| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsem (ne)dala lekci svému muži

 Celkem 281 názorů.
 1.3Magráta13 


Klobouk dolů 

(10.11.2009 8:38:03)
Asi je to psané trochu s nadsázkou, ale stejně, klobouk dolů. Já bych tohle asi nezvládla. nejsem žádná extra pořádnice, dá se říct, že manžel je na pořádek podstatně větší pedant než já. Z podlahy se u nás rozhodně jíst nedá, ale fakt upřímně nesnáším, když si někdo po sobě neuklízí svoje věci, prádlo, nádobí...
Moje maminka to praktikovala tak, že veškeré naše poházené věci po předchozím varování kupila na jednu hromadu. mě to vycvičilo dokonale. Hledat sešity mezi botama a šminkama není nic moc.
Manžela jsem takhle usměrňovat naštěstí nikdy nemusela, ale u dcery používám stejnou výchovu. Má den na úklid a když se na to vykašle, putuje všechno, co mi pak v záchvatu vzteklého uklízení přijde pod ruku, do jednoho velkého pytle. Neuklizené boty rovnou kopu z předsíně ven :) Zatím je celkem odolná, ale snad se to naučí :o)
 Blanka 
  • 

Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 10:11:07)
Tak já nevím, přijde mi to trochu přehnané a ten článek mi připadá jak vytažený z nějaké knížky. Vím, že chlapi jsou bordeláři, ale tohle si myslím, že je fakt velká nadsázka.
 jana38 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 10:24:06)
Tsss, jaká nadsázka, jeden takový exemplář mám doma. A co je ještě horší, abych se s ním nezbláznila, tak se postupem času přizpůsobuju jeho odkládacím zvyklostem a doma je stále větší a větší chlív.

A autorčina pasivní agrese nefunguje, nebo funguje, ale až po strašně dlouhý době, kdysi jsem tu popisovala, jak má MM v obýváku pět let položenou krabici s věcma, co zbyly po montáži kuchyňský linky (před těmi pěti lety). Tak asi před čtrnácti dny ji rozebral - většinu vyhodil. No ale čekat s každou jeho povalující se věcí pět let, na to fakt nemám trpělivost, taková odložená šlupka od banánu by za tu dobu prošla nepopsatelnou metamorfózou~t~
 DENISA 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 10:29:36)
Clovece, metamorfoza u bananu neni az tak hrozna. Ja nasla po nekolika mesicich v aute banan a on byl vysuseny v takovy maly, hnedy bananek. Vubec neshnil ani nesplesnivel ~:-D
 Jannat 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 13:19:56)
To můžu potvrdit, mému muži (naštěstí tehdy ještě bydlícímu u rodičů) jsem našla jednou v pokoji ztrouchnivělou několik let starou svačinu, při dotyku se rozpadla v prach ;) )
J.
 anemon 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 10:37:08)
Minulý týden jsme montovali novou linku, do toho onemocněly děti i babi, co je měla hlídat, nestihli jsme dodělat lišty, sokly, úchytky..., nářadí leží na kuchyňském stole a já ho nesmím! ~o~ uklidit, budeme to přece dodělávat! Jen nevím kdy - kuchyň funguje, vařit můžu, neumím ho donutit pohnout - po dobrém, ani po zlém.
Pět let to snad nebude ~a~
 ajjiiikkkk 


Re: Klobouk dolů 

(14.11.2009 20:18:36)
To chce trpělivost, nejdřív přesun do postele na jeho polštář. Neuklidí to, ale minimálně přesune jinam. Pak na jeho boty. Nebo na jeho tašku na fotbal. Vytrvale odolně. Nakonec to uklidí. Ale hlavně to nebude překážet Vám :-) U nás toto jediné funguje :-D
 Lona23 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 13:24:51)
já mám doma podobný poklad. 2,5 roku jsem měla za dveřma nepověšený obraz. Tak dlouho se tam válel, až k nám přišli přátelé a ptali se co to mám za obraz...povídám, že je pěknej,ale válí se tam už tak dlouho a tak druhý den přišel kamarád s vrtačkou a ten obraz pověsil.
 ajjiiikkkk 


Re: Klobouk dolů 

(14.11.2009 20:19:52)
Taky asi pozvu nějakýho kamaráda. Už rok máme v koupelně vypnutou baterii nad umyvadlem. Prý teče ... :-D
 Kája79 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 14:25:55)
~t~ Pěkný článek...něco podobného mám doma (hlavně co se týče poházených svršků a nádobí po celém bytě). Vždycky z toho rostu. Někdy nemám sílu to pouklízet (když se tak děje několikrát denně), ale většinou to srovnám a uklidím. Když jsem fakt naštvaná, tak prádlo po bytě seberu a všechno dohromady nahňácám do skříně (máme skříňku, kam dáváme oblečení, které zrovna nosíme). On pak nadává, že je to sežvýkané a já odpovídám, že si to měl uklidit sám, když se mu to takhle nelíbí.
Ale asi zkusím nechat všechno ležet...aspoň týden. Snad to vydržím a uvidím, jestli si toho všimne:-)
 Ananta 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 12:41:21)
Nemusí to být nadsázka, přítel je totéž, už jsem odmítla u něho v bytě uklízet a když neuklidí, tak nepřijedu, začalo to trochu fungovat a občas se pochlubí svými úspěchy. Zrovna včera mi popisoval, jak stál v koupelně nad vousy, které tam měl od rána rozsypané na pračce a přemýšlel jestli uklidit nebo neuklidit. Situaci se snažil rozřešit asi 20 minut, z koupelny asi třikrát odešel a pak se zase vrátil, nakonec uklidil, tak se musel pochlubit. Můj spolubydlící má neskutečný bordel ve svém pokoji (pronajímám pokoj studentovi) a jeho úklid spočívá v tom, že každý čtvrtek když odjíždí domů, tak skope všechny věci do rohu a když se v pondělí vrátí, tak je zase rozhrabe.
 Del 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 12:50:27)
háá, a já mám druhý takový exemplář doma ~:-D ale zase méně chápavou tchýni,která by teda neřekla,že udělala ve výchově chybu. Její synáček je taky pěkný bordelář,ale vina je samozřejmě na mé straně, já jsem žena,já to musím vše uklidit, jedno kdo bordel udělal.

A taktéž tato pasivní agrese u nás neuspěla, ruličky na záchodě od toaletního papíru ležely na hromadě asi měsíc, tričko na topení asi 14 dní, pytlík od vánočky klidně týden a pak jsem ještě dostala od manžela výtku,když to vidím,že on to zapomněl vyhodit,proč to nevyhodím za něj? ~a~ Na otázku,kdy on po mě něco uklidil nebo vyhodil se dočkám odpovědi,že taky pořád něco ~t~ což je blbost.

Já nevím čím to je,ale asi to bude prostě v genech mužů,že bordel nevidí
 mamule1 


Re: Klobouk dolů 

(13.11.2009 14:20:59)
Jo to je fakt,moje tchýně je super,ale pokud se týká nepořádku tak za něj můžu jenom.Její syn byl doma vždycky zvyklý uklízet,tak nechápe,proč zrovna ted by se stal bordelářem.I když za dob co jsem k němo,coby přitelkyně docházela domů,si nebylo ani kam sednout.
A u dětí to je podobné.To jsem je zase špatně vychovala a vedla já.Jsem prý moc hodná.I když do nich dnes a denně hučím,jak do hubený kozy ,aby si po sobě uklízeli.Je to marný.Metody typu,hodím všechno do jednoho pytle a podobně nezabírají.Zrovna tak jako,uklidíme to všechno spolu.Stejně jssem na ten úklid zase sama.
Ale po deseti letech už to až tak moc neřeším.Uklízím kdy se mi chce a co se mi chce.Stejně to za mě nikdo jiný neudělá.Tak co.
 jana 
  • 

Re: Klobouk dolů 

(14.11.2009 8:56:30)
Když jsem byla malá, ještě ve školce, tak moje mamka dělala to, že když jsem odjela na nějaký prázdniny, tak mi UKLIDILA. Upřímně jsem to nesnášela, protože to sice vypadalo hezky a úhledně, ale 1) jsem nemohla pořád něco najít 2) jsem postupně zjišťovala, že některý věci doopravdy chybí, a že mi je prostě vyhodila!!!!!!!!!! Samozřejmě ty oblíbený - kolíbku na malinký panenky, která byla perfketní, ale něco se na ní ulomilo, ale dala se pořád používat jako postýlka!!! Prostě usoudila, že je to rozbitý. Tak jsem si pak radši uklízela, hlavně před odjezdama na delší čas, aby mi nezjednávala ten pořádek.
Když jsem jako puberťáci neměly se ségrou ve skříních s oblečením vyrovnáno, tak nám to srovnala - my jsme to nesnášely, že nám leze, nebyl tam binec, jen prostě nedostatečně úhledně složeno, takže jsme to pak udržovaly ne sice v perfektních komínkách, ale tak, aby neměla důvod nám tam lozit. Tak jsme, když se nám v nějaký polici oblečení zdálo trošku nesrovnaný, radši jsme celou polici včas přerovnaly, než když pak někdo přiletí, poskládá to podle sebe, pak se zas nedá nic pořádně najít a všechny nejčastěji vytahované kousky jsou vzadu vespod.
Takže paradoxně bylo účinný to, že nám právě někdo uklidil.
Asi kdyby nám sesypala věci do pytle, vytáhly bychom ve stavu nouze potřebné, nebo taky ne. Prostě co nemáš, bez toho se musíš obejít.
 jana 
  • 

Re: Klobouk dolů 

(14.11.2009 8:49:30)
Ne, myslím, že je to jinak: že tady u nás (i leckde jinde) je výchova, že o domácnost se stará žena a domácnost je (výhradně) JEJÍ vizitkou. To, že je to historický přežitek z dob, kdy žena neměla nic jiného na práci než domácnost, se jaksi zapomíná. Dnes není vzácné, že žena chodí do práce na stejnou dobu jako muž, ale musí se víc snažit, aby obstála, víc lidí se po ní "povozí" - hlavně chlapů, co těžko snáší konkurenci. Často jen ona chodí nakupovat - potraviny, věci dětem, jen ona chodí vyzvedávat děti do školky, do družiny, jen ona chodí s dětmi k lékaři, nezřídka nějaký hormonální a gyneko trable a stresy, a chlap? Rodinu by sám neuživil a ani se mu nechce ani kdyby bylo třeba, pro děti do školky nepůjde, protože by si cestou z práce 10 minut (pěšky!) zašel, doma neudělá NIC, není to přece jeho práce. To, že doba, kdy chlap celý den dřel jinde, žena v domácnosti, je pryč, jim nedochází. To, že on si po osmi hodinách v práci přijde domů, natáhne na gauč, dá si teplou večeři, čeká čistý vyžehlený prádlo, uklizený hezký nazdobený doba a NEHNE prstem, je dnes hodně časté.
Na druhou stranu je dlužno říct, že přibývá chlapů, kteří pochopili změnu doby a na úklidu doma a péči o malinké děti se podílejí, nemají problém nakoupit, uklidit, uvařit, přebalit.
Připadá mi, že obě skupiny, i ten pořádkumilovný, stejně dělají stejné věci: já neznám chlapa, který by neházel do koše nebo na určitá místa v bytě srulované ponožky - neuschnou, samozřejmě. Neznám chlapa, který by poté, co dělá něco v kuchyni, tu kuchyn skutečně uklidil, ačkoli třeba umyje nádobí. A také snad všichni dělají to, že prázdné obaly od čehokoli - mlíko, sýru, salámu, stejně jako slupky od banánu, okurky, nechají na lince - přitom koš mají HNED vedle - nechápu, proč tu prázdnou krabičku od sýra nemůže mrsknout přímo tam (sklápěcí víko, nemusí se moc ohýbat).
A to já mám velkou výhru, protože jednou za čas (zejm. po mé částečné pasivní agresi) chytne záchvat, a doopravdy uklidí nějakou část bytu. Ale přesto, že např. doopravdy důkladně vytře, tak když vytřu já, klidně mi po tom za 2 hodiny projde v botech s uschlým blátem, který se z toho sype. Vždycky to teda není o tom, že neví, co to je za práci.
Pravda ale je, že v porovnání se všema kámoškama mám doma poklad a můžu se spolehnout, že když je něco fakt potřeba, že to udělá. Ale taky holky, mnohdy se moc snažíme ze začátku, a oni si zvyknou. Já taky jedna teplá večeře, druhá, a pak se divil, že jako není teplá večeře (nikdy nebyla každý den). Ale když mi někdy rozverně řekne "mám hlad" a čekal, že skočím a připravím, odpověď byla "tak se najez". Při poznámkách čeho jako jako jsem mu vyjmenovala dost věcí, i kdyby nebylo zrovna nakoupeno. Mezitím se změnil systém, nakupuje obv. on, protože jezdí autem do práce z práce, takže dneska, když remcá, že není co (někdy fakt není moc co), tak říkám "hmm, nějak vázne zásobování" (lístek s nákupem je někde napsaný 3 týdny a byl s prosbou o nákup předán). Já to prostě nějak přežiju. UVařím, ale musí být z čeho. Vzhledem k tomu, že je o dost vybíravější než já, tak já si vždy něco najdu.
S úklidem to samý: obvykle uklízím. Ale občas neuklízím, jeho pohozené věci přehazuju tak, aby se jim nic nestalo, ale způsobem, který vím, že mu bude vadit. Vysoce účinné je pohodit technické hračky tam, kde by se jim něco stát mohlo, on teda je dost citlivý na důležité dokumenty - ale teda pouze svoje, příp. naše, moje zahraniční certifikáty se můžou válet kdekoli a mezi čímkoli, klidně je tam nechá. Kdyby tak našel svoje, tak mě přizabije (toto není u nás norm. stav, ale po rekonstrukci jsem se trochu divila, jak se moje certifikáty, diplomy ap. dostaly ze šanonu, kde jsou uložený ve folii. Do toho ten rekonstrukční binec a prach. Mno.
A někdy předvádím, jaký to je super, neuklízet a pohazovat věci: dělám to se svýma. Časem to přeroste do stavu, kdy mu můj nepořádek vadí. Na to říkám něco v tom smyslu: jak to, že ti vadí můj nepořádek, když tvůj ti nevadí. Nebo "a ty máš věci uklizený". On mi věci do skříní neuklízí, ale chodí kolem toho nervozně a pak mu to vadí (musí se nakupit). A já se chovám jako že pohoda a co na tom má, jsou to moje věci, taky tady bydlím a co se mu jako nezdá. Oni to někdy jinak než modelem prostě nechtějí chápat. Nakonec mě většinou už prosím, jestli bych mohla trochu uklidit. Pak se většinou udělá úklidová akce, kdy si každý uklidí svoje a o společné práce se dohodově podělíme. Faktem ale je, že přeci jen to má rád doma hezký a nepořádek dokáže vnímat. Ale taky bych ho v životě nedonutila, že si jako věci dává na své místo. Naopak jsme se dohodli, že pracovní kabelu bude nechávat v předsíni - furt ji nosí až do kuchyně, jednak je válená kdovíkde a hlavně ji dává vedle své židle tak, že já když jdu k oknu nebo do špajzu, tak se o ni často málem přizabiju.
 PetraK 
  • 

Re: Klobouk dolů 

(11.11.2009 9:58:42)
Nevím, s jak velkou nadsázkou je tento článek psaný, ale můj manžel takový JE!!! Lžičku od kávy nechá na parapetu, šálek na komodě, papírky od čokolády na sedačce, na zemi ... prostě kde co upadne, tam to leží!!! O prádle nemluvě :-(
Bydleli jsme s jeho matkou, takže veškeré moje snahy skončily jejími poznámkami o tom, jak jsem na něj zlá...no ano, ona je alkoholik, tudíž zpitá spala nebo dělala svinčík milionkrát horší, a za střízliva se snažila vše dohnat a chtěla být za hodnou. Manžel ji měl prokouknutou, leč pořádku se nenaučil.
Po osamostatnění jsem udělala něco podobného jako pisatelka článku. Třeba jsem vytrvale kopala špinavé prádlo pod postel, před kterou ho zanechal, a neprala jsem!! A na dotaz, kde máme moje čisté ponožky, jsem odpověděla, že MY máme moje ponožky v zásuvce, kde je mají ONI nevím... Pomohlo, tak na měsíc. :-D
Syna cepuju jak se dá, ale vidí to u táty, takže střídavě oblačno. Ale Blani, takoví muži skutečně EXISTUJÍ!!!
 JBB 
  • 

Re: Klobouk dolů 

(12.11.2009 22:53:05)
Ani bych neřekla, kdo to má doma, víme svý:-))
 Zuuuza 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 10:58:57)
Tak to bych asi psychicky neustála. Ještě že je manžel celkem pořádný. Nádobí po sobě dá do myčky, špinavé prádlo do koše v koupelně, odpadky do koše, oblečení do skříně... Takový bordelář by mě totálně zničil ~t~
 Bublin 


Re: Klobouk dolů 

(10.11.2009 12:08:26)
Konečně vtipný článek bez trapností...bylo to čtivé.Jen jsem nepochopila, jestli tu nabíječku schoval fakt schválně?
Dělala jsem podobný pokus-např. jak dlouho zůstane nevynešený koš (vzdala jsem první, když zápach dosáhl jisté úrovně), jak dlouho zůstane neumyté nádobí (též jsem vzdala), sporák...
 Michaela Pecharová 


Re: Klobouk dolů 

(11.11.2009 17:14:56)
Prvě jsem dostala inspiraci ~t~
Všechny neuklizené věci jim budu házet do jednoho pytle ~y~ Třeba je to naučí ~p~
 Lenka, 2 dospělí synci 
  • 

vlastní zkušenost 

(14.11.2009 16:09:15)
žiju s dospělými syny v jednom bytě a když neuklidí své věci a nevynesou koš nebo neumyjí nádobí, každému to roznesu do jeho pokoje.. To by člověk nevěřil, jak tohle kráááásně funguje...
 marketkau 


Re: vlastní zkušenost 

(15.11.2009 10:31:52)
Jo, tohle funguje. Kamaradka, ktera ma dva uz dospely syny, nepredstavitelny a hodne odolny bordelare, jim ten jejich bordel musela nahrnout do postele, pak teprve si uklidili...
 Lenka, 2 dospělí synci 
  • 

Re: vlastní zkušenost 

(15.11.2009 19:45:40)
tož tak statečná nejsem, do postele nee.. brrr, ale i tak to stačí, zavřu ještě dveře, abych ten jejich svinčík neviděla, a je mi dobře :-)
 7kraska + jedna 


Ja jsem mu jeho vlastni binec na stole.... 

(10.11.2009 8:39:00)
....a v policich s casopisy/papiry a v jeho pracovnim koute sama krasne uklidila, zaradila do poradacu atd., kdyz byl na sluzebni ceste. Jeste nyni po 5 letech na mne krici, kdyz si na to vzpomene. Od te doby si jeho veci nevsimam. Ale uz se chystam, ze mu vybuduju pracovnu a tam mu vsechno presunu a budu i nadale presunovat.
 Aneka_ 


Jak bych ráda 

(10.11.2009 8:42:24)
našla věci pohozené tam, kde jsem je upustila. Utopie! Můj muž má podivnou úchylku sklízet stále a sklízet vše a vyhazovat vše to, co JEMU příjde na vyhození. Takže nejenže mně tím už za ta léta se*e, nejenže nemohu nic najít, dostala jsem se do fáze, kdy mám nutkání sklízet, aby manžel neřekl-jako dítě a sklízet před jeho nutkáním sklízet. Pravda, je to hoch čistotný(jak na co) a o bordel v kuchyni se nemusím starat, neboť jak on sám říká, mám myčky dvě, jednu neekologickou a jednu méně neekologickou -manuální,ale soužití je někdy na vraždu.
Navíc, dalo by se to pochopit, byla-li bych bodelář, což nejsem. Ale zase máme byt stále jako po vánočním úklidu.
 Bibia 


Re: Jak bych ráda 

(10.11.2009 9:22:07)
ježííííš, to znám. Někdy jsem nanervy z toho, jak je pořád uklizeno :-)
 Horama 


Re: Jak bych ráda 

(10.11.2009 9:36:26)
Nejlepší je, když dotyčný sám bordel produkuje, ale jakákoli věc kohokoli jiného mu vadí. Také máme v rodině takový případ. :o)
 Osamělá 


Re: Jak bych ráda 

(10.11.2009 13:18:45)
Tohle dělá přesně můj muž. Svůj i dceřin bordel ignoruje, ale za můj remcá ~o~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Jak bych ráda 

(11.11.2009 12:06:56)
tak to můj muž, když ho to jednou za uherský rok popadne, začne uklízet v nějakém šuplíku nebo skříni..... bohužel uklízí tak, že dotyčné předměty už nikdy nenajdu. Prostě to dá na nějaké jiné (podle něj vhodnější) místo, bohužel pro nás všechny, si nepamatuje na jaké...

Říkám mu "Likvidátor", podle toho kufříku, co měli Návštěvníci... co popadne, to prostě zmizí...
 Hilly 


U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 8:53:13)
Tohle je snad nejlepší a nejvtipnější článek, co jsem tu za poslední rok četla...Smála jsem se, až jsem se za břicho popadala.:-)
U nás by ovšem byla pinta jiná..Tchán s tchýní by přišli na návštěvu a potom by mě škaredě pomluvili, že jsem prase já. Domácnost je vizitka ženy, že...
Můj manžel je něco podobného, jak onen v příběhu. Když se naštvu, všechno mu nosím na hromadu.Až je z toho po čase snad metr vysoká hromada.Nakonec to uklidím sama. Když jsem ještě bydlela doma, tak jsem tátovi neuklizenou vrtačku či jiný bordel prostě vzala a hodila či hezky zastlala do postele...To jenom ale v pár vyhrocených případech, zuřil potom děsně.

Na toto je jediný trik..vymezit manželovi v bytě vlastní prostor, skříň, pracovnu, nějaký kumbál...kam mu budeme neuklizené věci z bytu snášet, ať si je někdy protřídí a uklidí.
Manžel má taky edxtrémně pořádnou maminku a to je možná chyba, zvykl si, že už jeho nepořádek nevydržela a uklízela po něm...já svému dítěti do pokoje tak od šesti let lézt nebudu...buď si tam uklidí, nebo bude ŽÍT V BORDELU!!!
Howg;-)
 Lída+2 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 9:05:06)
Jo taky to tak dělám...dětem meju okna v pokojíku akorát už asi 3 roky~t~ je jim 8 a 11let~;)
Zavelím uklidit, když neuklidí..jejich problém...když stírám...řeknu setřu Vám taky,ale nikde nic nebude a vysajete mi tam předem...a dětičky kmitají,aby náhodou nestírali sami...~;)

Manžel má jen období uklízení a neuklízení....po malování 1/4 roku odkládal práci na 2 hodiny....asi čekal, že ty lejstra uklidím já...to se zmílil..vysávala jsem okolo nich~t~
 Hilly 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 9:10:02)
~t~Má to jeden háček, musí být doma dost pokojů.:-) Jak je málo místa, tak i jen jeden bordelář může být pro čtyčlennou rodinu fatální.~:-D

 Lída+2 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 9:19:00)
no to mi povídej...máme 2+1 a 58metrů čtverečních....~n~

Ale právě kvůli tomu manžela sprdnu každou chvilku......má problém vyhodit...tu tepláky....tu košili...tu šortky....s odůvodněním..to si ještě vezmu...neber mi to....a já o víkendu vyperu...kompletně a on mi to v pondělí ráno nahází do koše.....takže to si pak poslechne...už to moc často nedělá~t~
 Hilly 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 9:28:48)
:-)Jo, jo, "to si ještě vezmu", "to budu ještě potřebovat", to jsou klasické fráze na které jsem už opravdu alergická.~o~
Kdy že to bude potřebovat?Třeba oblek do práce za necelých 16 hodin? Takže celou tu dobu se to bude válet uprostřed kanape a já kolem toho budu uctivě poposedávat?
Nebo nechutně posmrkané kapesníčky zastrčené pěkně po jednom v řadě mezi matrace gauče?Ty by mohl potřebovat třeba za půl roku až uschnou, že??!!!~o~
 Horama 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 9:40:10)
~R^
 Lída+2 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 14:51:28)
On to snad manžel četl....šortky zmizeli~t~~t~~t~
 petru 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 9:28:53)
Hilly, vystihla jsi mé pocity.
Když je u nás něco, co bych přenechala na práci manželovi a leží to i týdny, tak je to moje chyba. Moje tchýně hledá chyby také jen ve mně, ale že by její syn byl v otázce úklidu "špatně vychovaný" to ji nenapadne. A to sama přiznala, že radši po synech uklidila, než by to chtěla po nich.
Docela se mi líbí ty metody s hromádkama nebo hromadama???? Jen se bojím, kdyby pak děti někam potřebovaly jít, že už by tam mohlo být všechno potřebné oblečení. Ale asi to zkusím.
 Lída+2 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 10:31:11)
hromádky mě zaujali...až mě zase vytočí...udělám jim hromádku...jednu společnou~t~~t~,aby se měli v čem přehrabovat~t~
 Horama 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 9:38:40)
A jaké řešení navrhuješ v malém bytě? Manžel má "odhazovací komodu" - všechno, co má nanošené, by se mělo objevit na ní. Komoda je plná a zbytek plochy bytu je taky rovnoměrně pokrytý lecčím. Někde to funguje, někde ne. :o)
 Hilly 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 10:22:37)
:-)Hujko, v malém bytě? Chichi, zatnout zuby a uklízet za celou rodinu ~t~ Jiné řešení nevidím, pokud nechceš žít do konce života na smeťáku.~;)...Nebo si pořídit klapky na oči, nebo hodně poškrábané a neprůhledné brýle a dýchat jen pusou...taky jsem zjistila, že zabordelený byt vypadá lépe při svíčkách..ale aby přes ně potom manžel nehodil třeba sako se zastrčenou zpávou z výjezdní konference a ono to neblaflo~;)...No každá rada drahá, asi ti neporadím~;)
 Amálka, 2+2 


nečekaná návštěva 

(10.11.2009 14:13:41)
A jak to u Vás vypadá, když se objeví nečekaná návštěva... můžete je bez obav pozvat dále...
Já mám pocit že u nás jen okolo vánoc a velikonoc
~q~
 Ecim 


Re: nečekaná návštěva 

(10.11.2009 14:14:47)
Toto je jeden z důvodů, proč zásadně nechodím na nečekané návštěvy - ani k nejbližším příbuzným ~:-D.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: nečekaná návštěva 

(11.11.2009 12:10:16)
naopak, aspoň člověk vidí, že to je všude stejné, a nemá z toho takové komplexy a depky...

nesmíš si ovšem chodit na návštěvy k superhospodyňkám, které mají pořádek i během malování....
 Ecim 


Re: nečekaná návštěva 

(11.11.2009 12:40:19)
Martino, on nepořádek je pouze JEDEN z důvodů, proč nikam nechodím neohlášená. Říkám si, že nikdy nevím, do čeho přijdu, že ti lidé mají třeba nějakou práci, někam se chystají, hádají se, mají blbou náladu apod. Prostě abych neviděla a nedozvěděla se věci, které vidět a vědět nechci.
Jednou mě přišli navštívit kamarádi ve chvíli, kdy jsem hladová jako vlk usedala ke slavnostní večeři. Přiznám se, že prvních 10 minut jsem nebyla ráda, že přišli. A kdybych o jejich návštěvě věděla předem, tak bych se na ně nachystala a těšila se na ně. Připomíná mi to citát z filmu Čas dluhů: "Nemám ráda překvapení, protože i na příjemné věci chci být připravená". :-)
 anemon 


Re: nečekaná návštěva 

(10.11.2009 14:33:53)
nejbližší příbuzní mohou neočekávaně, nestydím se, mám čisté svědomí, neflákám se - třeba na netu ~y~ že, ostatní se objednají, jeden den mi stačí, uklidím hračky, uvařím, manžela donutím přemístit jeho důležité věci na méně frekventované místo a to koukám, jak je u nás hezky
 jana 
  • 

Re: nečekaná návštěva 

(14.11.2009 9:21:30)
Nečekané návštěvy zbožňuju. Zejména, když je to větší rodina a "za hodinu se stavíme u vás na oběd" nebo "za 20 minut jsme u vás, neměli jsme oběd, dali bychom si třeba pizzu" . Manžel se nemohl rozhodnout, zda pro ni běžet ci neběžet, tak jsem mu řekla, jak chce, ale že jedou okolo a můžou se tam stavit sami. Nerozhodl se, byla neděla odpoledne, 15 hodin. To u nás už po obědě, navíc nevařím, v pondělí mají všichni oběd jinde, zbytky nebyly. Měli jsme jen kafe a slaný tyčinky a oříšky. Tak dostali to. Dala jsem všechno, co jsem zrovna doma měla. No a světe div se, seděli hodinu jako na trní, hladoví, dali si kafe, a po hodině odešli na jídlo do místní pizzerie. Velice účinné. Když se někdo neohlásí, nemůže očekávat servis. Když se ohlásí, má ho. A dělám mezi tím co největší rozdíl. Nějak těch neohlášených návštěv ubylo.
Když jdu neohlášeně nebo málo dopředu se zeptám, zda se mohu stavit, nečekám ani uklizeno, ani uvařeno, ani že mi předloží nějaké jídlo. Předpokládám, že doma asi budou mít čaj nebo kafe. Ostatní mít už nemusí.
Jinak já mám teda ve zvyku na návštěvu něco vzít, takže třeba oplatky nebo tak donesu já, čímž je vytrhnu z případného "problému", že by mi neměli co dát.
Ale protože já jsem si těch neohlášených návštěv užila, nebo takové telefonáty z cesty "za hodinu jsem u vás" od člověka, který vyjel před 4 hodinami, tak už na to kašlu. A když by se stalo, bez problému je vyhodím s tím že "nemám na vás čas, sorry". "Hmm, s vámi nikdo nepočítal, právě jsem na odchodu" atp. Nejsem povinna sedět doma a čekat, až někdo přijde. Pokud budeš pořád uhýbat, lidi si zvyknou, že k Tobě můžou chodit kdykoli, je to v poho a ještě dostanou najíst. Tak když pak mají hlad, jdou k Tobě. Jaký si to uděláš, takový to bude.
Samozřejmě něco jinýho by bylo, kdyby mi někdo volal, že projížděl naším městem, ujel mu spoj a do rána nic rozumnýho nejede, jestli by třeba mohl přespat - tak to potom první poslední. Ale takový člověk by stejně dopředu zavolal.
Je to stejně zvláštní, že moji příbuzní se všichni ptají, zda by mohli přijet, zda se nám to hodí, někteří i zda to manželovi nebude třeba vadit, moji kamarádi se všichni dost dopředu domluví a ještě se ptají, co mají dovézt/donést, zatímco manželovi příbuzní se u nich doma "přece nemuseli hlásit" - ale u nás doma není u nich doma a já nejsu důchodkyně, který se doma pohybuje 25 lidí, takže jestli se ještě 1-2 objeví je jedno. Nicméně od té doby, co jsem se naučila odmítat samozvané a hlavně se nestresovat tím, co jako s neohlášenou návštěvou, která se nehodí, tak je to v klidu. Taky jedna taková přišla skoro v 22 hodin večer, tak jsem se s ní pozdravila, omluvila se, že mám práci, pak že jdu spát. Já se neptala ani na ten čaj. Manžel to dovolil, dobře, ale tak ať se teda stará. Já měla - opravdu - jiný program.
 atisa 


Re: nečekaná návštěva 

(14.11.2009 11:41:57)
naprostý souhlas!
Nesnáším samozvané návštěvy, ale také sama nikam nelezu bez ohlášení. Takto letos z jara, rozdělaná střecha(rekonstrujeme baráček, kde 17 let nikdo nebydlel)a manžel má telefon a za chvíli řiká já ti zapoměl říci, že přijedou naši(ještě táhli tchána bratra), za 3 min jsopu tady...Já na infarkt, bylo vidět, že se mi to nelíbí, prolezli celý barák od sklepa na půdu a nakonec tchýně řiká, že by v létě přijela na týden. A já na to:sami bydlíme v chatě, nemáš tu kde spát, ona: postavím si stan, já: jsme v horách, tady je zima poránu i v létě, nemůžeš spát ve stanu, ona se nafoukla a po celém příbuzenstvu roznesla, že si žádné návštěvy nepřeju. Ale aspoň je klid!!
 Hanka 
  • 

Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 14:29:23)
S dětmi praktikuji "odhazovací koš". Prádelní, velký. Když se něco povaluje, houknu, ať to uklidí, pokud se nic neděje, mrsknu do vyčleněného koše. Pak se v něm hrabou a hledají. Koš má navíc tu výhodu, že ho v případě příchodu návštěvy popadnu a zašoupnu do ložnice, a když je plný, počkám, až se usadí u konferáku k TV, a postavím ho pěkně před ně k probrání. Většinou aspoň něco ubude :-)
 anemon 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 14:36:08)
~R^ super metoda, to zkusím
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(11.11.2009 12:09:01)
musíte koupit novou komodu, aby bylo na co odkládat ~t~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(10.11.2009 10:49:19)
to máš pravdu, domácnost je vizitkou ženy. Když mí hošánci udělají binec (mám 3, takže si umíte představit), je to můj problém... A to byl manžel původně (prý) velmi čistotný a pořádkumilovný. Tvrdil mi například, že neutřené nádobí, je špinavé nádobí... tak ho pro jistotu ani neumyje. A do myčky se špinavým hrnkem taky pořád netrefí.

Ale je fakt, že jsem ho (velmi pracně) odnaučila pohazovat po bytě trencle a ponožky...

Akorát mě nedávno vytočil do vývrtky, když mě požádal, abych vždy, když dám na WC nový toaletní papír (zajímavé, že to vždy vyjde na mně..), tak abych byla tak laskavá a připravila ho na používání (když je ještě "zalepený"). No neskutečné ~o~

O binci na pracovním stole ani nemluvím. Dodělává VŠ a má ještě druhou programovací práci, takže jeho pracovní stůl je zavalen důležitými papíry s poznámkami... bohužel je jeho pracovní stůl v kuchyni a správně bychom na něm měli jíst...
 Jedůfka / 99,00 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(11.11.2009 8:54:49)
Tak to je naprosto přesné. Když už se na ty krámy všude okolo nemůžu dívat, snesu je všechny na hromadu k manželově posteli - bohužel jinde není prostor. Takže naše ložnice neustále vypadá jako skladiště, ale pořád lepší, než celý byt. A co se týče dětí - dva kluci - zdá se, že na tom budou stejně, ale přesně jak píšeš. Od cca šesti let jim do pokoje nelezu. Když už ty hromady ze stolu padají, zavelím k úklidu pod vyhrůžkou zákazu televize či počítače. Škoda, že něco podobného nejde použít na manžela.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(11.11.2009 12:11:32)
ale jde... jen musíš být trošku nápaditější... a vyhrožovat až po 22. hodině ~t~
 Marie 
  • 

Re: U nás trochu jiná pointa 

(13.11.2009 12:11:44)
no tak u nás jsem to vyřešila bednou od banánů. :D Jednou jsem upozornila na binec a pokud to nepadlo na úrodnou půdu, šup a bylo to v bedně. Tam si mohla rodinka přehrabovat. Stejná metoda na tři osoby a jiné výsledky.:D Manžel se časem aspoň trochu převychoval a snaží se, je velmi "šťastný" když najde něco mého a může to odhodit do bedny s patřičným komentářem a pochlubit se dcerám jaká jsem bordelářka. Jedna dcera se takto "vychovala" naprosto k pořádkumilovnosti, a to zvlášť teď když už je vdaná má rodinu, no a druhá dcera také vdaná ale bezdětná se svým manželem žijí v bohémském svinčíku a nějak jim to vyhovuje. Jednou za čas když už ten binec obtěžuje i je t vyhlásí úklidovou pohotovost a vrhnou se na to oba. Pravda je že jsou to náramní pohodáři, jenom se hrozím až se jim jednou narodí děti.
 jana 
  • 

Re: U nás trochu jiná pointa 

(14.11.2009 9:07:40)
A potřebuješ tchána s tchýní? Já bych jím jednou jasně řekla, jak to je, kdo můžeš pochopit, pochop. A dál, pokud usoudí, že seš prase a je to u vás hrozný, nebudou tam chodit. Čímž se možná získá výhoda. Nebo to můžeš pak přehrát u ní, když nebude mít uklizeno a něco okomentovat. Taky může být účinný, že si uvědomí, že není dokonalá.
Moje tchýně sekýrovala všechny tak dokonale, že to mají jedno velké loutkové divadlo - a protože já nemám povahu na to, abych se sebou nechala takto jednat, tak jsem po počáteční velké snaze o velkou zdořilost usoudila, že jakékoli snahy jsou nejen zbytečné, ale našemu manželství škodí, tak jsem sice zachovala maximální možnou zdvořilost, ale zaujala jsem stanovisko "ještě jednou tohle a bude následovat, pokud bude hnusná, tak jí normálně od plic něco už řeknu, předevšema, co na tom, že se mnou pak třeba nebudou mluvit? Jedině výhra. Víš, co bylo zvláštní? Jak jsem přehodnotila vnitřní postoj, chovala se pak vždy tak, že jsem nikdy k realizaci drsnějšího přístupu neměla vůbec nutkání, oni to ty lidi cítí. Takže to chce se nebát a říct si "když udělám toto, co z toho bude?" Hodně lidí se strašně bojí, že by s nima příbuzní nemluvili - ale že jsou to lidi, kde místy není vlastně oč stát a přátelé jsou výrazně lepší volba, nedokážou přijmout. Podotýkám, že jsem zastánce dobrých a srovnaných rodinných vztahů, ale někdy to prostě nejde, nechce-li si člověk např. ve svém vlastním domě nechat diktovat pravidla od svých vlastních neteří. Radši budu za zlou tetu a budu mít pokoj. Přitom z tý samý rodinny od jiného sourozence mě podobně starý děti vyhledávaj, takže to asi nebude výhradně mnou.
 atisa 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(14.11.2009 11:01:47)
U nás by byla pointa zřejmě to samé, tchýni ani nanapadne, že by někde udělala ve výchově chybu.
Já se obdobnými pokusy, snažím muže převychovat již 8 let, ale zatím marně. Vždy po několika dnech již nervově nevydržím, byt pak gruntuji dva dny, popadne mě záchvat vzteku a řevu...Výsledkem je, že s mojí drahou polovičkou to ani nehne, naopak ta divná jsem já.
Má někdo recept co s tím?
 Grainne 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(14.11.2009 11:29:36)
atiso, smiř ses tím, že tchýně prostě nevychovávají své syny k potřebám budoucích manželek. Takže zapomeň na tchýni a hledej jiné možnosti řešení.
 Grainne 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(14.11.2009 11:30:16)
atiso, smiř ses tím, že tchýně prostě nevychovávají své syny k potřebám budoucích manželek. Takže zapomeň na tchýni a hledej jiné možnosti řešení.
 atisa 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(14.11.2009 11:53:45)
grainne, já vím, jenže tu bedničku v obýváku dokážu objet třeba 5x, pak se ve mě něco vzpříčí a vyrazila bych to vše i s ním!!
Prostě občas chápu, že je to JEN chlap, ale občas je toho na mě moc. A hlavně dodnes vidím babču, jak v 83 letech skáče kolem 54letého syna, moje máma 10 let okolo něj skákala až se rozvedli a já se pomalu také řítím tam, kde jsem nikdy být nechtěla...
Jinak díky za Vaše příspěvky, ráda je čtu.
 Grainne 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(14.11.2009 11:59:15)
atiso, já tě sice hápu, ale nemá smysl svalovat vinu na tchýně, ostatně, můj manžel je typickým produktem patriarchátu a to ve všech aspektech. Ráno mu maminka chystala snídani, sestra svačinu a babička nahřívala bota a děděček bouchal do stolu.
Stačilo dát najevo, že tyhle blbosti prostě nežeru a na rovinu, proč jsem něco neudělala, říkám, že se mi nechtělo.
Když je třeba, prostě si ty role prohazujem dle potřeby. Kdybych brala v potoz výchovné vlivy, patrně bych toho chlapa zabila a zakopala.Ví, že mu to neprojde, tak to nedělá.
 Ecim 


Re: U nás trochu jiná pointa 

(14.11.2009 18:01:16)
Grainne, když moje maminka bratra celé dětství a dospívání učila různé domácí práce včetně úklidu, tak velmi často říkala: "Musím si s tebou dát práci, aby mi jednou snacha nenadávala." Takže jsou i výjimky ~t~.
 Markéta 
  • 

menší bordelář 

(10.11.2009 9:11:15)
Tak tak velký bordelář můj muž není. Ale oblečení také nacházím poházené po bytě. Řeším to tím, že jsem v šatně (komora bez oken a s policemi - zaplať pánbůh za ní), kde má oblečení jen manžel, vyhradila jedno místo, kam vrším všechny věci, které se kde válí. Když občas prohodí "proč sem dáváš ty ponožky, ty jsou špinavý", odpovídám, že tam dávám všechno, co najdu po bytě. A je-li něco špinavé, patří to do koše. Nebudu očuchávat kdejakej kus oblečení, jestli je ještě použitelnej nebo ne. Ale musím uznat že tak jednou za tři dny to manžel probere a špinavý věci sám odklidí, takže v komoře není nijak zatuchlo :-)
 Lavina 
  • 

Nedávám... 

(10.11.2009 9:11:16)
...není potřeba! To, co jsi popsala (byť velmi humorně) by moje nervová soustava nezvládla. Takže klobouk dolů:-)
 Horama 


Kde se to dá podepsat? :o) 

(10.11.2009 9:34:32)
Když si odmyslím závěrečnou pointu s příchodem "tchánovců", můžu se pod to klidně podepsat a nikdo nic nepozná. :o) Zvažuju, že to, co popisuješ, je součástí nastavení "standardní muž" a že přeprogramování je pouze za příplatek. A protože obvykle nakonec vyhodnotíme jako významnější spíš funkce "hrdý otec" nebo "schopnost vzájemné opory", je ženám (ne všem, ale jejich podstatné části) souzeno navždy procházet bytem, sbírat odpadlé předměty a přesouvat je na místa jim určená.
Můj přehled za dnešní ráno: přemístění dvojích spodek do koše na špinavé prádlo, odpojení dvou nabíječek (bez mobilu na konci) ze zásuvky a úklid do šuplíku, sebrání tří šroubováků, jednoho kladiva a nože ležícího ostřím vzhůru z podlahy a jejich přesun do krabice s nářadím, odklizení třech vydání starých novin a jednoho časopisu 100+1 z plochy gauče do poličky na noviny a časopisy, vložení mléka, másla a sýra zpět do lednice, zavázání sáčku s pečivem, uzavření sklenice marmelády, odnesení deodorantu z kuchyňské linky do koupelny, přinesení skleničky s džusem z koupelny do kuchyně, vyjmutí návodu k sestavení komody z kočárku a vyhození do koše (komoda je sestavena). Byt sice není kompletně ve stavu uklizena, ale blíží se snesitelné situaci, takže dále na to kašlu. :o)
Dají se identifikovat i dobré zprávy: manžel má patrně nabitý mobil, tak bych se mu v případě nouze mohla dovolat, evidentně snídal, komoda sestavena, používá deodorant, převléká se do čistého prádla.
P.S. Taky jsem se kdysi pokusila o "pasivní agresi", ale nic moc, povolily mi nervy dřív než manželovi (ač tehdy byl ještě jen přítel). Mohu i potvrdit, že pokud jeho věci nepřesouvám, podezírá mě, že jsem je přesunula. Pokud je přesouvám na jejich standardní místa, stejně je tam nehledá a automaticky se ptá, kde je má - rozdíl je v tom, že za této situace to alespoň já vím.
Ještě že toho svého chlapa mám. :o)))
 zemanka-4kluci+manžel 
  • 

Re: Kde se to dá podepsat? :o) 

(10.11.2009 13:09:51)
Moc ráda se přidávám k příspěvku a pouze dodávám,že kdybych prý věci neuklízela,tak by se lépe našly...Já jsem vpodstatě sběrač:jdu si udělat kafe a cestou seberu MP4,1ponožku,ohryzky od jablek.Jdu na záchod a vycházím i s 8!!!roličkami od toalet.papíru.Mířím si umýt ruce a nejdřív:odstraním vousy,uklidím Solvinu,umyju si ruce,umyvadlo,seberu mokrý ručník.Když konečně odpočívám,tak si otřu stůl v jídelně,abych se nepřilepila(předtím samo odnesu talíře a hrnky)Pokud se chci natáhnout:deka je scumlaná na zemi,z ní vypadne pár čokolupínků(někdy nejsou ani namočené),kelímky,obaly,snítky od vína a hlavně oblečení,sbírám v pokojíkách.Mohla bych pokračovat...Taky jsem stávkovala,ale riskovala jsem sociálku!Ted tiše doufám,že se jednou ožení.......
 Grainne 


Re: Kde se to dá podepsat? :o) 

(10.11.2009 13:15:47)
zemanko, soucítím s tebou, ale obávám se, žes to sem ani neměla psát. Matky dcer patrně vydají tiskové prohlášení negativně vyznívající vůči matkám všech synů na světě.~t~
 zemanka-4kluci+manžel 
  • 

Re: Kde se to dá podepsat? :o) 

(10.11.2009 13:30:30)
Myslí,že i matky dcer jsou na tom velmi podobně,ale nechci domýšlet ty fatální následky...2naši nejstarší už se jednou odstěhovali,ale pronájem byl moc drahý,tak zase tradááá zpátky.No,vzali jsme je i když manžel už oslavoval:ponožky jenom jeho(nechali mu vždy v jeho šupleti pouze od Vietnamců),boty tam kde je zul(mají všichni stejnou velikost),trenky....Tak jsou zase doma.Pravda,moc se tu nezdržují,jenom vyžrat lednici,převléknout a pryč.Známí,kteří mají dcery jsou na tom stejně-vlastně hůř-mě totiž spodní prádlo zůstává,boty jakbysmet a ani šminky nemizí.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Kde se to dá podepsat? :o) 

(11.11.2009 12:14:55)
s tou sociálkou jsi mi připomněla scénu z Vyprávěj, kdy Evě dorazila kontrola ze sociálky a ona chudák před zkouškama lehce nestíhala... Tak jí vyhrožovali, že jí mohou odebrat syna... (Teta, bývalá uč. z jeslí, potvrdila, že se to tak prý dělávalo) ~t~ tak to bychom byli už dávno bezdětní a zavření na galejích ~z~
 anemon 


Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 9:38:06)
i Richard se jmenuje, jednou za čas (před návštěvou) všechny jeho pohozené věci odnesu vedle jeho postele, statečně je překračuje...
Já nejsem tak tolerantní, hodně a často kvůli tomu křičím, ale on to nevidí, jeho otec si řekne i o přinesení vody k pití...
Hodně jsem s tím bojovala po císaři, kdy mi docházely síly, vím, že se snažil, on bordel opravdu nevidí...
 Horama 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 9:45:22)
Když jsem přišla z porodnice po císaři, rozbrečela jsem se mezi dveřmi, když jsem viděla byt. Jak po výbuchu pumy. Paradoxně to bylo způsobené v důsledku pokusu manžela uklidit. On utřel prach, vyluxoval, umyl okna, přečetl si návod k pračce a vypral a usušil plinky (neměla jsem to hotové, protože jsem porodila měsíc před plánem). A jak prováděl tenhle úklid, věci, které použil, nechal tam, kde mu odpadly od ruky - vysavač v obýváku, špinavý hadr, sušák s plínami uprostřed (už pár dní byly suché), k tomu všude jeho čisté a špinavé oblečení a v kuchyni špinavé nádobí. Když jsem se o něco později uklidnila a srovnala si v hlavě, že to je jen důsledek dobrého úmyslu, ten brek mě přešel. :o)
 Ecim 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 12:34:30)
Jak tak čtu článek a diskusi, tak mám pocit, že můj manžel je miliónový. Na mužského je fakt hodně pořádný. Z porodnice mě po prvním porodu pustili o den dřív a doma byl hrozný binec, protože manžel nestihl uklidit. Když jsem viděla, jak to tam vypadá, tak jsem se šíleně vytočila a měla sto chutí udělat HROZNOU scénu. Pak jsem si ale vzpomněla na to, jak krásně se manžel choval celé mé těhotenství i při porodu, vztek jsem s vypětím všech sil potlačila a s manželem to probrala, až když jsem se uklidnila.
Jsem HODNĚ, ale fakt HODNĚ uklízivá. Ale on pořádek fakt není všechno ~s~:-)
 Horama 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 12:40:13)
Já tedy fakt moc uklízivá nejsem (zřejmě důsledek výchovy, kdy jsem celé dětství trávila víkendy doma a pořád něco uklízela), ale mám své hranice. :-) Nemám ale chlapa špindíru, jen chlapa chaotika.
 Ecim 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 12:47:37)
Manžel taky není špindíra, když mu řeknu, tak umí nacídit celý byt skoro tak jako já ~t~, jen také občas nechá někde něco rozházeného, ale ve velmi únosné míře :-).
 Ecim 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 12:44:40)
Tuto sobotu jsem zase měla PARÁDNÍ ÚLET. Zavřela jsem se do ložnice s žehličkou a hromadou prádla a manželovi nechala oba chlapečky a bordel v kuchyni po složitém obědě. Když jsem se za hodinu a půl vrátila, tak jsem objevila manžela, spokojené děti a vzorně uklizenou kuchyň. A povídám: "Šikovnej tatínek, tak krásně uklidil kuchyň!" ~t~ Pak mi došlo, že pochválit je sice fajn, ale že přeci jen by bylo dobré s manželem mluvit úměrně jeho věku ~t~. Na svou obhajobu dodávám, že tímto způsobem neujíždím zas tak často (zatím) ~t~. Ale raději se budu víc kontrolovat ~t~.
 Horama 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 12:46:42)
Ale byl to šikovnej tatínek, viď?! ~t~
 Ecim 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 12:49:18)
Když jsme byli s manželem ještě kamarádi, tak párkrát řekl, jak je důležité, když žena umí muže pochválit. :-) Já jsem s ním v ten okamžik ale mluvila stejně, jako kdybych za něco chválila naše dva mrňouse ~t~ Mohla jsem se pak sama ze sebe uválet smíchy ~t~~t~~t~~t~
 Ecim 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 12:56:04)
Moje maminka má pocit, že od té doby, co jsem se svým manželem začala chodit, mu rapidně vzrostlo sebevědomí. ~t~~t~ Čím to asi tak může být? ~t~~t~~t~
 Horama 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 13:01:23)
Z jiného soudku: Můj manžel se teď občas začíná titulovat "ošklivý tatínek". Je to pokaždé, když s malou něco provádí a ona u toho usedavě pláče. (Což je u sedmiměsíční princezny docela úctyhodný rozptyl věcí.) Úžasně se to poslouchá. "To je ošklivý tatínek, nepodá toho dudlíka a ještě tě namočí do studený vody. Ani si to nezkontroloval. Fuj." Proti tomu je tvoje pochvala vyspěle intelektuální. ~t~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Píšeš o mém muži 

(11.11.2009 12:18:47)
tak já musím přiznat, že po obou porodech byla domácnost vypiglovaná včetně oken... a to on sám!
Dokonce i během šestinedělí, kdy se mnou byl doma, byl pořádek, ale to jen proto, že jsme na to byli dva a fakt se snažili, aby to u nás mělo miminko hezké...
Ale pak se vrátil do práce a nastalo to obvyklé - to se udělá potom, tohle ještě budu potřebovat apod....

A já se taky nehodlám zbláznit, nejsem otrokem své domácnosti a relaxaci si představuji jinak, než kvapík s prachovkou v ruce... takže všechno přiměřeně, návštěvy prosím, aby se hlásily dva dny dopředu a když je nejhůř, tak si vyndám čočky z očí, přesně podle hesla - co oči nevidí, to srdce nebolí!
 jana 
  • 

Re: Píšeš o mém muži 

(14.11.2009 11:43:44)
Promiň, nechci být na Tebe vůbec nijak ošklivá. Jenom bych tu ráda podotkla, že to je často (ne vždy), když žena dělá doma skoro vše a pak z nějakého důvodu nemůže. Když chlap dělá aspoň občas aspoň něco, tak když pak je potřeba, tak to zvládne všechno, má s tím zkušenost a ví, jak na to. A i pro něj je to snazší - něco třeba úplně nedopadne, ale i on sám se s krizovou situací vyrovná lépe, když má zkušenost, jak se některé věci dělají.
Často je to ale tak, že matka syna do kuchyně nepustila, syn přeci nemusí utírat prach, vysávat ap., zvlášť když matka měla i dceru. Syn si zvykne na servis, a co vlastně dělali synové, když nebyl statek? Takovýho nebrat.
Tam, kde děti jsou vedený k dělbe práce, a třeba 2 holky a 1 kluk, ale všichni tři spolu museli škrábat brambory, o úklid sedělili rovnoměrně, práce se "točily", a jako dospělej dělá doma všechno, a práce své ženy si váží - ta dělá taky.
 Grainne 


Re: Píšeš o mém muži 

(14.11.2009 11:53:45)
jano, model všichni dělají všechno zásadně odmítám, protože výsledek nestojí za nic. Muž je schopen převzít povinnosti ženy a naopak, ale máme určitý, nám naprosto vyhovující model, který jako budoucí tchýně nehodlám přeorávat kvůli potenciálním snachám.
Myslím, že jenom magor neumí oloupat brambory a umýt nádobí, mě samotnou v tomto oboru taky nikdo neproškoloval. Takže jak si manželé uspořádají své priority, je na nich.
Taky nevím, když na tom dotyčná tolik tratí, proč takový vztah udržuje.
 Hanula+Kubula 


Re: A to mám 2x 

(10.11.2009 9:50:33)
Od jara do podzimu tu s námi bydlí i tchyně. Má tu vyhrazený pokoj a společné prostory.
Takže nejenže uklízím nářadí, ponožky a jiné a jiné momentálně nepotřebné věci (věci potom si je ještě vezmu si manžel odnesl na půdičku-těším se až je bude hledat), ale ještě myji nádobí po tchýni (vaří jen pro sebe a 3xdenně něco jiného), stírám podlahu, protože je schopná mi i na vytřenou podlahu přijít v botech ze zahrady (je to prý suchá špína, ta se zamete). Lžičky, kelímky od jogurtů, odpadkové koše, prádlo na praní - to sbírám a odnáším snad z celé zahrady. Namítnete, že by si snad tchýně mohla uklízet sama, ale máme společnou kuchyň, koupelnu, wc - a tam bych se za chvíli nevešla. A hlavně bych neměla v čem vařit, atd.
 jana 
  • 

Re: A to mám 2x 

(14.11.2009 12:12:18)
bydlíte ve svým? PRoč si TOHLE necháš líbit?
Co manžel na to?
Pokud bych bydlela v domě, který říká pane mě a manželovi, tak bych tchyni, která se chová takto, vyexpedovala velice rychle.
Nebo bych se k ní chovala tak, jak se ona chová k Tobě, a utekla by sama.
 mabela 


Re: Píšeš o mém muži 

(10.11.2009 9:58:43)
bohužel je to pravda, většina mužů bordel nevidí, nevnímá! u nás je to podobné, akorát já to nikdy nevydržím a uklidím. pak jsem naštvaná a řvu,
že nejsem žádná služka. takže jsem podle něj krom uklízecího maniaka jěště hysterka. momentálně už týden hledáme klíče od auta. a je to moje vina, protože ne on si je někam zabordelil, ale já jsem je někam uklidila~t~

jo a nejlepší je, když po nedělním tříhodinovém vaření oběda si konečně sednu a neuklidím svůj talíř! to je keců...~t~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Píšeš o mém muži 

(11.11.2009 12:20:36)
tak to chce tím talířem jednou hodit a dobře mířit...
 DENISA 


Podli tchanovci 

(10.11.2009 10:27:24)
Nejdriv me napadlo jak skvele tchanovce mas, protoze moji by vinu na vychove neuznali. Pak mi doslo, ze tchynin plac a sebezpyt byl jen zastiracim manevrem - strasne se bala, abys ho nevyhodila a on se ji nevratil domu ~;).
Ja osobne bych asi takoveho pritele za manzela nepojmula, pokud by se nehodlal zmenit, coz vim, ze jde jen dost tezko. Nejsem v tomto smeru ani trochu tolerantni, moje mama cely zivot dela sluzku tatovi, a proto ja jsem v tomto velice zasekla.
Samozrejme muj muz taky neni v tomto smeru stoprocentni, ale krome dvou veci to ujde. Cela leta ho ucim, ze hrnek od kavy netreba davat do drezu a napustit vodou, ze to mycka zvladne. Muzu si usta umluvit, vzdycky najdu drez plny napusteneho nadobi a uprosted plovouci, smradlavy hadr. Ted pro zmenu resime jeho pouzivani toalety v sede, maly uz chodi s adapterem na WC a vzdy si rekne na posledni chvili. Neni tam cas na to, abych otirala cele WC nez ho posadim a on rucickama zacne vsechno osahavat. Omlouvam se za intimnosti, ale silene me to vytaci.
 anemon 


Re: Podli tchanovci 

(10.11.2009 10:44:05)
Denis - mokrý hadr ve dřezu mě vytáčí pokaždé, kdy manžel něco v kuchyni dělá, naštěstí se nepřetrhne. O záchodě jsme se domluvili před nastěhováním - byt je můj a on neměl kam jít - bylo to vlastně vydírání, ale naučil se i celé WC vysavovat, on jen nepozná, kdy je to potřeba.
 DENISA 


Re: Podli tchanovci 

(10.11.2009 10:46:35)
~R^
 Arónie 


Re: Podli tchanovci 

(10.11.2009 11:16:18)
U nás používání záchodu vsedě prošlo jednoduše - buď bude na záchodě sedět, anebo mýt záchod, a to denně. Takže já myju záchod a není to potřeba dělat denně, protože ho nikdo nepočůrá... Ale je fakt, že ten muž musí mít pochopení pro to, že ženě vadí mít špinavý záchod nebo ho neustále mýt PO NĚKOM.. Třeba můj táta by tohle v životě nepochopil.
 Verča - 2 malí kluci 
  • 

Re: Podli tchanovci 

(18.11.2009 23:34:30)
Já dříve myla záchod a podlahu před záchodem někdy i několikrát denně - nejsem tak úzkostlivě čistotná, ale prostě věčně bylo nachc... mimo.
Nadávala jsem, domlouvala jsem, všechno marné...
Pak přišla rekonstrukce koupelny a já si prosadila, že pánové dostanou pisoár. Úžasný vynález - všem doporučuju! Záchod je teď čistý, pod "mušlí" se sice občas objeví nějaká kapka, ale nehrozí, že do ní šlápnu já :))
A úklid je teď výrazně jednodušší.
 Ecim 


Re: Podli tchanovci 

(24.11.2009 20:15:11)
Verčo, kdybys věděla, jak jsem zajásala, když jsem zjistila, že někteří muži se umějí vždy trefit! ~t~
 Ecim 


Re: Podli tchanovci 

(24.11.2009 20:16:03)
Bohužel jich ale není mnoho... ~d~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Podli tchanovci 

(11.11.2009 12:23:13)
tak prkýnko dole máme dávno zmáknuté...
kdysi na podnájmu zvednuté prostě nedrželo a padalo... zajímavé, že všechny pánské návštěvy se u nás rychle naučily dávat prkýnko dolů.... (jeden dotyčný mi svěřil, že to fakt bolelo...).

A i když mám doma 3 chlapy, prosadila jsem si ze stejných důvodů to, že prkýnko bude standardně dole. Taky nechci, aby ho malí osahávali...

a úplně ze všeho nesnáším, když se náhodou manža zapomene a já si v noci sednu na studený porcelán....
 Ecim 


Re: Podli tchanovci 

(11.11.2009 12:52:14)
Tak to mi kupodivu až zas tak nevadí. Jednou se mě manžel ptal, co ženským proboha tak vadí na zvednutém prkénku na WC. Odpověděla jsem, že nevím, že já to snáším v pohodě. Zeptal se mě zrovna v období, kdy jsem ho zásadně zvedala - netuším proč. ~t~
 Zuuuza 


Re: Podli tchanovci 

(11.11.2009 14:28:40)
Haha, tak na studené si vždycky sednu u manželových rodičů. Chodím v noci na WC po tmě. A tchán nechává prkýnko nahoře ~o~
 Ecim 


Re: Podli tchanovci 

(11.11.2009 15:49:23)
Zuuuzo, z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je mnohem lepší si sednout na studené než na poklop, zvlášť když si člověk sedá moc rychle ~t~~t~~t~.
 Zuuuza 


Re: Podli tchanovci 

(11.11.2009 16:34:33)
Jo, tak to taky znám :-) Ale za to si občas můžu sama. Když jdu v noci, sem tam to zavřu a pak se podruhé divím.
 lleennttiillkkaa a Vítek 3,5 m 
  • 

To znám 

(10.11.2009 10:27:32)
Zatím jsem přečetla jen pár řádků, ale už musím reagovat. Ty bydlíš s mým chlapem :D
 Gabča,Honzík8,Bára3 


Re: To znám 

(10.11.2009 12:10:05)
Taky mám pocit, že můj manžel provozuje mnohoženství. Asi s ním budu muset dát řeč ~o~~t~
 Arónie 


Můžou za to ty maminky, 

(10.11.2009 10:35:57)
které své syny odmalička obsluhují, nosí jim jídlo pod nos, uklízejí po nich, rozhodují za ně, jestli si mají vzít čisté prádlo atd. A taky tatínkové, kteří tomu přihlížejí a sami nedávají synům v tomhle ohledu dobrý příklad. Pokud takto vychovávaný muž nežije aspoň nějakou dobu sám a ve svém, těžko bude udržovat pořádek a starat se o svoje věci (a brát ohledy na druhé lidi, protože on ten binec prostě nevidí).

Obdivuju autorku za její trpělivost, sama jsem zkoušela podobné metody a vždycky jsem já "vyměkla" dřív než on a nikdy to nemělo ten efekt, co jsem chtěla. A skončilo to přívalem mých výčitek. Ten, komu nepořádek vadí, je na tom v takové situaci vždycky hůř. Nejvíc asi pomohlo v klidu o tom mluvit, říct jasně svoje požadavky a proč mi některé věci vadí, co mi způsobují za komplikace. Můj muž se hodně zlepšil, občas se sice někde povaluje oblečení a zůstávají lahve od piva, ale mnohem míň než dřív. Určitě pomohla i důsledná dělba domácích prací a to, že jsem ho od začátku odmítla obsluhovat, co se týče jídla a prádla, a on to přijal.

Naše tříletá dcera se teď chová úplně stejně jako "standartní muž", co jí kde odpadne, to tam zůstane, a je jí to jedno. Tak si myslím, že to tak úplně není otázka pohlaví (možná jen částečně), spíš že od holek se v tradiční výchově očekává a jsou vedeny k tomu, že budou udržovat pořádek a starat se o svoje věci, zatímco klukům se toleruje mnohem víc.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Můžou za to ty maminky, 

(10.11.2009 11:08:15)
Otázka pohlaví to opravdu není, doma jsme bordeláři všichni :) Já sice nepořádek poznám, když ho vidím (teď například vidím, že mám na stole odhrabanou jen klávesnici a jinak všude plechovky od energy drinků), ale nedokážu ho ani udělat, ani udržet.
Jestli vám pomůže pohled bordeláře: Vždycky je něco důležitějšího a lépe placeného, co se dá dělat, než úklid :)
 anemon 


Re: Můžou za to ty maminky, 

(10.11.2009 11:18:36)
~t~ ~t~ ~t~ pro mého muže je důležitější i ležing a doblba čuming
 atisa 


Re: Můžou za to ty maminky, 

(14.11.2009 15:54:30)
~R^~t~
 Arónie 


Re: Můžou za to ty maminky, 

(10.11.2009 13:56:14)
Ani moc mi nepomůže, já bych taky chtěla dělat něco zábavnějšího a užitečnějšího, ale ten bordel mi PROSTĚ VADÍ :-). Tak si říkám, kdo se má víc přizpůsobit, když spolu dva lidi žijou, jestli ten, kterému to nevadí, má brát ohledy na toho druhého, nebo ten, kterému něco vadí, se má snažit, aby mu to nevadilo?
 Stáňa a dva kluci 


Re: Můžou za to ty maminky, 

(10.11.2009 14:01:36)
Aronie, zajímavá otázka:-), taky bych chtěla znát odpověď. No není to o kompromisu? Že se každý kousek posune? Ten pořádnější neomlátí každou ponožku bordeláři o hlavu a ten zas napne síly a začne po sobě aspoň nco uklízet~d~
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Můžou za to ty maminky, 

(11.11.2009 12:27:23)
nemůžu s tebou souhlasit. Pokud se nebavíme o diagnóze "Mamánek", tak každý dospělý chlap snad má svůj mozek a ví, co se sluší a patří. O hovadech se nebavím, to je jiná kategorie...

Matka mého muže (nejmladší ze 4 dětí a z toho dvě o dost starší sestry!!!) je totiž Superslužka. Dělá jí dobře, když může každého obskakovat, a to ještě takovým tím sebeponižujícím způsobem....
Manžel mi kdysi (to byl ještě přítel, a já si fakt dávala majzla na to, co z něho maminka svým obskakováním vychovala) řekl, že to je tak proto, že ona to tak chce, že on by si rád uklidil...

Musím podotknout, že teda nekecal, až na občasné excesy to s ním docela jde. Ví na co je hadr i koště, umí si vyžehlit, od začátku jsem ho "učila", aby uměl všechno co já, aby se mohl v případě nutnosti sám postarat nejen o sebe, ale i o děti.

On sám říká, že je to jenom o tom, co žena tomu chlapovi všechno dovolí...
 jajašunka, dvě děti 
  • 

Re: Můžou za to ty maminky - NE VŽDY!!! 

(15.11.2009 15:53:36)
Nemyslím si, že vždy jsou na vině maminky, které se o své syny se vším všudy starají. Podle mého názoru je to spíš povahou a tím že muži prostě pořádek nevidí. Nesoustředí se na detaily a o těch většinou pořádek je. Můj muž je taky bordelář, maminka ho nijak neobsluhovala, od 18 bydlí sám, umí si vyprat, vyžehlit, výborně uvařit !!! - jen prostě po svém. Nepotřebuje kolem sebe naklizeno a nevidí, že je kuchyň po jeho "uklizení" celá upatlaná. Nevyvádí ho z míry halda roznošeného oblečení a nepotřebuje ho mít v komínkách. Myslím, že náš dům vidí úplně jinak než já a jiné věci jsou pro něj důležité. Asi má prostě jinak uspořádaný mozek.... To ovšem neznamená, že by mě to nevyvádělo z míry.
Mimochodem, i já ho občas vyvádím z míry a nechápu, co mu na některých věcech tolik vadí. Prostě jsme jiní a je někdy těžké vedle sebe žít....
 MartinaNov (dva rošťáci 


chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 10:41:48)
PŘEŠKOLOVACÍ KURZ PRO MUŽE

Cíl kurzu:
Školení, které by umožnilo mužům využívat tu část mozku, o které nemají ponětí, že vůbec existuje.

Část 1: Povinná
1.Naučit se žít bez své maminky (2000 hodin).
2.„Má žena NENÍ má matka“ (350 hodin).
3.Pochopit, že fotbal není víc než sport, že být vyřazen z Mistrovství světa není úmrtí (500 hodin).

Část 2: život ve dvou
1.Mít děti a nežárlit (50 hodin).
2.Neříkat volovinky, když manželka má na návštěvě kamarádky (500 hodin).
3.Překonat Syndrom vlastnictví dálkového ovládání (550 hodin).
4.Nemočit mimo mísu (100 hodin). Praktická cvičení na videu.
5.Pochopit, že boty nedojdou nikdy samy do botníku (800 hodin).
6.Jak dojít ke koši se špinavým prádlem a neztratit se (500 hodin).
7.Jak přežít nachlazení bez agónie.


Část 3: Volný čas
1. Vyžehlit košili ve dvou etapách za méně než dvě hodiny (praktická cvičení).
2. Trávit pivo, sodovku nebo jakékoliv jiné pití bez krkání u stolu (praktická cvičení).

Část 4: Kurz vaření
1. Úroveň 1- začátečníci: Elektrospotřebiče:
ON= zapnuto, OFF= vypnuto
Úroveň 2- pokročilí: Má první polévka z pytlíku bez připálení hrnce. Praktická cvičení: Uvést vodu do varu před vložením těstovin.


INTENZIVNÍ KURZ

Pro složitost pochopení témat budou mít kurzy maximálně 8 účastníků.

Téma 1: Žehlička: od pračky až do prádelníku, ten záhadný proces.

Téma 2: Nebezpečí při plnění zásobníku na led a jeho přenosu do mrazničky (ukázky s pomocí diapozitivů).

Téma 3: Já a elektřina: ekonomické výhody přivolání odborníka opraváře i v případě sebemenších závad.

Téma 4: Poslední vědecký objev: vařit a vyhazovat smetí NEvyvolává impotenci nebo ochrnutí (praktická cvičení v laboratoři).

Téma 5: Galantnost: proč není zločin darovat květiny i když už ses s ní oženil.

Téma 6: Původ věcí: Toaletní papír se nerodí vedle toalety? (přednáška o spontánním zrození věcí).

Téma 7: Fyziologická přesnost: Jak zvednout poklop toalety krok za krokem (Video konference z Harvardské Univerzity).

Téma 8: Znalost Ekologie: Není potřeba třepat s peřinou po vypuštění střevních plynů (cvičení reflexů v párech)

Téma 9: Základní informace: Mohou muži při řízení žádat o informace, pokud se ztratí bez ohrožení, že vypadají jako impotenti? (Svědecké výpovědi)

Téma 10: Čistící prostředky: dávkování, spotřeba, použití. Praktická cvičení aby se předešlo nevratným škodám v domácnosti.

Téma 11: Pračka: ta velká záhada v domácnosti.

Téma 12: Zvláštní zařízení: Základní rozdíl mezi košem na prádlo a podlahou (Cvičení muzikoterapií v laboratoři)

Téma 13: Spolujezdec: Muž na místě spolujezdce: Je všeobecně možné, aby nemluvil nebo se prudce nehýbal když ona řídí a/nebo parkuje?

Téma 14: Hrnek od snídaně: levituje sám do dřezu? (cvičení řízená Davidem Copperfieldem).

Téma 15: Tajemství osobní hygieny: analýza anatomických, fyziologických a/nebo psychologických příčin, které neumožňují utřít po sobě vanu po koupeli.
 DENISA 


Re: chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 10:49:12)
Uz jsem to nekde cetla, ale opet me to moooooc pobavilo ~R^
 Ecim 


Re: chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 12:58:49)
Tak já to čtu poprvé, ale také se skvěle bavím ~t~~R^
 Miki 


Re: chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 10:49:22)
~R^~t~~t~~t~
Tak to mi teda sedlo ~t~
 Bibia 


Re: chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 10:50:36)
Super :-) :-)
 Liška s banem :) 


Re: chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 11:00:13)
Já jednou přistihla svého manžela (myslel si, že se nekoukám), jak při zametání ten bordel nametl pod koberec. Do té doby jsem si myslela, že je to pouze pořekadlo. :-)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 11:21:24)
nutno vycházet z faktu, že žádný vtip nebyl vymyslen, to všechno se opravdu STALO!!!!!!!!!!!!!!!§

 .vlad. 


Re: chlapi a pořádek! 

(10.11.2009 14:36:21)
Ještě jsem na netu narazila na téma kurzu pro muže s názvem: "Je možná levitace nádobí do myčky?" ~R^
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: chlapi a pořádek! 

(11.11.2009 12:28:37)
to už je ale kurz pro pokročilé, první lekce je totiž Navigace, aneb jak v kuchyni najít myčku!!!~t~
 Valkýra 


Dáváním lekcí to u nás začalo.... 

(10.11.2009 10:44:27)
...podotýkám, že to bylo neúspěšné. Skončilo to mojí totální rezignací na úklid. Takového člověka předěláte jen hodně těžko a pořádek mi nestojí za to, abych pořád dělala dusno. Jenže to dusno je pro změnu z druhé strany - manželovi vadí, že po něm neuklízím, považuje to za moji povinnost a neustále kvůli tomu prudí. Když ale nemůže něco najít, koupí si tu věc znovu, on rád hromadí a všechno má v několika exemplářích. Někdy nenajde ani jeden.
Dávání lekcí dřív probíhalo třeba tak, že jsem postavila do pokoje obrovskou krabici od monitoru a do ní házela, co se kde válelo. Nechal to tam, maximálně z toho vytáhl, co potřeboval, ale neprojevil jedinou snahu tu krabici roztřídit a zlikvidovat. Nakonec jsem to udělala já.
Dneska už kašlu i na dávání krabice, uklízím si jen kuchyni (i tam mi ale dělá binec) a na zbytek bytu kašlu a věci nechávám povalovat.
Dřív mi téma "bordelář" připadalo i vtipné, dneska už ani náhodou. Jsem tím unavená, okolí to vše dává za vinu mně, realita je, že žijeme jak prasata a vyrůstá v tom dcera, ze které roste taky úspěšná bordelářka a návštěvy už k nám nechodí a ty nečekané ani nezveme dál.
 ajjiiikkkk 


Re: Dáváním lekcí to u nás začalo.... 

(14.11.2009 20:27:09)
Nejseš v tom sama.My jsme poměrně mladý pár je nám oboum 27 máme rok a půl syna a na výchovu druhého "dítěte" nemám nervy. Krabice u nás funguje. Jen je to koš. Do něj dávám všecko co doma najdu není to moje a nevím kam by to mohlo patřit. Šroubky, nástavce, průkazky na autobus, slevové kartičky, apodobné kraviny. Když pak něco nemůže najít jde automaticky tam. Nikdy to nepřebírám neuklízím. Ono se to nějak samo obnovuje :-D Co se týče pohozeného oblečení, rozkopnutých bot, odhozené sportovní tašky, většinou to jen někam odkopnu. Když mi rupnou nervy vyperu mu všechny ponožky a trenku a jako naschvál zrovna zapomenu večer vytáhnout prádlo z pračky takže má vše mokré a to ho naštve. V klidu mu jen ráno zabručím "máš to házet do koše na prádlo a ne všude zastrkávat, tvůj problém :-D".
 Lassie66 


Bordel dělám i já 

(10.11.2009 10:58:01)
Nemáme moc úložných prostor, takže hadry všude a likviduje se to obtížně. Ale vždycky, když se na toho svého vytočím, že někde něco nechal ležet, najdu i něco svého, co se povaluje. Zatímco já jeho bordel komentuji, on ten můj ne. Jsem teď ve fázi, kdy věci ležící na podlaze uklízím až když jsou děti v posteli. Synovi je 15 měsíců a vytahování věcí je jeho hobby, nemá cenu chodit a věci vracet zpět. Co se nám ale osvědčilo, je dusno - když se nepohodneme a vázne komunikace, uklidíme zázračně během chvíle. Každý v jiné místnosti vloží svou negativní energii do určité činnosti a je to většinou úspěšné. Společně se pak radujeme, jak to máme doma hezké.
 Lassie66 


Re: Bordel dělám i já 

(10.11.2009 10:59:56)
Akorát bychom se tedy měli hádat častěji, jelikož většinou moc naklizeno nemáme.~:-D
 Ecim 


Re: Bordel dělám i já 

(10.11.2009 13:18:50)
Lassie, ono se říká, že z bordelu vychází pohoda! :-) U mě to ale funguje přesně naopak ~y~~z~
 Lassie66 


Re: Bordel dělám i já 

(10.11.2009 13:24:24)
Ecim, to je sice pravda, ale já se v opravdovém bordelu nějak nedokážu uvolnit. Třeba ráno, když přijdu do kuchyně a je tam binec od předchozího dne, mám hned špatnou náladu. Takže kafe si nedám, když je kolem mě hromada hraček a hadrů, musím to alespoň zhruba pofackovat. A to nejsem nijak zvlášť pořádkumilovná, ale vodcamcaď pocamcaď.~z~
 Horama 


Re: Bordel dělám i já 

(10.11.2009 13:39:10)
Mám to stejný. A manžel strašně nesnáší, že nejdřív tu kuchyň zpacifikuju a až pak snídám. Přijde mu to jako invektiva vůči němu, nedokáže pochopit, že bych si tu snídani nebyla schopna vychutnat.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Bordel dělám i já 

(10.11.2009 13:56:16)
TAky to tak mám, jdou na mě z bince depky, potřebuju aspoň zdání harmonie:), takový to aspoň na povrchu. Manžel sice taky není úplně nejhorší bordelář, ale hranici má poněkud jinde než já, bohužel až dál za tou mou:-).
 PetraK 
  • 

Re: Bordel dělám i já 

(11.11.2009 12:05:22)
Soused se u nás válí smíchy, mám totiž hrnečky v lince jako vojáky a ouška jedním směrem, příbory v zásuvce dle velikosti a seřazeny, hrnce taky, jen z plastových dóz s víčky šílím, to mě nějak nedrží tvar :-) A v prádelníku podle barev a tvaru, tanga zvlášť, červený, černý, bílý, tělový.... myslím to vážně!!!! Na smetí na zemi se snažím nekoukat, neb manžel je přesně takový bordelář jako ten z článku! A syn je jeho kopie. Je to děs běs, zrovna pro mě, žít a smiřovat se s bincem! Navíc rekonstruujeme byt za provozu, teď už je to OK, ale mít v předsíni pytel cementu a Ytong není žádný med.... Jsem s uklízením úchylná, ale čím víc jsou okolo nepořádní, tím víc musím....žili jsme s tchýní a bylo to hrozné! Po mém generálním úklidu se např. potácela opilá po kuchyni a rozlívala kávu, kterou utřela svojí bílou ponožkou, ochutnávala jídlo z hrnce naběračkou, prádlo na žehlení mi schovala do botníku, špinavé nádobí zpět do linky, neboť opilá neviděla, že není umyté.... tak tam někde mě to začalo :-(
 Ecim 


Re: Bordel dělám i já 

(10.11.2009 13:59:11)
Také pro svůj klid ráno potřebuju přijít do vzorně uklizené kuchyně. Už jsem se naučila rozlišovat práce na ty, které do druhého dne počkají (třeba žehlení) a ty, které do druhého dne nepočkají (neumyté nádobí). Proto většinou vařím přes den, protože to poslední, na co jsem večer zvědavá, je zapatlaná kuchyň plná špinavého nádobí. Na úklid kuchyně jsem obzvlášť "úchylná", jsem schopná několikrát za den cídit sporák a dlaždičky ~t~. Manžel má ze mě srandu ~t~
 Lassie66 


Re: Bordel dělám i já 

(10.11.2009 14:17:18)
Ecim, to si nerozumíme - já jsem o v z o r n ě uklizené kuchyni nepsala.~t~Nemám nic vzorně uklizeného. Ale mít ve dřezu nádobí od včerejška se zaschlým gulášem nemusím...
 atisa 


Re: Bordel dělám i já 

(14.11.2009 16:08:42)
Bohužel mám to samé~;((
 Anadar 


Čurbes 

(10.11.2009 11:01:37)
Čurbes a chlapi, to je naprosto neřešitelný problém.Opravdu to mají asi nastaveno jinak.Snad bych to ani nesváděla na jejich maminky.Výsledný produkt jejich výchovy je zřejmě také výsledkem rezignace,o které se tu píše.Myslím si,že žádná maminka si nedávala do vínku předsevzetí:nebudu nikoho nutit do úklidu,všechno odedřu sama.Každá si před těmi 20-40 lety(bláhově) říkala:muže přiměju k dělbě práce a dětičky si budou po sobě pěkně uklízet.
Jak to dopadlo,vidíme my dnes.
Mám tři chlapy a kocoura.V pokoji u kluků nechávám vše jak to leží.V ostatním prostoru uklízím.Také vařím.Chci se stravovat zdravě a mít kolem sebe čisto a uklizeno.To mužům nesvěřuji.Zato požádá-li mne manžel,abych mu donesla šroubovák případně podržela žebřík,laskavě jej vyzvu,aby touto činností zaměstnal hochy.Když v létě zedničili,opalovala jsem se na zahradě a nehnula prstem.
Mezi námi,chlap puntičkář,který uklízí a ještě komentuje každý drobeček na podlaze,to taky není žádná výhra.
 Arónie 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 11:46:40)
A v tom si právě myslím, že je zakopán pes, v té rezignaci. Chci mít uklizeno a čisto, tak si uklidím. Ale proč bych měla uklízet i po jiných lidech? Něco jiného je přece pravidelný úklid (který já ale taky nechci dělat sama) a něco jiného je sbírat věci, které někde nechávají ostatní. Když můj manžel nechá na stole v obýváku sklenici a láhev od piva a já to za něj uklidím, tak nemám pocit, že udržuju pořádek, ale že mu dělám služku. Stejně tak když vařím, uvařím jídlo pro celou rodinu, ale nechystám tři jídla denně pro všechny, včetně snídaní nebo chleba se sýrem k večeři, což třeba moje máma vždycky dělala.

Dělba práce v rodině je určitě jiná v městském bytě a v rodinném domě - vím to z vlastní zkušenosti, přešli jsme z jednoho do druhého. Ale ani v domě na venkově se nezedničí několik hodin denně po celý rok, zatímco domácí práce jsou takovou záležitostí.

"Chci se stravovat zdravě a mít kolem sebe čisto a uklizeno.To mužům nesvěřuji." Tohle je podle mě právě ten postoj, který z mužů dělá nesvépravné jedince - není jim SVĚŘENO starat se o něco, co my ženy známe nejlépe a co si chceme ovládat samy. Copak muži opravdu chtějí žít v bordelu a stravovat se nezdravě?

A ne každý muž, který si po sobě uklízí, musí být "puntičkář, který komentuje každý drobeček."
 Horama 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 11:57:36)
Naprosto souhlasím.
Přesto jsem ostudně selhala v tom, že po svém drahém odklízím "poztrácené předměty". Po minulých pokusech vím, že jinak setrvají několik dní, některé týdnů. Paradoxní je, že mi můj vlastní manžel vysvětluje, že dokud po něm budu uklízet, on sám se to nenaučí. ~t~ Co jsem pozorovala, nenaučil jsem to, ani když jsem neuklízela. Nezbývá, než se soustředit na jiné jeho kvality.
Ale pro pořádek: On je bordelář předmětový - vytváří nánosy věcí, pod nimiž není vidět, že máme ve skutečnosti uklizeno. Zato ale touží po "faktickém pořádku" - tzn. není pro něj problém vyluxovat, utřít prach, umýt okna, případně i uvařit - jen po sobě samozřejmě neuklidí použité věci.
 anemon 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 12:08:14)
Huj, moc pěkně napsané, zkusím se taky pokaždé uklidnit, že tu je dobrý úmysl
 Horama 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 12:15:14)
Anemon, např. o víkendu manžel dělal vývar. Udělá ho vždycky obrovský hrnec a zamrazíme to v kelímkách, takže pak jsem schopna vyrobit si polívku během několika minut. (Velice praktické!) Důsledek: hora nádobí - všechno mastné - zůstala na kuchyňské lince, částečně i ve dřezu (my ale máme myčku), vývar se cedí přes látku, takže další položkou byla neuvěřitelně mastná plína, protože se manžel s některými věcmi už nevešel na linku (bylo tam to špinavé nádobí), zabral taky jídelní stůl a konferenční stolek. Odmastila a uklidila jsem to všechno večer, když šel do sauny. ~t~ Ale ten vývar je fenomenální.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Čurbes 

(11.11.2009 12:32:28)
u nás taky dělá vývar taťka... bohužel nádobí zůstává na mně...
Jednou se svou oběť pokusil použít jako "výchovný" prostředek pro mně, jako že mi i uvařil... tak jsem mu trošku otevřela oči a vysvětlila, co je to za pomoc, když já pak dvě hodiny likviduji ty hrnce....
 Arónie 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 12:55:07)
Já taky často něco sbírám, je těžké být pořád důsledná, ale vždycky to okomentuju.. Bordelář předmětový je hezký pojem, to je můj manžel vlastně taky, uklízet umí dobře (kromě koupelen).
 Anadar 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 13:07:05)
Možná jsem se vyjádřila špatně,ale to,co je pořádek pro muže,není třeba pořádek pro mne.Chci-li mít pořádek takový,jaký se líbí mně,tak si ho udělám.A nedělám ho jemu na stole,ať si uklidí sám.Nedělám ho u kluků v pokoji,je to jejich.Ale v obýváku chci mít hezky na pohled,tak si ho uklidím k obrazu svému.
Mužské vaření je prima jednou za čas,ale sestavá se hlavně z masa a ono je potřeba vařit i ty šlejšky.
Ostatně já ty chlapy tak nepořádné,jak jsou líčeni v úvodním článku,nemám.Ale přimět je k pohledu na pořádek takovému,jako to vyhovuje ženským,je skoro nemožné a hlavně to nemá smysl.Fakt je radši zaměstnám nějak jinak.
 Ecim 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 13:32:00)
Když jsem se jako malá vztekala, že musím uklízet po svém malém bratrovi, tak mi jedna příbuzná řekla: "Buď budeš po chlapovi celý život uklízet, nebo se s ním budeš celý život hádat. Vyber si." Přišlo mi to jako dost chmurná vyhlídka do budoucna ~d~
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 13:41:34)
Však jsou i další volby - najít si takovýho, kterej po sobě uklízí, nebo žádnýho ~t~~t~~t~
 Grainne 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 13:45:37)
Měla jsem takovýho, kterej si po sobě uklízel a dokonce ani nebyl prudič a puntičkář. Zato měl jiné takové nekvality, že s láskou dávám přednost prototypu bordeláře. Směňuju za jiné kvality.
Bedýnku s nářadím uprostřed obýváku objedu vysavačem okolo. Chápu, že kdybych ji posunula o decimetr, zásadním způsobem ztížím jeho plány na přstavbu......vpodstatě čehokoliv a ještě naruším jeho psychiku.
 anemon 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 13:48:50)
jo jo taky při úklidu dávám pozor, abych jeho "pracovní věci" nezničila zbytečným posouváním
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 13:52:06)
Pokud si bordelí ve svým vymezeným prostoru a jinak neremcá, pak mi bordelář nevadí.
 Grainne 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 13:56:14)
Pravda, s vymezením prostoru je tu a tam potíž, leda bych tu natáhla policejní pásy a cedule se zákazem vstupu.
 Ecim 


Re: Čurbes 

(10.11.2009 14:02:36)
Lído, přesně to jsem si říkala! Zvolila jsem první Tebou doporučovanou variantu a jsem spokojená! ~b~
 jana 
  • 

Re: Čurbes 

(14.11.2009 15:49:30)
Jenom jestli si to nezpůsobuješ svým postojem sama: pokud dáváš manželovi a synům najevo, že ty nehodláš pohnout prstem, když ostatní dřou, tak se jim vůbec nedivím, že se neobtěžují pomoci s Tvými pracemi. Kdybych v době, kdy jsme dělali rekonstrukci na baráku, ležela na lehátku a slunila se, připadala bych si jako kreten (sorry, ale takto přesně), a bylo by to vyjádřením toho, že "můžu, ale nepomůžu" (výjimku tvoří vážně nemocní, těhotné ap.)
Takže já stála celý den u míchačky, míchala beton, maltu, když nebyl kdo, tak jsem to nosila do patra (a to nemám zdravý záda) a když nebyl honem po ruce někdo, kdo by přinesl 25 kg pytel cementu, tak jsem si ho donesla. Míchačku sama dokážu do kolečka nalít, kolečko odvézt.
Zato nemám nejmenší výčitky, když pak manžel vytíral podlahy.
Prostě když je potřeba, děláme oba. Připomíná mi to některé rodinné zabijačky, kde je 30 lidí, a dělají 4. Najíst a výsližku chtějí ale všichni. U nás bylo vždycky, že když je PRÁCE, dělají všichni. A kdo nemůže, chystá aspoň svačiny. Nikdy by nikoho nenapadlo válet si šunky, zatímco ostatní dřou.
 Tee81 


Presne naopak 

(16.11.2009 14:44:52)
S manzelem stavime domecek...takze casu moc neni, mame 19ti mnesicni holcicku, jejimz konickem je presunout vsechny hracky z deckeho pokoje po celem byte ~z~ a za mesic se mame stehovat...uz ted z toho ani nespim. V mezicasech se snazim upect nejake cukrovi, protoze za chvilku uz to opravdu casove nezvladnu...probrat veci(popripade vyhazet abych je nestehovala zbytecne) a v neposledni rade tedy mezi emaily a telefonaty s dodavateli se opravdu snazim venovat dceri...uff... ~b~ Manzel pak prijde odpoledne z prace, vezme si veci na fotbal a kdyz se vrati vse po sobe vzorne uklidi, prevlekne se do domaciho a prochazi po byte s pohledem vraha, ze je tu zase BORDEL!!! Pak zasedne k pocitaci a jde si prekontrolovat tabulky vysledku ve fotbale...s malou si pohraje 10min.pred spanim, kdyz zrovna nejde fotbal...ZURIM...citim se neschopna, ze nemam naklizeny byt, vyrizena...manzel si jde lehnout a ja zacnu svou druhou sichtu...JDU PO SOBE UKLIDIT!!! ~n~
Tak ja nevim, mozna je lepsi bordelar...~d~
 Tragika 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 11:35:02)
Většina chlapů přechází plynule z péče matky do péče manželky.
Nedivme se tedy, že to pak doma vypadá podobně, jak popisuje autorka.
Kdysi jsem žila s jedním pořádkumilovným mužem, který stále buzeroval, že není to a ono. Vadil mu neumytý hrnek ve dřezu, sbíral drobky, leštil futra a hlavně nadával na ostatní obyvatele bytu, že mu jeho pořádek ničí.
Dnes žiju s bordelářem, kterému ten z článku nesahá ani po kotníky. Naštěstí je to bordelář majetný, který v naší domácnosti platí uklízečku, chodící obden, v týdnu to dělá 24 hodin - i tak je v domě nepořádek.
Má to jednu výhodu. Nepořádek jiných nevidí a nikoho kvůli němu nedusí.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 11:45:51)
Ale hovno odlišnosti, takahle to má přece každý. Nikdo nechce, aby na něj lidi naskákali, sotva přijde z práce a navalili na něj své problémy. Ty dáváš své ženě večeři a držíš děti stranou, když přijde zvenku? Ocenila by to stejně jako chlap, to mi věř.Péči a servis totiž ocení každý, to, že to ženské nevyžadují znamená jen to, že si myslí, že je to zbytečné, protože nemají šanci to dostat.
 Arónie 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 11:48:30)
Přesně! ~R^
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 11:55:00)
Asi tak. A upřímně, představa chlapa, který uteče před trojicí nadšených výskajících holčiček, kterým se tatínek vrátil z práce, protože potřebuje klid na přechod, mě teda děsí a za manžela bych ho nechtěla.

Na druhou stranu, onehdá si manžel posteskl, že jezdit z práce autem má své nevýhody - v MHD krásně "vypnul", odpočal si, nabral síky na domácnost, v autě se musí soustředit, trvá to kratší dobu a musí pak naskočit hned. Nicméně to opět nezávisí na pohlaví, že ;)
 Lassie66 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:00:45)
Já jsem si po práci v autě vždycky odpočinula,ale každý to má jinak.
 Ecim 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:55:31)
Krátce před porodem prvního syna jsem v Betynce vyčetla radu, že když tatínek přijde z práce domů, má se CHVILKU nechat v klidu, aby mohl začít fungovat. I když se to vždycky nepovede, tak se manželovi snažím dát cca 10 - 15 minut na adaptaci. Což o to, se mnou by domluva byla, ale se synkem ne. Ten potřebuje od tatínka něco hned a okamžitě. Manžel ale říká, že tu hraje roli i psychologický efekt. Když vidí, že se aspoň snažím ho nechat vydechnout, tak ho to potěší a těch svých 10 - 15 minut už ani nepotřebuje. Pro mě je výhodné mu tu chvilku dopřát, protože
1.Odpočatý pak u dětí nebo domácích prací funguje mnohem déle.
2.Když se odněkud vrátím já, snaží se manžel o totéž.
Ale nepovede se to vždycky. Třeba teď byly děti nachcípané, měla jsem toho za celý den dost, manžel chodil zrovna dost pozdě, a tak jsem se pár dnů za sebou běžela projít ven hned, jak dorazil domů.
Ale vadí mi takový ten extrém, jako občas bývá, že otec přijde domů a celá rodina kolem něj chodí několik hodin po špičkách, protože tatínek přeci pracoval a je unavený.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:23:11)
Petro,
naprostý souhlas. Každý, kdo přichází "zvenku", kde řešil nějaké problémy, uvítá doma klid a servis. Ženy si ho ale ani netroufnou požadovat, naopak přijdou domů a vidí, co je kde třeba udělat a pokud možno, hned. Na mě to ale působí jako dostat pár facek.
Co se týče multitaskingu, ano, lze to v případě, že se jesná o činnosti, na kteté není třeba se až tak soustředit. Já jsem se to pracně naučila na MD a výsledek byl ten, že jsem měla problémy se pak v práci plně soustředit na jednu věc a dělala jsem chyby~:(
 Balbína 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:30:05)
to je zajímavý, víš že já taky? V práci jsem po první MD lítala z jednoho do druhého a nic nedělala pořádně... hmmm, že by mě takhle zdeformovala mateřská .... asi na tom něco bude.
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:40:27)
Valkýro, to já si ho tedy vyžaduji.
Sice nepřímo - jen jednou jedinkrát se na mně po příchodu z práce vrhli ve vratech s problémy - kočky sežraly segedín (kdopak ten hrnec nechal na plotně, že?) a zapomnělo se koupit........ a nikdo neumí úkol z češtiny.
Bohužel se nešťasně trefili do ne zrovna dobrého rozpoložení, takže jsem si řádně ulevila křikem. Trochu hysterický výstup, ale poté, co mi naservírovali kafe a poskytli potřebný klid, byla jsem schopná všechna zajistit, zorganizovat a zvládnout hladce, ale je pravda, že hoši jsou chápaví, takže pokud zrovna pracuju, řídí se naučeným.
Binec z domácnosti sice nezmizel, ale minimálně mám prostor k vydechnutí a k postavení kafe, pak už se to vždycky nějak zorganizuje a pofackuje.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:45:32)
Grainne,
jo to já už teď vyžadovat taky můžu. Ale byly doby, kdy jsem přicházela domů s hladovou rodinou za zády a vlastně už bylo pozdě na večeři a já jsem ji teprve začínala chystat. Tehdy jsem šla rovnou z předsíně ke sporáku a naučila jsem se vařit sice rychle, ale s šíleným bordelem okolo a do úklidu už se mi pak nechtělo a jaksi nebyl nikdo, kdo by přiložil ruku k dílu.

Kočka sežrala segedín~t~~t~~t~ Nám jednou kočka sežrala makrely naložené ke grilování, když jsme čekali návštěvu~t~
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:49:51)
Valkýro, ona taky ne vždy vládne příznivá situace, to je jasné a je taky jasné, že pokud někdo zarputile očekává kompletní a dokonalý servis, těžko se to vůbec nějak řeší.
Na druhou stranu, pokud je to "v normě", to jest únosné, není třeba se nad tím hroutit, vpodstatě ve srovnání s jinými selháními je binec pouhá prkotina. Spíš se mnohdy a mnohde nabalují další problémy a neřešitelná je celková situace.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:56:44)
Grainne,
my už jsem bohužel delší dobu v situaci, kdy se nabalují i jiné problémy, ten binec je jen na první pohled vidět, zvlášť, když už je to fakt mimo nějaké hranice normy.
A dost mě štve, že to jde "za mnou". Manžel je už delší dobu vpodstatě doma, ale přesto se očekává, že to budu uklízet já. Mně se na druhou stranu v podnikání taky obzvlášť nedaří. Ale převzala jsem i jeho část práce ve firmě. On tu moji nepřevezme ani náhodou.
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:06:24)
Valkýro, já nevím......
Sleduju už nějakou dobu, že to neklape, takže teorie o nepořádných mužích na tebe vůbec nevztahuju, tam bude něco jiného a tohle neumím řešit.
Já bych pravděpodobně uklidila, ne kvůli muži, ne kvůli sousedům, známým a příbuzným, ale kvůli sobě. Myslím, že si potřebuješ udělat nějaký pořádek v sobě, o ten okolo až tolik neběží, ale kupodivu nějak to souvisí. Já to potom beru vážně z gruntu a převrátím každý decimetr naruby.
Nevím, snažím se být opatrná, nechci se tě dotknout, ber to dost s rezervou, ale nebereš to jako boj a ten úklid jako prohru? Jenom abys neublížila víc sobě, kdysi se mi to totiž podařilo, jednak to žádné vítezství nebylo a jednak jsem si dost namlela.
Jenomže jsem nějak včas neprohlédla sama sebe, kdybych tenkrát udělala cokoliv, patrně bych pohnula i s tím dalším, takhle jsem se "v ničem" plácala tak dlouho, až jsem si docela parádně naběhla.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:15:34)
Grainne,
nevím...
Jako boj to spíš bere MM, jako boj o to, aby dokázal, že je CHLAP a určité věci prostě dělat nebude za žádných okolností. Když jsem mu kdysi řekla, co by dělal, kdybych musela třeba do nemocnice, tak prohlásil, že dceru by odvezl k příbuzným, na jídlo šel do hospody a zbytek by počkal na mě. A fakt by to tak asi dopadlo.
Dneska už čeká, že dcera ho bude taky obskakovat, ale u ní si tedy tvrdě naběhl, kupodivu jí to prochází.
Já už na to uklízení mám nějak alergii, kolikrát jsem fakt chtěla třeba za víkend, kdy jsem byla sama doma, uklidit a úplně se mi z toho dělalo zle, je to prostě už v takovém stavu, že není, kde začít.
MM je bordelář toho typu, že uklidím WC a po jediné jeho návštěvě je "jakási" tekutina rozšlapaná na zemi, v ní leží ručník, na štětce omotané zbytky "čehosi" + rozmočený papír, ohozená zeď atd. A podobně to vypadá v jiných místnostech.
Tchýně mu to tolerovala. Je tedy fakt, že ho moc doma neměla, od 15 byl po intrech a kolejích.
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:20:42)
Uznávám, to je síla a přesahuje to obvyklé a únosné meze.
Bohužel se bojím, že stejně nezbývá, než udělat krok. Ten úklid, ač to tak nevypadá, mi připadá jako nejjednodušší, přestože to už přesáhlo únosnou hranici. Skoro bych řekla, že následně bych se snažila od takového člověka mninimálně pocitově odstřihnout.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:27:37)
Grainne,
na tom odstřihnutí pracuji. Odstřihnout se pocitově a pak i jinak, úplně. Jenže to není tak jednoduché, tím myslím spíš to praktické odstřihnutí, vztah už je stejně v řiti.
Nejvíc mě mrzí, že jinde se dokáže chovat i civilizovaně, mě prostě bere jako někoho, kdo je povinen mu to trpět a nestojí mu za to udělat minimum navíc. A už i u té tchýně si dává bacha, ona je přece stará a nemocná. Mně řekne, že to by to vypadalo, aby se ještě doma omezoval~:(
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:31:56)
Valkýro, vím, že to není jednoduchý, je to boj a ještě bude.
Asi nejde prakticky rozdělit prostor a ten si udržovat, viď?
Jako přechodné řešení by to možná bylo alespoň něco.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:38:25)
Grainne,
to rozdělení prostoru už tak nějak nastalo, zbyla mi kuchyně.
Je otázka, jestli se dá takhle dlouhodobě žít.
Mně ale nejde o pořádek jako takový, ale o to, že MM se cítí být v právu, když požaduje, abych po něm uklízela naprosto zbytečný bordel. To, že se práší a zašlape podlaha a musím to řešit já, budiž. Ale sbírat po něm špínu a odpadky po celém domě...
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:44:59)
Valkýro, on to dělá schválně, to není otázka toho, že je nepořádný, on si jako pes značkuje teritorium i tebe.
To je normální boj, jenomže se bojím, že když to tam necháš, prostě nevyhraješ. Tohle nemá vítěze.
 petru 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:06:27)
Valkýro, taky mi připadá, že Ti to manžel dělá schválně.
V práci jsme měli pana majitele, který se neuměl strefit do mísy. Měl dva syny a jeho paní je naučila, aby si na mísu sedali, aby si ušetřila práci, když už ten její byl čuně. Mělas vidět, jaký byl na pořádek u druhých. Sám nedokázal zvednout ani čistý list papíru a hned řval. Jasně, že to nemá s Tebou nic společného, my jsme z toho meli aspoň legraci, aspoň trošku jsme si ulevili.
Jestli jde u vás o nějaký boj? Třeba ten Tvůj opravdu cítí, jak se osamostatňuješ, dokonce jsis převzala kus jeho práce, a tak se snaží dokázat, že on je ten "boss", po kterém musí ti ostatní uklízet.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:21:01)
Petru,
u nás je to tak odjakživa, s tím osamostatňováním to ai nesouvisí, dřív jsem navíc byla mnohem nezávislejší než teď - měla jsem práci nezávislou na něm a dokud jsem byla bezdětná, bylo to taky jiné. S úklidem ale vždycky stejné. Jen teď už je barák víc zakrámovaný a já mám míň energie i trpělivosti.
On ten záchod je uklizený poměrně rychle, i když je to:-©, záchod bych v takovém stavu nenechala. Hůř už se uklízí, když si do obýváku k TV nanosí krámy ze všech možných koutů baráku a už to tam nechá naházené - špinavé nádobí, zbytky jídla, hadry, papíry.... A na to už mu kašlu. Obývák ignoruju a sama tam nechodím.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:23:48)
Valkýro, tak to je fakt příšerný, navíc i to, že se zřejmě nechce pohnout ani o píď...
 petru 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:29:08)
Máš to doma asi drsný.
Já chlapa kritizuji za binec minimálně. Jsme na tom stejně. Naše mámy doma načančáno a my doma nakrámováno.
Stěhovali jsme se s většího do menšího a rádi bychom to zase změnili, tak je mi líto něco vyhodit. Kromě toho nemáme v bytě žádnou komoru, kde by to nebylo vidět.
Ale závidím Ti aspoň tu čisto kuchyň. Jsem ostuda, ale absolutně mě nebaví umývat naši starou plechovou kuchyň a ty hnusné plastové šuplíky, které jsou věčně zalepené, jak do nich pořád něco kape a padá.
No, ale tady se učíme napravit chlapy a já se tady takhle trapně přiznám.~f~~q~
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:32:55)
Petru,
tak kuchyn mám taky starou a rozhodně ne skvěle uklizenou, ale aspoň ve stavu, že je kam si sednout, kam co položit a vím, kde se nachází jednotlivé kousky nádobí a nic nemusím dlouze hledat. To se o zbytku bytu říct nedá.

Jinak já ho za bordel až tak nekritizuju, to on naopak kritizuje mě, že to po něm nedostatečně uklízím~q~ Tak pak ho i s bordelem odesílám tam, kam slunce nesvítí a stejně se nic nezmění.~d~
 petru 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:44:03)
Valkýro, nevím, jestli bych to zvládla, takhle existovat.
Drž se a přeji Ti, aby se to u vás brzo vyřešilo.
Já se teď zase snažím řešit sebe. Potřebovala bych Tvou vůli a pracovní morálku. Možná za chvíli bude můj chlap řešit Tvůj problém, jak se osamostatnit. Ale je fakt, že já ho nenutím uklízet můj binec.
Držím palce.
 Hanka 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:48:03)
Valkýro,

jak tě tak čtu, tak fakt tvůj hlavní problém není nepořádný manžel, ale rozsypaný vztah. Držím palce, ať si vybuduješ dostatečný odstup a celé to přežijete, ty i dcera, v psychickém i fyzickém zdraví.
 Hanka 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:38:33)
Valkýro,

já jsem v podstatě bordelářka. Některé věci uklízím, protože nechci, aby mě zavalily. Nádobí od večeře v dřezu mě nevzrušuje (Pravda, na věci, co by mohly zaschnout, liju vodu), myju nádobí zásadně v průběhu přípravy dalšího jídla (nebo přes týden, když je ho méně, naženu děti). Luxuju jednou týdně (někdy i méně). Vytírám, když se na dlažbu vyleje něco, co lepí. Z klasických "zdrojů bordelu" mi vadí snad jen rozházené špinavé prádlo.

Ale občas mám pocit, že potřebuju byt vypucovat, a pak gruntuju. Většinou vyberu právě něco, co mi přerostlo přes hlavu, popadnu velký igelitový pytel a rozhazuju předměty na kupky: vyhodit (to rovnou do pytle, musí být velký a pevný), vyhodit do tříděného odpadu (na to najdu nějakou z krabic, které se pořád někde nějaké povalují), vyprat, umístit na náležité místo (tím běháním po bytě a umísťováním nejraději pověřuji děti, které mě v tu chvíli nenávidí :-)). Sjedu obvykle jednu místnost, vyženu děti s košem, otřu omyvatelné plochy či vyluxuju a dám si v té místnosti kafe (ano, občas i v koupelně, na WC tedy ale ne :-)) a je mi dobře. Ostatní místnosti ignoruji a vrhnu se na některou z nich při dalším záchvatu (cca za měsíc či dva). Tenhle druh úklidu mi ale fakt dělá dobře. Vyhodit zbytečné, zase jednou "zpacifikovat" chaos... okolo sebe i ve vlastní duši.
 petru 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:49:06)
Hanko, to já jsem taky bordelářka.
Jen mě zatím ten velký úklid nějak míjí. Já totiž neuklízím jednu mísnost ale všechny najednou, a to tak, že jak něco nesu (třeba do tříděného odpadu) a cestou uvidím něco, co je potřeba uklidit, tak zapomenu na to první a tak dále. Takže dokonale uklidit nestihnu nikdy, vyjma toho vysávání nebo vytírání - to občas zvládnu.
Horší to pak je, jak se někdo už v diskuzi ptal, s nečekanou návštěvou.
A nádobí? Na to mám dobrou výmluvu (teda pro sebe ne pro návštěvy) - mám fakt daleko bojler a než mi doteče teplá voda, tak vytečou zbytečně litry vody, proto umývám až je ho málo na použití.~t~
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:40:44)
Madelaine,
souhlas.
Pokud se muž a žena sejdou po práci večer doma, nevidím jediný důvod si myslet, že každý z nich se bude chovat jinak a mít jiné potřeby.

Já ani tak nějak nevěřím ženám, které tvrdí, že tu "druhou směnu" dělají rády. Spíš věřím tomu, že považují za své selhání, že si to nedokázaly zařídit jinak a současně nechtějí žít v bordelu a odsuzování okolí.
 Zasjaj. 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 22:09:42)
Valkyro
"nevěřím ženám, které tvrdí, že tu "druhou směnu" dělají rády."
nedelaji rady, ale asi maji rady ten vysledek vic, nez chlapi, tedy alespon u nas je to tak, ze ja mam rada uklizeno, vonavo, napeceno, tudiz to i delam, jemu je to skutecne sumak (nevyzaduje to po nikom, nestezuje si, bordel vubec nevnima, kdyz doma nic neni, koupi si chleba a namaze maslem, takhle ostatne zil cele roky, nez jsme se poznali:O) )

Takze ja to nakonec at uz rada/nerada delam, protoze mam rada poradek a on dela jen z prinuceni.
 Horama 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 11:52:53)
Podle všech znaků jsem žena, jen v psychice mám zřejmě odchylky. Jedna z těch odchylek je skutečnost, že mi nevyhovuje dělat více věcí paralelně. Když musím, dokážu to, ale žádné extatické stavy mi to nenavozuje. Osobně bych ti klidně dopřála období hájení po příchodu z práce (můj muž na něj má taky nárok), ale taky mě mrzí, že se nikde nepíše, že by mi taky mělo být něco takového dopřáno. ~;((
Navíc: nezůstává-li za tebou stezka odhozených věcí, jako by ses bál osudu Jeníčka a Mařenky, není nutné se hájit. :-)
 Petra Neomi 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:01:41)
On ženský multitasking je z větší části pověra. Jistě, každý (i chlap) dokáže dělat najednou dvě věci, na které není třeba se soustředit, ale nikdo nedokáže programovat a hlídat u toho dítě, psát román a hlídat u toho dítě, analyzovat data a vařit... Činnosti, vyžadující koncentraci prostě multitasking vylučují.
Upřímně řečeno, považuju všechny teze typu "Muži jsou z Bohnic a ženy z Michle" za totální bláboly.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:26:20)
Petro, mě zas příjde zajímavá tvá snaha udělat z mužů a žen naprosto se nelišící individua. Hele já chápu, že u vás doma je to jinak, ale to fakt neznamená, že to tak mají i ostatní. Navíc je pravda, že všechna literatura, psychologové apod. se nevyhnou zevšeobecňování, a že jsme každý originál, nicméně muži a ženy se opravdu liší a ne jen pohlavím~;).

Četla jsem o pokusu, kdy dotyčný vědec chtěl vyzkoumat, jestli dítě formuje čistě jen prostředí a lze z něj tedy díky přístupu vychovat vlastně cokoli. Oběť pokusu skončila v dospělosti sebevraždou.
 Horama 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:37:44)
"Četla jsem o pokusu, kdy dotyčný vědec chtěl vyzkoumat, jestli dítě formuje čistě jen prostředí a lze z něj tedy díky přístupu vychovat vlastně cokoli. Oběť pokusu skončila v dospělosti sebevraždou."

Kdyby tu tezi testoval na výchově deseti dětí a bylo z toho deset sebevražd, tak to o něčem zřejmě vypovídá. Takhle to může mít souvislost nebo to může být naprostá náhoda.

Ale taky si myslím, že mezi muži a ženami jsou odlišnosti. Přesto si nemyslím, že ta odlišnost spočívá v geneticky dané schopnosti či neschopnosti uklidit po sobě použitý talíř. :-)
 Stáňa a dva kluci 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:44:19)
TAk takovou reakci jsem čekala:), no ono nejde přímo o tu sebevraždu, spíš o těžkou psychickou újmu, která v tomto případě vznikla a bylo naprosto zřejmé, proč. Jak by to dopadlo v případném dokazování, to už je věc jiná.

Jinak souhlas:), o schopnosti uklidit si po sobě talíř napříč pohlavími taky nepochybuju:). Mám doma trochu podobný exemplář, tvrdě vychovávám, ale jde to ztuha:).
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:41:29)
Taky bych skončila sebevraždou, kdybych se začala řídit tím, co se kde doporučuje činit ve vztahu a obzvláště ve vztahu k úklidu a domácích pracech mezi pohlavími.
No, možná by to skončilo vraždou. Jenom jsem dosud nedospěla k závěru, kdy by zavraždil koho.

Zato si jsem zcela jistá tím, že mnohem rychlejší je uklidit, než převychovávat muže.
Když vidí, že v tom kalupu nestihnu uvařit teplou večeři, obvykle s vidinou krajíce chleba s máslem (nákup taky nestihnu) se i zapojí a poté i pomůže s věčeří. Sám od sebe prostě provoz domácnosti neřeší, protože ho patrně opravdu nevidí.
Pak mu na oplátku pomůžu se dřevem.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:55:47)
No ono to nemusí vůbec být o tom, že se začneš chovat podle nějakých doporučení. Mně tohle spíš pomáhá v tom pochopit myšlení druhého a zbytečně se nesnažit z něho udělat druhou ženu v rodině.
O běžném úklidu si to až tak nemyslím, teď nemám na mysli, že mu otluču o hlavu každou věc, kterou někde nechá ležet, spíš o základní věci. Ono totiž nejde jen o něj, ale fakt bych nechtěla, aby z našich kluků vyrostli typičtí čeští hoši(ano, zevšeobecňuji), co přejdou plynule z péče maminky do péče manželky. No a chlapečci samozřejmě budou ve svých rolích kopírovat svého tatínka, že:-)
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:06:01)
Tak s tím výchovným působením mám já zásadní potíž - nepůsobím.
Věřím, že jsem je dokopala k tomu, že druhým (tedy i manželce) se má pomáhat, když to potřebují, ale praktické lekce už nejsem shopná poskytnout, nesnáším, když se mi motají pod nohama.
 jana 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(14.11.2009 16:15:45)
Jednoduchý recept: vyexpedovat z domu dříve, než se budou blížit věku, kdy by se tak mohli ženit, nejpozději tedy na VŠ. Ale ne tak, že dostano na školu, na bydlení, na jídlo, na cestu. Dostanou jen pár prvních měsíců základ, a o zbytek ať se starají. Jestli chtějí někam jet, ať si na to vydělají. Atp.
 Arónie 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:08:22)
"Zato si jsem zcela jistá tím, že mnohem rychlejší je uklidit, než převychovávat muže." To je možné. Stejně tak je rychlejší uklidit po dětech nebo udělat za ně cokoliv jiného, ale většina lidí to za ně nechce dělat celý život. Stejně tak hodně žen nechce doma uklízet a dělat jiné věci za člověka, s kterým žije.
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:13:29)
Já to taky nikomu nepředepisuju.
Jen takový postřeh, nic víc, jak s tím kdo naloží, je jeho věc.
V důsledku převýchovy mi obvykle vzniká doma dusno, což nesnáším.
Když nestíhám, neuklízím. Na druhou stranu, je pravda, že mi to nikdo nevyčítá a vážně nemůžu říct, že by muž byl líný, válel se na kanapi, nebo běhal po putykách.
 Arónie 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:18:25)
Jo, to chápu, mně to dusno taky vadí, ale nemůžu si pomoct, asi ještě víc mi vadí binec a to, že ho musím sama odstraňovat... Ale je fakt, že diskuze a rozumná domluva je lepší než nějaké převýchovné metody, jenže je to taky časově náročné a ne vždycky to funguje.
 Arónie 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:13:41)
Ale ta vidina krajíce chleba je taky trochu výchovná..:-)
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:19:17)
Výchovná jistě, ale debaty s muži na téma úklid jsou velice zajímavé, bohužel bývají spíš akademického charakteru a obvykle končí bolestí - duše, hlavy, kolenních kloubů apod.
Někdy taky výbuchem, to potom manžel zasádroval skoro vyražená futra, mnou, což mu musím přičíst k dobru.
Neříkám výchovně nepůsobit, říkám výchovně nedebatovat.

Bohužel působení se musí odvíjet od podrobného studia každého jedince, takže univerzální návod zatím neexistuje - nemám dost jedinců ke zpracování podrobné studie.~t~
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 13:21:53)
Řekněme si to na rovinu, mizerové prostě vědí, že nás to deptá, kdežto oni binec vypnou jak rádio.
Pokud to jinak v jádru není závadný jedinec, je možná lepší se s tím naučit žít, než se tím neustále a doživotně užírat. Která z nás je tak špatná, aby si zasloužila doživotní trest?
 Arónie 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:09:34)
Jestli myslíš výchovně debatovat ve smyslu dávat výchovné přednášky, souhlasím s tebou, je to otrava. Jinak jsem pro debatování s cílem dosáhnout dohody tak, aby obě strany byly spokojené a ani jedna nespokojená (takže ne s cílem zvítězit nad tím druhým). Což není na jednu debatu a na jeden večer, a pak pokud dohoda není dodržena, je potřeba případně znovu debatovat. To je můj návod vyzkoušený na dvou jedincích (můj muž a moje dcera) a funguje se střídavými výsledky, takže záruka žádná. ~:-D
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:14:52)
Vždyť říkám - akademická debata a ta mužská argumentace a odvedení pozornosti od podstaty věci.......to je skoro obdivuhodné.
 Arónie 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:32:59)
Já jsem neměla na mysli akademickou debatu, ale konkrétní diskuzi s cílem vyřešit zcela konkrétní problém (např. jak zajistit, aby konferenční stůl nebyl plný použitého nádobí a jiných odložených předmětů a aby odklízení těchto předmětů nevykonával člověk, který není zodpovědný za jejich umístění na stůl). Ale zdá se, že naše debata začíná být poněkud akademická, takže už mlčím. ~;)
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:42:06)
....jestli jsi to vyřešila, klobouk dolů. Jinak to řešení je u nás na jedno použití a než to vysvětlím, obvykle v zápalu boje a nevědomky uklidím a ještě stihnu zapálit svíčku.
Prostě nedisponuju dost důrazným návrhem, tedy pokud mě nechytne amok, což obvykle způsobí zemětřesení a někdy i následný úklid. Nejsem systematická a důsledná, prostě nejsem, takže asi ani nemůžu dosáhnout nějakého trvalého výsledku.
To mi připomíná, že je třeba vynést odpadky, popel, vytáhnout popelnici a...nikdo tu, jen já.~t~

Máš pravdu, nikdy nikdo tady nevyřeší otázku úklidu a domácích prací, maximálně si tu tak můžeme ulevit, vzájemně si vynadat a možná si některá s úlevou řekne, že někdo je ještě větší čuně, než já, tak ať se nediví, že jí ten chlap utek.....nic nepotěší, jako cizí neštěstí. Následně vstanem a vrátíme se do své ne/uklizené reality.
 jana 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(14.11.2009 16:23:54)
U nás se dohodnem, kdo co udělá. Následně pak jemu se třeba nechce jít s košem nebo vytřít - ačkoli já třeba vařím, peru, žehlím - objektivně vzato víc práce a na delší dobu. Občas taky remcá, že jako se mu nechce s košem... Začlo to kdysi nějak spontánně, kdy jsem s úsměvem a v pohodě pravila: "Nechce se ti? Hmm, tak to nedělej. Já to udělám" (jeho rozzářené oči) "a ty za mě vyžehlíš to prádlo, jo?" ŠOK!
Ne že by neuměl vyžehlit prádlo. ALe představa, že by měl žehlit tu kopu prádla vyvolala to, že pak s radostí běžel s košem - není d.bil, aby si okamžitě neuvědomil, že s košem se jen projde a za 3 minuty má hotovo. U prádla bude trávit 3 hodiny a bude ho bolet kdeco.
Od té doby, když se mu nechce, nabízím výměnu, a já zvládnu téměř jakoukoli, takže mě nedostane na to, že se mu nechce zdít, omítat, míchat, složit nebo stěhovat skříně atp. Na druhou stranu, má možnost si říct, že by radši to než ono - protože pro mě je lepší, když si vybere, co se mu spíš chce, protože to pak udělá fakt super. Já to ostatní udělám stejně pořádně, protože nemá cenu dělat něco napůl.
 JaninaH 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:27:55)
Stáňo, nezdá se mi, že by Petra tvrdila, že muži a ženy jsou "naprosto se nelišící individua".
Tvrdila, že podle jejího názoru muži TAKÉ zvládnou najednou více činností, na které není třeba se soustředit, a že ženy TAKÉ nezvládnou najednou více činností, na které je třeba se maximálně soustředit. Dále psala, že muž i žena jsou po pracovním dnu oba stejně unaveni, přestože je to obvykle žena, která doma nastupuje na "druhou směnu".
S oběma názory Petry stoprocentně souhlasím.
J.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:30:58)
Janino, v tomhle souhlas, to je můj dojem spíš s delšího časovýho horizontu.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:31:25)
Jdeš na to špatně, já si naopak myslím, že všichni jsme lišící se individua. :D a že často není taková propast mezi ženou a mužem, jako mezi dvěma muži nebo dvěma ženami :)
My doma se lišíme celkem dost, jinak bychom spolu nemohli žít :) Jen prostě nemůžu přijmout tezi, že "ženu bordel irituje a tak ho uklidí" protože mě sice sere, ale rozhodně ho nejsem ochotna uklízet víc, než můj partner a zcela nepochybně jsem ženou :). Prostě odházím klávesnici a píšu, výdělek je měřitelný, práce doma je neviditelná a neuspokojuje mě.
 JaninaH 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:44:39)
Petro,
já jsem dokonce ochotná tuto tezi do určité míry přijmout, a to v tom smyslu, že jsem ochotná věřit, že muž opravdu nevnímá v kuchyni křupající drobky pod nohama, v obýváku prach nebo dlouho neumytá okna. ALe ať mi nikdo netvrdí, že mž nevnímá (jím) zmečištěný záchod, (jím)zaplivané umyvadlo nebo (jím) pohozený mokrý ručník na zemi. Prostě někde mám dělící čáru mezi "mužem, který nevidí nepořádek" a "čunetem, které si myslí, že žena je jeho služka".
J.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:00:05)
Ale to víš, že to vidí (stejně jako chlap pozná, že hotel je blechárna), jen se prostě necítí povinnen něco s tím dělat. Každej pozná špinavé auto od čistého, podlaha je přece to samé. Mmch, staří mládenci mají často pedanticky uklizené byty, protože jsou to jejich byty, muži žijící v páru to často házejí na partnerku. Každopádně je to spíš společenským nastavením, než genetikou.
 Oskeruse 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 17:35:29)
Jasne, ze je to spolecenskym nastavenim. Sama nejsem zadny skritek poradnicek, ale je mi blby mit doma chliv, kdyz nekdo prijde. I kdyz to neni muj chliv, ten nekdo si rekne: TA ZENSKA tady ma ale bordel, jak v tom muze vydrzet??? Chlapovi to blby neni, protoze poradek nevnima jako neco, za co by mel byt zodpovedny on.
Zajimava sonda byla vymena manzelek, teda, ten jeden dil, co jsem videla Vymenila se tam pani z naklizeneho bytu s pani s hromadou deti a odpovidajicim chaosem v domacnosti. Skoncilo to bezmala posvicenskou rvackou - ta z naklizeneho bytu vmetla te druhe do tvare, ze je bordelarka a neumi si zorganizovat zivot a vubec nepripustila, ze by za neco mohl i ten jeji chlap. Spis ho kryla. Takze ona takhle premysli i spousta zenskych a kdyz je moznost, jeste si rady prisoli...
 jana 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(14.11.2009 16:30:47)
No, každý jak si to nastaví, nebo má nastavené.
Manželovi strašně vadí nepořádek na zahradě - co na to řeknou náhodní kolemhjdoucí.
Takže dává jednoznačně přednost úklidu venku před úklidem vevnitř, což v případě, že je BINEC všude, je problém. Já dám prvně do pořádku vnitřek, bo tam jsem, tam se zdržuju, žiju, nebudu tam ve špíně a repre zahrada. Až si uklidím uvnitř, což mi přijde důletitější, pak řeším zahradu. Nějací kolemjdoucí jsou mi totálně u pr... a když čumákují a komentují halasím "DObrý den!", zatímco manžel se jde radši schovat, aby asi nevěděli, komu ta zahrada patří.
Podotýkám, že nemáme ani plevel ani skladiště, jen v určitých mezidobích se tam skladoval nějaký materiál, cihly, dřevo nebo taky suť - ale to krátkodobě, a jestli je tam týden nebo dva je fakt jedno. Kdyby řešil sousedy - ale náhodný kolemjdoucí? Radši uklidí venku pro náhodné kolemjdoucí než pro nás - teda kdyby bylo na něm.
A doma - kdyby se nepodílel, tak bych návštěvy klidně vodila, a když by šly někam, kde by uklizeno nebylo, říkala bych něco jako "no v kuchyni/obýváku to mám na starosti já, tady se o to stará manžel" - názor ať si udělá návštěvník sám. Stačí párkrát manžela nekrýt, ono jim to pak taky přijde blbé a stydí se.
 jana 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(14.11.2009 16:25:38)
Něco na tom bude. Výborný postřeh a komentář. Máš pravdu!
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:49:50)
Petro,
přesně, kdybych žila s kamarádkou, uklízela by asi víc ona, protože ji o baví a má ráda pořádek, já bych zase víc vařila, dělala drobné opravy a starala se o auto. Ale musely bychom se nějak rovnoprávně dohodnout, případně nedohodnout, ale žádná by neměla navrch.
Vztah muže a ženy je předem rozesírán nějakými obecnými pravdami o tom, že chlap má tohle, a ženská tohle a domluvu to jenom komplikuje. A ty "ženské" činnosti jsou pořád brané tak, že proběhnou nějak automaticky a bez nároku na uznání. Když neproběhnou, tak se uznání nekoná, ale koná se o o větší odsouzení:-©
 Petra Neomi 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:03:22)
jasně, pokácet strom je hrdinství a tatínek se po tom musí pořádně najíst a nerušeně vyspat, vygruntovat barák je trapně nehrdinská práce a maminka potom ještě tátovi donese bačkory. Tohle je hra, kterou nejsem ochotna hrát.
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 15:57:40)
Petro Neomi, já tuhle hru hraju ráda, nechce se mi kácet (dneska tedy sázet stromy venku).
To nastavení není až tak ve společnosti, ale v nás samotných, takže u nás stejného ocenění dojde ten hrdinsky pokácený strom, jako hrdinsky upečený perník. Moje práce doma není automatická samozřejmost, je to něco, co poskytuje zázemí pro kácení stromů, které je ceněno.
Nevidím důvod se přetahovat o cokoliv, prostě umím líp péct než sázet. Rodina je tým a pokud jako tým funguje ve prospěch všech, není co řešit.
 petru 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:04:11)
Teda Grainne, zrovna jsem včera uklidňovala dceru, které se cosi nepodařilo ve škole, aby si vzpoměla, jak se doplňoval Harry Potter, s Hermionou a dalším kamarádem, když řešili problém. Že je to normální, že každý umí a dělá něco. Ale sebe by mě nenapadlo tak uklidnit.
I když u mě je to dáno tím, že o tom, že něco musím (resp.chci) zatím jen přemýšlím. Každopádně Tvoje slova mě vždycky povzbudí. Dík.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:09:57)
Ale jistě... ale já prostě nechci v týmu rodiny hrát roli zázemí, upéct perník je pro mě ztráta času, lépe řečeno, je to práce těch druhých. Ne, že bych si nevážila domácího perníku, naopak, já to ocením, ale dělat to nechci. Jiný to může mít jinak, důležité je, aby to byla věc volby, ne to, že je člověk do podobné role dokopán.
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:26:27)
Nu,
já jsem domácí perníky začala péct dobrovolně a celkem jsem se divila, když jsem se dověděla od toho, kdo je konzumoval, že je to činnost podřadná a rozhodně se kvůli tomu neposadí na pr.el, protože perník si koupí za pár korun. To (aby se údivem posadil na řiť) po něm ale nikdo samozřejmě ani nechtěl. Ale zároveň domácí perníky vyžaduje, protože kvůli tomu se přece oženil. Perník (nebo dříve uváděná bábovka) je jen příklad, podobné je to s ostatními záležitostmi.

Prvně mě hodně zatrnulo, když naše společná známá, už starší paní, mu na jednom večírku řekla, že má ideální předpoklady pro kariéru, protože jeho paní mu vytváří zázemí a má minimální nároky pro sebe. Jak ji dřív respektoval, tak po tomhle řekl, že už asi blbne nebo toho moc vypila, že to je přece samozřejmost a že co ona, stará zkušená ženská, takhle blbě žvaní. V tu chvíli mi to nějak došlo. Pro něj jsou veškeré činnosti usnadňující mu život samozřejmé a neviditelné a jediné, co vnímal, bylo to, že vydělávám o dost míň než on. Neviděl ani to, co viděla tradičně vychovaná a tradičně smýšlející ženská.
Čistě moje blbost je, že jsem to už tedy neřešila.
 petru 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:40:16)
Valkýro, to asi chlapi přiznat nedovedou - že by se jim těžko kariéra dělala, kdyby neměli zázemí.
Já mám chlapa, co doma pomáhá, nevyčítá... ale. Když on budoval kariéru, já seděla doma s dětma. Neměla jsem počítač, s praxí jsem ztrácela kontakt, protože info s časáků mi nestačilo. Času nazbyt nebylo a pro mou práci je důležitá zkušenost.
Teď bych mohla budovat kariéru já, i díky babičce, ale už to nejde jen tak - dělat to, co bych chtěla. Byla bych moc ráda, kdybych to manželovi mohla říct, ale nechci aby to vypadalo, že mu vyčítám, že mohl budovat kariéru. Tak doma mlčím a užírám se a dělám věci, které mě nenaplňují, třeba ty bábovky a uklízení záchodů.

By
 Valkýra 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:57:12)
Petru,
to já jsem znalosti tak nějak dohonila, i když nepracuju v oboru, který jsem vystudovala, ale on je úspěšnější, protože to "líp umí s lidma". A ten zbytek za něj dodělám já (pracujeme v obchodu).

Já jsem u něho narazila hlavně na to, že neuznává rovnoprávný vztah, s každým tak nějak bojuje, i s kamarády. Na to jsem nebyla zvyklá.

Jinak uznávám, že bábovka se dá opravdu koupit za pár korun, ale harmonie ve vztahu, kdy ti dva mají pocit, že se ideálně doplňují a vzájemně povzbuzují ve svém snažení, se jen tak koupit nedá. A ta "bábovka" k tomu může přispět. Ale musí to někdo vnímat jako nějaký přínos a ne jako podřadnou činnost, kterou holt dělám jen proto, že jsem se nenarodila s pindíkem, ale že zároveň je to moje povinnost, protože "co bych to byla za ženskou", kdybych ani tu bábovku neupekla.
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:59:35)
...aha, tak boj s celým světem a všichni jsou blbý a za všechno může někdo jiný?
Tak tohle je můj ex, nezakopla jsi o něj náhodou někde? Jestli jo, tak utíkej, co ti síly stačí.
 petru 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 17:47:53)
Valkýro, tohle znám jen u kamaráda, ale stačí mi. Moc se nesneseme a taky už si našel jiné kamarády. Je s náma v kontaktu, ale ne tolik.
Na takového chlapa to chce nervy a jiný přístup, obdivuji kamarádku.

Grainne, závidím, Tvoji vyrovnanost. Už abych ji taky dosáhla. Začnu se tedy pokoušet o to kácení stromů. Ale asi mi budete chybět. Takže, když o mě budete číst, tak ještě nekácím a užívám si. Jdu na kafe a až dořídím auto, tak to rozjedu ostřejc. Heký večer.
 Ananta 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 20:02:28)
Valkýro, blbá otázka, promiň, ale ty tu bábovku fakt pečeš? Já bych asi radši uklidila, ale po takovém chování by ode mě nedostal ani vodu.
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:52:00)
Valkýro, tvůj muž je......píp....., ale to se slovy nedá vyjádřit.
Myslím, že tvoje odpoutávání se a odtržení je na místě. Tohle nemá smysl řešit, ani se snažit. Jen bych se snažila si ten proces alespoň v rámci možností zpříjemnit a zvládnout pokud možno bez újmy.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:18:02)
Nojo, jenže mě víc baví to kácení stromů než pečení. ~d~
 Grainne 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:50:01)
Tak kácej, kácej.
Já mám situaci značně ulehčenou tím, že kdyby se mi zítra zachtělo jít kácet, či lovit mamuty, prostě to doma sdělím a jdu.
Tudíž nemám důvod se něčím užírat a trpět pocitem, že jsem o něco přišla, pravda, mám svým způsobem dokáceno a doloveno, myslím, že dost dlouho jsem měla možnost se realizovat ve více mužském, než ženském světě a profesi a nijak mi to nechybí.
Patrně je to o tom - netrpím nedostatkem ocenění, netrpím tím, že mi něco uteklo, ani pocitem, že něco nemůžu. Tedy můžu to, co je v souladu s mými osobními dispozicemi - faktické kácení stromů to vážně není.
 Ananta 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 19:55:28)
Když budu doma, tak klidně uklidím, ale když budu chodit do práce, tak ani náhodou, jedině napůl a jsem schopna denně ztropit takovou scénu, že si to drahý rozmyslí.

Ještě tak různě bojkotuju, třeba řeknu, že nemůžu vařit, protože musím uklízet a prostě nevařím... nebo že nemůžu na výlet, protože je za celý týden velký nepořádek a musí se uklízet.... že nepůjdu na narozeniny jeho otce, protože je všude nepořádek...
 jana 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(14.11.2009 16:13:45)
No, taky se nějak rodíme, ne? Jak říkal jeden kamarád, když čekali několikáté dítě "Jsme zvědaví, koho nám Pán Bůh pošle tentokrát." Jedno mají hodňoučký - zrovna kluk - utáhneš ho na cezený nudli, ve 3 letech šel s náma dvouma cizíma do obchodu, aby rodiče měli volnější ruce - přišli jsme sotva před hodinou. Je zvyklý na okruh lidí, s kterýma je místo mámy táty, ale rozhodně nebyl zvyklý být s kdekým. Jeho mladší sestřička byla už ve 2 letech uječená, paličatá, hrůza. V rodině její matky a otce nikdo takový přitom není. Co s tím? Reklamovat ji nepůjdou.
A co se týká pořádku: já s bráchou jsme bordeláři, ségra věčně věnovala spoustu času rovnání nějakejch blbností. Já s bráchou máme rádi nošené vytahané věci, v kterých můžeš dělat cokoli a kdyžn se zničí, tak to nevadí. Ségra se věčně strojila, rifle vzala jednou a házela je do koše na prádlo na vyprání. Máme stejné biologické rodiče, stejnou výchovu, se sestrou jsme si věkově mnohem blíže než s bratrem. Já byla bordelář první, pak se narodila ona, pak další bordelář. Takže teorie o pohlavích dostává zabrat.
Znám spoustu případů, kdy muž potřebuje strašně mít všechno zorgranizováno, urovnáno. Znám jich víc, jejichž sestry třeba na pořádek DOST pečou - nemají špínu, ale chaos ano.
A znám jednoho takového tátu, z několika synů jeden je po něm, není ani nejmladší, ani nejstarší, ale jiný než ti ostatní - normální děti, pořádek je jim jedno. Ten jeden potřebuje vše mít v těch rámcích. A dcerka na pořádek taky není. Takže to vnímám něco mezi daným a vlivem výchovy. Výchova by danost měla usměrnit to přijatelných mezí - a to jak velké bordeláře, tak velké puntičkáře. S ani jedněma se totiž nedá žít a jim samotným je pak těžko na světě.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:16:37)
Vážný, to je nesmysl, takhle se to nedá dělit. MMCH, taky bych ráda "přechodový rituál", když přijdu z práce domů. ~:( U nás jsem totiž momentálně hlavní živitel já, manžel pracuje z domova.
 Ecim 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:13:35)
Myslím si, že by to mělo platit všeobecně. Když někdo přijde domů, nechá se chvilku v klidu a je to. Také jsem v určitém životním období tuhle chvilku pro sebe dost dlouho postrádala a bylo to NA HLAVU.
 Ája Fíková 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 20:02:27)
Vážný, taky potřebuju, když dorazím večer domů, chvilku klidu na aklimatizaci.
A dovol, abych manželovi nosila trepky ~y~, to určitě ~j~. Naštěstí má tolik soudnosti, že to nevyžaduje.
Máme taky binec, ale kelímky od jogurtů a zbytky jídla se u nás tedy nepovalujou, to si uklízejí po sobě všichni. Ale jinak je tedy kolem spoustu věcí.
No a komu se to nelíbí, ať k nám nechodí.
Naštěstí s manželem víme, že to není MOJE věc, ale vezeme se v tom oba.
A pokud si máme vybrat mezi úklidem a nějakou společnou akcí venku, je volba jasná.
 Hanka 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 22:13:17)
Muž, který touží, aby mu byly po příchodu z práce přinášeny pantofle, si musí pořídit a vycvičit pejska. Ale bacha, ani každý pes není ochoten :-)
 jana 
  • 

Re: Malá obhajoba 

(14.11.2009 16:38:35)
Tak to mě pobavilo :)
Jenomže to si musí vybrat nějaký hloupý plemeno. Ty chytřejší, který by se na to dali vycvičit, to totiž dělat nebudou, jakmile zjistí, že to dělat nemusí. To je první možnost.
Druhá, že pejsci, hlavně ti chytřejší, jsou dost hraví, a jakmile jednou zkusí a zjistí, že místo donést ty papuče je daleko větší sranda schovat papuče, a každou jinam, budou to dělat. Protože taková zábava jako s páníčkem hledajícím papuče jen tak není. A pak je ještě třetí, výborná možnost: mít tu papuču v hubě a nenechat se chytit. Páníček ať se uřve, uvzteká, ale kdo si s váma jen tak zahraje na hoňku??
A jestli bychom si z toho neměly vzít příklad.
 Lída+2 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:48:10)
Vážný a z 10-20minut jsou 2 hodiny a děti jdou spát~t~~t~


To mám doma...a snaží se,ale málo...pomáhám mu...chce 20minut natáhnu minutku na 30 a je mi jedno, že se mu nechce.....ale asi to pomohlo..už se nebrání, že to není hodina....co spí~t~prootže neví ani kdy přišel dom....
Sice jsem si poslechla, že jsem děsná a hraju si na minutky,ale to mi nevadí....~:-D

Nekolikrát se mi stalo a to pak vidím rudě:kolikrát v práci od 4:30-14hodin(manžel třeba jen 7:30-15:30)..pak jedu pro děti,....a rozvážím je...pak zase na nákup..a pak mám konečně klid....na chviličku a nikdo mi servis neudělá...a musím říci, že pak mě vytáčí manžel....příjde třeba za chvíli po mě...dopere pračka(odložený start- pro šťourali..tak mu vrazím prádlo, že ho může jít pověsit).snad můžu mít po celým dnu chvilku klid ne..byl jsem byl v práci"(neříká to často,ale opravdu si říkám jako bych já snad nikam nechodila.....)

I když křivdila bych staršímu synovi...to moje zlatíčko-a(když jsou doma oba třeba prázdniny tak mi to chystali každý den) mi občas má nachystané sušenky, vodu v konvici na kafe nebo čaj a když přijdu...a nemá kroužek..tak mi uvaří a donese do obyváku čaj a povídáme si.:-) snažím se mu vždycky poděkovat...a náležitě ho v tom podporovat.:-)
Aby jednou jejich manželky nemuseli skuhrat, že jsou nevšímavý.....
 Horama 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 12:57:22)
Kolik je staršímu synovi a kde ho v dospělosti najdu? Hodlám ho představit své dceři jako vzor, že to jde. Tedy - jestli ti ta výchova vyjde. ~:-D
 Lída+2 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 14:49:19)
Jednomu synovi je 11let a druhýho(8let) terpve učím zalívat čaj...(přece jen vařící voda....máme popálenou kamarádku tak jsem trochu opatrná~f~) a
 Lída+2 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 16:02:38)
jo dneska mi družinářka říkala...já Vás obdivuju doma 3 clapy..už bych se zbláznila~:-D
 Ananta 


Re: Malá obhajoba 

(10.11.2009 18:17:14)
Tak to jen v případě, že je žena v domácnosti a každý den si vyšetří minimálně dvě hodiny pro sebe. Jinak bych tě poslala někam, protože ženský chodí ztahané z práce běžně domů do bordelu.
 Dáňula 


Re: Malá obhajoba 

(11.11.2009 12:35:03)
Bóže, tyhle kydy miluju. My chlapi jsme prostě takový, neumíme dělat víc věcí najednou, jako vy ženy, blablabla. Berte na nás ohled.
A kdo bude brát ohled na ty ženský? Samý - dejte nám čas se rozkoukat, když přijdeme z práce, dejte jídlo na stůl - symbol domova ... a teprve pak se vám budu věnovat. A ještě po nás uklízejte - my na to nemáme buňky, nevidíme ten bordel.
Ale vidíte, jen jste líný jak vši a žijete v představě, že když s tím dlouho ani nehnete, tak ta ženská to holt nevydrží a uklidí za vás(ale kybycovat - je tu nepořádek, neměla bys s tím něco udělat?, to vidíte). Vyčůraný jak mraky. ~a~~a~~a~
 Ecim 


Re: Malá obhajoba 

(11.11.2009 12:56:45)
Dáňulo, znám i pár žen, které si zakládají na tom, že si po příchodu z práce PROSTĚ NEMOHOU aspoň na chvilku sednout, že honem MUSÍ začít bičovat! A jejich manžel i děti by byli přitom tak šťastní, kdyby si ty ženské na 10 minut sedly na zadek a daly všem kolem sebe svatý pokoj. Ale ony ne, ony nemohou. Ony prostě musejí být ty nejudřenější a nejobětavější chudinky :-©
 Dáňula 


Re: Malá obhajoba 

(11.11.2009 13:10:51)
Ecim, takový znám taky. ~:-D~:-D~:-D
Já neříkám, že mají hned letět a uklidit, uvařit a nevím co ještě, já jen říkám, že když chtějí určitý komfort, tak ať podobné možnosti dopřejí i své druhé polovičce.
Jako 10minut po příchodu by ocenil každý, ale když si to přiznají jen pro sebe a ženská, jen přijde z práce, tak slyší otázky - co je k večeři, tys ještě nic neuvařila, a kdo tu zas udělal takovej bordel, jakto, že to není uklizený ... a přitom leží na gauči, sekýrujou a sami relaxují, protože přece si potřebují odpočinout... to fakt nemám ráda. Přesně tohle dělá můj otec. ~;((
Nebo když je ženská doma s dětma, tak přijde muž domu a né aby pomohl, když třeba jsou děti nemocný - to dokáže dost pocuchat nervy ošetřující osobě, ale místo pomoci si jde sednout, přečíst noviny a ... hlavně na mě nemluvte, nic po mě nechtějte. Místo aby si třeba vzal děti do pokojíku, tam s nimi fyzicky strávil nějakej čas a třeba je ani nevnímal, četl si ty noviny, děckám občas stačí i jen přítomnost někoho dalšího, ne? A ta žena si mezitím oddychla, vypila třeba v klidu kafe, nebo jen seděla na židli a koukala do zdi a užívala si ticho.
Nevím, prostě mi to jejich chování přijde dost vyčůraný a ještě si to alibisticky umí zdůvodnit, proč to tak je. ~d~
U nás se tohle naštěstí děje tak jednou za čas, bo rázně zasahuju už v zárodku (jo, jsem občas za megeru a histerku, no bóže)- taky chci z toho života něco mít. I kdyby to bylo jen to čumění do zdi a poslouchání ticha.
 Ecim 


Re: Malá obhajoba 

(11.11.2009 13:26:46)
Dáňulo, souhlasím. Těch pár minut klidu potřebuje každý. Muži, ženy i děti. Ono když dítě přijde domů ze školy a nějaký dospělý na něj hned spustí: "A co bylo ve škole a jak to, že si jdeš vzít housku, když jdeš z oběda a blablabla...", jen aby si dítě proboha pár minut nepohrálo, ale hned letělo čumět do učebnic nebo okamžitě na kroužek, tak je to na odstřel.
S mým manželem to také občas nevyhmátneme, ale většinou se dokážeme skvěle domluvit. Snažím se ho nechat, on si chvilku odpočine, pak si vezme děti a havaj mám zase pro změnu já. :-) A je to. :-)
 Ecim 


Re: Malá obhajoba 

(11.11.2009 13:30:45)
Jinak z toho, co popisuješ, bych také střílela. Znám třeba chlapy, kteří se domnívají, že domácí práce se musejí v tichosti udělat, zatímco páníček není doma, aby páníček těmi pracemi nebyl obtěžován - dokonce ani tím, že uvidí, jak se dělají. ~o~:-© A jejich polovičky to omlouvají slovy: "No když on byl mladý, tak to tak u nich fungovalo." To podle mého není omluva! Už to několik desetiletí funguje jinak a nazdar bazar. Přeci se donekonečna nemůžu vymlouvat na to, že za dob mého dětství bylo něco tak a tak. To bychom to dopracovali. ~f~
 Magnolya 
  • 

provokace :-) 

(10.11.2009 12:05:28)
Můžu provokovat chlapem, co po sobě uklízí, umí umýt záchod, schody myje častěji on jak já atd. Není to uklízecí maniak, ale normální člověk, co žil nějakou dobu sám a musel se o chod svého bytu postarat taky sám. Když jsem k němu poprvé přišla, tak jsem zírala, jak je naklizeno. A je v zásadě pořád :-)
Mít doma, co autorka článku, tak sedím ve vězení za vraždu.
 Zuuuza 


Re: provokace :-) 

(10.11.2009 12:14:50)
Tak nějak nápodobně ~t~
 karma 


Re: provokace :-) 

(10.11.2009 14:41:20)
Základem totiž je, aby chlap před manželstvím BYDLEL SÁM! mám také hyperpořádnou tchýni, co chlapečkům (dnes 34 a 38let) nosí jídlo až do postele. Takže si pak (ti clapečkové) myslí, že záchod, umyvadlo, luxování, prach...vše dělají kouzelní skřítkové. Moje zuření nad bordelem je ženská hysterie.
 Lassie66 


Re: provokace :-) 

(10.11.2009 14:58:24)
Sisan, ti kouzelní skřítkové mi připomínají trpaslíky z Ať žijí duchové...třeba je to následek toho, že současní mladí muži na tom vyrostli. Viděli Sováka, jak povolává trpaslíky a myslí si, že je mají doma taky. Zkus je povolat kouzelnou formulkou - Šupy dupy dup, raz dva tři hej rup, pidimužík pracuje, šupy dupy dup, raz dva tři hej rup, pidimužík kutá....~t~ Třeba jsou i nějací pidižvíci na koupelny...
Sorry, my teď máme období Leontýnky - a to se dcera ještě nedávno odmítala na telku dívat, ani večerníčky nemusela...~d~
 Horama 


Re: provokace :-) 

(10.11.2009 15:18:10)
Můj bydlel sám velice dlouho a nijak to nepomohlo. ~:-D
 karma 


Re: provokace :-) 

(10.11.2009 15:56:50)
To mi tedy nabouralo celou teorii.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: provokace :-) 

(11.11.2009 13:43:03)
nemusí bydlet sám... (znám takového, co mu každý týden matinka přijela pouklízet...)

Nejlepší je, začít žít s chlapem hned poté, co přišel z vojny... Je zvyklý pořád šúrovat (i opakovaně, dokud to není podle našich představ ~t~), je zvyklý na mizerné jídlo i na to, že ho občas nemusí mít, je zvyklý na málo spánku, naopak je věčně natěšený ~s~...

Akorát že jim tu vojnu zrušili... no asi ji budeme muset svým synům udělat samy ~z~

Když byl můj přítel na vojně a já viděla, jak bleskově umyl vanu.... jen je nešetřit!

A jako jeden z hodně velkých problémů vidím to, jak zaláskované holky, které zrovna začly s někým bydlet, neustále vyvářejí teplé večeře pro své miláčky... později příjdou důvody, proč v tom nejde pokračovat a je oheň na střeše... Miláček je dotčen, že nemá svůj obvyklý standard...
 Ecim 


Re: provokace :-) 

(11.11.2009 13:51:10)
Martino ~R^
Dnes si říkám, jaká výhoda to byla, když v době, kdy jsme s mým dnes už manželem začali bydlet, jsem měla náročnou práci a několik aktivit mimo domov, takže s rozdělením prací nebyly větší problémy. :-)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: provokace :-) 

(12.11.2009 10:42:21)
prostě pořád platí: Jaký si to uděláš, takový to máš....

Je vždy třeba brát na vědomí, že vše má tendenci se jenom zhoršovat...

Kdysi nám na střední jedna profesorka říkala, ať se u svých vyvolených dobře podíváme, jak se chovají ke své matce, protože přesně tak se jednou budou chovat k nám... A s tím zhoršováním vlastností, když si v 18 strká prsty do nosu, tak je tam v 50 bude mít pořád...
Tím jsem se tedy řídila a myslím, že jsem si lépe nemohla vybrat...
 Ecim 


Re: provokace :-) 

(12.11.2009 11:25:42)
Martino, také mám pocit, že jsem si nemohla lépe vybrat :-). Drobnosti se změnit dají, ale zásadnější povahové rysy jen velmi těžko ~:-D.
 jana 
  • 

Re: provokace :-) 

(14.11.2009 16:56:12)
Nene, důležitější je podívat se, jak se jeho otec chová k jeho matce.
 jana 
  • 

Re: provokace :-) 

(14.11.2009 16:55:20)
Jo jo, můj brácha rád peče od školky - nikdo mu v tom nebránil, pekl s tatínkem. Tatínek nevaří často, ale RÁD. Tak si to s bráchou užívali. Ještě ve školce měl období "míchané vaječné omelety s oblohou" - a moc rád. Servíroval to všem, když měl náladu, a bylo to rozkošný. Nikdo mu do toho nekecal. Děti chtějí hodně věcí dělat, ale matky často říkají "to není pro kluky", "tohle děláš blbě, dělej to jinak - podle mě" a koho by to pak bavilo. Ono je to o přístupu.
Manžel vaří rád, a lecos líp než já. O něčem si to jen myslí, ale nechám ho. Něco zase chce, abych vařila já. Neřeším. Prostě se podělíme. Někdy jednoduchý (pro mě) věci mu přijdou složitý a nedělá je (třeba puding), jiný složitější dělá radši sám (americký brambory, řízky, špízy ap.) Nebudu ho přece přesvědčovat, že je udělám stejně dobrý jako on, ne? To bych musela být blbá. Chce to udělat, udělá to, výsledek je někdy SUPER, někdy OK, někdy přijatelný, ale znamená to, že některý věci dělá skutečně líp než já, takže jsem radši, že je udělá, hlavně třeba pro návštěvu ale i tak, a někdy je prostě fajn, že uvaří někdo jiný (taky si pak nemyslí, že by něco dělali skřítkové).
A to, že návštěvě chutná a chválí a ptá se, kdo vařil, nebo to ví, a KOUKÁ, že muž to byl, kdo vařil to či ono, chystal to či ono, připravoval zeleninový salát s dresinkem - no ať si tu pochvalu užije, má výrazně větší vliv než pochvala ode mě, a zaslouží si ji. Ale pak taky ví, že když něco dělá, lidi to ocení, že to není jen tak.
A že bych se cítila nějak méněcenná nebo jako co si návštěva bude myslet, že všechno nedělala ženská?
U lidí, který by to brali takto je mi to jedno. Kamarádi vědí, že vše nedělá manžel. Manžel ví, že mít návštěvu něco stojí. Ale taky ví, že když se něco dělá, někdo to ocení. A taky že nic se neudělá samo. Do realizace nekecám, je to přece také jeho kuchyň, také jeho nádobí, také jeho zdroje.
Pravda je, že většinou pak na mě je ten úklid a to je typické, že po něm všude něco, ale stojí mi to za to, bo ten úklid zvládnu pak rychle. A manžel občas zase klidně uklidí kuchyň jen tak (takže o to víc pak nechápu, když tam tak běžně hospodaří s něčím malým, že je z toho velký binec, když ví, o čem ten velký úklid je). Ale nikdo není dokonalý.
Myslím, že hodně žen si to dělá samo, že chlapa k tomu nepustí, a když pustí, do všeho moc kecají.
Mně naopak manžel upozorňuje na to, co čím musím/nesmím umývat.
Kávovar je technika, to je jeho, takže si preso objednávám a servíruje on - šťastný u techniky. Vždy moc chválím - ale má to dobré doopravdy.
Jednou se pak hrozně divil, když nebyl doma, a přišel než byly zameteny stopy, že si to preso jako umím uvařit sama...
Já jsem se netvářila nikdy, že ne. Jen on měl pocit, že je to na mě asi moc technika, nebo spíš že bych to neudělala dost dobře - tak jsem to nedělala, no. Takový trochu chlapský přístup, že?
A vidíte, fungoval skvěle.
 Balbína 


super článek 

(10.11.2009 13:28:01)
Ahoj, super článek. Hlavně uvěřitelný, aspoň pro mě. Já jsem totiž hrozná, mám týdny (spíš měla jsem), kdy dokážu být taky takové prase - chtěla jsem vypsat konkrétně co kde nechávám, ale radši nebudu, vzhledem k tomu, že jsem žena, a u té se to opravdu nedá tolerovat ....
Je pravda, že v takovém bordelu se dá být dva dny (pro někoho), pokud chodíte domů víceméně přespávat. Teď máme dvě děti, tak to je jiné, dělá bordel i někdo jiný než já a já se snažím uklízet a pořád strašně nerada...
Je ještě pravidlo, že když je bordel největší, čekej návštěvu :-))
 marketa 
  • 

Re: super článek 

(10.11.2009 17:16:31)
... tchyne
 marketa 
  • 

rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 15:08:38)
myslim, ze velky kamen urazu v rozdeleni domacich praci je materska dovolena.
dokud je doma na materske, jaksi samozrejme na ni zbyva vetsina domacich praci, vcelku logicky, prece jen ten byt proste vic pouziva. v osvicenych partnerstvim muz aspon neco dela.
ale pak ouha, manzelka jde do prace, oba se vraci v podvecer a nejednou by to melo byt rozdelne jinak, ovsem mnoho zen si to bud neuvedomi, dokud nejsou uplne strhane, nebo s jejich muzi neni domluva :-(
nejhorsi je ten typ muzu, co rikaji, "domaci prace jsou tvoje prace, protoze ja vydelavam vic" fuuuj (ted by se mi hodil ten zvracejici smajlik)
 zemanka-4kluci+manžel 
  • 

Re: rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 16:04:14)
Dovolím si oponovat.Myslím,že to nemá s mateřskou nic společného.Přes všechno co jsem zde napsala mám"osvícené"manželství,MM(pokud je o to požádán)udělá v domácnosti co chci,ale sám od sebe(hooodně jsem naříkala,ale konkrétně neoslovila)umyl předloni dvě!!střeš.okna a mluví o tom,stylem:"zase musím umýt okna"dodnes.Než jsem šla na mateřskou-bylo to totéž,dnes-10let po mateřské totéž.Myslím,že je to tím(a já dělám tu chybu taky),že ti chlapečkové,chudáci pubertální,mladí-co to mají tak těžké...jsou opečováváni matkou a později přítelkyní,někdy i manželkou.Vlastně se moc o sebe nikdy nestarají(jsou i vyjímky)a stará se někdo jiný.A tak radostně doskotačí do středního věku aniž by vzali navědomí,že jídlo se vaří,prádlo zašívá,potraviny nakupují...Ale zase vymysleli pračku,myčku,mikrovlnku...Aby toho jejich drahé polovičky neměly moc.Je to trochu nadsázka,ale.....
 Lída,3 kluci a holka 


Re: rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 16:20:20)
Takže v tomhle ohledu to vlastně mají nejlepší moji dva nejstarší kluci, kteří žijí s otcem (mým ex), tudíž se musí plnohodnotně podílet na všech činnostech spojených s údržbou domácnosti.
 Balbína 


Re: rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 19:37:38)
ono spíš jak kde. U nás podobně jako u Markéty. Když jsme neměli děti a oba pracovali, o domácí práce jsme se dělili tak nějak přirozeně. Pak nastoupila já na MD, byla doma, neměla jsem nějak frmol, malá byla hodná, tak jsem úklid udělala (nejlépe v týdnu, abych si nekazila víkend). Pak jsem nastoupila do práce a domácí práce mi tak nějak zůstaly. Manžel rád chodí s dětmi ven, stará se o ně. Takže nějakou dobu to bylo tak, že já po práci doma uklízela, prala, dělala večeři a on byl s dcerou. Mám štěstí, s manželem se dá dobře komunikovat, tak jsem ho poprosila aby zase pomohl občas doma, abych se po práci mohla víc věnovat dceři. :-)
 marketa 
  • 

Re: rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 21:24:19)
u nas to tak neni, zatim jsem na te materske, ale vidim to az prilis casto kolem sebe :-(
 zemanka-4kluci+manžel 
  • 

Re: rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 16:07:37)
Dovolím si oponovat.Myslím,že to nemá s mateřskou nic společného.Přes všechno co jsem zde napsala mám"osvícené"manželství,MM(pokud je o to požádán)udělá v domácnosti co chci,ale sám od sebe(hooodně jsem naříkala,ale konkrétně neoslovila)umyl předloni dvě!!střeš.okna a mluví o tom,stylem:"zase musím umýt okna"dodnes.Než jsem šla na mateřskou-bylo to totéž,dnes-10let po mateřské totéž.Myslím,že je to tím(a já dělám tu chybu taky),že ti chlapečkové,chudáci pubertální,mladí-co to mají tak těžké...jsou opečováváni matkou a později přítelkyní,někdy i manželkou.Vlastně se moc o sebe nikdy nestarají(jsou i vyjímky)a stará se někdo jiný.A tak radostně doskotačí do středního věku aniž by vzali navědomí,že jídlo se vaří,prádlo zašívá,potraviny nakupují...Ale zase vymysleli pračku,myčku,mikrovlnku...Aby toho jejich drahé polovičky neměly moc.Je to trochu nadsázka,ale.....
 zemanka-4kluci+manžel 
  • 

Re: rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 16:15:56)
Omlouvám se,odklikla jsem to dvakrát.Jenom reakce na myčku,jak psala Vikinga.Dlouho jsem myslela,že mi myčka blbě myje než jsem přichytla MM jak k umytému!!!nádobí cpe špinavý hrnek od kafe.Odpověd zněla:"a kdo to má poznat?"Taky jsem radši když nepere-asi je barvoslepej,nebo co.Jo a zapoměla jsem na igelit připečený k žehličce(žehlil plíny když jsem byla v porodnici)-ten igelit byl bryndák!Tak nevím na co si vlastně stěžuju.
 Lassie66 


Re: rozdeleni praci po materske 

(10.11.2009 16:27:37)
Připečený bryndák ~t~~t~~t~
 jana 
  • 

Re: rozdeleni praci po materske 

(14.11.2009 17:08:51)
Obvyká strategie: víš že už jsem to jednou pokazil/to mi nejde/zkusil jsem to, a víš jak to dopadlo, ABY TO NEMUSELI DĚLAT. Já mám z domu odpovědi na věty "Ale to já neumím" "TAK SE TO NAUČÍŠ", na to, e něco dělal, nedopadlo, atp., tak že je na čase, aby dokázal udělat i toto tak, aby to dopadlo atp. Výsledkem je, že manžela mohu nechat dělat cokoli, mohu ho v případě potřeby požádat o cokoli, umí si nastavit žehličku - napařovací a pozná, zda je prádlo bavlněné nebo umělé a pozná, když se připaluje, nebo to naopak dost nežehlí. Taky zapral růžovobílý froté ručníky do modrého přelivu, nevím, jak to dokázal, takže jsme si to nějak vysvětlili tak, aby v případě nouze zvládl vyprat, což v případě nouze zvládne. Prádlo pověsí, já když chci pomoct s věšením, tak nekomentuju, nekontroluju, nedívám se moc, ale on zase respektuje základní pravidla a principy. Vycházím z toho, že když nemůžu, jsem ráda, že to někdo pověsí, a zas tak moc nezáleží na tom jak, u většiny věcí.
Každej by měl být samostatnej, schopen se sám o sebe a o vše postarat.
On mi zase jeden rok hodil na Štedrý den ráno na zem 40 litrů různých barev se slovy "Na, a maluj!" A tak bylo vymalováno. Jestli by mě ale pak napadlo něco umývat? Ne. Umýval on, když já malovala.
A bylo to lepší, protože pak jsem to všude mohla vykládat, jak já jsem u nás všechno malovala. A když se pak zas při nějakých předělávkách řemeslníci ptali: a budete chtít od nás také vymalovat?
Tak je manžel odbyl se slovy: Ne. U nás to dělá manželka. (Intonací, že za to přece nebude platit, že tuto podřadnou práci u nás vykonává jeho personální poskok :))
Chlapi čuměli, spadla jim brada.
Já se královsky bavila a manža taky.

V podstatě, milá zemanko, jediné omezení je, že žena na některé věci nemá hrubou fyzickou sílu.
 Vikinga 


Všichni chlapi stejný 

(10.11.2009 15:28:13)
Tohle mají myslím všichni chlapi stejný.... jsou větší bordeláři a co je horší, nejsou schopni bordel vidět. Však se taky leta honili v lesích za mamuty a jeskyně jsme zvelebovaly my :-)
Nutno dodat, že třeba na jiném mužském fóru drbou chlapi zase nás, že neumíme parkovat a k tomu ten náš orientační smysl, že :-))

U nás to funguje tak, že já musím vždycky konkrétně říct, co má přítel udělat. Ne že mu řeknu, ať si ode dneška začne uklízet ponožky, to prostě nefunguje... ale když chci, aby ten a ten den něco udělal, udělám mu seznam: "mohl bys miláčku dneska prosím sundat prádlo, pověsit mokré a uvařit oběd pro Jonáška?". Například. Obvykle je nutné takový seznam říct den dopředu, aby se nestalo, že přítel celé dopoledne prospí. Když jsem poněkud naštvaná, pak volím ironii: "myslíš, že by se tvé špinavé nádobí mohlo ze stolu samo teleportovat do myčky?" Atd.
Přítel je moc hodný a sám tvrdí, že prostě nepořádek nevidí. Že mi rád pomůže, ale musí se mu říct, co je konkrétně potřeba udělat a že to rozhodně nebude brát jako buzeraci. Takže máme takový kompromis.

Navíc je i lepší, když domácí práce takto mohu řídit. Protože přítelova snaha se obvykle při neřízené uklízecí činnosti míjí účinkem. Příklad: je potřeba během hodiny uklidit, pač přijde návštěva - když přítel nedostane přesné instrukce, začne třeba v uklízecím zápalu rovnat knihy v knihovně podle abecedy :-) a třeba úplně ingoruje fakt, že nám dvouletý prcek právě vylil čerstvě naplněný nočník na podlahu:-)

No a nakonec moje zbraň, když je nejhůř: vezmu všechny přítelovy věci a naházím mu je na jeho půlku postele. Mám v bytě uklizeno a zároveň neuklízím po něm. On je pak nucený si své věci někam přendat a zatím se nestalo, že by spal na zemi :-)
 Lassie66 


Re: Všichni chlapi stejný 

(10.11.2009 15:52:23)
Podobně u nás. Měly jsme asi kliku na chlapa.
 Ananta 


Re: Všichni chlapi stejný 

(10.11.2009 16:18:45)
Já jim na mamuty s..u. Teď honím mamuty i já, takže ať se hošánci snaží.
 Zuuuza 


Re: Všichni chlapi stejný 

(10.11.2009 16:24:44)
Já mám asi fakt zlatýho chlapa. Jasně, že má svoje mouchy (není moc na technické věci, nemá a nechce řidičák, řídím já, neumí vařit..). Ale ty základní věci zvládá - špinavé nádobí do myčky, vyndat čisté z myčky, prádlo do koše, vynést smetí (většinou když jde ráno do práce), postará se o syna, dává ho spát (na střídačku se mnou), koupe/sprchuje ho on.. Když přijde z práce, tak je hned s ním. Není pro něj problém vytřít, pověsit/sundat prádlo.. Asi budu muset ještě jednou pořádně poděkovat tchýni. Manžel má ještě bráchu-dvojče, a tak je asi musela zapojit, aby sama nezešílela ze třech chlapů doma (navíc je to ředitelka MŠ). A když potřebuju něco navíc, tak si o to prostě řeknu. Doufám, že i mně se podaří vychovat syna tak, aby nebyla snacha jeho služkou. Jsou mu necelé 2,5 a smysl pro pořádek má ~t~
 lopucha+2 
  • 

uklid 

(10.11.2009 17:14:31)
Ja jsem poradna, manzel vetsinou svoje veci hromadi nebo odklada kde se mu to zrovna hodi. Ale moc doma nebyva tak ten binec neni tak hroznej, Horsi je to kdyz jsem s detma u babi a on je doma tyden sam.
Jenze, driv jsem stihala uklizet a udrzet poradek. meli jsme psa a 1 dite do 3 let.
Ted jsme se prestehovali do vetsiho domu, mame 2 deti 4,5 a 2,5 roku. Pes uz bohuzel s nami neni.
A ja porad nestiham sklizet. Jsem po prestehovani jak prastena, utahana a nemuzu najit system nebo rezim na zvladnuti toho uklidu.
Starsi chodi na cast dne do skolky, ale v tu dobu mi malej spi a ja se snazim uvarit, prat a sklidit v kuchyni. Obcas se podari a umyju i podlahy.
Odpoledne jsem rada s detma venku nebo proste ne doma. Kdyz jsme doma tak chteji modelinu, malovat, neco pect nebo maji detskou navstevu (od sousedu bez rodicu nebo moji kamaradku s detma kdy nase deti si pekne hrajou - roztahaji si hracky,saty...). Po veceri vsichi(ja s detma)sklizime hracky a luxujem nez se jde koupat, cist a spat. Manzel chodi domu, po 8:30(je spis vikendovy otec, zatim ma takovou praci) takze si sam zahreje veceri a dela si neco na pc nebo kouka na film. Ja jdu do vany, chvili si povidat s manzelem, pak si jdu lehnout s knizkou a usinam. Jsem utahana a pritom vim, ze je treba uklidit koupelny, pradlo, vytrit podlahy a utrit prach.
Jak to zvladate vy, ktere mate velky dum a porad krasne uklizeno? to v noci na ukor spani? Sbirat fusky po manzelovi nemusim, malej syn mi je prinese sam s komentarem tata fuuuuj, dej to do pracky. Jinak deti samy davaji odpadky do kose, tridime obaly,pradlo daji do kosiku a talirky po sobe odnesou na linku.
Ale kdyz na ne chvili nedohlizim tak jsou schopny v koupelne vsechno zacakat a rozpatlat pastu na zuby po zrcadle, skvela zabava! Jo a jeste bych chtela vedet jak se jinde resi, kdyz je treba u vas navsteva na desli dobu (deda, znami z jineho mesta apod.) Uklizite jim v pokoji pro hosty a koupelnu nebo jim tam vystavite cistici prostredky a ukazete kde je lux a mop? kdyby byli v hotelu, tak je to samosebou, ale u nas doma ja to proste nezvladam. mate nekdo tip nebo radu, jak to delaji ti uklidovi maniaci. Ja ikdyz se mi zda, ze uklizim furt, tak doma porad uklizeno neni.
 petru 


Re: uklid 

(10.11.2009 17:51:52)
My pokoj pro hosty nemáme.
Když mám návštěvu na delší dobu, tak většinou z úklidu jen myji nádobí a užívám si společnost.
Naklizeno nemám, nebaví mě to, protože mám přeplněný byt. Sousedka naklizeno má, ale to dá děti vždycky babičce, a má asi 80 m2, ale umí vyhazovat krámy. A já ne.
 Katka, kluci 7 a 10 
  • 

rekord - elektrody 

(10.11.2009 20:53:28)
Můj muž taky neuklízí,hlavně jakékoliv nářadí. jelikož mě taky jednou za úklid sepsul "nemůžu nic najít", zařekla jsem se, že vercajk prostě nechávám ležet. Měli jsme svářecí elektrody na nočním stolu v ložnici 7 let, ano dámy, slyšíte dobře , 7 let !! jen jsem z nich utírala prach :)
 Zuuuza 


Re: rekord - elektrody 

(10.11.2009 20:56:24)
~t~~t~ Obdivuju, žes měla ty nervy to tam nechat... Takový inventář, co?
 jana 
  • 

Re: uklid 

(14.11.2009 17:29:32)
Ne že bych měla všude pořád naklizeno. Možná je to jen klam, chápu Tvoji touhu po pořádku, ale nemusíš chtít mít to všude neustále naleštěno - to se snad nedá.
Návštěvy, které mi nevyhovují, na delší dobu neberu. Tzn. pokud bude návštěva dělat binec, když přijede do uklizeného, resp. vytvářet větší binec, než máme (běžný provoz a nádobí nepočítám), tak nebude jezdit.
Moje návštěvy teda žádný binec po sobě nenechávají. Pokud je to provozní - někde trochu vody, použily umyvadlo, ne vždy si všimnou... Já zas nemůžu s jistotou vědět, jestli to udělaly ony, nebo někdo jiný, nejsem jim za patama. Pokud je u nás někdo na návštěvě déle, tak běžný úklid dělám já, je to moje návštěva a ta, protože je u nás chtěná, dostane servis. PRotože to tak má - dle nás být - a máme to tak rádi a také se nám dostává servisu, když jsme někde na návštěvě my.
Pokud by mi návštěvník dělal neúměrný nepořádek, tak bych mu vysvětlila pravidla našeho domu.
Pokud by to nepomohlo, požádala bych ho, ať si to uklidí - tady je na to to a to - jen vystavit takovým lidem nepomůže.
Pokud i přesto to nepůjde, konec, nazdar.
To máš to samý, jak s kuřákama: buď respektuje, že se u vás nekouří, a jestli chce kouřit (=nadměrný binec z příkladu výše), není vítán, ať nechodí.
Nemusíš si u sebe doma nechat líbit všechno.
Já se na návštěvě řídím pravidlem "Jsi-li někde hostem, musíš se dle toho chovat." Funguje to skvěle. U dobré kamarádky mě docela dostalo, že brambory prvně umyje a pak je loupe do dřezu. Výsledkem je všude mokré bahno a zas.aný dřez, ze kterýho se pak vybírají mokré slupky a ty se hážou do koše - takže ten ja pak taky mokrý a páchne.
Nicméně: byla jsem na návštěvě, ona je tak zvyklá, její matka volí také tento postup. (My loupeme brambory na noviny nebo do sáčku, na sucho, pak to putuje do koše.)
Přece ji nebudu poučovat o tom, jak si má u sebe doma loupat brambory?
Tak je to i s ost. věcma. Někde mají super vychytávky - dobré pro inspiraci. Jinde lecos dělají objektivně neoptimálně - jejich volba.
Takže pokud jsem u někoho, kdo je pes na pořádek, makám, aby po mě žádný nebyl, a dotyčný si nemyslel, že jsem čuně. Tudíž trochu nechápu, proč se Tvůj návštěvník chová jako v hotelu, asi čeká hotelovou službu?
Mně docela vyléčila kdysi jedna kamarádka, ať jsem udělala cokoli - servis a dobrý, nebylo jí to dost, neslyšela jsem děkuju ani jednou, vůbec nic mi nepřivezla (třeba krabičku čaje nebo čokoládu za dvaku) a chovala se jak princezna. Já ji na privítě přenechala vlastní postel, spala jsem na zemi. Večeře brambory, maso, špenát. Špenátu se netkla, a ještě pak vykládála po známých, že jsem si dovolila ji dát k večeři špenát. Přitom já se jí ptala, a klidně mohla mít jen maso brambory, nebo cokoli jiného. Na špenát jsem se ptala explicitně, zda ho chce, vím, že dost lidí ho nejí nebo nerado.
A když mi pak jednou volala, že by zase potřebovala přespat a moje prac. doba byla později, než kdy ona se jako chtěla ubytovat, tak jsem si řekla, že na takový návštěvy se můžu vykašlat, že nejsem ničí služka, ráda pomůžu, ráda se uskrovním, ráda připravím, dám atp. Ale nenechám se zneužívat. Takže už ke mně nejezdí.
Ale vím, že se tak chovala i jinde a ozývala se vždy jen když potřebovala přespat. No takže ke mně už nejezdí, nelituju toho.
Je dost lidí, kteří jezdí a rádi a na všem se domluvíme k oboustranné spokojenosti.
 sarka(3 chlapi 37, 6+2) 
  • 

bordel ve skříni 

(10.11.2009 21:35:20)
Díky za super článek. Jak u nás doma , nejmaldší člen je nejpořádnější - kéž by mu to vydrželo.
Osobně mi leze na nervy manželův bordel v šatní skříni, hodiny žehlím jeho věci a on je pak halabala napere do polic veskříni, kalhoty s košileme, spodní trika s mikinama, jak mu to přijde pod ruku, a co mu tam lehce nevleze, to tam zmuchlaně narve. Závěrem to prosypr prupiskama, baterkama, vizitkama a dalšími bebeky. Začla jsem stávkovat, všechny jeho vyprané věci jsem řádně vyžehlila a uložila do uvolněné skříně mojí mamky. Manželovi postupně docházelo prádlo a somroval nějaké kalhoty do práce, dokonce se ponížil k tomu, že si i nějaké vypral, nakonec přeci jen pochopil, udělal pořádek ve své skříni a za odměnu jsem mu na postel složila vše vyžehlené (celá postel zakrytá, nutno podotknout, že ted se drží asi 3 týdny. Uvidíme moc nadějí si nedávám. Co se jeho ostatního nepořádku týče, pořídila jsem velký igelitový pytel a tam hážu halabala vše, co mi přijde pod ruku, pytel je venku vedle popelnice a tudíž ví, kde co najde, a doma je relativně uklizeno - někdy...
 janna001 


Tohle pro mě není 

(10.11.2009 22:22:19)
Máš můj obdiv za to, jak se svého muže snažíš respektovat a brát takového,jaký je. Ale pro mě by to fakt nebylo, díky bohu za mého pořádného muže - neumím si představit, že bych po chlapovi uklízela použitý spodní prádlo nebo kelímky od jogurtu. Mně to přijde jako absolutní nedostatek respektu.
 Zdenka_ 


jedna neověřená rada 

(11.11.2009 0:19:24)
Sama jsem pár let strávila s někým vzdáleně podobným. Oblečení a užitečné věci jakžtakž zvládal udržovat (vyskytovalo se to obvykle na celkem logickém místě a když už to byla totálně nepřehledná hromada, tak byl schopen jí z vlastní vůle přebrat). Ale nádobí a odpadky od jídla to bylo totéž. Kuchyň jsem vždycky na konci pracovní části týdne vykydala, přes víkend jsem jí zvládla nějak udržovat a další týden jí zase zavalil svinčíkem. Jeden pohyb směr koš už byl na něj moc, všechno se válelo na lince nebo na stole :-( V obýváku akorát on koukal na pro mě nestravitelné akční filmy bůhvíkolikáté kategorie, tam jsem byla schopná nevstoupit měsíc. Taky proto, jaký bordel se tam vyskytoval. On si vždycky vzal k televizi nějaké brambůrky, opltaky, mandarinky atd. a zbytky tam nechal válet. Zbytky podléhající zkáze naštěstí nosil aspoň na tu linku do kuchyně. Ale to co tam zbylo, to vždycky průvan odstěhoval do všech možných i nemožných míst, takže když jsem tam vlezla po měsíci, tak to bylo opravdu na vidle. To bylo pod křeslama, za gaučem, pod skříňkama, za skříňkama ...
Pak jsem společnou domácnost opustila a zatím jsem s žádným jiným mužským exemplářem soužití nezkusila. Takže tu radu, kterou jsem četla myslím právě tady na Rodině, jsem si už v praxi neozkoušela. Spočívala v předchozím důkladném varování a když nenásledovala dostatečná snaha o nápravu, tak veškeré neuklizené věci mu v podvečer nastěhovat do postele (věci zvlášť špinavé nebo nechutné je možné dát jen před postel). A to už musí být opravdu nátura, aby to neuklidil ~;)
 Jíťa 
  • 

Nemusí fungovat 

(19.11.2009 13:22:53)
A navíc může přinést další naschvály.

Vyzkoušeno na dceři. Když mi prasknou nervy (obvykle, když na mě odněkud vypadne něco neidentifikovatelného zelené barvy v igelitovém pytlíku), tak jí něco podobného vyvedu v jejím pokojíčku.
Nevzrušeně všechno odsune stranou. V lepším případě to tak jak to leží a běží nacpe do nejbližších volných poliček ve skříni, do šuplíků a nepohrdne ani úložným prostorem pod válendou.

V tomto případě je daleko účinnější koupit ty veliké pytle na odpadky a vše do nich postupně naházet (vč. těch nechutností) a vynést někam mimo obytný prostor - u nás to dávám do sklepa. Vždycky přijde čas a uklidí se to nějak samo, když už pokojíček zeje prázdnotou :-)
 Julie 
  • 

"Vše" do koše :-) 

(11.11.2009 8:38:58)
Dobré ranko všem trpělivým "uklízečům" :-),
já kdysi bydlela s chlapem,který vytrvale po celém bytě pohazoval ponožky a trenýrky...varovala jsem ho,že pokud je nebude uklízet na své místo, skončí v koši...dala jsem tomu pár dní a pak jsem to opravdu začala házet do odpadkového koše:-)...věřte mi,že stačilo oželet pár trenýrek a párů ponožek a našly své místo v koši na špinavé prádlo:-),ze strachu,aby tam neskončily i ostatní svršky, se přítel naučil je ukládat do skříně:-).
Nynější přítel měl také tendence sem tam něco "zapomínat",ale když viděl,že se to samo neuklidí, uklidil to sám :-).
Asi jsem vždycky měla štěstí na chlapy,kteří se za "svůj bordel" dřív či později začali stydět a něco s tím udělali.

Všem neúspěšným "krotitelkám bordelu" :-), přeju pevné nervy.



 Amina 
  • 

Re: "Vše" do koše :-) 

(12.11.2009 12:03:36)
Systém vyhazování do koše funguje. Také jsme vyzkoušela, ale můj manžílek ovšem tričko z koše vyndal a dal ho do prádla. Ke změněn došlo až ve chvíli, kdy jsme tričku ustříhla rukáv. Z koše ho sice vyndal znovu, ale jaksi zjistil, že vyhazování myslím vážně. Od té doby celkem ví, co kam dávat.
 Blanka Schröpferová,0 
  • 

taky bojuju 

(11.11.2009 23:16:51)
ale vzhledem k naší netypické domácnosti,kdy na statku je 14koní,ovečka Amálka s neutuchající touhou prodrat se do kuchyně,kozlík Oskar(naštěstí chodí s koňma), dva pejsci,dva ježci Pepíčci bydlící ve spíži a kuchyni a králíček Toníček,to jde fakt blbě.Takže se nám občas kupí hromady věcí na komodě v kuchyni,na lince,na parapetech,nářadí od vrtačky přes šroubovák po drát s kleštěma ležel 3(slovy tři!!!!)dny na jídelním stole uprostřed kuchyně a nikoho,až na mě,to nevzrušovalo.Takže bojuju-se střídavými výsledky.Občas se zadaří,občas to moje nervová soustava nevydrží a věci posbírám a uklidím.Nápad vše hrnout na jednu hromadu u nás ještě realizován nebyl-vyzkouším a uvidíme.A to tohle mám doma ne v jednom provedení,ale hned dvakrát-manžel je v tomto přesná kopie mého táty!A jsou schopný si klidně zamíchat na sporáku polívku šroubovákem,protože jim zrovna padl na lince do ruky :-)
 Daniela 
  • 

Re: taky bojuju 

(12.11.2009 8:59:23)
Tak to jsem asi nesnesitelny chlap. Me opravdu nevzrusuji predmety, ktere neobtezuji polohou, spinou ani zapachem a jen si tak nekde lezi. Susak se suchym pradlem taky stoji klidne tyden, nez to pradlo seberu. Svoje povalujici veci sbiram celkem prubezne, kuchyn a koupelny udrzuju, zbytek narazove. Manzel je uchylny na cistotu podlah, no prosim, at je udrzuje, branit mu v tom nebudu :-) To zase pochopil on, ze ja se po chomaci prachu osklive podivam, ale nezvednu se kvuli tomu z gauce. Driv mela tendence nam chodit uklizet jeho maminka, to jsem zarazila. Asi chudinka trpi, kdyz to u nas vidi, ale s prachovkou si ji litat po dome nenecham.
Momentalne je favoritem rozebrana lampicka s roztavenymi kontakty, ktera uz nikdy nebude fungovat, na jidelnim stole (3 mesice), horska cepice na zidli v predsini (4 mesice) a odmerka na zahradni hnojivo na psacim stole (6 mesicu). Obraz byl nepoveseny presne 366 dni, od darovani na Vanoce do Stepana dalsiho roku. Na ty trvale predmety upozornuju jednou mesicne, obcas nektery zmizi, vetsina ne.
Urcite je rozdil, kdyz je jeden nebo vic clenu rodiny "v domacnosti", kdyz ziji doma. My oba travime denne 12 hodin mimo, to vas vecer ten prach zas tak nebere...
 petru 


Re: taky bojuju 

(12.11.2009 9:47:38)
Danielo,já to mám podobně. Problém začíná nastávat nyní, kdy děti začínají odkládat svršky na gauči a leží tam několik dní. Když už mě poslechnou a odnesou je, tak do prádla, čímž mi přibude další práce. Ale nejde jen o oblečení. Taky mi to žíly netrhá, ale když je náš pět, tak pak už přestává být, kam si sednout. TeĎ se tomu v duchu směji, ale jinak už mě to začíná strašit.
 Leonardo 


:-) 

(12.11.2009 12:30:00)
Kolik svému muži dovolíte,tolik udělá;-)
 Katuš* 


uzasne 

(18.11.2009 1:22:50)
Strasne som sa pobavila,mala som pocit,ze citam o mojom muzovi:)Oni su ti chlapi asi vsetci rovnaki
 Lucka+Lucinka2005+Davídek2008 


Když se "bordeláři" rozmnoží.. 

(18.11.2009 14:17:07)
Se smutným úsměvem jsem si přečetla článek. Podobnou zkušenost mám i já. Naštěstí kelímky od jogurtu na gauči se u nás nevyskytují ani nevyskytovaly, ale jinak to je u nás hodně podobné. Manžel si jednou obleče triko (mikinu, rifle aj.), pak ho odloží na věšák v předsíni a tam visí tak dlouho, až se ho rozhodnu vyprat a uklidit. O tom jak hledá jednou použité věci bych také mohlo vykládat...
Navíc teď máme už dvě děti, takže věcí na uklízení přibývá. Naštěstí aspoň ti caparti mi pomáhají s úklidem, protože si myslí, že je to prima hra. :-)
 Dera 
  • 

Skvělý! 

(19.11.2009 9:21:47)
Ahoj, dneska jsem se po dlouhé době upřímně zasmála! Nezlob se na mě, ale opravdu jsem se pěkně zasmála! Na jednu stranu je to k pláči... To snad ani není možné, že tě obviňoval z toho, že mu schováváš věci, že po sobě nic neuklidil a že ti zapomněl říct, že přijedou rodiče... :-) Ty chlapy jsou opravdu z jiné planety! :-)Jsem na přítele naštvaná, poslední dobou mě moc štve, ale jak koukám, tak opravdu budu muset zavřít obě oči, abych to neřešila! I přesto všechno je úžasný! Chlapy musíme brát s úsměvem :-D

 Ajka 
  • 

Re: Skvělý! 

(21.11.2009 21:21:04)
No, jak u nás. A ke vzpomínkám o příchodu z porodnice přidávám: přišla jsem po porodu prvního syna do svého bytu, kde jsme s mužem bydleli. Celkem hnusný panelák, ale náš. Prý že moc uklízet neumí,ale snažil se něco udělat, když už se sem má narodit dítě, a tak NATŘEL TOPENÍ. Kapky od barvy byly všude, chňapance bílé ruky na modrých závěsech, pod umyvadlem v koupelně zaschlý štětec....a očekával pochvalu. Koupala jsem novorozeně a pozorovala stékance barvy ve vaně a polykala slzy.
A tak je to dodnes - když se nám rodil druhý syn, zapřisahala jsem ho nic doma nedělat a pozvat někoho uklidit :-), On když se snaží, nadělá víc než když nedělá nic. Babo raď.
 Miki 


Re: Skvělý! 

(21.11.2009 21:58:29)
Jsem moc ráda, když článek pobavil. Moje drahá polovička si ho také přečetla. Pár minut jsme se věnovali našemu sporu, že jsem mu ne/schovávala věci. Druhý den, když přišel z fotbalu, hlásil už z chodby, že si jde vyklidit tašku, aby mu to tam nesplesnivělo.~t~ Vždyť jsem si ho takového vybrala ~;)

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.