| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Maminky, porodnici vybírejte pečlivě!

 Celkem 271 názorů.
 Liška s banem :) 


Hm 

(21.1.2010 9:09:21)
Tak to je fakt síla. Ten kdo to zařizoval, vůbec nemyslel nebo měl zcela jiné priority.
 petra 
  • 

male porodnice 

(21.1.2010 9:20:22)
tak já vybrala malou porodnici nedalekomísta mého bydliště a nelituji. Všichni říkali-nic moc, baby friendly označená nebyla. Porotdnický pokoj standard,oddělení šestinedělí dvoulůžkové pokoje,sociální zařízení společné na chodbě. 2 dny po porodu dcerka dostala žloutenku, lékaři mně na pokoj přinesli inkubátor a dcerku jsme vystavovali sluníčku.Protože ho v únoru moc nebylo,musela na fototerapii. Box s UV světlem byl u sestřiček, hned vedle mého pokoje. Za dcerkou jsem mohla kdy jsem chtěla, jen mléko jsem musela odstříkávat, dcerka nesměla z boxu ven. Druhý den už mně ji sestřičky nosily na kojení. Přinesly a odnesly, takže se mnou nebyla, ale kojit jsem mohla v pohodě na svém pokoji.
Myslím, že péče o děti vyrovnala případné nedokonalosti vybavení oddělení.
 Denyna 


Re: male porodnice 

(21.1.2010 10:47:19)
Tak tohle by mě neuspokojilo. Když měla žloutenku moje dcerka, tak vložili do její postýlky svítící podložku a nikam mi dítě neodnášeli. Měla tam být co nejvíc, takže jsem ji vyndavala jen na kojení, přebalování, či když plakala.
 Petul.a a Babu 


Re: male porodnice 

(21.1.2010 21:18:44)
Tu podložku jsme měli taky a je to super věc. Já rodila v Hořovicích a byla jsem moc spokojená. Je to také menší porodnice, ale v okolí vyhlášená, a to jak díky odbornosti zdravotníků, tak přístupem k dítěti i k mamině. A zjistila jsem, že má i lepší vybavení než leckterá větší porodnice (viz ty svíticí podložky). Pokud se nám povede druhé mimi, chci zase rodit tam. Rodila jsem CŘ, malou mi přivezli na první kojení pár hodin po porodu, hnedka jsem si ji mohla brát na jak dlouho jsem chtěla a na kolik jsem se cítila. Dva dny po porodu už jsem ji měla u sebe natrvalo. Obvykle prý dávají děti maminkám tři dny po CŘ, mně řekli, jestli to chci zkusit a že když se nebudu cítit, můžu ji ještě dát na novorozenecké. Už jsem ji nevrátila~;) Moc nám pomohli s kojením, nebýt tamních sestřiček, asi by se nám nepodařilo. Nakonec jsme kojili 20 měsíců~2~
Sice tamy byly společné sprchy, ale to mi nevadilo. Navíc pak proběhla rekonstrukce a sprcha je teď na každém pokoji.
 kili 
  • 

Re: male porodnice 

(21.1.2010 21:22:09)
"svítící podložky" nelze použít vždy
 petra 
  • 

Re: male porodnice 

(22.1.2010 8:36:24)
Killi přesně tak. V našem případě to prostě nešlo, nebudu zbytečně rozepisovat proč.
 sarka marikova 
  • 

Re: male porodnice 

(30.1.2010 6:16:16)
jee a muzu se zeptat kde jste rodila?

..u nas doma meli vsichni zloutenku, malej ji mel taky a byl v boxu u sester. tak, kdyby to nebylo daleko bych tam zkusila privest na svetlo dalsiho :)
 kili 
  • 

Re: male porodnice 

(30.1.2010 7:15:08)
to Vám mohou nabídnout kdevšade, ale záleží na té žloutence, ne pro každou ta poduška stačí
 lleennttiillkkaa a Vítek 6m 
  • 

200m 

(21.1.2010 9:18:39)
Bohužel i já se potkala s něčím podobným. Malý byl ihned po porodu odvezený do 50 kilometrů vzdálené nemocnice. Já ležela v Táboře, moje miminko v Písku. Viděla jsem ho po porodu cca 2 vteřiny a ještě si toho moc nepamatuju, protože jsem byla zrovna probuzená z narkozy. Kdybych si neřekla, že ho chci vidět ani mi ho neukážou. Nutno ovšem uznat, že v písecké nemocnici mi ihned nabídli lůžko na jejich patologických novorozencích. Muž tam po dobu mé hospitalizace mohl přijet defacto v kteroukoli denní dobu a zůstat tam mohl jak dlouho chtěl. Od začátku tam vozil moje mlíko. Péče tam byla o děti dobrá, já už se tam tak dobře necítila, neb na mě koukaly sestry zkrz prsty, když jsem místo na předepsané židly suveréně zalezla do postele a kojila v leže. Nic méně týden jsem tam přežila a pak jsme jeli domu.
 Nasuada 


Je mi to moc líto, 

(21.1.2010 9:24:24)
Maggi vážně, moc. Něco podobného jsem zažila v Praze, nebylo dostatek míst na pokoji s rooming-in a tak jsem 3 dny byla na pokoji bez dětí. Stále na to vzpomínám, vrací se mi to, jako, že jsem syna musela hrozně zklamat. Mohla jsem udělat snad víc než jen se zapsat do pořadníku na pokoje s roomingem abych mohla být se synem alespoň brzy když už ne hned. Takže asi chápu jak ti je. Další dítě jsem porodila doma především kvůli němu samotnému a jsem ráda, že jsem druhému synovi mohla dát ten nejkrásnější vstup do života jaký si umím představit. Pediatr se mě ptal na moje pohnůtky porodit doma a když je slyšel řekl jen "ale dítě vám v dobré porodnici dají ihned" - řekl to dobře jenže to tak jednoduché prostě není.
 Terinka4444 


Re: Je mi to moc líto, 

(21.1.2010 20:50:32)
Mně malou vzali taky hned na JIP, ale bojovala o život s celkovou infekcí organismu. Ani ve Varech není možnost být tam s ní, v prvním patře šestinedělí a ve čtvrtém JIP a na směla jsem za ní každé 3 hodiny na 20minut na kojení. Pořád tam někdo plakal, svázali je do uzlíčku, aby si nmohli vytrhnout kanyly a nechali je, popřípadě je utlumili. Malou jsem nemohla dva dny vzbudit ani při kojení. Nestěžuji si na doktory, byli skvělí a malou zachránili, ikdyž měla jen 20% šanci, že to přežije, ale dalšího půl roku, se vzpamatovávala, je jsem ji chovala a mazlila, nikdo k ní nesměl, jen já a manžel, jinak řvala jak tur. Ještě v roce nesnesla, aby na ni někdo mluvil. dnes je jí tři a půl a snad jsme to vymazali, ikdyž třeba do školky zatím nejde, má hrůzu, jak mě nevidí. Možná už to není tou separací, ale tím, že dodnes nebyla beze mne a já jí úzkostlivě střežím.
 kattynka a 2 čertici 


Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 9:26:18)
Kamarádka mezi svátky musela strávit nějaký čas v nemocnici s roční dcerkou. BOhužel pro ni neměli místo přímo s malou v budově, jedině sama bez mimča v nějaké jiné budově, na pokoji s romskou občankou, která smrděla tak, že se tam nedalo dýchat. Kamarádka tam samozřejmě zůstala hlav¨ně proto, že kojí, bohužel ale nemohla být s malou v noci ale jen přes den. Od té doby (byly tam cca 5 dní) je malá plačtivá, fixovaná, kámoška nemůže ani na záchod pomalu. Z mého hlediska je to šílené. Když si představím svoje kluky, jak se v noci prostě budí a člověk je pohladí a oni usnou, tak mě děsí představa, že se probudí v cizím prostředí sami,v horečkách bez mamky nebo táty, určitě ty sestřičky tam neběží nedělám si iluze, takže mimi se jen v nemoci ještě víc vysílí tím pláčem a bezradností.¨Takže chce to zjistit i jak v nemocnicích v okolí jsou schopní se postarat o děti, se kterýma tam chtějí zůstat rodiče, zda je ta možnost i přes noc apod. I když v tomto článku se autorka informovala a stejně to bylo jinak :-(
 x x 


Re: Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 11:51:47)
Já mám s hospitalizací dítěte taky zkušenosti, první byla na infekčním oddělení FDN v Brně, to byla naprostá katastrofa, jak názory postarších lékařek (kojení dle budíku, zesměšňování mé osoby, oddělení mě od dcery - 3 týdny, dokrmování miminka s průjmem rýžovým odvarem, napájení černým čajem atd. atd.). Prostě na to se nikdy zapomenout nedá, ta bezmoc a slzy, když člověk stojí, ještě celý rozhozený hormony, proti skupině lékařů a sester a snaží se jim říct svůj názor a oni z člověka dělají div nesvéprávného tupce...
Druhý zážitek je naopak velice pozitivní, a to ze září loňského roku ze znojemského dětského oddělení, kde hospitalizace matky s dítetem je automatická, dokonce i se 7 letým či strším, dle přání rodiče. Dokonce hospitalizují s dětmi i tatínky. Přístup sester příkladný, lékařů taky, veškerý servis atd. paráda. S malým (zlomenina nohy) jsem byla v podstatě neustále - spala jsem vedle něj na přiražené posteli, jídlo nám nosili na pokoj, když jsem potřebovala na záchod, sestřičky ho pohlídaly, aby nechtěl utíkat z postele atd. Ono asi všecko jde, když se chce. To je snad zatím jediní zařízení co jsem slyšela a viděla, kde by vysloveně podporovali pobyt rodiče s dítětem jakou součást ozdravné procedury, dokonce to tam mají i vycapeno na nástěnce v desateru, proč hospitalizovat dítě s rodičem. ~R^
 Zuuuza 


Re: Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 13:28:06)
Žabátko, dík za zveřejnění tvé zkušenosti. Jsme z Brna. A budu vědět, že kdyby něco, je lepší si domluvit hospitalizaci ve Znojmě. Z.
 kattynka a 2 čertici 


Re: Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 13:54:41)
Určitě, žabátko se trefila, byla to taky u té kamarádky FDN v Brně ~q~. Kamarádce radili i Kyjov, jestli to máš blíž. Je to smutné už jen z toho heldiska, že mají v názvu dětská, tak si myslím, že by se to dětem mělo přzpůsobovat nejvíc, ale opak je pravdou. Já byla na Bulovce s ročním starším synkem a je pravda, že až na to, kdy si ho vzali na operaci jsem byla furt s ním, neumím si představit být někde jinde. Myslím, že i ten mrňousek by"t v prostředí, které je tak hrozné tu hospitalizaci i rekonvalescenci s maminou zlvádá o dost líp. Jsem "stará koza" a jak jsem ráda, když mi něco je a přijde mamka moje, pohladí a udělá čaj ~x~. A jako matka jsem taky klidnější být u něj než někde čekat a myslet na to, co se s ním asi chudáčkem děje.
 Zuuuza 


Re: Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 13:56:15)
Jojo, Kattynko, absolutně si neumím představit nechat tam dítě napospas. Nezvládl by to syn, ani já. Na to nemám žaludek, ani nervy..
 kattynka a 2 čertici 


Re: Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 14:40:54)
nejhorší je, že prťatům to nevysvětlíš, stačí ti doktoři (nás syn po operaci jen vidí bílý plášť tak řve) natož cizí prostředí bez mámy. Já mám navíc mamany, kteří jsou zvyklí spát se mnou. Je zbytečné je stresovat víc než je nutné, myslím, že každá maminka klidně uvítá spát na normální neemocniční posteli i s miminkem a s třemi dalšími mamčami v pokoji, než když v tom pokoji jsou jen ty klece a ty musíš spát v jiné budově. Teda aspoň podle mě. Já si naopak myslím, že když jsme byli v nemocnici sestřičky byly rády, že se stará maminka, jak s přebalováním, tak krmením, prostě jen přišly s teploměrem a řekly co a jak. No a jak říkám pro mě to byl jeden z nejnáročnějších zážitků a to jsem byla s nim a byl tam s námi i manžel. Být ještě doma a chodit jak lev v kleci a brečet, co zrovna ten drobek beze mě dělá, jak se bojí a nevím co a jak musí být deprimující. Dítko pak si myslí, že se to může opakovat bojí se, nezdravě se fixuje, je úzkostné a plačtivé a já se nedivím ~n~
 Zuuuza 


Re: Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 18:35:50)
Souhlas, Katty. Doufám, že nebudu muset nikdy toto zažít. Rozhodně bych klidně spala i na zemi. Ale hlavně abych byla se svým synem ~;)
 gatto 


Bránit se a TVRDĚ 

(21.1.2010 20:12:11)
Je to hrozné, bohužel asi někdy nezbývá než se tvrdě bránit. Buď být naprosto nekompromisní a podle situace trvat na převozu do jiného zdravotnického zařízení, nebo prostě od dítěte neodejít, vzít si karimatku, spacák, jídlo. Ale je to hrozně emočně vypjaté "bojovat" s některými zdravotníky, kteří místo, aby pomáhali po všech stranách (nejen léčba, ale i psycho-podpora), tak se na lidi dívají zpatra, stresují a vyvolávají dojem, že jsou to oni, kdo rozhodují. Bohužel do budoucna nezbyde, než na ně začít podávat žaloby.

Mám zkušenost, kdy jsem večer jela za dítětem do nemocnice a předem mi bylo jasné, že mě tam nebudou chtít nechat - na jipce. Tak jsem si radši předem dala brko, abych byla klidnější a pak to bylo docela nepříjemné. Ale prostě jsem asertivně sestře i doktorce řekla, že prostě já neodejdu. Tak jsem neodešla, i když předtím to údajně "nebylo možné".

Když jsem přišla, uviděla jsem zoufalé plačící dítě, které na mě hned začalo natahovat ručky. Sestřička, která jinak vypadala docela sympaticky, přišla a řekla: neplač, nebo za tebou maminka už nepřijde. Tak to mě utvrdilo v tom, že se odtamtud už ani nehnu.



 x x 


Re: Bránit se a TVRDĚ 

(22.1.2010 8:54:56)
Bohužel to tak funguje na hodně místech, plačící děti co jsem slyšela na infekčním, to úplně rve srdce. Kolikrát když jsem procházela zezadu kolem oddělení tak tam plakalo najednou třeba několik dětí, ale tak srdceryvně, až se mi z toho dělalo nevolno. Dneska už bych se taky nenechala jen tak od dítěte vyhodit, ale tehdy jsem byla po prvním porodu, ze všeho vyjukaná, vynervovaná, tak jsem se nedokázala tak bránit, ono to taky není jednoduché, samotná matka v návalu hormonů proti velké přesile negativistických zdravotníků. ~o~
Ale ve Znojmě jsem neměla na celou dobu hospitalizace ani na chvíli pocit, že bych někoho obtěžovala, dokonce bych řekla, že byli až dost benevolentní, taky jim ale matky co se starají o své děti ubírají dost práce, takže oddělení pak funguje bez stresu a v poklidu, málokdy je odtud slyšet pláč, samo při nějakých vyšetřeních, odběrech a tak jo, ale je to minimum, dá se tam klidně spát. Ono všechno jde když se chce, ale u některých zařízení mám pocit, že to dělají matkám natruc, něco ve smyslu my těm hysterkám ukážeme, jak se vychovávají haranti ~q~.
 magggi synáček z léta09 


Re: Bránit se a TVRDĚ 

(22.1.2010 8:59:15)
Žabátko - dík! ~R^ ~;)
Měla jsem velmi podobné pocity...
 x x 


Re: Není to jen o porodnicích 

(21.1.2010 12:08:18)
Já mám s hospitalizací dítěte taky zkušenosti, první byla na infekčním oddělení FDN v Brně, to byla naprostá katastrofa, jak názory postarších lékařek (kojení dle budíku, zesměšňování mé osoby, oddělení mě od dcery - 3 týdny, dokrmování miminka s průjmem rýžovým odvarem, napájení černým čajem atd. atd.). Prostě na to se nikdy zapomenout nedá, ta bezmoc a slzy, když člověk stojí, ještě celý rozhozený hormony, proti skupině lékařů a sester a snaží se jim říct svůj názor a oni z člověka dělají div nesvéprávného tupce...
Druhý zážitek je naopak velice pozitivní, a to ze září loňského roku ze znojemského dětského oddělení, kde hospitalizace matky s dítetem je automatická, dokonce i se 7 letým či strším, dle přání rodiče. Dokonce hospitalizují s dětmi i tatínky. Přístup sester příkladný, lékařů taky, veškerý servis atd. paráda. S malým (zlomenina nohy) jsem byla v podstatě neustále - spala jsem vedle něj na přiražené posteli, jídlo nám nosili na pokoj, když jsem potřebovala na záchod, sestřičky ho pohlídaly, aby nechtěl utíkat z postele atd. Ono asi všecko jde, když se chce. To je snad zatím jediní zařízení co jsem slyšela a viděla, kde by vysloveně podporovali pobyt rodiče s dítětem jakou součást ozdravné procedury, dokonce to tam mají i vycapeno na nástěnce v desateru, proč hospitalizovat dítě s rodičem. ~R^
 gatto 


Sprostá rasistko! 

(21.1.2010 20:00:54)
Určitě ten romský původ hodně souvisel s tím, že osoba zapáchala, že? Protože oni obecně jsou cikáni tak trochu fuj a my bílí jsme takoví fajnovější. To je hrůza, že chudáci naše čisté děti musí chodit se smradlavými cigoši do školy, nejlepší by bylo nějaké jejich odčlenění někam pryč. A to už vůbec nemluvím o plynových komorách, které by mohly být víc než užitečné... (ikonka zvracení) ~a~

Použil by někdo termín, že se setkal v nemocnici se "smradlavou běloškou" či "smradlavou češkou"?
 Zufi. 


Re: Sprostá rasistko! 

(21.1.2010 20:03:41)
Gatto, je to hnus, ale co čekáš na Rodině? Tady je rasismus u některých osob jak vyšitej...
 severanka 


Re: Sprostá rasistko! 

(21.1.2010 20:19:38)
a co je tak špatného na holých faktech? jak by jsi to popsala ty? v případě že by to byla třeba Indiánka tak napíšu smradlavá indiánka, ale když se řekne smradlavá romka tak je to špatné. Tohle mi spíš připadá jako evropská klasika, použít vůbec slovo rom nebo cikán si může dnes dovolit už jen rom nebo cikán. Ale o tom ta diskuze není.
 Kohnova 
  • 

Re: Sprostá rasistko! 

(21.1.2010 20:21:37)
To neni na Rodine, to je tak v zivote. Na Rodine mi hlava nebere, ze zatimco tu cenzorky mazou kdeco, rasisticke heky jim zjevne nevadi.
 Kohnova 
  • 

Re: Sprostá rasistko! 

(21.1.2010 20:21:37)
To neni na Rodine, to je tak v zivote. Na Rodine mi hlava nebere, ze zatimco tu cenzorky mazou kdeco, rasisticke heky jim zjevne nevadi.
 Dita, Matyáš 08,Kiki 11 


Re: Sprostá rasistko! 

(27.1.2010 18:42:21)
Co je sprostého a rasistického na tom, říct že byla na pokoji se smradalavou cikánkou? Nebo smradlavou romkou? Kdyby tam byl jinej smraďoch, napíše s ženskou co smrděla jak...ono je slovo rom dneska projevem rasismu? Skoro jo a jak teda se jinak dá napsat rom? ....ne, musela bych být sprostá a ano, jsem rasistka, ale jen na určité etnikum a ne proto, že má jinou barvu pleti, možná bych to nazvala spíš alergií.~3~
 kattynka a 2 čertici 


Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 8:33:29)
Nic takového jsem na mysli neměla, jen jsem řekla co jsem řekla. O sobě si nemyslím, že jsem lepší nebo co si myslíš ty. Kdybych tady chtěla něco rozdmýchavat tak bych klidně napsala, jak se ta paní chovala apod., ale o tomhle ta diskuse nebyla. A jestli to někomu připadalo rasistický tak to klidně smažte!
 hanka +3 
  • 

Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 9:18:50)
Nevidím v tom nic rasistického, prosté konstatování faktu. O rasismu hodně mluví dle mého hlavně ti, kdo nemají žádné zkušenosti. Díky své profesi jsem byla v mnoha domech obývaných romy i neromy. Vím přesně, ne z televize, jak to kde vypadalo a vonělo či smrdělo . Pokud někdo neumí dodržovat pravidla slušného chování, tak úplně fuk jakou má barvu.

 kattynka a 2 čertici 


Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 11:00:29)
díky bylo to tak myšleno, nechci a nebudu se obhajovat, řekla jsem, jak jsem to řekla, možná to bylo necitlivý ale rozhodně to byla pravda ~n~
 x x 


Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 9:12:54)
Gatto já nevím, ale pokud daná osoba romského původu zapáchala, tak prostě zapáchala. Já bych to samé napsala i o osobě žluté, fialové, bílé nebo černé se žlutými puntíky. ~d~
 kattynka a 2 čertici 


Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 10:58:55)
díky, bylo to jen konstatování faktu, neechtěla jsem z toho tu dělat tak oblíbené diskuze na téma Romové Neromové. Takže to nechme být. kdo se toho chytl tak se chytl.
 kreditka 


Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 18:35:31)
Přesně tak. Když např. řeknu že v nemocnici na pokoji se mnou byla smradlavá blondýna tak to neznamená že všechny blondýny smrdí... V ČR máme jeden problém a to ten, že jakmile se přiřadí k člověku rómského původu špatná vlastnost tak je to hned rasismus. Jestliže ta paní smrděla tak smrděla to že je romka je sice vedlejší ale je to prostě fakt
 Lenka Nenová a tři děti 


Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 18:43:06)
Je to rsismus, nikdo nenapíše smradlavá češka.
 kreditka 


Re: Sprostá rasistko! 

(22.1.2010 20:09:13)
Tak jestliže ta paní české národnosti nebyla, ale byla národnosti romské tak nevím důvod proč psát o smradlavé češce ~a~ Pokud tě to uklidní tak klidně napíšu, že některé češky u nás v práci smrdí a co se týče hygieny jsou to prasata (omlouvám se zvířatům).... jsem teda taky rasistka když napíšu že češka smrdí, nebo se ten rasismus vztahuje pouze k romské národnosti?
 kabrod 


Re: Sprostá rasistko! 

(26.1.2010 9:35:06)
jsi nána
 Ananta 


Re: Není to jen o porodnicích 

(22.1.2010 22:41:43)
Kdybys napsala s "...s vietnamskou občankou, která smrděla..." tak si toho nikdo ani nevšimne, vůbec to neřeš, je to zbytečná hysterie.
 kattynka a 2 čertici 


Re: Není to jen o porodnicích 

(23.1.2010 20:41:19)
díky neřeším, směji se zrovna předevčírem v tv říkali jak vrah vietnamského původu zabil někoho (pochybuji, že vyvozovali, že všichni Vietnamci jsou vrahové), tak jsem tam chtěla napsat, ať se vyvarují takových rasistických poznámek ~2~.
 štěpánka 
  • 

Re: Není to jen o porodnicích 

(23.1.2010 20:50:07)
Kattynko, on ho nezabil, ale těžce zranil, naštěstí mu poskytli první pomoc. A navíc to bylo v sebeobraně (aspoň podle těch zpráv). Dostal dva roky....
 kattynka a 2 čertici 


Re: Není to jen o porodnicích 

(23.1.2010 21:57:41)
štěpánko, omlouvám se, s dvouma dětma za zády ty zprávy tak nevnímám, je pravda, že mě to zaujalo, jen jak tam říkali to s tím vietnamský. ~;((
 štěpánka 
  • 

Re: Není to jen o porodnicích 

(23.1.2010 22:06:21)
katynko, OK.
Mě zase zaujalo, a vrtá mi to hlavou, že se vlastně bránil a zavřeli ho, i když neručím za to, že jsem to slyšela komplet.~a~
 jana38 


Bohužel 

(21.1.2010 9:32:10)
Bohužel v Čechách neexistuje koncepce péče o matku s novorozencem po porodu jako o jednu jednotku, kterou není možno ani na chvíli rozdělit. V ČR se bere jako běžné, že porodem spojení matka s dítětem končí a od této chvíle jsou to dvě různé bytosti, každá spadající pod jiné nemocniční oddělení. Což je ovšem kravina, která vede k průšvihům, na jehož konci je sice možná fyzicky zdravý novorozenec a fyzicky zdravá matka, ale psychika obou je pošramocená na dlouhou dobu.
A i s tím fyzickým zdravím je to otazné, protože jak odborníci (zřejmě kromě většiny českých doktorů) vědí, dobrá psychická kondice je důležitou součástí uzdravovacího procesu.

V zahraničí je normální, že matka s novorozencem po porodu nadále tvoří jednu neoddělitelnou jednotku - Mother-Baby Unit.
 remus 


Re: Bohužel 

(21.1.2010 10:01:40)
Kočajdo, to neplatí pro všechny nemocnice, dcerka byla narozená předčasně, tak musela do inkubátoru na nahřívání, ale já tam za ní chodila, byl kousek od mého pokoje a od druhého dne byla se mnou pořád, jen jsem jí musela sama u sebe zahřívat a měřit teplotu, aby neklesla, podruhé jsem rodila po termínu a malej byl hned se mnou, ležel vedle mě na porodním sále a pak nás převezli na pokoj, celou tu dobu byl se mnou, byl to tedy jiný zážitek než když malou odnesli do inkubátoru, i když jí samozřejmě nejdříve nechali přisát, ale pak se mnou hned nebyla, dodnes mě to mrzí, ale autorce můžu říct, že váš vztah to nenaruší, toho se neboj, jen na to nikdy nezapomeneš! Každopádně ne každá porodnice ti mimčo vezme a syslí si ho někde jinde!~;)
 čičinka + Maty (9m) 
  • 

Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 9:33:59)
Myslím, že situaci by částečně řešili ambulantní porody. Zdravá matka a zdravé dítě zbytečně zaměstnávají personál, který by se jinak mohl věnovat maminkám a dětem, které to skutečně potřebují, zabírají místo tam, kde se ho pak nedostává.

Myslím, že je spousta zdravých dětí a matek, kteří jsou po porodu fit a pobyt v porodnici jim způspbuje jen problémy.

Maggi, je mi to tak líto, že tvému miminku připravili tak nemilosrdný start do života. Bezmoc je nesnesitelný pocit, pokud se cítíme bezmocní vůči vlastnímu dítěti.
 Tizi 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 10:05:50)
Maggi, chci tě jenom trochu uklidnit, že trvalé následky mít dítě asi nebude. Teď mluvím z vlastní zkušenosti, měla jsem porod strašně komplikovaný a byla první čtyři dny na intenzivce na kapačkách, dítě mi jen občas vozili. I přesto jsem se do týdne rozkojila a kojila skoro dva roky. Malý je teď ve školce a žádnou neurózou netrpí. Porodnici jsem vybrala dobře, byla velká a měla zkušený tým doktorů, při komplikacích byli schopni udělat okamžitého císaře a dítě zachránit. Bylo to opravdu za pět minut dvanáct, miminko rozdýchávali. Takže u mě ten profesionální přístup byl skutečně na prvním místě, všechno to baby-friendly je fajn, ale nejprve to dítě musí žít - a pokud možno bez následků a to se naštěstí těm doktorům povedlo a tímto jim děkuji. To ostatní se srovná časem a láskou.
 Saša, 2/98 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 12:48:45)
Přiznávám, že do dnešního dne mě nenapadlo řešit to, že jsem celou dobu tří týdnů po porodu neměla své děti u sebe. Po odchodu z nemocnice jsem byla jen velmi šťastná, že jim lékaři zachránili životy. Kluci jsou teď naprosto v pohodě a nemyslím si, že nezdařený příchod na svět je nějak limituje.
Je to pochopitelně velmi nepříjemné být po porodu v nemocnici bez miminka a si bych si taky představovala, že pokud nebudou žádné vážnější potíže, tak budu mít miminko u sebe, ale ono nic nemůže být naprosto dokonalé. Asi by to také chtělo citlivější přístup zdravotníků v rozhodování co je nutné a co není.
 magggi synáček z léta09 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 19:37:07)
Tizi - jenže ono ve vypjatých chvílích, a když to jinak nejde stačí, když se dítě mámě donese alespoň dvakrát za den - ale NESMÍ být odděleni několik dní - těch 5-7 a více. U nás to bylo hraniční.
Je možné, že dítě nebude mít trvalé následky, je to dokonce pravděpodobné, ale nikdy nevíme, kdy a kde se to může projevit - právě třeba úzkostností, nebo až v pubertě, sklonem k sebepodcenování atd.atd.
Psala jsem z toho ročníkovou práci - relativně nedávno - takže tím hůř.
Co oči nevidí, srdce nebolí, ale zanechá šrámy na duši, ač třeba "jen" podvědomé...
 Madlaaaa 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(24.1.2010 23:58:04)
Můj první syn(ročník 91)se narodil komplikovaně, rozdýchávali ho. Už chtěli dělat císaře, ale nakonec to šlo normálně. V roce 91 byl romming snad jen ve Znojmě a v Praze. Nosili ho na kojení po třech hodinách, většinu času učeného ke kojení prospal, pak asi plakal, ale to si jen myslím. Na novorozenecké se nesmělo ani nakouknout. Po porodu jsem byla tak zničená, že jsem byla ráda, že vůbec žiju. Pak už jsem měla strach že umřu a dítě bude bez mámy. Když jsem si stěžovala na bolesti, tak jsem byla hysterka, co nic nevydrží. Po revizi po 3 dnech, kdy jsem si nedošla ani na záchod se zjistilo, že mi zůstal kus placenty v děloze. Podobná péče byla věnována dětem.
Protože mi bylo pořád špatně, tak tehdy můj otec si jel promluvit s doktory. Trochu to pomohlo, dokonce i dítě vyšetřili, mě udělali operaci a u syna zjistili žloutenku.

Nakonec jsme se oba uzdravili, dokonce jsem mohla mít další děti. Kojila jsem 7 měsíců. Další děti jsem ale kojila podstatně déle prostředního syna 15 měsíců a nejmladšího skoro tříletého kojím dodnes.
Psychicky syn se zdál být relativně v pohodě, separačním syndromem netrpěl (kromě běžného kolem 9 měsíce).
V pěti letech se zjistilo, že má epilepsii. Měl i několik velkých záchvatů. Začali ho vyšetřovat a bylo nutné zjistit podrobnosti ohledně porodu (na začátku 90 let vám po porodu nikdo nic neřekl- matka je přece neodborník a nepotřebuje nic vědět, stejně by tomu nerozumněla). Přes známé jsem se snažila dostat k zdravotnické dokumentaci. Nedozvěděla jsem se nic. B~:(yla přečasně zkartována.
Proč asi? Že by strach z žaloby o zanedbání péče?~:(
 kili 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(25.1.2010 7:40:39)
- žloutenka není risikovým faktorem pro epilepsii, jistě ji zjistili i bez intervencí, pro terapii je rozhodující hladina bilirubinu v séru, zralost, věk v hodinách a (in)kompatibilita krevních skupin, takže co bylo ráno může být večer úplně jinak.

- byl bych velmi opatrný při užívání tak silných pojmů, jako je separace a separační syndrom, normální vývoj schopnosti rozlišovat nese sebou i schopnost ostražitosti a skrze ni pak výraznější přilnutí k matce či otci

- zdravotnická dokumentace se nežádá skrze známé,
nemyslím si, že byla skartována, jen je po čase archivována tak, že je náročné ji vyhledat. Pokud požádáte oficiálně, vyhledají Vám ji. Z toho, co popisujete, žádné zanedbání péče nevyplývá.
 magggi synáček z léta09 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(25.1.2010 9:47:41)
Tak to je dost šílený zážitek. I když je to dlouho, už v té době nás učili - v r. 91 jsem praktikovala v jedné pražské porodnici - nač vše se nesmí zapomenout, včetně psychostavu matky i dítěte. (Maminka mé kolegyně byla porodní asistentka a dala nám víc než mnohý z kantorů...)

Jenže občas mám pocit - a to nejen díky poporodním zážitkům, že na medicíně učí studenty, že Psyché byla jen Amorova milenka a ostatní, co se o ní povídá - třeba že je důležitou součástí chodu organismu ~b~ - jsou jen pověry.
Zachránili jsme tělo, hurá, pacient přežil, a co si o tom myslí, nebo jak to prožívá, není naše věc. Kdyby mermomocí trval na tom, že u něj nejde jen o fyzický stav, sestra nám to poví a my mu dáme odpovídající lék.
Boj s psychkou je nutné vést všemi prostředky! ~t~ ~t~
 banditka 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 10:07:48)
Dobry napad - ambulantni porody. Kamaradky v Nemcich s tim maji dobre zkusenosti. Jinak my jsme se u prvniho ditka rozhodli pro Vrchlabi - porod krasny, ale novorozenecke priserne! Kazdy rikal neco jineho, divili se, ze chceme chodit s malym na vysetreni, vyhrozovani (kdyz nebude dite blabla, copak mu chcete ublizit blabla)a presne tenprincip - dite je nase, vy si delejte co chcete, treba si klidne odjedte domu. Druhe jsem radsi rodila doma.
 Samika 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 16:54:18)
s Vrchlabím mám jinou zkušenost, celou dobu dítě u mě, okamžitě od porodu, odvezli ho jen na sono ledvin, jinak jsem ho nosila na kontroly sama. Navíc porodnice a novorozenecké je dohromady, já byla na jednom pokoji od porodu do odchodu.
 Samika 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 16:54:43)
s Vrchlabím mám jinou zkušenost, celou dobu dítě u mě, okamžitě od porodu, odvezli ho jen na sono ledvin, jinak jsem ho nosila na kontroly sama. Navíc porodnice a novorozenecké je dohromady, já byla na jednom pokoji od porodu do odchodu.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 19:31:57)
Samiko, mám stejnou zkušenost jako ty dvakrát. Já byla i na tom sonu. Poprvé jsme šly asi čtyři s dětmi, podruhé jsem šla sama jen se sestřičkou a pár miminama:).
 banditka 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 23:15:23)
Tak to je fajn, ze to bylo u vas jine. Me to docela mrzi dodnes, prave kvuli tomu, ze to je Vrchlabi! Kamaradka tam byla ve stejne dobe, mesic prede mnou, a ta sama zkusenost (podzim 2005). Na druhou stranu znam 4 holky, ktere tam byly spokojene (1 rodila o dost driv, nez my a ostatni pozdeji) Ja bych si kazdopadne ten pobyt v nemocnici po porodu radsi odpustila :)
 helis78 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 10:10:55)
Jo, nápad je to dobrý, ale ona právě ta novorozenecká žloutenka to docela mění. Prní dítě jsem žluté neměla, ovšem druhé už asi 2. den zežloutlo dosti, takže mi bylo odebráno - naštěstí sesterna s inkubátory byla na konci chodby a začalo aktivní svícení, dceru nosily asi co 4h a snažili jsme se kojit, naštěstí to šlo dobře. Třetí dcera byla žlutá už druhý den po porodu a to byl horor - té kojení moc nešlo, vážení před po, kojení se sestrou, ale při představě, že bych musela dojíždět z domu asi 10km od nemocnice a vozit mléko - toho jsem měla dost, tak by to bylo tak náročné, i finančně, že jsem byla ráda, že mě nevyhazovali z pokoje a šly jsme až 7.den.
Já vím, že jsi psala o zdravém dítěti a zdravé matce, ale někdy se mohou vyskytnout takové náhlé situace, že děti se při kojení dusí, ublinkávají a třeba "vyhukaná" prvorodička - asi by to pak následně bylo komplikovanější pro ty porodnice, kdyby už měli plný stav a ty bys chtěla být opět přijata.
MMCH asi vím, která porodnice to byla, kamarádka tam musela rodit, protože bylo podezření na neurol. vadu a říkala, že hrůza, po porodu ji převáželi do té nemocnice a ona chodila asi těch 200 m za miminkem, však taky se nerozkojila.~n~
 Nasuada 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 10:14:49)
na ambulantní porody by měla navazovat péče porodní asistentky (tady poněkud u nás pokulháváme) a pediatra (ten navazuje).
 Ivana Kingston 


Re: Nemocnice pro nemocné -ambulantni porod v UK 

(21.1.2010 19:09:54)
Ambulantni porod je dobra vec pokud se ocekava, ze vse bude bez vyraznych komplikacich.
Dulezitou podminkou ambulantniho porodu je, ze dobra nasledna pece o miminko a maminku musi byt dobre zajistena.
My cekame nas prvni poklad koncem dubna a tuhle moznost rada vyuziju bude-li vse vporadku :-).
Domaci pediatricka sluzba a PA se na Vas ma prijit podivat domu mezi 12-24 hodinami po propusteni a pak nesledne denne po dobu 3-4 dnu, takze otazka novorozeneckeho ikteru (vetsinou se projevi az za 20 hodin po narozeni) nebo jinych zivot neohrozujicich komplikaci se da celkem vcasne odhalit.
Miminko a maminku pusti domu pouze pokud splni urcite pozadavky - napr. miminko melo normalni Agpar po narozeni, je schopne se od maminky napit, vycura se apod., zaroven maminka a dalsi dospely (vetsinou tatinek) jsou pouceny o moznych komplikacich, maminka nemela komplikovany porod a dojezd do nemocnice neni delsi nez 30 min atd.
 Lenelka 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 10:54:36)
No, zloutenka se da docela dobre zvladnout doma, bud normalne dite enchavat pod oknem a nebo v horsich pripadech se da domu pujcit svetlo, jako maji v porodnici. Pisu teda o zemich zapadne od CR. Ublinkavani, duseni a podobne situace fakt nevidim jako duvod zustavat v porodnici, to se muze stat treba doma hned po propusteni nebo kdykoliv v prubehu zivota. Maminka si to musi nastudovat dopredu a snad vsechny, co znam, to udelaly.
 helis78 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 11:05:46)
No, nemyslím si, že je to tak jednoduché, pokud to není prostá novorozenecká žloutenka. Já má bohužel krevní skupinu 0+ a vytvářím vůči dětem nějaké protilátky, tudíž, jak mi bylo řečeno je žloutenka u každého dalšího dítěte silnější. Nevím, jak je to s podložkou, ale myslím si, že účinnější v těchto případech určitě je inkubátor se zářivkou, miminko bylo pak krásně běloučké. V zimě je to se sluncem horší, v létě vyloženě na přímé slunce vystavit dítě nemůžeš. Navíc odběry dětem dělali asi 2x denně + infuze - ty si doma nezavedu, kojilo se hůř - děti mi většinou po minutě usínaly, takže jsem byla "ráda", že mi je sestra ač se mi to zdály její metody hrozné, budila a mimi vypilo alespoň něco. Co s nimi dělaly pak - aby vydržely v inkubátoru další 4 hodiny je mi jasné, že je dokrmovaly glukozou nebo teda mým mlíkem, toho jsem jim nosila přehršel a následné kojení bylo zase spavé, takže nevím, jestli to bylo žloutenkou nebo dokrmováním, ale nedivím se jim. Dítě vysléct, obalit očička, vzbudí se za chvilku a zase ho obléct a donést matce? Kdyby to dělaly co hodinu, asi by se zbláznily.~d~
 Denyna 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 11:40:34)
Nemyslela jsi 0-? Taky jsem 0- a obě holky zdědili po muži +, tím pádem žloutenka skoro jistá. První, narozená v porodnici a ještě k tomu předčasně, ji měla, a přesto byla se mnou na pokoji, nebyla v inkubátoru ani chvíli (po porodu byla v pořádku, váha 2,5 kg, tak zvýšenou péči nepotřebovala). Při propuknutí žloutenky dostala do postýlky svítící podložku a měla jsem ji na pokoji u sebe, nikdo mi ani nezakazoval ji z postýlky brát.
Druhá dcera se narodila doma, stejná krevní skupina s pozitivním RH faktorem a žloutenka se u ní neprojevila vůbec. Preventivně jsme jí dali kolébku pod okno.
Obě dcery jsou podzimní, takže přirozeného slunce taky moc nebylo.
 helis78 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 11:52:35)
ne, opravdu 0+ taky jsem simyslela, že se to týká jenom 0-
 Jana a Petra 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 12:02:57)
Krevní skupina 0 nesnese žádnou jinou krevní skupinu. Matka s krevním skupinou 0, která má dítě s jinou krevní skupinou, vytváří často protilátky proti červeným krvinkám dítěte, které mu způsobují po narození extrémní kojeneckou žloutenku, a může vytvářet i jiné protilátky (proti bílým krvinkám, krevním destičkám). Jsou to dočasné problémy, proto se o tom tolik nemluví. Moje dcera byla na modrém světle 4,5 dne. S RH faktorem to vůbec nesouvisí.
 helis78 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 12:04:06)
díky za informaci, už jsem dlouho na mateřské mimo obor~f~
 Jana a Petra 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 12:12:08)
helis, já jsem jenom matka s krevní skupinou 0 a dítětem s krevní skupinou B.
 kreditka 


krevní skupiny 

(21.1.2010 12:49:54)
A může to platit i obráceně? Malá měla též žloutenku, bohužel nešla na nasvěcování a pak jsme s ní zápasily přes 3 měsíce, já mám krevní skupinu B pozitivní a malá má 0 pozitivní - krevní skupinu otce neznám ~d~ Jde možný že malá měla tu žloutenku horší kvůli své skupině 0?
 Jana a Petra 


Re: krevní skupiny 

(21.1.2010 13:02:15)
kreditko, já myslím, že ne.
 Denyna 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 12:33:18)
Aha, tak to jsem nevěděla, myslela jsem, že paseku dělají ty nekompatibilní RH faktory. Jestli jsem tvůj příspěvek dobře četla, působí stejně.
 MarianaN 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 12:39:40)
Prosím Vás, tak to tedy znamená ,že žloutenku mají děti nulkových matek, které mají A, B nabo AB (tedy ty děti)?

Moje maminka je O+, tatínek AB-
Sestra je O+, ačkoli dle pravidel dědičnosti by měla být A, nebo B... - žloutenku tedy neměla.
Bratr je O+ asi také - tedy opět ne dle pravidel dědičnosti a žloutenku také neměl.
Já jsem nejstarší a žloutenku jsem měla. Takže asi jsem A, nebo B, že ano?

A je to tak, že tělo sestry si vybralo skupinu O+, protože to znamenalo nejlepší cestu?

A naopak, já jediná jsem byla odmalička nemocná - může to nějak souviset s tou nekompaktibilitou mé a matčiny krevní skupiny?

Díky za případné odpovědi.
 Hilly. 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 12:51:59)
Mariano, u nás to tak teda bylo, já jsem 0+ a dítě je A-...a byla žlutá jak číňan...až jsem přemýšlela, zda jsem se někde nezapomněla~;)
 kattie 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 13:11:51)
Rodiče s krevníma skupinama AB a O můžou mít opravdu jen děti skupiny A nebo B. Jiné ne, ani 0 nebo AB.

Dítě vždy zdědí 2 varianty genu pro krevní skupinu, jednu od matky a jednu od otce (existují 3 varianty - A, B, 0).

Matka/otec A B
0 AO (tj. A) B0 (tj. B)
0 AO (tj. A) B0 (tj. B)
 kili 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 14:28:23)
jste si jista ?
 kattie 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 14:36:59)
O Bombay fenomenu nemluvím.. jak je častý?
 MarianaN 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 14:39:41)
Je ale 100% jisté, že sestra i bratr jsou tatínkovy děti, přestože se "nezachovaly" dle běžných pravidel dědičnosti ~t~

Moje kamarádka je třeba 0- a její manžel A+ a jejich dcera je AB+ ~;) A taky mi říkala, že manželovi nikdy nevěrná nebyla... Ačkoliv tady by to vypadalo, že holčička je dcerou svého otce, ale ne své matky ~:-D
 kili 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 15:01:17)
- bratr a sestra, to je v pořádku, teoreticky to tak být může a nebude to proti ničemu

- jestli je kamarádka 0 a její manžel A, pak v žádném případě nemohou mít vlastní dítě AB.
 MarianaN 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 15:12:26)
Hm, tak to nevím, třeba je to případ dítěte vyměněného po porodu, když je nevěra vyloučená...

Ale stejně - jak to, že sestra a bratr jsou 0+ po mamince? Kam se podělo to AB od tatínka ? Jsou schované na nějakém genu pro příští generaci? Tedy, nějaká recesivní podoba?
 MarianaN 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 15:14:34)
Nebo je to případ, že tatínkovi rodiče měli alely AH a BH, takže si tatínek nesl ty vlohy pro skupinu 0 ??? Díky
 kili 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 15:25:03)
ti sourozenci mohou mít vlohu pro antigen A ( po otci), ale nemají H antigen (resp. H substanci) a mají tedy genotyp hh a vloha pro antigen A se tak nemůže projevit (A bez H není možné). Obdobná situiace je i u antigenu B, ale dosud jsem nečetl, že by takovéto "skryté" B bylo popsáno.

 kili 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 14:58:24)
no, jestli píšete že mouhou mít jen A nebo B, pak se ptám, zda jste si jista. Kor když je uvedeno, že je 100 % jisté, že otec je skutečně biologický otec.
 Dalila, kluk 4r + holčička 7m 
  • 

Re: Žloutenka a krevní skupiny 

(21.1.2010 20:14:01)
Já tedy tomu vůbec nerozumím - nejsem zdravotně vzdělaná, ale každopádně já mám krevní skupinu 0 rh- a můj prvorozený syn stejnou, tedy také 0 rh- a žlutý byl jak pomeranč. Na fototerapii byl v porodnici víceméně celou dobu, tzn. 6 dní (po císaři). Hlídala nás pak i obvodní dětská lékařka a žlutý byl fakt docela dlouho. Tak nevím jak to s těma skupinama vlastně je.
 kili 
  • 

Re: Žloutenka a krevní skupiny 

(21.1.2010 20:34:54)
žloutenka v novorozeneckém věku není jen věcí krevních skupin, má desítky možných příčin, mnohdy nehraje roli jen jedna z nich, ale více pospolu. Rozhodující bez ohledu na příčinu je hladina žlutého barviva - bilirubinu (dříve česky bílý rubín) v danou dobu za daných okolností, což vše rozhoduje o jeho průniku do mozku a nezvratném uložení v jeho určitých strukturách, což vede k trvalému postižení až handicapu (dyskinetické syndromy, hluchota etc).
Proto se docela úzkostlivě sleduje podle vypracovaných dlouhodobě osvědčených schemat a také podle nich určuje způsob péče.
 Dalila, kluk 4r + holčička 7m 
  • 

Re: Žloutenka a krevní skupiny 

(21.1.2010 22:05:54)
Díky. Já jen reagovala na příspěvek někoho jiného - o krevních skupinách a jejich souvislostí se žloutenkou. Osobně mě to nikdy nenapadlo, že by taková souvislost mohla být. Já řešila hlavně svoje rh- . První syn tedy má mojí krevní skupinu i faktor a druhorozená dcera má zase krev i faktor po otci, tedy 0 rh+ . My jsme doma všichni takový nuly...:-)
 kili 
  • 

Re: Žloutenka a krevní skupiny 

(21.1.2010 22:17:30)
takže krve Vaše a Vašeho syna jsou v systémech AB0 a Rh kompatibilní, kdežto krev Vaší dcery je s krví Vaší inkompatibilní v systému Rh. Tedy v případě Vašeho syna neměla žloutenka původ v inkompatibilitě v AB0 a Rh systému a její příčina byla jinde.

 Jana a Petra 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 13:06:26)
Denyno, RH faktory dělají jiné problémy, ale to nemám nastudováno. My máme RH v pořádku.
 Zuuuza 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 13:51:36)
Jani, tak já mám krevní skupinu 0 a syn žloutenku neměl. Byl pod hraniční hodnotou.. Je tedy možné, že má 0 po mně?
 Maci1 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(22.1.2010 16:01:13)
Jano, může to být, ale není to rozhodně pravidlo. Já mám krevní skupinu 0, manžel A, dcera podědila taky A a žloutenku neměla.
 kili 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(22.1.2010 16:14:37)
Skutečně to není tak jednoduché äni s krevními skupinami ani s tou žloutenkou, jak by se mohlo zdát. Poloviční, dílčí informace, zakrývají celou skutečnost, dávají jakési jednoznačné černobílé vidění věcí, naprosto nepatřičné a odtržené od skutečnosti. Úplné informace se těžko dají získat přečtením nějakého výňatku z populárně-vědecké brožurky či letáku, nebo pokusem o zobecnění jedné konkretní zkušenosti.
 Jana a Petra 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(22.1.2010 17:35:15)
Maci, já jsem nepsala nikde, že je to tak vždy, ale často. Tvrdili mi to lékaři v porodnici. Na kartě mi v těhotenství zvýraznili (i když mi nevysvětlili proč), že mám krevní skupinu 0, a od porodu mojí dceru sledovali, protože to očekávali.
 Horama 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(22.1.2010 20:29:04)
Resp. nekompatibilita Rh faktoru může způsobit něco podobného. Konkrétně pokud má dítě Rh+ a narodilo se matce s Rh-. Ale těch příčin žloutenky je spousta.
 jary 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(22.1.2010 23:13:35)
To asi tezko, máma ma nulu, tata A, zadne problemy nikdy u nikoho..., deeti nekolik
 petra 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(22.1.2010 13:52:28)
hellis, znám to. Taky má 0+, dítko narozené v únoru, takže teorie o domovu a sluníčku je prima, ale kde ho sehnat v praxi... Proto nešla ona zmiňovaná podložka, ale byl nutný inkubátor. Po týdnu jsme mohly domů, nicméně decrce se krevní obraz úplně srovnal až za půl roku.
 magggi synáček z léta09 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(22.1.2010 13:59:50)
petra - ono to taky lze aplikovat jen u slabších žloutenek, nebo u odeznívajících ~d~
Sestřičky na pediatrii mi říkaly, že na to prý stačí denní světlo, protože na přímé slunce novorozeně stejně nesmí... ~p~
 lenazel 


Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 11:49:33)
Lenelko pujceni svetla domu zapadne od hranic CR funguje asi jak kde, rozhodne to neni bezne. Napr. v Holandsku sice probihal nejaky pilotni projekt s fototerapii v domacim prostredi, po case byl zrusen a ted se tam provadi fototerapie v nemocnicich. Zjistovala jsem si to nedavno, protoze zijeme kousek od hranic s NL a chtela jsem si tam lampu pujcit pres kamaradku. (Za par dni mam TP a zloutenku predpokladam pomerne intenzivni na zaklade zkusenosti s predchozimi 2 detmi.)
 čiči + Maty (9m) 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(21.1.2010 13:01:09)
Myslím, že kdyby ambulantní porody nebyly u nás taková exotika, tak by ani opětovná hospitalizace dítěte i s matkou na svícení, nebyl zas až takový problém. Ale dokážu si živě představit, jak by se na to díval pediatr v porodnici a ostatní personál, Podívejte se, už jste tady, my vám to přece říkali, vůbec bychom vás neměli přijímat, když už jste tak mermomocí chtěla odejít, fakt to úplně slyším.

Jinak kdyby se kvůli ublinkávání mělo zůstávat v porodce, tak jsme tam do teď :o))))

Lehká žloutenka se dá řešit dáváním pod okno. Mmch, víte, že pokud porod proběhne normálně, není extra dlouhý a těžky, tak by se po něm neměl podávat vitamín K injekčně? K se totiž spotřebovává až při těžkém porodu, pokud se tedy nespotřebuje, dodávka hned po narození může způsobit mírné předávkování, které výrazně zhoršuje nástup a průběh žloutenky...

Taky mám pocit, že pediatři, co ordinují ve svých ordinacích, jsou asi podle porodnicových pediatrů nějaká podřadná verbež, která se zásadně neumí postarat o mimino mladší 72h. Přeci když se dr přijde třeba 2x na miminko podívat, mezitím přijde na kontrolu i PA, ta už je taky zběžně schopná zhodnotit zdravotní stav dítěte, tak je dítě kontrolováno a při problému je tu přeci nemocnice (porodnice - od jisté doby se mi nelíbí oddělovat toto zdravotní zařízení od ostatních zařízení pro nemocné).
 Dana 
  • 

Re: Nemocnice pro nemocné 

(23.1.2010 9:55:47)
Mám dvě dcery.U první jsem se po porodu cítila skvěle a klidně bych hned mohla odejít i s miminem domů-nešlo to,ale po 3 dnech jsme šly domů.U druhé dcery byla porodnice narvaná k prasknutí,neměli pro mne ani lůžko.Cítila jsem se opět výborně,malé nic nebylo a tak jsme na mojí žádost mohly jít hned ráno domů(malá se narodila v noci).Porodnici máme asi 500m od baráku,takže jsme tam pak třetí den jen zajely na kontrolu a odběr krve z patičky.Čtvrtý den na očkování proti TBC.
 Iren 
  • 

Naše zdravotnictví mě fakt štve 

(21.1.2010 10:37:00)
Proto pořád tvrdím, že u nás NENÍ dobrá porodní a poporodní péče. Statistiky úmrtnosti ať si soudruzi lékaři dají za klobouk. Statistika je hezká věc, ale vyšší úmrtnost v západní Evropě je dána jinými faktory - např. přistěhovalci atd. U nás jsme pořád zastydli v komunismu, kdy lékař ví všechno a běda se něco zeptat, něco chtít či odmítnout. Psychický stav pořád není brán jako důležitá součást procesu, což je hlavně u porodu naprosto fatální - porodu a první poporodní dny je přece psychika to nejdůležitější!A pokud to naše zdravotnictví není schopno pojmout, není prostě dobré! Ženou nás do porodnic, kritizují domarodičky, nechtějí dovolit porodní domy ani ambulantní porody. A - když přijedete do nemocnice rodit, nemají na vás čas a odfláknou vás, protože mají přeplněné stavy. No řekněte, není to kocourkov? Proč se lékaři tak bojí porodních domů a ambulantních porodů a vystupují zásadně proti, když všude jinde to funguje? Už by nebyli tak důležití? Počátkem 90 let také protestovali proti otcům u porodu. A pak sem četla rozhovor s nějakým Doc. Prof Dr. Csc, ve kterém přiznal, že se tehdy mýlil a překvapilo ho, jak dobře může otec na porodním sále zafungovat.
 Ema 
  • 

Re: Naše zdravotnictví mě fakt štve 

(21.1.2010 12:12:08)
Protože by se ukázalo, jak často lidem lhali a šidili je kvůli vlastním předsudkům a pohodlí.
Včera jsem četla článek o těch dvou vyměněných holčičkách z Vysočiny. Byly zdravé a silné a kdyby je jejich rodičům bezdůvodně neodebrali, tak se to nestalo.
Je velmi pohodlné shodit všechnu vinu na jednu mladou lajdáckou sestru, ale na vině je mnohem spíš zastaralý systém poškozující jak děti tak rodiče.
 kreditka 


Bohužel někdy to jinak nejde 

(21.1.2010 10:50:37)
Je velice smutné muset chodit za svým dítětem 200 m. Chápu že v některých porodnicích nejde mít hned u porodnice oddělení pro patologické novorozence - třeba z prostorových důvodů, ale jestli je nutné mít je 200 m daleko to asi ne...
 kreditka 


Bohužel někdy to jinak nejde 

(21.1.2010 10:51:37)
Je velice smutné muset chodit za svým dítětem 200 m. Chápu že v některých porodnicích nejde mít hned u porodnice oddělení pro patologické novorozence - třeba z prostorových důvodů, ale jestli je nutné mít je 200 m daleko to asi ne...
 MrakovaK 


Je to špatný  

(21.1.2010 11:28:03)
Je to šptný systém. Co se stalo je hrozné, hlavně to s tím pediatrem. Ale jinak všeobecně, nevěřím, že by separace novorozence od matky způsobovala nějaké trvalé následky.
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 12:22:56)
Nesouhlasím, separace na 3 hodiny je asi v pohodě, stejně to mimčo skoro celé prospí, ale nechat dítě s mámou oddělené dny, tak to určitě nikomu v ničem nepomůže. Jinak mám zkušenost, že hodně pomáhá se dítěti za to omluvit, poprosit o odpuštění, třeba i za to, že jsme nebyli schopní si to vybojovat jinak, hodně to pomůže. Fakt to mám vyzkoušený. Přeju ať je to dobrý. ~x~
 MrakovaK 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:06:06)
No, já nevím, ale i já byla od mámy separovaná a žádné následky nezaznamenávám. Podle mě má na duši dítěte větší vliv školka a škola, než separace miminka.
 bravad 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 12:43:38)
Já bych to nepodceňovala. Dlouhá separace může poškodit vztah matka - dítě. Znám takový případ ze svého okolí. (Těžký porod, dítě měsíc v inkubátoru.) Pochopitelně, že se blbě prokazuje, že za to může jenom oddělení matky od dítěte. A asi tu hrají roli i jiné faktory, např. povaha matky, to je fakt.
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:01:28)
Víceméně si myslím totéž. Každá z nás si přeje být s mimčem hned a pořád. Já poprvý rodila císařem, bez dcery jsem byla týden, jen mi jí nosily každé 3 hodky na kojení. Podruhý jsem rodila normálně a dceru měla u sebe okamžitě. Starší je dodneška obrovský mazel, maminko sem, maminko tam, ale jinak hodně samostatná. A malá? ta na mazlení moc není, ani se mnou, ani s tatínkem, ani s babičkama. Ted se naučila mluvit a řekne mi např."Mám láda, ale malit neci". Takže určitě vztah matka-dítě není jen o společném pokoji.
Ted mě asi ukamenujete, ale přijde mi to ted jako strašná moda si na tohle stěžovat. Ne, nezastávám se způsobu, jaký zde byl před lety, bylo to hodně špatný a můžeme být vděčný tomu, co máme dnes, ale dělat ze sebe hysterky, protože jsme byly ve vedlejším pokoji? To mi přijde vážně moc.
Všechny z nás bysme musely být poznamenané, stejně jako naši muži. Já mám s mamkou vztah bezvadný a můj manžel taky.
Někdy mi přijde, že se některé maminy snaží svou neschopnost navázat vztah s vlastním dítětem zakrýt právě za to neumožnění být spolu.
 withep 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 15:30:22)
Mně připadá "mazlivost" vašich dcer spíš jako protipříklad proti vašemu názoru. Starší dcera třeba dohání, co v časném věku postrádala, mladší si užila náruče včas a nyní je samostatnější. Já myslím, že většina matek tu separaci překoná a vztahy k dětem pak mají v pořádku, zaplaťpánbu. Ale některé ne, a třeba by ty vztahy byly lepší, kdyby separované nebyly, těžko říct, vždy je to individuální. Každopádně by k odlučování matek a novorozenců nemělo docházet zbytečně, což se běžně stává ještě i dnes, a to je určitě špatně ~;((.
 kantýna a dvě holky 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 15:42:53)
Simono, ani netušíš, jak mi mluvíš z duše. Lépe bych to nepopsala. Děkuji za tento názor.Kačka
 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:15:26)
Vztah se svým synem mám skvělý od samého (těžkého) začátku a to, co píšu v článku, nejsou výmysly a výmluvy šestinedělky.
Dítě, které matka vidí několikrát denně v x hodinovém intervalu, je něco jiného, než dítě, které matka nevidí skoro týden VŮBEC!!! ~q~
Takže toto srovnání a psychologický posudek, promiň, neberu ~;((
 kili 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:18:56)
v článku se ale docela neprávem zlobíte na pediatra za to, že indikoval fototerapii. Počínal si správně.
 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:29:40)
Trvám na tom, že si zrovna v tomhle správně nepočínal. Zarazilo to i mého porodníka!
Ano, syn žloutenku měla a zvedla se na cca 270 po 3 dnech.
Do té doby jsme mohli být spolu a pak už bylo možné podepsat revers a jít na dětské s ním!!!!!!!
kili, jsem, resp. bývala jsem zdravotník, čím jsi Ty?
 kili 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:33:59)
Trvejte na čem chcete, nijak to nezmění skutečnost, že ve věku pár ( 2? 6? 12?) hodin jde o hladinu, indikující minimálně potřebu fototerapie, ať to zaráží kohokoli a ať já jsem čímkoli.
 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:42:27)
Mně prostě připadá divné (informace jsem podávala většině pediatrů já a můj porodník), že jediný ambiciózní frajírek chvíli po škole, resp. jeho názor, stojí proti názorům x zkušených pediatrů z různých míst republiky, a ač nejsem doktor, pamatuju si, co jsem se učila, takže ať to měřili jakkoli, a ať si říká kdo chce co chce, Tobě a mlaďasovi prostě nevěřím.
Mj. už proto, že mi vědomě lhal ve spoustě věcí - některé v článku uvádím...
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:45:13)
Maggi, a proč si teda nerodila doma a nedělala si sama sobě PA a dítěti pediatra, když věříš jen sobě samé?
 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:13:23)
Na to snad není ani nutné odpovídat ~Rv
Pokud sis všimla, pro pracovníky na porodnici mám pouze ruky políbení a jsem jim nesmírně vděčná!
I přirozený porod v porodnici nás oba ohrožoval na životě. Lékařům věřím, ale znám jich poměrně dost a ráda si vše zjišťuju a ověřuju předem - dle rady mnohých z nich. ~:-D
S arogancí a lhostejností takového kalibru, jako u tohoto pana doktora, jsem se však nikdy nesetkala a na to se vskutku připravit nelze.
Navíc jsem si od něj, zpitomělá hormonama, bolestí a opiátama, nechala zpočátku namluvit kde co. Naštěstí - nebo naneštěstí - jsem si vše pečlivě zapisovala... Tím horší byly posléze konzultace s jinými odborníky a nevyhnula jsem se všemu tomu "cobykdyby"
Ale proto jsem ten článek nepsala...
 kili 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:21:58)
doktora, kterého nazýváte ambiciosním frajírkem a který jediný mezi ostatními z těch, kteří Vás - jak píšete - informovali, věděl oč jde a postupoval správně a zabránil tak nejspíše postižení Vašeho dítka. Pokud ovšem to vše je tak, jak jste napsala, tedy že indikoval fototerapii pro bilirubinaemii 180umol/l u dítka ve věku pár (=2) hodin.
 kili 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:48:10)
- Vyjadřuji se toliko k indikaci fototerapie. Myslel jsem, že budete ráda, že ono oddělení (které bych nikdy nenazval separací, protože to je úplně jiná kapitola) nebylo zbytečné

- nejde o názor, jde o přesně, velice přesně stanovený postup, ať již věříte či nevěříte komukoli

- když píšete, že jste zdtravotník, tak by pro Vás nebylo problémem najít patřičnou literaturu a zjistit tak, která informace byla správná
 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:26:15)
kili - Začínám mít skoro paranoiu, jestli si tady nepíšu přímo s "patologickými novorozenci" ~t~
Ok, dnes už je to snad lepší.
Poprali jsme se s mimi s proplakaným šestinedělím, teprve před měsícem začal být mimín schopen ztratit mě z očí na více než 10min a jeho úzkostné stavy z jakéhokoli lékařského prostředí lze zřejmě přičíst rozmazlenosti.

A mimochodem - v článku zmiňuji i to, že oddělení pat. novorozenců bylo tehdy přeplněno. Viz - ani nemohli ubytovat prvorodičku a nutili ji dojíždět.
Nemám samosebou přehled o množství porodů, ale za těch pár dní to vypadalo, že museli dítě brát každé druhé mámě...????????,

 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:28:34)
Abych to tedy upřesnila, když máte takový přehled - to je normální, že je tak vysoký počet novorozenců patologický, nebo to byla jen smůla?
 kili 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:29:42)
- nevím co máte

- já jsem se vyjádřil pouze k Vašemu nepatřičnému zpochybnění indikace fototerapie


 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:35:20)
Omlouvám se za dvojpříspěvek.
Ok, nechme to být.
Jen se upřímně modlím, abych příště vybrala organizačně lepší pracoviště... Tady už mé dítě nikdo neuvidí ani se zadřenou třískou!
 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:31:56)
Abych to tedy upřesnila, když máte takový přehled - to je normální, že je tak vysoký počet novorozenců patologický, nebo to byla jen smůla?
 kili 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:36:06)
jste-li zdravotník, byť bývalý, jste jistojistě s to vyhledat potřebné údaje o počtu patologických novorozenců v databasi ÚZIS.
 magggi synáček z léta09 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 23:51:06)
S to asi jsem, ale nemám vlastně potřebu ani čas to zjišťovat. Těžko tím něco změním.
Buď jsem se trefila do špatného období a fakt byla nejméně polovina mimin odůvodněně převezena na toto oddělení, nebo se třeba jen musely naplnit stavy kvůli statistikám...
Opravdu nevím, neobviňuju, nespekuluju. Teď už ne a právě proto jsem dlouho váhala, zda článek uveřejnit.
Jen chci prostě upozornit maminky, aby neudělaly stejnou chybu jako já a nenechaly se ukolébat pouze skvělou porodnicí...
 e-Liška 


MUDr. Kilianovi 

(22.1.2010 12:01:40)
Vazeny pane doktore, pokud argumentujete spravnosti indikace fototerapie, myslim, ze by bylo vhodne odpovedet na magggiinu otazku, zda jste zdravotnik, a neomezovat se jen na heslovite protiutoky ve jmenu toho, ze magggi kritizuje nektereho Vaseho kolegu.
 kili 
  • 

Re: MUDr. Kilianovi 

(22.1.2010 14:15:40)
Vážená paní Mgr Eliško Kodyšová,

nereaguji na oslovení, které jste pro název Vašeho příspěvku zvolila zcela nepatřičně, kdežto na Váš karatelský příspěvek navazující dle vlákna na můj.

Myslet si můžete cokoli, stejně tak já si troufnu mít za své právo odpovědět a vůbec reagovat podle svého vlastního rozhodnutí.

- nikdo se mne neptal zda jsem zdravotník
- v dané věci je naprosto bezvýznamné čím jsem
- žádný protiútok mé příspěvky neobsahují
- nevím, kterého kolegu máte na mysli

 Iva 
  • 

Re: MUDr. Kilianovi 

(22.1.2010 19:38:43)
Nemyslím že to byly protiútoky, jen vyslovení vlastního názoru, odborně podloženém.
Tak proč ten nakvašený tón?

Mimochodem, kdyby to někomu chybělo, jsem ruskojazyčná průvodkyně:-)))
 jary 
  • 

Re: MUDr. Kilianovi 

(22.1.2010 23:20:48)
Tak to jsem se upřímně pobavil
Čímž že jste ten svůj výstřik odborně podložil?
 helis78 


Re: Je to špatný  

(22.1.2010 0:00:09)
Já si myslím, že odloučení je psychicky nejnáročnější pro matku, to malé určitě taky strádá odloučením, ale po určitém čase zapomene, když mu to překryje to období, kdy mu to maminka svou láskou vynahradí. Nevím, jak to bylo před 30 - 40lety v porodnicích, tehdy to bylo normální, dítě s matkou nebylo skoro vůbec, s otcem už vůbec ne a přesto jsme nějak navázali s rodiči vztah. Já se necítím nijak poznamenaná.
A ještě k té fototerapii, u nás je malá porodnice a teď jak byl babyboom, tak se rodilo o106 takže rodičky byly i na gynekologii i na dětském oddělení, samozřejmě s miminky a pokud se objevila žloutenka, tak to hlídali dost přísně. Nevím jak vy, ale já jsem chtěla z porodnice co nejdřív ať už po císaři, tak po normálních porodech, protože doma je doma a tak abych se dostala k věci, pokud měly děti žloutenku, tak jsem chtěla, aby byly svíceny co nejvíc, abychom už mohli jít domů a čekala jsem jak na spásu, až ty hodnoty začnou klesat. Já měla to štěstí, že díky té inkompatibilitě moje dítě tam bylo dlouho, ale některé ne a byly nuceny jen tak na přírodním sluníčku nechávat děti a zase tak rychle jim to neklesalo a musely tam zůstávat dlouho nebo se jim převařovalo mlíko prostě jsem jim to nezáviděla, protože když se hospitalizace táhla, tak na psychice maminky to vůbec nepřidalo.~a~
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 22:53:33)
Netroufla bych si dělat psychoposudek, na to nemám vzdělání, ale napsala jsem jen svůj názor... To se nesmí, když se neshoduje s tím tvým? Nějak mám z tebe stále pocit, že sama s tím nejsi srovnaná a chceš, aby tu všichni padli na kolena a děsně tě litovali. Pročetla jsem si tvé reakce na příspěvky a v podstatě reaguješ a vyvracíš jen ty, co nejsou s tebou za jedno, tudíž z toho na mě dýchá jen jedno... nesneseš kritiku a fakt, že by ses mohla taky někdy mýlit. Ale neznám tě, tak tě nebudu soudit, ale neuškodilo by ti naučit se přijímat i nesouhlasné názory
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:01:33)
Víceméně si myslím totéž. Každá z nás si přeje být s mimčem hned a pořád. Já poprvý rodila císařem, bez dcery jsem byla týden, jen mi jí nosily každé 3 hodky na kojení. Podruhý jsem rodila normálně a dceru měla u sebe okamžitě. Starší je dodneška obrovský mazel, maminko sem, maminko tam, ale jinak hodně samostatná. A malá? ta na mazlení moc není, ani se mnou, ani s tatínkem, ani s babičkama. Ted se naučila mluvit a řekne mi např."Mám láda, ale malit neci". Takže určitě vztah matka-dítě není jen o společném pokoji.
Ted mě asi ukamenujete, ale přijde mi to ted jako strašná moda si na tohle stěžovat. Ne, nezastávám se způsobu, jaký zde byl před lety, bylo to hodně špatný a můžeme být vděčný tomu, co máme dnes, ale dělat ze sebe hysterky, protože jsme byly ve vedlejším pokoji? To mi přijde vážně moc.
Všechny z nás bysme musely být poznamenané, stejně jako naši muži. Já mám s mamkou vztah bezvadný a můj manžel taky.
Někdy mi přijde, že se některé maminy snaží svou neschopnost navázat vztah s vlastním dítětem zakrýt právě za to neumožnění být spolu.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:09:26)
Simono, nechci se tě nějak dotknout, ale některé separované děti ten blízký tělesný kontakt s rodiči nevyhledávají právě kvůli té separaci. Našly si jiné způsoby zklidnění. ALe nemusí se to týkat zrovna tvé dcery.

A k té separaci, jsou psychicky silné děti, které to ustojí bez následků, jsou ale i ti citlivější, u kterých to následky může nechat klidně i po těch třech hodinách. Každopádně mi přijde zbytečné, že se v tomhle v našem zdravotnictví nic moc neděje a klidně se na těch novorozencích takhle experimentuje, nechápu~a~.
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:13:03)
Stáno, já právě psala, že separovaná je mazel a neseparovaná naopak. Jinak jasně, je to o více faktorech, to je snad jasný každýmu, o povaze matky i dítěte. Jen prostě si nemyslím, že úvodní separace ovlivnuje následný vztah. Bysme museli být postižení všichni X generací zpátky a to mi snad nikdo nechce tvrdit. Jina i já jsem samozřejmě byla smutná, že poprvý to skončilo císařem a malá u mě nebyla, ale dělat z toho aféru? To mě teda ani nenapadlo, moje dítě mě potřebuje v pohodě a ne zdeptanou
 myš 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:22:55)
Simono
Tak pokud to opravdu nejde a matka je po císaři naprosto neschopná se postarat, tak z toho aféru nikdo nejspíš nedělá. Jde o situace, kdy je dítě zbytečně oddělováno a matka si to nepřeje. Mnohdy by stačila jen dobrá vůle. A nemyslím si, že každá, které se zbytečná separace dítěte po porodu nelíbí, musí být hned hysterka.
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 18:06:12)
Myši, jasně, že to s tím mým císařem nebylo myšleno tak, jak to vyznělo. To byla operace a je to jednoznačně daný. O příspěvek dál píšu taky o možnosti volby, kterou já třeba dostala.
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 18:06:45)
Myši, jasně, že to s tím mým císařem nebylo myšleno tak, jak to vyznělo. To byla operace a je to jednoznačně daný. O příspěvek dál píšu taky o možnosti volby, kterou já třeba dostala.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:25:18)
Aha, to jsem to čtení odflákla:-). No ten vztah matka-dítě ovlivnit může, záleží právě na tom, jak si to to separované dítě přebere. Ale já si zas myslím, že vše se dá napravit. To už pak záleží i na té matce, jak se k tomu staví, jestli jí třeba vůbec dojde, že ten start nebyl zrovna ideální a jestli pak dokáže třeba poznat, když se následky třeba projevují...

A ke zdravotnictví, myslím, že je to hlavně na nás ženách si tohle vybojovat. Netvářit se, že se tak moc nic neděje, když je dítě separováno, že jsou horší věci a blabla, ale snažit se o změnu. Aby bylo jasno, jsem jednoznačně pro možnost volby. Nikoli tlaku na kohokoliv.
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:16:20)
Jinak samozřejmě se nezastávám našeho zdravotnictví a systému, ale to by se sem moje příspěvky nevešly nebo by je pro nevhodnost smazali. Myslím, že žena by měla být silná a tu počáteční úzkost se snažit překonat, protože mimčo jí potřebuje pořád a v pohodě ne jen první chvíle po porodu.
 MrakovaK 


Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:13:00)
To jo. Prostě se to hodně přeceňuje, je dost maminek, které po porodu jsou raději v klidu, sestra hlídá dítě, i když by mohlo být s matkou. Ale na druhou stranu pro matku musí být dost smutné a hrozné, když chce být se svým dítětem první okamžiky a hodiny a dny, ale nemůže. To je zase krutá pravda.
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: Je to špatný  

(21.1.2010 13:22:11)
To nepopírám, i já byla smutná, že nejsem z dcerou, ale pak jsem si uvědomila, že já jsem na JIP s rozpáraným břichem a pro nás obě je to tak lepší. Ale to není případ autorky, kdy jí to v podstatě dr naordinovali. Mě se podruhý ptaly, jestli chci malou k sobě na noc nebo až ráno, rodila jsem ve 21:06--- nechala jsem si jí u sebe, ale ta možnost volby se mi zamlouvala.
 Hilly. 


Pečlivý výběr je někdy k ničemu 

(21.1.2010 12:49:01)
Ideální porodnice v ČR neexistuje. Každá má, v lepším případě, určitou specializaci a ve zbytku pokulhává. Bohužel většina z nás neví, jestli nebude náhodou předčasně rodit, nebude mít císařský řez, prostě neví, jak se její těhotenství vyvine. Takže si třeba můžu vybrat nemocnici specializovanou na přirozené porody, potom budu rodit císařem, dítě bude mít nějaké komplikace, bude třeba převezeno vrtulníkem do nějaké jiné, specializovanější porodnice, přes půl republiky, a já budu v háji.
Já mám vybranou celkem dobrou porodnici, ale bezpečně vím, že se tam pohybuje jedna "protivná" PA, jeden doktor "magor", který zásadně odmítá rodičce podat epidurál i když si to přeje a bylo by to vhodné. Vím, že tam jsou papírové zdi, kdy se rodičky navzájem ruší. Na některých pokojích nejsou záchody a sprchy, porodnice vlastní jen jedno specializované polohovatelné lůžko pro porod(jinde jsou normální postele).Ale prý jsou tam jinak příjemní,snaží se k rodičkám chovat slušně, podporují rooming in, porody do vody, přirozené porody, různé polohy při porodu...

Takže se tak akorát můžu modlit aby mi ta "ruská ruleta" vyšla, měla jsem štěstí na personál a já a mé dítě jsme se do porodnice "hodili"...

 jary 
  • 

Re: Pečlivý výběr je někdy k ničemu 

(22.1.2010 23:23:27)
A Ty snad stojíš o to rodit na lůžku?
 Horama 


Re: Pečlivý výběr je někdy k ničemu 

(23.1.2010 12:54:48)
Hodně s tebou souhlasím. Já jsem si třeba vybírala porodnici s jedním (nikoli jediným) kritériem, o kterém mi všichni říkali, že se na to mám vykašlat, protože to vůbec není důležité: jestli má dobrou dětskou JIP (a jestli ji vůbec má). Těhotenství bez komplikací a nakonec předčasný porod, akutní císař a dítě na JIP. Kdybych rodila normálně, fakt, že to bylo skvělé oddělení, by v mém případě nehrál roli. Protože to ale dopadlo, jak to dopadlo, a kdybych šla do porodnice bez dětské JIP, neměla bych po porodu dítě 200 metrů od sebe (což je rozhodně obtížná vzdálenost - zvlášť po operaci), ale možná třeba 50 kilometrů od sebe (jak se stalo o měsíc dříve kamarádce).

Samozřejmě by bylo ideální, kdyby nemocnice měly místa, kam ubytovat matky novorozenců na JIP, ale většinou je prostě nemají - zbývají blízké hotely, kamarádky bydlící ve městě apod. a docházení za miminkem, jak to jen jde. Co jiného v takové situaci dělat? Separace novorozence mě nenaplňuje nadšením, ale dávám jí přednost před nezachráněním jeho života, protože následky separace se pak můžu pokusit napravovat dalším přístupem, následky smrti už ne.
 kili 
  • 

snad Vás může uklidnit 

(21.1.2010 12:58:52)
že pokud mělo Vaše dítko pár hodin po porodu hladinu bilirubinu 180 umol/l, tak bylo kousek od potřeby výměnné transfuse (záleží na dalších okolnostech) a nejméně fototerapie byla zcela na místě a pediatr postupoval správně. Na nějaké pověsti o zvládnutí takové žloutenky i doma nebo nějakými poduškami, o vystavení sluinci ani nemluvě, bych moc nedal.
 magggi synáček z léta09 


Re: snad Vás může uklidnit 

(21.1.2010 22:22:37)
kili - je zvláštní, že se všichni pediatři, kteří syna viděli, nebo s nimiž jsem konzultovala (cca 6 pediatrů, z toho 2 primáři s dlouholetou praxí), tvrdili, že u nich se dítě "svítí" až od 250-280 a sama si ještě z praxe ve špitále pamatuju, že žloutenka začíná být ohrožující nad 300 a nad 350 hrozí mozkové poškození.
Takže Tvá teorie poněkud nesedí!!!
Přesně tímhle způsobem se mnou jednal ten pediatr - jako jediný bazíroval na svícení a bylo mu úplně egál, že nemluví s idiotem, kterému může nakecat, co chce! ~q~
 kili 
  • 

Re: snad Vás může uklidnit 

(21.1.2010 22:28:05)
No, zvláštní je to velice. Podívejte se, napsala jste, že Vám syna vzali pár hodin po jeho narození a hladina bilirubinu v krvi (nepíšete zda v periferní nebo pupečníkové, ale tak jak tak) byla 180umol/l.
To je v daném věku (pár hodin) hladina zcela jednozačně indikující minimálně fototerapii, možná docela blízká potřebě výměnné transfuse. O tom se můžete snadno přesvědčit v grafech, dle kterých se řídí celá republika, resp. i ve schemtech užíévaných jinde na světě. Nejde o mou teroii, ale o dlouhodobě osvědčený ä užívaný postup.

Mám, trochu obavy o to, že jste špatně vyhodnotila, kdo Vám podal správnou a kdo nesprávnou informaci.
 Horama 


Re: snad Vás může uklidnit 

(22.1.2010 15:43:08)
Novorozenecká žloutenka vzniká většinou druhý den po porodu a do týdne opět vymizí. Větší předpoklad ke vzniku žloutenky mají předčasně narozené děti, jejichž játra jsou ještě méně vyvinutá než játra donošených dětí.

Existují dvě formy této žloutenky. Jedna je fyziologická, s níž se organismus dítěte vypořádá sám. Závažnou formou je patologická žloutenka, která se objeví už v den narození. Hodnoty bilirubinu jsou velmi vysoké a je nutná léčba, která spočívá ve fototerapii. Pomocí modrého světla ze speciálních zářivek se žlučové barvivo odbourává z kůže a nezáleží při tom na funkčnosti jater. Pouze v závažných případech se provádí výměnná transfuze krve, protože obrovské množství bilirubinu může poškodit mozek.
 magggi synáček z léta09 


Re: snad Vás může uklidnit 

(22.1.2010 16:28:38)
Já vím - a co má jako být?
Už jsem tu psala, že žloutenka ani lékař nejsou podstatou článku... ~e~
 Horama 


Re: snad Vás může uklidnit 

(22.1.2010 20:10:03)
"Už jsem tu psala, že žloutenka ani lékař nejsou podstatou článku... ~e~"

Jen je jimi původní podstata poměrně dost kontaminovaná. Ok, původní poselství mělo být "rozšiřte kritéria, podle kterých vybíráte porodnici, myslete na děti".

Ale většina textu je o tom, jak strašně jsi dopadla konkrétně ty, v čem a kvůli komu. A vzhledem k tomu, že "mladý hejsek" to schytává nejvíc, přišlo mi, že by možná stálo ještě jednou za to uvážit, že si na tobě třeba neléčil své komplexy a nevylepšoval statistiku oddělení, ale spíš se podle svého nejlepšího přesvědčení snažil uchovat zdraví tvého dítěte. Ty tomu evidentně nevěříš (viz. i jiné části diskuse), ale minimálně bys mohla uznat, že existují situace, kdy dítě potřebuje fototerapii ihned po narození. (Zatímco z článku to vypadalo, že je lékař nekompetetní už jen tím, že neví, že novorozenecká žloutenka nastupuje později.) Pokud nikdo neměl na tyto informace reagovat, možná se v tom článku vůbec neměly vyskytovat - dal by se asi napsat i bez nich.
 magggi synáček z léta09 


Re: snad Vás může uklidnit 

(22.1.2010 21:16:24)
U mě to mohlo být tou krevní skupinou - samosebou jsem po tom pátrala.
Ale já netvrdím, že ta žloutenka byl výmysl, jen jsem si tady v diskusi ujasňovala zřejmě s nějakým doktorem, zda bylo nutné mi dítě brát okamžitě a nenechat mi ho alespoň těch prvních 24h, popř. déle.
To, co jsem v článku použila jako dokreslení, nikoli podstatu, je arogance, neschopnost empatie a zcestné informace, ne ošetření dítěte.
Jenže to by prostě chtělo číst aspoň úvod a závěr článku, když ne tu nervy drásající a rozčilující stať o pološílené šestinedělce a hodném panu doktorovi, co to s ní a jejím dítětem myslel dobře, pak by tu polovina příspěvků od nepozorných či nechápavých čtenářek nemusela být... ~t~ ~y~
 Renata 
  • 

Re: snad Vás může uklidnit 

(22.1.2010 21:47:39)
Ale pokud bylo dítě odděleno od matky kvůli fototerapii, je celkem dost zásadní, jestli oddělení bylo nutné kvůli zdravotnímu stavu dítěte, nebo jestli bylo zbytné, jak celý článek a některé komentáře pisatelky tady naznačují.
Pokud jsou uváděné údaje správné a dítě mělo několik hodin po porodu bilirubin 180umol, k tomu anamnesu možné inkompatibility v krevních skupinách - potom by po těch diskutovaných 24 hodinách bez léčebného zásahu mohlo skutečně mít hodnoty velmi vysoké, vyžadující například uvedenou krevní transfúzi a s reálným rizikem poškození mozku. V tomto případě je smutné, že dítě bylo bez matky (a matka bez dítěte), nicméně nevím, jak takový závažný stav řešit jinak?

Nezlehčuji nijak další údaje z článku a souhlasím, že oddělení dětí od maminek je mnohdy spíš organizační problém než medicínská nevyhnutelnost, ale já jako rodička bych se spíš chtěla vyhnout těm porodnicím, kde by mi dítě s hodnotou bili 180 několik hodin po porodu neošetřili. Obtížný start s oddělením od mámy může být pořád ještě ničím oproti obtížnému stavu po výměnné transfúzi či s následky poškození mozku.
 Samarlu 


Re: snad Vás může uklidnit 

(27.1.2010 0:23:42)
Ale von i inkubátor má kolečka, dá se přivézt k matčině posteli i s modrým světlem a přes něj se pak hodí závěs. Jenom by se muselo chtít, že.
 Horama 


Re: snad Vás může uklidnit 

(22.1.2010 22:13:02)
No, četla jsem ho celý a třikrát. Nevadí, chápu, že můj příspěvek byl nežádoucí.
 Lendis, Rarášek 03/07 
  • 

Článek 

(21.1.2010 13:49:24)
Moc hezky napsaný článek, Maggi. Ano, v systému našeho porodnictví je péče o matku a o miminko odděleně velký problém. Rodila jsem akutním císařem, trochu předčasně, synek si pobyl týden v inkubátoru a potom deset dní na postýlce na oddělení intermediární péče. Jeho stav byl až na nízkou porodní váhu dobrý, já jsem na tom byla po císaři dost zle. Poprvé jsem ho viděla druhý den po narození. Na oddělení intermediární péče byly pevně stanovené návštěvní hodiny, dvakrát denně, první dny, to jsem ještě byla v porodnici na JIP, mě za synkem vozil manžel, potom mě přeložili na zcela nefunkční oddělení gynekologie, manžel musel do práce a byl problém, nemohla jsem vůbec vstát z postele a doplazit se ani na WC, natož za synkem, který ležel o patro níže. Zdravotníky to naprosto nezajímalo, naštěstí jsem tam narazila na slušnou paní sanitárku, a ta mě vozila a odvezla i moje odstříkané mléko. Po pěti dnech mě propustili domů, z domu jsem asi čtyři dny jezdila na intermediár za synkem a vozila mu mléko. Nikoho nezajímalo, jestli budu schopná se za synem vůbec dostat (dostala jsem se, už jsem trochu chodila a manžel si vzal dovolenou). Potom jsem nastoupila na "hostinské pokoje" a začala jsem chodit synka osmkrát denně kojit. "Hostinské pokoje" jsou samozřejmě v jiné budově než intermediár, vzdálenost cca 150 m a dvoje schody. Týden po císaři přímo delikatesa. Ačkoliv byl synkův stav velmi dobrý, nesměla jsem ho brát z postýlky do náruče, pouze nám děti dávaly sestřičky na kojení do zvláštní místnosti. Moje prosby nikoho nezajímaly. Měla jsem "štěstí" synek musel začít cvičit Vojtovku a v tu chvíli jsem se zřejmě stala svéprávnou matkou a poprvé jsem deset dní po porodu dostala do náruče své nahaté miminko. Rychle jsme se rozkojili a osmnáct dní po porodu už jsme byli se synkem doma zalezlí v posteli. Kojila jsem téměř dva roky. Tento systém bohužel ale zanechává stopy na dětské psychice, u některého dítěte stačí domazlit ztracený čas, u jiného může vzniknout vážné trauma, záleží na dítěti. Pracovat se s tím dá různým způsobem a dá se to zvládnout.
Maggi, chtěla jsem se zeptat, ta zmiňovaná reportáž o brněnských porodnicích byla na kterém programu, docela by mě to zajímalo. Díky a omlouvám se za dlouhý příspěvek.
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Článek 

(21.1.2010 17:39:20)
Lendis, tu reportáž jsem viděla na Nově ve zprávách od 17.00, v úterý, nebo pondělí. A nebylo tam,že se to chystá, ale že to tak funguje. Dokonce vím o jedné známé, která byla doma pár dní po porodu a dítě v porodce, dost mě to udivilo. Já bych taky mohla jít domů, ale nechali mě tam 8 dní, až dokud nebyla v pořádku malá.
 Babyna,Patricie07,Michael10 


Re: Článek 

(21.1.2010 20:12:11)
Já jsem tu reportáž neviděla, ale byla jsem teď na prohlídce v Bohunické porodnici. PA říkala, že aby kapacitně zvládali, pouští 72 hodin po porodu. Pokud je žena v pořádku a miminko být ještě propuštěno nemůže, tak prý vybudovali nové hostinské pokoje pro maminky. Jak to doopravdy funguje nevím, ale nedovedu si představit, že dítě nechám v porodnici a sama půjdu domů.
 magggi synáček z léta09 


Re: Článek 

(21.1.2010 22:32:00)
Ano, o hostinských pokojích v reportáži mluvili také, ale mají jich jen 10 a jsou neustále obsazené...
 magggi synáček z léta09 


Re: Článek 

(21.1.2010 22:27:28)
Lendis - děkuju za milá slova! ~s~ ~x~
Do mě ještě po císaři cpali opiáty, takže jsem 3 dny nemohla posílat odstříkané mléko - proto jsem se ptala, čím tam děti krmí a byla jsem "nakrmena" lží. Možná mě chtěl jen uklidnit... ~l~ ~d~

Ta reportáž byla myslím včera odpoledne na Nově, ale jistě to nevím ~d~
 NL 


Úplně mě zamrazilo 

(21.1.2010 14:17:29)
Nečetla jsem reakce na článek, ale úplně mě zamrazilo a připomnělo mi to i můj porod a následné dny v nemocnici. Dcerka se mi narodila předčasně o cca 6 týdnů, císařským řezem. I když měla apgar 9,10,10, tak byla ihned převezena na oddělení JIP pro předčasně narozené děti, prý do inkubátoru, přes noc. Já skončila o patro výše na JIPce a následně na oddělení šestinedělí. Slíbili mi, že mi budou dcerku nosit ke kojení, bohužel se tak nestalo. Rodila jsem v sobotu večer, a mé dítě jsem viděla kromě porodního sálu až v neděli večer a to jen díky tomu, že přišel manžel a ten mě tam dovedl, protože jsem ještě ten den trpěla slabostí. Každý den na vizitě ostatní maminky ukazovali své děti doktorům, jen já tam dítě neměla, občas jsem i plakala, bylo mi fakt bídně. Teprve v pondělí přišla po xté urgenci doktorka od dcerky mi říct, že je v pořádku, atd. atd. Následně i přes to, že jsem se necítila zrovna nejlépe jsem začala od pondělí do čtvrtka chodit za dcerkou na kojení, které se nám v úterý zdárně rozjelo a dcerka začala přibírat i přestože měla žloutenku. Slibovali fototerapii, ale každý den prý bylo moc plno a tak to stále odkládali. Ve čtvrtek se mi povedlo se dostat z oddělení šestinedělí a přejít o patro níž, kde měli pro mě i pokoj a postel a malou mi konečně dali na pokoj. V pátek mi doktor nabídnul, že bych mohla jít s dcerkou domů (původně chtěli abych tam zůstala cca 2 týdny, minimálně do 36), ale že by chtěli, abych se v pondělí ještě přišla ukázat se žloutenkou. Brala jsem to a konečně jsme šli spolu domů. Žloutenka se přes víkend skoro ztratila.
A úplně mě zamrazilo při čtení článku, opět jsem si vzpomněla na tu bezmoc, kdy dítě nemáte u sebe, trápíte se, že někde brečí samo, opuštěné bez mámy. S tím se asi nikdy nesrovnám.
Ještě jedna věc, dcera do 1,5 roku trpěla na noční děsy, stále se budila, byla schopná se vzbudit i 10x za 2 hodiny. Nakonec jsme to řešili homeopatiky. A do dneška je na mě neuvěřitelně závislá.
 NL 


Re: Úplně mě zamrazilo 

(21.1.2010 14:25:37)
A ještě dodatek. Z oddělení šestinedělí jsem mohla chodit za dcerkou kdy jsem chtěla, ve dne v noci. Byli rádi, že tam za ní přijdu, sama jí přebalím, nakojím. Sestra o rok později rodila také předčasně, v jiné porodnici, pobyli si tam déle a to co mi popisovala byl mazec. Matky mohli za dětmi pouze do cca 22 hodiny, pak už ne!!!! Prý je kojili odstříkaným mlékem. Žádné pokoje pro matky s dětmi na oddělení intermediální péče tam nebyli.
Já rodila v Podolí a až na to rozdělení a styk s malou než jsem se dostala o patro níž jsem byla docela spokojená.
Sestra rodila v Hradci Králové.
 Horama 


Re: Úplně mě zamrazilo 

(21.1.2010 14:41:36)
Trošku mi to připomnělo mě samotnou. Malá se drala na svět 4,5 týdne před termínem a doktoři mi naordinovali císařský řez (důvody měli dobré). Po operaci mi malou na pár vteřin ukázali a pak s ní honem na JIP neonatologii do inkubátoru. Já šla na JIP na gynekologii a na gynekologii (bez mimča, které bylo stále v inkubáči) jsem tam zůstala celkem 5 dní, protože o tom velikonočním víkendu porodilo tolik mamin, že kapacita porodnice byla o polovinu překročená. První den na JIP jsem (jak jsem zjistila později) chytla kombinaci dvou nejneochotnějších sester z celého oddělení, z novorozeneckého JIP mě zapomněli informovat, jak je malé (rodila jsem v poledne a až večer po mém naléhání se šla sestra zeptat, co se děje - nic, zapomněli) - manželovi to všechno řekli, jenže on už pak ke mně samozřejmě nemohl. Dokud jsem se nezačala prosazovat sama, na moje mlíko si nikdo nevzpomněl (ať žije odsavačka). Sice jsem si prosadila, že se budu chodit o malou starat, ale první den to samozřejmě nebylo a ani pak jsem tam nemohla být celé dny.
V okamžiku, kdy jsem se ale k malé dostala na novorozenecké, začalo se všechno lepšit. A na lékaře a sestry na tomhle oddělení nedám dopustit.
 Tajtrdlík 


Tak už se sakra ozvěme !!!!! 

(21.1.2010 20:25:43)
Zase je to jenom o penězích.~o~ Na rekonstrukce věznic peníze jsou.~q~ Opilci v nemocnicích se platí ze zdravotního pojištění.~a~ A spousta naprosto dalších zbytečných výdajů.
Tak kde pak vzít peníze na pořádnou porodnici.~n~:-©
 Ivory 


Re: Tak už se sakra ozvěme !!!!! 

(21.1.2010 21:40:33)
Tajtrdlíku,

máš největší pravdu ze všech přispivatelů, je to jen o penězích~l~ a o neskutečné lenosti a připosransti začít dělat něco jinak~l~ pak o matkách, které si budou namlouvat, že to přece nevadí, že nebyli s miminkem v prvních minutách a okamžicích~l~

V prvé řadě peníze na přebudování porodnic tak, aby každé miminko mohlo být se svou matkou,ať je jeho stav jakýkoliv a každá matka mohla být ihned se svým dítětem, ať byl porod jakýkoliv.

JIP po porodu potřebuje jedna matka z tisíce a ne každá císařovna. Na JIP po sekci se dávají rodičky proto, že za lůžka na JIPu pojišťovna platí nejlíp.A tak musí být vždy obsazená. ..
A pokud je novorozenec patologický, matka má mít lůžko vedle jeho inkubátoru, aby si ho mohla dávat často na hruď, i když je napojen= na ventilátor, nakonec když to jde v UK, proč by to nešlo u nás..~o~

Přeji všem císařovnám,aby jim bylo právě narození miminko z břuchu položeno rovnou na tvář a z operačního sálu převezeno spolu s matkou na její pokoj, aby s ní zalehlo pod peřinu a už tam zůstalo, místo sklenění krabice na nov.oddělení.Z vlastní zkušenosti můži říct, je to tak super že člověk zapomene, že ho vůbec operovali~t~to je vlastně stará porodnická moudrost, že matka potřebuje dítě,aby se zotavila, po těžkých porodech to platí dvojnásob...
 Taodvedle 


Re: Tak už se sakra ozvěme !!!!! 

(21.1.2010 22:32:08)
moje obe deti mely zloutenku, jedna silnejsi, tak jsem byla v porodnici 6 dni myslim. ale mela jsem ji stale u sebe, a chodila jsem s ni pod svetlo kazdy den.
Mladsi mela taky ale slabsi, kdyby se to zhorsilo, mela jsem dochazet s ni do porodnice na lampu, ( mela jsem to 10 min. pesky) ale potom to uz nepotrebovala.takze nechapu ze se deti odebiraji pri zloutence pryc.
 magggi synáček z léta09 


Re: Tak už se sakra ozvěme !!!!! 

(21.1.2010 22:38:08)
Ivory - v tom máš asi velkou pravdu - ve všem, ale poslední slova mi přpomněla mou vlastí maminku - kdyby mi dítě nevzali, prý bych to po operaci lépe zvládala (užila jsem si po tom totiž takovou bolest, jako ještě nikdy - rodičky přirozenou cestou by se mi možná smály, ale....~;(( ) no a s mrnětem na to nemá máma čas - i když samosebou těžko říct. Kamarádka rodila císařem (jako já v epidrálu) 14 dní po mně, tvrdila, že poté myslela, že umře, ale jak jí holku přinesli a začali po ní chtít x věcí, nějak to potlačila a s pomocí manžela, který s ní téměř neustále byl, to zvládla...~R^
 Lorina 


Re: Tak už se sakra ozvěme !!!!! 

(22.1.2010 15:34:02)
Normálně už ani moc nevstupuji do diskuzí, ale tentokrát je to něco, co se mě poměrně dost dotýká..

Nevím jak vy, ale já mám za sebou 2 císařské řezy. Poprvé pro abrupci placenty, kdy jsem já málem vykrvácela a dcera poté několik týdnů ležela na novorozenecké JIP ( byla velmi vážně nemocná) a podruhé pro nepostupující porod (porod trval 24 hodin ), kdy syn by se stejně nikdy neporodil (nepoměr v porodních cestách).

Upozorňuji, že nejsem žádná "cukrová panenka", ale pobyt na JIP měl svá opodstatnění. A v žádném případě jsme tam neležely ( my maminky) jen tak pro nic za nic... V co nejkratším možném termínu jsme stěhovaly na normální pokoje a nikdo z lékařů či nás samotných to nechtěl prodlužovat.

Jsem si jistá, že kontakt s dítětem je nesmírně důležitá věc, ale nezapomínejte na maminky, které prostě s dětmi být nemohou. Viz. náš případ, kdy jsem za dcerou 14 dní pouze docházela, protože byla také ona samo přímo na JIP a zde bojovala o svůj život. Nezlobte se, kdybych se měla ještě hroutit z toho, že moje dcera bude mít problémy díky poporodní separaci, tak pak bych nikdy nezvládla to ostatní.

Neříkám, že je vše v naprostém pořádku, ale my jsme jedni z těch, kteří lékařům za život našich dětí děkují. Bohužel u dcery to nebyl jen problém po porodu, ale ještě 2x potom nám ji lékaři zachránili.

Líbil se mi komentář, který zde zdůrazňoval potřebu silné mámy. Já si to uvědomuji, sama jsem měla problémy všechno ustát a podařilo se mi to díky mému manželovi a díky tomu, že jsem přestala řešit méně důležité věci. Píši schválně méně důležité, nechci je úplně bagatelizovat.

Také jsem chtěla podruhé porodit přirozeně, ale prostě se to nepodařilo a život šel dál. Měla jsem zdravého syna, ten mi to všechno vynahradil.

Se svými dětmi máme naprosto normální vztah, jsou oba velmi empatičtí a jsou to naše milované děti. Svoji lásku jim dáváme od prvního dne najevo a ony nám ji ve velkém vrací zpět.
 magggi synáček z léta09 


absolutní separace X oddělení na určité intervaly 

(21.1.2010 22:44:34)
To jsem měla asi v článku vypíchnout - zde nejde o separaci ve smyslu, že není rooming in a dítě se matce jen nosí v určitém intervalu, jako tomu bylo za bolševika. Není to optimální, ale jde to.
Já mluvím o ÚPLNÉ SEPARACI v řádu dnů a o tom, že NIKDO nemůže odhadnout, jaké následky to hlavně na dítěti zanechá (i když to tak být nemusí) a žádná matka nemůže tušit, jestli se něco na psychice nevyvrbí v pubertě, v dospělosti nebo třeba v první třídě...
Často se to přičítá i jiným vlivům, ale u nás je fakt zoufalá neinformovanost, což právě doktorům, kteří jedou ve starých kolejích a neberou matku+dítě jako "2v1" i po porodu a na psychiku nevěří, velmi nahrává... ~;(( ~Rv ~q~
 Horama 


Re: absolutní separace X oddělení na určité intervaly 

(23.1.2010 12:59:55)
Oni tě v té nemocnici k dítěti vůbec nepustili? Vážně? Tak to by tedy byla síla. Já měla zkušenost, že byli rádi, když tam matka často byla, pravidelně se chodila starat. Jasně, soukromí tam nebylo, ale já a dítě ano. Jestli ti tohle neumožnili, tak to je mi opravdu líto.
 magggi synáček z léta09 


Re: absolutní separace X oddělení na určité intervaly 

(23.1.2010 14:00:38)
Hujko - vždyť to je to, co tady pořád 80% lidí nechápe a neustále volají, že jsme byli separovaní všichni.
Ano, částečně ano. Taky nic moc, ale kolik je tu matek, které své dítě viděly pár hodin po porodu a pak až za 5dní na 5 minut, kdy si ho nesměly pochovat a poprvé pochovaly 6.den?
 Horama 


Re: absolutní separace X oddělení na určité intervaly 

(23.1.2010 17:10:27)
Z článku sice plynulo, žes viděla malou jen málo a pozdě, ale nebylo z toho jasné, že to tak bylo, protože jsi k ní nesměla. Spíš jsem si myslela, že to bylo dané nějakými zdravotními komplikacemi na tvé straně, díky kterým se těch 200 metrů a schody staly dočasně nepřekonatelnými. Varianta, že tě k malé prostě odmítali pustit, mi vůbec nepřišla na mysl - to by bylo dobré v článku hodně zdůraznit. A přijde mi to teda od nich hodně nestandardní.
 magggi synáček z léta09 


Re: absolutní separace X oddělení na určité intervaly 

(23.1.2010 18:01:52)
Ne, to nebyla vina pediatrů - v tomto případě šlo spíš o námitky gynekologů, neb nechtěli, abych lítala po císaři po venku a sem tam po schodech, a když už to jakž takž šlo, nebyl nikdo, kdo by mě tam alespoň 2x za den zavedl - sama jsem nesměla a netroufala jsem si kvůli motolicím (bolesti bych zkousla)...
 Simona, 2 princezny 
  • 

O kterou porodnici jde? 

(21.1.2010 23:00:33)
Magggi, kápni božskou a prozrad o kt. porodnici se jedná. Nebo to bylo trochu jinak? Pokud to bylo někde v diskuzi zmíněno, omlouvám se, nepročítala jsem všechno
 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(21.1.2010 23:17:49)
Simona - nechci porodnici uvádět. A pokud se domníváš, že jsem si to vymyslela z čiré nudy, hysterie, nebo aby tu bylo co číst, neberu Ti to.
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: O kterou porodnici jde? 

(21.1.2010 23:32:10)
To už jsem pochopila, že názory, které ti nevoní nebereš. Ale ta tvoje zarputilost v tom neříct to mi přijde opravdu zvláštní. Je ale stejně fakt, že pro mé uspokojení si můžeš vymyslet jakoukoliv porodnici.
 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(21.1.2010 23:42:06)
Simono - mám pro to víc důvodů, proč neuvádět, fakt se omlouvám. Někdo tu v diskusi uváděl, že asi ví, o kterou porodnici jde, tak udeř na tu dotyčnou ~;)

A že se tu handrkuju zřejmě s doktorem, je věc jiná - je to spíš věc faktů než názorů a holt si každý hájí své ~y~
To mě tak nerozčiluje.

Vytáčí mě spíš názory "odbornic", které jsou si absolutně jisty, že oddělení dětí žádné újmy nezpůsobuje a pak z nich vyleze, že nikoho takto odděleného neznají, protože mluví o oddělení v určitých intervalech - např. po 3hodinách...
 kili 
  • 

Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 0:04:12)
která fakta hájíte ? Dle čeho jste - tedy krom ze druhé ruky informací - vyhodnotila, že fototerapie byla Vašemu dítku s biliruibinaemií 180 umol/l pár hodin po jeho narození indikována nesprávně ?
 Mickey16 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 0:20:23)
http://www.ockovaci-prukaz.cz/zloutenka-virova-hepatitida/novorozenecka-zloutenka.html

"Ikterus v prvních 24 hodinách je považován za patologii.
O hyperbilirubinémii hovoříme při hodnotách
bilirubinu nad 265 u mol/l K léčbě
slouží grafy, které indikují výměnnou transfúzi (ET) či fototerapii (FT).
K orientačnímu vyšetření ikterických novorozenců lze použít transkutánní ikterometrii.
Při indikaci k provedení výměnné transfúze se kromě hladiny bilirubinu zohledňuje také rychlost vzestupu bilirubinu, „neúspěch“ fototerapie, klinický stav dítěte.

Rychlost vzestupu bilirubinu vyšší než 17 u mol/h je považována za toxickou.
Ikterus z nedostatečného kojení
Příčinou této nekojugované hyperbilirubinémie je:
- omezované kojení, dokrmování,
- kolostrum má laxativní účinky, urychluje vyprázdnění smolky, snižuje enterohepatální oběh bilirubinu,
- prevencí této formy žloutenky je včasné a časté kojení bez dokrmování."



 Mickey16 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 0:27:53)
http://www.sekk.cz/lpkladno/HVEZDABAQC.htm

Kritéria novorozenecké patologické hyperbilirubinémie:

ikterus se objeví už v prvních 24 hodinách
koncentrace bilirubinu v séru stoupá o 85,5 mmol/l za 1 den
bilirubinémie je vyšší než 220 mmol/l (u donošených) nebo 256 mmol/l (u nedonošených)
konjugovaný bilirubin je vyšší než 25 až 34 mmol/l
ikterus přetrvává 1 týden (u donošených) nebo 2 týdny (u nedonošených)


 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 0:40:31)
Dobře - Vy hájíte fakta, já hájím info z druhé ruky a spekulace.
Vím, že je rozdíl mezi běžnou novorozeneckou žloutenkou a patologickou, která se objeví do 24? h po porodu, ale pořád mi to nesedne k té druhé ruce a domívám se, že nebylo nutné dítě převážet téměř ihned.
To už jsou však opravdu jen domněnky.
Ale dokonce ani o to, kdo má pravdu se žloutenkou, v článku nejde.
Opět z toho vychází jediná věc - I v případě, že máte pravdu, si musím tím spíše dát pozor, abych už se do daného zařízení nevrátila, protože je velmi pravděpodobné, že totéž postihne i případné druhé dítě a tady končí legrace - byla bych blázen, kdybych to celé absolvovala ještě jednou...
Je tedy třeba ohlížet se po nějaké "praktičteji uspořádané" nempcnici...
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 6:07:08)
Za to ty jseš odbornice každým coulem, zatím jsem od tebe četla jen info typu "jedna paní povídala", jiní tu aspon hážou fakta podložená.
A já vycházím z toho, co vidím ve svém okolí. Podle vztahů matek a dětí bych nepoznala, kdo prožíval nástup do života tak nebo tak a to mluvím i o mnohaměsíčním odloučení.
A že nikoho neznám si vzala kde? Znám dost odloučených "párů" a že by byly narušení? Ani omylem a to hlavně proto, že si jejich maminky dokázaly včas uvědomit, že to asi bylo nutný at už ze zdravotního hlediska nebo z přeplněnosti.
A hlavně se s tím dokázaly vyrovnat, čehož ty evidentně nejsi schopná a ted jen umíš kopat kolem sebe.


 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 8:01:17)
Vidíš a já neznám žádné dítě, které by bylo od matky po porodu odloučeno několik dní, aniž by ho za tu dobu viděla - kolik jich znáš Ty? - Ty se oháníš, co jsem zatím četla, jen tím, že někomu nosili dítě v určitém intervalu, ale o tom já nepsala.
KAždopádně na mou omluvu i vysvětlení reaguješ agresivně a opět svými bohatými zkušenostmi z rozhlížení se po okolí a urputně se snažíš dokázat, že máš pravdu - koneckonců, to já asi taky, ale článek prostě nebyl určen maminkám, kterým připadá "jen smutné", když po porodu své dítě nevidí a ty, kterým to připadá hrozné, obviňují z nevyrovnanosti a hysterie, ač to samy nezažily...
Je fajn, že kdyby se Ti stalo to, co mnohým maminkám, včetně mě, brala bys to v pohodě a nevěřila na následky - pro TEBE je to tak správně.


Mělo to být prostě varování a upozornění. Kdybych si tu žehlila nevyrovnané ego, nadupané hormonama, napsala bych ten článek v šestinedělí a patrně by ho ani neuveřejnili ~t~ - půl roku poté jsem však šťastná máma, zaplaťpámbu se zdravým miminkem, stále plně kojím a snad se vše v dobré obrátilo (ťukťukŤuk) - ovšem ten zážitek z léta mi proletěl duší právě když dávali reportáž o brněnských porodnicích - to byl poslední impuls...~;((
 Simona, 2 princezny 
  • 

Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 8:24:41)
Fascinuje mě, jak znáš mě a mé okoí, klobouk dolu. Mám kolem sebe i případy, kdy šlo o odloučení i dlouhodobé, v řádu měsíců a dokonce daleko, ale t jsem ti už psala, tak je jen vidět, že čteš jen to, co se ti hodí.

Ano, já jsem štatsná a ty bys měla být taky, že máš zdravý dítě a ne se tady rouhat, že ho neměli ošetřovat a já nevím, co ještě.
A právě proto, že to píšeš až po půl roce, si myslím, že v pohodě nejsi. Měla by ses radovat, že ti dítě leze, staví se na nohy, brouká si, usmívá se atd.
 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 9:00:56)
Ano, mami ~2~ ~t~ ~v~
 x x 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 9:08:08)
Simono jak jsem pročetla tuto diskusi, tak mám pocit, že útočís zbytečně tvrdě. Ono mít dítě ve 200 metrů vzdálené budově rozhodně není stav ideální. Jsme lidé různí a tak na každého může takové odloučení po porodu působit jinak. Zase na druhou stranu já osobně mám ve zvyku, pokud už píšu nějakou kritiku, uvést jméno daného zařízení či lékaře, s jehož postupem jsem nebyla spokojená, aby se dotačné zařízení či osoba mohla hájit. Přijde mi to fér a věrohodnější. Nemám s tím problém a spíš se něco do budoucna vyřeší, než anonymní povzdechy. Nemám je moc ráda, ale autorku článku neodsuzuji. Rozhodně bych ale postupovala tak, že bych případnou stížnost sepsala co nejdříve po porodu a adresovala ji daném zařízení. Pokud se matky nebudou hájit, tak těžko kde dojde k nápravě. Myslím tím samozřejmě ve vší slušnosti, podložit fakta, ne hned od začátku nějaké agresivní napadání. Je jasné, že po porodu se to hájí dost blbě, o tom bych mohla vykládat, člověk je vysílený, unavený, rozhozený hormonama atd. Já jsem hned každé příkoří po porodu obrečela ~d~.
 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 9:21:27)
Žabátko - oiciální stížnost by byla houby platná - obě oddělení by to nesloučilo.
A podstatu a cíl článku jsem uvedla, stejně tak některé důvody, proč ji nechci jmenovat. Rozhodně nebyl´základem pocit uraženosti, že mi někde ošetřovali novorozeně.
Diskutovala jsem o tom s doktory v porodnici. O problému vědí, koneckonců to vidí dnes a denně - za dva až tři roky to prý snad už bude jinak... doufejme ~g~
 x x 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 10:09:18)
Heleď já tě rozhodně neodsuzuji, chápu Tě, ale asi bych jednala jinak než Ty. Jasně, oddělení během týdne nepřesunou, ale určitě tam byla určitá pochybení, která Ti leží v hlavě a která by si zasloužila řešení, jako např. toto:
"A to nepočítám, že mi místní pediatr tvrdil do očí, že se dětem, kterým nemohou matky posílat své mléko nebo nemohou docházet každé 3h na krmení, dává mateřské mléko z mrazáku. Těžko ho obvinit ze lži, třeba to vůbec nezkoumal, ale žádné mateřské mléko na patologických novorozencích děti neviděly ani z rychlíku – cpou je Nutrilonem! Bohužel až později jsem zjistila, že to nebyla jediná lež, kterou uvedený pediatr použil a dodnes mě mrazí třeba z toho, že mi dítě odebrali pár hodin po porodu, protože má prý žloutenku. Na námitku gynekologa, že se tato nemoc projeví až den a více po narození, pediatr lehce přezíravě pravil cosi o výjimkách a dítě prý musí na fototerapii kvůli bilirubinu 180 (fototerapie je ordinovaná, dle názoru, od 260 výše – ověřeno až o x dnů později)."
Nevím, jestli jsi toto také řešila osobně - mléko z mrazáku atd., ale už to, že jsi to tady tak sáhodlouze rozvedla mě utvrzuje v názoru, že Ti to pořád leží v hlavě. A to jsou věci, které se řešit dají. Pokud jsi to s lékaři nějak vyřešila, tak vůbec nemělo smysl to tady rozvádět, stejně jako obří bacily za WC. Pokud jsi to neřešila, tak se nejspíš obáváš případného negativního náhledu na Tvou osobu ze strany personálu nemocnice, to chápu. Já ovšem v těchto případech volím cestu všechno nebo nic - tj. buď si nestěžuju anonymně (píšeš, že to nemělo působit jako stížnost, ale některé pasáže nic jiného než stěžování si na konkrétní řešitelné situace, nejsou), nebo to vyklopím všechno pěkně na rovinu vč. těch názvů. Pokud jsi chtěla pouze věcně upozornit budoucí rodičky na důležitost správného výběru porodnice, stačilo se omezit pouze na tu část, jak Tě frustrovalo oddělení od dítěte, které bylo umístěno bez Tvé přítomnosti do 200 metrů vzdálené budovy, což je ovšem stavebně-technický problém zařízení (důležitý pro výběr zařízení k porodu, nesporně) a nerozebírat anonymně možná osobní pochybení lékařů. Protože, jak jsi psala, pokud jsi s personálem mluvila, tak mi přijde dost podpásové následně uvádět věty typu "jeden mladý pediatr lhal" (nepamatuju si přesně formulaci). To by se pak dalo pochopit, že nechceš zveřejňovat název zařízení.
Já jen takto odvozuji, třeba je to jinak, ale na řadového čitatele Tvůj článek a následné Tvé komentáře můžou takto působit. Prostě jsem zastánce jednání na férovku, neočerňovat anonymně nějaké zařízení, nemám to ráda. Možná sis všimla, že vždycky když píšu kde jsem byla či nebyla spokojená, tak píšu konkrétní údaj, nemám se za co stydět, když napíšu co si myslím.
 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 10:26:56)
Právě proto, že jde o jinak dobrou nemocnici a zaměstnance v ní, nehodlám na ně plivat veřejně. Je to věc názoru, pro někoho to není fér, pro někoho je to jen snaha o jistou diskrétnost. Další důvod je, (když je tak nutné to zdůvodňovat), že tam pracují moji známí a známé a v neposlední řadě - totéž, jen stručněji a bez "oživení" podivným pediatrem, jsem napsala oficiálně do několika webových hodnocení porodnic ~;)
A že je článek zbytečně dlouhý? Já to jinak neumím... ~d~
 x x 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 10:40:42)
O dlouhý článek vůbec nejde, já taky píšu dlouhé, ale spíš o to, že svým způsobem na tu nemocnici pliveš, už tím, že jsi tam psala tu stať o lhaní jistého lékaře, pokud by ses chtěla zachovat korektně, tak tam tyto osobní neshody vůbec neuvádíš, nebylo to myslím za potřebí. Buď si člověk zachová určitý odstup a uvede pouze fakta (není ideální mít umístěno oddělení patologických novorozenců v jiné budově, matkám a novorozencům to způsobuje ty a ty zdravotní újmy, myslím, že i to samo o sobě by bylo na dlouhý článek, nepochybně - to samo o sobě by přesně naplnilo podstatu názvu Tvého článku. Všchno ostatní co jsi uvedla jsou pouze spekulace, díky kterým jsi vlastně také nemohla/nechtěla uveřejnit článek s udáním názvu nemocnice), nebo si odstup nezachová, ale v tom případě je dost neetické anonymně pošpinit postupy lékařů, hygienu na oddělení atd. atd. a přitom nechat místo pro spekulace o totožnosti daného zařízení na veřejné diskusi. Myslím, že pokud některý z Tvých kolegů na tento článek přijde a dozajista v něm své pracoviště pozná, nebude to na Tebe vrhat dobré světlo, možná horší než když by ses problému postavila čelem. ~d~
 x x 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 10:49:24)
Jinak ale v pohodě, já jen věci ráda dotahuji do konce, proto jsem to vlastně načala. Nejlíp si musíš sama v sobě srovnat, jestli cítíš, že jsi udělala správnou věc uveřejněním tohoto článku ve formě v jaké uveřejněný je, nebo ne. Jo, ještě jak jsi psala o hodnocení porodnice - tak vidíš, to je přesně ono, přiznáš veřejně na nějakých serverech o jakou porodnici se jedná, ale vyhneš se těm inkriminovaným detailům. Do anonymního článku je ale napíšeš. Proč? ~e~ Pokud se jedná o dobré zařízení a dobré lékaře a personál v něm, tak tedy nechápu, proč sis anonymně stěžovala na dokrmnování miminek UM, nebo nehygienické toalety. Opravdu si myslím, že to do článku tak, jak jsi ho nejspíš původně mínila, vůbec nepatřilo, protože konkrétní osobní pochybení lékařů nepatří do nezaujatého všeobecného článku poukazujícího na důležitost výběrů porodnice. Pochybit totiž může personál i v té nejvyhlášenější porodnici, která má jednotku intermediální péče na jedné chodbě s oddělením šestinedělí.
 magggi synáček z léta09 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 11:23:20)
Proč? Jak jsem uvedla - protože to jinak neumím. Protože mě vůbec nenapadlo myslet, že při podstatě článku někdo vypíchne zbytečnost něktrých (opravdu zdánlivě nepodstatných) odstavců.
Chtěla jsem, aby to bylo kompletní i s dokreslením.
Přirovnala bych to třeba k tomu, že můžeš nakreslit domeček jedním tahem a každý pozná, že je to domeček. Proč ho tedy nějak moc rozkreslovat, nebo se nedejbože zaměřit víc na okna než na střechu, když úplně stačí holý fakt - domeček ~z~
Nocméně Ti rozumím a Tvé námitky chápu ~;)
 x x 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 12:31:24)
Myslím, že pokud někoho obviníš anonymně ze lži, je to dost podstatný odstavec, mě popravdě hned třískl do očí. Tak nevím, měla jsi původně v plánu napsat o důležitosti výběru porodnice nebo rozepsat svůj subjektivní pohled na konkrétní situace, které se Ti v (anonymní) porodnici přihodily? Taková anonymní informace není pro čtenářky přínosná, tudíž je zbytečná. Maximálně Tě mnohé z nich virtuálně poplácají po ramenou a řeknou jaké jsi to měla těžké a jací jsou ti lékaři darebáci. Pokud už jsi chtěla upozornit budoucí maminky na úskalí konkrétní porodnice, měla jsi psát konkrétně, aby si z toho ty, kterých se to potenciálně může týkat (jsou z daného místa, nebo se tam chystají rodit), mohly vzít nějakou informaci pro sebe. Jinak v tom fakt nevidím smysl. Sama jsi psala, že už se Tě to emocionálně po tom půl roce nedotýká, pokud tomu tak opravdu je, tak nebylo potřeba rozebírat "na dokreslení" situace ty konkrétní věci. ~d~
 x x 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 13:01:07)
Kdyby Tě zajímalo jak vypadá takový konkrétní článek, jeden jsem psala tady
http://www.rodina.cz/clanek6111.htm
a jeden nekonkrétní neurážlivý je tady
http://www.rodina.cz/clanek6111.htm
Každopádně přeji hodně štěstí a buď ráda že máš zravé děťátko, které Ti určitě bude dělat jen samou radost, že si za chvíli na nějaké oddělení po porodu ani nevzpomeneš. A myslím to opravdu upřímně, my ženské jsme hodně silné a zvládneme kde co ~R^.
 x x 


Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2010 13:03:21)
Ten nekonkrétní je tady http://www.rodina.cz/clanek5761.htm
 Horama 


Re: O kterou porodnici jde? 

(23.1.2010 13:12:27)
Děkuji za hezké vyjádření názoru, který sdílím.
 Ivet (s drobkem v bříšku) 
  • 

Re: O kterou porodnici jde? 

(22.1.2012 18:58:22)
To si úplně nemyslím, že to vždy bylo nutné. Já osobně jsem od mámy byla oddělená na několik týdnů (80. léta), prý kvůli nízké váze, která byla přes dvě kila. Řekli jí to, až když ostatním maminkám přivezli jejich děti na kojení a ona se ptala po mě. Nejlepší vtip byl, že mě převezli do úplně jiného města a jiného zařízení (obě to byla menší města, takže o převozu do lépe vybaveného zařízení nemůže být řeč). V žádné dokumentaci mi nikdo v životě nezmínil komplikace při porodu či cokoliv dalšího, jen jsem měla prostě ty dvě kila. Já osobně jsem teď těhotná a vážně mě děsí, že bych jen na moment mohla prožít to, co máma a ještě ani pořádně nevědět, proč. Kdyby mé dítě bylo vážně nemocné a potřebovalo péči, která je jen na určitém místě, pochopím, ale i tak by mělo být automatické, že máma může být s ním a ne dojíždět nebo docházet za ním bůhví odkud.
 Hoisin 


Vzpamatujte se...  

(22.1.2010 3:02:06)
Neurózu??? Vzpamatujte se, my všichni, co jsme na téhle diskuzi, jsme prožili první dni po porodu stejně, ne-li ve větším odloučení a kolik z nás z toho má trvalé následky??? Je smutné, že vám to nevyšlo podle vašich představ, ale prvních pár dní vaše dítě do budoucna rozhodně neovlivní.
 jary 
  • 

Re: Vzpamatujte se...  

(22.1.2010 23:34:50)
KDyž je někdo emočně poznamenaný, třeba tak, že je emočně plochý, tak může mít sám o sobě klidně pocit, že poznamenaný není a všechno je v pořádku. Ovšem z těch příspěvků, kteří jsou si tak strašně jisti, že ta separace nic neovlivní, čiší určitá citová plochost dost na to, aby se poznalo, že je samotné rozhodně olivnila.
A tak jako týraným dětem, kterým přijde normální, že jim vlastní matka drží ruku na rozpálené plotně, přijde těmto lidem nějaká separace taky normální. Neboť oni sami to nedokážou vnímat.
 Hoisin 


Re: Vzpamatujte se...  

(23.1.2010 2:50:05)
Probuďte se, madam. Týrání se většinou děje na dětech, které jsou schopné si to pamatovat, proto jsou jím poznamenané. Novorozenci si to fakt pamatovat schopni nejsou. Pokud by ta vaše teorie byla pravdivá, tak by všichni lidé od dvaceti výš byli "emočně ploší", stejně jako všechny děti, které se narodily předčasně nebo měly po narození problémy. To je, madam, s prominutím VOLOVINA. A matky které tohle řeší opravdu nechápu, ať se radši věnují dětem a řeší důležitější věci. Mně jedno dítě po porodu skoro umřelo, poprvé jsem ho držela po měsíci, za ruku skrz sklo, a rozhodně není poznamenané, protože důležité je, jak se dítěti věnujete když už to chápe. Novorozenci je jedno, kdo ho přebalí a dá mu najíst, hlavně když se to stane.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Vzpamatujte se...  

(23.1.2010 9:47:15)
"Jak se citové pouto vyvíjí?
Dítě vnímá svoji potřebu (hlad, bolest, …). Vysílá signály k pečující osobě, aby jeho potřebu naplnila. Pečující osoba reaguje na dítě způsobem, kterému dítě rozumí. Přitom dochází nejen ke splnění potřeby dítěte, ale i ke komunikaci pečující osoby s dítětem - dotykem, úsměvem, očním kontaktem, pohybem. Výsledkem je jak uspokojení a úleva dítěte, tak se zvyšuje důvěra dítěte k pečující osobě.


Tyto opakované cykly vytváření vazeb navozují důvěru:

důvěra, že svět je bezpečný
důvěra, že potřeby malého dítěte budou splněny
důvěra, že malé dítě může účinně ovlivňovat svět
důvěra v to, že rodič je spolehlivý a dobrý
důvěra, že dítě je dobré"

Danielo, tohle je z předchozího článku a platí to i pro novorozence. Pro dítě je enormně důležitý, kromě samozřejmě jídla a přebalení, i tělesný kontakt s matkou. Pokud dojde k jejich oddělení, může být narušena základní důvěra dítěte ve svět. To je věc, kterou opravdu jen tak neodhalíš. Jedná se o určitý postoj ke světu, k novým věcem, k překonávání překážek, ke krizím atd.
Jinak souhlasím, že lze většinu věcí napravit a pokud je nějaký problém a dítě musí být odděleno, nedá se nic dělat a je potřeba to přijmout jako fakt. Nicméně mi přijde daleko lepší si uvědomovat i ta rizika oddělení, než před tím zavírat oči a tvrdit, že o nic nejde, že novorozenec stejně nic nevnímá. Není to pravda. Jinak ti teda závidím tvou jistotu, že je u vás vše v pořádku. Já si u svého dítěte tak jistá nejsem.
 magggi synáček z léta09 


Re: Vzpamatujte se...  

(23.1.2010 10:53:06)
Danielo - je smutné, cos musela prožít a snad to opravdu nebude mít vliv na psychiku ani jednoho z vás teď ani v budoucnu - když to říkáš, musí to tak být ~d~
Bohužel, dokud budou mít lidé "prostí" i lékaři zcestné názory jako Ty,z nichž se lidem, kteří o psychice něco vědí, ježí vlasy na hlavě, a pokud se medicína a psychologie nestmelí, budou se bohužel vyskytovat nadále i porodnice jako je ta v článku, nebudou se organizačně přizpůsobovat prostory nikde a budou se oddělovat děti od matek, i když to nebude třeba... ~q~ ~;(( ~a~
 Líza 


Re: Vzpamatujte se...  

(23.1.2010 11:40:06)
Danielo, pokud se domníváš, že poznamenat tě můžou jen věci, které si pamatuješ, tak jsi naprosto vedle jak ta jedle.
 Lenka Nenová a tři děti 


Re: Vzpamatujte se...  

(23.1.2010 12:47:37)
Všichni co jsme byli separovaní, jsme citově deprivovaní?
 magggi synáček z léta09 


Re: Vzpamatujte se...  

(23.1.2010 14:13:15)
To už je fakt jak u bláznů na dvorečku!
Postopadesáté upozorňuju, že tu není řeč o "klasické" separaci, kterou jsme prožili téměř všichni.
Moje dítě bylo bez mámy a aspoň jejího hlasu 5 dní, přičemž mezi 5.-7.dnem už hrozí psychické poškození, které nelze definovat - nikdo neví jak, v jaké intenzitě a kdy se projeví.
 Horama 


Re: Vzpamatujte se...  

(23.1.2010 12:40:00)
"Ovšem z těch příspěvků, kteří jsou si tak strašně jisti, že ta separace nic neovlivní, čiší určitá citová plochost dost na to, aby se poznalo, že je samotné rozhodně ovlivnila."

Moc zajímavé vyjádření. ~a~ Neber to špatně, ale nebyl/nebyla jsi po porodu separován/separována? Podle svého vyjádření mi připadáš potenciálně citově plochý/plochá. ~t~ (Soudím na základě stejně povrchních informací, jakých jsi ke svému soudu použil/použila ty, tak ti to snad nebude vadit.)
 Lída+2 


Jen mě napadá...neber to zle.... 

(22.1.2010 7:53:53)
BYla jsi tam na nějakým kurzu předporodní přípravy...a na prohlídce celého oddělení...pokud by jsi tam byla tohle by jsi věděla a asi by jsi tam nakonec nerodila....

I v naší díře(malé město) se pořádá 2 hodinová přednáška pro maminky a tatínky, prohlídka porodních sálů...a místností u nich..a oddělení šestinedělí a nakoukli jsme i k sestřičkám a miminkům.....

Pokud jsou miminka narozená před 36týdnem...věděla jsem , že ho odvezou do 50km vzdáleného města.

Prostě jsi byla málo informovaná.což je smutný..ale někdy se stane.....
 magggi synáček z léta09 


Re: Jen mě napadá...neber to zle.... 

(22.1.2010 8:07:18)
Lída - to je právě ono, nač jsem chtěla upozornit - dík! ~R^
Já byla informovaná (a to i v porodnici) o PORODNICI, lidé se mi tam líbili, dětské sestry na protější straně chodby měly u sebe miminka maminek těsně po porodu, nebo těch, které si potřebovaly odpočinout, v každém pokoji byla máma s miminem, a protože to tak bylo i v menším městě, kde rodila moje sestra (a přístroje na fototerapii, inkubátory atd. byly právě u "děckařů", čili přes chodbu), vůbec mě prostě nenapadlo ptát se, coby kdyby ~a~

Takže cílem článku bylo upozornit ty, kterým na tom záleží, aby se víc informovaly nejen o tom, jak budou rodit, ale i o tom, co bude případně s miminkem ~;)
 Lída+2 


Re: Jen mě napadá...neber to zle.... 

(22.1.2010 8:34:30)
MAggi, mě je jen líto, že já tyhle informace dostala před víc jak 11lety a jelikož přestavěli nemocnici opět před 8 lety znovu...a někdo není informovaný doteď...

Jo a před 8lety se mnou můj starší syn absolvoval všechny těhu cvičení a i tuhle přednášku. MAnžel nestíhal~t~~t~
A když jsem pak byla pár dní v porodnici s DAnem...chodil za mnou jako domů....sestřičky co pořádali těhu cvičení zravil čau....a na to, že mu bylo 2,5let..tak to bral díky tomuhle perfektně....
A sami sestřičky říkali, že to, že jsem neměla hlídání. Luk chodil se mnou a během relaxace seděl a hrál si se sestřičkou asi pomohlo od těch scének..co tam dělali jiný děti.....

jen jsem se teda dopustila toho, že jsem mu řekla, že tam chvilku až se narodí miminko budu muset zůstat...a nepřišlo mi , že DAna si bude chtít Luk odvíst už druhý den. Ale nakonec vysvětlení, že jídlo mám pro něj já zabralo...a když jsem viděla ten jeho vážnej obličejíček: " TY zůstat, DAn domů!" přijde mi to legrační ještě dnes.....
 magggi synáček z léta09 


Re: Jen mě napadá...neber to zle.... 

(22.1.2010 9:11:11)
~:-D ~R^

Moje sestra neměla možnost chodit na kurzy ani sama, natož s tenkrát 18timěsíčním batoletem, a proto měla celá rodina strach, co bude,až mámu odvezou do porodnice (nikdy se od sebe nehnuly) - naše máma na to ale přišla - holčička si dala vše vysvětlit, resp. vyžvatlat ~:-D, a když nastaly večer potíže při usínání (trochu plakáníčka), nechala se máma chytit holkou za uši - byla tak zvyklá, a to, že má babička taky uši jí nadchlo. Chytla se a byla v tu ránu v limbu ~b~ ~h~
 Lída+2 


Re: Jen mě napadá...neber to zle.... 

(22.1.2010 14:18:30)
Asi jsem své batole týrala...od října do červa každý týden se mnou chodil cvičit..a když se mu narodil brácha bylo mu přesně 2,5roku

Jo a když se před 2 lety potkali s jednou sestřičkou náhodně v bazénu..nevím kdo z těch dvou měl větší radost....ona se divila , že si ji pamatuje .....
 Lída+2 


Re: Jen mě napadá...neber to zle.... 

(22.1.2010 14:19:53)
Asi jsem své batole týrala...od října do června každý týden se mnou chodil cvičit..a když se mu narodil brácha bylo mu přesně 2,5roku...

Jo a když se před 2 lety potkali s jednou sestřičkou náhodně v bazénu..nevím kdo z těch dvou měl větší radost....ona se divila , že si ji pamatuje .....
 Jíťa 
  • 

Připravená na vše? 

(22.1.2010 10:51:57)
Nikdy se nemůžeš připravit na všechno, co by se mohlo stát. A i kdyby, nakonec by ses nejspíš stejně musela rozhodnout, čemu dáš přednost. Jen málokde je možné mít všechno.

Když to shrnu, tak jsi měla docela štěstí, že jsi byla s dítětem v jedné nemocnici. Ve většině okresních nemocnic vozí patologické novorozence do krajských měst a ty ho, když budeš mít štěstí, uvidíš nejdřív za těch 5 dní. Myslím, že s manželovou pomocí jsi mohla miminko alespoň 1x denně navštívit (na kolečkovém křesle, u výtahu někoho poprosit...)

Add. dokrmování odstříkaným MM: osobně bych spíš dala přednost nutrilonu. Nikdy nevíš od koho to mléko pochází.
 Jíťa 
  • 

PS: 

(22.1.2010 11:13:34)
Za ten poslední odstavec tleskám. Teprve po porodu žena zjistí, co bylo skutečně důležité a co je příjemný, ale nepodstatný nadstandart.

Před pár měsíci se mi tu vysmály za příspěvek, že "jsem při výběru kladla důraz na personál a jeho přístup k rodičce a dítěti. Nevadilo mi, že WC a sprchy máme společné na chodbě, nebo že jediným nadstandartním vybavením porodního pokoje byl míč, či porod vleže na lůžku. Ale veškeré nepohodlí bylo vyváženo příjemným personálem a tím, že jsem dítě takřka nemusela dát z ruky a pokud někdy přece, tak jen na dohled. Byla jsem max. spokojená jak s péčí během porodu, tak po něm.
 magggi synáček z léta09 


Re: PS: 

(22.1.2010 11:30:58)
Jíťo - já nečekala, že se článek setká pouze s dobrým ohlasem - pozoruji Rodinné diskuse už dost dlouho ~t~
Mohla jsem, jak uváděla Žabátko, použít strohých faktů a můžu si sama za to, jak jsem do článku zamíchala emoce (naschvál) a "osoby a obsazení", což ze mě v očích některých udělalo hysterickou, věčně nespokojenou fňuknu, co neguje, jak to se mnou i miminem všichni mysleli dobře ~p~

To nevadí - někomu se to zas líbílo, někomu možná článek pomůže k tomu, aby nedělal stejné chyby jako já...
Tobě dík! ~x~
 x x 


Re: PS: 

(22.1.2010 12:41:37)
Nikdo Tě nemá za fňuknu, nemyslím si, že bys byla věčně nespokojená. Ale být nespokojený, na to má právo každý a je potřeba se podle toho chovat. Vůbec jsem nechtěla abys napsala článek stroze, ono se dá psát barvitě a přitom trefně. Co mi na článku vadilo byla anonymita ruku v ruce s útokem na něčí léčebný postup. Zajímalo by mě, jestli sis ten článek po sobě alespoň 2x přečetla a pokusila se vžít do role toho, kdo to bude číst. Pokud jsi chtěla psát anonymně, měla jsi to tak pojmout se vším všudy, tys ale ještě připsala něco ve smyslu, že některé tu porodnici nejspíš z popisu poznají, což opravdu dává velký prostor pro spekulaci. Ono není vůbec jednoduché napsat článek, který má být pobuřující, ale zároveň neurážlivý. Myslím, že se Ti to nepovedlo tak, jak sis asi představovala. Já se do podobných článků pouštím opravdu velice, velice opatrně, tj. buď vyložím karty na stůl, nebo mlžím maximálně, aby článek byl všeobecný, byť protkaný mojí osobní zkušeností.
 magggi synáček z léta09 


Re: PS: 

(22.1.2010 12:55:47)
Žabátko - to nebylo na Tebe s tou fňuknou v mé osobě ~;)
Co se mlžení týče - ano, snažila jsem se maximálně, takže veškerá podobnost s kýmkoli může být čistě náhodná ~:-D , a pokud vím, přímo v článku se o ničem takovém, jako že lze špitál uhodnout, nepíšu - to jsem odepisovala jen v diskusi, jsouc vyprovokována ~;)
 x x 


Re: PS: 

(22.1.2010 13:07:17)
Já nejdu podle vlákna ale podle komentářů ve článku, tak jsem to asi správně nezařadila.
Nevím, prostě jsem na osočování ze lži v anonymním článku dost háklivá, není to můj šálek čaje. ~d~
A heslo zni, nenechat se vylákat ze zákopu ~t~, ony podobné diskuse bývají mnohdy dost drsné. Fakt proti Tobě nic nemám, jen bych prostě asi zvolila jiný styl. Neříkám, že mám patent na rozum, jen jsem Ti vylíčila jaký jsem měla z článku dojem já. Někdo jiný to zase třeba vnímá jinak ~d~.
 jary 
  • 

Re: PS: 

(22.1.2010 23:38:36)
Už ji nech být a napiš si svůj vlastní článek, když bys to napsala/řešila jinak. Potřebuje pochopení a ne abyste se do ní navážely kvůli způsobu vyjádření, který je v normě.
Je spousta matek, které trpí tím, co Magii, a kdyby na tom nebylo nic špatně, kde by se ty pocity vzaly, ha?
Stejné jako říkat, že mimino je jen shluk buněk - a proč teda tolik matek, který tomu věří, stejně má pak těžký deprese? Ha?
 Želvička plus Petruška 20 měsíců 
  • 

Re: PS: 

(22.1.2010 13:05:21)
Pročetla jsem si celou diskuzi. Nevím názory Maggie mi přijdou zbytečně hysterické a jestli Tě hysterie nepřešla ještě půl roku od porodu, tak potěš koště. Někde jsem zahlédla poznámku o tom, že pláč u lékaře je důkazem rozmazlenosti Tvého chlapečka - opravdu zajímavý přístup k děťátku. Nevím, nepřijdeš mi v pohodě, kdo mi mluvil z duše byla Simona se dvěma holčičkami, tedy dále asi rozebírat nemá smysl. Já rodila v ústecké porodnici, holčička stále se mnou, hodnoty bilirubinu tedy nevím, vzhledem k mému Rh- a jejímu plus jsem to tak nějak čekala. Sama jsem se nechala jednou sestrou vystresovat tak dokonale (krásně mi popsala případný postup, kdyby se žloutenka zhoršovala a to až po pobyt na JIP), že jsem nebyla schopná za ty tři dny zaspat, o mém kojení (nekojení) nemluvě. Nicméně půl roku po porodu tohle už je dávno přeci pryč, je tu děťátko, tak proč se neraduješ z něj a píšeš tyhle články? Čemu tím prospěješ?
 magggi synáček z léta09 


Re: PS: 

(22.1.2010 13:22:23)
Někde jsem zahlédla poznámku o tom, že pláč u lékaře je důkazem rozmazlenosti Tvého chlapečka - opravdu zajímavý přístup k děťátku ~k~ ~e~

Dám na radu, která se mi moc líbila v příspěvku před chvílí - nenechám se vylákat ze zákopu, zvl. ne tím, kdo nečte pořádně, takže z něj pak lítaj blbosti ~t~ ~y~
 x x 


Re: PS: 

(22.1.2010 13:25:04)
No když jde člověk s kůží na trh, musí být připraven na všechno, i na blbosti ~t~.
 magggi synáček z léta09 


Re: PS: 

(22.1.2010 13:37:20)
A což to já mám kůži dobrou, rozhodně se tu nerozplývám v slzách ~t~ , ačkoli teda po přečtení těch Tvých článků mě trochu mrazilo - to jste si teda užívali ~;((
Ovšem fotky jsou nádherné - to byl dobrý nápad. Taky dokreslení článku, ale roztomilé ~p~ ~:-D
 Želvička plus Petruška 20 měsíců 
  • 

Re: PS: 

(22.1.2010 13:31:19)
Tak to Tě jen ctí, že se umíš ovládat. Nicméně pokud už kritizuješ, bylo by vhodné danou porodnici i veřejně pojmenovat.
 magggi synáček z léta09 


Re: PS: 

(22.1.2010 13:40:31)
V článku i diskusi uvádím důvody, proč to tak nechci, takže pokud Tě to zajímá, dohledávej, nejsem kolovrátek ~2~
To už je druhý příspěvek svědčící o pozornosti Tvého čtení ~;)
 jary 
  • 

Re: PS: 

(22.1.2010 23:43:45)
Želvo, proč si na Maggii chladíš žáhu? Já mám hysterii z jinejch věcí, který jsou rozhodně starší půl roku a znám stovky lidí, kteří taky - z toho zas.anýho přístupu doktorů, když se nemůžeš/nedokáže bránit, oni ti lžou, ublíží... Dělají, co se jim hodí...Skoro nikdo z nich nemá na mysli dobro pacienta.
Maggii jsem psala, protože čekala nějakou užitečnou zpětnou vazbu, nebo někoho, kdo při obobné situaci měl obdobné pocity. To je zcela normální.
Rozhodně sem nepsala proto, aby se do ní navážely bezcitné pipiny.
Možná, že má prostě víc citu, lásky a zdravého instinktu, a tak ji určité zbytečné úkony zdrav. personálu vytáčejí, a to dodnes, právě proto, že je nemůže změnit. A jestli to nechápeš, tak Tě můžeme jen politovat.
Některé děti taky nechápou, že jiného bolí, když ho uhodí, že do psa se neš%tourá klackem, žabám netrhají nožičky ap.
 magggi synáček z léta09 


Re: PS: 

(23.1.2010 0:38:05)
jary - Tvé reakce mě skoro dojaly! Vylézám ze zákopu a musím poděkovat ústy Járy Cimrmana - Děkuju Ti, náčelníku, že ses mě zastal! ~R^ ~:-D ~s~ (a hlavně pochopil ~;) )
 leli 


Re: PS: 

(25.1.2010 22:16:28)
~R^
 Želvička plus Petruška 20 měsíců 
  • 

Re: PS: 

(22.1.2010 13:05:25)
Pročetla jsem si celou diskuzi. Nevím názory Maggie mi přijdou zbytečně hysterické a jestli Tě hysterie nepřešla ještě půl roku od porodu, tak potěš koště. Někde jsem zahlédla poznámku o tom, že pláč u lékaře je důkazem rozmazlenosti Tvého chlapečka - opravdu zajímavý přístup k děťátku. Nevím, nepřijdeš mi v pohodě, kdo mi mluvil z duše byla Simona se dvěma holčičkami, tedy dále asi rozebírat nemá smysl. Já rodila v ústecké porodnici, holčička stále se mnou, hodnoty bilirubinu tedy nevím, vzhledem k mému Rh- a jejímu plus jsem to tak nějak čekala. Sama jsem se nechala jednou sestrou vystresovat tak dokonale (krásně mi popsala případný postup, kdyby se žloutenka zhoršovala a to až po pobyt na JIP), že jsem nebyla schopná za ty tři dny zaspat, o mém kojení (nekojení) nemluvě. Nicméně půl roku po porodu tohle už je dávno přeci pryč, je tu děťátko, tak proč se neraduješ z něj a píšeš tyhle články? Čemu tím prospěješ?
 Sara33(Eliška 07, Petr 09) 


Odlouceni a nasledne problemy 

(22.1.2010 13:29:27)
Nemuzu dokazat primou souvislost, ale tak nejak intuitivni citim,ze to je prapricina nasich stalych problemu.
Dcerka dodnes velmi spatne spi - place, fnuka, jeci ze spani, vola rodice. Je to vycerpavajici, uz to trva 2,5 let. Z kraje pri uspavani jecele, vriskala treba 4 hodiny, pozdeji se to presunulo do druhe puli noci.

Myslim si, ze to je odloucenim po porodu. Dcerka se narodila v terminu, ale s nizkou porodni vahou, sla hned do inkubatoru a pak kvuli zloutence tam zustala tyden. Tyden jsem nosila odstrikane mleko a pokousela se kojit. Zvlastni ze vsude je to stejne...taky jsem sedela po obrovskem nastrihu na tvrde zidli, zkroucena, nade mnou dve sestry cpouci diteti moje prso do pusinky. Dcerka byla spava a jedna sestra ji (aby ji probudila) stipla do ouska tak, ze tekla krev.
Druhy tyden jsme ale nastesti byli uz spolu na nedonoseneckem oddeleni.

A ztotoznuji se s autorkou. Vsude se mluvi o porodu, jestli rodicka muze to ci ono, jestli sebou otce, klystyr, nastrih atd....ale z meho pohledu, porod je jen "chvilka" da se prezit, ale dulezitejsi a casto mnohem horsi jsou podminky na sestinedelli a novorozeneckem oddeleni.

Druhy porod byl stejny (co do bolesti i delky), ale velky rozdil vidim v tom,ze syn se narodil v poradku, dali mi ho hned na prsa, meli jsme 2 hodiny na to si ho uzit a pak uz jsem byla jen s nim. Nas vztah,nase souziti je mnohem jednodusi, pohodovejsi a syn v noci krasne spi.
 Želvička plus Petruška 20 měsíců 
  • 

Re: Odlouceni a nasledne problemy 

(22.1.2010 13:38:06)
Zřejmě už to zde bylo asi probíráno - čtu si takovou zajímavou knížku od Jean LIedloffové - Koncept kontinua. Zde jsou popsány možné pocity děťátka od narození v souvislosti s různým přístupem v různých kulturách. Myslím, že přece jen na tom něco bude. Holčičku jsem měla u sebe stále a faktem je, že se spaním nějaké výrazné problémy neznám.
 petra 
  • 

Re: Odlouceni a nasledne problemy 

(22.1.2010 14:13:10)
Želvičko,
asi tě zklamu. Princip kontunua znám a moc semně líbí, ale u nás to s praxí nesouhlasí. dcerka separovaná 3 den kvůli žloutence -viz můj příspěvek výše, chlapeček neustále se mnou. Výsledek,nezávislačka, která od 1,5 roku chodila na den v týdnu do jeslí a nechtěla domů, že si tam chce hrát, chrápa chrápavá,která dodnes (5 let) spí po obědě. Naproti tomu mamánek, od kterého se maminka nemůže hnout a v noci se aspoň třikrát vzbudí. (Pravda prckovi je 15 měsíců, ale se separovanou dcerkou jsem tohle nezažilaani jako s miminem.) Pro úplnost dodávám, že oba 6 měsíců plně kojeni, takže v tom to není. Spíš je to dané povahou - už v břiše a při porodu se každý choval jinak, ale to by bylo na samostatný článek.
 Želvička plus Petruška 20 měsíců 
  • 

Re: Odlouceni a nasledne problemy 

(22.1.2010 18:22:28)
Petro, já vůbec netvrdím že nějaký jeden názor může platit univerzálně. Však takhle je to se vším - spaní, jídlo, samostatnost, velká část je daná asi tím, co si dítě na svět přinese. Ta knížka je zajímavá, ale pro mě to není žádná Bible, radši si, když už, přečtu pana Matějčka :-) Navíc děti se mění, někdy ty změny jsou o 180 stupňů, viz třeba moje holčička - ta přísavkovitost už není dávno co bývala :-)
 Želvička plus Petruška 20 měsíců 
  • 

Re: Odlouceni a nasledne problemy 

(22.1.2010 13:38:07)
Zřejmě už to zde bylo asi probíráno - čtu si takovou zajímavou knížku od Jean LIedloffové - Koncept kontinua. Zde jsou popsány možné pocity děťátka od narození v souvislosti s různým přístupem v různých kulturách. Myslím, že přece jen na tom něco bude. Holčičku jsem měla u sebe stále a faktem je, že se spaním nějaké výrazné problémy neznám.
 magggi synáček z léta09 


Re: Odlouceni a nasledne problemy 

(22.1.2010 13:52:58)
Ano, něco na tom opravdu bude, jinak bych článek nepsala. Jen mi tuto knihu neměla máma dávat v šestinedělí - naštěstí jsem ji už znala a lépe to ustála ~p~ ~:-D
 genova 


Slzy po porodu 

(22.1.2010 15:59:09)
Spíš než Koncept kontinua, která mi příjde poněkud extrémní až exotická( i když velmi oslovující), bych Vám doporučila Slzy po porodu od Elisabeth Geisler. I přes neradostné téma najdete v ní hlavně POROZUMĚNÍ, nějaké to vysvětlení a naději.:-)
 Jíťa 
  • 

Re: Odlouceni a nasledne problemy 

(22.1.2010 15:57:12)
Já bych to tak jednoznačně neviděla. Na takové závěry mi chybí nějaká studie o psychickém stavu matky, které po porodu odebrali dítě.

Tipla bych si, že za podobné problémy může tak z 50-ti % psychika matky, která se s odloučením po porodu nedokázala srovnat.

Pravdou ovšem zůstává, že v obou případech je spouštěčem separace dítěte po narození.
 Iris 
  • 

Jak to miminku vynahradit 

(22.1.2010 15:19:07)

Pozitivní je, že vaše miminko nebude mentálně postižené následkem žloutenky.
Dát šestinedělce, která nemohla mít mimi u sebe ke čtení Koncept kontinua.. No, comment
Mimochodem, mám dojem, že u některých indiánských kmenů to bylo tak, že dítě mělo matku do šesti let pro sebe a po tu dobu bylo kojené. Nemuselo soupeřit o matku ani s otcem. Indiánům se osvědčilo mnohoženství :). Prostě jiný kraj....

Miminku nejvíce prospěje maminka, která je v rámci možností co nejvíc v pohodě. Slzet nad ním a pořád omílat, jaký je to chudáček, že nemohl mít to a to je k ničemu. Miminka velmi přebírají náladu své maminky. Pokud maminka pláče, že dítě muselo trávit čas v inkubátoru, mimi pláče, že maminka je smutná, ne z minulých zažitků. Děti víc než kdo jiný žijí v přítomnosti. Dovedou přejít ze zoufalého pláče ve smích během několika sekund.

Pokud si pamatuju, pravidlo pro adopce je, že dítě umístěné do rodiny vše dožene, za
dobu dojnásobnou, než strávilo v institucích (tedy např. je-li dítě adoptované v roce, ve třech letech by mělo být v pohodě).

Samozřejmě ne každý je tak odolný, aby vše ustál bez následků, ale spíš bych se starala, jak vše miminku vynahradit. Dělejte to, co vás spolu baví - zkoušejte různé druhy her, mazlení, zpívání, výlety, plavání, cvičeníčko ....
Na Koncept kontinua, příbuzné, zdravotníky, internet se můžete z vysoka...
 luca 
  • 

Re: Jak to miminku vynahradit 

(22.1.2010 22:28:44)
super!dík za názor. Je to povzbudivý hlavně pro nás, který si někdy rvem vlasy "jak jsem to mohla dopustit". díky hezky :-)
 keksik4 


Ach jo.... 

(22.1.2010 15:44:58)
Zase to stejné téma. V poslední době je toho už trošku moc, o škodlivosti císařských řezů, oddělování dětí od matek apd. Já byla od své dcery po císaři také oddělená dva dny, pak pro změnu jsem ji měla jen přes den a na noc chodila do "solárka". A že by měla nějaké traumata?Víc mi vadí přístup lékařů, a hlavně občas silně zastaralé a neprofesionální názory některých porodních sestřiček. A co by pak měli říkat chudáci maminky adoptovaných dětí?Prostě mám pocit, že každý problém v komunikaci, každá odchylka dítka od tabulek chování, každý psychický problém matky se svádí na císařský řez, oddělení dítěte od matky, nekojení....Já byla od mamky pryč přes dva měsíce, v inkubátoru, chodila za mnou jen na kojení a přesto máme ten nejkrásnější vztah. A to se na mě ještě provinila jeslema, školkou a školní družinou :-) Ono to je prostě asi pohodlnější svádět všechno na to a na to, než najít skutečné jádro problému. Ano, je mi líto všech maminek, u kterých porod a následná péče v porodnici neprobíhali jak by si přáli, znám to /kolik slz jsem vyplakala jen proto, že malá nechtěla kojit, takového trápení, probdělých nocí, a stejně to k ničemu nebylo, tak nastoupila flaška, koupená hned cestou z porodnice v lékárně-tamtéž skončila i stříkačka na krmení z porodnice a najednou ze mě byla usměvavá maminka s usměvavým miminkem/, ale pro mě je stále prioritní zdraví a život dítěte. Ano, v ideálním světě by žena porodila doma, bez komplikací, za přítomnosti lékaře a PA, okamžitě začala kojit, minimálně až do dvou let, nikdo by nebyl žlutý, nikdo by se nerodil předčasně....jenže v ideálním světě nežijeme. Ano, naše porodnictví má stále ještě co zlepšovat, ale děkuji lékářům za život své dcery a zbytek svého života se trápit nad tím, co bylo u a po porodu? Týrat se tím, jaké následky si dcera ponese, že nebyla hned se mnou?Děkuji pěkně, ale to si raději budeme ten život hezky užívat, radovat se z něj a basta.
 genova 


Re: Ach jo.... 

(22.1.2010 16:20:44)
Docela souhlasím s tím, že "čo bolo, bolo" a teď si to koukejme vynahradit. Nicméně, aby k takovému "prozření" mohlo dojít, musí to člověk "odbrečet", minimálně nekteré z nás. Někdo to odbrečí do polštáře, někdo o tom musí rok v kuse všem vykládat a někdo píše na Rodině.
Takže, autorko, jesli můžu trochu poradit: Je hrozné co se Vám stalo, dovedu si představit, že to hodně bolelo(-lí),... Brečte a mluvte o tom (a nenechte se umlčet tím, že to není ta největší bolest pod sluncem - není, ale je Vaše a jedině Vy ji můžete pekonat) a čas to zahojí.
 magggi synáček z léta09 


Re: Ach jo....Tak naposled 

(22.1.2010 17:53:31)
Díky za slova útěchy, ale já se skutečně a doopravdy, fakticky a vážně netrápím! ~b~
Opravdu jsem článkem nesledovala nic jiného, než upozornit na chybu, s níž jsem vybírala porodnici. ~;((
Opravdu jsem myslela vážně, že jakékoli odloučení má na děti větší či menší vliv - a NIKDO, ani jejich matka, nemůže říct, jestli se to nějak neprojeví (třeba až v dospělosti), takže věty typu - "Na své dvouleté, sedmileté, dvanáctileté.... dceři nic nepozoruju", vše je ok, jsou přinejmenším odvážné ~a~
Opravdu se v případě potíží z odloučení nejedná jen o to, zda je některé dítě přítulné až závislé a jiné nikoli ~p~
Opravdu nemyslím, že z mého dítěte bude psychicky narušený jedinec, třeba však bude mít fobii ze zubaře nebo z pavouků, třeba si bude kousat nehty nebo bude vytrhávat plyšovmu medvídkovi srst - třeba by to však dělal i za jiných okolností...nevím, ale nebojím se toho a nezvracím hrůzou :-© ~:-D
Opravdu se půl roku nesvíjím s žaludečními vředy z toho našeho začátku, ačkoli to ve mně pochopitelně nějakým způsobem zůstalo, budu se tomu příště snažit předejít (především výběrem porodnice)a stejným způsobem jsem chtěla "postrčit" i budoucí maminky, hlavně prvorodičky. ~p~~ ;((
Opravdu nepláču, kudy chodím - ani tehdy jsem toho moc nenaplakala... ~n~
Opravdu nechápu, proč tu polovina protestujících volá cosi o separaci a jejím mizivém vlivu na dítě a myslí tím docházení k dítěti v pravidelných intervalech, nikoli absolutní oddělení ~q~
A co se týče maminek a jejich dětí, které na tom byly podstatně hůř - je mi to moc líto a nechci si ani představovat, jak moc na dno si sáhly, ale ony jsou právě ty smutné výjimky, kdy to často jinak nejde ~n~

Pokud článek někomu pomohl, jsem za to velmi vděčná ~:-D ~b~
Koho pohoršil, tomu se neomlouvám ~t~ ~2~
 Lenka Nenová a tři děti 


Re: Ach jo....Tak naposled 

(22.1.2010 18:05:25)
,,Opravdu jsem myslela vážně, že jakékoli odloučení má na děti větší či menší vliv - a NIKDO, ani jejich matka, nemůže říct, jestli se to nějak neprojeví (třeba až v dospělosti), ...,,
To tedy přeháníš !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 magggi synáček z léta09 


Re: Ach jo....Tak naposled 

(22.1.2010 18:19:08)
Ne, nepřeháním. Zeptej se jakéhokoli dětského psychologa!
 magggi synáček z léta09 


Re: Ach jo....Tak naposled 

(22.1.2010 18:33:39)
Ted mi připomněla Želvička - přečti si paana profesora Matějčka...

A odkaz na jednu studentskou práci, která čerpá mj. z něj:



http://www.freeteens.cz/default.php?&ID=25&publ=2&cl=40
 Lenka Nenová a tři děti 


Re: Ach jo....Tak naposled 

(22.1.2010 18:42:27)
Naprostá většina z nás byla po porodu separovaná.Tudíš jsme skoro všechny podle tebe nějak poznamenané?
 magggi synáček z léta09 


Re: Ach jo....Tak naposled 

(22.1.2010 20:01:39)
Čti, prosím, dříve, než reaguješ...
 jary 
  • 

Re: Ach jo....Tak naposled 

(22.1.2010 23:47:38)
Ano, podívej se na naši společnost.
A Ty jednoznačně ano.
 catt 


je to smutné 

(22.1.2010 21:03:57)
Milá Magggi, je mi moc líto, že jsi byla od svého miminka na tak dlouho oddělená. A je také smutné, že podobné poměry stále ještě v některých porodnicích panují. Já jsem první dítě rodila před čtyřmi lety, bezprostředně po porodu mi ho odnesli na ošetření, vrátili ho asi z půl hodiny a tak možná hodinu mi ho nechali a pak pro něj přišla nekompromisní dětská sestra a odnesla ho na novorozenecké a k sobě na pokoj jsem ho dostala až asi za šest hodin. Nebyla to žádná katastrofa, ale stejně ve mě zůstal pocit, že to bylo nějak špatně. Když jsem ve stejné porodnici bezmála před rokem rodila své druhé dítě, využila jsem toho, že nový primář poměrně razantně změnil přístup personálu k matkám a přišla jsem k porodu s porodním plánem, kde jsem žádala o neomezený kontakt s dítětem hned po porodu a během pobytu na šestinedělí, což mi bylo bez výhrad umožněno a bylo to něco úplně jiného. Klidně to může někdo bagatelizovat a říkat, že nějaká separace nikomu neuškodí a že jsme tím prošli jako mimča bez větší úhony zřejmě všichni, ale přirozené to není a pokud oddělení nevyžaduje akutní stav miminka, dít by se to nemělo.
 magggi synáček z léta09 


Re: je to smutné 

(22.1.2010 21:38:40)
Vanca - díky!
Uznávám, že existují situace, kdy je oddělení třeba - díky tomu, co si užila se svým prvním dítětem má sestra a např. má kamarádka s nedonošencem, byla jsem připravená i na to, ale nechala jsem se ukolíbat tím, že v "mé" nemocnici to vypadalo podobně jako v té, kde ležela ona (dětská sesterna a veliký dětský pokoj s postýlkami), že jsem asi tak nějak automaticky předpokládala, že tam mají i stejné vybavení a nenapadlo mě, že fototerapie, inkubátory atp., budou 200m vedle... ~d~
 luca 
  • 

do kelu s BABY FRIENDLY! 

(22.1.2010 22:19:30)
nevím proč tenhle skoro svatej titul užívaj nemocnice, který na něj naprosto nemaj nárok. Babyboom pochopim, porodnice jsou přeplněný, ale vzít dítě matce a tu poslat domů!!!!!! To je do nebe volající! to by měli personálu dát studenou sprchu, protože to je hnusný a jen náš nesebevědomej národ si nechá kakat nejen na hlavu, ale i na vlastní děti a radši posloucháme doktory než sami přemejšlíme! to mě fakt může nasštvat
 magggi synáček z léta09 


Re: do kelu s BABY FRIENDLY! 

(23.1.2010 0:21:31)
No, konečně si taky někdo všiml podstatných věcí! ~R^
POkud nemocnice neumožňuje matkám být pohromadě s novorozencem, byť z organizačnícg důvodů - a to velmi často - a v době přeplněnosti mámu posílá domů - a pokud se kojení učí za tamějších podmínek na patologických novorozencích, není to sice schválnost a zvůle zdravotníků, ale není to ani důvod nosit titul Baby Friendly! ~q~
 Jíťa 
  • 

Někde to jde... 

(24.1.2010 12:40:30)
Mám 2,5 roku starého chlapečka a můžu říct, že existují porodnice, kde to jde i jinak.
Spolu s námi se ten den narodilo asi 20 dětí. A nestačily ani porodní pokoje ani kapacita šestinedělí. Rodičky, které nevypadaly na brzký porod byly na pár hodin přesunuty na gyndu, kde byly pod zvýšeným dozorem, ale jinak v naprosté pohodě, mohly tam být i s doprovodem. Na porod už jsme byly dávno zpět na porodním.
A po porodu byly na gynekologickém oddělení zařízeny pokoje pro šestinedělky - tam jsem byla já s malým a ještě asi 8-10 maminek. Jediné co bych porodnici v tomto směru vytkla, že na gyndu dávala i prvorodičky, které tak byly odříznuty od spousty informací na nástěnkách, letáčků na pokojích a vlastně i od dětských sester, které k nám sice pravidelně chodily, ale nebylo to stejné jako na šestinedělí.

Je to v lidech. Někde to umí vyřešit lépe jinde hůře.
 Katka 
  • 

Ach jo... 

(22.1.2010 23:30:55)
Tak to je síla. Obávám se, že v ČR stále dochází k tomu, že "fyzické" zdraví je prioritní, ostatní jde stranou. Pocity maminky, pocity miminka. Aneb vše dobře dopadlo, nikdo neumřel. Chápu, že jsou případy, kdy se holt nedá nic dělat a boj o záchranu dítěte musí vyhrát nad případnou újmou psychickou - ať už maminky, či - v horším případě - dítěte. Oddělení od mámy, u které dítě "bydlelo" nonstop devět měsíců je určitě traumatem pro každé dítě a to i oddělení na velmi krátkou dobu. Jak moc to mimčo poznamená nevíme, ono nám to totiž nedokáže říct a to že nepláče, neznamená, že je spokojené. Moc by mne zajímalo, o které porodnici je tu řeč. Mám za dva měsíce rodit své druhé mimčo (první přišlo na svět v UK a neodnesli mi ho ani na vteřinu, jen mi ho otřeli na břiše, když dotepal pupečník a zabalili nás "dohromady" na moji nahou hruď, aby mimi bylo v teple). Teď mě čeká ale císař a vím, že mi mimčo prostě nonstop nenechají, ani kdybych se na hlavu postavila. Nebýt prvního mimča, které je ještě malé a potřebuje mě, jela bych rodit někam do "civilizace", ale bohužel... tvoje "story" mi trochu připomíná naší lokální porodnici, kde se na porod chystám... můžeš mi napsat na email, o kterou jde? Asi by to trochu změnilo mé rozhodnutí, zda-li přeci jen nevážit cestu trochu dál... díky moc. Katka
 magggi synáček z léta09 


Re: Ach jo... 

(23.1.2010 0:30:22)
Katka - máš to v mailu ~;)
 Kočanská 
  • 

ženy my musíme "bojovat" 

(23.1.2010 11:02:10)
Ženy,
my za sebe musíme bojovat a nesmíme si toto nechat líbit. Především proto, že záleží na tom, jak se naše děti rodí. My bychom to vést a lékaři a sestry by nás měli podporovat. Tohle se opravdu v demokratické a rozvinuté společnosti - jak se rádi nazýváme - nemůže stávat. Ochrana novorozence a ženy by měla být na prvním místě. To že žena a novorozenec přežije bez fyzických následků bychom neměli tak okatě prezentovat jako obrovský úspěch. Když jsme tak rozvinutí a naše zdravotnictví je dle mínění lékařů na tak vysoké úrovni, tak by stálo za to jít o krok dál a ujistit se, že to žena a novorozenec přežijí také bez psychické újmy. Já se obávám, že až 50% žen se s nějakou psychickou újmou po porodu potýká.

Tož, nenechme si to líbit a dejme všem najevo, že je tu velká skupina žen, která toho má dost.
 Astrit 


Děti jsou odkládány celý život 

(23.1.2010 13:20:14)
Z toho co napsala autorka mi běhal mráz po zádech. A později mě napadlo, že naše děti vlastně odkládáme skoro jejich celé dětství. V naší zemi prakticky neexistují zkrácené pracovní úvazky a matky jsou denně kromě víkendů pryč z domova na cca 10 hodin. Děti jsou odkládány do školek, pak do družin, zájmových kroužků....a tak kvůli zatracené díře na trhu práce trpí celá rodina a děti pochopitelně nejvíc. Je šílené jak málo času pracujícím rodičům na děti zbývá a myslím, že to nutně musí vést k další citové deprivaci dětí. Ta porodnice ze zdejšího článku je jen chabý začátek. Dnešní doba neumožňuje rodinám trávit víc času společně.
 Jíťa 
  • 

Re: Děti jsou odkládány celý život 

(25.1.2010 15:26:06)
Za nášeho dětství to ale nebylo lepší. Navíc mateřská/rodičovská byla podstatně kratší.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Děti jsou odkládány celý život 

(25.1.2010 22:40:41)
jo, Jíťo, ale kdo tehdy byl v rachotě 10 hodin denně? Mamka chodívala z práce nejpozději ve 4 hodiny domů. O tom si dneska můžu já i muž nechat leda tak zdát...
 kili 
  • 

Re: Děti jsou odkládány celý život 

(26.1.2010 7:33:44)
na rozdíl od řady těch, kteří o práci nezavadí, což dříve taky nebylo, pravda
 Jíťa 
  • 

Re: Děti jsou odkládány celý život 

(26.1.2010 16:41:56)
Tehdy byla pracovní doba taky 8 hodin. Neznám nikoho, kdo by měl rodiče doma před 3-tí hodinou. Navíc, až na pár vyjímek byla "povinnost" pracovat.

Myslím, že problém je trošku někde jinde.
 Lassie66 


Re: Děti jsou odkládány celý život 

(26.1.2010 18:05:27)
Jíto, ano - možná to bylo tím, že se začínalo dřív a 8 hodin nebylo 8 a půl plus přesčas, jako dnes. Já si pamatuji, že rodiče chodili domů dřív. Určitě ne v pět, šest a později, jako je to dnes běžné.
 Jíťa 
  • 

Re: Děti jsou odkládány celý život 

(27.1.2010 1:44:25)
asi žiju na Marzu.

Můžu vědět, kdo vám tedy vyzvedává děti ze školky nebo družiny? Většinou (alespoň tady v okolí Marzu) mají provoz od 7 do 4. A většina rodičů to celkem v pohodě stíhá i bez pomoci širokého příbuzenstva.

A nic ti nebrání najít si práci od 6 hodin ráno a být doma už ve 3 a užívat si celé odpoledne s dětmi.
 Líza 


Re: Děti jsou odkládány celý život 

(27.1.2010 7:54:36)
Tady na Zemi, kde žiju já, mají delší provoz, protože ve čtyři většina rodičů ještě zařezává v práci, práce od osmi plus osm a půl hodiny je půl páté, připočti hodinu na cestu z práce do školy/školy. A rozhodně nelze mluvit o tom, že to rodiče stíhají s prstem v nose - ano, pokud jsou mámy na mateřské s dalším dítětem nebo pokud mají volnou pracovní dobu a částečně pracují z domova, ale i tak před školkou/družinou vídám hodně prarodičů...
 Gonxha 


Re: Děti jsou odkládány celý život 

(11.6.2011 21:55:08)
Bohužel nás k tomu v ČR nutí ekonomická situace... ale přeci jen bych to neviděla tak strašně... Je to o nás, jak se k tomu postavíme.... ~6~
 Karla 
  • 

MATERSKE MLEKO 

(28.1.2010 0:07:45)
Zaujala me poznamka o materskem mleku. Davaji v Cechach materske mleko od matky jenom k jejimu diteti? Nebo to jentak slevaji dohromady? Teda jestli jim vubec nejake davaji jak psala autorka. Pracuji na neonatalni JIPCe v USA a strasne to musime dodrzovat. Mleko od matky musi jit jenom k jejimu diteti. Coz mi pripada normalni. Pokud se stane omyl a dite dostane mleko od jine maminky, tak je z toho strasny pruser a mama, ktera to mleko odstrikala musi jit na HIV testy a vsechno mozne. Moje mamka mi rikala, ze kdyz byla se mnou v porodnici tak vsechno slevali dohromady. Coz bylo pred 30ti lety..ale zmenilo se neco?
S vasim miminkem me to moc mrzi. Kvuli hloupe zloutence, ktera nebyla az tak akutni Vas tak oddelily. Dalo by se to chapat kdyby se jednalo o nejaky vazny pripad. Na druhe strane u nas na oddeleni muzeme vytahnout miminko z pod svetel na chovani jen 2x denne na 30 minut, aby byla lecba ucinna a co nejkratsi. Ale rodice sou kdykoliv vitani a muzou byt u inkubatoru jak dlouho chteji a aspon ho drzet za ruku nebo na nej mluvit. Ale samozrejme nejdou pod BILI svetla s nizkymi hodnotami. Moje dcera mela taky zloutenku vysoky bilirubin, po 72hodinnach po porodu nas poslali domu a 4 den sem musela jezdit kazde 3 hodiny na testy krve, jestli se ji bilirubin nezvysuje. Coz je druhy extrem s kterym tady nesouhlasim. Byl to pro me jeden z nejhorsich dnu. 4 denni mimino, ja sotva chodila, nakojit ho jet do nemocnice, nazpet nakojit a znovu.. Misto aby si nas nechaly v porodnici o den dele. Nastesti sme to zvladly bez svetel,ale pokud by mela hodnoty vyssi, tak bysme museli do detske nemocnice pod BILI svetla. Blazinec, zadna porodnice nebo specialni oddeleni pro novorozenata. 4 denni mimino na pediatricke oddeleni plne bacilu, kde sou deti do 15 let se vsemi moznymi infekcemi.
 karla 
  • 

Re: MATERSKE MLEKO 

(28.1.2010 6:52:16)
to sem rada ze se to zmenilo. A pasterizuje se? Takze kdyz se prevari tak se uz muze dat ostatnim mimcum? Znici se tim hiv? Znici se tim i ostatni protilatky a vse dobre co materske mleko obsahuje? Ale asi porad lepsi nez umela vyziva
Jaka je praxe? Dodrzuje se to? Prevarujete to sami na oddeleni? Jen se ptam. Tady sou "mlecne banky" ktere materske mleko prodavaji- pasterizovane. Ale je to docela drahe, takze nase nemocnice to nekupuje.
 kili 
  • 

Re: MATERSKE MLEKO 

(28.1.2010 8:30:05)
také u nás jsou na některých pracovištích ony banky,
postupují dle směrnic a standardů, které jsou obdobné na celém světě. Ani zde se běžně neobjednává darované mléko. Např. na našem pracovišti vůbec, ale nemám JIP a 99% matek plně kojí. Ohledně možnosti kojení při FT, tedy obecně o možnosti intermitentní FT jd eo parametry té žloutenky. V naprosté většině není FT překážkou kojení.
 Horama 


Re: MATERSKE MLEKO 

(31.1.2010 21:26:11)
Tady taky fungují mléčné banky.
 magggi synáček z léta09 


Re: MATERSKE MLEKO 

(28.1.2010 0:29:39)
Karlo - díky moc za příspěvek.
Koukám, že podobný organizační binec lze najít opravdu všude (viz pediatrie, kde jsou všechny děti od 0 do 15 let a přenášení novorozence sem tam...)
S tím mateřským mlékem, přiznávám, jsem to tehdy moc nepromýšlela.
Bylo mi zle, vlastní mléko jsem posílat nemohla, ač jsem se (kupodivu po císaři) rozkojila hned 2. den a mléka bylo dost, jenže mi pediatr sdělil, že kvůli opiátům a později analgetikům, nesmí mé dítě dostat moje mléko nejméně 4 dny, ale ať udržuju laktaci odstříkáváním a nebojím se, protože mimi dostává mateřské mléko z mrazáku.
Fakt mě to nenapadlo zkoumat - jak musí být mléko zpracované, uchované a podávané - v té situaci mě to prostě uklidnilo.
Až když jsem četla dokumentaci, kterou však moc ochotně neukazovali, zjistila jsem, jak to bylo doopravdy. Sestřičky se umělým mlíkem nijak netajily a pořád mi nabízely, ať syna dokrmím Nutrilonem, abychm se oba tak nenadřeli...
Jim to za zlé nemám, ale poč ten doktor chodil a vykládal o mateřském mléku...to je fakt záhada...~a~
 kili 
  • 

Re: MATERSKE MLEKO 

(28.1.2010 8:22:13)
- dárcovství MM jako součást péče, poskytované zdravotnickým zařízením, má svá pravidla, zohledňující risiko možného přenosu jakékoli infekce
včetně HIV.

- NJIP v USA kde ? Píšete o hloupé, ne tak akutní žloutence. Máte bilirubinamešii 180umol/l dvě hodiny po narození za ne tak akutní a hloupou žloutenku, bez ohkledu na znalost zralosti a kr. skupin ? Mám schemata, užívaní v USA a nějak mi to s Vaším závěrem nehraje.

- i u nás je to tak, že tzv. návratného novorozence ("z domu") nelze přijmout zpět na novorozeneckou stanici, kdežto na nějakou jinou stanioci dětského oddělení.




 Karla 
  • 

Re: MATERSKE MLEKO 

(28.1.2010 21:38:49)
jojo Kili mas pravdu, lekar postupoval spravne, omlouvam se. Hloupa zloutenka to nebyla, nejak sem cislum nevenovala pozornost. Ale chyba se nekde stala, ze ma Maggi po pul roce stale vycitky, ze nemohla k diteti 7 dni. Lekari by meli maminky ujistit, ze je fototerapie opravdu nutna a zduraznit nasledky, ktere muzou nastat pokud dite nebude pod fototerapii. A umoznit vice pristup k detem. 2 luzka na oddeleni nikdy dostacujici nebudou. My moc pokoju pro rodice taky nemame, ale mame rozdelavaci kresla, na kterych se da slusne vyspat. Nebo si rodice zaplati hotel blizsko u nemocnice a dochazi za miminkem z hotelu.
Uplne Maggi chapu jak se citi. Ja mela vycitky, ze mi dcerku neprilozili hned na bricho a mohla sem ji chovat az po DLOUHATANSKE pul hodine. Mela meconium v plodove vode, tak ji hned po porodu dali vedle me na stul a trochu ji pomohli kyslikem. Pak ji okoupali a az po koupeli sem ji mohla chovat. Byla sem vysmata z epiduralu, tak mi to v te chvili bylo docela jedno. Hlavne at dycha ze.. Ale pozdejc ve mne zacalo neco hlodat, ze byla chudinka sama na tom stole, cizi hlasy, cizi ruce..na co je ta koupel tak dulezita? To mohlo pockat par hodin. Kili nevim jestli si chlap, nebo zenska, nevim jestli mas deti..ale hormony toho dost zmeni, at uz si literatura rika co chce. Dokud sem nemela vlastni deti, tak sem to tak nevnimala. Od te doby co vim, jak se maminky citi, se chovam ke svym pacientum trochu jinak. Trochu vic citliveji a empaticky.
Moc diky za osvetu o materskem mlece, jsem rada ze se to i v Cechach dodrzuje. Nekdy mam pocit, ze je ceske zdravotnictvi pul stoleti opozdene a nekdy mam pocit, ze je na svetove spicce. Podle toho s kym mluvim a ktereho lekare v Cechach navstivim. Na sveho ceskeho zubare bych nedala dopustit a to sem jich tady v americe vyzkousela habakuk. Na druhe strane k nasi ceske detske lekarce, ktera stale ordinuje antibiotika na rymu a kazde dite doporucuje dokrmovat - aby "LEPE SPALO" bych nesla ani ZADARMO!
Vsechno je v lidech a proto souhlasim s autorkou VYBIRAT LEKARE A NEMOCNICE VELICE PECLIVE.
 Wiwi a klouček 9m 
  • 

díky 

(8.2.2010 21:48:42)
Ahoj, díky za otevřený příspěvek, mluvíš mi z duše - mám dost podobný zážitek z Písku, chvíli jsem dumala o tom, jestli to náhodou není tatáž nemocnice, ale detaily se liší. Já mám trauma už devět měsíců, navzdory tvrdé židli naštěstí stále kojím a stále velice často - tak nevím, jestli má mrňousek ještě stále mindrák z odloučení, nebo je to náhoda. Ale bylo to přesně jak píšeš - prvních 24 hodin pláč, pak apatie, brrr. A na oddělení jsou mladé doktorky a sestry, které mají doma děti, a nikomu nepřijde divné, že to je tak, jak to je... Pořád se mě ptaly, proč brečim a stěžuju si, když mám zdravé dítě, které půjde za pár dní z inkubátoru...
 Binturongg 


Re: díky 

(26.2.2010 22:25:53)
Wiwi - na píseckou porodnici jsem slyšela mnoho stížností, včetně zbytečně prodlužovaného porodu, terý měl být veden normálně za každou cenu (vůle lékařů), pak epidurál a nakonec celková narkóza...
Kojení pak katastrofa.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.