| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Manželství - láska nebo nenávist?

 Celkem 182 názorů.
 monika-h 


Blbákov 

(26.8.2009 8:02:35)
Když jsi doma ma mateřské a jenom doma říkám tomu blbákov,Nechce se nic tobě ani jemu,ale výborné zpestření je jít na rande,jako dřív než byly děti a manželství.Být doma jenom s dětma je dost nervově náročné,moje rada je chodit na kafčo ke kamarádkám,někdy si vyrazit večer s holkama na večeři a s manželem si občas dojít na rande-v klidu si někam sednout na večeři nabo na kávičku.On v tobě taky uvidí něco jiného než domácí pradlenu,kuchařku,.....když se parádně oblečeš a ukážeš mu ,že jsi holka k světu.
 Jana + 3 rošťáci 


Re: Blbákov 

(26.8.2009 8:36:22)
Tvoje rada zní krásně a jednoduše, ale co dělat, když máš tři děti (11 let, 7,5 roku a 3,5 roku) a žádné hlídání? Moje rodiče bydlí 50 km a pracují, tchýně nepracuje a je do nás kousek, ale vnoučata jí stačí vidět na fotce. Kamarádky na hlídání tolika dětí nemám. Tak jak bys tohleto řešila? Jak jít na randíčko?
 Makůva 


Re: Blbákov 

(26.8.2009 8:43:17)
Jani, co takhle věřit svým dětem? 11 let je přece už dost na to, aby dokázal pohlídat tříletého sourozence na pár hodin. A sedmiletý sice asi nezvládne hlídat, ale určitě bude mít dost rozumu, aby byl chvíli doma bez rodičů. Udělejte dětem bojovku a sami běžte na rande. Zezačátku třeba jen na chvilku. ~;)~R^
 Dita 
  • 

Re: Blbákov 

(26.8.2009 8:51:09)
My máme kluky 10, 4 a roční dvojčata bez hlídacích babiček. Práce nad hlavu, ale jsou okamžiky, kdy všichni spí nebo si hrají... Mrkneme spiklenecky na sebe a jdeme věšet prádlo, zkontrolovat cokoliv... Je to jako tajné rande... Jsou ale dny, kdy jsme oba unavení a pak se jen v noci držíme za ruku a předáváme si energii...
 Luci81+Klárka+Jeníček 


Re: Blbákov 

(9.9.2009 17:22:59)
závidím takovou lásku :-) řeším teď něco hodně podobného jako autorka
 Ondra, 3 děti 
  • 

Re: Blbákov 

(26.8.2009 20:59:42)
Jaké hlídání? Děti jsou ve věku, kdy jim přece není problém říct: "A mazejte na hřiště, nechcem o vás s tatínkem nejmíň hodinu vědět!" popřípadě jakoukoli jinou variaci téhož. Však ony si od vás taky rády odpočinou - a vy máte párkrát za týden chvilku pro sebe. Jde to, máme všechny děti zhruba o rok až dva mladší než vy, a děláme to tak. :-)
 Ecim 


Re: Blbákov 

(29.8.2009 8:29:17)
Ondro,
souhlasím s Vámi v tom, že je dobré občas poslat děti ven a mít s partnerem / partnerkou chvilku pro sebe. Souhlasím s Vámi i v tom, že si někdy rodiče potřebují odpočinout od dětí a že si i děti někdy potřebují odpočinout od rodičů. Znám to moc dobře z vlastní zkušenosti - ať už z pozice dítěte, tak z pozice rodiče. Jen se mi velmi nelíbí formulace "mazejte" a "nechceme o vás aspoň hodinu vědět". Přijde mi zbytečně hrubá. Není Vašim dětem líto, když s nimi takhle mluvíte? Nebudou Vám to jednou vyčítat? Proč nezvolit nějakou zdvořilejší "variantu téhož"? Třeba "a teď jděte, děti, aspoň na hodinku ven"? Docílíte tím stejného efektu a nikdo se nebude cítit dotčený. Hezký den.
 Iveta 
  • 

Re: Blbákov 

(27.8.2009 21:50:48)
Asi je jiná doba, ale vzpomínám si, že jsem hlídala svou o 4,5 roky mladší sestru sotva chodila. Takže sedmileté dítě zvládne na hodinu pohlídat i dvouleté. I když to byl nápor na nervy, ségra skončila jen jednou s vyraženým zubem. Ale ona si je vyráží pořád, má to v genech (naposledy asi v 16 letech).
 monika-h 


Re: Blbákov 

(28.8.2009 11:17:06)
Takhle velké děti už není zas takový problém na chvilku vyřešit,nejstarší nechat doma a ty mladší šoupnout do hlídacího koutku /samozřejmě musíte ho mít ve městě/ my to taky tak dělaly a kafčo mimo domov je víc relax,protože se nerozhlížíš po bytě co je potřeba udělat.Ale znám typy lidí,kteří si stěžují a když mají příležitost na chvilku z domova vypadnout,tak si myslí že bez nich se to doma zhroutí a nikam nejdou.Kdo chce najít řešení vždycky se něco najde.~:-D
 Ecim 


Re: Blbákov 

(29.8.2009 14:10:05)
Souhlasím! A pak také existuje velmi podobná sorta lidí, kteří by sice měli někoho na pomoc nebo na hlídání, ale nevyužijí toho, protože svou situaci prostě řešit nechtějí. Oni si nechtějí odpočinout, oni si akorát chtějí stěžovat, jak se nikam nedostanou, nikam nemohou, tráví veškerý čas jen s rodinou, výhradně se jí obětují, nemohou si dovolit žádné koníčky apod. A ani ve snu je nenapadne, že by jejich děti byly mnohem šťastnější, kdyby si oni - rodiče - někam sami vyšli odpočinout a děti nechali v klidu, buď s jiným dospělým (příbuzným, známým), pokud jsou malé, nebo samotné, pokud jsou už větší. Také jim vůbec nedojde, že jejich děti o takovéto oběti vůbec nestojí, naopak je jednou rodičům budou zazlívat. Protože neodpočatí rodiče jsou pak protivní (žádný div) a první, kdo to odnese, jsou pochopitelně děti. A i kdyby čistě náhodou rodiče protivní nebyli, tak děti také někdy potřebují změnu, soukromí a kontakt s jinými lidmi.
 amila, 3letá dcera 
  • 

našel si jinou - princeznu 

(28.8.2009 10:15:38)
Atorko, znám to a musím napsat jednu věc - viděla jsem, jak si mě přestává všímat, vážit si mě a dokonce nechtěl ani sex... Já se snažila, chodila cvičit, vařila, uklízela, byla milá a nic...
Pak mi nechtíc poslal omylem sms... moc hezkou... takovou dostat je krása. Bohužel nebyla pro mně... Nevím, jak to ustojím, prý to byla jen blbost, já jsem byla na něj mrzutá apod. Tak nevím, neporadím, ale chápu tě a držím palce!
 petra 
  • 

Re: Blbákov 

(31.8.2009 8:50:12)
No nevim, proč by ženská měla věčně hledat chybu v sobě. Autorka píše, že se na svůj vzhled nevykašlala, že se snaží komunikovat, což je víc než se dá říct o jejim manželovi. Jaký oblíkání a připomínání starých časů? To může fungovat jen když se snaží oba!
Zkuste raději oprášit svoje koníčky a přátele, nebo najít nové. Třeba by pomohlo, kdyby se odstrčený pro změnu cítil on. Třeba prostě potřebuje "dobývat" a jistota ženušky u plotny ho nevzrušuje.........
 Katka, 2 děti 


Re: Blbákov 

(21.9.2009 22:36:34)
Tak s tímto souhlasím. Je těžké jít na "rande" s někým, kdo je na vás doma nepříjemný. Pokud není společná řeč doma, pak většinou ani nefunguje mimo domov.
Zažila jsem to, doma jsem kolem sebe chodili v divné atmosféře, snaha o zlepšení formou randíček na neutrální půdě byla velmi křečovitá, horko těžko se hledala témata, která by uvolnila to napětí.......
Takže bych se taky spíše přikláněla k tomu, že je lepší zaměřit se na sebe, cvičit, chodit na různé kroužky, nebo jen tak na vycházku, vyrazit si někam s kamarádkami a neupínat se tak na člověka, po kterém sice toužíme nejvíce, ale kdo ví, jestli stejně tak touží i on po nás (u nás to tak bohužel nebylo, následoval rozchod zdůvodněný tím, že jsem byla pořád doma, že jsem byla zaměřená pouze na něho, kdykoli přišel domů, byla jsem tam a čekala na něj a to ho hrozně dusilo.......Poučila jsem se! V současném vztahu jsem zcela samostatná, pokud se domluvíme na společném programu,je to fajn, jsem ráda, pokud ne, programuji se sama (s ohledem na děti) a myslím, že je to výborné, máme si více o čem povídat, protože mám i já teď více zážitků:-)))
Držím pěsti, ať Vám to dobře dopadne a ať jste hlavně Vy sama se sebou spokojená a cítíte se uvolněně.
 Dita 
  • 

Zkus hledat 

(26.8.2009 8:08:56)
Vztahy jsou velmi složité a ženy maminky snad ještě víc. Jsme vztahovačné, často nedůtklivé a my, co jsme na mateřské máme svůj mikro svět, který je stále stejný a často nám z toho hrabe. Zaměřujeme se na to, co je špatně, ale nevnímáme maličkosti, které jsou kladné. Zkus se na ně zaměřit. Třeba jich nebude tak málo...
Dita
 Alice 
  • 

Princezna 

(26.8.2009 8:19:20)
Ale i on kdysi hledal svoji princeznu a našel ji. A stejně jako on, se změnila ta princezna, která kdysi obdivovala jeho motorku, ráno vstávala z postele s milým úsměvem, mytí nádobí vůbec neřešila a dokázala se bavit.Místo toho má teď doma ubrblanou, naštvanou, utahanou ženu. Určitě to cítí jako ty, ale neumí to říct, muži o takových věcech mluví neradi. První krok musíš udělat ty - on to určitě ocení, bude určitě rád, ale stejně ti to neřekne...
 Kamaem 


Re: Princezna 

(26.8.2009 8:48:30)
Alice promiň, ale nad tvým příspěvkem se musím jen usmát.
Od doby, kdy princezna obdivovala princovu motorku, neřešila nádobí, vstávala s milým úsměvem a dokázala se bavit, uteklo už hodně vody. Teď je princezna v kolotoči nazvaném z nějakého důvodu dovolená, ráno začíná s miminem v dupačkách a večer končí opět s miminem v dupačkách (myslím to nadneseně - pro rýpalky), její práce není nikde vidět, ale přesto večer do postele neuléhá, ale odpadává. A aby toho nebylo málo, musí ještě xkrát v noci z té postele vylézt, aby......(doplňte cokoliv kolem dětí)...doma má prince, který místo, aby ji vzal v okamžicích volna do náruče a dal najevo svou lásku a pochopení nebo třeba jen pohladil (případně pomohl, ale to už je kolikrát spíše z kategorie scifi), tyto okamžiky projezdí na motorce a nebo proklábosí s kamarády, případně se odreagovává na fotbale, kole ....(doplňte jakýkoliv jiný sport). Kde má tyto odreagovávací chvíle princezna? Princezna prostě musí fungovat jako dobře promazaný stroj.
Ano princ také pracuje, ať mu nekřivdíme, ale princezna si "prdel" doma taky neválí (omlouvám se za to slovo).
Promiň, ale docela chápu, že princezně se do nějakého prvního kroku vůbec nechce.

 Alice 
  • 

Re: Princezna 

(26.8.2009 8:56:46)
Ano, proto ten začarovaný, bludný kruh. Někdo ten první krok holt udělat musí. A pokud muž miluje, nevadí mu neupravená ženská stále s miminem v ruce.
 Rapiti 


Re: Princezna 

(31.8.2009 9:53:20)
Alice, problém je v tom, že jaksi všichni očekávají, že situaci zachraňovat a první krok dělat musí vždycky žena. Také jsem dělala první krok já, několik let. Ale už mi to začalo být jedno a dala jsem muži jasně najevo, že když se nebude snažit on, tak končíme. Já už jsem se snažila až až, měla jsem se šprajcnout mnohem dřív, docela mě mrzí, že moje vzpomínky na první roky života našeho syna jsou zatížené trápením s manželem. ~o~
 chatrosa 


Re: Princezna nemá sílu 

(2.4.2010 21:00:10)
Já sjem teda dost tvrdá princezna a vydržím toho moc, ale poslední dobou na nějaký první krok nemám sílu
 Jana038 


Mám to podobné 

(31.8.2009 8:33:17)
Manžel mi sice nechodí za kamarády, nejezdí na motorce, ale... Pochopení pro moje starosti nemá, pořád dokola slýchám "Vždyť jsi celý den doma, já musím chodit do práce!". A pořád dokola samá výtka: vždycky si najde něco, co je špatně uklizené, co jsem neudělala a udělat měla. Ale sex to jo, to by rád opravdu často.

A je to jak pes za ocasem. Na jakékoliv výtky (ať mile řečené nebo zostra) se dozvím, že jsem protivná.

Řešení? Sama nemám. Budu se muset prostě jednou "šprajcnout" a říct mu (teď to napíšu trochu nadneseně): "Tak kamaráde dost. Už nebudu tancovat, jak ty pískáš". Ale odhodlat se k tomu kroku je strašně, strašně těžké...
 Iveta 2 dospělé děti a 9 měsíční syn 
  • 

takže jsme asi ne tom stejně 

(27.8.2009 10:15:40)
Jsem asi kousek dál, vím, že chci být sama ale nemůžu mu to vysvětlit. Na toto téma jsme mluvili tisíckrát aby se odstěhoval. Vždy řekne mě to tak vyhovuje mám tě rád. Jenže nemá rád mě ale to že je uklizeno a navařeno. Nemá podle mě rád ani našeho syn a to si myslím že je asi důvod proč mi na něm začalo vše vadit. Otěhotněla jsem i když jsem měla antikoncepci, menstruace byla stále a až jednou nebyla na interupci bylo pozdě. Dnes jsem ráda protože je to mé zlatíčko a zároveň motor a chuť do života. To jsou i mé dospělé děti ale ty už mají své domácnosti. S otcem Sašenky jsem asi 3 roky, vedu mu administrativu, pečuji o domácnost a přitom sama také trochu podnikám. Lhostejnost k němu začala když při zjištění těhotenství ani nezminíl něco o svatbě, Jelikož před porodem neměl čas zajet na matriku aby se vyřídil otec do rodného listu sdělil, že to zvládnem po porodu. Nějakou dobu sem se ptala kdy tam zajedeme stále jsem slyšela zítra. Teď už mám zájem aby se odstěhoval. Dala jsem mu ultimatum do konce záři. On nechce protože nás miluje.Potřebuje jen služku, nic víc. Po návratu domů řekne ahoj malému, mě se zeptá jestli je uvařeno( asi 14 dní mu už nevařím) a pak lehne k televizi. Nepamatuji se kdy se zeptal jak bylo, naše komuniace byla jen co potřebuje zajistit do své práce. Za celé těhotenství se nezeptal jak Ti je, nešahl na bříško jak jak to dělají tatínkové co se na dítě těší. Děkuji že sem se mohla vykecat, moje maminka si stále myslí že bych neměla ho vyhazovat protože ve 40 to sama nezvládnu. Když mi umřel manžel měla jsem 2 puberťáky a zvládla jsem je , a oba mají průmky tak proč bych nezvládla sviště s kterým mi pomahají mé děti.
 Grainne 


Re: takže jsme asi ne tom stejně 

(27.8.2009 10:21:47)
Iveto, je to smutné, ale nevidím důvod, proč bys to bez takové přítěže neměla sama zvládnout ještě líp. Teplé večeře, uklizeno, opečováno......ano, ale musí to být z lásky a s láskou a musí to být oboustranné.
 Natanela 


Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(26.8.2009 8:58:52)
Karolíno, tvůj manžel je přeci tím princem, se kterým ti bylo tak dobře, že jsi si přála s ním prožít celý život. Je tak jednoduché všechno zahodit a jít hledat jinam.
Víš, taky jsem to zažila. Ráno jsem usínala a probouzela se vedle úplně cizího člověka, říkala jsem si, co my máme ještě společného? No, ale i můj manžel měl úplně ten stejný pocit, naprosté prázdnoty a odcizení. A víš co ti prozradím, sebelítost je hrozná mrcha, sežere tě za živa.
My ženy potřebujeme cítit lásku, byly jsme tak stvořené, naše duše trpí a je úplně vyprahlá, když není zalévaná láskou.

Když jsem nedostávala lásku od manžela, šla jsem si pro ní přímo k Bohu, do Jeho přítomnosti, On mě dokázal naplnit a dát mi dostatek síly, abych mohla já dát lásku dál. A víš co, můj manžel se začal měnit, protože láska má tu moc a sílu změnit člověka. Díky Bohu, jsem to nebyla já, kdo chtěl měnit násilím, ale byla to Jeho láska, která změnila mě i manžela a naše manželství. Teď po třech letech jsme na tom líp, než kdy jsme byli. Je to proces, nestane se to ze dne na den. Když se dnes dívám na manžela, kolikrát si v duchu říkám, tak na tohle mě nenapadlo ani pomyslet a nebo si to přát, aby byl právě takový. Bůh řekl, že těm kteří ho milují dá to, co oko nevidělo, ucho neslyšelo a na co se neodvážili ani pomyslet - naše manželství je toho důkazem, na to co se děje teď, jsem ani nedokázala pomyslet, byla to pro mě příliš velká utopie.

Karolíno, nevzdávej to a bojuj - stojí to za to!!!
 stormer 


Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(26.8.2009 10:51:14)
Natanelo, máš pravdu. Já to zažívám na vlastní kůži. Čím víc lásky rozdáváš, tím víc se k tobě vrátí. Já si manžela vymodlila (doslova) a někdy ještě pořád nemůžu uvěřit, že HO skutečně mám... Je mnohem víc, než co jsem si kdy představovala a on to má stejně. Jasně že jsou i hádky, ale jde o to překonat to vždy s láskou. Bůh má tu moc dávat člověku sílu i lásku, zatímco ďábel je z člověka vysává..
 Natanela 


Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(26.8.2009 11:32:14)
~R^~;)
 Saša, 2/98 


Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(27.8.2009 21:11:32)
Na BOHA bych nespoléhala... prostě holka, jaký si to uděláš, takový to máš. Citečky od chlapů nečekej a hlavně nečekej, že jako máma s dětma najdeš toho prince
 Matys2 


Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(31.8.2009 10:27:53)
bla bla bla... proč tu opruzujete s kecama o bohu, fanatici...žádnej nad námi vám žádnou sílu nedá! Najdete ji v sobě, protože jsme lidé a jsme prostě schopni říct si, tak a teď najdu sílu a budu mít rád! No a ten člověk druhý si řekne, tak ona mě má asi pořád ráda, tak proč bych ji nemohl mít zase rád já...

žádnej bůh vám vztah nezachrání! Ale když si myslíte, že jo.. tak prosím. Jen byste si to mohli nechat pro sebe!!!
 Hanďula a 3 berušky 


Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(31.8.2009 19:32:15)
Ať už Natanele pomohl Bůh a nebo víra v Boha - výsledek je stejný - našla v sobě obdivuhodnou sílu. Vy té síly asi moc nemáte, když bez jakéhokoliv respektu pro víru a názor jiných potřebujete tímto způsobem napadat...
 Melie 


Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(1.9.2009 9:24:18)
Jojo, hezky receno, Handulo!

Kdyz neveri nekdo v Boha, tak ma aspon respektovat viru druheho...maximalne pak zavidi, ze nekomu vira v Boha (Buh) pomohla a jemu ne...
 Matys2 


Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(1.9.2009 21:31:06)
a copak vy respektujete nevíru druhých? Cpete ji všem okolo... A já nikomu svoji nevíru necpu! Ale štve mě, když tady blábolíte něco ve smyslu - jenom Bůh Ti pomůže.. Buďte trochu kritičtí sami k sobě a zamyslete se nad sebou..
 holka 
  • 

Re: Vždyť už ho máš ! Svého prince. 

(21.5.2010 13:15:10)
Vy jste všechny chytrý, já ji plně chápu. Ať dělám co dělám je všechno špatně, děti ho nezajímají já taky, ne pouze v případě, že utrácíme peníze co on vydělal a já se doma jen válím !!!
 Kočanská 
  • 

člověk je vlastně vždycky sám 

(26.8.2009 9:23:50)
Asi je to dost drsné takhle tvrdit, ale v podstatě je to tak. Hodně věcí si člověk v životě prostě musí ustát sám. Je skvělé, když má někoho na koho se může spolehnout, kdo podpoří. Vždycky to tak ale být nemusí a proto není dobré se na to zbytečně upnout. Spíš je lepší hledat sílu v sobě. Lepší než se trápit kvůli manželovi, bych navrhovala najít si věci, které Ti dělají radost bez něj. Uvidíš že jsou - znám to. Je to těžké a trvá to nějaký čas, ale mělo by to fungovat. Navíc jde také o Vaše děti, které určitě nejsou rády, když je maminka smutná a trápí se.
Také se obávám, že nikdy to už nemůže být jako když jste se poznali. Může to být znovu hezké, to ano, ale ne stejné.
Tak hodně štěstí
 16.5Salám&Lajka14 


A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 9:29:49)
podle tvého názoru? :o)
Na tvém místě bych si vážila toho, že máš slušnýho, spolehlivýho chlapa, který funguje jako manžel a otec. Že se o vás postará, nechlastá, nechodí za ženskýma, nebije tebe ani děti. Źe se nezajímá o tvoje duševní hnutí nebo o to, co psali v Mamince/Betynce, nebo co veselého udělaly děti během dne je NORMÁLNÍ.
Píšeš, že manžel má motorku a kamarády. Máš taky nějakého koníčka? Máš kamarádky? Věnuj se jim! Manžel není od toho, aby svoji ženu bavil, není to komik z televize. Dospělý člověk by se měl umět zabavit sám a sám si najít aktivity, které ho zajímají a uspokojují.
Je skvělé mít s mužem jeden nebo několik společných zájmů, ale všechny společné mít nikdy nebudete. Pokud nemáte žádné, je to horší, ale i to se dá přežít.
 Červená řepa 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 10:04:51)
Ha, a jak se má věnovat svým koníčkům a přátelům, když manžel jí k tomu nedá prostor? Z toho článku mi nevyplývá, že by přišel domů a zeptal se jí, zda by si nechtěla povyrazit, aby se odreagovala. Pokud píše že to vnímá tak, že ho zajímá motorka, kamarádi, vše možné, jen ne ona, asi teda nebere moc ohledy na její potřeby a psychický stav (problém má přeci jen ona). Ono dožadovat se striktně svých práv je sice řešení, ale taky to není nic moc příjemného, když se to musí dělat stále znovu a dlouhodobě, protože je tam ten pocit, že partner jen ustupuje, ale nedělá to dobrovolně z lásky a pochopení.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 10:08:37)
Nedává prostor ve smyslu "nepohlídá děti"? Tak je může pohlídat někdo jiný. Babičky, dědečkové, tetičky, strýčkové, paní na hlídání, studentka ze sousedství.
 Červená řepa 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 10:10:45)
Jj, myslela jsem tím nepohlídá děti. Jasně může hlídat někdo jiný, ale přijde mi dost smutné když chlap si někde užívá (myslím tím pravidelně) a ženská musí shánět někoho kdo pohlídá jejich společné děti, aby si mohla jednou týdně někam na dvě hodiny odskočit.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 10:14:09)
mumín,
je to smutné a není to fér, taky jsem to zažila na vlastní kůži. A to jsem ještě navíc měla na hrbu finanční zabezpečení dítěte, jeho otec v tomhle ohledu není zrovna expert. Ale pokud se člověk nechce zbláznit a domluva s chlapem není možná, je to jediné řešení. Já měla prvních devět měsíců "doma" deprese, až jsem skončila na práškách a to fakt nejsem depresivní typ. Byla jsem "zavřená doma" kvůli kojení a psychicky na dně. Jakmile jsem přestala kojit a začala zase fungovat i mimo byt, mohla jsem antidepresiva spláchnout do záchodu.
 singera 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 12:05:02)
A toho chlapa "prince" jsi opustila, že?
 ujinka 


Re: A co ho má zajímat, 

(1.9.2009 9:34:57)
jo antidepresiva se můžou užívat když kojíte ?
 Líza 


Re: A co ho má zajímat, 

(1.9.2009 10:42:57)
Některá jo.
 singera 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 12:02:43)
Monty, ty jsi ale blbá. Asi děti ještě nemáš. Ty děti si "udělali" oni dva a taky by se měli oni dva starat.
 singera 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 12:10:07)
Učitelka s mým slovníkem?
 singera 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 12:49:08)
Jo, "jukla" :-D jsem na tvé kometáře k článkům. Většinou se do někoho navážíš. Teď už vím, s kým mám tu "čest". :-D Ale komplexy lze léčit i jinak.
 Zipík 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(28.8.2009 18:25:50)
Jo, "jukla" :-D jsem na tvé kometáře k článkům. Většinou se do někoho navážíš. Teď už vím, s kým mám tu "čest". :-D Ale komplexy lze léčit i jinak.
 Zipík 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(28.8.2009 18:28:12)
promin, překlikl jsem se.

Vypadá, že neumíš přiznat vlastní omyl a místo toho na ostatní útočíš a kopeš kolem sebe. :)
Docela zajímavé ;-)
 singera 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 12:28:00)
Z jejich slov mě přišlo, že žádné dítě nemá. . U kompu tolik času jak ty netrávím..Jen někdy juknu, co je tady nového.
 singera 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(27.8.2009 13:40:37)
No miláčku, já už tady dloooouho nebyla. Asi 3 měsíce jsem tady v diskuzích nepsala. Ale ty máš v diskuzích příspěvky pořád. Já i se 3 dětma pracuji, tak není toliko času, jako máš ty se dvěma doma.
Jestli jsem někomu někdy napsala, tak jako odvetu na jeho (její) slova.
 Katka 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(30.8.2009 21:25:59)
Ale jsou to snad i jeho děti, tak proč by je párkrát nemohl pohlídat místo věnování se jednomu z koníčků??? Kdyby se oba rodičové věnovali svým koníčkům v takové míře, že by pořád děti byly u babičky, známých atd, tak to si ty děti snad neměli ani pořizovat. Tak prostě jednou si povyrazí on a bude doma s dětma ona a jindy to udělají naopak, tohle mi připadá více normální, než dávat děti na hlídání ostatním kolem sebe. Vyjímkou je, když chtějí jít někam spolu... Pokud mají ale každý jiné koníčky a chtějí se jim věnovat, myli by se střídat v hlídání dětí...
 Myšutka* 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 11:40:06)
Hmm, představ si, že já mám za muže chlapa, který si dobrovolně zvolil zaměstnání, při kterém bývá doma v lepším případě o víkendu, v horším třeba jeden víkend v měsíci. A když přijede, tak s ním taky moc zábavy není.
Kdysi jsem si zoufala, že už mě nemá rád, že má jiné ženské tam někde na cestách, že ho víc zajímá pivo s kámošem (když už je doma). Pak jsem si domluvila studentku na hlídání. Ta jednou týdně na dvě hodiny odvedla děti ven, když bylo hnusně tak s nima šla na čokoládu do dětské kavárny. A já si užila klídek doma (neuklízela jsem, nevařila jenom vegetila). To byl začátek, zbavila jsem se nejhorší depky. A pak jednou když přijel mužíček, tak jsem mu řekla že jdu ven a šla za holkama na kafe. Jeho námitky mu byly houbes platné. Poprvé mi třikrát volal, že se mám vrátit, že to nezvládá. Nevrátila jsem se, zůstala s kámoškama které mě téměř násilím držely na židly, ale pomohlo to.

Teď občas zavolám, že máme hlídání a lístky do kina a když manžel přijíždí, tak už ho čekám a jdeme randit.

Organizátor musím být ale já, on na to prostě není a tohle nezměním.

Prostě je třeba se soutředit na to co změnit můžu a manželova povaha to asi nebude. Můžu si domluvit hlídání a nemusí to být ani finančně náročné (s kámoškou si hlídáme na střídačku), můžu říct, že jdu ven a prostě jít, můžu pozvat manžela na rande. Nemůžu ale čekat výraznou změnu v manželově chování, jenom můžu změnit okolnosti tak, aby to chování mělo míň negativních důsledků.
 Hana 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 13:53:02)
Poslyš a nepřipadá ti, že žijete ne spolu, ale vedle sebe? Že ty se staráš o vaše děti a on o svoji práci, ale společné nemáte asi nic? Jsi doma, nebo chodíš do práce? Jestli jsi doma, tak to ještě pochopím, ale jestli chodíš do práce, tak máš přece taky nárok na odpočinek, ne? Proč takové maželství? Kvůli jeho penězům? Píšeš, že "má jiné ženské tam někde na cestách", to sis myslela, nebo věděla? A smířila ses s tím?

Manželství má být přece o spolupráci, nebo ne? Tohle mi přijde spíš jako účelové sdružení - ty dáš peníze, já vyperu trenky...
 Myšutka* 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 14:52:53)
Hani, do práce chodím. Ale je to práce kterou dělám ráda a s chutí. Takže se sice vracím občas utahaná, ale celkově mě ta práce nabíjí.

Nemáš pravdu, že žijeme vedle sebe. Máme hodně společného a hlavně se jeden na druhého můžeme spolehnout. Když manžela požádám o pomoc, tak převrátí svět jenom aby mi pomohl. Ale současně respektujeme to, že ten druhý má rád i jiné věci. Já nerada válečné filmy, on nerad filmy pro pamětníky, já nerada mléčnou čikoládu, on nerad hořkou atd. On má rád "nóbl" restaurace, já ráda pajzlíky. Jeden druhého do toho nenutíme, ale já kliďánko manželovi koupím mléčnou čokoládu a on mi k narozkám uspořádal oslavu v pajzlíku, kam by sám od sebe nešel.
A součástí téhle tolerance je i to, že já respektuju jeho potřebu práce a jeho "lenost" organizovat zábavu a on zase chápe, že v sobotu odkráčím malovat do dílny a postará se o děti. Ovšem já po návratu ani nepípnu o tom, že obědvali míchaný vajíčka politý kečupem a že děti spráskaly celou tabulku čokolády. On taky neřekne ani popel, když v pátek přijede a byt je ve stavu typu "kůlnička na dříví", protože jsem celý týden neuklízela, anžto jsme s děckama lítali po venku, protože zrovna napadl čerstvý sníh.

Zkrátka snažíme se nelézt jeden druhýmu na nervy a snažíme se jeden drunýho nepředělávat. Na druhou stranu se taky snažíme udělat si radost. Ale tenhle stav byl dosažen po mnoha bojích a mnoha letech, jsme svoji už 15 let.
 Hana 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 15:13:37)
Promiň, ale pořád mi z toho vyplývá, že jste vedle sebe ane spolu. Vy se tolerujete, ale nevypadá to na nějakou zamilovanost.
Už jsme se ptala, ale nedá mi to, ty jsi mu fakt odpustila nevěru, nebo ji to jenom tušila a radšit o nechala být?
 Myšutka* 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 17:08:39)
Ona ta tolerance je někdy víc, než akutní zamilovanost. Po těch letech nejsme nijak bláznivě zamilovaní, ale víme že ten druhý nezradí, že dokáže pomoct a ano, že bude tolerovat něco, co sám třeba nemá rád a bude to tolerovat bez keců.

Jestli mi byl nevěrný nevím a ani vědět nechci. Kdysi jsme se toho bála, dneska si říkám, že když se vrací, tak je celý nažhavený, má nás všechny rád a chová se k nám hezky. Takže jestli si někdy na služebce užije nevím, ale rozhodně po tom nepátrám a ani nad tím už nehloubám. Kdybych se to dozvěděla, asi by mi to nebylo jedno, ale já se to rozhodně dozvědět nechci.
 mari 
  • 

Re: A co ho má zajímat, 

(29.8.2009 2:42:58)
Hani,
prober se. Zamilovanost trvá 6-18 měsíců od seznámení. Pak opadne. Dnes se hlásá "nic necítíš, tak už ho nemiluješ". JEnže tak to není. Láska je něco mnohem víc: uvařím nám dobrý oběd, i když se mi nechce. Vyžehlím mu košile nikoli proto, že by mě to bavilo, ale protože ho miluju a proto to pro něj udělám. Chci. On zas udělá jiný věci. A tento stav taky vůbec neznamená, že bychom k sobě nic necítili a fungovali jen takto "suše efektivně", Myšutka to bude mít tak nějak podobně.
 Xena 
  • 

Monty 

(26.8.2009 10:09:35)
a kde bereš tu jistotu, že neleze za ženskejma? Sama autorka píše, že co když má jinou?
Na jejím místě bych taky přemýšlela, bůhví kam to vlastně chodí. Všechny moc dobře víme, jak to občas chodí. A fantazii na výmluvy se meze nekladou.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:10:48)
Dobře, možná leze, to nevíme, ale funguje jako manžel v tom smyslu, v jakém jsem psala... tzn. neprojevuje se výrazně defektně.
 Červená řepa 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:12:31)
Monty zdá se že jsi docela nenáročná. Proč ne, asi máš určitou životní zkušenost. Ovšem ne každý se k tomu dokáže tak postavit a žít v tom, s dětmi.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:16:32)
Jsem "nenáročná", protože mám daleko horší zkušenosti s manžely. ~;) To, co popisuje autorka, je téměř můj sen. Chlap, co není násilník, alkoholik, gambler, sexuálně deviovanej atd. atd. ... princ z pohádky hadr.
 Červená řepa 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:27:59)
Tak takovejch chlapů běhá po světě stále ještě docela dost, ne?
 Saša, 2/98 


Re: Monty 

(27.8.2009 21:15:01)
Ne, ujišťuju, že chlapů bez výrazných defektů je jako šafránu. Zvláštně když ti není 20.
 Lassie66 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:24:02)
Mumín, Monty mi nepřijde jako nenáročná. Naopak - ví, co chce a nějak si to zařídí, aby to měla(prostor pro svůj život). Stejně tak je ochotná ten prostor věnovat druhému. Mně náhodou celkem promluvila do duše. Budu více velebit svého prince, pošlu ho častěji na pivo. Ale dneska ne, potřebuji ho doma ~:-D. Taky končím s kojením a začínám školu a pak budu mít konečně pocit, že i já mám svůj život.
 Červená řepa 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:26:59)
Lassie, právě že je tam to "pošlu ho na pivo" a "ale dneska ne". Pokud je to takhle v tvé režii, tak to je ideál každé ženy! ~2~. Pokud je muž 7 dní v týdnu večery pryč a na nic se neptá, je to trošku jiná situace
 Lassie66 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:29:17)
Ale u toho "dneska ne" byl smajlík. Všeobecně jsem prostě psala, že není jen "my", ale také "já" a "on". Souhlasím s Kimmy, že každý by se měl umět zabavit po svém. I když - někdo má podmínky horší, zejména rodiče s velmi malými dětmi. Ale to je věc dočasná.
 Lassie66 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:43:59)
~q~ Tam mělo být "souhlasím s MONTY", ne Kimmy.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Monty 

(26.8.2009 10:51:55)
mne to bylo hned divne ...
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Monty 

(26.8.2009 10:50:07)
Lassie - asi ti vrtam v hlave ;-))

ja jsem se do teto diskuse zatim nezapojila, ackoli me svrbi jazyk - zvlast nad komentari typu


Když jsi doma ma mateřské a jenom doma říkám tomu blbákov

Vztahy jsou velmi složité a ženy maminky snad ještě víc. Jsme vztahovačné, často nedůtklivé a my, co jsme na mateřské máme svůj mikro svět, který je stále stejný a často nám z toho hrabe.


myslim, ze leckomu by troska odreagovani v praci prospela - mit duvod se upravit, jit do jineho prostredi, resit veci s dospelymi - to je kolikrat oaza oproti tomu mnohaletemu pobytu doma...

Ale opravdu nemam chut rozvijet tuhle diskusi i tady - jen me zaujala tvoje slova "souhlasim s Kimmy" ~;)
 Lassie66 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:55:20)
Kimmy, neboj - já jsem se stáhla a co se týče diskuzí s tebou - čekám trpělivě, až mi opět dovolíš se zapojit.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Monty 

(26.8.2009 11:00:44)
ja ti prece nemam co dovolovat...

cituji

"Já budu v tomto případě pouhý pozorovatel, jelikož s tebou je to vždycky na dlouho a já už tolik času nemám"
http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=12120554


ty jsi sama od sebe psala, ze budes pouhy pozorovatel - ja jsem s tim nemela nic spolecneho

jen me prekvapilo, jak ses pak zapojila - nejak tomu protireceni nerozumim, ale jinak ti urcite v nicem nebranim, nechci a ani nemuzu
 Lassie66 


Re: Monty 

(26.8.2009 11:09:58)
Ano, to je pravda, zapojila jsem se až další den.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Monty 

(26.8.2009 12:45:32)
ja jsem slova "v tomto pripade" pochopila tak, ze se neplanujes zapojit do diskuse k tomu clanku - ne jen ze se "dneska" nezapojis...

ale to jsou technicke detaily - nic nejde

v kazdem pripade te ujistuju, ze ja si rozhodne nenarokuju zadne "povoleni" k diskusi... ale myslim, ze to sama vis...
 mari 
  • 

Re: Monty 

(29.8.2009 2:48:04)
No potes! Taky patris mezi ty, co musi do prace, aby jim kolegove, na kterych zalezi pramalo, dokazali, ze ses clovek, existujes, mas nejakou hodnotu, nejlepe pridanou? Jsem divna, ze nemam vubec potrebu do prace jit, hrat si na dulezitost veci tam, kdyz je mnohem vyznamnejsi nekomu utrit zadecek?
Ja teda mam dost kamaradek, ktery maji treba 4 deti, jsou doma dvanact let nebo dyl, a do prace jdou bud proto, ze musi (aby nebyly nezamestnany), nebo proto, ze fakt potrebujou penize (trochu vyssi motivace, ale celkem jedina). Nechapu, proc bych mela byt mezi lidma, s kteryma si nemam zase tolik co sdilet, zatimco do mych deti bude nekdo hucet nejaky nesmysly a budou cely den s nekym jinym nez s nama.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:31:45)
mumín,
autorka ale nepíše, že je 7 večerů v týdnu pryč. Naopak z toho, co píše - že ho zajímá program v televizi - mi vyplývá, že se na tu televizi dívá doma. ~;)
Prostě z mého úhlu pohledu jí vadí, že se ze vztahu vytratila romantika a zamilovanost a nastal všední život. Což se bohužel obvykle stává, když se lidi vezmou, žijí spolu a mají malé děti. Na druhé straně může sama zkusit tu romantiku vrátit, třeba strčit manželovi do kapsy kartičku "miluju tě", "vážím si tě", prodává se to v každém papírnictví nebo knihkupectví. Nebo mu na chleba položí plátek sýra vykrojený do srdíčka. Možností je X.
 Gabii 


Re: Monty 

(26.8.2009 12:12:26)
Monty, pokusy vrátit romantiku do vztahu můžou fungovat jen tehdy, když o to ten druhý stojí. Pokud muž preferuje mít doma "matku a hospodyni", pokus o připomínání milenectví to nepřekoná. Mám to sama za sebou - na vzkazy o tom, jak jsem ráda, že manžela mám, jak se mi líbí jeho úsměv... nepřišla žádná reakce, maximálně mi na otázku, jestli našel pohlednici, odpověděl "Co? Jo,aha, našel, jo." Pozvání na rande mi odmítal s tím, že hlídání by stálo peníze, že jich máme málo, že on má stejně moc práce a nemá čas a je unavený a že můžem jet na výlet i s dětma, pozvání ke společné koupeli odmítá, protože se nerad koupe s někým.
Tohle už jsem vzdala, došlo mi, že někteří muži jsou asi i rádi, že už princi být nemusí.
Asi je fakt lepší se smířit s tím, že manžel nosí domů peníze a nepije a emocionální potřeby si saturovat jinde.
 Kamaem 


Re: Monty 

(1.9.2009 11:40:47)
Jooo Monty, tyxhle drobnosti potěší, je to moc dobrý nápad...
Já manželovi vždycky, když děláme bramboráky, udělám jeho speciální ve tvaru srdíčka~:-D...stal se z toho takový zvyk, že když jsem jednou zapomněla, protože jsem dělala víc věcí najednou, tak jsem to hooodně dlouho žehlila~t~, byl moc zklamaný...tak moc, že se mi to už nejspíš nestane...
 Lassie66 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:32:12)
Mumín, a navíc - pokud se muž na nic neptá, pak je něco špatně. Ale partnery si hledáme my, u nás to nejsou rodiče, kdo svým dětem hledá partnery(jako třeba v Indii). Takže jde o to, koho si vybereme a jak si poradíme, pokud ta volba nedopadne...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty 

(26.8.2009 10:27:46)
Lassie,
hlavně se snažím být realista. Nečekám od chlapa, že bude princ, ale že bude chlap. Tzn. bude fungovat jako partner a otec (pokud máme děti). Někdy mi přijde líto, že ve vztahu už není ten stejný náboj jako prvních pár měsíců, ale snažím se to oživovat v rámci možností. Chlapi na to většinou nejsou, nemůžu asi čekat, že by to oplácel stejnou mincí, ale dělám to pro jeho radost a tím pádem i pro svoji... protože pokud někoho mám ráda, raduju se z jeho radosti. ~;)
 Petul.a a Babu 


Re: Monty 

(27.8.2009 21:18:07)
Monty, tak tohle jsi napsala moc pěkně ("pokud někoho mám ráda, raduju se z jeho radosti"). Vím, že můj příspěvek nebude příliš plodný, ale proč sem nenapsat taky to, že s někým souhlasím~;) Totiž jak tak občas ty diskuse pročítám, připadá mi, že někteří přispívají jen proto, aby se mohli hádat~;(( Čest výjimkám~R^
 karolina 
  • 

Re: Monty 

(27.8.2009 22:21:17)
V něčem maš pravdu holka,v něčem nesouhlasím,ale proč si dělat depku z chlapa,který vlastně kromě toho,že tě ignoruje a zajíma ho vlastně jen sex s tebou-proč si z toho dělat těžkou hlavu,asi si budu povídat sama pro sebe když si budu chtít pokecat,nebo si zajdu zapařit...třeba to pujde,díky za nazory...
 singera 
  • 

Re: Monty 

(26.8.2009 12:11:51)
Přesně tak
 singera 
  • 

Re: Monty 

(26.8.2009 12:08:39)
No Monty, to co popisovala Karolína mne tedy osobně příjde, že se její manžel defektně chová. Když bere jen ohled sám na sebe a na své zájmy.
 Myšutka* 


Re: Monty 

(26.8.2009 12:24:39)
Jasně že se chová defektně, ale ona to změní jedině tím, že se změní sama. Jinými slovy, pokud zůstane ona u svého modelu chování, s ním to nehne. Za předpokladu, že s ním teda chce dál žít. Pokud se začne ona chovat jinak, tak se jednak vymaní se svých potíží (osamocení, únava), jednak má celkem velkou šanci, že to pohne i s ním. Ale musí nechat rejpání do něho. Prostě akceptovat jeho chování s tím, že ona je ale taky člověk a má svá práva, kterých začne využívat.
 singera 
  • 

Re: Monty 

(26.8.2009 12:30:32)
Jo jo, když je manžel doma, tak mu má hodit dětičky na krk a jít. A uvidí, jak s k tomu postaví.
 Myšutka* 


Re: Monty 

(26.8.2009 12:37:43)
Přesně tak, jenom to nesmí udělat jako naschvál. Nesmí to být akt pomsty!!
 Krista 
  • 

Re: A co ho má zajímat - to je docela málo... 

(26.8.2009 10:42:44)
To je docela málo co popisuješ, že má autorce stačit. Já z toho spíš cítím, že se nestará a nezajímá. Ono to že nechlastá není všechno. Je bezohledný, sám si odpočívá s kamarády a autorku nechá bezohledně makat a skákat kolem dětí. Přijde mi, že autorka má doma typického macho, což JE DEFEKTNÍ TYP, nevhodný pro manželství, stejně jako alkoholik, děvkař apod. Navíc, zda nechodí za ženskými, autorka neví... Jsi docela nenáročná na vztah, v podstatě ti stačí kdokoliv kdo přinese výplatu, nepije a nebije tě. Uf, to je docela opruz.
 Lassie66 


Re: A co ho má zajímat - to je docela málo... 

(26.8.2009 10:46:53)
Kristo, ale já to chápu tak, že pokud by si autorka prosadila své zájmy, musel by i on pohnout zadkem. Jinak sama také nechápu, jak si někdo může vzít takového chlapa, ale nebudu zde autorce radit, ať od něj zdrhne. Což bych asi udělala já, pokud bych tedy opravdu ulítla a nechala se od takového týpka přivést do jiného stavu. Co bys jí poradila ty?
 stormer 


Nemilovaná... 

(26.8.2009 10:44:05)
Monty, promiň, ale na tobě je poznat, žes nikdy skutečnou lásku nepoznala. Potom bys totiž nemohla napsat něco tak studeného. Manželé nejsou ani kolegové v práci, ani jen kamarádi, ale především dva milující se lidé, kteří se SAMOZŘEJMĚ starají i o duševní hnutí svého partnera. Je mi moc líto, žes to asi nezažila...~;((
 Lassie66 


Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 11:19:42)
Vlasatice, to asi Monty podceňuješ. Přečti si například zde, co psala:
"Prostě z mého úhlu pohledu jí vadí, že se ze vztahu vytratila romantika a zamilovanost a nastal všední život. Což se bohužel obvykle stává, když se lidi vezmou, žijí spolu a mají malé děti. Na druhé straně může sama zkusit tu romantiku vrátit, třeba strčit manželovi do kapsy kartičku "miluju tě", "vážím si tě", prodává se to v každém papírnictví nebo knihkupectví. Nebo mu na chleba položí plátek sýra vykrojený do srdíčka. Možností je X."
Já být chlap, cítila bych se rozhodně lépe ve společnosti někoho takto pozorného, než chodit domů a poslouchat ufňukanou manželku, že nejsem onen princ, kterého si vysnila. Autorka sama píše, že to i ona jaksi vzdala, ale nic o tom, jak se to snažila změnit, zda si hledala nějaké své zájmy či jak se pokoušela manžela zapojit do rodinného dění.
 Lassie66 


Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 11:30:00)
Milado, to PS je pro mě značně neurčité. Není z toho patrné, jak se věc snažila řešit. Mluvit o něčem tisíckrát může být tisíckrát vyčítat. Například.
 Xena 
  • 

Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 11:26:48)
Tak proč si vybrala pro sebe blbě? Proč se přitahuje s takovejma týpkama, který výše popsala? Někde je chyba... Já v životě s takovejma týpkama nechodila, natož abych si pak nějakýho takovýho vzala, a to se nemám za nějakou světici, ale za normální babu.
 stormer 


Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 13:58:13)
~R^
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 17:03:06)
Xeno,
řekněme že každý člověk má jinak nastavené parametry při výběru svého protějšku. Nepřitahovala jsem "normální" chlapy pravděpodobně proto, že sama nejsem "normální". Mám prostě jiné priority v životě. Navíc jsem u svých bývalých ani nějak nepředpokládala, že bych s nimi měla zůstat do konce života. Život se skládá z epizod a epizody jsou různé. ~;)
 singera 
  • 

Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 12:24:08)
Jo jo, taky mi přijde, že Monty poznala jen samé exoty a skutečného chlapa nikdy nepotkala. Čím to asi bude, že některé ženské mají takovou smůlu? Nějaká špatná zkušenost z dětství? Vyrůstaly v neúplných rodinách?
 Xena 
  • 

Osobně si myslím, 

(26.8.2009 15:28:46)
že není chyba v těch chlapech :o)) Chyba bude už na vysílači :o)))
 Lizzie 


Re: Osobně si myslím, 

(29.8.2009 20:10:10)
Dámy chytré jak rádio, že? To se člověk pobaví...:-©
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 18:03:22)
No, já si myslím, že partneři by měli být v první řadě přátelé, pak by jim to mělo klapat v posteli... a s tím vystačí i desítky let :) Já jsem s partnerem 18 roků a takovou dobu fakt zamilovanost nevydrží.
 Zasjaj 


Re: Nemilovaná... 

(26.8.2009 18:06:11)
Petra,
jo jo, asi tak, nejaka pritazlivost k tomu
 Myšutka* 


Re: A co ho má zajímat, 

(26.8.2009 11:43:57)
Monty, naprostý souhlas.~R^
 Katka,kluci 7 a 10 
  • 

Jestli můžu 

(26.8.2009 10:45:23)
Mě autorka připadá jako duše dost citlivá a romantická. Co takhle trochu ubrat citu a klást věcné požadavky: "ve středu 16. od 18.30 jdu cvičit, bu´d tak hodný a zorganizuj si to prosím podle toho." Já mám zkušenost, že mužský moc na takové to "víš, já se tu cítím tak osamělá" fakt neslyší. On chce vědět, co se po něm KONKRÉTNĚ chce. Představe, že něco sám "vycítí" nebo že mu něco "dojde" ... z toho už jsem vyrostla.No a když se člověku párkrát podaří vypadnout z blázince doma, začne se taky na všechno dívat jinak.
 Maryl 


Re: Jestli můžu 

(26.8.2009 12:33:20)
~R^
 Maryl 


Re: Jestli můžu 

(26.8.2009 12:34:28)
Kaťul,tos napsala krásně a výstižně.~x~
 kattynka a 2 čertici 


Re: Jestli můžu 

(26.8.2009 17:20:03)
Přesně, chlapi to nevnímají. Taky jsem se snažila manželovi několikrát naznačit, co by mi udělalo radost (mít chvilku pro sebe, cvičit, masáž, kafčo), prdku! Chlapi nejsöu tak empatičtí a navíc si zhusta stojí na vedení. Až jsem se jednou naštvala, zaplatila si masáže na několik hodin dopředu, manželovi řekla, tehdy a tehdy jdu tam a tam a ty hlídáš. Funguje to už několik měsíců, chudím 2x týdně a manžel hlídá 2 h kluky. Navíc mám pocit, že víc oceňuje vše, co dělám a víc zvládá se o ně postarat než na počátku. Ono tím jak jsme doma tak si vše víc bereme, řešíme a tak. Myslím, že každej chlap zvládne pohlídat děti na pár hodinek v týdnu (např. při té televizi viz. manžel pisatelky)Když doma manžel zkusí nadhodit, že to ještě nedělal, tak mu odpovím, že to má teda nejvyšší čas se to naučit :-D. Já se zas vracím domů klidná a i po náročném dni se na děti ve finále těším, byť ještě v poledne jsem je chtěla "střílet" :-). Opravdu, chce to jen vypadnout z toho kolotoče aspo%n na chvilku a mít i svoje zájmy, být matkou neznamená tím hned pohřbít své koníčky. že není princ jako zee začátku beru, miluji ho, ale zamilovanost to není (ta trvá 6 týdnů :-D) ale myslím, že je to přirozený vývoj vztahu.
 vera 2 děti 
  • 

Jaký si to uděláš 

(26.8.2009 10:51:19)
Ahoj všichni, moc často nepřispívám do diskuzí, ale ráda si je čtu..Dnes mi to "nedalo". Mám dvě děti 7 a 4 roky, 2roky už chodím do práce, ale na tu dobu DOMA si moc dobře pamatuji. Věřte, dnes je to daleko hektičtější..čas jsme přizpůsobili s manželem, dle našich pracovních možností. Já mám pravidelnou pracovní dobu, on podniká - je pánem nad svým časem (i když mnou může taky pěkně manipulovat,chce-li: "dnes musím tohle, zítra nemůžu" atd.") Jeho povinností je pouze odvézt děti do MŠ a ZŠ. Já je budím, když odjíždím do práce. V 15.00 hod mi končí prac.doba a už mi to začíná..vyzvednout děti, kroužky večeře, úkoly...manžel, dle svého uvážení dorazí domu. Ano - přestala jsem nad tím lamentovat, nezměním to. Chvilku mi to trvalo, než jsem na to přišla, tichá domácnost. Funguju. Beru si tedy "volno", když je manžel doma, musí se postarat.Já si jdu zasportovat, poklábosit s holkama.
Od narození prvního děcka jsem manžela zapojila, natvrdo, přebalování,koupání, krmení.. pokud byl doma - hlídání. Takže mu to ani nepřišlo. Ale reakce okolí, no ty si ale semetrika, ty to vedeš...apod. Ruku na srdce - dámy, které jste si to takhle "nezařídily", kolikrát jste takové jako JÁ pomlouvaly? Většinou to máte takové, jaké jste to zavedly..Mám kolem sebe spostu maminek, zeptám se jich, zda nechtějí jet na dámský víkend třeby na hory..žádná nejede. ON by to nezvládl, děti budou brečet..atd. Stěžují si, ano , ale více neudělají..
 Pawlí 


Re: Jaký si to uděláš 

(26.8.2009 15:42:56)
Přesně tak!
My máme děti dvě a manžel je zvládá bez problémů. Jsou snad obou ne?
A na pitomé otázky jako "On ti hlídá děti?" s úsměvem odpovídám: "Nikoli on hlídá naše děti! Byl u jejich vzniku proč by neměl být u jejich výchovy?"
 Agata 


Zdravím 

(26.8.2009 15:50:45)
Ahoj Pawlí... jen jsem Tě chtěla pozdravit, když jsem Tě tu zahlédla a když jsi byla u nás, tak jsem Tě nezastihla...
2x mi Kačí nahlásila, že přijedeš, tak jsem napekla a vygruntovala :-)) a nic... A pak jsi se strefila, kdiž jsem byla mimo :-)
 MiladaL, Johanka 2,5 r, Tobiášek 6 M 
  • 

Re: Jaký si to uděláš 

(27.8.2009 23:49:07)
VĚRO, SVATÁ SVATÁ PRAVDA!!!!! už mám občas těch trpitelských řečí kolem sebe a na Rodině plné uši:-)
 Vaal 


Karolíno,panebože! 

(26.8.2009 11:00:20)
Karolíno, ty si snad vypadla z nějaké knihy o manželství od Plzáka.
Vypadáš přesně jako ten typ, co se jednou rozvede kvůli nějakému "princi na bílém koni", zničí rodinu, děti odvleče za cizím strejdou a zjistí, že ten "princ" se k ní počase začne chovat úplně stejně jako ten první manžel.
Každá akce vyvolává nějakou reakci..pokud si neprosadíš nějaké zájmy, koníčky a nezačneš si života trochu užívat, tak se nediv, že chlapa prostě zajímat nebudeš...anï toho současného, ani jiného. V tomhle plně souhlasím s Monty.
Bude tě vnímat jako kus nábytku, inventář...kam ho postavíš, tam najdeš.V každém vztahu musí být trochu nejistoty...ale jen trochu...chlapi jí víc neunesou....
Z ženské solidarity s tebou samozřejmě cítím, vím, že to ženy mají v tomhle těžší, hlavně kvůli dětem(když chlap nepomůže),navíc ti naši čeští mamánci jsou dost sobečtí.
Buď prosímtě sobecká také..alespoň to zkus. Věř mi, žádný chlap ti prázdnotu v duši, nedostatek vnitřního citového života, kreativitu, zájmy nenahradí. Nemůžeš to OD NICH OČEKÁVAT.
Každá, která má delší manželství jak tři roky, tak to, co cítíš ty, alespoň jednou pozná...jde jen o to jak se s tím popere.
Držím palce, ať tu svou krizi překonáš a nerozbije se ti rodina.

 Alena 
  • 

Mám doma přesně to samé 

(26.8.2009 11:43:49)
Chápu tě, neboť mám doma přesně to samé. Např. tento týden spolu ani nemluvíme. V neděli to bylo ještě ok, ale v pondělí přišel z práce, pekla jsem na oběd kuře, jedno snědl - bylo dobré, ale u dalšího už nadával, že není tak moc křupavá kůrka, jak to má rád. A už to začalo, nazlobil se. Pak už jsem z toho byla na nervy, takže jsem snědla čokoládu. Manžel to zjistil a bylo zle. Vynadal mi a aniž by něco řekl, tak jel na pivo. Pak přišel, ani slovo neřekl a lehl si do postele. Jak jsem mu chtěla něco říct, tak že se mnou nemá o čem mluvit a že už jde spát.

Takže taky cítím, že mě už nemá rád. A to jsme svoji teprve dva roky. Včera taky perlil. Jel s mojí mamkou na kolo a mě tu nechal s dcerou a vrátili se až večer, takže opět celý den sama. Jak jsem chtěla, aby ji aspoň přebalil, nereagoval, tak jsem ho "štípla". Já vím, nemá se to, ale už jsem byla vzteky bez sebe, že dělá, že spí (bylo necelých 20 hodin) a je zticha. No, jenže on mi to oplatil a dneska ráno se dívám na nohu a mám tam dvě modřiny.

Taky nevím, jak to řešit.
 Winky 
  • 

Re: Mám doma přesně to samé 

(26.8.2009 12:18:45)
To je hustý.
Já jsem teda 100% cholerik, takže s tím že by měl na mě někdo rejpavou bych byla hooodně rychle hotová. Je fakt že s mužem jsme si tohle na začátku vztahu docela vyjasnili (na pár konkrétních příkladech) a pochopil to rychle - jestli bude kérovat do toho jak vařím, nebudu vařit vůbec (resp. ne pro něj), jestli bude kérovat do toho jaký je kde ne/pořádek, dostane smeták a hadr a může si ho vytvořit podle svých představ a podobně..... naopak mě ani nenapadne nijak komentovat jakým způsobem smontuje nábytek a položí koberec příp. kterého obkladače pozve na koupelnu. Prostě kdo něco začne, tak to dělá podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Můžem si říct že tohle zrovna není bohužel to ono jak bychom rádi ("nezlob se ale ten guláš je na mě moc těžkej, dám si chleba se sýrem" - to beru, příště se třeba zeptám jestli tam chce papriky víc nebo míň, ale aby kafral stylem "takovej blaf, jak jsi to vařila prosímtě" - to by lítal nábytek vzduchem). Prostě chovat se k sobě jako dva dospělý lidi, ne vztah dospělý-fracek.
Tady bohužel platí zásada LIDI SE KE MĚ BUDOU CHOVAT TAK JAK JIM TO DOVOLÍM - pokud si něco necháš líbit, bude se to opakovat........ Nemůžeš měnit lidi okolo sebe, ale svůj postoj k nim, takže to není o tom že "on mi ubližuje" ale "už si ubližovat nenechám" Hodně zdaru
 Lassie66 


Re: Mám doma přesně to samé 

(26.8.2009 12:27:52)
Winky, ~R^.
 Alena 
  • 

Re: Mám doma přesně to samé 

(26.8.2009 13:12:23)
JO, jenže u něho to tak nemůžu dělat, protože pak si stěžuje mé mamce, dneska jsem se dozvěděla, že si stěžoval, že doma nic nedělám, že furt sedím u pc, přitom gruntuju byt jednou týdně - všude povytírat, utřít prach, pouklízet a luxuju párkrát do týdne. Jenže on to nepovažuje za práci. Je to těžké. Sám od sebe mě neobejme, nepohladí, prostě nic, pouze když má chuť na sex, tak to vyžaduje. Nevím, co s tím. Mám ho pořád ještě ráda, i když se takto chová. Prostě mu na mě vadí každá maličkost. Jednou to je to, že mám blbé vlasy, pak že jsem hnusně oblečená (přitom mě se to zdá normální), že nic dobře neudělám, že se mnou není sranda, že vyšiluji, když chci, aby připoutal i na krátkou vzdálenost děcko atd.
 Myšutka* 


Re: Mám doma přesně to samé 

(26.8.2009 13:25:42)
No holka, tak si své mamce taky stěžuj a ukaž jí modřiny. To co popisuješ zavání psychickým týráním. Co je mu po tom, jestli jsi snědla čokoládu? Pokud na tebe takhle útočí a ponižuje tě, tak nejde o "trdlo", které nechápe, že má pomoct, ale o promyšlené ubližování!!! Tak se honem vzchop, nebo to skončímnohem hůř. Za chvíli si budeš připadat jak hadr na podlahu. Takže kašli na poznámky, na to že s tebou nemluví a začni děla tněco pro sebe. I za cenu toho, že on bude naštvanej. Prostě se začni chvat tak, jak se chovat chceš.
 ali a maxik 02/06 
  • 

Re: Mám doma přesně to samé 

(27.8.2009 12:20:06)
Alenko, promiň a ty se bojíš maminky? A ona nedrží při tobě? Křupavá kurčička???? Tak to by se u nás odehrálo tak maximálně jednou. Můj bývalý přítel si snáď ještě dnes seškrabává hořčici s tapet :-). Zakladatelka se dle mého dostala tak trošku do slepé uličky a neví jak z ní ven ( i já jsme byla na md a v podobné slepé uličce - našli jsme cestu ven - diskuse, debata, fakty, šla jsem do práce, povinnosti ,starosti a radosti se dělí mezi dva a tečka). Ráda pro manžela uvařím, uklidím, připravím, zorganizuji... ale očekávám protihodnotu (forma je mi fuk), platí: ráda dávám , ráda beru - ale jenom dávat???? a ještě přijímat tuhle manželovu vděčnost? Myslím, jestli se nesebereš a necháš dál sebou mávat a manipulovat - je to nejjistější a nejrychlejší cesta do pekel a manžel bude sadisticky přitvrzovat - jak dlouho můžeš tohle vydržet? Kam až klesne tvoje sebedůvěra a sebevědomí? Promiň, jestli jsem tvrdá, někdy si ráda nějakou diskusi přečtu, nezapájím se, ale tohle jsem nepřekousla. Nějak si neumím představit, že sním čokoládu a "ono je zle", proboha, tohle mu nemůžeš dovolit a tolerovat.
 Katka,kluci 7 a 10 
  • 

Re: Mám doma přesně to samé 

(27.8.2009 14:58:34)
To jsem taky nějak nepobrala, to jako někde řeší manželé, kdo a kdy si smí a nesmí vzít čokoládu ??
 sarmi 


Re: Mám doma přesně to samé 

(26.8.2009 17:28:33)
no ja bych mozna zacala u tve maminky - je zvlastni, ze tvuj manzel s tvou mamou jedou na kolo a ty s ditetem zustavas doma... poridte si cyklosedacku a jedte bud vsichni, nebo ty s mamou nebo jen s manzelem. tvoji mame to prijde ok, ze jede se zetakem na projizdku misto, abys jela ty a ona treba sve vnouce pohlidala?
a k tomu vycitani - to je trochu zvlastni. vycitat, ze jsi snedla cokoladu (treba cekal, ze mu kousek das, nevim), ze kure nemelo kurku... zkousel nekddy uvarit sam? ono je to tezke, zalezi na tom, jestli nejsi takova ta hodna zenska, co na sobe necha drivi stipat... pokud ne, zkus mu vklidu dat najevo, ze se ti jeho poznamky nezamlouvaji.
tak hodne zdaru!
 andie77 


Re: Mám doma přesně to samé 

(26.8.2009 18:45:45)
přesně tak!! ~R^
Taky mě udivuje "maminka na kole". Buď jeďte všichni nebo ať je s vnučkou a dopřeje chvilku vám dvěma.
 Alena 
  • 

Re: Mám doma přesně to samé 

(27.8.2009 7:25:43)
Oni mají spolu dobrý vztah, překvapivě že je jeho tchyně, tak spolu fakt dobře vychází. Včera večer jsme se konečně usmířili, tak snad to bude zase aspoň chvíli v pohodě.
 Daniella17 


Re: Mám doma přesně to samé 

(27.8.2009 16:18:46)
Aleno, nevím, čím a jak jste se usmířili, ale z toho, co píšeš, mám husí kůži. Podle mě s tebou pěkně manipuluje a hrozí, že bude hůř, jestli se tomu nepokusíš nějak postavit. Já vím, že to není lehké, ale život je na takovéhle přežívání sakra dlouhý.
 Karolína 
  • 

Re: Mám doma přesně to samé 

(27.8.2009 22:08:53)
Alenko,mnoho lidiček tady ani nepochopilo o čem jsem vlastně psala,nejde mi o vyznavaní lasky formou srdíček a kytiček,jsem take celkem nenaročna,stačí mi aby se mnou normalně komunikoval,aby mě odpověděl na otazku,aby mě pozdravil když přijde nebo odejde,aby nebyla jeho arogance uplně všude kolem mě.Ale dost o mě,nejsem žadna zakomplexovana chudinka a věřím,že ty take ne,nikdy bych se nenechala prudit kvůli tomu co jim nebo jestli je nebo není křupova kurčička a to že taky umí rýpat,NEDEJ SE-NEJSI OTROK!Taky mě zaskočilo co jsi psala a nechapu proč někteří chlapi jsou takový teroristi na lidi co je mají nejvíc radi.Raději to kuře příště hod do koše když mu nechutna než poslouchat toto,at si je o hladu...Jo a opravdu mi nestačí,že mě nebije a nechlasta,potřebuji vědět,že mě bere jako partnerku-ne jako služku a chůvu-prostě mnou opovrhuje a to bolí...
 nene3 


Re: Mám doma přesně to samé 

(28.8.2009 21:03:00)
Karolino, i u nas je to tak. Hodne let mne to nicilo a pokousela jsem se to zmenit. Jsem vynalezava a nezmar, tak jsem zkusila snad vsechno, co tady bylo psano i vic. Nic se nezmenilo. Komunikace hrozna, ucta zadna, ja jsem povinna vest domacnost a starat se o deti a ze se nikam nedostanu a jsem porad zavrena v domacim kolotoci, za to mam byt nakonec vdecna. Abych si mohla zaplatit pani na hlidani, musim si ji sehant a vydelat na ni. Kdyz uz nas nic nespojuje, pracuji na osamostatneni, po letech s detma se chci propracovat k vydelku z ktereho bych mne i deti uzivila a vyresila nam bydleni. Ted doma nic nedela, jen nadava a ja se s nim uz nebavim. Hruza, cemu se tak deti uci, uz aby jsme z toho byli ven.

Vtom co ziju a cetla jsem v tvem clanku, nachazim spolecneho jmenovatele - sobec.
 Agata 


Anetik? 

(26.8.2009 11:51:56)
Karolíno: popsala jsi své pocity ze soužití, napsala jsi, že se snažíš mu být přítelem, matkou jeho dětí a snažíš pořád vypadat skvěle.. Odezva od něj je kritika řešení každé pitomosti, aby Ti to dal "sežrat".
A ty chceš lásku... podporu ...občas pozornost. A mluvila jsi s ním...

Nevím, jak moc a jakým tónem... Jestli by to mohl brát jako výčitky?

Žila jsem nějakou dobu s člověkem, který se choval zrovna tak, jak popisuješ. A souhlasím, že to stojí za h...! :-)
Nebylo možné se domluvit na spolupráci ohledně domácnosti neudělal nic... jen byl li opravdu přemluven a dotlačen / předesílám že jsem se snažila mluvit s ním mile a vesele a s prosbou... " posledně jsi to s tou vrtačkou tak uměl :-) zkus mi vyvrtat prosím díru na skobičku pro obrázek " ( ten kreslila jeho dcera! )
a prosba doprovázená "blonďatám úsměvem

Dlouho jsem se snažila s ním žít. Proč? protože jsem milovala a miluju dceru. Ta ale není geneticky moje. Je jeho já jsem nevlastní matka... a tak jsem měla pocit, že by bylo dobré s ním vycházet.

Dost mi pomohla knížka z knihovna... ale fakt si te´d nespomenu na název :-( Je o soužití s ANETIKEM. To jsou dle psychologů člověk emočně plochý, neschopný citů a empatie. Prostě za to nemůže. Takoví lidé mohou být i třeba velice inteligentní... ale sociálně občas neví, jak fungovat. Jsou neuvěřitelní egoisté a sobci. Chápou, že chtějí-li něčeho dosáhnout, třeba toho, aby se s ním nějaká žena vyspala... je dobrý určitý postup. A jsou li chytří, aplikují ho. Ale necítí to a nejsou schopni trvale soužití s někým. Jen jeli to pro ně v tu chvíli výhodné.

Tak nevím, jestli jsem Tvého může nenapasovala někam, jen podle Tvých pár řádků. Možná mu křivdím...

A soužití s anetikem JE MOŽNÉ. Ufff ale je to neskutečná dřina a sebezapření!!!!
Jen je potřeba si uvědomit zda to za tu dřinu chceš ...

Je to o tom, žít defacto vedle sebe. Takovej spolubydlící.Uvědomit si, že s manželem to není možné, ale jinde to možné je. Své emoční potřeby si řešit jinde - kamarádky rodiče děti pes - každý z nich ti může dát kousíček citů do skládanky, kterou potřebuješ pro sebe vytvořit. S někým můžeš sdílet svůj zájem o plácnu třeba hudbu, s někým doplň dle svéhu :-)
K tomu potřebuješ čas a prostor. Ten si koukej vytvořit... Jsou to i jeho děti? Jak by reagoval na to, že mu oznámíš páteky večer budeš od 8mi pryč a ve středu bude hlídat děti hodinu a půl abys mohla na cvičení nebo jakýkoli jiný kurz, zálibu?

Bylo by možné toto prosadit ? já vím, že je to dřina... u mně to možné bylo jen vééélmu obtížně a občas. Ale většinou hlídala starší dcera, nebo byla malá sama - když jsem šla cvičit na hoďku, mám to naproti... a zpočátku kňučela, kam zas jdéééš... ale pak si zvykla. A já pak měla energii si s ní s láskou a v pohodě povídat, číst jí před spaním zpívat s s ní. Prostě abys mohla šířit pohodu lásku úsměvy - musíš je i ty někde dostat. Ber kde ber :-). Není li to od "manžela" tak jinde :-)
 nene3 


Re: Anetik? 

(28.8.2009 20:44:16)
Ty s nim zijes? Naplneni citovych potreb jinde prece nepriblizi k partnerovi. V takovem pripade rozumim soucitu, ale ne partnerskemu vztahu, ktery by za neco stal. Muzu vydelavat, pecovat o deti, domacnost, mit okruh blizkych lidi, ale nenahradi to partnersky vztah. Porad je tam ta dira.
 Hanka 75 


a co děti ? 

(31.8.2009 21:15:09)
Já bych se strašně bála, že když je tak těžké pro dospěléh zpracovat žití s takovýmhle člověkem, jak těžké to musí být pro dítě, děti... co si odnesou do života, jak je to poznamená, takovéto soužití rodičů a rodiče, se kterým jsou stále v jedné domácnosti, jako vše v pořádku, ale on se knim takto chová... to mě tak napadá, že to možná může napáchat velké škody, nevím
asi by záleželo, jak by mu třeba háleželo na těch dětech, ale kdyby je vnímal jak partnera tj. tak špatně.. tak orpavdu nevím, zda je to pro všechny přínos
 chatrosa 


Re: Název knížky prosím? 

(2.4.2010 23:35:48)
Prosím vás nevzpomenete si náhodou na přesný název té knížky? Já jsem to hledala, ale nic jsem nenašla. Moc děkuji
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Tak nevím, 

(26.8.2009 12:08:28)
podle mě váš vztah dospěl tam, kam jste ho oba dva nechali zajít ... možná plíživě, že si toho nikdo nevšiml, ale říkám si, to jsi se jednoho dne ráno probudila, protřela si oči, ze kterých spadly růžové brýle a zjistila, že vedle tebe leží chlap, který je sice podobný tvému princi, ale jinak s ním nemá nic společného? vztah je potřeba pěstovat a hýčkat a pokud oba dva budete chtít, možná se to dá i vrátit ... jen bych v tuhle chvíli neřešila, že bys měla být tím, kdo udělá první krok. No a? Někdo to udělat musí ...
Z téhle diskuze mám podivný pocit, že většina žen na mateřské dovolené je submisivní ... svým přístupem je mi hrozně sympatická Monty, tak nějak si to taky myslím.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Tak nevím, 

(26.8.2009 14:52:53)
Tak s timhle take souhlasim a jeste bych dodala:
je treba si uvedomit, ze s kazdeho princove jsou v pohadkach.
pokud tedy nezijes v pohadce, je treba si ujasnit, zda chses NECO JAKO PRINCE anebo CHLAPA

ja mam z Tveho prispevku pocit, ze se citis ukrivdena, ale sama pro lepsi vztah moc udelat nechce.. nechces jit sama za konicky, za kamaradkami. Prijdes mi jako pubertalni patnactka, co ma stalou potrebu hledet milovanemu do blankytnych oci a vrkat hlouposti.
Proboha, prober se. O tom vazne zivot neni.

A strasne moc souhlasim s Monty - pokud chlap nepije, nebije Te, neni gambler a fetak, a ma Tebe i dite rad (asi by jinak nezil s vami, a nezivli vas, ze jo...) tak je normalni a Ty bud rada, ze ho mas. Zkus se nejprve zamyslet sama nad sebou a pohnout sama se svym zivotem, a pak hybej s nim a s jeho zivotem. On to totiz neni jenom VAS SPOLECNY ZIVOT, porad jste a vzdy budete dva samostatni jedinci. Tak konecne hlavu vzhur a zacni zit.
 Mája, dvě malé děti 
  • 

Zkus si o to říct bez emocí 

(26.8.2009 16:36:43)
Je to docela těžký, ale já když už se mi podlamujou nohy únavou, tak řeknu prostě Táto obejmout. Řekla jsem mu, že mi dochází síly, že je toho dost, tak občas potřebuju obejmout. Kde mám pořád brát sílu a lásku, když ji mám dávat dětem a nedostávám. Na to neměl argument:) Když si řeknu, tak nebrble, obejme, sice jen na chvilku, ale i tak je to lepší:) Já pořád doufám, že jak to povyroste... jenže to můžu taky doufat věčně. Chce to holt říct si aspon o tu nejnutnější potřebnou romantiku....
 Mery72 


obnova vztahu 

(26.8.2009 17:02:29)
Pokud spolu vydržíte (budete to zatím nějak řešit za pochodu) do příštích prázdnin, doporučovala bych Manželská setkání (www.setkani.org). Každé léto probíhá několik týdenních kursů (s hlídáním dětí), kde by Vás oba mnohá témata mohla oslovit. Pořádá to YMCA, je to křesťanská organizace, ale víru tam nikdo nikomu necpe, zúčastnit se může kdokoli.
Kdybys chtěla podrobnější informace, můžeš mi napsat na mail, nám to dost dalo.
 Myšutka* 


Re: obnova vztahu 

(26.8.2009 17:13:08)
Jednou nás tam lákal kámoš. Já jsem mu říkala, že nemám potřebu, že naše manželství je šťastné a problémy nemáme. Manžel k tomu kýval, že si to taky myslí. Odpověď mě hrozně rozesmála: "No kdybys tam jela, tak bys viděla, co všechno je špatně a co potřebujete řešit!" Řehtala jsem se jak puberťačka a manžel kámoše ujistil, že my opravdu nepotřebujeme, aby nám někdo vysvětloval co je špatně a co vlastně nutně musíme řešit, když jsme spolu spokojení a hádáme se tak jednou do roka.

Neber to jako že se do toho navážím, fakt je to jenom vzpomínka na to úžasné pozvání.
 Mery72 


Re: obnova vztahu 

(26.8.2009 18:20:39)
Tak takovou "pozvánku" bych asi dotyčnému omlátila o hlavu! ~q~ Je to tam v pohodě, jinak bych nepsala. Na nátlak jsem velmi alergická:-) Opakuji, že nikdo nikomu nic necpe - ani teď, ani na Manželských setkáních. Dík za pochopení~;)
 nene3 


Re: obnova vztahu 

(28.8.2009 21:09:07)
My jsme na manzelakach byli 3 krat, teorie mam v malicku a pan herec tam byl skvely. A ja jsem na jeho herecke vykony pred publikem alergicka. Protoze vim jaky je v beznem zivote. Ale manzelaky jsou skvele a pokud oba chceji lepsi vztah, tak tam se na tom da zapracovat.
 máta 
  • 

mateřská je tak trochu očistec, to by se jeden rozved raz dva 

(26.8.2009 20:32:33)
dneska řeším něco podobného, máme 3 měsíční mimino a staršího kluka, pořádně jsem se nevyspala, tik v oku, malej se chce furt nosit a když začnou řvát oba je to na mašli, snažím se zvládat domácnost a vaření a pán tvorstva mě dneska sprdl jak malou školačku kvůli tomu že jsem mu řekla že má malýmu osladit kaši glukopurem a ani jsem ji neochutnala a on mi říkal že je sladká a pak ji přesladil a malej to nechce jíst-takže NEMÁM VŽDYCKY PRAVDU mi zdůraznil-podotýkám že mimino zrovna řvalo a já se ho snažila uspat tak jsem fakt neměla čas zkoumat kaši a ten glukopur do kaše jsem chtěla narvat proto že má malej průjem-na to mi řekl že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly-no není ta situace k smíchu?.nejdřív se mi chtělo brečet, pak jsem si říkala že se s ním nebudu bavit, ale nakonec jsem dospěla k názoru že se na to můžu vy...t, otevřela jsem si nealko pivo,sedla k internetu, nechala bordel bordelem ať se z toho třeba zvencne, nejsem uklízečka a už se těším až miminu bude rok nechám ho fotrovi a půjdu si po svým. a pak nezačněte na mateřské chlas..t. a zítra zase nanovo-řev - uspávačka - kojení a furt dokola a k tomu jeho ublížené já.
 karolina 
  • 

Re: mateřská je tak trochu očistec, to by se jeden rozved raz dva 

(27.8.2009 8:03:00)
díky všem za všechny nazory,taky si občas vyrazím,ale většinou se to neobejde bez výčitek,se.. mě uplně strašně,jen prostě nechapu proč musí pořad prudit,o co mu jde?...
 vykopavka 


Re: mateřská je tak trochu očistec, to by se jeden rozved raz dva 

(2.9.2009 22:54:22)
Chichichi, pročítám si tu diskuze a snažím se čerpat rady a nyní už i sílu (díky holky ~x~ ) do řešení svých problémů se vztahem podobných té spoustě tady. Musím uznat, MÁTO, že Tvůj přístup mě pobavil :-D, tak to má být (hlavně se nezvecnout, naši drobečkové nás přeci potřebují~p~)!!! I když nealko pivo Tě na mateřské asi chlastat nenaučí~t~, ale proti gustu žádný dišputát :-D, tož na zdraví~b~!Všem těm z vás / nás trápících se přeju hodně sil, životní pohody, optimismu a taky aspoň trochu té lásky a pozornosti od těch, od kterých to čekáme (marně~y~). Tak se holky, držte a hlavu vzhůru. Vidíte, že je nás spousta, tak se můžem občas aspoň hecnout. Pá
 Ecim 


Re: mateřská je tak trochu očistec, to by se jeden rozved raz dva 

(3.9.2009 8:58:08)
Ahoj Máto,
to jsi udělala dobře s tím internetem! Když jsem vytočená, také jdu udělat něco - cokoli, co mi aspoň trochu zvedne náladu, i kdyby to měla být sebemenší drobnost, třeba si pustit hezkou písničku nebo vzít bonbón apod. A hned je líp. :-) Na mateřské se mi sice ohromně líbí, ale jsou chvíle, kdy toho mám taky nad hlavu, a to se nutně nemusí dít nic nepříjemného. Natož když se děje! Třeba před pár dny jsem měla menší incident se sousedkou, do toho začal povykovat můj dvouletý synek a něco chtít, nejraději bych začala řvát jako pavián, ale řekla jsem si, že on přeci nemůže za to, že na mě nějaká cizí káča byla protivná, a tak jsem na něj něco sladce zašvitořila a odešla sprostě nadávat na druhý konec bytu, dokonce jsem i s něcím vztekle mrskla o zem, ale hlavně když to neodskákaly dětičky. ~g~
 Gladya, bývalá dasa, 


Autorko pozor 

(26.8.2009 23:13:34)
Autorko, nekoukám vám do obýváku, kuchyně ani ložnice a možná se mýlím, ale připadá mi, že se potýkáš s naprosto normálním zevšedněním vztahu. Zkrátka, chlapi sice nejsou princové z pohádky, (někteří jsou spíš líní Honzové) ale my taky nejsme princezny ( ale ani Popelky.)
A to přece neznamená, že se memáme rádi, jen ta láska je zkrátka po letech jiná, a neznamená to že menší.

A i když se rozvedeš, myslím, že pohádkové prince budeš hledat hodně těžko, a i když si budeš myslet, že si ho našla, nejspíš stejně časem zjistíš, že to není ten dokonalý ideál...

A pozor na jednu věc: když partneři tenhle přirozený vývoj vztahu neustojímůže to vztah hodně ohrozit.

Ps. jsem vdaná víc než 20 let
 Taodvedle 


Re: Autorko pozor 

(27.8.2009 8:47:09)
co je to vlasnte Prinz?

jestly chlap ktery te miluje stale i vase deti, chlap ktery ti obcas koupi kvetinu, ktery te vezme na vikend pryc aby jsme si udelali libanky, bez deti, chlap, ktereho zajima co delas, jak se citis. jestli ano , tak ho mam doma, a moc dobre jsem si vedoma jake jsme mela stesti, ale on taky ne?
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: Autorko pozor 

(27.8.2009 11:33:45)
Ale já mám taky prince~j~~:-D, jen si myslím, že autorka chce od prtince stejné projevy lásky jako v době začátku zamilovanosti. a to prostě nejde.
 máta 


Re: Autorko pozor 

(27.8.2009 17:55:12)
Někdo má doma prince a někdo prtince ~t~
 M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 


Re: Autorko pozor 

(1.9.2009 15:13:58)
Tak tak, souhlasim s tebou.
nejsem sice vdaná ale jsme spolu přes deset let

obcas take mám depku a připadam si ne jak na houpacce ale na tobogánu.

ze začatku to bylo sami cukrkl bliky nunu modre s nebe....

postupně se nam narodili tri deti.nějak zvlast mi ale nedaval najevo jak me miluje a buhvi co.....

pak mel nehodu s ktere se nakonec vylízal bez následku ale dockal se ortelu si to odsedět no jo alkohol za volantem fik a byl nejen bez řidičaku ale já doma zustala bez chlapa a děti na krku....

procházka růžovím sadem to nebyla ale myslim že toto nas stmelilo vic než cokoliv jineho.....

ač dodnes nějak mě na rukou nenosí nesklada basně a poklony a nenosí modre s nebe jen nutelu když zjistí že jsem ji snědla.....~t~

vratil se pořidili sme si dálší mimčo ktere ale neslo hned ale nakonec se zadařilo ted jsou mu tři mesíce....on pracuje od nevidím do nevidím doma se snad akorát vyspí tak mi to obcas pripada...asi mi hrabalo s prazdnin kupa deti a chlap vecne v práci...protože sme se ne jednou rafli jak psi skrze píč...... .

ale ac si ja v hlave kolikrat namlouvam že ho snad již nezajimam opak je pravdou....

domaci prace nejsou po nej cizi o deti se umi postarat penize mi dáva sam od sebe nemusim ani rikat že mi dochazejí....opravuje navic nas barak a to pri praci je take zahul....

takže když me přepadaji emoční myslenky řeknu si napred co vse dela pro to abychom se meli dobre že si ani neda odpocinek poradne...

on je cholerik ja jsem se naučila byt flegmatik.....
společne zajmi nejak neprovozujeme společne mame deti to stačí....

a myslenky že by mi snad mohl byt neverny kdyby chtel tak neverim že bych se to dovedela......pravdu by mi nerekl a patrat po necem zbytecne bych se trapila..když bude chtit byt snad neverny ja tomu nezabranim jak? že bych ho leda hlidala jak stihačka proste musim duveřovat a veřit.....

a že má o mě stale zajem že se mu libím to neřika ale když se vyzivavěji oblecu tak hned má plno řečí jak jdu oblečená že na mě bude každej čumět....ted pres leto a přes parne dny by nejradeji nosil bouchacku a střilel cizi pohledy které přistali na mě a to jsme měla jen šaty.....vylezt v plavkach to radeji pořidil bazen domu.aby mě každej neočumoval pry....

takže v chlapech se občas člověk nevyzná berme je jací jsou...

ja jsem rada za toho sveho nemenila bych nikdy....ač mam chut ho obcas za rejpave poznamky chut zabit jako třeba za tu včerejši kdy mi rekl vsak to přeskladej at je to hotový stejně se doma nudiš ..... ano nudim se 4ma detima nedelam absolutne nic nežli se nudím...

stejně tak jako mi natekla huba skrze zub o kterem jsem mu řikala že mě boli asi 14 dni odpoved vsak sis tam mela zajet....na moji odpoved a jak se čtyřma detima....jeho odpoved vsak si me mela řict....ma odpoved a ja ti snad celich 14 dnu nerikam....on na to ne nevim o tom...
Dnes den D malou odvezl do skolky a ty dva starši sme odvedli do skole do třetí třídy a naseho prvnáka poprve do škole.....

jelikož sám ráno skonstatoval že mám asi dostatečně nateklou pusu hned po škole mě tam odvezl - a nezapoměl si rejpnout neboj bude to bolet to ti říznou...to řika človeku kterej ma panickej strach ze zubaře.....

ale vratilli sme se a umyl nádobí a pry si mam jit lehnout malou pry po obede vezme ve skolce a vezme si ju sebou do brna.do obchodu...

ano vzal ale i smim autem svoje totiž pujcil opet mini detail...
nad všim radeji mavam rukou sice na zabiti ale těžko bych hledala stejneho ktereho miluju

neradim ti jen ti dávam nahlednout trochu i do našeho soukromi...pro tvoje dálší uvahy....



.a takto rejpavich je docela dost.
 Gladya, bývalá dasa, 


Autorko pozor 

(26.8.2009 23:13:58)
Autorko, nekoukám vám do obýváku, kuchyně ani ložnice a možná se mýlím, ale připadá mi, že se potýkáš s naprosto normálním zevšedněním vztahu. Zkrátka, chlapi sice nejsou princové z pohádky, (někteří jsou spíš líní Honzové) ale my taky nejsme princezny ( ale ani Popelky.)
A to přece neznamená, že se memáme rádi, jen ta láska je zkrátka po letech jiná, a neznamená to že menší.

A i když se rozvedeš, myslím, že pohádkové prince budeš hledat hodně těžko, a i když si budeš myslet, že si ho našla, nejspíš stejně časem zjistíš, že to není ten dokonalý ideál...

A pozor na jednu věc: když partneři tenhle přirozený vývoj vztahu neustojímůže to vztah hodně ohrozit.

Ps. jsem vdaná víc než 20 let
 Jíťa 
  • 

A kde je princezna? 

(27.8.2009 10:34:04)
nemám teď čas číst všechny příspěvky, tak jen reakce na článek.

Kde je ta princezna, kterou si princ vzal? Kam ta se poděla?

Celý článek je jen o tobě. O tom, co a jak bys chtěla ty. Co dáváš ty svému muži?

Nemůžeš chtít, aby se na tebe díval jako na princeznu, když ani ty v něm dávno prince nevidíš.
 Gabina a syn 
  • 

Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:04:37)
...Autorka pise o sobe,protoze je to jeji clanek a chce se svym zpusobem sverit.Az bude psat clanek jeji muz bude zase urcite psat jen o sobe!Tot jedna vec.
Ale vetsina zde pisete o "unave vztahu",co by chtela apod.Rady co ma delat a nedelat.
Doma to mam podobne ikdyz jen s jednim ditetem a manzel nechodi po kamaradech,ale ma svuj konicek ,kteremu se venuje i na ukor rodiny.
Spise chci napsat o te lasce,citech,sexu.Kdyz to jeden moc nepotrebuje,neumi,nedava najevo a druhy ano je to vzdy problem.
Co delat v pripade,ze uz jste zkusila vse mozne varianty.Klidne slusne mluveni,rev a hadky,vycitani a rozchody a stejne nic.Jak chcete zvat na rande cloveka co si pri kazde teto zmince zaklepe na celo,neodpovida,nema se o cem bavit a nebude nic resit.Myslim,ze vetsinu z vas by udelat prvni krok davno presel!!!!
Nepije,nekouri,nefetuje,gembler neni a stejne to nestaci.
Myslim,ze nazor typu nepije a nebije me je fakt silene jednoduchej a stupidni!!!
 16.5Salám&Lajka14 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:11:55)
Gábino,
nemůžeš přece tlačit člověka násilím někam, kde se necítí dobře, nutit ho do gest a vyjádření, které mu nejsou vlastní. To se nediv, že si ťuká na čelo... kdyby po mně třeba chlap chtěl, abych se odbarvila na blond a začala nosit růžová trička, klepala bych si na něj taky.
Přijde mi to, že většina těch "nespokojených" vč. tebe tlačí na pilu a chce, aby se změnil manžel, aby ten impuls vyšel od něj, nejlépe sám od sebe a pokud teda ne, tak po hádce a výčitkách (což je nonsens, tak pitomá snad nejsem ani já, abych přicupitala s romantickým gestem poté, co mi drahoušek vyčte nějakou krávovinu nebo dělá kyselé ksichty).
Ale jim to nechybí, netouží po tom, proč by to měli dělat?
Vlastně po nich chcete, aby se obětovali. Jenže to může fungovat jen vzájemně a ne denně - např. jednou za měsíc se obětuju já a půjdu s tebou na akční film, podruhé se obětuješ ty a půjdeš se mnou na něco romantickýho. S tím musí oba souhlasit a chápat to jako "oběť z lásky", jako něco, co přežijou, protože toho druhého mají rádi a záleží jim na něm. Ale nedá se to vyvzdorovat, vybrečet ani vyhádat. :-)
 Agata 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:30:36)
Monty: souhlas že tlačit člověka násilím někam, kde se necítí dobře, nutit ho do gest a vyjádření, které mu nejsou vlastní asi nemůžeš.

Když ale spousta rad kamarádů psychologů v knížkách článcích ... má jeden unirecept -promluvte si o tom. A tak si zkoušíš promluvit. Mile přátelsky... a někdy rupnou nervy a tak odpovíš stylem na hrubý pytel hrubá záplata.

Snažila jsem se žít s anetikem a sama sebe jsem tlačila násilím do situací usmívat se na hrubosti a přecházet nesmyslné výčitky. Raději si vše vyřešit nejen sama, ale ještě tak, aby se o tom nedozvěděl...

Pak rezignuješ a už se nesnažíš ho "tlačit" k jinému typu vztahu... ke spolupráci slušnosti... Pak si žiješ sama a jen si říkáš jak dlouho a kam ustupovat a polykat vlastní hrdost?

Takže si ty které žijí s anetikem uvědomí že to ony jsou tlačeny násilím někam, kde se necítí dobře, nutí se do gest a vyjádření, které jim nejsou vlastní...

Jde o to spočítat si, zda to ještě stojí za to s ním žít zda ztráta nebude velká.

 Grainne 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:36:39)
Agato, mně tedy žádný psycholog, obzvláště v nějakém tom psychočlánku neporadil nic smysluplného, kdybych to začala aplikovat, patrně nastane psychohoror.
Taky tu a tam nemám náladu žvanit a donekonečna probírat, proč jsem byla protivná, utahaná a prudivá.

Buď mi ten člověk stojí za to, tak se naučím neprožívat hlubokým a nekonečným žalem každou prkotinu, nebo mi za to nestojí a pak jsem pro rychlý a radikální řez. Než žít celý život ve smutku a s pocitem neštěstí, je lepší hledat jinde.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:46:18)
Agato,
když mně přijde, že tady holky popisují spíš to, co psala Grainne. Že ti chlapi nejsou nijak extra přehnaní anetici, jako spíš normální uštvaní ženatí chlapi s dětmi, kteří v kolotoči všedního dne na nějaké romantické blbinky prostě ani nevzdechnou... a že "princezny" už taky dávno nejsou co bývaly, že už nevzdychají nad princovýma modrýma očima a kučeravými vlasy, že spíš řeší, co uvařit na neděli, co přineslo dítě ze školy za poznámku a kdo rozbil splachovadlo na záchodě. Třeba. A zatímco chlap při podobném přeažení OBVYKLE jde za kamarády do hospody nebo se věnuje svému koníčku, žena se utíká do vzpomínek a snění. To je ten problém. Já jsem v tomhle naštěstí spíš chlap, mne když drahoušek nase.e, tak sice zavzpomínám jak to bylo pěkné, když mi připravoval romantickou večeři při svíčkách jako překvapení, ale pak se jdu "někam nějak" odreagovat. ~;)
 Agata 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:55:27)
Monty aha díky... teď jsi mi vysvětlila i co mínila Grainne.

Souhlasím... jak jsem psala včera o aneticích ... tak jsem se zmínila, že s pár řádků článku nevím, zda dotčný je skutečně v této škatulce.






 Petra Neomi 
  • 

Re: A kde je princezna? 

(28.8.2009 0:26:03)
Tví muži jsou šťastní :ú Já, když mě to nasere, se pokouším nastartovat vztah starým dobrý "seřezat, svázat a hodit do vody" :)
 Grainne 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:30:57)
Gábino, ale vztah je jednoduchej a stupidní.
Utahanej chlap, kterej se dře, aby uživil rodinu, nemá náladu vyrábět romantická gesta na objednávku - co je na tom složitýho?
Utahaná žanská, hopkající celej den kolem dětí zcela evidentně taky nemá náladu při večerech vytvářet romatnická gesta, svíčky v tom chaosu zapomněla koupit a ještě zjistí, že sáhla v regálu o kus vedle a místo rýňáku koupila vlašák(tedy míním rýnský a vlašský ryzlink, nikoliv salát~:-D) a romantika a pohádka je v pr.....
Je třeba se s tím pragmaticky smířit a naučit se s tím žít. Je třeba naučit se milovat i když si ten druhý tu a tam tu lásku ani nezaslouží, ani my, nejsme vždy dokonalé.
Nesundávat měsíc z oblohy.......to je snad jediná rada.
 Agata 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 11:51:06)
Grainne píšeš v 11:36:
"Buď mi ten člověk stojí za to, tak se naučím neprožívat hlubokým a nekonečným žalem každou prkotinu, nebo mi za to nestojí a pak jsem pro rychlý a radikální řez. Než žít celý život ve smutku a s pocitem neštěstí, je lepší hledat jinde."
a píšeš v 11:30
"Je třeba se s tím pragmaticky smířit a naučit se s tím žít. Je třeba naučit se milovat i když si ten druhý tu a tam tu lásku ani nezaslouží, ani my, nejsme vždy dokonalé.
Nesundávat měsíc z oblohy.......to je snad jediná rada."

Nevím... neznám Tvůj příběh...jen v tom vidím rozpor, kterému nerozumím. Chceš mi to vysvětlit?

 Lassie66 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 12:08:44)
Agato, já tam rozpor nevidím. Grainne píše, že buď za to ten člověk stojí, pak je nutné se naučit jeho chování tolerovat a leccos překousnout, nebo ne - a pak je asi jediným řešením odejít. Podstatná je tam ta ochota to tolerovat, která je, nebo není.
 Grainne 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 12:17:23)
Agáto, podle mě ta druhá část upřesňuje tu první.
Můj příběh je jednoduchý. Zkrátka - jeden chlap "nesedl", druhý naopak. O žádném z nich se nedá tvrdit, že by byl ideálem, nebo Panem Božským, jenomže ten druhý je jím "jenom pro mně".
Přitom si dovedu představit, že i s tím současným by jiná žena mohla být nešťastná. Je totiž dost svéráz a to ještě úplně jiným směrem, než já.
 Gabina a syn 
  • 

Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 12:00:40)
Vztah jednoduchy a stupidni?????????????!!
Tak to slysim poprve ,ze vztahy jsou jednoduchy.To nevim mozna ten Vas tim padem i nazory.
A ze je nekdo utahanej a nechce se mu.To nevim teda ve 33letech.Co bude delat za 20,30 let?Nekoho obejmout snad neni takova drina,prace na 2hodiny ne?
Prave lepsi zjistit zda stoji za to ci hledat jinde kde se nekomu chce!
A ja nikoho nenutim spise naopak, uz ne a chci to zkoncit,tim padem ,kdyz dle vas nekoho nutim nevim proc stale zustava a nejde tam kde to nikdo po nem chtit nebude.
Stejne jsem ,ale chtela jen rict,to co uz jsem psala,ze byt spokojena s chlapem ,kterej me nebije a nepije apod.je totalni primitivismus.
Nebo vy snad sve chlapy bijete,pijete apod.tim padem jste nejlepsi zensky na svete a kazdej z vas musi byt paf!?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 12:09:13)
Pro někoho primitivismus, pro někoho pragmatismus. ~;)
 Grainne 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 12:25:54)
Gabino, pokud máš pocit, že máš hledat jinde, tak hledej.
Zbytečně si ulevuješ a navážíš se do druhých. Já o sobě vím, že jsem příšerná a k patrnerské dokonalosti mám hodně daleko. Třeba už jenom proto, že chudák chlap neví, zda se zítra probudí vedle své vzorné hospodyňky, která vidí smysl života v upečené buchtě, nebo vedle potvory, která se na úkor rodiny zrovna snaží prosadit se v pracovním procesu. Tomu odpovídají i moje nálady.
Na druhé straně - můj manžel bytostně těžce snáší změny, takže je to pro něj řádná zátěž. Ovšem ani on není bez chybičky a když něco chce, není šance zastavit rozjetý tank. Třeba.
Podstata je v té primitivnosti - chceme být spolu. Cena je prostě smluvní.
 Ondra, 3 děti 
  • 

Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 17:06:01)
"Je třeba naučit se milovat i když si ten druhý tu a tam tu lásku ani nezaslouží" - Grainne, přesně. Teprve tohle je láska. Všechno ostatní jsou jen romantické pindy (nic proti nim, ale vztah bych na nich nestavěl ani náhodou). :-)
 Zasjaj 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 17:26:15)
milovat nekoho, kdo si lasku nezaslouzi, mi slo dycky dost dobre, az moc

znate tuhle?:

Setrte laskou

od kolebky az ke hrobu
svet podoaba se hrbitovu
neb v kamen a vitr sili
lide svou lasku
a pouste ji vpily
 16.5Salám&Lajka14 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 17:46:42)
Zasjaj,
nějak si nevybavuju, že bych kdy milovala kohokoli jinýho. ~t~
 stará Marie 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 20:15:13)
Monty:
"nějak si nevybavuju, že bych kdy milovala kohokoli jinýho."

... někdy bych chtěla mít tvoji paměť. Určo by se mi žilo lehčeji ~:-D
 16.5Salám&Lajka14 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 20:16:48)
Kohokoli, kdo by si to zasloužil, jsem tím měla na mysli. ~;)
 Gabii 


Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 12:30:14)
Přesně tak, nemůžeš dělat romantická gesta, když o ně ten druhý nestojí. Jak píše někde dál Iveta, když chlap nemá rád ženu, ale to, že je doma uklizeno a navařeno, pak o žádnou romantiku nestojí a projevy lásky ho spíš obtěžují, nebo je maximálně trpí.
 Jíťa 
  • 

Re: A kde je princezna? 

(27.8.2009 14:18:57)
Vztah je vpodstatě úplně jednoduchej, jak účetnictví: Má dáti - dal. Pokud se oba nesnaží, aby byly obě strany v rovnováze, tak to spěje ke krachu.

Ovšem dluhy se musí platit dobrovolně a ne je vymáhat násilím.
 Daniella17 


Vztahy jsou jednoduché? 

(27.8.2009 16:05:49)
To tedy slyším poprvé, nic ve zlém. Asi můžu souhlasit s tím prvotním "primitivním" - chceme nebo nechceme být spolu, to je samozřejmě základ. Ale jinak je kvalitní vztah pořádná fuška, má dáti - dal je sice pravdivé, ale v tom je právě kámen úrazu. Dáváme a myslíme si, že je to přesně to, co ten druhý od nás má potřebovat. Jenže ten druhý to cítí jinak a je problém. A tady se teprve projeví vzájemná schopnost empatie - pochopitelně podpořená jasně sdělenými vzájemnými potřebami. Jasně, že chlapi v tom jsou asi méně zdatní, ale neměli by vůči tomu být lhostejní. Názor, že bychom si měly vážit manžela jen proto, že nepije, nebije mě, chodí do práce a nosí peníze, to bych řekla, že je dost mimo. Mám takového a přesně tohle jsem si říkala skoro 17 let - pragmaticky. Nestačí to.

Kdo tlačí na pilu víc, ten který sděluje, co by potřeboval, nebo ten, který mu odpovídá, že to potřebovat nemůže, protože on sám to taky nepotřebuje? Řekla bych, že o tom ten článek je. Autorka se snaží o vyslyšení svých potřeb a odpověď žádná. Těžko říct, jakým způsobem se snaží, výčitky a fňukání nezabírají. Je potřeba hledat, co by fungovat mohlo. A taky je pravda, že začít musí ten, kterému současný stav nevyhovuje, protože to zkrátka tomu druhému nedojde. Jestli už jsi z toho Karolíno unavená a nevíš už kudy kam, raději se co nejdřív obrať na nějakou poradnu - klidně sama, nebo na psychologa. Problémy se samy nevyřeší a čím víc se budou kupit, tím hůře se jimi budete prokousávat a dávat je do pořádku. Vím to z vlastní zkušenosti, není o co stát.
 nene3 


zajem, pozornost 

(28.8.2009 21:58:17)
Karolino, popisujes moc podobne tomu, co jsem i ja prozivala. Jen ze sneni o princi jsem mozna vyrostla o neco driv, takze bych to formulovala jinymi slovy. spis, ze se o mne zajima, za mi dava najevo, ze chce prave mne, ze jsem pro nej dulezita a ta volba, ze prave ja, je stale platna a nemenil by,... Vobec si o sobe nemyslim, ze bych byla romantik. Potrebuji vyjadreni lasky prave zajmem o mne, tim, ze mi porozumi, vyslechne, bude se emocne zucastnovat meho zivota, radovat se mnou a prozivat i negativni emoce (omlouvam se za cestinu, postupne se zlepsuje, snazim sa zosrotit gramatiky 3 jazyku najednou). Soucasti toho je povidani (jak tady, nemuzu dohledat kdo psal), ze si spolu povidaji hodne a na pul. Tak bych to chtela mit i ja. Znam par, ktery tak spokojene funguje.

Abych misto zamestnani delala chlapovi skrin, sluzku, chuvu, pokytovala sex mi je neprijatelne. Rozumim i tomu, ze jeho potreba vyjadrovat blizkost ma jinu podobu nez moje, asi spis to drzeni za stehno a podobne. ALE. Dal nazyvam sobectvim, pokud o tom vime (a to vime), kdyz neni zajem vychazet si vstric, naplnovat potreby toho druheho podle toho jak to ma on, ale podle toho jak to mam ja. Jak bylo zminovano, v jistem smyslu je to obchod, neco clovek dava a neco dostava. Jen kdyz dostava co nepotrebuje? Ja nechci, aby manzel misto mne vdelaval, ja chci, aby byl otcem svych deti tak, jak ja jsem jejich matkou a venoval se jim, ucil je, hral si s nima, pripravoval je na pozdejsi zivot bez rodicu. Nechci, aby cokoliv, co si muzu udelat sama, udelal misto mne, chci aby si udelal za sebe. A kdybychom delali spolecne, to by byla parada, o tom si muzu nechat jenom zdat nebo cist o parech, kde to tak funguje.

Casto jsem mela pocit, ze bere moji praci, moji peci o deti a domacnost, telesne naroky jako moj povinnosti a v tom vsem jsem nikde nebyla ja. Karolino, taky jsi to tak nejak formulovala. Nebylo tam to, co mne dobiji, co mne tesi, z ceho rozkvetam a zvladam mnohem vic nez on. Bylo tam porad to, co se da ode mne vzit.

A obvykly dotaz, co jsem davala ja. Na to jse se odne krat ptala, co byc chcel. Dovedela jsem se priblizne nic. Ja jsem nenarocny. A precist ssi enumim nic, je jeden z mala mne necitelnych lidi. I kdyz problemy se zdravim poznam jen kdyz je nervozny na celou rodinu a vsicni schytavaji za nic. uz jsemi to nekonecne zbytecne dotazovani vzdala.

A dnes nedavam, doplnuji jinde, pribyla mi energie, rodine se hodne zredukoval servis, tatinek si zije svuj zivot, na rodinu celkem kasle, ale rozstehovani nepripousti, udajne chce deti, ale kdyz je doma, sedi jak vzdy u pocitace a dela neco neodkladneho. Posledne jsem se podivala, jestli je to prace a jednou to byla cely den hra, po druhe zpravy. S detmi si ani nepopovida, jen je serve.

Tak jsem to tady taky vysypala, mozna tim udelam vetsi tecku a nepovlecu to s sebou a hodim za hlavu. A budu se zabyvat tim, co nese nejaky vysledek.

Jo a jeste, Buh dava silu to unest, neoplacet zlym, dokonce evidentne vytvari situace obracene, aby i tatinek zacinal delat, co leta nedelal, Buh taky dava klid, vnitrni pohodu, i kdyz doma neni a nikto jiny ji neprinasi, mozna da casem i nejake reseni, ale aktualne nenahrazuje nefunkcni partnersky vztah ani nefunkcni otcovstvi.
 Karolína 
  • 

Re: zajem, pozornost 

(29.8.2009 12:42:45)
Ano,dost často jsem se ptala,proč prostě nejsme my jako rodina pro něj nejduležitější když on vlastně pro nas ano,musí vydělavat odpověděl,rozumim tomu a nevyčítam,jen nevím proč když vydělavat nemusí ho obtěžuje travit svůj volný čas s dětmi,prostě je učit a ukazat jim jaky je,da se říct,že to možna už pochopil a opravdu se celý leto snažil skloubit vše a děti přijal do sveho života už naplno,jen se mnou ma neustale problemy jednou mu vadí,že něco udělam jednou,že to same neudělam,připada mi,že neví co chce,jednou mě miluje jednou nenavidí a přitom je me chovaní prakticky stejne,nejsem ani semetrika ani blbeček,když chce zabavu dopřejumu ji a ja si taky někdy vyrazím,hlída někdy on někdy moje mamka,ale většinou se to neobejde bez výčitek.Někdy jde do prace a ani mě nepozdraví,nodpovída na moje dotazy a ja nevím co si o tom myslet.Tak čekam jestli mě přibere do sveho života taky na plno,nebo jen vždy když jemu se to hodí,dříve takový nebyl,třeba to je krize stř.věku?Nevím,hodně síly je to fuška!!!!!
 nene3 


Re: zajem, pozornost 

(29.8.2009 14:33:45)
Musi pracovat a kdyz skonci, pak je zas k dispozici zamestnavateli. Rodine ne, ani mne, ani detem. Je unaven, nemocen, ma neco extra duleziteho,... Pripadam si jako doplnek, kdyz uz nic jineho neni. Muzu kam chci, kdykoliv chci, i penize na to muzu mit, ale musim zaridit co s detmi a pak penize chybi jinde, protoze rozdelit je neumi a mne k tomu nepusti.

Byl takovej a nic se nezmenilo, jen ja jsem to nevidela, nechapala. Tezko predpokladat, ze by se zmenil. Snad jen se to zviditelni, vyostri.

 satty 


Re: zajem, pozornost 

(29.8.2009 21:52:35)
Prožívám něco podobného, až na to, že můj muž se o dcerku zajímá, hlídají dobrovolně, hraje si s ní, chodí na hřiště. Asi si nemám na co stěžovat, ale já pro něj už neexistuju. Nemluví se mnou, nedotýká se mě, 0 projev lásky či jakéhokoliv citu. Mám volnost, ale ztratila jsem partnera. Nerespektuje mě, rozhodnutí dělá sám, očekává, že se vždy přizpůsobím, stále mu něco vadí. Zkoušela jsem vše možné, nikoho mimo mě nemá, alespoň o tom nevím. :-) Myslím, že pisatelce ani tak nejde o hlídání dětí, volnost, ale spíš o partnerskou náklonost, alespoň nějaký projev citu, zájem. A věty o tom jak pracují a jsou unavení, že nás živí u mě neobstojí, také jsem celý den na nohou a přesto si najdu na tyhle drobnosti čas. Myslím, že nepotřebuji romantiku, kytky,dlouhé rozhovory nebo naslouchání, ale občas je náznak toho, že ví, že jsem tu, že mě má rád a že je se mnou rád, byť by to bylo vzetí za ruku při cestě na nákup. :-) Na tyhle věci asi není univerzální rada asi jen vyzkoušet co se dá, ale vždycky musí chtít oba. Pokud chce jen jeden, východisko je bohužel jen rozchod.
 ShelleyEll 


moje troška do mlejna 

(31.8.2009 23:22:23)
Milá Karolíno, Tvůj článek mě totálně rozsekal. Prožívám si totiž něco hodně podobného a svoje pocity bych nedokázala vyjádřit líp. Budiž nám malou útěchou, že v tom nejsme samy-jak je vidno.
Holky, chci Vám poděkovat za Vaše názory a rady, ono je přínosný už jenom si to pročíst a zamyslet se...
Taky jsem potkala a vzala si po sedmi letech chlapa svých snů-velmi pohlednej, chápající, pomáhající, milující.. jak ho líp a přitom stručně charakterizovat..byli jsme ideální pár (od začátku jsme se museli přenést přes pár krizí atp, ale časem jsme si náš vztah vypilovali k dokonalosti.) Fungovalo to na jedničku, komunikace, láska, sex, porozumění, tolerance...asi to zní jak z červený knihovny, ale bylo to tak. Rok po svatbě se nám narodila holčička a i když jsem byla do tý doby skálopevně přesvědčená, že náš krásnej vztah ustojí i takovouhle změnu, jakou přináší děťátko...dneska, po dvou letech, je všecko jinak. Neřeším sice to, že by můj manžel nepohlídal nebo se neuměl postarat o dcerku, ale naprostej ledovec a přesně to, co Karolína nazvala "válkou, která nemá vítěze ani poraženého". Povinnosti a starosti začaly převládat nad láskou a krásnýma chvilkama. A přitom-starám se o sebe (žádná cuchta s mastným roštím na hlavě ale ani peroxidová fífa), čas od času si vyrazím s kamarádkama, každý den se zeptám :tak co, jak ses dneska měl (nebo něco podobnýho), začala jsem dokonce studovat VŠ (zaznělo tady spoustu rad, jak se to zlepší, když se začnete seberealizovat, já to ale bohužel pociťuju spíš naopak. Ona ta moje seberealizace přinesla taky ,mimo ty kladný věci,další nároky-musí se častěji postarat o dcerku, když mám zkoušky a večery prostě musím věnovat učení)žádný takový, že by byl maličko na svoji ženu hrdej, že to všecko zvládá a nekyne mu jen doma s děckem, nou nou... Xkrát jsem se o tom s ním snažila mluvit, nic nic a nic.. Když se ho ptám na to, co chce on, jak to vidí on-nedovím se v podstatě nic, on je spokojenej. Tak proč ho sakra nezajímám, proč se nezajímá o to, jak jsem se přes den měla já, proč mu najednou vadí, cokoli řeknu, proč bere všechno jen jako buzeraci (a přitom mu to servíruju patřičně v rukavičkách), pusa na dobrou noc? kdepak... To je tolik vztahů prostě odsouzeno k rozpadu, protože chlap prostě zpohodlní, nebo sakra proč to s nima tak zamává, že je ženská doma s dítětem? On už ani nemá zájem se mnou někam vypadnout..je unavenej z práce. Já ho dokonce poslala dvakrát týdně do posilky, ať si může odfrknout od práce i od nás. Taky nepomohlo. Já se snažím dělat většinu věcí, co tady padly jako rady(ty ostatní vyzkouším)ale efekt nula. Teď momentálně panuje tichá domácnost a hodlám to vydržet, co to dá. Prostě se chovat, jak když tu neni. Jo a k psycholožce už taky chodím na radu.. takže fakt mám pocit, že se snažím na všech frontách..Jinýho prince hledat nehodlám, po čase jsou skoro všichni stejní a s děckem? už vidím, jak se hrnou. A přece pořád miluju svýho manžela!!! A miluju svou dceru a chci, abychom byli šťastná rodinka. Existujou přece takový, ne? (je pravda, že občasný záblesky jsou, abych zase nekřivdila, ale bohužel to rvá vždycky jen pár dnů a už si jedem zase ve stejných kolejích.) No, tak se mi maličko ulevilo..dík, že jsem to mohla vyklopit.~2~
 Dáša II 


Anetik anebo spíš Manipulátor? 

(29.8.2009 22:34:30)
O Aneticích jsem nečetla, ale o manipulátorech toho vím dost, protože jsem s jedním žila tři roky a naštěstí bezdětně.V ničem jsem nebyla dost dobrá. Musela jsem se malovat i doma, nelíbilo se mu, když jsem někam šla, čím dál víc mě ušlapával a já chodila k psychologovi, protože promlouvání s ním nemělo žádné výsledky. Psycholog s ním ostatně také ne. Bohudíky jsem toho nakonec měla dost a odešla a pak jsem teprve našla v knihkupectví přesnou knížku o těchhle lidech.

Jestli tě kritizuje a nic neděláš správně a jde mu jen o sex (podle něj), mohl by to být také jeho případ. Máte doma často dusno? Cítíš se čím dál uťápnutější? Pak bych děti neděti utekla. Můj otec je také manipulátor a celý život jsem si přála, aby se rodiče rozvedli. Matka s ním je dodnes a je psychicky velmi zničená, nemluvě o dopadech na tělesnou schránku... Pokud ti to něco připomíná, přečti si knihu od Isabelle Nazzare-Aga Nenechte sebou manipulovat a Láska a manipulace (myslím, že to je ten název). Podle toho určitě pozáš, jestli je tvůj muž manipulátor.

Dnes jsem vdaná s normálním mužem osmý rok, máme dvě děti a na rozdíl od většiny dopisů, co jsem tu četla mohu říct, že i když má své koníčky a doma moc není, má pro mě dobré slovo a pochvalu a pochopení jako já pro něj. Někdy si říkám, že je ke mě dokonce vřelejší než já k němu. Má své drobné nedostatky (to já také), ale pořád je to víceméně princ, kterého jsem už po posledním vztahu ani nečekala.

Držím ti palce, ať už je nebo není tvůj muž manipulátor, drž se, a vše pečlivě promysli.
 Dáša II 


Třeba i jiná princezna 

(29.8.2009 23:30:42)
Po opětovném přečtení tvého dopisu také souhlasím s amilou, ty příznaky by rovněž odpovídaly. Osobně bych zapátrala a na svého muže tvrdě zaútočila, jak na tom jsem. Nesnáším nejistotu a užírání. Jestli bude chtít odejít, měla bych to dřív za sebou.
Pokud by to měl být jen zálet, dopředu jsem svého muže mnohokrát ujistila, že pokud on, tak já také, abych dokázala jeho nevěru spolknout a to i kdybych měla jít do veřejného domu...

Je jen na tobě co chceš, a co uneseš. Sama víš nejlépe, co se mezi vámi děje a odehrává.
 Jana70, 2 děti 
  • 

Re: Třeba i jiná princezna 

(31.8.2009 8:35:18)
Taky to tak bohužel vidím, mluvím bohužel z vlastní zkušenosti.
Důležité je to, že ses snažila mluvit s ním 1000x a k ničemu. Nemá snahu nic měnit? Kde je ta hranice, do kdy se má člověk snažit a kdy už si má říct "dost"?
Tvůj článek je plný zoufalství a strachu. Doporučuji radikální řešení - rozchod. Dřív než se objeví nějaké zdravotní problémy u tebe nebo u dětí, které (ač chceš nebo ne), napjatou situaci u vás doma vnímají víc než se zdá. Třeba to bude ten impuls, aby se manžel vzpamatoval. Prosby a sdělení, že se trápíš, pro něj - jak se zdá - nic neznamenají. A důvod, proč tomu tak je, nakonec není podstatný... Přeji hodně sil bojovat.
 Ecim 


Odmítá vás partner? 

(30.8.2009 9:59:58)
Ahoj holky,
můj příspěvek je určen pro ty z vás, které si stěžujete, že o vás partner nemá zájem, že s vámi nechce sexuálně žít a ještě vás obviňuje z toho, že si za to můžete samy. Kdyby se něco takového dělo mně, řešila bych to následujícím způsobem:

1.Přestala bych o partnera usilovat a stáhla bych se.

2.Zaměřila bych svoji pozornost jinam. Dělala bych cokoli, co mě baví. Pořád bych vymýšlela hezký program pro děti (výlet, cukrárna apod.) i pro sebe (kino, vinárna s kamarádkou apod.). Kdybych byla nespokojená se svým vzhledem, tak bych na něm pracovala (sportovala bych, koupila bych si něco pěkného na sebe, došla si ke kadeřnici nebo na kosmetiku).

3.Snažila bych se radovat z maličkostí a myslela na to, že moje úsilí není zbytečné. I kdyby partner nezabral, tak bych byla ráda, že jsem zpříjemnila život sobě i dětem!

Pokud vaši partneři uvidí, že si dokážete vystačit i bez nich, tak se pravděpodobně začnou víc snažit! Přeji vám hodně štěstí! A těm z vás, kterým už se vztah definitivně rozpadl, přeji spoustu radosti z dětiček a hodně úspěchů při hledání nového partnera.

 Pepčan 


Re: Odmítá vás partner? 

(30.8.2009 19:59:08)
Nestálo by se ze všeho nejdřív zamyslet nad tím,jestli nemá partner v něčem pravdu.Asi ne,že? Ale nejvíc mne dostávají poznámky typu-jít s kamarádkou na kafe,jít do kina atd.Jezdím s kamionem,hlídání nemáme a tak to žena nemá vůbec jednoduché.Kde by ještě vzala čas a sílu?Dětem se věnuje úžasně.Ne jako ostatní,které mají právě na to kafe stále čas a jejich děti neumí ani pozdravit.Dámy,vařte,perte,žehlete,ale tu několikrát zmíněnou uklízečku ve Vás nevidím.Všechny tyto práce zvládám,a když jsem doma a zvládnu "chlapské" práce,pomohu i s těmito.Zatím zdravím a těším se na Vaše kamenování.Jak je tady ostatně zvykem,když se některý názor vymyká....~o~
 Ecim 


Re: Odmítá vás partner? 

(31.8.2009 8:22:59)
Pepčane,
kamenovat Vás (aspoň zatím) nebudu, protože se mi Vaše odpověď docela líbí. Původně jsem svůj příspěvek chtěla nazvat "Odmítá vás partner/ka", měla jsem to udělat, abych se vyhnula některým nedorozuměním. Zamyslet se nad tím, jestli partner nemá v něčem pravdu, by za to určitě stálo. Máte pravdu. Jen mám pocit, že to velká část diskutujících dam i pánu už udělala. Dokonce i psaly / psali, že se o vstřícnost pokoušely / pokoušeli opakovaně, ale odezva žádná.

Kvůli tomu kafi a kinu se nerozčilujte, to byl jen příklad. Chtěla jsem svým příspěvkem říci především to, že pokud někdo cítí chlad ze strany partnera / partnerky, měl by udělat COKOLI, co mu zvedne náladu - nejen sám / sama, ale třeba i S DĚTMI. (Rada pro ty, co nemají hlídání nebo se jim zrovna od dětí nikam jít nechce.)

Jinak peru, vařím, žehlím, uklízím, dětem se věnuji opravdu hodně, ale jako služka se necítím a taky mě tak nikdo nevidí. Snažím se, aby byla doma pohodička a aby se můj muž domů těšil. Mám skvělého manžela, který doma zastane "mužské" i "ženské" práce. A i když hlídání mám, tak ho využívám jen ve zdravé míře a se svými dětmi trávím víc času než většina maminek, které znám. V kině ani sama na kafi jsem nebyla už hodně dlouho, protože mému mladšímu synkovi jsou jen 3 měsíce. On je rozdíl, jestli na to kafe chodíte v jednom kuse nebo jen sem tam, protože ono fakt není možné být s dětmi 24 hodin denně, i když jsou děti hodné a i když jste trpělivý rodič.

Věřím tomu, že to Vaše žena nemá jednoduché, když jste často pryč a nemáte hlídání. Ale pokud jste doma, to si ani na chvilku od dětí neodpočine? Nesedne si k televizi, ke knížce nebo se nejde sama projít? Já ano, protože jinak už by mi hráblo. Ale také se snažím, aby si odpočinul i můj muž. Aby mohl být třeba doma chvilku sám nebo si mohl zajít někam s kamarády. On toho využívá, ale jen ve zdravé míře. Vycházíme si vstříc, abychom volného času měli oba zhruba stejně.
 Ecim 


Cíl mého příspěvku 

(31.8.2009 9:40:12)
Pepčane,
každý píšeme o něcem jiném.

Ještě jednou to vysvětlím.

Cílem mého příspěvku bylo povzbudit pisatelky (pisatele), které / kteří se opakovaně snaží zlepšit svůj vztah s partnerem a které / kteří opakovaně narážejí na nezájem partnera / partnerky, ať se snaží sebevíc.

Cílem mého příspěvku nebylo někoho navádět, aby se někde pořád toulal a zanedbával děti a domácnost.

Povzbuzuji, neútočím.

Pokud máte náročné zaměstnání a snažíte se i doma, tak nemám důvod se do vás navážet.
 petra 
  • 

Re: Odmítá vás partner? 

(31.8.2009 9:05:49)
Tak tahle rada se mi líbí.
 Ecim 


Díky 

(31.8.2009 9:35:24)
Petro,
díky. Je to poprvé v životě, kdy jsem přispěla do nějaké internetové diskuse, a jsem moc ráda, že mám hned takovou kladnou odezvu. :-)
 Majka  


terapie komunikace 

(31.8.2009 15:54:00)
Nejsem psycholog, jen bych se ráda zastavila u toho, že "Mluvila jsem o tom s ním tisíckrát a tisíckrát jsem ničeho nedocílila". Občas jsem totiž taky měla pocit, že manželovi vše jasně sděluji, ale on mě přesto nechápal.
Seznámili jsme se s manželem s terapeutickou metodou správné komunikace a nestačili jsme se divit. Najednou jsme hlouběji a nově vhlédli do problémů, o kterých jsme mysleli, že je máme vyřešeny, že jsme je již 1000x probírali. Je to opravdu zaručená metoda psychologů.
Manžel zjistil, jak moc jsou pro mě zásadní emoce a jejich vyjadřování, že jimi sděluji důvody svého jednání. A že bych ráda slyšela i jeho pocity.
Každá strana by měla vyjádřit 5 základních bodů:
1) konkrétně popsat problém - smyslové vnímání
2) vyjádření myšlenek, názorů
3) vyjádření citů, emocí - tohle bývá pro muže nepředstavitelně těžké
4) vyjádření snah, přání - "chtěl bych..", "přál bych si.."
5) vyjádření činností - návrh řešení
A druhá část je možná ještě zajímavější. Partner by měl zopakovat to, co jsi právě řekla a naopak. Vypadá to jako banalita, ale zírala jsem, co v mém sdělení manžel slyšel a naopak co pro mě zásadního zcela vypustil. Navíc je dost těžké nechat partnera domluvit, počkat, až skončí a neskákat mu do řeči.
Nevím, jestli jsem se trefila do jádra problému, každopádně všem vřele doporučuji. V komunikaci často děláme všichni chyby a divíme se, proč nikam nevede. A nemusí jít přitom o nic zásadního, ale o běžné "starosti všedních dní".
Všem moc držím palce!
 ShelleyEll 


Existujou přece šťasný rodinky, nebo ne? 

(31.8.2009 23:18:36)
Milá Karolíno, Tvůj článek mě totálně rozsekal. Prožívám si totiž něco hodně podobného a svoje pocity bych nedokázala vyjádřit líp. Budiž nám malou útěchou, že v tom nejsme samy-jak je vidno.
Holky, chci Vám poděkovat za Vaše názory a rady, ono je přínosný už jenom si to pročíst a zamyslet se...
Taky jsem potkala a vzala si po sedmi letech chlapa svých snů-velmi pohlednej, chápající, pomáhající, milující.. jak ho líp a přitom stručně charakterizovat..byli jsme ideální pár (od začátku jsme se museli přenést přes pár krizí atp, ale časem jsme si náš vztah vypilovali k dokonalosti.) Fungovalo to na jedničku, komunikace, láska, sex, porozumění, tolerance...asi to zní jak z červený knihovny, ale bylo to tak. Rok po svatbě se nám narodila holčička a i když jsem byla do tý doby skálopevně přesvědčená, že náš krásnej vztah ustojí i takovouhle změnu, jakou přináší děťátko...dneska, po dvou letech, je všecko jinak. Neřeším sice to, že by můj manžel nepohlídal nebo se neuměl postarat o dcerku, ale naprostej ledovec a přesně to, co Karolína nazvala "válkou, která nemá vítěze ani poraženého". Povinnosti a starosti začaly převládat nad láskou a krásnýma chvilkama. A přitom-starám se o sebe (žádná cuchta s mastným roštím na hlavě ale ani peroxidová fífa), čas od času si vyrazím s kamarádkama, každý den se zeptám :tak co, jak ses dneska měl (nebo něco podobnýho), začala jsem dokonce studovat VŠ (zaznělo tady spoustu rad, jak se to zlepší, když se začnete seberealizovat, já to ale bohužel pociťuju spíš naopak. Ona ta moje seberealizace přinesla taky ,mimo ty kladný věci,další nároky-musí se častěji postarat o dcerku, když mám zkoušky a večery prostě musím věnovat učení)žádný takový, že by byl maličko na svoji ženu hrdej, že to všecko zvládá a nekyne mu jen doma s děckem, nou nou... Xkrát jsem se o tom s ním snažila mluvit, nic nic a nic.. Když se ho ptám na to, co chce on, jak to vidí on-nedovím se v podstatě nic, on je spokojenej. Tak proč ho sakra nezajímám, proč se nezajímá o to, jak jsem se přes den měla já, proč mu najednou vadí, cokoli řeknu, proč bere všechno jen jako buzeraci (a přitom mu to servíruju patřičně v rukavičkách), pusa na dobrou noc? kdepak... To je tolik vztahů prostě odsouzeno k rozpadu, protože chlap prostě zpohodlní, nebo sakra proč to s nima tak zamává, že je ženská doma s dítětem? On už ani nemá zájem se mnou někam vypadnout..je unavenej z práce. Já ho dokonce poslala dvakrát týdně do posilky, ať si může odfrknout od práce i od nás. Taky nepomohlo. Já se snažím dělat většinu věcí, co tady padly jako rady(ty ostatní vyzkouším)ale efekt nula. Teď momentálně panuje tichá domácnost a hodlám to vydržet, co to dá. Prostě se chovat, jak když tu neni. Jo a k psycholožce už taky chodím na radu.. takže fakt mám pocit, že se snažím na všech frontách..Jinýho prince hledat nehodlám, po čase jsou skoro všichni stejní a s děckem? už vidím, jak se hrnou. A přece pořád miluju svýho manžela!!! A miluju svou dceru a chci, abychom byli šťastná rodinka. Existujou přece takový, ne? (je pravda, že občasný záblesky jsou, abych zase nekřivdila, ale bohužel to rvá vždycky jen pár dnů a už si jedem zase ve stejných kolejích.) No, tak se mi maličko ulevilo..dík, že jsem to mohla vyklopit.
 Majka  


dohromady, ne zvlášť 

(4.9.2009 12:07:06)
Nečetla jsem celou diskuzi, tak snad nebudu mimo.
Osobně si hlavně myslím, že je třeba zaměřit se ani ne tak na to, co si mohu a nemohu dovolit já sama, co dovolit a nedovolit manželovi, ale na náš společný život.
Ponechme stranou diskuze o tom, jak je možné, že ten dokonalý princ najednou není schopen pochopit novou roli a situaci své ženy a jak je možné, že ten dokonale harmonický vztah utrpí narozením dítěte totální krach komunikace a vzájemného uznání a úcty.
Spíš by si podle mě pár v takové krizové situaci měl položit otázku, zda se ještě dokáže společně zasmát vtipu, zda si umí spolu zaníceně popovídat, někoho zdrbnout, zda mají společné přátele a navštěvují je, zda je nějaká činnost, která baví oba dva a jsou schopni se jí spolu věnovat... Děti přicházejí a odcházejí, ale vztah by měl trvat i před nimi a po nich. Je třeba posilovat to, na čem byl vztah vybudován, jeho základy. I když neexistují hlídací babičky a kamarádi, určitě nezruinuje rodinný rozpočet placené hlídání na 1 odpoledne či večer do měsíce. Je důležité vyrazit si občas někam sami. I když začátky jsou těžké a možná to bude zprvu fiasko.
Nová situace je rozhodně těžká a náročná, o to víc by měl podle mě pár věnovat preventivnímu úsilí udržovat a posilovat harmonii vztahu.
Toť můj názor, osvědčený vlastní praxí :-). Držím palce.
 chatrosa 


to jsem já 

(2.4.2010 20:55:22)
To je uplně neuvěřitelné, četla jsem to a je to jako by to někdo psal místo mě. Nad tím přemýšlím každý den ,pořád. Já už jsem akorát dospěla k názoru, že rozvést se bude nutnost. Alespoň u mě, bohužel to nejde hned takže to mám naplánované na dva roky do předu.Hodně štěstí pisatelce
 Jack 
  • 

Názor mladého muže 

(8.3.2011 21:22:48)
Ahoj

Zřejmě jste dospěli do fáze dekadence.Ačkoliv je to smutné není nic stracené.Já osobně jsem Již ve svých 21 letech velmi konzervativní a vtipný člověk,nicméně jsem si jist,že ženy si umím vážit mnohem hlouběji ,než 90% mých vrstevníků.Také chci miminko a partnera.Až se tak stane rozhodně nebudu svou ženu peskovat za nádobí raději ho umyju.Nicméně zkuste váš vztah oživit něčím netradičním.Není nic horšího než žít na hromádce kvůli dětem.....

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.