvl. škole jsou děti s down. syndromem, je jich tam poměrně dost, jsou ale až na druhém stupni a jsou v jiném "oddělení" než klasické děti ve zvl. šk. Takže tam dochází k rozdělení. Teď jak jste to napsala mě dochází...kde jsou prvostupňový downíci? Buď zrovna žádní nejsou nebo jsou integ. v normálních školách a na 2. stupni už to nejde tak přecházejí. ...ale jinak, naše dítě není down. , je to dítě postižené mentálně jinak a také se stává samo obětí šikany. A to právě proto, že s ním chodí děti sociálně velmi dobře zralé, co mají za problém nevím, na pohled vypadají ok, což samožřejmě nic neznamená, jsou to děti většinou tmavší a velmi dobří manipulátoři...právě proto bych velmi uvítala rozdělení do tříd nebo snad lépe ještě škol podle toho , jestli je dítě postižené nebo "jen" nevychovatelné, nebo na něj rodiče nemají čas a pod. Aby se prostě oddělili postižení od nevychovanců. Protože v praxi to tak není, je to mix a nese to spoustu problémů.
 Iris 
  • 

Politika vzdělávání 

(12.2.2010 10:55:51)

To je věc politického rozhodnutí, jakým směrem se má ubírat školství.
Buď se dohodneme, že chceme investovat co nejméně peněz - zrušíme speciální školy, ve třídách po 30ti dětech bude mix problémových, průměrných, nadaných děti. Problémoví budou propadat, snaživí průměrní budou mít jedničky, stejně jako nadaní. Učitel v takové třídě mnoho nezmůže, takže stačí nějaké minimální vzdělání a minimální plat. Rodiče, kteří o vzdělávání dětí stojí, si děti budou vzdělávat ve volném čase.

Nebo se dohodneme, že chceme co nejkvalitnější školství, i za cenu toho, že budeme bez dálnic, Sazka Areny apod. Potom je vhodné mít co nejvíce typů škol (i školek), s menším počtem žáků na učitele. A s možností přestupů mezi jednotlivými školami. A učitele motivovat společenským uznáním a platem.

Co se týká praktických škol, asi by v takovém systému bylo nejlepší jejich rozdělení na školy pro děti se zdravotními problémy a pro děti sociokulturně znevýhodněné.
 Binturongg 


Re: Článek se mi moc nelíbí 

(11.2.2010 8:50:16)
Pane Vážný, rodiče jako Vy jsou sen každého poedagoga! ~R^
Málokdo si uvědomuje, jak je důležitý trojúhelník Škola-Dítě-Rodič, i když je dítě bezproblémové.
Znám několik případů, kdy se díky osvícenému učiteli a rodičům dítě vyhrabalo z neuvěřitelných věcí (např. má sestra)a smekám i před Vámi ~;)v~x~
 Iris 
  • 

Líný rodič = dítě bez šance 

(11.2.2010 14:19:07)

Jenže v českém školství je dítě závislé na tom, jaké má rodiče až příliš. V takové situaci jsou vlastně karty rozdané už před početím. Je mi líto dětí, které jen díky tomu, jaké mají rodiče nemají šanci. Tyhle děti na to časem přijdou a stávají se z nich ufňukaní, ukřivdění dospěláci se zcela zlomenou odvahou cokoli sami podnikat a o cokoli se přičinit.
 MM, 2 kluci 


Mně to je taky líto... 

(11.2.2010 17:59:01)
... že to tak moc závisí na zázemí a rodičích, jaké dítě má a jaký oni mají postoj a přístup ke vzdělání... ~Rv

Na druhou stranu, pokud vím, je tato "nespravedlnost" třeba zrovna v tom Německu ještě horší - z nějakých těch srovnávcích studíí vyšlo, že je tam ještě větší nevyváženost a sociální nerovnost v tom smyslu, že školní a profesní dráha dětí je ve (příliš) velké míře předurčena tím, čím a jací jsou jeho rodiče - vzdělanostně a finančně... ~a~

To ale nemyslím jako výmluvu, jen jako poznámku - když sleduji i dění "u sousedů"...
 Iris 
  • 

Re: Škoda pro celou společnost 

(12.2.2010 11:03:21)

Z takto znevýhodněných dětí často vyrostou zakomplexovaní dospělí, kteří svoje schopnosti obracejí proti systému - např. zneužívání sociálních dávek místo toho, aby něco vytvářeli - ke svému uspokojení a společnosti ku prospěchu.
 Yuki 00,03,07 


nadané dítě 

(10.2.2010 12:37:30)
já si jenom dovolím poznámku o tom, že naše školství NEUMÍ pracovat s nadanými dětmi, čím vyšší je jejich intelekt, tím horší to je, i když oceňuju snahu aspoň to zkusit

a když je v takové třídě, jako popisuje autorka článku, ještě dítě mimořádně nadané, které v první třídě dosahuje vědomostí třeba třeťáka (ale kvůli fyzické, sociální a emoční nezralosti potřebuje být v kolektivu stejně malých dětí), pak je to situace téměř neřešitelná

mimochodem - co si z tohoto odnese toto dítě? většinou tolik, že nemá smysl se učit, nemá smysl dělat cokoliv navíc, i když ho to baví, ale nemá motivaci (učit se sám pro sebe v není v tomto věku motivace)
 .vlad. 


Re: nadané dítě 

(10.2.2010 17:00:43)
S problémy nadaných, ale emočně nevyzrálých dětí souhlasím! Na opačný případ je naše školství aspoň jakž takž připraveno. Znám 2 rodiny, které toto se svými dětmi řešily a martýrium největší. A to bydlí v Praze ~d~.
 Jája 
  • 

Re: nadané dítě 

(10.2.2010 20:53:04)
Na tenhle problém jsem upozorňovala až na miniterstvu už před léty. Nic se nestalo a nestane.
Stejné potíže, jako mají děti slabé, mají děti nadprůměrné, které nutíme chodit s dětmi normálními. Kdo neviděl, neuvěří. Když podpoříte vznik školy, která by se věnovala dětem nadprůměrně inteligentním, nařkne vás pár rodičů, že "vychováváte elity"? Co ale potřebuje tento stát? Maximální péči mentálně zaostalým nebo by se mohl taky věnovat těm nadprůměrným?
Když jsem byla ve speciální škole, doslova jsem těm dětem záviděla. Ony měly 1 učitele na 16 dětí ve třídě, děti nadprůměrné byly zařazeny ve škole, kde bylo taky 35 dětí. Dejte dětem nadprůměrným 1 učitele an 16 dětí a umožněte jim rozvoj! Uvidíte, co dokážou!!
Tím nechci říct, že mám něco proti dětem s různými dys... Každý má mít šanci. Ale proč ji nedáváme taky těm nadprůměrným? Copak by se nám to nevrátilo??
PS: byli u nás ve škole na exkurzi Japonci. Oni specální školy v našem slova smyslu nemají, oni děti mentálně zaostalé nevzdělávají. Ale snaží se o maximální vzdělání dětí nadprůměrných (ale zase na ně kladou až moc vysoké požadavky).
 štěpánka 
  • 

Re: nadané dítě 

(10.2.2010 21:59:53)
Jájo,
děti s dys- poruchami jsou velmi často nadprůměrně inteligentní...~6~~6~
 Yuki 00,03,07 


Re: nadané dítě 

(10.2.2010 23:28:53)
často, ale není to podmínka

nadprůměrně nadaní mají hodně často nějaký problém, protože prostě není v silách dětí zvládnout všechno, ty potíže jsou tak rozmanitý, že se nedají vypsat všechny, a ano, i dys- tam patří

ale ne všichni dys- jsou nadprůměrně nadaní, dokonce ani "obyčejně" nadaní

takže tady bych byla hodně opatrná a pozro na slučování dvou různých problémů, jako u všeho ostatního se skupiny prolínají
 Veronika 
  • 

Nesouhlasím 

(10.2.2010 12:51:37)
Nesouhlasím!!!, z příspěvků je cítit zlost a zášť vůči méně chytrým dětem. V životě jsem se s tímto problémem setkala 3x a vždy pochybila škola i rodiče a děti byly z pohodlnosti odlifrovány do zvláštní školy, ze které nemohly jít na střední školu, jen do učení. A jeden případ byl, že i "houpý" spolužák se udržel na určité úrovni díky tomu, že mu učitel a spolužáci pomáhali a nemusel jít do zvláštní školy, které měla punc podřazenosti a ostatní děti to dávali pěkně sežrat. Já sama nebyla doporučena do normální ZŠ a kupodivu mám státní VŠ se samými jedničkami ze státnic. Můj příspěvek se někam ztratil. Takže ve zkratce jsem pro integraci těchto dětí do normálních škol, ale také pro omezený počet žáků ve třídě na 15-16 dětí. Učitel by měl tak zvládnout všechny a rodiče by měli dětem pomáhat a hlavně je vychovávat.
 x x 


Re: Nesouhlasím 

(10.2.2010 14:45:59)
Na to ale jaksi bohužel naše školství nedisponuje dostatkem kvalifikovaných kantorů. Vlasně, je nedostatek jakýchkoliv kantorů.
 Binturongg 


Re: Nesouhlasím 

(10.2.2010 15:46:26)
Žabátko - smutně souhlasím. A vše začíná na pedagogických fakultách...bohužel... ~q~ ~a~
 Veronika 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(10.2.2010 20:42:56)
Na peďáku jsem nebyla, ale snad tam mají i něco jako předmět speciální pedagogiku. Když to zvládli kantoři dříve bez speciálního vzdělání, tak by to měli zvládnout i dnes, když tyhle předměty na fakultách odhaduji mají. Nás bylo ve třídě 30 a taky pár slabších žáků zvládli a my jsme tedy ošizeni nebyli. Byla to ale fakt makačka, která by si zasloužila jiné ohodnocení.
 štěpánka 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(10.2.2010 20:50:45)
Veroniko, je vidět, že jsi na peďáku nebyla. Speciální pedagogika je samostatný obor, který se studuje 5 let. Jeho absolventi jsou logopedi, učí ve spec.třídách - pro slabozraké, hluché, v praktických školách, prostě všude, kde jsou "jiné" děti. Ne horší nebo lepší, ale jiné, které mají problém s většinovou školou.
Ostatní učitelé studují učitelství svého oboru. Možná je to dnes jiné, ale já končila cca před 20ti lety a za celé studium jsem se nedozvěděla o nějakých dys- poruchách a o mnohém dalším. Obávám se, že ve školách učitelky mé generace převažují a jsou na tom stejně...
Nevím, kde jsi vzal informaci, že dříve to učitelé zvládali. Možná někde, výjímečně nějaký Ámos byl žil, ale většina těch dětí, které nestačily, se odlifrovala do pomocných, zvlášních, dnes praktických škol. Jak moc je to správné a oprávněné, to nevím. Ale vím, že když se budou děti z praktických škol integrovat do ZŠ v současném stavu (tedy 30 dětí na 1 učitelku, žádní asistenti,...), tak to nikomu nic nepřinese.~a~~a~~a~
 Jája 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(10.2.2010 20:58:59)
Neodlifrovala. Ono to bylo tak: školy zvláštní, dneska speciální, byly hlavně ve větších městech. Pokud to ale do té školy bylo daleko a pro rodiče by bylo neúnosné, aby tam dítě dojíždělo (ono to něco stálo i za socialismu), tak kantoři to dítě nechávali v normální škole, dítě občas propadlo a končilo třeba v 7. nebo 8. třídě, z ní pak šlo do učení.
Různé dys... se neřešily, dítě bylo prostě jiné. Co se ale řešilo, bylo chování. Nějaká LMD? Poud dítě povykovalo nebo začalo lítat po třídě a dělalo bugr, nejdřív ho kantor napomenul, a když to nepomohlo, vyšil u pár facek a napsal u poznámku. Dítko přišlo domů a od táty chytlo druhou, že ve škole zlobilo. Rodiče většinou kantora podpořili, šlo jim o jejich dítě. Dneska máme plnou hubu demokracie, ale z kantora děláme voly a slouhy pro děti. Kantor má učit, ne krotit zpovykané frocky.
 elkai 


Re: Nesouhlasím 

(11.2.2010 10:11:26)
ANO ANO ANO, tak s tímto lze jenom souhlasit. Mnoho mých spolužáků prostě školní docházku jen přetrpělo. Končili v 7, případně v osmé třídě, vyučili se a dnes jsou úspěšnými řemeslníky. Neviděli jsme v tom nic špatného, prostě jim škola nešla. Mně škola bavila a stačilo mi k tomu pouze dávat chvilkama pozor, ale rukama bych se asi neuživila. Takže se živím hlavou a své dávné spolužáky stále uctivě zdravím, neb mít kontakt na šikovného instalatéra, automachanika, obkladače, malíře či elektrikáře je v současné době terno. My trochu zapomínáme, že ne všichni můžeme mít vysoké školy a být managery, někteří taky musí pracovat manuálně. Tak to bylo vždycky a vždycky by to tak mělo být.
 maja 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(11.2.2010 19:00:03)
trošku se bojím, že ty děti co byly schopné zvládnout základku dřív, za nás a byly to tzv. ty blbé, tak to nejsou ty děti, které by měli chodit do zvláštky. Do zvláštní školy patří jen děti, které nejsou prakticky za žádných přijatelných okolností zvládnout klasickou výuku....zvládnout děti slabé ve výuce není to samé jako zvládnout naučit něco děti, které mají vážné problémy a nižší intelekt.
 a.nová 2 dospívající děti 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(11.2.2010 9:13:04)
Vážená paní, pominu-li Vaše pravopisné chyby, konststuji, že o praktických školách, základním školství a možnosti zařadit dítě do praktické školy nevíte zhola nic. Váš názor plně odpovídá "masáži", která momentálně probíhá v médiích. Kdo nezkusil, neví. Kdo nemá dítě, pro které je praktická škola určena, netuší.Kdo neučil takové dítě, nemá ani ponětí.
 maja 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(11.2.2010 18:55:13)
souhlasím... to se musí zažít
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Jo, a bejvalo hůř... 

(10.2.2010 13:54:36)
Když si vzpomenu, že když jsem měla poprvé prvňáky, sedělo jich ve třídě 38..... Mezi těmi "standartními" i 3 vyloženě nepřizpůsobivé (a to nehovořím o barvě pleti, romské děti tam byly dvě, ale byly dost dobře vedené z domu, sice se trochu hůře učily, ale chovaly se dobře a snaha celkem byla i v tom učení). A jeden chlapec, který po první hodině už neudržel pozornost a začal se válet na zemi (koberce vzadu nebyly, válel se mezi lavicemi...). Dnes bych řekla LDM... A asi tak 7 dětí, pokud si vzpomínám bylo dysgrafiků a dyslektiků... jenže tenkrát se to ještě tak nediagnostikovalo a ani jsme moc nevěděli, jak na ně.... A každý rok jezdla na květen - červen Ilonka od kolotoč ů (každý měsíc - dva jinou základní školu).
Jo, bylo to náročné, o nějakém asistentovi se nám ani nezdálo... Neříkám, že je to dnes ideální, ale SNAD o trochu dál jsme. Doufám, že bude ROZUMNÁ integrace pokračovat tam, kde má smysl, a tam, kde je lepší individuální péče, půjde naše školství raději touto cestou....
Dnes jsem na internátě střední školy. I tady narážím na nedobře ělanou integraci (nebo co to je). Např. se k nám přihlásí děti z praktické školy na obor cukrářské práce. Je to obor, kde se hlavně mají učit prakticky pracovat v cukrářské výrobě, počítá se s tím, že nebudou moci pracovat úplně samostatně, že budou vedeni... První a druhý ročník se střídá týden školy a týden praxe, ve třetím roce už mají školu jen jeden den v týdnu a pak čtyři dny pečou. Viděla jsem a jedla výrobky - jsou krásné, výborné, některé děti projeví výtvarný talent natolik, že dorty jsou veledíla....
Bohužel poslední dva roky jsem svědkem toho, že jsou tyto děti (a hlavně rodiče) přesvědčované na to, aby šly přímo na obor cukrář. Od prvního až do třetího ročníku mají týden praxe a týden školy, učí se účetnictví, normování, jazyky, ... děti po půl roce propadají ze dvou předmětů a školu třeba po roce či dvou nešťastně opouštějí. Přitom kdyby je nechali na těch "pracech", kde je jednoduchá teorie a více praxe, vyučily by se v oboru, který je láká, baví a který zvládají.....
Simča
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 13:28:55)
Nediagnostikovalo. Za mého dětství nebyli žádní "dys". Byly jen chytré a blbé děti. ~;)
 Ecim 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 13:43:15)
Monty, to mi připomnělo jednu vypatlanou hlášku jednoho známého, který se nechal slyšet: "No jo, dneska se všechno jmenuje jinak, dřív byl blbej, dneska má dysfunkci." Mohli mě z toho omýt - znám řadu chytrých dys- dětí, které to díky tomu, že se jim rodiče hodně věnovali, daleko dotáhly. A taky znám i lidi, kteří měli tu smůlu, že byli "dys" v době, kdy se tomu mylně říkalo jen "blbej", a pěkně na to dojeli. ~n~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 13:56:22)
Na co dojeli? Když někdo nemá nohy, nemůže holt skákat do dálky. Mně je dost proti srsti násilné zasahování do přirozeného běhu věcí. Nelíbí se mi drezúra zvířat v cirkuse, nelíbí se mi snaha dokázat komusi - byť nevím přesně komu - že naučím rozpoznávat písmena dítě s IQ 50, protože v tom nesledávám žádný smysl. Kvalita života nespočívá v tom, že se naučím ovládat nějaké "společenské dovednosti" nebo že budu pan inženýr, i když mám všechny "dys", co jich existuje a ještě nějaké navíc.
Nevím, kam by to měl třeba můj syn dotahovat. Ať si dělá co chce a co je mu samotnýmu nejpříjemnější. Jestli je nějaký "dys", odmítám to vědět. ~;)
 Binturongg 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 15:41:57)
Monty - ale tím vzděláváním (přiměřeným IQ, věku atd.)se všechny děti bez rozdílu učí překonávat překážky a trénují mozek - když ponecháš dyslektika-dysgrafika osudu, stane se napřed spokojeným analfabetem a nakonec analfabetem nešťastným (tedy dle rodiny a jejích žebříčků hodnot).
Můj táta je-byl dysortografik a dyslektik. Přesto dnes mluví 6 jazyky, píše, novinaří, překládá a je výtečný ekonom.
Kdyby jeho rodiče a učitelé udělali to, co píšeš, myslíš, že by z něj byl šťastný přidavač nebo kopáč s IQ 160?


Monty napsala:
"Kvalita života nespočívá v tom, že se naučím ovládat nějaké "společenské dovednosti" nebo že budu pan inženýr, i když mám všechny "dys", co jich existuje a ještě nějaké navíc."
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 17:08:34)
Motivaci ke vzdělávání ti nedají ani rodiče, ani škola. Nejdůležitější je vnitřní motivace jednotlivce.
 štěpánka 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 17:24:12)
Monty,
samozřejmě že ti motivaci nikdo nedá. Ale někdy je dobrý i příklad - aspoň rodičů. Když si rodiče váží vzdělání a vzdělaných lidí, sami studují nebo čtou, vzdělávají se sami v tom co je baví nebo potřebují k práci (nejlépe obojí najednou) vysvětlí dítěti, že k práci kterou chce dělat bude potřebovat to a to, je to pro dítě celkem motivační, ne? (pozor, nezaměnit vzdělání za tituly!!)
 Binturongg 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 18:13:08)
Monty - omlouvám se za nedovtipnost, ale tím chceš říct, že necháš dítě, ať se vnitřně vede samo a ono samo dospěje k tomu, že je fajn být vzdělaný, popř. si samo řekne, že kašle na učení, protože mu nejde čtení a tak to zůstane, protože škola mu motivaci nedá a Ty ho nebudeš nutit? ~a~
 maja 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 18:51:38)
Taky si myslím, že to je nesmysl...vnitřní motivace u menších dětí ??? No to by to u nás doma vypadalo. Děti by se na to všechno pěkně vykvákly a bylo by po ptákách. U dětí starších , třeba střední školy a spol to beru, vnitřní motivace je snad už trochu reálná , ale jinak...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 19:41:09)
Binturong,
samozřejmě. Syn je v 1. třídě a nenutím ho absolutně do ničeho. On je ten, kdo si rozhoduje o svém životě, nehodlám ho směřovat SVÝM směrem - ať si najde svůj vlastní. Zná můj názor a postoj, ostatní je na něm.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 19:49:04)
Abych to upřesnila - nepodepíšu mu třeba úkol, pokud vidím, že ho odflákl, aby od něj měl pokoj. Ale nestojím mu za zády a nekontroluju ho. Ten úkol nedělá pro mne ani pro učitelku, chci aby věděl, že to dělá pro sebe, pokud chce třeba v budoucnu studovat. Mně je šumafuk, jestli bude počišťovač nebo doktor, hlavně když bude spokojenej. O úrovni státního vzdělávání si myslím své a pokud se syn rozhodne studovat (a bude to v mých možnostech), tak tady nejspíš fakt ne. ~;)
 štěpánka 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 19:57:50)
Monty,
já s tvým přístupem v zásadě souhlasím, ale stejně by mě zajímalo, zda bys svému synovi nepomohla, kdyby měl problém se čtením a ukázalo se, že je dyslektik? Důsledkem by bylo že by se buď nenaučil číst vůbec a nebo bys s ním musela Ty (nebo někdo jiný, komu bys zaplatila) hodně "cvičit".~3~
Neodsuzuj tolik rodiče, kteří chtějí i "beznohému" dopřát, aby mohl chodit.(použila jsem tvůj příměr.~3~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 20:00:13)
Jak pomohla nebo nepomohla? Jak to v praxi probíhá? Co bych asi tak mohla dělat? Zaplatit mu nějakého asistenta?
 štěpánka 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 20:10:11)
praxi znám jenom z vyprávění. Denní nácvik podle pokynů psycholožky. Viděla jsem v dokumentu, že učit.ve spec. třídě vyrobila písmena z látek - jako plyšáky, vystřihovali písmena ze čtvrtky a vyparvovali. Pokročilejší dyslektici četli s takovým okénkem, které zakrylo okolní text. Bez pomoci by se možná zařadili mezi skryté negramotné osoby.
Dys- poruchy nejsou o tom, že dítě je míň chytré, ale má problém, který mu neumožní naučit se dobře číst a psát (můžou se plést písmena, apod).
Moje děti naštěstí tento problém nemají, ale kdyby měli, tak bych s nimi denně cvičila, stejně jako jsme cvičili kvůli skolióze nebo kvůli špatné výslovnosti...~6~
 Binturongg 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 21:24:24)
Co bys mohla dělat? Jak zaplatit někoho? Co se zapojit sama? Většinu SPU u průměrně i nadprůměrně inteligentních dětí kompenzují rodiče, kteří s dítětem trénují, procvičují, dřou a dřou.
K beznohému bych to nepřirovnávala - spíš ke komplikované zlomenině.ˇ
Ať dítě či dospělý potřebuje u takové zlomeniny pomoc a povzbuzení svých nejbližších - protože hrozí to, že bez pomoci už nikdy nebude chodit.
Nenasměrovat takového člověka s tím, že si musí pomoci sám a stačí, že zná můj názor, je buď strašlivá naivita, nebo nějaká skrytá citová porucha...

Čímž nemyslím přímo Tebe - domnívám se, že bys totiž mluvila jinak, kdybys měla doma nadprůměrně inteligentního "blbce" ~t~ ~;)
Ale jinak držím palce - když se nic neděje, je Tvůj přístup možná ok, ač s ním úplně nesouhlasím ~3~ ~b~
 Iris 
  • 

Jeden o voze, druhý o koze 

(12.2.2010 12:28:02)

Monty, chceš tvrdit, že svému synovi nikdy nečteš, že si spolu nepovídate, že tě vidí převážně s lahví vína a cigaretkou ve veselé náladě nebo tě nevidí vůbec, neb střídáš nemocnice a léčebny?.
Řekla bych, že se mu normálně věnuješ. Jen nemá žádnou poruchu, tudíž nemusíš používat žádné speciální postupy.
To, zda nad ním stojíš s rákoskou při domácích úkolech nebo spolu jdete raději do muzea, je otázkou výchovného přístupu, ne otázkou věnování se - nevěnování se.
 Kja 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(12.2.2010 14:34:42)
Ted mluvis jak muj pubertalni syn.

Pokud mas inteligentniho syna se zjevnym zajmem o vzdelani, venovat se mu nemusis.
Pokud mas normalni dite, ktere jen na skolu kasle, musis se mu venovat aspon do te miry, ze dohlednes, aby delalo ukoly a pripravovalo se samo.
Pokud je treba dyslektik, tak se samo cist nenauci, ale pri pravidelne priprave, pri ktere budes denne nekolik let asistovat, dosahnes toho, ze sice nebude vasnivy ctenar, ale dokaze nejen cist, ale treba se i naucit cizi jazyk.

O rodicich postizenych deti tu vubec nemluvim. Moje teta si vzala z ustavu holcicku, ktera mela DS, byla oznamkovana jako nevzdelavatelna, ve 4 letech byla na urovni cca 6 mesicu. Dnes je ji 20 let, "vystudovala" zvlastni skolu, sice je zbavena svepravnosti a nikdy nebude schopna samostatneho zivota, ale "normalni" zivot zvlada v chranenem bydleni bez problemu. Jsou za tim roky dennodeniho usili, a samozrejme to bylo tetino rozhodnuti, nikoli te holcicky. Myslis ze by ji bylo lepe umrit s plinami, prolezeninami a bez schopnosti komunikace jen proto, ze se sama nerozhodla s tim neco delat?
 maja 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(12.2.2010 17:27:13)
kjo, naprosto s tebou souhlasím... u postižených dětí musíš tlačit a tlačit, když víš, že potenciál by tu ještě byl , ale samy naprosto ničeho nedosáhnou...a není to o nepřiměřených nárocích, jde o naprosto triviální věci typu 1+1 nebo se oblíknout :)aby vůbec obstály v našem světě a nemusely být v ústavu protože si nedokážou samy ani nakoupit. . Není každé postižení takové, že odsoudí člověka na život v ústavu, jsou i lidé, kteří jsou postiženi pouze nějak a mohou s vhodnou motivací dosáhnout poměrně dost ( v jejich měřítku).
 MM, 2 kluci 


Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(12.2.2010 17:18:11)
... kterí je třeba rozlišovat:

Já třeba klukům taky nehodlám stát za zadkem při úkolech, natož abych ty úkoly psala za ně (fakt to někdo dělá? A k čemu to jako má být dobré???)...! Já jsem si také úkoly dělala sama, nesnášela jsem když mi někdo přitom koukal přes rameno (nesnáším to dodnes při jakékoliv práci), ale při dotazech jsem se na mámu/rodiče mohla kdykoliv obrátit. Hodlám to dělat stejně. Také je důležité aby se dítě naučilo, že nese zodpovědnost za sebe s svoji práci - takže když donese úkoly odfláklé, musí holt nést nepřijemnosti s tím spojené - i to znamená "učit se (pro život)". Sama si to také pamatuji - učila jsem se dobře, ale měla jsem sklon to flákat - s důsledky jsem se holt pak musela vyrovnat. A také je podle mě důležité, aby měli své vlastní měřitko hodnocení, nezávisle na škole - protože se taky může stát, že někdy budou s něčím spokojení, ale ve školce jim to sprdnou - tak aby to uměli odlišit, co je co...

ALE přesto si myslím, že ty poruchy "dys-" jsou ještě zase něco jiného, jaksi "z jiného soudku". Prostě tam ty děti myslím často samy od sebe nejsou schopné překážku překonat, bez fundované pomoci jim to stojí furt v cestě a brání jim v rozletu. Proto jsem ráda že dnes jsou možnosti jak takovou poruchu odlišeit od prostě "hlouposti" a že je možné těm dětem pomoct ˇ(rodiče a/nebo odborníci). A jak mi vyplývý z několika příkladů uvedených zde, zřejmě to fakt funguje. Protože někdo kdo by byl opavdu jen "hloupý" (jak se dřív myslelo) by to asi těžko dotáhl na spisoovatele, novináře apod., jak tu holky popisují...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(12.2.2010 18:16:31)
No jo, ale na druhé straně ty různé "dys" můžou být demotivující v tom smyslu, že se na ně dítě prostě bude vymlouvat a hřešit na to, že ono přece není hloupé, akorát má diagnózu, tak ho budeme všichni protežovat. A to taky není dobře. Upřímně řečeno, o všech svých "diagnózách" zkříženou lateralitou počínaje a Aspergerovým syndromem konče jsem se dozvěděla až na střední škole a později a jsem za to jedině ráda. Nedělá mi dobře ani pozitivní diskriminace, ani lítost. ~;)
 & 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(12.2.2010 18:42:02)
Monty, me na moji dys.. prisli v prvni tride, zadny ulevy jsem nemela. Fakt je to hodne frustruici, kdyz podvedome citis, ze nejsi blba, jenom se ti z nejakeho duvodu "pletou pismenka" a zasahuje ti to uplne do vsech predmetu, ja nejsem schopna psat podle diktatu. Takze treba zapisky z vykladu atd.. "Moje mam na to rikala, tak hold nebudes pisarka u soudu, ale nebrani to tomu, abys to mu soudu nemohla predsedat.."
Mas pravdu, ze u deti, ktere maji nejakou poruchu/vadu je nejdulezitejsi co to dite zvladne a co ne..
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(12.2.2010 18:59:15)
Monty, u jednoho kluka jsme o dyslexii věděli vlastně od začátku školy, úlevy měl i na gymplu, ale nikdy toho nezneužíval, naopak tvrdě stírá ty, co se na dyslexii vymlouvají ~t~ U druhýho dysgrafii diagnostikovali až v tercii, úlevy měl naprosto minimální, protože o ně moc nestál. Jde spíš o to, jestli dítěti ty výmluvy na dys trpíš.
 Binturongg 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(12.2.2010 19:40:25)
Monty -SPU je opravdu často chápána jako důvod pro úlevy, což je špatně. Je na pedagogovi a psychologovi, aby vysvětlil jak rodičům, tak dítěti, že dys není omluva, ale výzva.
Zvlášť u těch s průměrným nebo nadprůměrným IQ.
Jinak by to bylo opravdu kontraproduktivní.
Ale naštěstí už to začínají chápat i starší učitelé ~t~
 štěpánka 
  • 

Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 17:51:45)
Monty,
stále čekám na tvoji odpověď - opravdu bys synovi nepomohla, v případě jasné dys- poruchy? Nemluvím o tom, že by měl mít jakékoli úlevy. Jen se ptám, když teď víš, co to obnáší i od ostatních diskutujících - ano nebo bys ho nechala trápit se s poruchou učení - např. by se nemohl naučit číst a přijalo to jako daný stav?
Mě to připadá asi nastejno jako bys řekla: slabozrakému nekoupit brýle, beznohému inv.vozík nebo protézu, se šišlajícím nechodit na logopedii, apod.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 17:54:30)
štěpánko,
no kdybych věděla jak, tak nejspíš ano.
 štěpánka 
  • 

Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 17:58:31)
Díky za odpověď, Monty. (tak jsem tě i odhadla)
A úplně bez skrytých myšlenek přeji tobě i tvému synovi, abys nemusela v tomto směru ani do budoucna nic dělat. (Jestli se nepletu, tak tvůj syn četl již před 1. třídou? Proto jsem zvolila zrovna ten příklad, že by se to nemohl naučit, protože vím, že pro tebe je sečtělost - čtení, jak to napsat?, důležitá)~;)~;)~;)
 Binturongg 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 20:47:29)
Ještě jsem si vzpomněla na školení, o němž mi vyprávěla kamarádka - dětská psycholožka.
Je to pro rodiče i učitele.
Než začnou s dys dítětem pracovat, musí pochopit, jaké to je (něco jako jsou takové ty akce, kdy někdo prožívá před kamerou den slepoty, na vozíku...prostě zkušenost nad jakoukoli teorii).
Takže se posadí do třídy, rozdají se jim archy papíru, kde je třeba krátká pohádka a všechna písmenka "bdp" "aeo" atp. jsou napsána zrcadlově. Školitel prochází mezi lavicemi, vyvolává jednotlivé "žáky", ti musí číst nahlas (což jim jde dost mizerně) a peskuje je za neschopnost, ostatní se jim smějí...jak to tak v průměrné třídě průměrného učitele bývá ~t~ ~t~
Také se píše diktát diktovaný příliš rychle, dotyční absolutně nestíhají...
Teprve potom se začnou "žáci" učit, jak pomáhat skutečným dys dětem, a to nejen se čtením a psaním.

Monty - pomoc není nic těžkého, většinou je to zábava, ale chce to vytvalost a důslednost...jako s tou zlomenou nohou ~;)
 štěpánka 
  • 

Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 20:50:10)
Binturong - tý jo, to je zajímavé. Nechtěla bych to zažít to posmívání, i když cvičné. Ale asi to hodně pomůže pochopit, jak se takové dítě cítí. Ještě že nás potkala"jenom" logopedie (zato asi na 9 let)~;)~;)~;)
 Binturongg 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 21:24:22)
Štěpánka - mně to taky přišlo zajímavé, až úžasné! ~t~
Hlavně to, že všichni, kdo tam sedí a zkusí si to na vlastní kůži, měli až do této chvíle pocit, že jsou normální a inteligentní (což cítí podvědomě i děti od malička, jen to neumí pojmenovat) a najednou narazili na obrovskou překážku...
Jasněže mají výhodu ve vědomí, že je to jen "hra", ale tím víc se umí většina vžít do úzkosti toho dítěte, které nevidí východisko...
 & 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 21:37:44)
Biturog, to co popisujes jsem zazivala, jako 6 leta holcicka. Meli jsem "vybornou" pani ucitelku, ktera me vyvolaval se slovy tak ted si neco poslechneme, v diktatu a tri vety pozadu... ha ha resit u toho jeste nejakou gramatiku.. Nejhorsi je, ze v dospelem zivote nepotrebuji ani cist nahlas {krome diteti} ani psat diktaty..
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 21:54:18)
H&M,
mně paní učitelka na prvním stupni ZŠ říkala, že rostu pro kriminál. Vzhledem k tomu, že jsem dosud na svobodě lze usuzovat, že jsem stále ještě zcela nedorostla. ~;)
 Bumbi&05,08,10 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 23:23:58)
:-) našim pedagogická poradkyně v 8. třídě doporučila, ať mě dají na učňák, že maturitu zvládnu stěží. Naštěstí se nenechali nalomit - nakonec jsem zvládla dvě vysoké školy a ani jsem se nemusela moc snažit... Kolika dětem ta madam asi zkazila život?
 Binturongg 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 23:56:35)
O tomhle je lépe nepřemýšlet ~:( ~a~
Ta baba, co vyštvala mě ze školy, kam jsem chodila ráda, musela zničit dětí dost -tyhle typy milovaly hru na bohy a vysvětlovaly rodičům, kteří by je nejradši zadupali do země a místo toho před nima stáli v kabinetu V PONOŽKÁCH!, jakého debila si vychovali, a co teď s tím.
Já měla jít balit mlíko do Laktosu (na to byl dvouletý učňák).
Čert ví, proč to ty čůzy dělaly...
No a nakonec mám taky těch vysokých víc - tedy dvě ~t~
 štěpánka 
  • 

Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(14.2.2010 13:56:12)
Binturong, mám podobný zážitek ze 3.třídy. Přestěhovali jsme se a já začala s cizími dětmi v nové třídě. Bylo nás asi 5 "přistěhovalců" - učitelka nás separovaně usadila do zadního kouta a oslovala nás opravdu - přistěhovalec, někdy blbec, takže opravdu k navázání kontaktů s dětmi mohutně přispěli.
Naštěstí jsem byla pravý opak mých dětí a doma jsem řekla naprosto všechno, zvládla jsem to i včetně intonace učitelky. Táta si s ní šel pohovořit, takže tu napodobenou intonaci konstatoval on. Do týdne od jeho setkání s učitelkou jsem chodila na jinou školu, kde učila moje máma. To tedy taky nebylo zrovna ideální, ale aspoň měli dohled nad tím, kdo mě učí. Ona tenkrát nebylo vůbec snadné změnit školu.
V 7.a 8. třídě byla máma bohužel ve sporu s novou ředitelkou školy, takže myslím, že jsem byla jediné dítě v tehdejší ČSSR, které mělo 2 posudky na SŠ - jeden, ze kterého jsem vyšla jako naprostý debil, nevhodný i ke studiu na učňáku bez maturity od ředitelky. Druhý byl objektivní - od třídní. Když se toho naši zcela náhodou domákli (zástupkyně, která posílala přihlášky s posudkem na SŠ), udělal táta takové čóro móro na školském odboru, na inspekci a všude možně, že ředitelka dovezla mojí přihlášku na vybraný gympl osobně s posudkem od třídní.
Je velmi smutné, že se takové excesy stávají i dnes. Blbci a zlí lidé jsou bohužel vždy a všude, bez ohledu na pracovní prostředí a režim....~y~~y~~y~
 Binturongg 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(14.2.2010 14:40:54)
Štěpánka - no, tak to je taky dobrý! ~t~ nebo spíš ~q~

O posudcích mi povídej - my měli třídní, která mi do posudku napsala, že mám nevlastního otce. Usoudila tak z toho, že se MÁMA!!jmenuje jinak než já.
Maminka si po svatbě nechala svoje jméno (prostě nechala - kromě její matky se už tak nejmenuje nikdo v republice - její tatínek byl poslední nositelem), s tátou jsou spolu od 15ti, vzali se po 8 letech a jejich děti, tedy i já, máme příjmení po tátovi.
Pokud měl být v posudku někdo nevlastní, měla to být máma, ale odhadni mozkové pochody socialistické učitelky! ~t~ ~t~ ~v~
 Binturongg 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 22:34:32)
No a právě pro tyhle čůzy, které propagují názor, že se musí naučit číst "každej, pokud není blbej" ta školení byla určena - tedy samosebou nejen pro ně ~t~
 & 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 22:42:27)
Bitorung, ja ctu rada o hodne dokonce ve trech jazycich :-) akorat neumim cist nahlas. Cuza to byla, je to vic, jak tricet let..
Dlouho nez jsem mela dite, jsem se zarekla, ze si hodne ohlidam, kdo ho bude ucit. Protoze zazlivam nasim, ze me nedali na jinou skolu. To jsou oba pedagogove..
 Binturongg 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 22:59:38)
H&M - ono to tehdy nebylo tak jednoduché a řekla bych, že pro peagogy obzvlášť.
Změnit např. doktora taky jen tak nešlo..
Když já zažila dva roky regulérní šikany na II.stupni ZŠ (ze strany učitelky), taky nepomohlo, že jsme učitelská rodina.
Po necelých 2 letech, kdy byla situace úplně zoufalá, taktéž vysvědčení, vymyslela máma s kamarádkou psycholožkou, že začnu ve škole hrát vadu řeči a kamarádka napíše, že je to tlakem, stresem a blábláblá...
I tak mě úča nechtěla pustit z pařátů a děsně to zkoumala, udávala atd.
Nakonec jsem do 8.tř.přestoupila jinam, po úporných bojích,lítání po odbornících atd., ale stálo to za to. V pololetí jsem měla vyznamenání a na SŠ mě vzali bez přijímaček na základě vysvědčení a psychoposudku ~:-D
No a po všech těch zážitcích je úča i ze mě, ovšem doufám, že o něco lepší ~t~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 21:20:53)
štěpánko,
nečetl. Počítal, ale žádný zázračný počtář nebyl, sčítal a odčítal do dvaceti. Se čtením a psaním má trochu problémy, některá písmena píše zrcadlově obráceně, čte po písmenech a ne po slabikách, takže téměř kandidát na nějakou "dys". Podle mne je ale normálně nepozornej, jeho to nebaví, tak se tím nezatěžuje víc, než je nezbytně nutné...
 štěpánka 
  • 

Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 21:36:01)
Monty,
tak to jsem si to spletla, promiň. Tvůj syn má ty přírodovědecké zájmy, že jo? To mě spletlo.
Předpokládám, že jeho čtení a psaní se časem vylepší a pokud, jak píšeš je kandidát nějaké dys-poruchy, to se časem ukáže. Přeju, ať to dobře zvládne.~x~~x~~x~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(13.2.2010 21:53:09)
štěpánko,
jo, přesně. Kdyby se zajímal o čtení a psaní stejně jako o život v ordovických mořích a anatomii chobotnic, tak nemá problém žádnej. Žel, tyto obskurní zájmy projevuje od svých dvou (!) let, aniž bychom měli sebemenší potuchu, kde k nim přišel. Možná je to taky nějaká porucha.
 štěpánka 
  • 

Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(14.2.2010 13:45:54)
Monty,
mě jsou ty obskurní zájmy tvého syna sympatické (jsem i přírodovědec). Myslím, že učitelky si s ním užijou. Mám takového studenta - gymnázium, který když nám ve škole prezentuje svého koníčka, tak musím občas třídě překládat, co říká (latinsky) a semo tamo se ztrácím. Tento kluk hoří pro zoologii a paleontologii a levou zadní mě strčí do kapsy.
Tak teď jen, aby tvůj syn pochopil, že senzačním zdrojem informací jsou knihy - encyklopediemi počínaje, přes časopisy (třeba 21.století) až po semo tamo i "normální" knížky - třeba cestopisy a tak.... Čtení určitě náhle půjde "samo".~5~~5~~5~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(14.2.2010 16:01:15)
štěpánko,
tak pamatuju si na jeho paní učitelku ve školce, když mu byly tak 4 roky:
"Víte, on mi váš syn vypráví o zvířatech, který si musím najít v encyklopedii, že opravdu existujou, protože jsem o nich nikdy v životě neslyšela."
Dobrá byla taky historka z potápěčskýho obchodu. Stejný věk. Byli jsme tam s jednou trochu střelenou známou a ta povídá prodavači: "Tohle dítě zná všechny mořský potvory!" Prodavač se samozřejmě tvářil dosti nevěřícně, tak posadil kluka na pult a na PC mu pouštěl obrázky ze svýho potápění. Chlapec fakt poznal všechny. ~;)
Knížek o přírodě, moři a paleontologii máme doma asi tak sto. Naposled jsme kupovali Atlas vyhynulých savců. Bohužel samostatné čtení ho nebaví, pořád chce, abych mu četla já. Nemám nic proti smilodonovi ani deinotheriu, ale každej den o nich slyšet nemusím.
No... jsem fakt zvědavá, jak to bude pokračovat. Zatím ho to drží pátý rok a nevypadá, že by s tím měl v úmyslu přestat.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, myslím že to jsou dvě věci... 

(14.2.2010 16:01:58)
štěpánko,
tak pamatuju si na jeho paní učitelku ve školce, když mu byly tak 4 roky:
"Víte, on mi váš syn vypráví o zvířatech, který si musím najít v encyklopedii, že opravdu existujou, protože jsem o nich nikdy v životě neslyšela."
Dobrá byla taky historka z potápěčskýho obchodu. Stejný věk. Byli jsme tam s jednou trochu střelenou známou a ta povídá prodavači: "Tohle dítě zná všechny mořský potvory!" Prodavač se samozřejmě tvářil dosti nevěřícně, tak posadil kluka na pult a na PC mu pouštěl obrázky ze svýho potápění. Chlapec fakt poznal všechny. ~;)
Knížek o přírodě, moři a paleontologii máme doma asi tak sto. Naposled jsme kupovali Atlas vyhynulých savců. Bohužel samostatné čtení ho nebaví, pořád chce, abych mu četla já. Nemám nic proti smilodonovi ani deinotheriu, ale každej den o nich slyšet nemusím.
No... jsem fakt zvědavá, jak to bude pokračovat. Zatím ho to drží pátý rok a nevypadá, že by s tím měl v úmyslu přestat.
 štěpánka 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 17:29:09)
Monty,
teď jsi mě fakt překvapila. BuĎ jsi to napsala proto, že tvůj syn prostě žádné dys-nemá a tudíž "nevědomost hříchu nečiní". Velmi pochybuji, že bys ho nechala být třeba v případě že by byl dyslektik a nebyl by schopen naučit se číst, kdybys věděla, že právě cvičením, nácvikem by to mohl kompenzovat.... Sorry, tomu se mi nechce věřit. Ani u tebe...~a~~a~~a~
 maja 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 18:45:58)
No, jestli je dys tak to brzo zjistíš :) prostě bude mít ve škole problémy, že tě to donutí to řešit. A pokud by to bylo vážné, dys budou estrémní a učitelé by tě tlačili a stav nervů tvých a tvého syna bude na pokraji zhroucení, řeknou ti , že máš dítě dát do zvlášťky, tak budeš sakra řešit jestli ho dáš mezi ty sígry nebo ne a nebo jestli do vaší zvlášťky chodí "normální" děti z "normálních" rodin.
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 22:12:36)
Nevím jestli Ti rozumím, ale různé "dys" opravdu nemají s IQ nic společného.
Dám příklad: člověk s "dys" může mít docela IQ vysoké, ale díky poruše učení je ve škole v méně úspěšný. To ho otráví, demotivuje, takže na vzdělání kašle. Pokud z něj bude třeba spokojený řemeslník, o nic nejde a je to v pořádku. Ale co když ho jeho profese neuspokojuje a v dospělosti se trápí pocitem že má na víc a že je vlasně neúspěšný?
No je tu ještě názor, že opravdi hodně inteligentní lidé se s "dys" nějak srovnají. I kdyby to byla pravda, pro život genialita zase až taková výhra není a genius v kombinaci s nějakou "dys" to je něco pro naše šklství.

Jo, a máš asi vzorného syna, kdybych v prvmí třídě nedohlížela na to aby můj syn dělal úkoly, asi by skoro žádný úkol do šloly nedonesl~t~ ~t~
Už je v páté, ale trochu za drába musim být pořád.
 maja 
  • 

Re: Jo, a bejvalo hůř... 

(11.2.2010 18:40:22)
no tohle je průšvih...představ si , že naše dítě ve 4. třídě zvl. školy , prakticky neumí pořádně číst a počítat a UČÍ SE ANGLICKY.....to prostě člověk nepochopí.
 Theend 


Přípravná třída 

(10.2.2010 13:57:07)
Nejsem odbornice na toto téma. Při čtení článku mě však napadlo, že u mnoha dětí by určitou zaostalost, která neplyne z jejich nižšího intelektu, ale problematického nebo netradičního sociálního prostředí, mohla vyřešit docházka do jakéhosi nultého ročníku ZŠ. Tam by děti za rok a pod intenzivní péčí a vedením učitele mohly dohnat, co jim snad doma nebylo dáno. Pak by mohly normálně absolvovat ZŠ a dále pokračovat ve vzdělávání. Přestup mezi ZŠ a (bývalou) zvláštní školou je totiž bohužel většinou jednosměrný. A pokud není dítě nositelem nenapravitelného handicapu, je to škoda pro něj i pro celou společnost, která si takto vychovává nekvalifikované a těžko uplatnitelné pracovní síly. Jsem tedy pro integraci, ale s větší podporou. Proč ta kvanta specializovaných učitelů na (bývalých) zvláštních školách tedy radši neposílí učitelský sbor základních škol? Náklady by byly stále stejné.
 Dana 
  • 

Jak je to u nás 

(10.2.2010 14:00:18)
Učím v první třídě.Letos mám 19 žáčků(na škole však máme některé roky i 30 dětí ve třídě).Jedno dítě nechodilo do školky a bylo otcem týráno(nyní žije jen s matkou,která pije),od dalšího dítěte matka odešla v jeho dvou letech(jeho chování se velmi podobá tomu,které autorka popsala v článku a bylo pár let v kojen.ústavu),na další jsou kladeny obrovské nároky,ale lásku rodičů tam nevidím(jsou od rána do večera v práci a dítě z družiny vyzvedává sestřenice,která ho pak odvádí na různé kroužky)a tak bych mohla pokračovat.
Někdy si říkám,proč tito rodiče mají děti,když jsou pro ně vlastně přítěží?A tyto děti už od školky musí navštěvovat psychologa.
Nestěžuju si,jen ta práce je opravdu velmi náročná(psychicky i fyzicky).Moc by mi pomohl alespoň jeden asistent do třídy.Někdy mám pocit,že se věnuji více těm "problematickým" na úkor těm "normálním".
Dnes jsem doma,protože máme jarní prázdniny a chtěla jsem být se svými dvěma dcerami.Mám sice dost práce(většina rodičů si stále myslí,že když mají děti prázdniny,tak se učitelé kopou do zadku,ale tak tomu opravdu není),ale naštěstí si administrativu mohu udělat,až půjdou holky večer spát.
Takže,kromě toho,že jsem zastáncem spec.vzdělávání pro děti,kterým to jednoznačně pomůže,tak i apeluji na rodiče,aby se svým dětem více věnovali,hráli si s nimi,četli jim(nevěřili byste,ale málokterý rodič dětem čte,raději jim pustí něco v televizi)...
Píšu to v rychlosti,protože čas strávený s mými dětmi je mi milejší,než tady vysedávat u počítače.
 Kačislava 


Mám v NRP integrované dítě  

(10.2.2010 15:30:02)
Milá Anno, já si v současné době vlastně nejsem řešením jistá. Mám v NRP dítě s poměrně těžkými deprivačními následky (dysfázie, poruchy učení a nesoustředěnost), jenže sociálně zdatného a podle mě jako rodiče i v neverbální inteligenci na průměru. Je v první třídě normální ZŠ, má asitentku a individuální studijní plán (jinak měl jít do logopedické školy). Jestli zvládne normální ZŠ, nikdo neví. Ale zároveň nevím, zda je dobře ho dát rovnou do praktické školy, když vlastně nikdo neví, co všechno se v jeho případě dá či nedá napravit. Pokud na tu základní školu s úpravami má, nepoškodím ho přeřazením do zvláštní školy do budoucna? Připadal by mi ideální mezistupeň, základní škola s třídou pro podobné děti, kde je dětí max. 10 až 15, asistent, pomoc speciálních pedagogů, logopeda... Já bych klidně i něco platila, kdybych takovou možnost měla, protože někdy je řešením jakási mezicesta, zvlášť u dětí, u kterých nevíte, jakým směrem se vlastně jejich vývoj bude ubírat...
 Binturongg 


Re: Mám v NRP integrované dítě  

(10.2.2010 15:40:25)
Na běžných základkách podobné třídy fungují. Nejspíš ne na všech, ale v Praze jsem učila na dvou školách se spec. třídami pro děti s poruchami učení.
Co se logopedie týče - vadu řeči měli jen dva z mých tehdejších žáků a pravda, nepotřebovali asistenta, ale opravdu netuším, jak a kde takové třídy fungují dnes.

Dvě mé příbuzné učily kdysi ve Škole pro vadně mluvící v pražských Kobylisích - a odtamtud mohlo dítě na SŠ a kamkoli dál...
Ta škola však již není ~a~
 Kačislava 


Re: Mám v NRP integrované dítě  

(10.2.2010 16:31:15)
Na naší škole taková třída není a na okolních školách je taková jen jedna třída, zcela přeplněná. Syn nemá asitentku na špatné mluvení, ale na dysfázii, tj. jeho problém není jen ve špatné výslovnosti, ale zasahuje to až do struktury řeči, paměti, špatného sluchového rozlišování, matematických řad, gramatických chyb a soustředění. O jedné logopedické škole vím, ale ani logopedka si není jistá, zda je pro syna dobré, aby byl pohromadě s dalšími dětmi s vadami řeči.
 Binturongg 


Re: Mám v NRP integrované dítě  

(10.2.2010 17:41:55)
Kačislava - aha, chápu. To fakt asi neporadím ~a~ Odchodem z Prahy a dočasným přerušením studia jsem z problematiky trochu vypadla... ~d~
Každopádně bych doporučovala zatím vytrvat - aspoň dokud se nenajde lepší alternativa.
Děti s takovým dobrým zázemím na základní školu patří...
Moc držím palce! ~R^ ~x~
 Binturongg 


Mám malotřídku s "integrovanými" vyzkoušenou, 

(10.2.2010 15:34:34)
a to několik let a v mnoha obměnách.
Díky výuce v ozdravovně, kde se děti střídají po 3-6 týdnech a nikdy není přesně jasné, jaký "druh" žáků se sejde ve třídě, mohu říci, že jsem postupně změnila poměrně radikální názor, že speciální a praktické školy diskriminují a dávají celoživotní nálepku, tudíž by měly přestat existovat.

Mohla bych tu popsat mnoho modelů třídy a klimatu v ní - takže jen pro příklad popis jednoho z modelů (vyučující v našem zařízení učí první i druhý stupeň):
1. stupeň:
Prvňáček běžný
Prvňáček 8miletý se SPU (nebo dnes ADHD)
Druhák "specilní"
Třeťák se SPU - ADHD - nadprůměrně inteligentní (nelze ho opít rohlíkem :o)))
2x třeťák "speciální"
Třeťák - propadlík (kvůli nemoci), zakřiknutý, bázlivý, ale chytrý
2x čtvrťák se SPU - ADHD
1x páťák běžný

Z toho 3 Romové a 4 děti z DD.

2. stupeň
2x šesťák běžný, nadprůměrně inteligentní
1x šesťák "speciální"
3x sedmák se SPU-ADHD (z toho jeden "speciální")
1X sedmák běžný
1x osmák běžný s nekompenzovanou SPU
2x deváťák běžný (z toho jedna mladistvá matka)

opět cca 3-4 děti romské a cca polovina z dětských domovů

Výuka zde mě celá léta baví, ač je hlavním negativem nedostatek zpětné vazby a chtěla bych se časem vrátit k výuce v běžné základní škole, což ale na venkově není úplně jednoduché.

Co se mi však doposud nepodařilo překonat, pouze zmírnit, je strašná únava a vyčerpání po vyučovacím dni a občas pocit bezmoci, protože i kdybych se rozkrájela, nemohu se věnovat všem stejně.
Považuji se za dobrou učitelku - ve smyslu oblíbenosti i toho, co jsem s to žáky naučit - plán, neplán, ale vyučovat několik tříd v jedné a děti s takovým inteligenčním a např. věkovým rozpětím, je opravdu ale opravdu fuška :-))
A podobné by to bylo i v běžné třídě, běžné škole, mezi běžnými žáky, byť třeba stejně starými.

Je třeba říci, že pokud se sešlo dostatečné množství "specialistů", byla vytvořena speciální či praktická třída, což bylo v podstatě to nejlepší, jelikož tam děti zaznamenávaly mnohem větší pokroky - i za pouhé tři týdny, než když byly "integrované." (to si necucám z prstu nějakou domněnku - děti se k nám z velké části rok co rok vracejí a pokaždé jsou v jiném složení).

Nejsem tedy pro bezvýhradnou integraci - samosebou je to krásná myšlenka a zasluhovala by peníze i promyšlený projekt víc než například státní maturity - protože to v současné době prostě nejde a nejsou k tomu vytvořeny podmínky, nikde žádná záštita v podobě financí, dostatku dostatečně vzdělaných pedagogů, šikovných organizátorů a projektantů.

Ale ještě k těm dětem, co do ZŠS nebo ZŠP nepatří.
Pro autorku: Bohužel jsem se za 13 let své praxe, nejen v ozdravovně, setkala na můj vkus až s příliš velkým počtem průměrně i nadprůměrně inteligentních dětí, které opravdu a skutečně do žádné "zvláštní" školy nepatřily. Ne děti hodné integrace, ale děti, které mohly mít na běžné základní škole vyznamenání! Jen měly smůlu - na rodiče, na učitele, na tzv. odborníky, na zázemí, na sociální podmínky...
A to mě trápí snad ještě víc - není to žádná historie, děje se to stále.
S kamarádkou - "tetou" z DD se nám podařilo umístit dvě "její" děti z tehdejší zvláštní školy do běžné, ač ředitel DD i ZVŠ byli proti (kvůli penězům) a rodičům to bylo jedno.
Obě holky však dnes studují SŠ (tuším, že zdrávku)a jsou spokojené...

Nemohlo by být takových víc? :-(
 štěpánka 
  • 

Re: Mám malotřídku s "integrovanými" vyzkoušenou, 

(10.2.2010 20:06:11)
Binturong,
je vás na takovou skupinu víc, nebo to učíš všechno sama?
V každém případě máš můj obdiv. Já bych měla problém si za 3 týdny i zapamatovat jména všech dětí (za 6 bych to možná zvládla)~3~~3~~3~
 štěpánka 
  • 

Re: Mám malotřídku s "integrovanými" vyzkoušenou, 

(10.2.2010 20:06:17)
Binturong,
je vás na takovou skupinu víc, nebo to učíš všechno sama?
V každém případě máš můj obdiv. Já bych měla problém si za 3 týdny i zapamatovat jména všech dětí (za 6 bych to možná zvládla)~3~~3~~3~
 Binturongg 


Re: Mám malotřídku s "integrovanými" vyzkoušenou, 

(10.2.2010 21:14:29)
Štěpánka - to si zapamatuješ v podstatě první den. Dětí není tolik. Jména by byla to nejmenší ~:-D
Ale představa, že je počet dvojnásobný, je dost děsivá.
Za ty 3 týdny toho musí poměrně dost probrat a každý má pochopitelně jiné učivo a učebnice (pokud se sejdou stejné učebnice, je každé dítě jinde ~:-D ) - učitelé kmenových škol si taky často pletou ozdravovnu s turbokurzem a hází na nás to, co sami nestíhají (např 30 stránek zeměpisu nelze probrat za 3 týdny při hodinové dotaci 1h týdně).
A jak si to dělíme? První stupeň a "specialisty" má jeden učitel na všechny předměty a u II. stupně se střídáme dle aprobace a dle potřeby ~b~ ~t~
 štěpánka  
  • 

Re: Mám malotřídku s "integrovanými" vyzkoušenou, 

(10.2.2010 22:05:56)
Binturong,
tak to jo, takhle se to asi dá zvládnout. Já psala, ANI jména, to ostatní si ani neumím představit, musí to být dost náročné. Držím palce pro práci!~x~~x~~x~
 Binturongg 


Re: Mám malotřídku s "integrovanými" vyzkoušenou, 

(11.2.2010 0:19:09)
Štěpánko - děkuju!
Někdy mě mrzí, že nemůžu mít některé "kousky" celý rok nebo i víc let. Právě u těch dys-, s nimiž jsem v Praze několik let pracovala.
Jak tady na vsi, v běžných školách, tak v mnohých školách jiných, odkud děti jezdí, se bohužel stále vyskytují (v nemalém počtu) učitelky, které nejenže se nenamáhají při odhalení nějaké SPU pátrat po inteligenci dítěte a automaticky ho srazí mezi "blbce", ale stále melou nejoblíbenější učitelskou frázi "...sem naučila číst každýho, to je fakt móda, tadleta dyslexie!" (přičemž tento pojem používají pro veškeré SPU i pro poruchy chování).
Paradoxně berou, podobně jako někteří rodiče, SPU jako nenapravitelnou vadu, v lepším případě omluvu a nikoli jako výzvu.
Když slyším z dětských (nebo pubertálních) úst, že "paní učitelka říkala...", a co říkala, bere mě čert! ~q~ ~:(
Moc mi pomáhá moje sestra - resp. její příklad, který dětem (a někdy i dospělým) uvádím- do školy šla jajo dyslektik, dysgrafik, dysortogafik. Moje maminka si s ní dala práci a od 1. třídy měla kliku na osvícenou učitelku, takže sice dodnes píše jako prase ~t~ a čte pomaleji (a o to důkladněji - lépe se jí tedy studuje), ovšem čtením a psaním se živí - má červený diplom z literární akademie ~b~
 Iris 
  • 

Re ??? 

(12.2.2010 14:22:54)

Sestra šla do první třídy jako dys-? Měla jsem dojem, že tyto poruchy lze s určitostí diagnostikovat nejdříve na konci druhé třídy. Jak se tyto poruchy poznají u předškoláků? Díky za info.
 maja 
  • 

Re: Re ??? 

(12.2.2010 17:19:28)
nevím, jak to měla paní, na kterou vztahujete dotaz , ale my to měli tak, že již během docházky do školky a i doma bylo jasné , že něco není ok...například špatný vývoj řeči, tohle psycholožky nějak prověřují u předškolních dětí proč se jejich řeč vyvíjí jinak než je běžné a z toho usoudí na to , že velmi pravděpodobně bude mít dítě dys... dysortografii třeba poznáte již ve školce hravě...převracení tvarů a pod. Takže dítě jde do školy s tím, že velmi pravděpodobně bude mít dys... nebo třeba navlíkání korálků ...žlutá za ní modrá a za ní červená a to pořád dokola...dítě s dys teď nevím jakou to nezvládne a pod. My šli do školy s dost jasnou představou jaké všechny dys nás čeká řešit.
 Iris 
  • 

Re: Re ??? 

(13.2.2010 8:51:28)

Děkuji za info.
 Piru 


Moje zkušenost ze soukromé školy 

(14.2.2010 18:24:16)
Učím na soukromé základní škole, na druhém stupni. Naše škola je úplně normální, pan ředitel jen chtěl některé věci dělat jinak. Dbáme na úzkou spolupráci s rodiči, počet dětí ve třídě je stanoven na max 15. Integrujeme ledasjaké děti, zatím jsoou hlavně na prvním stupni. Máme tam děti s autismem, s lehkou mentální retardací, samozřejmě děti s poruchami učení a chování. Velká část dětí u nás na druhém stupni pochází z rozvrácených rodin, žijí jen s jedním z rodičů, často s otcem a přišly k nám ze základních škol, kde měly problém s učením nebo chováním. Vzhlledem k nízkému počtu dětí ve třídě to docela zvládáme,na prvním stupni mají asi tři děti asistentku. Přesto si myslím, že i u nás jsou děti, kterým by se v praktické škole dostalo lepší péče. My můžeme v rámci třídy ty děti vzdělávat podle individuálního plánu výuky, podle učebnic pro speciální nebo praktické školy. Ale nemůžeme jim nabídnou širokou paletu pracovních činností, protože ony se budou muset živit rukama. Moje švagrová absolvovala zvláštní školu a vím, že měla množství pracovních činností od pletení po vaření a péči o dítě. Dítě má potom z čeho vybírat při výběru učiliště, protože ty práce vyzkoušelo. na to ale ani my nemáme peníze a pedagogy, ani odpovídající zázemí. Nevím jestli jsem napsala vše dost srozumitelně. Závěr je takový.
integrace ano, ALE pouze v malém počtu dětí a pokud možno s asistentkou. Dále podle individuality dítěte a finanční situace školy. Takže je jasné, že jen málokterá státní základní škola tohle může nabídnout.
Už dlouho mám v hlavě model: Všechny děti v běžné škole, na hlavní předměty (matematika, český jazyk) rozdělené podle schopností, některé budou mít chemii,, některé 5 hodin pracovních činností. No a cvičit, malovat, obědvat a tak mohou společně. Vše záleží hlavně na financích a na ochotě všech zúčastněných.
 maja 
  • 

svůj k svému 

(10.2.2010 18:38:29)
Na téma kdo patří či nepatří do zvláštní školy bych také já mohla napsat sáhodlouhý román.
Naše dítě se chová "normálně" , ale výukově naprosto nedostačuje a není to o tom, že byhom se s ním neučili , nedoučovali ho a podobně. Jde o to, že prostě "komu není z hůry dáno v apatyce nekoupí". Má těžké poruchy dys snad všechny na co si jen lze vzpomenout. Syn chodil do běžné školy, kde byl snížený počet žáků a přesto na něj nebyl čas, tedy se během 1. třídy nenaučil ani to co by se snad mohl býval v té zvláštní škole naučit. U úkolů a pod byl neskutečný bengál, začal mít problémy s nervama atd... přechod do zvláštní školy byl pro všechny vysvobození. Chodí tam již několik let, a co se týče učení je asi v rámci svých limitů v normě, co se týče chování, tak tam je tedy zásadní problém v tom, že do naší zvláštní školy chodí i děti, které by tam být neměly... a nejsou to jen děti jiných etnik, jsou to prostě děti , které jsou výchovně nezvládnutelné a tudíž ostatní děti, které jsou výchovně relativně v pohodě , ale učení stojí tak chytají od těchto dětí všelijaké věci . To je jediná věc , kterou bych zvláštní škole vytkla...míchání dětí výukově mimo s těmi , které jsou výukově normální, ale zlobí. Není mi jasné jak se takové děti vůbec do zvl. školy dostanou. Pak to samozřejmě nese problémy. To co nosí kluk ze školy to je síla.
-
Původně před lety jsme mysleli , že ho budeme integrovat mezi běžné děti do klasické školy, ale dostali jsme lekci v podobě spolužačky naší "normální" dcery. Chodí s nimi spolužačka, která má zhruba problémy našeho syna, je integrovaná a nepřináší to prospěch nikomu. Až se divím mámě této slečny, že nechce aby holka zažila také úspěch a nebyla neustále odstrkovaná. Slečna špatně nese, že si jí děti nevšímají, že si z ní dělají legraci. Ostatní děti zase špatně nesou , že slečna je zvýhodňována " jak to , že ona dostane jedničku, když na to nemá a já dostanu trojku a mám to proti ní nádherný apod." slečna neustále žaluje a pod. Přináší to jen samé problémy a pocity ukřivděnosti na obou starnách. POchybuji, že slečně se dostává maximální péče . Dcera chodí do školy, kde je maximální péče věnovaná vztahům mezi dětmi, mají tam psychologa a přesto to tam nezvládají, dětem můžou horem dolem vysvětlovat , že se jedná o postiženého jedince a je potřeba na něj brát ohledy, všechno marno a vždycky to někde bouchne.
Co se mě týče, jsem zásadně proto ,aby se každá integrace mentálně slabších dětí dobře zvážila . Jestli přinese užitek a komu. Jestli to, že dítě bude v "normálním" kolektivu taženo dopředu vyrovná ty pocity neustálého neúspěchu a pocitu , že nestojí za nic a je úplně vzadu pro každého. Opravdu si neumím představit nebo právě , že umím, integraci více takových dětí do klasické základky a kdyby tam moje "normální" dítě chodilo tak bych se ptala jestli na něj a ostatní běžné děti je vůbec čas. A nebo naopak, v pozici mámy slabšího dítěte . Podle mě , tak jak jsme si to my jako rodina ověřili v praxi, svůj k svému. Slabší dítě v normálním kolektivu je věčný outsider , kdežto v kolektivu sobě rovných má svou hodnotu. Globálně zařadit děti ze zvláštek do normálních škol považuji za utopii a v praxi nesmysl , který by nepřinesl nic dobrého, spíš bych uvítala větší rozlišení škol, nebo tříd , podle problémů dětí.
 Iris 
  • 

Re: Souhlas 

(11.2.2010 12:41:19)

Žákům praktických škol by víc prospělo rozdělení žáků na zanedbávané a nezvladatelné a na ty se skutečnými zdravotními problémy. Místo toho poslat je bez pomoci do běžné školy.
 Omega 


Americká škola 

(11.2.2010 1:09:06)
Anno,

našla jsem ZŠ pro dceru,která funguje takto: do ročníku přijímá 100 žáků, které rozdělí do 5 tříd. Děti na začátku roku dělají testy, podle kterých jsou rozděleny do tříd. Jedna třída, řekněme 1.A je pro děti, které nemluví anglicky, 1.B je pro děti s dys..., 1.C je pro děti bez problému, 1.D pro velmi nadané děti, 1.D je pomalá. Každá třída má učitelku, asistentku a několikrát do týdne je součástí výuky i některý z rodičů. Děti dělají testy 3x během šk. roku, aby se zařadily tam, kam aktuálně patří, např. dítě, které prožívá rodinné problémy a nemá sílu se učit, jde do třídy, která jede pomaleji a stejně naopak u dítěte, které překoná nějaký handicap.

Základ výuky mají stejný, ale žák, který nemá výsledky má opakovací lekce jazyka, zatímco žák, který se učí rychle, má hodinu např. rétoriky nebo tvůrčího psaní. Podobně v matematice atd.

Líbí se mi ten systém, líbí se mi otevřenost vůči rodičům, líbí se mi důraz na individualitu každého žáka v každém čase.

Je to škola v zahraničí.
 Amy 
  • 

Re: Americká škola 

(11.2.2010 9:06:18)
Tenhle systém mě teda moc nenadchnul podle popisu. Myslím, že dítěti by asi neprospěla nějaká rotace mezi třídami (vazby, kamarádství). A účast rodičů na výuce asi taky není moc reálná. Já jsem byla minulý týden u syna ve třídě a vyprávěla jsem dětem o první pomoci a příští týden jdu zas (to si to přímo nacvičíme). Jenže fakt, že se do výuky můžu takhle zapojit je dán hlavně tím, že nemám pravidelnou pracovní dobu. Přeci jen většina lidí pracuje po-pá 8-17 a pochybuju, že se najde hromada zaměstnavatelů, kteří pracovníka uvolní.
 Binturongg 


Re: Americká škola 

(11.2.2010 9:12:34)
To je velmi inspiativní - teď ještě pokusit se to uskutečnit.. ~5~ ~d~
 Binturongg 


Re: Americká škola 

(11.2.2010 9:13:09)
inspiRativní, kruci! ~:-D
 Jedůfka / 99,00 


Re: Americká škola 

(11.2.2010 12:31:01)
Takhle nějak bych si model školy představovala. Připadá mi to naprosto ideální. Jenže v našem školství, kde mají "odborníci" jen plnou pusu integrace, je to něco jako UFO.
 Jája (52 let) 
  • 

Re: Americká škola 

(11.2.2010 16:03:36)
Ono to už bylo, jenže se to zrušilo.
Říkají Vám něco Slušovice? A JZD Slušovice? V něm se už za komunistů zkoušely kapitalistické metody. Takže ve škole ve Slušovicích to bylo tak, že měli jednu paralelní třídu pro nadanější děti, druhou pro ty slabší. Ve třídě se sedělo tak, že nejlepší žáci seděli vepředu a postupně až dozadu, kde byli nejslabší. I děti rychle pochopily, že ideální je sedět vepředu a být dobrý, než být někde vzadu. Učitelé měli bez problému s motivací a systém byl naprosto jednoduchý a průhledný.
Jako všechno dobré se i toto zrušilo. Šlo to zavést všude, kde jsou minimálně dvě paralelní třídy. A nemusíme pro nápady chodit až do zahraničí.
Ono to má totiž jeden problém: děti nadané se špatně učí. Kladou totiž na kantora vysoké požadavky na znalosti. Učit děti slabé je podstatně jednodušší, tam se nedá zkontrolovat, za co může žák a jeho handicak, a za co může neumění kantora.
 štěpánka 
  • 

Re: Americká škola 

(11.2.2010 16:45:06)
Jájo,
nevím, jak to fungovalo ve Slušovicích, ale na mnoha ZŠ, kde toto zavedli to zase rychle zrušili. Děti si rychle začali říkat - ti chytří a blbci a učilo se (zejména ve třídě "blbců") děsně. Chyběla motivace a učitelé s spíše stali krotiteli. Možná to mohlo fungovat kdysi, ale teď už ne. (znám to z vyprávění, ne osobně)
 mamula 


Re: Americká škola 

(11.2.2010 17:15:05)
Přesně tuhle zkušenost znám taky. Jeden čas tu bylo na vyšším stupni právě tohle rozdělení tříd a rodiče slabších žáků se dost bouřili, žáci si navzájem nadávali a samozřejmě žádný rodič nechce slyšet, že jeho dítě bude chodit do řídy ,,blbců".V té slabší třídě se učilo špatně, nebylo se o koho opřít, nebyl tam žádný tahoun, vyučovací hodiny byly dost vyčerpávající atd., takže se to dost rychle zrušilo..
 olsche 


Re: Americká škola 

(13.2.2010 10:17:34)
Asi záleží na tom, jak si to která škola zařídí. Znám školu, kde také dělí děti- už u zápisu. Děti dostanou průkazku a prochází řadou úkolu formou pohádkového světa. Za splněný úkol dostanou jedno,dvě nebo tři razítka. Učitelka si potom v klidu razítka sečte, proberou, co u kterého dítěte zaznamenaly za zvláštnosti, přihlédnou k hodnocení školky a rozdělí děti do tříd. Rodiče ani děti netuší, že jsou děti takto rozdělené (nebo možná rodiče tuší, ale řekla bych, že nejsou tak blbí,aby to ventilovali před dětma). Silnější třída probere dané učivo a má možnost danou látku rozšiřovat i nepovinným učivem, slabší třída se soustředí na to, aby děti zvládly zákl. učivo. Děti s poruchou učení se dávají do obou tříd....podle schopností. Jsou děti, které mají SPU, ale jsou inteligentní a jejich porucha pro ně třeba znamená jen to, že "škrábou", ovšem třeba násobilku ovládají už v 1. třídě. Pokud má dítě nízké IQ a k tomu SPU a navíc špatné rodinné zázemí, tak opravdu často nejlepší variantou je praktická škola.
Takže v tom dělení tříd je to o přístupu....když jim tam nikdo nepůjde říct, že jsou blbci, tak se tak ani nebudou cítit.....
 štěpánka 
  • 

Re: Americká škola 

(13.2.2010 17:54:33)
NO, Olsche,
neumím si představit, že by o tom rodiče ani děti nevěděli. Ještě míň si umím představit, že rodiče vědí a dětem se nezmíní. Jestli jo, tak je to skoro zázrak....~;)
 olsche 


Re: Americká škola 

(13.2.2010 19:44:26)
Švagrová tam syna má. Je mezi těmi chytřejšími....a světe div se, synovi to neřekla. Takže žádný zázrak, prostě to nikdo z rodičů až zas tak neřeší, učitelům to vyhovuje a funguje to. ~;)
 maja 
  • 

Re: Americká škola 

(11.2.2010 18:35:51)
Asi vím jak jsi to myslela s tím , že učit děti slabší je jednoduší než děti nadané, ale jen tak pro svůj dobrý pocit musím dodat , že to teda ale vůbec není pravda. Učit děti chytré a muset kvůli tomu něco vědět , no to je sice drsný pro kantora , ale motivace dětí slabých ba dokonce těch které jsou poněkud mimo tak to vyžaduje fakt umění. Když jedno dítě kouká z okna, druhé běhá po třídě, třetí sedí na zemi a jezdí si s autíčkama, čtvrté si dá nohy na stůl a podobně a ještě ke všemu má každé úplně jiný vzdělávací problém, tak zaujmout takovouhle třídu, byť je tam 8 dětí, tak to teda vyžaduje umění.
 Efs 
  • 

Podobenství 

(11.2.2010 21:07:58)
Stádo běží takovou rychlostí, jako jeho nejpomalejší jedinci.
 mamula 


Re: Podobenství 

(11.2.2010 21:36:31)
Přesně~g~
 atisa 


Integrace dětí do škol 

(15.2.2010 14:18:38)
Naprosto souhlasím. Určitě bych se k podobnému sdružení rodičů přidala. Jsem přesvědčena, že děti jsou přetěžovány, stačilo mi jen, když dcera přinesla ze školky požadavky co umí umět předškolák...Chápejte u nás není problém dcera je inteligenčně vyspělejší, ale chudáci jiné děti.A ještě ke speciálním školám, dlouho jsem nemohla překousnout, že sestra ve 3 třídě na školu nastoupila, ale dnes jsem ráda. Sestra má onemocnění oka, díky čemuž jsme žádali, aby seděla blíže tabuli, je i drobounká, zásadně seděla vzadu, protože byla hodná.Díky této poruše neviděla obrázky v síti a různé diagramy, ovšem nejčastěji pracovali na čtverečkovém papíře. Když jsme se snažili domluvit s pí. učitelkou, vždy to odkývala, ale vše při starém...Nakonec jí chtěla nasázet dvě 5 ve druhé třídě. Po návštěvě několika pedagog.psych. poraden, iniciovaných ovšem námi, jí byla objevena lehká mozková dysfunkce a dysleksie. Doporučen přestup. Dnes odchází z 9. třídy se samými jedničkami...
 Vanka 


Re: Integrace dětí do škol 

(17.2.2010 11:21:08)
Taky o tom něco málo vím.
Jenom bych to nezobecňovala jenom pod pojem "tmavé děti". Ono se to týká i těch našich bílých, ale prostě trochu pomalejších.

Já se tomuhle posmívala, neb starší dcera měla ve třídě jen jednu holčičku, která "zdržovala". A navíc dcera, byla vždycky aktivní, soutěživá, já měla spoustu času a tak jsme všechno doma dohnali (pro přijímačky) a v 6 třídě vypadla k naší radosti na gympl.

Bývá zvykem, když někdo něco přehlíží, ono se mu to vrátí. A tak se mi tenhle problém vrátil u mladší dcery. První dvě třídy super (bylo jich málo ve třídě), to co bylo výhoda se stalo nevýhodou neb, další příchozí vrtevníky dávají automaticky k nim. Jsou to 3 děti u kterých se při třídních schůzkách objevují "vyjádření z poradny" a jedno přistěhování ze zahraničí, takže problém z češtinou - žádný róm! Má dcera je zvláštní povaha a s těmi slabšími se kamarádí a vstřebává jejich názory (nejen k učivu)
Co dodat, všichni děláme co můžeme, učitelé i já (je super, když se k vám cizí dítě nastěhuje a odmítá se vrátit domů a navíc ho rodiče ani neshání) - ono se to tak nějak zvládne, to víme všichni.
Zůstává otázka: nebylo by těmhle dětem lépe jinde? ta ještě jde. Průšvih je když se začnete prát: kde by bylo moje dítě, kdyby tam tyhle děti nebyly?

My budem přecházet na jinou školu, je otázka zda to bude lepší. Vážně mi totiž vadí, když musíme učit jiné děti přes to naše, že učit se je důležité (kdysi to naše dcera brala automaticky), rodina je máma a táta (jedna návštěvnice si nemohla vybavit kdo je její mamka), je nutné se mýt (vši!!)
 Iris 
  • 

Re: Integrace dětí do škol 

(17.2.2010 17:21:07)

Otázka "kde by bylo moje dítě, kdyby s nínm ve třídě ty problémové děti nebyly?" také ještě jde. Co otázka "Kde byla celá společnost, kdyby tu ti problémoví nebyli?" Tomu lze předejít kvalitním vzděláváním těch problémových. Jsem pro speciální školy, kde se by dostávaly šanci zanedbané děti (s možností přestupu na běžnou ZŠ a s možností přijetí na učební obory) a jsem proti mísení zanedbaných a mentálně postižených. Stejně jako proti mísení mimořádně nadaných a podprůměrných zanedbaných.
Raději bych večer potkávala spokojené majitele tanečních agentur, obchodníky s Cdéčky či sociální asistenty místo hordy loupeživých opilců.
 Piru 


Re: Integrace dětí do škol 

(18.2.2010 8:27:00)
M\slím, že se debata posunula někam jinam. Na speciální školu nepatří děti pomalejší, průměrné nebo slabě podprůměrné, pokid tedy mají dobré zázemí. Myslím že vyjádření, že výuku zpomalují a ty nejlepší pak mají nedostatky u přijímaček na gymnázium, není tak úplně akceptovatelné. Na gymnázium patří nadprůměrné děti, a pokud jsou požadavky pro přijetí náročné, není povinností škooly v rámci běžné výuky tyto děti připravit. Ještě si dovedu představit, že učitel zadává náročnější úlohy, ale nemůžeme chtít, aby ty průměrné děti byly přetěžovány, protože ty nadprůměrné chtějí na gymnázium. Chodila jsem do třídy na prvním stupni se čtyřkaři, při vyučování jsem si hrála s panenkami, proplouvala se samými jedničkami bez sebemenší přípravy. Na osmileté gymnázium jsem se ale také dostala bez sebemenší přípravy, dokonce jsem byla z přihlášených 120 mezi prvními. Aby vaše požadavky neznevýhodňovaly ty průměrné děti, které na základní školu patří.
 Iris 
  • 

Re: Integrace dětí do škol 

(18.2.2010 12:10:31)

Souhlasím, že děti, které mají doma zázemí, jsou integrovatelné v poměrně širokém rozsahu IQ a ostatních kompetencí a také se v současném systému integrují. Problém je s těmi, co zázemí nemají a končí proto v praktických školách. Pokud by jen tak přešly na běžnou ZŠ, stanou se z nich zakomp lexovaní propadlící. Jsem pro zachování speciálních škol (ať už budou mít jakýkoli název), které budou mít za úkol aspoň částečně kompenzovat sociálněkulturní znevýhodnění a ti dobří budou mít šanci přejít na běžnou ZŠ a dostat se přinejmenším na učební obory.
Nevím, co vám a společnosti přineslo to, že jste si hrála s panenkami, když jste se za tu dobu mohla naučit něco užitečného, třeba další cizí jazyk nebo cokoli jiného.
Raději bych měla kolem sebe šikovné řemeslníky a špičkové odborníky než zakomplexované přijímače sockadávek a líné málo znalé VŠ.
 Marcellina, 2 dcery 


Montessori třídy 

(22.2.2010 10:27:06)
Nepročetla jsem celou diskusi, ale ráda bych se k tomuto tématu vyjádřila.
Moje dcera chodí do Montessori třídy. Je to propracovaný systém. Každé dítě postupuje svým tempem. Není problém, že někteří prvňáčci se postupně svým tempem učí písmenka jedno po druhém a jiní prvňáčci dostávají úkoly, kde si samostatně přečtou zadání a pak pracují, nebo pracují společně s druháčky.
Mám dojem, že současný většinový systém, kde všechny děti mají v určitou chvíli dělat to stejné, ve skutečnosti nevyhovuje nikomu (ani dětem nadaným, ani dětem pomalejším, ani dětem průměrným - taky mohou mít své dny a své nálady, a ani učitelkám, které stojí spoustu sil, docílit, aby dělali všichni to samé).
 Zdeňka. syn - 9.let 
  • 

Problémový syn 

(13.5.2010 10:52:04)
Dobrý den všem,
chtěla bych reagovat na článek. Jsem matkou "problémového syna" - syn odmítá pracovat, když mu něco nejde, má poruchu soustředění, občas se vztekne. Vím, že je to pro učitelku i spolužáky mnohdy obtížné, nicméně budu autorce trošku oponovat: většina těchto dětí nejsou podprůměrně inteligentní, právě naopak. Syn vykazuje nadprůměrné IQ, pokud pracuje, velmi rychle chápe a má velmi dobré známky, bohužel, má odchylky od tabulkového chování. Spolupracujeme s PPP - závěry veškeré žádné, chodíme na psychiatrii - kde má syn medikaci na ADHD a na arteterapii, kde jsme naopak byli upozorněni, ať z něj neděláme blázna, že s medikací opatrně, ty děti se pak škatulkují samy, že syn je jedinečný a že se doktorovi líbí, že bohužel na takové lidi není moc školský systém ani společnost připravena, nicméně ať si vážíme jeho jedinečnosti, a že nejde s davem jako ovce. Vím, že pro učitele je snažší učit děti, které jsou stejné,plně respektují řád a ničím se nevymikají, náš syn, bohužel, se nemůže sladit se svými vrstevníky, neb je úplně někde jinde a má v tomto věku již pubertu. Věřím, že z toho vyroste, už nyní vidím rok od roku zlepšení, a že se nenechá zdeptat a vše to zvládne bez depresí - samozřejmě, že výchova je důsledná jak jen to jde a je usměrňován. Otázka je, kam s takovými dětmi - to není ani pro zvláštní ani pro standardní zš...poraďte. Za případné hrubice se omlouvám
 martasek7 


INTEGRACE? !!!!!!!!!! 

(19.9.2010 22:41:05)
Naprosto s Váma souhlasím. Mému synovi 8let,byla diagnostikována LMD už ve školce na základě jeho nezvladatelného chování a EEG. První a druhou třídou prošel bez větších problémů ,i bez integrace,díky učitelce,která ho přijala i s jeho jinakostmi(jedna dvojka na vízo ze psaní).Bohužel ve třetí třídě se změnila tř.uč. a sloučila se spec.třída s běžnou dohromady.Vzhledem k problémům(hlavně nesoustředěnost a jiné)jsme navštívili ppp a ta navrhla integraci v běžné třídě s individuálním přístupem. Bohužel,žádný individuální přístup se nekonal a nekoná.Možná mu byla na vysvědčení snížena známka ale to je dle mého názoru vše a hrozně málo. Neustále dostává poznámky:stále nemá to a ono, neudělal ve škole,dodělá doma,neustále si hraje a vyrušuje různými zvuky a to nemluvě o zapisování DÚ a jiného. Já se svým synem pracuju doma a skoro mám pocit,že co umí jsem ho naučila já. Překvapuje mě,že ředitelka přijala integraci bez jakýchkoliv námitek i přesto, že to učitelka nemůže(a nebo nechce zvládnout).Začátek čtvrté třídy opět s poznámkama.... Doma dřeme a ve škole je ponechán sám sobě.Zvažuju přechod na jinou školu aby naše společná práce nepřišla vniveč.Potřebuje se soustředit a naučit se učit.Potřebuje motivaci a ne demotivaci. Neustálé upozorňování na nedostatky za které nemůže ,jemu ani mě nepomůžou.
 sojka 


praktické školy 

(8.1.2011 15:00:25)
Plně souhlasím s názorem autorky článku, její popis současné situace je naprosto přesný. I já pracuji s dětmi ve zmiňované škole, takže celou situaci znám . Na praktických školách vůbec nejde o to, jakého původu naše děti jsou, ale o to, že potřebují individuální přístup učitele, což na běžných základkách opravdu nejde. Doufám, že se naši politici vzpamatují včas a za krátkou dobu nezničí vše, co se tady za více než sto let vybudovalo a fungovalo a stále funguje na špičkové úrovni, což uznávají i ve světě. Právě se touto situací zabývám podrobně, protože mě celá situace mrzí. Rozhodla jsem se, že o tomto problému napíši rigorózní práci, která se bude zabývat právě rušením praktických škol a integrací dětí. Proto budu velice vděčná za diskuzi týkající se právě tohoto tématu.Soňa:-)

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.