Názory k článku Manželství - láska nebo nenávist?

Vy jste všechny chytrý, já ji plně chápu. Ať dělám co dělám je všechno špatně, děti ho nezajímají já taky, ne pouze v případě, že utrácíme peníze co on vydělal a já se doma jen válím !!!

Já sjem teda dost tvrdá princezna a vydržím toho moc, ale poslední dobou na nějaký první krok nemám sílu

Tak s tímto souhlasím. Je těžké jít na "rande" s někým, kdo je na vás doma nepříjemný. Pokud není společná řeč doma, pak většinou ani nefunguje mimo domov.
Zažila jsem to, doma jsem kolem sebe chodili v divné atmosféře, snaha o zlepšení formou randíček na neutrální půdě byla velmi křečovitá, horko těžko se hledala témata, která by uvolnila to napětí.......
Takže bych se taky spíše přikláněla k tomu, že je lepší zaměřit se na sebe, cvičit, chodit na různé kroužky, nebo jen tak na vycházku, vyrazit si někam s kamarádkami a neupínat se tak na člověka, po kterém sice toužíme nejvíce, ale kdo ví, jestli stejně tak touží i on po nás (u nás to tak bohužel nebylo, následoval rozchod zdůvodněný tím, že jsem byla pořád doma, že jsem byla zaměřená pouze na něho, kdykoli přišel domů, byla jsem tam a čekala na něj a to ho hrozně dusilo.......Poučila jsem se! V současném vztahu jsem zcela samostatná, pokud se domluvíme na společném programu,je to fajn, jsem ráda, pokud ne, programuji se sama (s ohledem na děti) a myslím, že je to výborné, máme si více o čem povídat, protože mám i já teď více zážitků))
Držím pěsti, ať Vám to dobře dopadne a ať jste hlavně Vy sama se sebou spokojená a cítíte se uvolněně.

Nečetla jsem celou diskuzi, tak snad nebudu mimo.
Osobně si hlavně myslím, že je třeba zaměřit se ani ne tak na to, co si mohu a nemohu dovolit já sama, co dovolit a nedovolit manželovi, ale na náš společný život.
Ponechme stranou diskuze o tom, jak je možné, že ten dokonalý princ najednou není schopen pochopit novou roli a situaci své ženy a jak je možné, že ten dokonale harmonický vztah utrpí narozením dítěte totální krach komunikace a vzájemného uznání a úcty.
Spíš by si podle mě pár v takové krizové situaci měl položit otázku, zda se ještě dokáže společně zasmát vtipu, zda si umí spolu zaníceně popovídat, někoho zdrbnout, zda mají společné přátele a navštěvují je, zda je nějaká činnost, která baví oba dva a jsou schopni se jí spolu věnovat... Děti přicházejí a odcházejí, ale vztah by měl trvat i před nimi a po nich. Je třeba posilovat to, na čem byl vztah vybudován, jeho základy. I když neexistují hlídací babičky a kamarádi, určitě nezruinuje rodinný rozpočet placené hlídání na 1 odpoledne či večer do měsíce. Je důležité vyrazit si občas někam sami. I když začátky jsou těžké a možná to bude zprvu fiasko.
Nová situace je rozhodně těžká a náročná, o to víc by měl podle mě pár věnovat preventivnímu úsilí udržovat a posilovat harmonii vztahu.
Toť můj názor, osvědčený vlastní praxí . Držím palce.

Chichichi, pročítám si tu diskuze a snažím se čerpat rady a nyní už i sílu (díky holky ) do řešení svých problémů se vztahem podobných té spoustě tady. Musím uznat, MÁTO, že Tvůj přístup mě pobavil :-D, tak to má být (hlavně se nezvecnout, naši drobečkové nás přeci potřebují)!!! I když nealko pivo Tě na mateřské asi chlastat nenaučí, ale proti gustu žádný dišputát :-D, tož na zdraví!Všem těm z vás / nás trápících se přeju hodně sil, životní pohody, optimismu a taky aspoň trochu té lásky a pozornosti od těch, od kterých to čekáme (marně). Tak se holky, držte a hlavu vzhůru. Vidíte, že je nás spousta, tak se můžem občas aspoň hecnout. Pá