| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Bonding není bondage

 Celkem 201 názorů.
 Zufi Jana, Olinka, Pavlík 


A zase bla bla 

(30.11.2009 8:33:57)
Nemám trauma ze separace, nevěř, jsi mi šumák.
 Karla 
  • 

Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 8:37:09)
Belana si musí dokazovat jak je in.
 Afima 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 8:53:05)
Je fakt, že to věčné pitvání se v něčem, v tomto případě v kontaktu dítěte s matkou po porodu, mi taky leze na nervy. Nicméně jsme prý v demokratické společnosti, tak ať si autorka nosí mimino třeba ve spoďárech, její volba. Netřeba se hned rozčilovat.~;)
 Veveruše 


Re: A zase bla bla 

(1.12.2009 0:40:37)
Bla bla bla jsou naopak tyhle tři reakce. Nechápu, co může koho na tak pěkně napsaném článku pohoršovat~a~. Nevím, jestli je Bellana in, ale tyhle příspěvky jsou docela out~j~.
 Makyna+3 
  • 

Re: A zase bla bla 

(1.12.2009 14:10:53)
Na Rodinu moc nechodím, ale teď fakt napsat musím. Absolutně nechápu tři první reakce výše. Opravdu už nevím, jak by se kontroverzní věc měla napsat "vyváženěji", než byla napsána Bellanou. Je to krásné shrnutí. Sama jsem třikrát rodila v porodnici a po prvním porodu jsem byla v pozici Bellaniny maminky, hodně mě to rozhodilo, zvlášť, když jsem v té době znala jen story o bezbřehé lásce na první pohled, u mě se nekonalo a ten boj, o lásku trval pak zbytečně dlouho. Moc dlouho na to, aby taková "banalita", jako nechat zdravého novorozence s matkou, byla pro porodnici takový problém.
 Petah 


Re: A zase bla bla 

(1.12.2009 16:38:21)
Přesně jak píšeš - krásně vyvážené a autorce patří moje smeknutí. Ne každému se vždy daří vyjádřit svůj názor bez zbytečných známek "agrese". Tak, aby si z článku nikdo nemohl brát nic "osobně" se to snad líp napsat ani nedá. Ale kdo chce psa bít... :(
 10.5Libik12 


Re: A zase bla bla 

(1.12.2009 23:19:21)
No je to přátelský článeček, ale přesto vyjadřuje neochvějnou víru, že bondong je "cosi"
 withep 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 10:17:21)
Když nemáš, proč reaguješ zrovna jako ten krocan?

Já trauma mám. Novorozeně mi bylo navzdory výslovnému přání a dobrému zdravotnímu stavu odebráno. A taky mám spoustu traumat z dětství, odvíjejících se od špatného vztahu s matkou, nedostatku lásky a pocitu bezcennosti. Přitom moje matka rovněž žádné trauma nemá - a nebo - že by ji jen nenapadlo, že by mohla mít...?

Autorka článku pocit viny ani neschopnost přiznat si, že něco bolí, nevnucuje. Právě naopak, vyzývá k tomu, abychom to nedělali. S povzdechem, že většina českých porodnic ještě i dnes provádí automaticky separaci, a ne naopak bonding. Kdyby tomu bylo obráceně, o žádných pocitech viny ani traumatech bychom se vůbec nemuseli bavit...
 Colombina 
  • 

Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:02:29)
Je to asi dost osobní, tak do toho nechci moc šťourat, ale myslíš, že vztah matky a dcery se odvíjí jen od toho, že jsou spolu v kontaktu hned od momentu porodu? Traumata asi budou mít kořeny i někde jinde? Jinak souhlasím, že když to zdravotní stav matky a děťátka dovolí, je hloupost miminko hned někam odnášet...
 Jana Nová 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:05:52)
Colombino, proč to téma takhle hrotíš? On tady někdo tvrdí, že vzájemný vztah se odvíjí JENOM od bondingu?
 Colombina 
  • 

Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:10:53)
Promiň, nemám pocit, že ho hrotím... tobě to tak připadá?
 Jana Nová 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:12:27)
Ano, Colombino. Ohrazuješ se proti něčemu, co tady nezaznělo. ~d~
 Colombina 
  • 

Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:14:31)
Jestli se tě to nějak osobně dotýká, moc mě to mrzí, reagovala jsem jen na to, co jsem si přečetla...
 Bellana 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:15:17)
Colombino, jistě že ne. Psala jsem jen o tom, že moje maminka to měla ze začátku těžší než já. Neporovnávám nás, kdo je lepší matka. Snažily jsme se (a snažíme se obě), milujeme obě, ale já mám to štěstí, že jsem měla pohodovější start do mateřství. To je všechno.
 Colombina 
  • 

Re:  

(30.11.2009 11:21:01)
Holky, já se vás nechci nijak osobně dotknout - jsem na tomhle serveru teprve poněkolikáté, tak mně trošku uniká systém příspěvků do diskuze... chtěla jsem prostě jenom vyjádřit svůj názor, že kontakt s miminkem po porodu je strašně moc důležitý, ale přijde mi trochu divné na jeho absenci svádět ledacos zlé, co člověka v průběhu života potká...
 Francina 


Re:  

(30.11.2009 11:22:13)
To si myslím též.
 Francina 


Re:  

(30.11.2009 11:23:37)
Promiňte to jako kdysi o kojení, nekojené bylo potrncionálními feťáky, dysgrafiky, alergiky aj.Nic ve zlym.
 Bellana 


Re:  

(30.11.2009 11:25:17)
Ale vždyť je to podobné, ne? Kojení je výhodnější než nekojení, ale samo o sobě nikomu pevné zdraví a trvalé štěstí nezajistí.
 Bellana 


Re:  

(30.11.2009 11:23:51)
Ale vždyť já s tebou souhlasím. Dale se můj článek pochopit tak, že na absenci bondingu svádím všechno zlé? Ptám se bez ironie, protože kdyby článek vyzněl takto, tak to mě mrzí. Snažila jsem se přesně o opak.
Napsat, že bonding je bonus. Nic víc, nic míň.
 zuzini 


Re:  

(30.11.2009 11:47:59)
Bellano, nevyzněl, jen mám pocit, že někteří ho ani nečetli a reagují pouze na slovo bondig, které zahlédli v nadpise. ~;)

Za článek díky
 Markéta2 
  • 

Bellano,  

(30.11.2009 12:32:18)
jak jsem na některé články příliš vehementních domarodiček vysloveně alergická, tak tě ujišťuji, že tento tvůj článek se mi VELMI líbil, že je psaný upřímně, bez generalizování, nečtu v něm jakoukoli snahu útočit nebo někoho "obracet na víru". Kdyby se všechny texty na tohle téma nesly v podobném duchu, asi by ubylo zbytečně vyplavovaného adrenalinu na obou stranách. Bohužel to tak není a adrenalín holt přešplíchnul i do téhle diskuse, s tím se asi nic nenadělá.
 Jana Nová 


Re:  

(30.11.2009 11:24:25)
Colombino, s tím nelze nesouhlasit ~R^
 Colombina 
  • 

Re:  

(30.11.2009 11:27:22)
Děkuju holky, teď jsem se konečně zorientovala, takže můj úplně první příspěvek patřil k příspěvku uživatelky withep - ale uznávám, že to možná bylo zbytečně moc osobní. Musím pádit, tak se mějte hezky:-)
 withep 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:24:53)
Ne, to si nemyslím. Jak psala Bellana, je to prostě dobrý začátek. A i když se začátek nepodaří, může se dařit později. Myslím si, že většina matek se naštěstí v řádu týdnů či měsíců "naučí" své dítě milovat.

Ono to není jen ve zlaté hodince, je to obecně v respektu k dítěti a jeho potřebám. Ale jistě je mnohem snazší reagovat na podněty nemluvněte a přistupovat k němu i v pozdějším věku s důvěrou, pokud na začátku bylo voňavé mládě v náruči a ne ocedulkovaný řvoucí uzlíček v nákupním vozíku.
 Francina 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:26:31)
Ta bezbřehá láska nemůže vzniknout v okamžiku, kdy mi ukáží dítě?
 Horama 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:48:45)
Může, jen to není ten jediný okamžik, kdy se to dá zvládnout.
 Petra Neomi 
  • 

Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 11:39:28)
No, pro matku není nikdy její novorozenec "ocedulkovaný balíček", ne? A co je pro ostatní, to je jejich problém. Při vší úctě, pokud se týká vztahu matky a dítěte, je tenhle konstrukt blbost.
 Bumbi&05,08,10 


Re: A zase bla bla 

(30.11.2009 15:18:02)
já ke svým dětem po porodu prostě vztah nemám jiný, než čistě animálním, matka x mládě... nemůžu za to, že je nemiluju hned na první pohled, ať už je dítě ocedulkované, nebo mi ho položí na břicho. Když mi ho ale neberou, je to snazší. I tak mi to u obou dětí trvalo v řádu měsíců - u prvního cca 5 měsíců, u druhé cca 4 měsíce. Jsem ten typ, kterému kdyby vzali po porodu dítě, velmi by to narušilo jeho schopnost se o dítě postarat v citové oblasti....
Prostě hůř, pomaleji navazuju hluboké citové vztahy s kýmkoli, nejen s miminky. A navázat je se svými dětmi je životně důležité, tak proč to ztěžovat?
 sarmi 


zadne hadky, kamaradky! 

(30.11.2009 10:45:26)
devcata, vzdyt je advent, tak zadne hadky, ne?~;)
trochu vic tolerance, empatie a nadhledu!~R^
 dar 
  • 

???? 

(1.12.2009 10:07:55)
Ahoj všichni! Jsem poprvé těhotná a opravdu netuším jaké pocity budu mít po narození miminka, ale chtěla jsem taky přidat názor
1) porod doma - krásná chvíle, ale která z matek byla jen jedinkrát u porodu, kde maminka měla celé těhotenství opravdu podle předpisů-všechno probíhalo tak jak má a najednou se mimi špatně otočilo,zaklínilo a zpomalil se mu tlukot srdíčka a kdyby okamžitě nedošlo k císařskému řezu, tak by umřelo... já osobně,jako sestra na novoroz. ARO jsem to zažila mnohokrát a ať mi nikdo neříká, že i kdyby tato mamina žila vedle nemocnice,tak je schopna max.do 10 min být na sále,s veškerým týmem lékařů a sester... Vím, že kdysi se rodilo doma běžně, ale taky byla vyšší úmrtnost...!!!
Takže i kvůli neustálé přeplněnosti našeho oddělení prosím rozmyslete si to...
2)konečně k bondingu: jak tady maminka psala,je to nádhera mít u sebe dítě hned po narození,ale zase jen, pokud je tam někdo, kdo je schopen rozpoznat jestli náhodou mimi nepřestalo dýchat a pokud je maminka na pokoji sama, tak vždy mimi ukládat do postýlky s podložkou, která na to upozorní-každá matka je po porodu určitě vyčerpaná a netuší, kdy ji přepadne spací krize a v tu chvíli může mít problém i mimi!!!
Vím, že jsou to katastrofické scénáře, ale za svou patnáctiletou praxi na novoroz. ARO vím, že tyto připady se množí a ty následky jsou dost šílené... A stačilo by, kdyby maminy tak zarputile netrvaly na tom, že se o mimi postaraji hned a že si nepotřebují po porodu odpočinout.
Vím, že maminky, které měly děti u sebe hned po porodu a nic se nestalo,i když usnuly s dítětem v náručí, budou namítat, že je to blbost, ale setkali se někdy s maminou, které se to stalo, popřípadě s tím jak vypadá její dítě????? Já ano a ne jen jednou...
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: ???? 

(1.12.2009 10:28:01)
dar, nebudu reagovat na to první, o tom diskuse není, snad jen bych doporučila přečíst si faktické studie o tom, jaká má porod v domácím prostředí pravidla a jaké jaou výsledky na novorozenecké a mateřské mortalitě a morbiditě v zemích, kde je součástí nabídky. A k tomu druhému se musím velmi ohradit - tvrdit, že "každá maminka je po porodu určitě vyčerpaná a netuší, kdy ji přepadne spaní" je velmi, velmi nepatřičné předjímání a ani tobě jako pečujícímu zdravotníku to nepřísluší posuzovat.

A k těm osobním zkušenostem - setkala jsem je například s matkou, která ač si všimla hne dpo porodu, že dítě má problémy s dýcháním, zdravotníci tomu nevěnovali pozornost, dítě rutinně odvezli na narmální novorozencké a matka ho už nikdy neviděla - ani se jí neobtěžovali přojít říct, že zemřelo. Takže házat tu maminkami, které nepoznají, že dítěti něco je, zatímco pod dohledem zdravotníků je zaručene v bezpečí, je trochu, hm, krátkozraké.
 Mili+5 


Re: ???? 

(1.12.2009 10:41:57)
Také mám k tomu připomínku. Nemyslím si, že pokud má dítě potíže s poporodní adaptací, poklesy saturace atd., tak je ideálním řešením oddělit ho od matky, položit někde na novorozeneckém na vyhřívané lůžko a připnout k přístroji na měření saturace a nechat ho tam opuštěné, poplakávající, zmateně se snažící dumlat si ruku. Takto je sice dítě pod kontrolou v případě nějaké apnoe, ale jak mu to pomůže s tou zhoršenou adaptací?
Mnozí to tak nevidí, hlavně mnozí zdravotníci to tak nevidí, ale já jsem přesvědčená, že stav duše velmi silně ovlivňuje stav těla a oddělit takové dítě od matky sotva se narodilo, znamená jeho stav ještě zhoršit. Nemluvím nyní o nedonošenocích, kteří nutně potřebují umístit do inkubátoru a napojit na ventilátor apod., i když i těm by měl být umožněn kontakt s matkou, jakmile je to možné.
 Kohnova 
  • 

Re: ???? 

(1.12.2009 11:51:20)
dare, ono to jde poznat, ze dite nedycha. Kupodivu to pozna i laik, uvidis, az porodis.
 10.5Libik12 


Re: ???? 

(1.12.2009 12:06:48)
Ano, nedýchající člověk nedýchá, to je jasný.
Je dobré to vědět, zvlášť je-li s ním člověk doma.
 marketa 
  • 

Re: ???? 

(1.12.2009 13:11:22)
blabolis nesmysly. se svym ditetem jsem spala ja a muj manzel v jedne posteli od narozeni do jednoho roku a muzu ti rict, ze dite muze zalehnout jenom nekdo, kdo je uplne namol nebo snedl tubu prasku na spani. takze pokud je mamina pod vlivem leku na uklidneni, ktere ji treba byly podavany behem porodu, tak jo, je to nebezpecne, ale jinak rozhodne ne,
PRESTAN SIRIT PANIKU!
***

dite se nezakilni jen tak a taky to neni nezvratne. ve vetsine pripadu staci zklidnit dech a zmenit porodni polohu (coz ty ze sve praxe ocividne neznas, u vas asi maminy rodi porad jako rozplacle zaby a tlaci do kopce, ze? v tekove poloze bych se zaklinila taky).
u domaciho porodu je PA s tebou PO CELOU DOBU a ne jen po pul hodinach jako v porodce, takze na komplikaci prijde okamzite. v porodce se na to prijde vetsinou az po te pulhodine a pak je teda opravdu nutny akutni CS a leckdy je pozde.
 Dar 
  • 

Re: ???? 

(2.12.2009 18:55:15)
Holky,nechci šířit paniku, ale stačilo by si promluvit s jednou maminkou,u které při návštěvě příbuzných mimi dýchat přestalo a ani jeden nepoznal, ze dite nedycha...-mysleli,ze spí. Anebo s mamčou,která nakojila a usnul... Dle nálezu na moZku-minimalne pul hod.
No a s tím napojením na přístroje a odloučení od matky- zřejmě jsi nějak nepochopila,ze to ti zdravotníci nedělají z dlouhe chvíle,ale kvůli tomu, ze zřejmě z těch
apnoi muze mít díte třeba posleze poskozeny mozek. Nehledě na to, ze já jsem zastáncem toho,aby mimi i třeba na umělém dýchání bylo co nejdrive v kontaktu s matkou a co nejdrive ho dostala do náruče.
A k tomu spaní do roku s ditetem v posteli - 100x se nic nestane, po 101 se jeden s rodičů muže špatně otocit...
Znovu říkám,nesirim paniku,jen chci aby rodiče přemysleli a nepočítali s tím, ze to, ze mimi je v poho, je samozřejmost. A nepokouseli to...
A na domácích porodech se neshodneme-ať tak nebo tak PA není MUDr. A raději si vyberu porodnici, kde se PA věnuje matce v kratších intervalech než porod doma,kde proste ten Dr.,který problém umi řešit-samozřejmě nepodcenuji PA,ale opravdu není lékař...
 Dar 
  • 

Re: ???? 

(2.12.2009 18:57:20)
Pardon za chyby a občasné chybeni diakritiky - pisu z mobilu...
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: ???? 

(2.12.2009 20:23:17)
Mno, a taky může přestat dýchat den po propuštění v kočárku. Nebude na pozorovacích přístrojích celý život ... A monitor nemusí zafungovat, výhřevná deska se může přehřát a dítě uvařit - těch možností je tolik, na obou stranách.

k PD - jistě, pokud se s dr. cítíš dobře, je to pro tebe ideální cesta ~R^. Nicméně to neříká vůbec nic o realitě.
 Lassie66 


Re: ???? 

(2.12.2009 20:43:08)
Dar, opravdu si myslím, že šíříš paniku, co se společného spaní s dítětem týče. Já marně hledám odkazy na taková úmrtí, kdy bylo dítě zalehnuto střízlivým rodičem - neříkám, že se takový případ nikdy nestal, ale v tvém podání to zní jako celkem velká pravděpodobnost. Přitom dnes se díky médiím dozvídáme o různých věcech, dětech vypadlých z okna, utýraných rodičem, utopených nebo jiné podobně nemilé zprávy. Ale o zalehnutých? Snažila jsem se dohledat nějaká čísla, ale marně - našla jsem např. toto http://www.rodina.cz/dotaz4628.htm a nebo toto http://www.darjanabytek.cz/detsky-nabytek/detska-postylka-postel-kam-ulozit-miminko-sids.htm (ovšem tam se nedá zdroj ověřit-adresa pod článkem neexistuje a navíc je to článek na stránkách, které propagují dětské postýlky ~:-D). Dívala jsem se i na zahraniční stránky, ale nikde nic průkazného. Některé zdroje dávají do souvislosti SIDS a společné spaní - ovšem jiné toto zase vyvracejí...~d~
 marketa 
  • 

Re: ???? 

(2.12.2009 21:05:32)
rodila jsem ve fakultni (!) nemocnici v nemecku.
porod v nemecku vede podle zakona porodni asistentka, ano opravdu, je to tak. doktor u porodu (v porodnici!) NENI pritomen, pokud ho PA nezavola, to se deje vetsinou pouze na siti natrzeni nebo nastrihu. ani ten neni provaden rutine, ale pouze pokud je to nutne.
a nebudes mi verit, deti se tu nedavaji preventivne do inkubatoru, ale nahata a neumyta (pokud nepozadas o opak) maminkam na telo a oba prikryji teplou dekou a nechaji 2 hodiny v klidu, pak si rodice (s pomoci PA, pokud potrebuji) dite obleknou. vedle posteli jsou postylky pro deti, ale bez decek a alarmu a pristroju. v nemocnici s ditetem v jedne posteli spat nemuzes, ale to proto, ze nema okolo zabrany a je vysoko, ne kvuli tomu, ze by to spani s ditetem bylo nebezpecne, naopak to tu dost doporucuji, protoze je prokazane, ze v zemich, kde je to normalni, je mnohem mensi procento nahlych umrti, rodice proste dite vedle sebe citi dychat.
 dar 
  • 

Re: ???? 

(2.12.2009 21:44:21)
Nemá to cenu...
Už jen názor, že zdravotníci dávají mimi do inkubátoru jen tak...
Nebo,že se nedočetla o dětech přilehnutých,popř. přestávajících dýchat v porodnici v náručí... A kolik matek, popř. rodičů si myslíš, že to dají do novin nebo se s tím svěří???
U nás na odd. byly za posled. půlroku 3 mimča,která si mamina nechala u sebe v porodnici v posteli.... a vedle nich stála postýlka s baby sense...
Určitě jste všechny skvělé matky a přeji Vám, aby jste nikdy neměly takové zážitky z nemocnice jako já... asi by jste rychle změnili názor...
 Lenelka 


Re: ???? 

(2.12.2009 22:02:47)
Tak ja jsem v UK. Rodi se naprosto vetsinou jen s PA. Neexistuje tu nic jineho nez absolutni bonding, pokud tedy dite neni na JIP nebo matka v bezvedomi. Ambulantni porod je absolutni norma, odchod z porodnice sest hodin po porodu zhruba u 50% porodu. Porod doma neni zadna rarita. Presto tu neni o nic vyssi umrtnost novorozencu nez v CR. Jsou tedy Britky jine? Jsou Cesky tak neschopne, ze se nedokazi postarat, aby jejich dite prezilo? Nebo tu snad nekdo siri paniku??

 marketa 
  • 

Re: ???? 

(2.12.2009 22:10:51)
nechces slyset, co jsem ti psala? v nemecku (zapadnim) v postylkach v nemocnici nejsou senzory ani vyhrevne decky a deti se nedavaji do inkubatoru, to pouze nedonosenci na JIP.
matky koji v posteli a dite nezalehavaji. vubec nic z toho co tu vykladas se tu bezne nedeje, prestoze tu nejsou zadna opatreni, ktera znas ty z vasi nemocnice.
doma mnoho matek spi s ditetem a nevim o tom, ze by tu miminka umirala casteji nez v cechach.
povazujes nemecko za rozvojovou zemi? vis o tom, ze je tu novorozenecka umrtnost stejna jako v cechach?
 marketa 
  • 

Re: ???? 

(2.12.2009 22:17:41)
ano v cechach davaji zdravotnici mimina do inkubatoru jen tak, je to hloupe a zbytecne. v nemecku se to nedela a miminka jsou uplne stejne zdrava a novorozenecka umrtnost je srovnatelna s cechami, prestoze je zde mene planovanych potratu.
 Lassie66 


Re: ???? 

(2.12.2009 22:25:30)
Dar, bereš to jako nějaký osobní útok - tak to ale není. Úmrtí dětí přeci nikdy nehlásí do novin rodiče, jsem ale přesvědčená, že by takové úmrtí médii proběhlo.
Našla jsem nějaký článek, který by měl rodiče od společného spaní odradit. Dohledala jsem ho i na zahraničním serveru http://zdravi.idnes.cz/4-nejvetsi-nebezpeci-ktera-hrozi-vasemu-diteti-fqi-/deti.asp?c=A071211_153234_zdravi_deti_bad

http://infantstoddlers.suite101.com/article.cfm/dangers_of_cosleeping

Je ale zvláštní, že se tyto zprávy objevují především ve zdrojích z USA, kde je běžné nechávat novorozence v postýlkách v dětských pokojích(což mi připadá hrozné a mnohem nebezpečnější, ale je to věc názoru).
A ten výzkum působí tak nějak neúplně - například tahle část - "121 infants dies because a parent accidentally rolled on top of them without realizing it and suffocated the baby" neobsahuje informace, jak k zadušení došlo. V některých článcích se třeba píše, že často je problém v tom, že lidé(především ze slabších sociálních vrstev)spí na rozloženém gauči. A takové spaní není ani pohodlné a ani bezpečné, pokud se tam mačkají dva lidé(či více). Pro novorozence je pak snadnější někam zapadnout, jelikož gauče nejsou rovné jako klasické postele. Jsou to možná detaily, ale mohou vysvětlovat, že ne každé takové úmrtí je způsobeno společným spaním s rodiči.
 Lassie66 


Re: ???? 

(2.12.2009 22:31:49)
Tedy, abych to ještě upřesnila - o zapadlých dětech se tam píše, ale nespecifikuje se, za jakých okolností a při jakém spaní došlo k tomu náhodnému převálcování dítěte.
 llenicka 


Re: ???? 

(5.12.2009 21:12:06)
Musím se zastat Dar. Taky jsem léta pracovala v nemocnici na JIRP dětské. A případy zalehnutí dětí se tam objevovali a né jeden. Dokonce nedávno i v porodnici. Maminky neodhadnou svou únavu a neštěstí je na světě. Vždy je to hrozná tragédie a vždy se zavedou nová opatření (třeba nespát s dítětem v posteli, myslím tím v porodnici)). Některé maminky pak bohužel bojovali proti nám. Pochopitelně se tyto případy a spousta dalších nezveřejňují a to především s úcty k těm chudákům maminkám.
Sama mám malé dítě a když jsem po porodu nebyla ve své kůži, malý spal hned vedle mě v košíku, stačilo jen natáhnout ruku a byl u mě a k sobě jsem si ho brala až k ránu, kdy už jsem si byla jista, že můj spánek nebude tak tvrdě.
Všem přeji aby se s něčím takovým nikdy nesetkali. Každý má právo na své rozhodnutí, ale taky je potřeba trochu soudnosti. Unava v těle šestinedělky bývá někdy dost krutá.
 dar 
  • 

Re: ???? 

(2.12.2009 21:49:45)
p.s.: z těch 3 matek to, že nedýchají jejich děti, poznala jen jedna...
 Mili+5 


Re: ???? 

(3.12.2009 0:34:20)
No a s tím napojením na přístroje a odloučení od matky- zřejmě jsi nějak nepochopila,ze to ti zdravotníci nedělají z dlouhe chvíle,ale kvůli tomu, ze zřejmě z těch
apnoi muze mít díte třeba posleze poskozeny mozek.


Nedělají to z dlouhé chvíle, ale z důvodu vlastního pohodlí a zjednodušení si práce. Pokud by jim opravdu záleželo na tom, aby se dítě cítilo co nejlépe a rychleji se uzdravovalo, snažili by se zajistit, aby dítě mohlo být jak s matkou tak pod kontrolou. Sama jsem to zažila a stačilo by připojit dítě na přístroj k měření saturace, poučit matku a častěji kontrolovat, což by zajistilo umístění do pokoje v těsné blízkosti sesterny. Tímto způsobem se to pak skutečně řešilo na jipkovém roomingu, kde jsem s chlapečkem posledních několik dní našeho pobytu byla, ale první dny svého života ležel separován na novorozeneckém oddělení. Jsem přesvědčená, že bych ohlídala své dítě mnohem lépe než sestry na fyziologických novorozencích, které měly na starost asi 15 dalších novorozenců, do toho vyplňovaly papíry, nosily děti matkám na pokoje, což bylo dost daleko a byly tam na to obvykle maximálně dvě. I na Jip se mi stalo, že saturace mého chlapečka klesla až pod 60, protože sestra zrovna byla zaměstnaná u jiného dítěte a nemohla k němu jít.
 jája 
  • 

Re: A zase bla bla 

(2.12.2009 14:57:00)
taky nemám trauma z 3 hodinové separace, byla sem tak unavená po porodu, že bych dítě ani nebyla schopna vzít do rukou
 llenicka 


Re: A zase bla bla 

(5.12.2009 23:15:03)
K traumatu ze separace: Nesouhlasím se separací dítěte od matky, chtěla jsem porod v klidu a přítmí, chtěla jsem aby mě miminko položili hned na břicho, chtěla jsem aby nechali dotepat pupečník, chtěla jsem tatínka u porodu, ....... tolik jsem toho od těhotenství a porodu, od narození mého prvního dětěte očekávala. Vše jsem měla nastudovaný a moc jsem se těšila, vůbec jsem neměla strach z porodu.
Bohužel vše se údalo jinak. Těhotenství jsem si protrpěla a v 28. týdnu u mě propukl hellp syndrom, takže následoval akutní císařský řez. Své dítě jsem viděla až pátý den, byl tak maličký a schoulený v inkubátoru. Když mě ho po 5 dnech ukázali, necítila jsem nic, jen hroznou lítost a vinu. Pochovat mě ho dali na chvilku až 9den a v nemocnici byl přes 10týdnů. Každý den, co jsem za ním chodila se moje láska zasilovala a již po pár dnech jsem ho milovala víc než cokoliv na světě, na svého syna nedám dopustit, je to už přes rok. Ze všeho jsme se dostali já i syn.
Až dnes mě trošičku opouští pocit viny, že kvůli mě syn musel být separován a že bude mít určitě nějaké následky. Do teď jsem se cítila jako méněcená a neschopná matka, která své dítě nemohla porodit a mít neustále u sebe. Myslím, že si to navždy ponesu v sobě. Mamiky, které jste byli odločeny od svých miminek, buďte statečné, čas všechno zmírní a časem si budete pamatovat jen to hezké.
Poučení do dalšího porodu: je mě jedno jak, kdy budu rodit, v leže, v kleče ...... Je mě jedno jestli budu mít dítě v přítmí, nebo pod lampou. Jen ať je to v termínu a miminko ať je zdravé.
 Lassie66 


Bell, 

(30.11.2009 8:49:21)
je dobře, že jsi na ty virtuální kostky připravená. Jde jen o to, zda je budeš házet zpět nebo najdeš dobrou skrýš mimo dosah. Počkám si, držím palce.
 aachje skunk a tři holky 


Re: Bell, 

(30.11.2009 9:06:13)
~a~že to někoho baví~a~
 Bellana 


Re: Bell, 

(30.11.2009 10:34:07)
Lassie, teď jsem vylezla. Naši rodinu postihla tradiční každoroční adventní střevní chřipka, takže kdybych na někoho reagovala se zpožděním, není to neúctou k diskutérovi, ale technickými problémy v domácnosti ~;)
Všem přeju příjemný začátek týdne a hlavně ať se od vás nemoci drží dál ~x~
 Lassie66 


Re: Bell, 

(30.11.2009 10:42:53)
~x~
 Hana,1 dcera 
  • 

Moc hezký článek, 

(30.11.2009 9:03:46)
super vysvětlení. Nevím, co na tom může koho rozčilovat.
 Ecim 


Re: Moc hezký článek, 

(30.11.2009 9:41:17)
Tak to já taky ne. Jsem hodně kontaktní maminka, ale tyto metody jsem nezkoušela. Bude to hlavně i tím, že mám hodně klidné děti. Ale tyto metody mi připadají jako dobrý a zajímavý nápad. :-) Na jejich používání nevidím nic špatného, spíš naopak. A hlavně nevidím důvod, proč bych měla někoho urážet jen proto, že je používá a že o tom napíše vtipný a naurážlivý článek. Článek se mi líbil, téma je zajímavé. ~x~ ~z~
 Vaal 


Kyselé hrozny 

(30.11.2009 9:13:02)
Taky na bonding občas hledím jako liška na hrozny, na které nedosáhne a proto si říká, že stejně jsou kyselé. Měla jsem CS, v narkóze, bohužel to jinak nešlo. Proto mi vadí bláboly některých maminek o nevratných změnách na mozku dítěte a matky, pokud tomu není učiněno za dost. Nevratné změny na mozku nastávají i při těžkém porodu(LMD, obrna, mentální postižení, zástavě dechu, smrti), proto mi opravdu přijde zbytečně hysterické a chybné svalovat problémy ve vztahu matka-dítě i třeba pět let po porodu na následek separace. U porodu mohou proběhnout daleko horší situace s nevratnými následky než nějaká separace, ta je oproti nějakému mentálnímu a fyzickému postižení postižení opravdu brnkačka.

Na druhou stranu souhlasím plně s článkem Bellany, nenapsala nic, s čím bych nesouhlasila. Bonding je dar do začátku, který může velmi pomoci.
Jinak...také na Svatého Bondinga nevěřím a jen tak mimochodem...americké výrazy pro cokoliv českého mi jdou na nervy. Celá staletí jsme se obešli bez všech těch amerických výrazů jako brainstormingů, teambuildingů, bondingů a najednou to nejde? Co takhle je nahradit výrazy jako porada, stmelování kolektivu, přiložení dítěte k matce hned po porodu? Je to dlouhé, ale to by nám upadla huba? ;-)

 Jana Nová 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 9:22:12)
Vaal, jak narážíš na ty nevratné změny na mozku - to si nevymyslela nějaká zastánkyně bondingu. Ale psychiatr - doktor Radkin Honzák. Jen pro upřesnění níže kopíruju info z jeho článku. Jinak s tebou souhlasím, bonding je dobrá věc a je dobře, pokud může proběhnout. Pokud proběhnout z jakéhokoliv důvodu nemůže, nedá se nic dělat, nemá smysl se tím trápit.

Kontakt se mnohonásobně zpevňuje prvním dotekem rtů novorozence s prsní bradavkou matky. Tento mechanismus je odpovědný za unikátní blízkost a těsnost vztahu mezi matkou a jejím děťátkem v prvních hodinách a dnech po porodu. Ve vývojové psychologii je mechanismus známý pod pojmem attachment, převáděným do češtiny jako „připoutávací vazba“; autorem myšlenky je psycholog John Bowlby. Čím déle kontakt trvá, tím mocněji se upevňuje, matka rozpoznává stále přesněji potřeby svého dítěte, přičemž oxytocin snižuje i hladinu stresů vyplývajících z nadměrných požadavků náročné poporodní situace jak u matky, tak u dítěte.

Při porušení procesů připoutávací vazby, stoupá naopak u dítěte hladina stresového hormonu kortizolu, což se nepříznivě odráží jak na aktuálním stavu, tak na dalším vývoji jedince, protože dochází k chronickým a někdy nezvratným změnám ve funkci i struktuře mozku. Psychiatři zpětně zjišťují narušení připoutávací vazby u mnoha psychických poruch, zejména u takzvaných poruch osobnosti, kdy dítě nevstoupilo do „bezpečného světa“.

 Vaal 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 9:45:22)
Boleslavko, děkuji, už jsem to tu myslím někde viděla, ale on tam má dost podivnou větu, třeba je to blbě přeloženo, tak kdo ví, jak to myslel..
"což se nepříznivě odráží jak na aktuálním stavu, tak na dalším vývoji jedince, protože dochází k chronickým a někdy nezvratným změnám ve funkci i struktuře mozku."

Nechápu to tvrzení, že dochází k "chronickým a někdy nezvratným změnám".Když je něco chronického, tak je to většinou nezvratné, ne?...ale před nezvratné zároveň dává slovo "NĚKDY" tak si tak trochu odporuje, ne?. Tak čert se v tom vyznej.

Jedna maminka tu kdysi, na diskuzi o císařském řezu, tvrdila(nevím proč tam lezla..teda asi vím, aby nás nas.ala),že dítě nemůžeme milovat tak jako ona, která měla v obou případech bonding.To mě tedy opravdu nakrkla. Jak to může kurňa vědět?! Já to taky nevím a nikdy vědět nebudu, i kdybych měla možnost srovnávat. Nikdy nebude situace totožná(průběh porodu, bonding, pořadí porodů, třeba i pohlaví dítěte, zdravotní a psychický stav obou atd.)
 Horama 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 9:50:16)
"Jedna maminka tu kdysi, na diskuzi o císařském řezu, tvrdila,že dítě nemůžeme milovat tak jako ona, která měla v obou případech bonding."

To tu vážně někdo někdy tvrdil? Tak to je hustý (slovy mladé generace). Měla bych tendenci zapochybovat o její příčetnosti nebo aspoň o emoční inteligenci. No, třeba chtěla vyjádřit něco trochu jiného a jen se jí to nepovedlo.~d~
 Vaal 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 10:05:04)
Hujko, ona je dost militantní, vím i Nick, ale do huby si ji brát nechci, když nejsem schopná dohledat přesně ten příspěvek do diskuze...možná se o to pokusím, ale asi si budu připadat jak "estébák"~;)..takové to vedení zápisků, a vytahování starých věcí, co kdo řekl a udělal mi moc nevoní. Je už to myslím tak rok, tak uvidím.
 Líza 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 9:52:24)
Vaal, naopak, chronický nerovná se nezvratný. Je-li něco chronické, nezvratné to být nemusí.
 Jana Nová 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 9:59:10)
Vaal, to co tvrdila ta maminka, je samozřejmě nesmysl, o tom žádná. Každý, kdo o bondingu něco ví a má všech pět pohromadě, víceméně řekne jenom to, že je to lepší start pro maminku a miminko a že některé děti to mohou nést hůř. Absence bondingu není nic, co by se nedalo napravit. Nic víc a nic míń. Osobně bych si přála, aby české porodnice podporovaly bonding víc než doposud, prostě proto, že je to pro maminky a děti lepší, nikoliv všespásná, varianta.
 Jana Nová 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 10:37:20)
Ještě chci dodat, že je škoda, když se jakéhokoliv tématu chopí někdo zbytečně fanatický. Lup, a rázem jsou spolu s fanatikem v jedné škatulce všichni, kdo se zastávají určitého názoru...
 Edilka 


radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 12:46:10)
Radkin Honzák ?? Tak tímto člověkem si nejsem tak jistá, jestli to napsal tak to berte s rezervou , znám ho osobně a mám o jeho odbornosti závažné pochyby ., stejně jako řada jeho kolegů. ~Rv~Rv~Rv
 Jana Nová 


Re: radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 12:50:59)
Není nad to plivnout jedovatou slinu na někoho, kdo se nemůže bránit, že? A ještě anonymně ~a~
 Edilka 


Re: radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 12:53:14)
Plivu s naprosto čistým svědomím ~j~
 Jana Nová 


Re: radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 12:54:27)
To jde?
 Edilka 


Re: Radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 12:57:45)
Jistěže to jde, vždyť všechny právní i odborné kritiky zjevně nestačí, tak si alespoň anonymně plivnu . . .mám z toho dobrý pocit ~k~
 Jana Nová 


Re: Radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 12:59:43)
Edilko, musím říct, že mě to trochu pudí tě poslat, kam lidi tvého ražení patří... Ale za to mi nestojíš. Tak aspoń tohle :-©
 Edilka 


Re: Radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 13:03:30)
Tak koukám za jiné názory se tady posílá tzv. někam ?? Kam asi ? Do Mladé Boleslavi boleslavko? Nebo spíš bolehlavko?~:-D~z~
 Jana Nová 


Re: Radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 13:08:29)
Tys snad vyjádřila nějaký názor? Aha...nějak jsem si toho nevšimla.
 Líza 


Re: radkin Honzák _(((((( 

(30.11.2009 14:50:45)
Edilko, i já ho znám osobně a stejně jako řada jeho kolegů o jeho odbornosti pochyby nemám. Co mi na to povíš?
 Horama 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 9:23:54)
Val, tohle jsi vyjádřila hodně podobně, jak bych já sama chtěla, tak dík, žes mi ušetřila trápení nad formulacemi. :-)

Můj předčasný porod skončil císařem, dcerku odnesli na JIP do inkubátoru a mě odvezli na gynekologii na pooperační. Kromě tří vteřin na sále jsem ji poprvé viděla až následující den. Osobně ten zážitek nemůžu emocionálně doporučit, mnohem radši bych strávila tu (pro normální porod slíbenou) dvouhodinovku s dítětem a manželem a v relativním soukromí, ale po osmi měsících je mi jasné, že bych si navždy vyčítala, kdyby se mé dceři po porodu něco stalo jen proto, že jsem trvala na tom, že ji budu mít v náručí. Samozřejmě souhlasím, že pokud není reálná obava ze zdravotních komplikací u matky či dítěte, není důvod dítě někam odnášet. Je opravdu možné, že právě tyhle první hodiny opravdu spouštějí tu "lásku na první dotek" k novorozenému miminku. Osobně to nejsem schopna posoudit, protože jsem tu situaci prostě nezažila. Lásku k dceři jsem si vybudovala na základě společných zážitků, těžkého nevyspání a věčného utěšování hlasitého pláče. Sama si nakonec méněcenná nepřipadám, a pokud zastánkyně "bondingu" nebudou sborově prohlašovat, že přesto méněcenná jsem (což Bell tedy rozhodně neřekla), nemám důvod jejich tvrzení zpochybňovat. Třeba se mi příště podaří i ověřit si to v praxi.
 marketa 
  • 

Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 10:39:19)
souhlas :-) taky mi to americke vyrazivo leze krkem.
***
nezvratne to urcite neni. nedavno byl na ceskem rozhlase 2 rozhovor s psycholozkou Michaelou Mrowetz (da se to dohledat jako podkast)a ta zduraznila, ze bonding je sice to nejlepsi, co pro rozjezd vztahu matka dite muzeme udelat, ale! neni to nezvratne, pokud to z nejakeho duvodu nevyjde (napr akutni CS). je ale dulezite to vedet a aktivne ten bonding nahradit, hned jak je to mozne, co nejcastejsim telesnym kontaktem. tj. kojeni pokud to jde, noseni v satku, spolecne spani apod.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 11:49:40)
Není důležité to "vědět"..., lépe řečeno, pokud je všechno normální, je taková rada zbytečná. Pokud je bonding přirozený, další fyzický kontakt je přirozený zrovna tak. Pokud vyjdeme z toho, že dítě by po porodu s matkou bez zásahů zvenčí prostě bylo, jen taky přirozené, že s ní bude dál. Pokud jsou porodnice na vině, že matky nekonají "instinktivně", jsou další cancy "jak s dítětem zacházet" stejně nadbytečné.
 Mili+5 


Re: Kyselé hrozny 

(30.11.2009 12:52:38)
Petro, je to tak, cítila jsem vždy instinktivní potřebu být se svými dětmi, tedy přesněji mít své dítě v náručí nebo aspoň tak blízko, abych ho mohla, kdykoliv je třeba, do náruče vzít, ale bylo mi v tom bráněno, důvody byly různé, ale vždy to byly důvody ze strany porodnice, nikoliv na základě mých přání nebo potřeb.
Bohužel se mi to jeví tak, že situace v porodnicích, aspoň v těch se kterými mám zkušenost, je přesně opačná než jak se některým jeví tady na Rodině. Tam byly za ty normální, nehysterické a rozumné matky považovány ty, které si klidně a bez protestů nechaly dítě odnést, automaticky se předpokládá, že to takhle (odnést dítě) je normální. Těm ostatním bylo vysvětleno, že ačkoliv si myslí něco jiného, takhle to bude pro ně a jejich dítě lepší a vůbec je to tady běžná praxe a kdyby si tady každý takhle vymýšlel, prostě to nejde.~q~Ale podle líčení některých jsou naštěstí u nás už i jiné porodnice, bohužel pro mě asi někde hodně daleko od nás.
 Margot+1 


Re: Kyselé hrozny 

(1.12.2009 20:12:19)
Ahoj, nemám čas číst diskusi, takže jen v rychlosti k sc.
Také to u mě dopadlo akutním sc, ale malou jsem dostala k prsu okamžitě po probrání (tj. 45 min po porodu) a poté mi ji nosili vždycky, když se probudila a nechali mi ji tak dlouho, jak jsem chtěla (jen se chodili dívat, jestli nespím, abych ji neshodila s postele, či co...)
Mám pocit, že bonding proběhl - můj první dojem byl "ta je ale hebká" a druhý "chci ji kojit" (Pokud to nebyly mateřské hormony, pak to musel být ten opiát proti bolesti ~k~) Tím chci jen říct, že i po sc to jde, když se chce...
 Vaal 


Re: Kyselé hrozny 

(2.12.2009 11:27:18)
Margot, tak to si asi bonding neměla, páč musí být bezprostředně po vykouknutí dítěte z dělohy, nejlépe ještě s dotepávajícím pupečníkem. Protože Margot, víš ty, co se dělo s tvým miminkem těch 45 minut co jsi byla v limbu? Jaké hrozné věci? Co když ho třeba myli v Johnsonu, ha? A natahovali mu nožičky? Nebo nedejbože vrazili do inkubátoru na prohřátí~a~ Ta hodina separace po porodu je z hlediska délky života miminka celá věčnost, neví, zda se mu maminka ještě někdy vrátí. Navíc tím, že vykouklo na svět špatnou dírou(rozuměj, ne prcinou ~;)), mu přinese celoživotní špatnou imunitu, psychiku a problémy s dýcháním. Navíc ho nikdy nebudeš mít ráda tak, jako kdyby si rodila normálně a bylo přiloženo ihned. To všechno jsem se dozvěděla na serveru rodina.cz po asi dvouletém usilovném čtení.~;)
Já bych se toho dítěte zbavila jako vadného kusu.~j~
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Kyselé hrozny 

(2.12.2009 16:19:27)
Vaal, to teda bylo hódně selektivní čtení ;)
 Marie 
  • 

Re: Kyselé hrozny 

(7.12.2009 10:29:37)
Souhlááááááááás !!!!!!!!
 Marie 
  • 

Re: Kyselé hrozny 

(7.12.2009 10:29:41)
Souhlááááááááás !!!!!!!!
 Jana Nová 


Bonding není bondage 

(30.11.2009 9:13:45)
Bellano,
moc hezky napsáno :-). Dodnes si vzpomínám, jak jsem v porodnici nechápala, jak je možné se do toho malého človíčka zamilovat na první pohled. Fakt zázrak. Nebo geniální tah matky přírody :-)
 zdravotnice porodnicodomorodka 


Bell, děkuji! 

(30.11.2009 9:38:35)
Skvělá podpora podpory bondingu! Hezké adventní pondělí a klid a mír v diskuzi pod článekm, který se dotýká rozjitřeného tématu.

Přála bych všem maminkám, aby je systém obdaroval podporou tohoto dárku do začátku.
 *Niki* 


Re: Bell, děkuji! 

(30.11.2009 11:07:11)
Bellano, normálně jsi mě dojala. Paradoxně tím, že tvůj článek vůbec není nějak dojemný a ťuťuňuňu, jsem bondingová happy matka roku, ale tak naprosto normální, že zírám! A jsem hodně překvapená opětovnými negativními reakcemi, po takto smířlivém článku bych je nečekala.
Jsem asi naivní, no. Někdo tu má nějaké obrovské pocity viny sám ze sebe, že ho i tohle vytočí...

Já osobně mám bondingované jen jedno dítě z mých 3. Všechny absolutně miluju a pro každého z nich bych si nechala amputovat končetinu, kdyby to bylo potřeba. Ale začátky u všech stejné nebyly, takovou tu všeobjímající lásku od prvního nádechu jsem zažila jen jedenkrát, a proto tvému článku rozumím.

Napsala jsi to skvěle!
 Jana Nová 


Re: Bell, děkuji! 

(30.11.2009 11:08:44)
Mono, já myslím, že nejsi naivní. Spíš ten článek některé dámy, které měly potřebu reagovat, vůbec nečetly ~a~
 Bellana 


Re: Bell, děkuji! 

(30.11.2009 11:11:49)
Mono, děkuju. Já myslím, že prostě hodně lidí téma bondingu z nějakého důvodu štve (a ty důvody si můžu jen domýšlet), takže prostě reagují přepjatě. Anebo jim nesednu já (koneckonců, není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem) :-)
 Shayla a 3 kluci 


Re: Bell, děkuji! 

(30.11.2009 16:39:33)
Mono, já si myslím, že autorky těch prvních ultranegativních reakcí to prostě vůbec nečetly.
Jinak mně se článek líbí moc.
 Amélije 


Re: Bell, děkuji! 

(30.11.2009 13:48:56)
Fido, souhlasím, Bellano, děkuji!
výstižně napsané. Proč se o to nechat ochudit?
 Mili+5 


Re: Bell, děkuji! 

(30.11.2009 20:52:42)
Taky si myslím, že je to napsané velmi výstižně a zároveň smířlivě, nechápu ty naštvané příspěvky. Mohu mluvit jen za sebe, ale já to vidím naprosto stejně jako Bellana.
 pinguinaa 


Bonding 

(30.11.2009 10:14:08)
Bellano, moc hezký článek. Kéž by se situace v porodnicích změnila a mohly to prožít všechny maminky.
 Samarlu 


Re: Bonding 

(30.11.2009 10:57:33)
Bellano, dík, jestli někdy ještě počnu dítě a dotáhnu ho do života, dám to číst svýmu chlapovi, aby pochopil, proč to chci třetirozenému dopřát, i když to dvě současné děti mít nemohly a přesto celkem v pohodě existujem.

Jinak, až budeš velká, nechceš být publicistka? Taky je to teda dřina a rutina, ale v které práci není vopruz, dřina, rutina, nuda?
 Bellana 


Re: Bonding 

(30.11.2009 11:28:33)
Samarlu, to je dobrý nápad. Možná by mě to bavilo víc než prodávat hranolky u Meka ~;)
 Francina 


Re: Bonding 

(30.11.2009 11:32:56)
a bezbřehá láska nemůže vzniknout v okamžiku, kdy mi ukáží dítě?
 Bellana 


Re: Bonding 

(30.11.2009 11:33:47)
Určitě může...
 Samarlu 


Re: Bonding 

(30.11.2009 14:06:50)
To víš, na chleba se těžko vydělává...

Já myslím, že v nějakém periodiku by ses určitě chytla a se ctí, nevím, jestli chceš zůstat u tématu děti, tam je odbyt velkej, nebo se obrátit třeba na něco zájmového - nevím, jestli vychází něco o fantasy...
 Šešule 


Bellano, díky :-) 

(30.11.2009 10:16:13)
Děkuju za rozumný a neemotivní článek na téma "bonding".
Se svojí mamkou mám taky hezký vztah, ale vždycky jsem se bála, že zažiju po porodu to samé, co ona. Měla krátký a nekomplikovaný porod, ale když jsem se narodila, říkala, jak mizerně se cítila a jak moc jí bylo smutno, když mě odnesli a ona zůstala na sále úplně sama. A jak se teprv musí v takové chvíli cítit miminko?
Nechápu, proč by se měly první chvíle matkám (pokud o to stojí) a jejich dětem zcela zbytečně ztěžovat.
A co se bondage a bondingu týká: Ačkoli mám k SM a věcem s tím spojeným vztah veskrze kladný, k porodu podle mě podobné praktiky nepatří. Viz. nucené ležení na koze, přivazování nohou atd. Z této představy mám naopak nefalšovanou hrůzu. Když má někdo pocit, že je to nutný, ať si dá jeden nástřih za mě a ať si nechá miminko mýt třeba hodinu a pak do inkubátoru třeba na půl dne, ale bylo by fajn, kdyby to šlo automaticky i jinak.
 .vlad. 


Hezky napsáno 

(30.11.2009 10:51:43)
Bell, díky za článek, mohu jen souhlasit. I když vlastní zkušenost (žel) nemám. Obě děti předčasně, císařem - i když v epidurálu, obě musely na nějakou dobu na JIP. Nemám výčitky svědomí, ale je mi to líto. Vztah se opravdu budoval postupně, s druhým dítětem podstatně rychleji. Asi už jsem věděla, jak na to :o)
Na porod doma bych neměla, ale tvůj popis prvního porodu vypadá lákavě :o) Můžu se, prosím, zeptat, co to bylo za osvícenou porodnici? Škoda, že takový přístup není normou. Ale jak vidíš v názorovém spektru zde, pohledy na věc se diametrálně liší. Třeba bude jednou bonding normou. Moc bych mimčům přála příjemnější vstup na svět, vždyť to nestojí tolik námahy. Ani peněz. Jen změnit systém.
 Bellana 


Re: Hezky napsáno 

(30.11.2009 11:08:57)
Vlad., díky. První dítko jsem rodila v Havlíčkově Brodě. I podle zkušeností mých známých ho můžu jen doporučit, není to baby friendly nemocnice jen na papíře, ale i ve skutečnosti. Mimo jiné mi tam nesmírně pomohli s kojením, takže na porodnici v HB mám fakt velmi dobré vzpomínky.
 Zuuuza 


Re: Hezky napsáno 

(30.11.2009 13:39:40)
Vlad., myslím, že i porodnice ve Vrchlabí má hodně podobný přístup. Sousedka tam rodila dvakrát (a to je z Brna).
 sovice 


díky 

(30.11.2009 11:08:50)
Pěkně napsané.
Uvědomila jsem si, že jsem sice, já zvrhlice, nechala starší dceru první noc sestrám, ale tu první vlnu euforie a dítě na břiše a pak pár centimentrů od sebe několik prvních hodin jsem s ní měla. První dvě hodiny jsme nespaly ani jedna a hleděly jsme si z oka do oka :-)
A taky jsem se zamilovala na první pohled.

Dík za nekonfrontační pohled.
 Petra Neomi 
  • 

Individuální 

(30.11.2009 11:37:17)
Řekla bych, že porod je stejně individuální jako třeba sex a každý má vlastní pocity a požadavky. Jistě, v porodnicích by děti neměli odnášet, když si to matky nepřejí, na druhé straně, nikdo by to neměl ani jiným vnucovat. Tím nenarážím na Bellanu, je to spíš jen tak obecně k tématu.
 Liška s banem :) 


Re: Individuální 

(30.11.2009 13:35:04)
No nevím nevím. Nemyslím si, že ty euforické pocity po porodu a to hormonální poporodní zamilování souvisí s bondingem. Já tu eforickou lásku cítila po obou mých porodech, ne hned, asi po 10-12 hodinách, kdy jsem si trošku odpočinula. V obou případech jsem si požádala, aby první noc děti strávily na novorozeneckém a druhé mimi jsem neměla po porodu ani na břiše (nevyšlo to, porod byl trošku komplikovaný). Podle ortodoxních bondařek bych vlastně žádnou lásku cítit neměla.... Tím nechci nikomu upřít právo na bonding, jen říkám, že bonding nemusí souviset se zamilováním.
 Zufi. 


Re: Individuální 

(30.11.2009 13:38:12)
~R^
 Jana Nová 


Re: Individuální 

(30.11.2009 13:41:49)
Liško, prosímtě, kde se tady na rodině schází ortodoxní bondařky, které ti upírají lásku k vlastním dětem? Už to tady někdo zmińoval, že do diskuse CS přišel někdo a kázal... Ale že by tady byla celá skupina? Nějak jsem tady nic takového nezaznamenala...
 Grainne 


Re: Individuální 

(30.11.2009 13:54:03)
Liško, on to málokdo vidí tak zásadně, spíš panuje údiv nad tím, jak může někdo popírat naprosto samozřejmou a logickou věc, že dítěti je nejlépe u mámy v náručí, novorozence nevyjímaje.
Samozřejmě nastvávají situace, kdy to není možné a pak je třeba volit priority - tedy život a zdraví, což automaticky neznamená, že vztah dítě - matka je nutně narušen.
 Liška s banem :) 


Re: Individuální 

(30.11.2009 14:22:32)
Grainne, to zamilování je hormonálního původu, takže si myslím, že to spíše souvisí s tím, jak je kdo citlivý na hormony v krvi. Já mám celkově vysokou citlivost na kdeco - stačí mi 2 decky piva desítky, abych se přiopila, velmi dobře a rychle reaguju na bylinkové čaje, po ibuprofenu 400 jsem skoro k neprobuzení a narkozu jsem málem nepřežila (nemohla jsem se probrat). Takže já se snadno zamilovala i bez bondingu, mně k tomu stačilo jen porodit. Bylo by dobré zjistit, jestli se při bondingu vyplavuje do krve více hormonů - endorfiny, hormony podporující laktaci, apod.. Není na to nějaká studie? Pokud by bonding opravdu způsoboval větší hormonální opojení, pak by zde i byla souvislost s tou zamilovaností. Já jsem vědecký typ, takže potřebuji měřitelné důkazy, na všechno.:-)
 Jana Nová 


Re: Individuální 

(30.11.2009 14:28:33)
Liško, tak si přečti třeba tohle. Myslím, že zrovna problematika vyplavování hormonů při a po porodu je celkem slušně prozkoumaná...

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=7403
 Liška s banem :) 


Re: Individuální 

(30.11.2009 14:45:18)
Boleslavko, takhle link na New Scientest, ale na blog? Ani nepíše, jaké zdroje cituje. Já bonding nikomu neberu a kdybych se po porodu cítila lépe, tak bych se s mimčama hned a celou noc muchlovala, ale já se zachovala instiktivně a instikt mi říkal, že teď na péči nemám a že mám odpočítat. Stejný instikt mi později řekl, že mám kašlat na nějaké rady jako kojení po 3 hodinách, ale kojit podle potřeby. Kdybych se na bonding hned cítila a byl by mi administrativně odepřen, tak bych to určitě cítila jako újmu.
 Jana Nová 


Re: Individuální 

(30.11.2009 14:49:55)
Liško, co ti tedy brání si příslušné vědecké info na webu najít? Radkin Honzák si to jakožto lékař asi nevycucal z prstu, že?
 Horama 


Re: Individuální 

(30.11.2009 16:39:52)
Jistě, máš pravdu, proč si to nenajít, když je na to člověk zvědavý, že? Dobrá rada. Jenže možná se u toho už zbytečně moc zlobíš. Liška chlupatá nakonec neříká nic o tom, že "bonding" se nemá provozovat, tak proč reagovat tak alergicky?
 Francina 


Re: Individuální 

(30.11.2009 16:53:40)
bonding" se nemá provozovatt,, To netvrdil nikdy nikdo.
 Horama 


Re: Individuální 

(30.11.2009 16:57:24)
Jasně, ani já ne. A ani neříkám, že to tu někdo tvrdil. Jen mě překvapilo, jak razantně "boleslavka" reaguje na něco, s čím nemusí souhlasit, ale co bonding jako takový nijak nezavrhuje a neostouzí.
 Jana Nová 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:04:01)
Hujko, já ale nijak razantně nereaguju... Myslím, že mi připisuješ emoce, které fakt necítím ~d~
 Jana Nová 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:08:56)
Hujko, jestli jsi četla moje příspěvky, tak jsi musela zjistit, že nejsem ve sporu. Ani s tebou, ani s Liškou...
 Horama 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:41:36)
No, se mnou už vůbec ne, protože bych svoje dítě strašně ráda dostala do náruče hned po narození.

Tak jsem zřejmě ty reakce špatně pochopila. Omlouvám se.
 Jana Nová 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:50:09)
Hujko, děkuju ~x~. Jak už jsem psala dřív, bonding je přirozený a dobrý pro maminku i miminko, ale když není možný, myslím, je zbytečné se tím trápit. Není to nic, co by nešlo napravit... Mně připadá, že tady v zásadě zastáváme stejný názor, jenom maminky, které bonding z jakéhokoliv důvodu nezažily, se podvědomě brání pocitu, že je někdo napadá nebo viní z toho, že jsou horší mámy a nemají s dětmi dostatečně dobrý vztah. I když tady nikdo nic podobného netvrdí... Kdyby tvrdil, byla bych taky ve skupině těch, co si klepou na čelo při čtení podobného nesmyslu.
 Zufi. 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:58:48)
Není to nic, co by nešlo napravit...
A to je jádro pudla.
Já nemám co napravovat, náš vztah s holkama je skvělý.i bez položení na břicho...
 Bellana 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:59:39)
Zufi, a někdo ti nkědy tvrdil opak? Že nemáš s dcerami pěkný vztah? ~e~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Individuální 

(30.11.2009 18:10:16)
Můj vztah se synem zase není skvělý i přes položení na břicho. ~;)
 Bellana 


Re: Individuální 

(30.11.2009 18:13:18)
No, o tom ten článek je. Že bonding sám o sobě tu práci rodiče neudělá. Jen pomůže do začátku. Zbytek je prostě dřina :-)
 Jana Nová 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:03:01)
Jestli to bylo na mně, tak já jsem to nijak zle nemyslela. Liška chtěla věděčtější info, tak jsem poslala odkaz na srozumitelně popsané hormonální děje při a po porodu. A Liška je okamžitě označila za málo vědecké - respektive je smetla téměř jako nevěrohodné. Proto jsem jí navrhla, a´t si tedy najde na webu dostatečně vědecké info, které by stejnou problematiku vysvětlovalo na ještě vyšší úrovni.
Upřímně, myslím, že Liška žádné racionální argumenty slyšet nechtěla.
 Grainne 


Re: Individuální 

(30.11.2009 14:35:49)
Liško, odkaz tu máš.......
Taky je tu dítě a jeho potřeby, ty fyzické jsou naplněny i UM a vyhřívaným lůžkem a většina to opravdu přežije bez újmy na zdraví a psychice.
Myslím, že jen proto, že přežije, není důvod, proč je tomu vystavovat automaticky, nové poznatky mluví jasně....jak je to dlouho, kdy se věřilo, že novorozenec necítí bolest?

Nevíme přesně, co dítě prožívá osamocené, kdesi v cizím prostředí, kde není žádný jemu známý podnět a jediným známým podnětem je matka, která v tu chvíli není. Dítě neví, že "brzy bude".
 Grainne 


Re: Individuální 

(30.11.2009 14:42:48)
Liško, jak si přeměřuješ svoje děti, že tě milují dostatečně?~;)
Upřímně - vědecké důkazy by se asi daly získat i u novorozenců, zřejmě sledováním mozkových aktivit, případně i rozbory krve, možná takové dokonce existují, ale popravdě - takové důkazy zrovna vůbec nepotřebuju, vzhledem ke způsobu získávání. Ona u toho porodu není jenom matka a zdravotnický personál.
 Liška s banem :) 


Re: Individuální 

(30.11.2009 14:51:45)
Grainne, děti jsou naprogramovány, aby milovaly své rodiče, i když ty rodiče třeba za tu lásku nestojí. Vím o čem mluvím - dokud nemají děti srovnání, tak své rodiče milují, i když je ti mlátí každý den a nikdy je nepohladí (tak se choval můj otec). V 8 letech jsem zjistila, že to jaksi je divné a začala jsem ho nenávidět. Od té doby, co mám vlastní děti, si myslím, že se mu něčeho výrazně nedostávalo - prostě že není biologicky schopen lásky a výchova jeho matky ho nenaučila ani chování očekávanému od otce dětí.

A propo, jak by to bylo s láskou dětí vůči otci, který nekojí, nerodí, atd.. To je láska naučená?
 Bellana 


Re: Individuální 

(30.11.2009 17:46:59)
Věřím, že maminky to můžou cítit různě. Ale podle selského rozumu bych řekla, že čerstvému miminu asi bude nejlíp u maminky. Přece jen to musí být dost šok dostat se z břicha do úplně jiného světa.
No a když maminky nemůže... hrozně se mi líbily fotky tatínků, co dostali miminko narozené císařem na chlupatý hrudník (místo maminky, co měla rozřezané břicho). Škoda, že v české porodnici je výjimečné, když rodiče dostanou tuhle možnost.
 Jíťa 
  • 

Re: Individuální 

(7.12.2009 22:58:40)
Konečně nějaký rozumný názor.

Osobně jsem uvítala možnost mít dítě po porodu pár hodin na novorozeneckým a odpočinout si - na dlouhou dobu naposledy :-) Ale spíš díky současné propagaci "nenahraditelných okamžiků po porodu" jsem se tomu dost bránila, protože jsem nechtěla, aby mě někdo považoval za špatnou mámu. A obě děti jsem si zamilovala na první pohled, ačkoliv ani s jedním jsem bonding nezažila.

Tím chci jen říct, že se to s tím bondingem trošku přehání. Matky by měly mít možnost se samy rozhodnout podle toho, jak se zrovna v ten okamžik cítí a okolí by mělo jejich rozhodnutí respektovat. To platí ostatně ve všem kolem těhotenství, porodů, kojení...

Ty jednostranně zaměřené kampaně mě už vážně začínají štvát. Dělají z nás stejně poslušné ovce jako byly naše mámy a babičky, akorát posloucháme jiné příkazy.
 Terinka4444 


Ahoj 

(30.11.2009 12:05:33)
Mně se na článku líbila ta část, jak jste byli s tatínkem a miminkem v té posteli. První mi odnesli na Jipku, takže jsem ji měla v náručí pořídně až po týdnu a tohle je můj takový sen, jestli budu moct mít někdy druhé. Hned po narození zůstat s miminkem a manželem v jedné posteli a užít si tu chvilku jen my. Kde je ta osvícená porodnice? U nás ve Varech asi ne( zase máme skvělou Jipku), tam se čeká na převážecím vozíku dvě hodiny téměř na chodbě, takže se jen člověk modlí, aby už ho převezli na pokoj. Tak si tam bondingu neužijí ani maminky, které by chtěly.
 Hrochy 


Re: Ahoj 

(30.11.2009 13:52:59)
Takhle osvícená porodnice je např. v Táboře.Dvě hodinky nás tam na porodním sálku s manželem a mimnkem nechali vzpamatovat se a sžít. Bylo to moc fajn. Pak jsem si ale na vlastní přání nechala miminko odnést k sestřičkám na baby box v naději že se po dvou probdělých nocích trochu vyspím, abych nabrala síly (neudržela jsem se na nohou, tak jsem se i jako prvorodička bála, že bych miminko hned nezvládla). Celou noc jsem ale stejně zase probděla a druhý den mi broučka přinesli s tvářičkou do červena odřenou, neboť se v noci pozvracel, nikdo si toho nevšiml a do rána v tom spal.Tenkrát mi to zas až tak žíly nervalo, byla jsem pořád ještě v poporodním šoku. Dneska mě to hodně mrzí a podruhé bych se rozdělit nenechala, jedině až bych viděla, že to opravdu nezvládám....
 TeriRez+3 


Re: Ahoj 

(30.11.2009 14:21:43)
Hrochy, taky jsem rodila v Táboře, ale mám pocit, že ten prvotní kontakt byl hrozně krátký. I podle fotek (časů) je mi jasné, že mimi jsem na břiše neměla ani celou minutu, že pupečník podle mě nenechali dotepat úplně...a hlavně první přiložení k prsu bylo za strašně dlouhou dobu, rozhodně dýl, jak půl hodiny.
Já byla vyřízená a nezmohla jsem se na nic a doteď mě to mrzí. Spoustu věcí si člověk uvědomuje teprve dodatečně...o porodu ve skoro leže a s přivázanýma nohama nemluvě.
Až půjdu rodit podruhé, tak už vím, co chci a za čím si stát. Nemám tušení, zda by v Táboře např. podpořili položení nahatého miminka na břicho a přikrytí dekou, já ho dostala zahouskovaného v zavinovačce...ale třeba stačilo si říct...takže při druhém už budu moudřejší a "drzejší"...Zázemí na to v Táboře je, teď už jen aby na to přistoupil i personál :)

Ale abych napsala k tématu - když mě po těch cca 2,5 hodinách převáželi na oddělení šestinedělí, mohla jsem si vybrat, zda mimi bude u sester nebo u mě. Doteď nechápu, proč jsem svolila, aby zůstal u sester. Ty 3 hodiny "samoty" a prázdnoty byly hrozné.
Přestože mě to mrzí, tak ale teď nemám pocit, že by náš vztah s malým byl nějak poznamenaný. Jen v hloubi duše člověk cítí, že ten začátek mohl být úplně jiný.
Článek je super, Bellano díky ~R^
 Hrochy 


Re: Ahoj 

(30.11.2009 16:22:09)
Ještě zpět k vychvalování táborské porodnice :-) Moje letošní květnová zkušenost je taková, že mi miminko hned po narození nahé položili na břicho a nechali ho tam rozkoukat, přiložili mi ho k prsu do 10 min očištěné v zavinovačce. Rodila jsem v podřepu zapřená o porodní křeslo, manžel mě přidržoval.Takže doufám, že jsem neměla štěstí na směnu osvícených porodních asistentek, ale že jde o pozitivní změnu přístupu k porodům v této nemocnici.
 TeriRez+3 


Re: Ahoj 

(30.11.2009 18:21:09)
Tééda, tak to jsi měla super. Já tam rodila letos 30.dubna, takže podobný termín, jako Ty...
A byla jsem natvrdo v pololeže s přivázanýma nohama ~q~

Měla jsi asi kliku na směnu. Tak doufám, že takovou kliku budu mít i já, až tam půjdu podruhé, jsem moc ráda, žes to napsala a vím, že to tam jde...já už uvažovala, že bych radši druhé jela do Benešova, ale přeci jen je to dál a to vybavení tam není zas až takové (a platit za nadstadartní porod 2,5 tis se mi taky moc nechce)...
 kreditka 


Nuda 

(30.11.2009 13:16:59)
Tak jsem si myslela, že se dozvím něco nového a ono nic.
 Vaal 


Re: Nuda 

(30.11.2009 14:13:50)
Kreditko a co nového by si se jako měla dozvědět? Já tu už dlouho neviděla nějaké rozumné shrnutí myšlenek na téma bonding, jen vždy samé extrémy. Takže článek považuji za velmi vyvedený.
 nordica 


proč ta agrese? 

(30.11.2009 15:15:06)
Bellano, ač generačně jinde, Tvoje články čtu velmi ráda. Myslím, že máš dar dobře psát a vyjadřovat se k věci. Proto vůbec nechápu ty téměř hysterické reakce některých přispěvatelek. Napsala jsi to vyváženě (omlouvám se, to slovo je dneska už profláklé, ale jiné mne nenapadá) a tolerantně.Žádné: já mám pravdu a kdo to má jinak, je špatný.
Mmch - když se mi před 24 lety narodil syn v jedné skandinávské zemi, nikdo žádný bonding cíleně nepropagoval, ale syna mi ihned dali (i přes dlouhý a těžký porod) a my jsme s ním strávili několik hezkých hodin. Byla to opravdu láska na první pohled, ale kdyby tahle situace nenastala, vím, že bych ho nemilovala o nic méně. A tenhle argument jsem vyčetla i ve Tvém příspěvku, kvůli kterému na Tebe pár přispěvatelek ihned vystartovalo.
A nakonec - budu tady opakovat mínění jiných maminek -ale Ty bys měla profesionálně psát. V době, když každé celebritní střevo vydává různé pamflety, je těch, kdo opravdu vládnou slovem, zapotřebí. Držím palce, třeba se nějaký impuls a vhodná konstelace najdou.
 Bellana 


Re: proč ta agrese? 

(30.11.2009 15:52:56)
Nordico, děkuji za milá slova.
Se psaním to není jen o mé chuti, ale i o zájmu nakladatelů.
Příští rok bude možná další kniha na téma článků z Rodiny a nějaké plány mám i s dalšími texty, ale krize teďka kope proti mně, tak uvidíme, jak to bude dál.
 Bellana 


Re: proč ta agrese? 

(30.11.2009 15:56:45)
A jinak (asi visím na blbém vlákně, tak se omlouvám, že dělám bordel v systému diskuse) děkuju všem za komentáře, nemám dnes moc sil se k nim vyjadřovat jednotlivě, anžto mám teplůtku 37 stupňů, mám dojem, že mi smrt dýchá za krk ~t~
Takže ještě jednou díky za zajímavou diskusi a zpětnou vazbu :-)
 DENISA 


Nechapu diskusi 

(30.11.2009 15:16:36)
Ja nejsem zadna militantni zastupkyne bondingu, ale naprosto souhlasim s tim co Bellana napsala. Popsala to nezaujate, neagresivne a tak, aby se ani extra zastankyne bondingu a naopak, zeny co ho nemely, necitily urazene ci poskozene. A protoze uz prispevatelky zna, tak v zaveru uz predem odhadla, co za diskusi se tu strhne. To je fakt sila o cem vsem se da do krve hadat.
 16.5Salám&Lajka14 


Já nevím. 

(30.11.2009 17:44:42)
V poslední době mám čím dál tím intenzivnější pocit, že spousta věcí - problémy nevyjímaje - začíná existovat jen proto, že se o nich mluví. Osobně nemám žádné výčitky svědomí ani pocit nedostatečnosti z toho, že jsem necítila žádný extatický příliv lásky poté, co se mi narodilo dítě. To, že jsem ho měla pořád u sebe vůbec nemělo nic společného s mojí potřebou, nýbrž s přesvědčením, že separace dítěte od matky je pro něj nebezpečná - plod v těle je prostě po x měsíců zvyklý na mateřský organismus a přechod do samostatného života je pro něj v tomto směru traumatizující. Přestože se mnou většina čtenářek nebude souhlasit, dokonce se domnívám, že separace dítěte je jednou z příčin SIDS. Dítě prostě "zapomene" dýchat, protože se nedokáže napojit na dech a srdeční akci matky. Podle mne potřebuje dítě tak zhruba těch devět měsíců po porodu na to, aby se srovnalo s tím, že už je samostatný jedinec. To je ale čistě racionální záležitost, s láskou to nijak nesouvisí.
Ano, myslím si, že je dobře, aby bylo dítě u matky, pokud jejich separace není z vážných důvodů nutná. Na druhé straně ale mám dojem, že u určité skupiny lidí dokáže právě poukazování na něco, co sami neučinili nebo co jim nebylo umožněno fungovat jako spouštěč "opožděného traumatu" a jsou pak na "neproběhlý" bonding schopni svádět kde co...
 Bellana 


Re: Já nevím. 

(30.11.2009 17:52:42)
Monty, zase bych viděla rozdíl mezi bondingem a třeba celulitidou :-) Zatímco to druhé fakt začalo být problém jen proto, aby se líp prodávaly kosmetické výrobky, separace mimin je podle mého názoru problém skutečný. Hlavně pro to mimino. Jak píšeš sama.
A co se týče těch pocitů viny... nad tím hodně přemýšlím. Možná prostě sposuta matek nemá dostatek sbedůvěry, díky které bychom zvládly pocit, že v rodičovství prostě člověk naseká hodně chyb a že není třeba si hned pižlat žíly, když se něco nepovede. Otázka je, proč tomu tak je? Zajímal by mě tvůj názor, coby člověka, který se pocity viny rozhdoit nenechá.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Já nevím. 

(30.11.2009 18:08:53)
Bel,
lidé jsou ovlivnitelní. Někdo míň, někdo víc, někdo tímhle, jiný támhletím. Prostě to tak je. V podstatě je ovlivnitelnost pilířem civilizace - bez ní by nefungoval obchod, protože cca 90% výrobků, které kupujeme nepotřebujeme, nefungovala by reklama, neexistovaly by žádné sekty, politické strany, svaté války, nebylo by celebrit. ~;) Zřejmě by vůbec nebyla civilizace jako taková, protože by se ty obyčejné opice nikdy nenechaly ovlivnit tou průkopnicí, co se odvážila vzpřímit.
S tím, jak se mění společnost se samozřejmě i mění možnosti a dosah ovlivňování. Lidé mají - hovořím o průměrném bělochovi žijícím na území Evropy či USA - relativně málo práce a spoustu času podléhat nespočetnému množství blbin. Navíc žijí s pocitem nahraditelnosti a průměrnosti, pokud nejsou zrovna Leoš Mareš. Mají čas řešit kraviny, ale zároveň jsou pohodlní nebo duševně nedostateční k tomu, aby si je vyřešili svépomocí. Na všechno je dneska manuál. I na (domnělé - pociťované - implementované zvenčí) mateřská "selhání". Je daleko snazší hledat chybu v tom, že mi někdo odnesl na dvě hodiny dítě než si přiznat, že jsem přecenil své síly nebo očekávání (opět do značné míry vytvořená působením vnějších vlivů). ~;)
 Bellana 


Re: Já nevím. 

(30.11.2009 18:34:32)
Jako něco na tom je, až na to, že bonding přece není žádný intelektuální výmysl nudící se civilizace, ale biologická danost...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Já nevím. 

(30.11.2009 18:35:46)
Ale o tom řeč nebyla, jde o to zpětné domýšlení možných následků, které je s tím spojené. O biologické danosti neoddělování matky a dítěte snad nepochybujeme.
 Bellana 


Re: Já nevím. 

(30.11.2009 18:38:01)
No jo, ale já právě nechápu to domýšlení... jakože následky to prostě asi má (vědecky dokázané).
Mně spíš šlo o ty pocity viny... jako chápu to tak, že máš dojem, že matka trpící pocity viny je má proto, že nemá nic lepšího na práci a že vlastně ty pocity viny jsou takový luxus rozežrané společnosti?
Se ptám vážně, neb mě to zaujalo.
 10.5Libik12 


Re: Já nevím. 

(30.11.2009 18:51:08)
Ty Bellano, co je podle tebe znamená termín "vědecky dokázané"
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Já nevím. 

(30.11.2009 20:18:14)
Ano, pocit viny je syndrom rozežrané společnosti. :o) Ještě se k tomu vrátím, momentálně mám dost důležitou práci.
 Lavina 
  • 

Re:  

(1.12.2009 8:16:02)
Monty, to je naprosto přesné, sdílím tvůj názor!
 10.5Libik12 


To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 18:37:15)
Vtipně psané poučení blbejm nesvázanejm první minuty s dítětem na základě hovno argumentů. To, že tě tvoje mami zpočátku těžce nesla, může mít naprosto jiné příčiny, holt jsi osobnost od narození. To, že jsi milovala své dvě bondingované dceruny ihned, znamená dohromady 3 slovy TŘI situace, na základě nichž sem házíš vědy.

A laskavá jakoby nadsázka v tomto momentu skoro nasírá.

Děvčata, cože jste to objevila? Že dítě u maminky nepláče? Tý vado, tak ještě, že to má ten anglickej název.


Bonding v žádném případě neškodí, určitě u normálně probíhajícího porodu může patřit k hezkým rituálům, ale jeho absence znamená řvaní dítěte jako v kterémkoliv jiném okamžiku dětského života a je vadný démonizovat zrovna tyhlety 3-4 minuty rp 3-4 hodiny.

Proč ne jiné?

A hlavně, proč vytvářet hypotézy, které nelze potvrdit ani vyvrátit a které můžou citlivějším šestinedělkám, které z jakýchkoliv důvodů neměly bonding, zarazit mléko?

Jako, že když se někdo začne ex post modlit k bondingu, bude mu odpuštěno?

K čemu je to sakra dobrý?


 Bellana 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 18:38:35)
Konečně. Čekám tu na tebe celý den ~k~
 KOhnova 
  • 

Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 22:18:10)
Bellano, mona by stalo zato najit konkretni citace pekne od Konrada Lorenze, Pres Harlowa k Bowlbymu atd.
Aby bylo jasne co jde potvrdit a co jde vyvratit, co je o necem a co o nicem.
Ja mam chut to udelat, ale mam pocit, ze bych se s tim hmozdila zbytecne. Nikdo to cist nebude, ani o tom potom premyslet, aby mohl nejak smysluplneji argumentovat.
Kdyz se rozhodnu tvrdit,ze teorie relativity nebo kvantova teorie jsou blbosti, protoze to jsou jenom teorie a jejich autori se prokazatrelne chovali divne, krome toho u nas pred barakem neidim nic, co by je dokazovalo a nevsimnul jsem si ani na vylete v Nemecku, tak to se pak dokazujici muze treba upociat a ucitovat, ale bude mu to celkem na prt.
Viz muj oblibeny priklad se simpanzem a Akademii ved Jejiho velicenstva.
Me to tady v posledni dobe fakt uz nebavi.
 Bellana 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 22:21:57)
Kohnová, mě už napadají jen citace Star Treku a Stephena Kinga. Čili to je znamení, že si mám jít lehnout :-) Jsou bitvy, které se mi snad ani nechtějí bojovat ~;)
 Mickey16 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 22:22:50)
Pozor aby se ti nezdálo o Achje s bobrem a brazilkou~j~
 Markéta2 
  • 

marná bitva to určitě není 

(30.11.2009 22:26:20)
Myslím, že rozumný člověk si to v hlavě srovná. Článek i tu diskusi pod ním. I když tedy někdy z toho jde hlava kolem, jak jsou některé diskutérky s odpuštěním samonasírací. Zajímalo by mě, jak by reagovaly na článek s titulkem Bonding, pod kterým by se schovávala pohádka o Červené Karkulce.
 Kohnova 
  • 

Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 22:56:28)
Me napada, ze prestavam stihat. Nevim, co je brazilka. Nejaka fazona vyholeni pubickeho ochupeni a nebo to znamena uplne vyholeni pubickeho ochlupeni, jako maji tanecnice samby na karnevalu v Riu?
Kazdopadne to vypada na zasadni tema, ktere je potreba otevrit. Nejpozdeji kdyz jde maly bobr spat. Tak dobrou a mejte se.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 23:00:51)
Brazilka - fena brazilské fily?
 Mickey16 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 23:14:08)
Kurnik Monty tak si říkám co že to má ta achje doma za účelem ukájení vlastních choutek~t~ fena je ještě o level lepší jak tanečnce~t~~R^
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 22:56:01)
Kohnová, já bych si to přečetla moc ráda ~R^
 Kohnova 
  • 

Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 23:08:32)
Verim, ale ty si to bez problemu, kdyz budes chtit, najdes, ne? :)
My tu tu Bowlbyho praci asi nekde mame, protoze to znam od Roubicka, ktery to zna z titulu profese (proc to asi nezna kili, takovy skvely primar). Jenze nevim kde a bude me to stat furu casu a prace, vzdyt to sama vis, a ja bych se mela venovat jinym vecem, nez internetove osvete.
Kdyz to z idealismu udelam a dam to sem, tak to neco da jen lidem, kteri si k tomu muzou dopomoct sami. Ostatni se na to ani nepodivaji a reakce lze predjimat, ale zle risiko hrozi pri jejich komentovani.
Dneska totiz vsichni rozumi vsemu stejne....
Mne ta hloupost, nabubrelost, detinske vztekani tvari v tvar faktu, nadavky, osli mustky... ja proste toho uz mam dost. Depta me to, nechci o tom vedet, chci si myslet o svete jine veci.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 23:32:09)
Kohnová, koukám, že zase nebudu moct aspoň pro jednou být spokojená líná kočka, za kterou něco někdo udělá :)))
 Zasjaj 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(1.12.2009 0:48:36)
Kohnova, Marketo,
od toho jsou ty diskuse, ne? Kdyz ma nekdo nacteno neco, co me zas az tak nezajima, v oboru se neorientuju a verohodnost jednotlivych autoru ani nemuzu posoudit, tak ten, kdo se tim zabyva, by to preci mohl shrnout a blbuvzdorne podat v jednom odstavci, no ne? Ja si to rada predzvykane prectu
 Katka,kluci 7 a 10 
  • 

Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 19:53:59)
Dobrý to je leda k tomu, co už jsi napsala:k vystresování už tak vyklepaných mamin, které jsou zrovna ve fázi obtížného šestinedělí po komplikovaném porodu, po kterém nebylo možno provozovat bonding.Pro vzbuzení pocitu selhání a něčeho nevratně zkaženého....ženský vzpamatujte se.
 Markéta2 
  • 

Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 20:02:22)
Kde tam čtete něco, co ubližuje vystresovaným maminám!! To když někdo napíše, že porod bolí, tak mě taky obviníte, že zbytečně stresuju budoucí prvorodičky? Když napíšu, že mému dítěti ve školní jídelně chutná, budete dělat problém z toho, že jinému nechutná a jak k tomu chudák jeho máma přijde, aby tohle četla, když nemá jinou možnost, než ho do jídelny posílat, neb chodí do práce a nemůže mu přes den uvařit?
Jedná se o jeden z mnoha příspěvků do diskuse, o apel na všechny, kdo mají rozhodovací pravomoc, aby nebrali tuhle možnost mámě, která o ni stojí. Nic víc a nic míň. Rozhodně nic, co by opravňovalo takhle hysterické reakce.
 10.5Libik12 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 20:13:44)
Ten článek je především pseudovtip s tvrzením o tom, že je něco vědecky dokázané.(vliv na vztah matky a dítěte + další rádoby dané harmonie)

Vzhledem k tomuto odvážnému a blbému tvrzení není až tak nepředstavitelné, že pokud si separovaná matka uvědomí, že ty ("zásadní" 2 hodiny už nikdy nevrátí, může z toho mít všelijaké myšlénky, že.

Myslím si, že Bellana si dělá prdel, ne vždy sice provází bohatou slovní zásobu a schopnost skládat věty neochvějná inteligence, ale na nějaký střední průměr bych ji šacovala.

Střílí si z nás.
 Francina 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 20:19:01)
Za chvíli bude jedině správný start do života domporod a počkejme si na ty haldy studií.Pár let a jsme všicni nahraní, kromě dětí Belany, Mony a pár desítek.
 10.5Libik12 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 20:29:49)
:))
 Bellana 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 20:42:34)
Francino, bystrý čtenář si jistě povšimne, že jsem první dítě rodila v porodnici, že jsem s porodem i poporocní péčí byla spokojená a že se rozhodně prvorozené nehodlám zbavovat coby vadného kousku ~;)
 Bellana 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 20:40:10)
Libiku, kéž bych si mohla myslet, že si z nás střílíš ty. Bohužel, začínám se obávat, že to, co píšeš, fakt myslíš vážně. Jako já respektuju tvého koníčka hysterčit ze všeho, co se týká porodu doma a bondingu, ale kdybych aspoň měla pocit, žes ten článek četla...
 nordica 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 22:54:18)
Libiku, Ty teda svým projevem a hysterií nedosahuješ ani hranice toho středního průměru. A jak Tě tady sleduji delší dobu, tak se to zhoršuje. Měla bys s tím něco dělat ~q~
 DENISA 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 23:02:16)
Libiku, kdo te dneska nasral??? Myslim jeste pred Bellanou.
 10.5Libik12 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 23:18:55)
Nechtěla jsem znít nasraně, snažila jsem se naopak o jednoduché srozumitelné věty o tom, že bonding je prima věc, nicméně se z něj nepošvíknu a nedoporučuji to ani zástupům, co co to řešej, protože je to pro ně důležité.

Bellana mně nikdy nešla na nervy, je to hezká holka a má ráda psy.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 23:35:15)
Libiku, sice nejsem hezká holka, ale psy mám taky ráda (když neserou kolem baráku), dáme kafe? Potřebuju zajet tvým směrem, pracovně, tak bych ráda spojila užitečné s příjemným... ~;)
 10.5Libik12 


Re: Ale proboha živého, o tom ten článek přece nebyl!! 

(30.11.2009 23:57:05)
Ty vole, Monty, to ve mně vzbudilo trému, já jsem stará nezábavná osoba a ty jsi mladá slavná krasavice.

No ráda tě provedu mým rodným městem, myslím, že by se ti mohlo líbit u Zachariáše:)

Asi mám adresu pod nickem, když tak, docela mě to heclo v při tom zasraným podzimu.
 kili 
  • 

Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 20:11:57)
Především je třeba si uvědomit, že infant-parents bonding znamená navození vztahu a to navození trvá týdny a je to záležitost všech účastníků toho vztahu


 *Niki* 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 21:20:37)
Myslím,že by žádnou šestinedělku ani nenapadlo z toho nekojit nebo hysterčit, dokud jste jim to vy osvícené mamky nad věcí, neporadily. Bohužel si myslím, že některé z vás by tento šestinedělní kolaps některé jiné matky potřebovaly jako sůl, jako argument proti všemu, co napíší jimi opovrhované nicky. To je průser, že se z toho hroutíte jen vy,co se prý nehroutíte, co... zvlášť Libik a jeho kanálové vyjadřování, následovaná dalšími fanynkami...

Pěkný večer, dámy ~y~
 Katka,kluci 7 a 10 
  • 

Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 21:26:40)
Tak já nevím,nějak tomu nerozumím - jaké opovrhované nicky ? nemám žádné opovrhované, ani oblíbené nicky, jen jsem napsala názor.. To se nesmí ? Tady se může jen dojatě přitakávat ?
 *Niki* 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 21:30:55)
Katko, můžeš psát jakýkoliv názor. Jako kdokoliv. Navázala jsem na tvé vlákno, ale reagovala na někoho spíše jiného.
I když i tvá slova mě zarazila a zajímalo by mě, jak jsi z článku vydedukovala své závěry o rozrušování šestinedělek...

A jé, hysterka achje ~z~
 remus 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 22:01:38)
Krásně jsi to napsala, článek je pěkný a vyjadřuje pouze názor a já být šestinedělkou, tak po přečtení článku novorozeně přivinu a budu moc ráda, že jsem novopečenou maminkoku, nevidím důvod, proč by měl někdo přijít o mléko????
 *Niki* 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 22:06:47)
Tinus, já jsem článek vyhodnotila obdobně...~;)
 remus 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(1.12.2009 8:48:39)
No já si myslím ,že ho takhle museli vyhodnotit všichni, kritikům doporučuji so ho nejdříve přečíst a pak teprve psát příspěvek!
 Lassie66 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(30.11.2009 21:34:02)
Zakázala bych psát i o zdravé výživě - pro jistotu. Ta část z nás, co byla od půl roku na segedínu, by to opravdu nevydejchala....
 Šešule 


Bez Libika není plnohodnotné rodící diskuse. 

(30.11.2009 21:49:32)
Na čem to ujíždíš? Možná je na čase chvíli abstinovat~j~
 Hebe 


Re: To má být literatura nebo výchova? 

(1.12.2009 10:32:09)
Tak odkazů k tématu jsou mraky. Jeden novějších zde http://www.mpipsykl.mpg.de/en/institute/news/press/pr0909.html
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Hmm... 

(30.11.2009 18:52:46)
Něco na tom bude. Nechali mě na sále, placenta chirurgicky, kluk měl silnou žloutenku, takže pořád na lampě, nerozkojili jsme…Od jednoho roku záchvaty vzteku, druhý citový příklon k tátovi, hodinové telefonáty na skypu s psycholožkou. Kluk je svéráz - že by nezvratné změny na mozku? Tak ti dík za zajímavé čtení. Kdybych měla víc času na přemejšlení, snad bych si to šla rovnou mrštit.


 čiřikaví a Jakub 9.10.06 


Bellano mluvíš mi z duše... 

(30.11.2009 19:05:28)
měla jsem to přesně tak, první noc po porodu jsem nespala a jen láskyplně koukala na to stvoření... taky nespalo, ječelo ať v šátku, nebo v kočárku, nebo v posteli se mnou ale byla jsem s ním... až budu mít další, budu ho nosit o to víc.. protože teď ve 3 letech vidím, že proces vzájemné důvěry je maximální a že samostatnost dítka je fakt super věc ... to za ten skoro rok nespání stálo :)
 remus 


Bell, napsala jsi to nádherně, 

(30.11.2009 19:27:25)
četla jsem diskusi a rozhodně si nemyslím, že by kvůli tvému článku nějaká šestinedělka přestala kojit, neboť nikoho neodsuzuješ, pouze vyjadřuješ svůj názor!
Já jsem u prvního dítěte bonding mít nemohla, malá se narodila o tři týdny dřív a nechtěla jsem riskovat případné komplikace, tak jsem ji nechala odnést nahřívat a pozorovat sestrami, zda je v pohodě, u druhého dítěte jsem si bonding plně vychutnala, pro mě je to nejsilnější zažitek mého života a často si na ten pocit, kdy malej ležel hned po porodu se mnou na posteli, vzpomenu když večer usne a já mu dávám pusu než jdu spát, byl to nádherný pocit a moc bych ho chtěla ještě někdy zažít! Nevím, zda to má nějaký vliv na psychiku dítěte, každopádně dcerka je psychicky labilnější než syn, já si říkám, že se s tím každý z nich narodil, ale je pravda, že mi při tom vždy v hlavě vyskočí to CO KDYBY mohla být od začátku se mnou? Byla by také taková nebo ne? Obě děti miluju stejně bonding nebonding a také neodsuzuji nikoho, kdo dítě hned po porodu nechce, i když podle mého opravdu o hodně přišel!
Každopádně ještě jednou díky za krásný článek, zase jsem měla o čem přemýšlet! Lenka
 Hanka 75 


moje zkušenost 

(30.11.2009 20:45:57)
Napsala jsi to moc hezky, celý článek (Bellano ty nemůžeš zklamat) díky !

Moje zkušenost je taková, že jsem ohromný nával mateřské lásky zažila, hned, úžasně, svým způsobem nesdělitelně, ale maminky, které také zažily rozumí... a zažila jsem jí, když jsem uslyšela poprvé svá miminka zabrečet (měla jsem SC s lokální anestezií) a pak hlavně, když mi je poprvé (druhý den po porodu) přinesli na JIP a podali prvně do náruče... byla to úžasná chvíle a byla to bohužel jen chvíle, ležela jsem na JIP, miminka jinde a nosili mi je na pokusy o kojení (vyšlo celkem dobře)... a rozumím strašně moc tomu, že čtení o bondingu jak píše Bellana může i bolet, byť jsem jeho jednodušše řečeno fanda. A to mé rozhodnutí vzdát se porodu doma (s dvojčaty a jako prvorodička jsem o něm ale ani neuvažovala), rodit SC a tudíž se dostat na JIP bylo zcela racionální, vědomé rozhodnutí vedené tím, že je to pro děti to nejlepší (jsem prvorodička a měla jsem dvojčátka) a tudít si v tomhle ohledu opravdu nic nevyčítám. Jak se říká, rozhodla bych se stejně. Ale stejně mě moc mrzí, že byli jinde než u mne, plakali a já je nemohla pochovat, netiskla jsem je do náruče atd. atd. Manžel je nafilmoval, když já byla na JIP a upřímně, je to od té doby rok a já se na to nemůžu dívat. Na dětskou pusinku, která hledá prso a naprázdno, pláče... teď mám slzy v očích. Neměla jsem komplikovaný SC, děti by mohli být více se mnou, ale v mé situaci je to asi opravdu hudba velké budoucnosti, aby to jednou bylo v anašich porodnicích jinak... miminko u sebe neměla ani maminka, která už ho měla mít, byla OK, ale stále na JIP, protože nebylo lůžko jinde pro ni a miminko :-(
Ale moc doufám, že se toto bude postupně v našem porodnictví měnit a fanda bondingu jsem.
Trochu i chápu, že maminky, které se na rozdíl ode mne nezvdali možnosti být více se svým miminkem takovým racionálním rozhodnutím jako já, že to musí mít ještě mnohem těžší. No prostě a dobře není to lehké.

Kdybych měla třetí miminko, tak asi na porod doma neseberu odvahu. Osobně si myslím, že může nastat kritická situace (např. špatné oddělení dělohy a vykrvácení dříve než mě někam převezou, byť bych doma rodila 10 min od pražské "lepší" porodnice-kamarádce se to stalo a měli co dělat i na porodním sále... nevěděli co a jak se stalo, ale něco s dělohou zřejmě... bylo to v cizině, kde nemají tolik ultrazvuků, ale přesto, není záruka, že v ČR by nějaké riziko dříve identifikovali, myslím si, stát se to může i měm vyloučit to nelze...) a představa, že tři děti jsou kvůi tomu bez maminky... tak tohle riziko je pro mne velké... ale moc bych si přála porodnici, kde budou k bondingu přátelští. To co zažila Bellana při prvním porodu, toje to, co bych si moc a moc přála. A do toho bych šla, byť bych měla rodit na druhém konci republiky :-)

Tak bondingu zdar a také takovým článkům, vyváženým, sdělným, neagresivním, popisujících vlastní zkušenosti, ale nedělající z ní pravidlo... Bellano díky ještě jednou, moc takového čtení tu něky nebývá.

 Katka,kluci 7 a 10 
  • 

Re: moje zkušenost 

(30.11.2009 22:11:31)
Dětská pusinka hledající prso a marně...tak to je na mě při pondělku silný tabák :)..nic ve zlém.Ty ještě kojíš ? Že by hormony...
Já jsem jeden z cyniků, co neměl po porodu nával (myslím lásky).Jdu umravnit naše raubíře, pohádali se u pohádky na usnutí a vypadá to na slušnpou bitku.
Dobrou noc všem bez ohledu na stanovisko k bondingu,kdo bude zkoušet bondage tak hlavně opatrně .
 Bellana 


Re: moje zkušenost 

(30.11.2009 22:14:09)
Katko, opatrně a hlavně konsensuálně :-)
 Hanka 75 


Re: moje zkušenost 

(2.12.2009 22:39:06)
Já to tak prostě cítím, nepřidala jsem si k tomu nic.

Tys jsi nával mateřské lásky nepocítila, možná proto tomu vůbec nerozumíš a připadá ti to celé jako nesmysl a "síla". Já zažila nával mateřské lásky i při adopci, když jsem dítě cca půl roční prvně viděla. Takže možná jsem na jisté věci mnohem mnohem citlivější než-li ty.

Z té druhé zkušenosti mohu učinit závěr, že nejde jen o hormony a kojení (jak ty naznačuješ).

Nestydím se za to, a nepovažuji to za přecitlivělost. Mrzí, mě, že jsem děti nemohla mít u sebe a pohladit je, když hledali okolo sebe mámu, teplo, jídlo... poprvé sami, v světě, který je cizí, bez blízké osoby... ty otevírající ústa je volání dítěte o pomoc, o něco... a bez odpovědi :-(, která by měla přijít... :-( Jo mě to bolelo se na to koukat, moc.


 Hanka 75 


Re: moje zkušenost 

(3.12.2009 11:27:39)
a je dost možné, že kdxž jsem na to citlivá já, tak mé děti také a že by nám to oběma hodně dalo...

určitě platí, že jak jsou na toto citlivé a necitlivé matky tak i děti...

přečetla jsem si znovu co jsem napsala a zní to "mám slzy v očích" jako z červené knihovny, ale já to psala tak jak jsem to cítila...

být po porodu pod jednou deku a procítit, že jsme rodina, já manžel a děti... to by pro mne bylo nádherné, opravdu bych o to strašně moc stála, kvůli sobě, i těm dětem
 sally 


Tak nějak... 

(1.12.2009 2:18:32)
... ne vždy mě Bellaniny články nadchnou, ale tenhle mi mluví z duše. A mám srovnání... první dítě, narozené ve 33. týdnu, trávilo první měsíc svého života na JIPce a Intermediálu. Mohla jsem s ním být kdykoliv a jakkoliv dlouho, ale... na křesle (jakkoliv kojícím a pohodlném) na novorozenecké JIPce se žít nedá, člověk potřebuje sprchu, jídlo (nemocnice poskytovala, ovšem monotónní jídelníček, stejný každý týden...), postel... a k prvorozenému jsem si musela cestu hledat. Občas jsem po příchodu na JIPku tápala, které z miminek je vlastně moje a dlouze zkoumala, jestli zrovna tohle miminko s cedulkou s mým jménem je skutečně moje a nevyměnili mi ho. Přišlo mi, že se prcek mění každou hodinu, smrdí nemocnicí a prostě tam nebyla ta samozřejmost. V den, kdy jsem si ho brala domů, mi přišli doktoři jako naprostí hazardéři, jak si můžou dovolit mi svěřit něco tak křehkého?
Druhorozená přistála po porodu v mé posteli a neopustila jí dalších několik měsíců. Vlastně moje těhotenství tak nějak plynule přešlo v život s miminem na břiše. Byla moje a hotovo. Vztah k ní jsem si nemusela budovat, od začátku to bylo jasné.

To samozřejmě neznamená, že starší má macechu a denně klečí na hrachu a mladší je opečovávaná princezna, ale s mladší se mi vše zvládalo lépe, přestože jako mimino byla asi tisíckrát horší než syn, "vycepovaný" z nemocnice na tříhodinové intervaly a cizí lidi.
 Misena+2 


Všechno se dá napravit 

(1.12.2009 4:24:12)
Souhlasím s tím, že je to super pro dítě i maminku, mít dítě hned u sebe, ale i když to nevyjde, všechno se dá napravit! (a to Bellana v článku taky říká).
Syn se narodil po dlouhém pokusu o porod císařem a měla jsem ho u sebe až po hodině (naštěstí jsme měli společný pokoj s mužem a kluk byl u nás, takže jsem ho měla v rámci možností u sebe), dcera se narodila plánovaným císařem, ale kvůli zdravotním potížím to nešlo jinde než ve velké porodnici (v Podolí )- přinesli ji po dvou hodinách, v noci vůbec...to jsem dost obrečela.
Ale oba jsem pak měla hodně v šátku, dlouho jsem je kojila, masírovala...teď jsou Filpovi tři a půl a Julii rok a půl a myslím, že jsme všichni v pohodě. Děti jsou uvřískaný tak nějak průměrně normálně, obě jsou veselý a mazlící....vůbec netvrdím, že ty první chvíle nejsou důležité, tohle píšu pro ty maminky, co jsou v depresi z toho, že děti u sebe neměly. Ano, je to jedna z důležitých věcí, ale stále je to "jen" jedna z mnoha dalších....
 Astrit 


Bonding ano, ale 

(1.12.2009 16:03:35)
Bonding ano, ale nedělejme z toho drama, bez kterého se nedá přežít. Jsou na světě i mamky, které měly po porodu dítě na břiše a stejně si k němu musely hledat cestu ještě celé šestinedělí. První dítě mi na břicho nedali, neb bylo podchlazené, druhé dali a bylo to hezké. A oba prcky mám stejně ráda a na oba se pořád dívám jako na malý zázrak. Těhotenství jsem si přála v obou případech, takže jsem s dětma byla naladěná na "láskyplnou notu" ještě, když oba byli embryjka:-))
 viollin 


Proč to řešit? 

(2.12.2009 11:31:14)
Tak já nevím, o čem to všechno tady je. Slovo bonding čtu dnes poprvé, tak mě zajímalo, co že to vlastně znamená? A říkám si, co to tu vlastně řešíte? Před porodem jsem o bondingu nikdy neslyšela. Kamarádky mě upozornily, že něco jako nával citu hned po porodu se dostavit nemusí, abych z toho nebyla potom překvapená. Nával citu jsem tedy neočekávala. Dceru mi po porodu na břicho nedali, neb jsem měla zkalenou plodovou vodu a přišlo mi logické, že nejdříve zkontrolují, zda je v pořádku. Porod jsem měla rizikový, dcera byla naštěstí zdravá jako rybka, se mnou to už bylo horší. Po převážení,zkontrolování atd. mi ji přinesli na sál a přiložili. To malé zcvrklé a ošklivé cosi se přisálo a celou půlhodinu se nepustilo. Nával citu se nedostavil. Neznala jsem bonding, takže mě to netrápilo. Následujících 24 hodin po porodu jsem nebyla schopná se dostatečně udržet na nohou, ztratila jsem hodně krve a nebylo tedy v mých silách se o mé naprosto zdravé dítě postarat. Moje holčička tedy dalších 24 hodin ležela v jiné místnosti a to scvrklé cosi mi bylo nošeno jen na kojení. Pokaždé se přisála, napapala, spokojeně usnula a pak ji zase odnesli. Nával citu nikde, ale netrápilo mě to. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jsem se spíše tak trochu bála, že mi dítě přivezou a budou chtít, abych se o něj starala. Věděla jsem totiž, že při pokusu vstát se mi točí hlava a mohla bych upadnout na zem, a byla bych velmi nerada, kdyby se mi to stalo s miminkem v náručí. Jsem tedy vděčná sestřičkám, že si malou odnesly a těch 24 hodin se o ni staraly za mě. Netrápilo mě to. Malá při kojení vypadala spokojeně a já jsem se nestresovala. Z porodnice jsem odcházela jako šťastná spokojená nevystresovaná maminka, která se v klidu zotavila po porodu. Děkuji bohu, že jsem nevěděla co je bonding, že jsem neležela na posteli zmítající se v mukách s pocitem, že mé dítě někde zoufale pláče neb mi bylo násilím vyrváno z náruče. Mé dceři jsou 4 měsíce a mohu s klidným svědomím říci, že ji miluji a z jejího chování usuzuji, že i ona miluje mě. Nevím, kdy se dostavil nával emocí, nepamatuji si to, neřešila jsem to. Prostě to tu je a je to tak správně. Naši známí často říkají, že obě vypadáme spokojeně, pohodově a šťastně. Nemyslím si, že moje dcera utrpěla nějakou újmu, protože nebyla prvních 24 hodin se mnou, vím jen, že díky neznalosti bondingu ji na kojení vždy přinesli ke spokojené a duševně vyrovnané mamince, která měla jen trochu zdravotních obtíží. A tak si říkám, děvčata, proč to řešíte, proč se tím zabýváte? Prostě své děti milujte a neřešte proč a odkdy, lásku máme, abychom ji přijímaly a dávaly a ne abychom se v ní vrtaly. Na závěr ještě jednou děkuji personálu porodnice (FTN v Praze Krči) za to, že mi vyrval dítě z náruče a postaral se o něj v době, kdy já jsem toho nebyla schopna.
 Makyna+3 
  • 

Re: Proč to řešit? 

(2.12.2009 13:50:29)
Víš včem je problém, že tobě je systém schopen vyhovět - nemohla ses o dítě postarat, tak se starali oni - a například mně ne - byla jsem po porodu schopna se postarat, chtěla jsem se postarat, ale personál měl větší sílu, :-/. A to zdaleka nepatří "moje" porodnice k těm nejhorším...
 leli 


Re: Proč to řešit? 

(2.12.2009 16:46:22)
Napadlo mě něco podobného u většiny reakcí, jenom proto, že někdo je spokojen se současným stavem, nebo mu nevyšel průbeh porodu podle jeho představ, nemusí kritizovat nebo zlehčovat potřebu bondingu u jiných. Když budu mít komplikovaný porod a prostě nebudu moct mít dítě u sebe, tak to přijmu, ale to, že mi někdo vezme dítě a nechce dát jen proto, že je to pro něj pohodlnější, tak to mi vadit nepřestane.
 viollin 


Re: Proč to řešit? 

(3.12.2009 5:49:53)
nezlehčuji bonding, a myslím si, že to skutečně existuje a maminkám, které už na porodním sále cítí příval citů, to srdečně přeji. Smysl mého příspěvku byl spíše v tom, že se tím příliš zabýváme. Obě jsme na tom nakonec byly stejně, nemohly jsme se o své dítě starat, nemohly jsme být s ním, ať už důvody byly jakékoliv. Osud nám to prostě nedopřál. Jen to mé dítě se vracelo ke spokojené mámě. K mámě která se nezlobila na zdravotnický personál ani netrpěla úzkostí, že přijde o nějaké pouto. Možná to moje dcera cítila a bylo jí tu malou chvilku u mě dobře, a nebo jí to bylo úplně jedno a to je taky dobře. O naší naštvanosti nebo úzkosti, či jakémkoliv jiném negativním pocitu, který v sobě chováme, totiž nerozhoduje nějaká protivná sestra v porodnici, o tom si rozhodujeme samy.
 Makyna+3 
  • 

Re: Proč to řešit? 

(3.12.2009 14:16:54)
Já ti nějak nevím...osud?...tak u tebe to možná byl osud, ale u mě to byla jedna zdravotní setra, a tam se, na rozdíl od osudu, dá sakra co měnit. A aby nedošlo k omylu, podobně jako u domporodů, nejde o to, abych zažila příval citů hned na porodním sále, ale aby dítě i matka měli lepší adaptaci na zcela novou životní situaci.
 Dar 
  • 

Re: Proč to řešit? 

(2.12.2009 19:03:19)
Díky! Vyjádřila jsi to presne!!!
 Ecim 


Re: Proč to řešit? 

(2.12.2009 20:30:32)
Viollin,
svůj názor jsem tu zmiňovala už v jiných diskusích, ale zopakuji ho tu ještě jednou. Myslím si, že by maminka měla mít na výběr - pokud je jí dobře a i s miminkem je všechno v pořádku, tak by měla mít možnost mít miminko u sebe, ale pokud je jí po porodu zle a necítí se na to, tak by jí mělo být umožněno, aby si v klidu odpočinula a o miminko se staral zdravotnický personál. :-)
Svého mladšího synka jsem u sebe první 2 dny nemohla mít kvůli nedostatku lůžek a přeplněnosti nemocnice, sice mě to mrzelo, ale říkala jsem si, jak jsem ráda, že to bylo to jediné, co mi nevyšlo podle mých představ. ~:-D

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.