| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak se z milování stala manželská povinnost

 Celkem 192 názorů.
 Dášenka77 


Pěkné úterý 

(25.8.2009 8:41:19)
já jsemteda preventivně manžela krapet vycvičila ještě za svobodna, že nemusí být vždycky radovánky, když on zrovna chce, takže je na občasné odmítnutí zvyklej :-) a v těhotenství mě absolutně opouští jakékoliv touhy, teď jsme otěhotněla-netušila-sex naprosto nechtěla, teď se manžel dostal "ke slovu" po měsíci a půl ,chtěla jsem ho prostě potěšit :-)
 Gabii 


Re: Pěkné úterý 

(25.8.2009 8:48:21)
Jo, ale každý manžel tohle nevydrží... Znám to z vlastní zkušenosti - taky se mi stává, že se "ke slovu" nedostanu měsíc a půl, ale zaručuju ti, že nemít děti, mít čas a hezkého souseda... asi bych ten měsíc a půl nečekala. ~;)
 Winky 
  • 

Re: Pěkné úterý 

(25.8.2009 14:00:14)
No, něco podobného jsem taky pocítila, hlavně po prvním porodu. O to větší šok to pro mě byl že v těhotenství jsem se nebála a byla při chuti na sex, zato po porodu ani náhodou. Zašili mě úplně příšerně, bolelo to hrozně dlouho. Navíc jsem si hned po šestinedělí nechala dát pitomou antikoncepci (injekce Depo-Provera) které - mimo desítky jiných negativních věcí - způsobují i úbytek libida. Takže pokud si vzpomínám dobře, byli jsme nejmíň 7 měsíců bez sexu než to vůbec poprvé šlo (mazlení bylo, snažila jsem sama sebe přesvědčit že bych i mohla, ale "technicky" to nešlo). Přes rok mi trvalo dostat se do stavu že mám na to chuť. Po druhém dítku to nebylo tak hrozné (asi mě zašili líp a hlavně jsem se vyprdla na celou hormonální antikoncepci a manžel se musí starat sám o zásobu Durex :-) ) ale až teď co je druhému dítku rok tak je to skoro jako dřív. Jen co mě osobně dost mrzí, že mám po kojení prsa v čudu (modelka jsem nikdy nebyla ale těšilo mě že mám plný výstřih i bez push-upky, bohužel synek mě vycucnul docela dost).

V dobách kdy jsem byla úplně bez chuti jsem si říkala, že pro ten vztah to je důležité - asi jako když mám hodně dobrou kamarádku a ta mi zavolá že má průser, nebo potřebuje pomoct - tak i když se mi to nehodí stejně jedu a pomůžu - protože je to kamarádka a protože ona pro mě by to udělala taky. Takže když měl manžel touhy a potřeby, udělala jsem to pro něj - protože kdybych je měla já, snažil by se mi taky vyhovět..... Je pravda že manžel umí i udělat tu náladu - uloží děti, nabídne masáž nohou, přinese vínko, olivy, dá mi vybrat film.... A když bylo nejhůř že jsme oba byli hooodně unavení, pomáhalo nám jít večer spát - a pak se po půlnoci probudit - už jsme byli trochu odpočatí - a pak to šlo (ten kdo se vzbudil dřív si něžně probral toho druhého :-) ) Ale to už byla ta chuť, to je fakt.
 Gabii 


Jak vyrovnat 

(25.8.2009 8:46:41)
Elis, myslím, že pokud to dokážeš dělat tak, aby si manžel nevšiml, že za nejkrásnější považuješ to, že máš na týden pokoj, máš naději, že se všechno zlepší časem. Děti ti asi opravdu dají zabrat, a když jsi na všechno sama, i kdybys nebyla unavená, stres ti na náladě nepřidá... Můžeš, samozřejmě, ještě vždycky zkusit sexuologa - pravděpodobně ti dá nějaký přírodní preparát, když to, co se obvykle doporučuje (domluvu na konkrétním dnu) už jste zavedli. Nebo můžeš sama zkusit kotvičník (jestli už nekojíš), prodává se v kapkách nebo jako sypaná bylina. Všude píšou, že zvyšuje sexuální touhu - to nevím, ale rozhodně zlepšuje náladu a chuť na sex podle mě přichází proto.

Jinak já řeším opačný problém - na všechno sama taky, tři děti ve věku od tří měsíců po pět let, ale sex nemáme proto, že nechce manžel... Poslední roky už nechci ani já, když vidím, jak ho to nebaví. :/
 Insula 


Re: Jak vyrovnat 

(25.8.2009 8:53:04)
Může to pužívat i manžel???? Že bych mu to dávala do jídla. ~t~~t~~t~
 Grainne 


Re: Jak vyrovnat 

(25.8.2009 8:58:51)
Já se obávám, že v tomto ohledu nás nepříjemně škádlí matka příroda, nastaví nás tak, že povinnost je splněna - početím a porodem a dokud tělo není připraveno přijmout další těhotenství, nastaví STOPku. K dalšímu těhotenství samozřejmě dojít nemusí, ale rozmnožovací proces je nastaven na další početí a touha nastoupí.
Problém je, že muži to většinou tak nemají, takže touha po monogamním svazku dotlačí ženu k "povinnosti", právě proto, aby se muž "nezaběhl".
Co s tím, vážně nevím. Vědí to odborníci? Myslím, že ne, možná poradí nějaké to chemické povzbuzovadlo, nebo "podržet pro klid v rodině".
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jak vyrovnat 

(25.8.2009 11:47:50)
Nemyslím, že je to pravidlem. Sexuální apetenci spousty žen porod nemění... ale fakt je, že já nikdy nechtěla, aby měl sex nějaký "vyšší Možná pomůže brát sex jako jídlo. :) Musíte se najíst, i když nemáte chuť, protože byste za pár hodiny mohly mít hlad. Nebrat to jako službu jinému, ale jako činnost, kterou vykonáváte v zájmu vlastního (duševního i tělsného) zdraví.
Mmch, kdyby mě partner trvale odmítal, bude to pro náš vztah velký problém
 mari 
  • 

Re: Jak vyrovnat 

(29.8.2009 0:42:54)
Petro, to je úplná blbost, co píšeš: bez jídla umřeš, bez sexu se dá žít docela dost dobře.
Mimochodem, je spousta lidí, co bez něj žijí, aniž by museli, protože mají určitá morální pravidla.
Je mnoho situací, kdy dlouhodobě (léta) sex NELZE vůbec (např. když on má roztroušenou sklerozu, je na vozíku, stěží si zahraje pexeso, je na úrovni 3 letého dítěte, a ženská se stará ještě o něj. A tento stav trvá třeba 20 let. Kdyby mu zahla, je to dle mě podpásovka.)
 Gabii 


Re: Jak vyrovnat 

(25.8.2009 9:02:16)
Insulo, může. Do jídla ne, ale do čaje... Pije se to ráno na lačno, zadej si do vyhledávače "kotvičník" a vyzkoušej.
 Luky.Huky 


Re: Jak vyrovnat 

(25.8.2009 11:51:40)
Jsem na tom stejně...bohužel máme jen jedny sousedy - 70ti a 30ti-letou sousedku ~;)
 Lenka 
  • 

Re: Jak vyrovnat 

(31.8.2009 8:18:01)
Vím,to ze své zkušenosti
 Insula 


obráceně 

(25.8.2009 8:51:08)
U nás je to obráceně s tím, že manžela v podstatě nelze "přinutit" (ani už se o to nesnažím). Ještě po dceři jakžtakž. Teď bída s nouzí. Takže já docela dobře chápu pocity tvého manžela. Je to velmi nepříjemné a frustrující. Ale chápu i to, že jsi unavená a nemáš na to myšlenky. To je u maminek běžné.
 Gabii 


Re: obráceně 

(25.8.2009 9:00:54)
Jo, to znám taky. Když se zdá, že hrozí sex, pokusí se usnout dřív, než děti ~p~ , dostane hrozný hlad, udělá se mu špatně, začne být "unavený z práce", vzpomene si, že musí zítra brzo vstávat, že je v televizi zajímavý program... V nejhorším, když už fakt není zbytí, si najde nějaký bizarní důvod, pro který se se mnou může příšerně pohádat, třeba i během předehry ("cože? ty mě máš ráda?! takže ty mě nemiluješ?")a pak tři dny naštvaně mlčet ~l~(asexuální bezpečí zaručeno!). Dělám, že nevím, co je za tím, ale myslím, že bez řešení na tom asi skončíme.
Protože nejde jenom o sex, ale o celé sebevědomí. Vědět, že vás manžel(ka) nechce, není nic příjemnýho... A pak, když někdo jinej ukáže, že jemu se líbíte... ~x~ No, pochybuju, že chlapi to maj jinak.~f~
 hbf 


Re: obráceně 

(25.8.2009 10:17:59)
Odmítnutí sexu vyvoláním hádky je snad ten nejpodlejší způsob, jak to jde udělat. Hlava mi to nebere.
 Hanca 
  • 

Re: obráceně 

(25.8.2009 12:37:38)
Tahleta diskuze se mě bohužel taky týká, mám to úplně stejné jako autorka. Jen s tím, že už nemám tak malé dítě. Muž je sice chápavý, ale já už nevěřím, že se to někdy zlepší, mě sex vlastně nikdy moc nezajímal, možna jen ve stádiu největší zamilovanosti.
Jedno nechápu, proč se nemůžou sejít dva lidé se stejnou potřebou či nepotřebou sexu. Vás mrzí, že o vás manžel nejeví zájem a já bych takového brala všemi 10. Jinak s mužem si rozumíme, mám ho ráda, ale prostě necítím tu touhu - každopádně to zkusím s kotvičníkem, dík za tip.
 Makče dva kluci 


Re: obráceně 

(26.8.2009 23:41:38)
taky asi nastoupí kotvičník jen co přestanu kojit~z~
 gambita 


Nejsem jedina!!!! 

(25.8.2009 23:04:19)
Asi neni moc hezke napsat "slava bohu, nejsem jedina"!!, ale jsem moc rada za prispevek zen, ktere to maji doma obracene, protoze u nas je to take tak. Ja mela chut hned 2 tydny po porodu (nemluve o tehotenstvi, kdy mi bylo oznameno, ze jsem pro manzela pouze "kontejner na dite":) Manzel je ten, kdo odmita a jestli je u nas posviceni jednou za 2 mesice, tak jsem rada. Moje sebevedomi slo rapidne dolu,uz radsi nic nezkousim, abych nebyla odmitnuta, pak ale slysim, ze je to vlastne moje chyba, protoze se nesnazim! Kdo by se v takovem pripade snazil, ze ano?
 enka 


Re: Nejsem jedina!!!! 

(25.8.2009 23:34:17)
,,kontejner na dite" to je ale osklivy

jinak u nas taky tak,ja bych chtela,ale manzela neustale boli ne hlava,ale zub.
Jsem tri mesice po porodu a jeste nic nebylo- pripadam si strasne-jako bych byla prasiva -nevim co se mu stalo,ale nez jsme se vtaly tak by bez sexu pomale nemohl byt a ted.Ale rikam si ze to nejak prekoname,nechci tlaci-bylo by to jeste horsi.
 Gabii 


Re: Nejsem jedina!!!! 

(26.8.2009 2:28:14)
No a já jsem zas ráda, že konečně někdo chápe, jaké to je a co tím myslím ~c~ , i když ti to samozřejmě nepřeju. Mně muž naštěstí nic o "kontejnerech na dítě" neříká, ale opakované odmítání opravdu sráží sebevědomí až do podzemí, taky si už připadám odporná i sama sobě, a nejhorší je, že vím, že nemá smysl se snažit ani o nějakou změnu vzhledu, protože lepší to nebylo ani před deseti lety, ani před dvaceti kily...
A máme to doma úplně stejné, jako u vás - taky už radši nic nezkouším, naopak se radši vyhýbám i společnému spaní, a přesně stejně jako ty bývám osočovaná, že je to kvůli mně, že nejsem dost aktivní (jenže za celá léta manželství jsem s aktivností neuspěla ještě ani jednou). Jenže, přesně, jak píšeš - copak můžu být aktivní, když vím, že mám 100%ní neúspěšnost?
 Insula 


kde jsou???? 

(28.8.2009 22:29:15)
Sakra, kde jsou ty chlapi, co chtějí pořád a jejich ženy je odmítají???? Aha, už vím. Vzaly si je moje kamarádky. ~t~~n~
 Carlos 
  • 

Re: kde jsou???? 

(27.1.2010 0:39:38)
Kde? Všude! Třeba tady! ;-)
Je vlastně moc smutné tohle čtení příspěvků. Já řeším právě ten případ, kdy chci, potřebuju, ale nemám. Zoufalstvím jsem už mnohokrát doslova šílel, ale zatím stále beru ohledy na svou ženu. Nechci jí nutit a ona sama pro to nechce udělat nic. Jen ten interval se prodlužuje naprosto katastrofálně. Po více jak roce už nevím kudy kam. Jenže i přesto všechno jí mám stále rád. :-( Kdybychom se nesvazovali morálkou či ohledy na druhé, asi bychom si ušetřili spoustu starostí.
 janina,tříletáberuška a druhé na cestě 
  • 

Re: Nejsem jedina!!!! 

(27.8.2009 11:21:38)
holky je to opravdu smutné když člověk musí žadonit já mám to samé maximálně dvakrát do měsíce,většinou ho musím vyprovokovat hádkou jinak by nebylo nic pak sice je ale nálada pod psa je to začarovaný kruh,já myslím že chlapi by se měli více snažit že je to hodně o lenivosti a vymlouvání,protože na jiné zajmi se vždy čas muž najde.
 Insula 


Re: Nejsem jedina!!!! 

(28.8.2009 22:24:24)
Přesně. Téměř pokaždé jsem odmítnuta a pak je to moje vina, protože já nechci. ~t~ Nebo spíš takhle. ~n~
Jinak u nás jediná vyjímka. Těhotenstí. To jsem frigida. Ale on taky nechtěl. "Hnusilo" se mu to. Takže to bylo jedno.
 beruska,tri dospělí lumpi 
  • 

Re: Nejsem jedina!!!! 

(12.9.2009 20:55:26)
u nás je to uplně stejné jeden rozdíl přece. děti mám z prvního manželství 2 už mají svou rodinu, třetí bydlí jěště doma ale bez problému. k sexu manžela taky nemůžu donutit a jeětě slyším že je to moje chyba jako ty. je to hrůza.jsem jen pradlena kuchařka a ještě živitelka rodiny. manžel sice vydělává ale zaplatí jen inkaso a tím to pro něj skončilo. já platím půjčky veškeré náklady na domácnost a všechny opravy a úpravy. a místo poděkování nebo polibku dostanu každej den držkovou. tak takhle hnusnej je život!!!!!!!!!!!
 hella 


Re: Nejsem jedina!!!! 

(2.11.2011 11:51:26)
Pokud tvůj chlap není na sex,sráží ti sebevědomí,platí jen inkaso a pak ti dá ještě držkovou,tak mám jen jednu radu , a to ze zkušenosti z 1. manželství.Koukej se rychle "zaběhnout",jelikož se sobeckým zmetkem se nedá a nemá žít.Bude to stále horší!!!"Muž" se projevuje jinak.~l~
 beruska,tri dospělí lumpi 
  • 

Re: Nejsem jedina!!!! 

(12.9.2009 20:55:41)
u nás je to uplně stejné jeden rozdíl přece. děti mám z prvního manželství 2 už mají svou rodinu, třetí bydlí jěště doma ale bez problému. k sexu manžela taky nemůžu donutit a jeětě slyším že je to moje chyba jako ty. je to hrůza.jsem jen pradlena kuchařka a ještě živitelka rodiny. manžel sice vydělává ale zaplatí jen inkaso a tím to pro něj skončilo. já platím půjčky veškeré náklady na domácnost a všechny opravy a úpravy. a místo poděkování nebo polibku dostanu každej den držkovou. tak takhle hnusnej je život!!!!!!!!!!!
 Ecim 


Insulo, Janinette, 

(30.8.2009 10:06:56)
právě jsem připojila do diskuse příspěvek s názvem "Odmítá vás partner?" Byl myšlen převážně pro vás dvě. Nevymyslela jsem nic nového pod sluncem, ale snad vás to potěší. Hlavu vzhůru! Hned vám to tady zkopíruji, ať to nemusíte hledat. Hezký den.

Ahoj holky,
můj příspěvek je určen pro ty z vás, které si stěžujete, že o vás partner nemá zájem, že s vámi nechce sexuálně žít a ještě vás obviňuje z toho, že si za to můžete samy. Kdyby se něco takového dělo mně, řešila bych to následujícím způsobem:

1.Přestala bych o partnera usilovat a stáhla bych se.

2.Zaměřila bych svoji pozornost jinam. Dělala bych cokoli, co mě baví. Pořád bych vymýšlela hezký program pro děti (výlet, cukrárna apod.) i pro sebe (kino, vinárna s kamarádkou apod.). Kdybych byla nespokojená se svým vzhledem, tak bych na něm pracovala (sportovala bych, koupila bych si něco pěkného na sebe, došla si ke kadeřnici nebo na kosmetiku).

3.Snažila bych se radovat z maličkostí a myslela na to, že moje úsilí není zbytečné. I kdyby partner nezabral, tak bych byla ráda, že jsem zpříjemnila život sobě i dětem!

Pokud vaši partneři uvidí, že si dokážete vystačit i bez nich, tak se pravděpodobně začnou víc snažit! Přeji vám hodně štěstí! A těm z vás, kterým už se vztah definitivně rozpadl, přeji spoustu radosti z dětiček a hodně úspěchů při hledání nového partnera.

 Ada 
  • 

Re: Insulo, Janinette, 

(2.9.2009 23:44:24)
U nás je to taky tak.. Ale už neloudím...Udělám si to sama, přísahám, milování mi nechybí, když mám pravidelný orgasmus :)) Já neloudím a on kouká jako blázen.. Dobře mu tak...Co si chudák ženská neudělá sama, to nemá...
 VM66 


Re: obráceně 

(1.9.2009 10:44:50)
Nevím, jestli to je u ostatních chlapů taky tak, u mě jo. Není nic příjemného dělat "sexuálního loudila" a čekat, že se nad vámi manželka slituje "když už to musí být..." . Ono to opravdu být nemusí, většina chlapů také chápe, že utahaná a vyčerpaná manželka nemá o sexuální orgie zrovna zájem. Asi nejhorší je pocit, že už jste svoji "funkci" splnil, a tudíž jste nezajímavý a téměř navíc. Mám tři děti, poměrně krátce za sebou. Těm, co mají domluvený termín 1x týdně mohu jen tiše závidět ~d~ . U n¨ás je to komlikované ještě manželčinou fóbií z možného dalšího těhotenství. Ale i tak jsme našli způsob, jak na to a po nějakých 7 chudých létech se snad blíská na lepší časy.
 Samarlu 


Proč se ti nechce? 

(25.8.2009 9:41:08)
Teda nechci Tě zpovídat, ale víš to Ty? Dlouhodobá únava, stres, problém ve vztahu, nedořešené spory, neuvolníš se před dětma, porodní poranění...

Doporučuju promyslet a sepsat.
A máš představu, za jakých okolností bys asi chtěla?
A proč on tak trvá na své frekvenci, přemýšlí třeba, jak by to vylepšil, co bys ráda (může bejt úplně vedle, ale mít dobrou vůli), proč to není jako dřív?

Až to budeš mít, tak se zamysli, jestli o tom ví manžel - no a pak sbírat odvahu a probrat to s ním, napsat mu dopis... co by třeba mohl udělat pro to, aby se vám zadařilo častěji, pěkněji.

Já budu teď asi za krutou a neschopnou, ale nic ve zlým, jen by měl člověk mít sám v sobě jasno, opravdu je váš vztah v Tvém žebříčku hodnot výš než provoz domácnosti? Protože kdyby nebyl, tak je to co píšeš logické a přirozené. Už bylo mnoho chvil, kdy jsme s mužem nechali práce a věnovali se sobě navzájem, protože jsme o to stáli zkrátka víc než o umyté nádobí nebo doštukovanou zeď (stavíme za pochodu). A plyne z toho, že teda občas chodíme kolem hory špinavého a stále nemáme kam dát obrázky a před venkovními dveřmi není práh. Ale těch frustrací máme docela málo. Každá sranda něco stojí a co má hodnotu, pro to se musí většinou něco obětovat, holt tak to chodí. A na druhou stranu, přece není žádnej zločin, že pro někoho sex není důležitej. Pro jinýho zas není důležitý pravidelní kulturní vyžití, nebo třeba dosažený stupeň vzdělání, nebo co já vím, a jinej by si bez doktorátu připadal jak totální nula~d~

A mám pocit, že chlapi to občas potřebujou připomenout (kdo chce mít milování pěkné, musí se o to přičinit nejen rafinovanou předehrou).

Já se teda liším, po dětech se mi chce často a milování je daleko krásnější než před dětmi, pravda, nevychází to tak často (když se nad tím zamyslím, častěji než dvakrát týdně to nikdy není), ale kvalita je někde úplně jinde.
 mari 
  • 

Re: Proč se ti nechce? 

(29.8.2009 1:01:15)
Díky za velice kvalitní a hezky vyjádřený příspěvek.

Já patřím k těm, kteří by také rádi měli doma hezky a uklizeno, ale ve skutečnosti je to mnohem častěji jinak. Nicméně zase nemám problém to nevnímat (po určitou hranici).
Osobně šílím u některých kamarádek na návštěvě - ono je moc hezké, že každá věc má přesně své místo, ale když odložím prázdný hrnek, okamžitě ho odnese do myčky. Když ho zanesu na kuchyňskou linku já (je mi žinantní lézt někomu do myčky), aby ji neznervoznoval na konferenčním stolku, tak jde a z desky nad myčkou ho dá do myčky. Udělá to všechno s úsměvem, ale mě přijde úchylný, že už mi uklidila hrnek, když si chci přidat čaj (posezení za zimního odpoledne).
Já bych s takovým člověkem, který by po mě neustále něco uklízel, přerovnával ap. nemohla žít ani náhodou.
Ono teda taky z toho plyne, že to znamená "nic neuděláš dost dobře, neumíš to poskládat, srovnat, vrátit zpátky atp.)
Jenomže tyhle lidi stráví oprašováním lahviček a přerovnáváním skleniček tolik času, který mně je líto takhle promrhat.
 Jedna z Vás 
  • 

Re: obráceně 

(31.8.2009 12:49:55)
Téééda, holky, to jsem netušila, kolik nás je, co máme stejnej problém. Je to dost smutný, když to takhle čtu! Manžel taky na sex moc není, projevilo se to plně v těhotenství. Víc jak rok jsem se to snažila všemožně řešit, ale pak jsem to vzdala, páč to stejně k ničemu nevedlo. A teď? Mám milence a doma jsme tu povinnost ustálili na měsíčních intervalech (a to jsme spolu 4 roky!). Bohužel, i když mám manžela ráda a vážím si ho, tak mám po našem milování pocit "Uf, a mám to na čas za sebou". Připadám si hrozně provinile, ale v podstatě mě do tohodle rozpoložení dohnal sám. A taky se obávám, že už to lepší nebude.. :(
 Vlastivila, 3 zlobidla 


To znám 

(25.8.2009 9:02:53)
Po dětech je sex v pořadí priorit kdesi vzadu, že ho ani nevidím. Myslím na to, aby domácnost klapala, nikde nic nedrhlo, dalo se projít bytem a bylo co jíst, k tomu program pro děti. Večer, když dorazí manžel z práce, očekávám, že převezme děti a já si konečně chvilku odpočinu. Jenže on očekává to samé plus sex navíc. Když uložím děti a padnu hotová na gauč před televizí, rozhodně na nějaké to laškování náladu nemám. Až v poslední době, kdy dětem je 11,9,3 - se to začíná zlepšovat. Už nemusím vše řešit sama, manžel si s dětmi už taky popovídá, ten nejmenší se konečně trochu zklidnil a rozumu už něco málo pobral, takže jsem večer klidnější a myšlenky na sex pomalinku, ale jistě na mysl přicházejí. Takže myslím, že s věkem dětí se to zlepší. Čím míň jsem unavená a vystresovaná, tím jsem ochotnější k akci. Manžel to zdá se taky postřehl,večer pomáhá zahánět divou zvěř do postele, já jsem pak v pohodě a ..... :-)
 Nevena 


Re: To znám 

(25.8.2009 10:01:12)
Vlastivilo,
máš fajn manžela, ten môj to ani nepostrehol, tuším si ešte stále myslí, že niektoré veci sa u nás robia samy. Máme dve deti 9 a 6. Tiež zvykol vyžadovať "plnenie povinnosti", ale začali sme stavať dom, teraz dokončujeme a karta sa obrátila. Býva večer šialene unavený a sex ho ani nenapadne. Paradoxne, keď sa upustilo od povinnosti, dostala som chuť ja a teraz sa ošíva manžel. Som rada, že to zažil aj z druhej strany, lebo niektoré veci chlapovi nevysvetlíš....aspoň môjmu nie. Chceli by sme ešte jedno bábätko, tak dúfam, že si na toto obdobie spomenie, keď nebudem mať chuť a čas zasa ja...
 lllinduska 


Re: To znám 

(31.8.2009 23:34:51)
Holky, ja jsem tak stastna, ze jsem narazila na tenhle clanek a na vasi diskuzi. U nas uplne stejne, ja bych mohla a partner vubec. Tak moc mi to chybi!!! Milovani je u nas tak 1-2 do mesice. Uplne jsem z toho zdrcena, pripadam si hnusna a neatraktivni. Nebyt me, tak asi nikdy nebude mit dite, ted s nim cekam jeho prvni miminko a diky mereni a sledovani ovulace a skoro znasilneni v tu spravnou dobu se podarilo.
Taky je vam z toho nekdy strasne do breku? Me jo, navic ted jak jsem tehotna tak dost casto. Casto uvazuji, co se stane po narozeni miminka a jak dlouho se to da vydrzet, aniz by clovek sel nekam jinam~;(( Jdu si procitat vase prispevky, ono kdyz clovek zjisti, ze neni jediny, tak se hodne ulevi.
 Vaal 


To si nemůže pomoct sám? 

(25.8.2009 9:20:22)
Nechápu jak se to těm chlapům může líbit, když vidí, jak žena při tom trpí.
Vždyť by si mohli nějakou dobu vystačit sami...Jde to...jak by to jinak řešili chlapi ještě za dob dvouleté vojny(za komunistů).
 Samarlu 


Re: To si nemůže pomoct sám? 

(25.8.2009 9:44:26)
Vaal, já to taky nechápu, a ten můj, když vidí, že není vhodná chvíle a já z toho nic nemám, tak dost rychle ochladne a mohla bych ho i ukecávat, že ho nechci šidit, že "podržím", v tu chvíli se mu už nepostaví. Prostě potřebuje zpětnou vazbu.
 Gabii 


Re: To si nemůže pomoct sám? 

(25.8.2009 9:46:58)
Srovnání vojny a manželství snad nemyslíš vážně ~:-D ... na vojně kolem nich taky nebyly ženské (je něco jiného být v posteli sám a být v ní s osobou (v nejhorším případě nahatou), kterou miluju) a na vycházkách se vždycky našla nějaká ochotná... chtěla bys, aby si manžel na vycházkách taky hledal náhradnice? Jak už jsem tu psala, nejde jen o sex, hlavní je to odmítání... to se dlouho vydržet nedá.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: To si nemůže pomoct sám? 

(25.8.2009 12:24:09)
snad všichni víme, že nejde o náhradnici...
Pokud manžel chce pomilovat, tak na to potřebuje manželku stejně naladěnou. Pokud si potřebuje jen ulevit, tak si může pomoci sám, ev. hodně ochotná manželka taky ví, jak to udělat, aby se kozel nažral a koza zůstala celá ~t~.

Jsme dospělí a měli bychom umět mluvit o svých pocitech i potřebách.
U nás, když já nechci a manžel potřebuje, se mu udělám modelem a je vymalováno... a druhý den už třeba mám chuť a vynahradíme si to.

Stejně to jde řešit i v šestinedělí - jsou různé formy lásky, nemusí jít zrovna o penetraci.
 Makče dva kluci 


Re: To si nemůže pomoct sám? 

(26.8.2009 23:48:48)
~R^~t~~b~
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: To si nemůže pomoct sám? 

(25.8.2009 10:00:27)
bereme to tady z ženského pohledu, proč bez toho ten chlap nemůže vydržet, když vidí, že se nám do toho nechce ... ale zkusme to vzít i z pohledu chlapa, který je prostě nastavený jinak a má nějaké potřeby ... myslím si, že je potřeba najít kompromis, jinak se nám může stát, že drahý bude hledat útěchu v jiné náručí a my pak můžeme jenom kroutit hlavou proč se to stalo?
pokud jsou problémy dočasné, dejme tomu, ale můžu říct, že nikdy bych nežila ve vztahu, kde neklape sex~Rv
 mari 
  • 

Re: To si nemůže pomoct sám? 

(29.8.2009 1:17:17)
No, a v tom se právě mezi sebou lišíme - já bych radši žila s chlapem, který je všímavý, inteligentní, zodpovědný, nemám strach nechat mu na týden dva tři domácnost, zahradu, malý děti, nemám vůbec strach "co zase přinese," když půjde nakoupit, ani se nemusím starat, za co utrácí, i kdyby sex stál za starou bačkoru, byl "z povinnosti" nebo nutnosti počít nebo nebyl vůbec, než abych žila s někým, s kým je sex naprosto super, ale jinak je ten člověk celkem k ničemu.

Ostatně, mám tu jinou zkušenost: pro mě dobrý chleba je pochoutka. Chleba s máslem delikatesa. Jiné pečivo nemusím, ale dobrej chleba, za všechno na světě. No, a pak mi zjistili, že asi problém lepek, takže dieta. Nedovedla jsem si představit, jak budu vůbec existovat: bez chleba. A ejhle, jde to naprosto dobře. Ba dokonce líp, než s tím chlebem. Taky mě to překvapilo, ale ono ne vždy, když se nám zdá, že to nejde, tak to nejde.

Chlap, kterej uteče manželce, která má problém, do jiné náruče, je chudák. Znamená to, že utíká od problému, místo aby ho řešil. A co s takovým?
 mari 
  • 

Re: To si nemůže pomoct sám? 

(29.8.2009 1:06:26)
Prostě sobci, co myslí jen na sebe. Dnešní doba tomu nahrává, velmi často také postoje a výchova ve výchozí rodině.
A taky většinou ti, co pomáhají - s domácností, dětmi, vědí, o čem to je, chápou to. Vzájemná komunikace, tolerance a vstřícnost. Nám se někdy nechce nikomu - chtěli bychom, ale síly už nejsou - takže si uděláme hezkou chvilku úplně jinak, třeba si něco zahrajem, dáme kafe, víme, že si spolu rádi povídáme a víme, že vztah trvá - asi právě proto, že není založený na tělesnu.
Tam, kde ho na tělesnu založený mají, tak samozřejmě, když to není, je problém.
 Veronika + Vanessa 1,5 
  • 

Re: To si nemůže pomoct sám? 

(31.8.2009 7:08:05)
Naprosto Vás všechny chápu. jsem rok a půl po porodu a chuť na mě přijde tak dvakrát do měsíce! Před těhotenstvím jsme se milovali i několikrát denně a teď!! Těhotenství mě strašně změnilo. Manžel byl bez sexu snad více jak rok. Měla jsme k sexu velikánskou nechuť! Často když naléhal, tak jsme mu říkala, ať si na to klidně najde někoho jiného. Bylo mi to jedno, hlavně když já budu mít klid a nebude mě s tím pořád otravovat. A vůbec mi to nechybí ani ted, a už nevím pořádně co s tím mám dělat. A taky si myslím, že si chlapi vystačí sami!!
 IlonaK2+Verunka+Ondrášek 


Pomohl čas 

(25.8.2009 9:41:57)

Do dvou let věku obou dětí jsem si mateřství (a život) moc neužívala. Byla jsem unavená, od rána do večera jsem se motala kolem dětí. Večer jsem padala do postele a už těsně před dopadnutím jsem spala.

Změnilo se to, když mladšímu dítku padly dva roky. Myslím výrazně zlepšilo. Děti jsou přes den samostatnější. Spíme v podstatě celou noc. Od porodu uběhly hojivé dva roky. Začala jsem cvičit a mohla jsem se přestat za své tělo tolik stydět. Tohle všechno mi pomohlo. Zlepšení situace s dětmi, vlastní koníčky (cvičení, výtvarné kurzy), dostatek času od porodu.

Ta myšlenka o přírodě a skončení úkolu... My další miminko neplánujeme, jsem opravdu ráda, že se to u nás teď po všech stránkách zlepšilo. A nechce se mi do toho blázince znovu. Takže nevím.

Manžel je teď spokojený a občas vtipkujeme, že žena po třicítce... :-) Třeba to tak u žen po 30 je pro to, že dříve měly odrozeno, odkojeno atd.

Takže za nás: může se to zlepšit časem samo. :-)
 čičinka+Maty(4m) 
  • 

Jsme na začátku 

(25.8.2009 9:43:18)
Jsme teprve na začátku tohoto začarovaného kruhu. Poslední dobou jsem unavená, bez nálady na nějaké "hrátky". Manžel se hlásí, už padnul i návrh na stanovenou frekvenci a i dny v týdnu. Taky si říkám, aby nehledal jinde. Navíc je mi trapně, když si říká o sex a já ho ZASE odmítnu, přijde mi to pro něj hrozně nedůstojná pozice, škemrat o něco, co by mělo dělat radost nám oboum. Pořád doufám, že až nebudu tolik kojit, až bude Matýsek ve svém pokojíčku, až až až...

Chci hodně dětí, ale nevím, zda se k nim tímto tempem vůbec dopracujeme :(
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Jsme na začátku 

(25.8.2009 12:34:15)
nenechte se dotlačit k nějakým rozvrhům. Milování má být o spontánnosti, radosti - nikoliv o povinnosti. Dříve nebo později se vám to vymstí.
A ty nervy, že je zase úterý a já MUSÍM!!! Spíše hledejte rezervy jinde, jak si milování ozvláštnit. Začněte věnovat více času sobě samým, jakožto milencům. Nemusí jít vždycky o milování, ale třeba taková lahvinka vína u svíček může být také příjemný zážitek.... (jedna lahvinka, nikoliv basa, abychom řádně otupěly.... pokud manžílek netrpí nekrofilií ~:-D).
 silenka 


Re: Jsme na začátku 

(25.8.2009 22:16:23)
já si myslím, ze v situaci, kdy se žena stará o malé dítě, není plánování od věci. ideálně, pokud je hlídání, mít třeba hodinu dvě v týdnu, kdy jede někdo třetí s dítětem na vycházku a manželé se věnují sami sobě. přičemž věnovat se sobě by nemělo automaticky znamenat "jenom" kompletní sex, ale třeba "pouhou" společnou koupel, masáž, mazlení..
spontaneita je fajn, ale s malým prckem vpodstatě nerealizovatelná.
 Theend 


Re: Jsme na začátku 

(26.8.2009 14:24:20)
Někde jsem četla, že nejlepším afrodiziakem je umyté nádobí (manželem umyté). Můžu s tím souhlasit, když se můj muž víc zapojí do běžných domácích povinností a navrch mi chvíli (zcela neeroticky) masíruje nohy, hned pookřeju a spíš mám náladu na nějaké milostné aktivity. Zjistila jsem, že se hlavně potřebujü uvolnit a odpočinout si, třeba půl hoďky, není možné dát děti spát a po celém dni hned jít na to. A rada pro všechny, kteří odpočívají u televize - vyhoďte ji, protože to není ten typ odpočinku, který by vám ještě dodal sílu na další večerní program. My jsme teda TV neměli nikdy, ale myslím si, že je to v mnoha domácnostech zabiják sexu.
 mari 
  • 

Re: Jsme na začátku 

(29.8.2009 1:19:34)
Přijde mi to pro Tebe hrozně nedůstojná pozice, škemrat o něco, co by mělo dělat radost vám oboum.

- jestli Tě má rád, měl by takto nějak vidět.
 fidorka,3deti 
  • 

ach jo,jako u nas 

(25.8.2009 9:58:59)
Pripadam si uplne stejne.Mame 3 male deti, 5, 2.5 a 4 mesice. Po prvich dvou detech jsem se aklimatizovala tak nejak rychle a vsechno bylo v poradku. Ted po nasem tretim mimiskovi,jsem uplne vyrizena. Manzel se me samozrejme strasne snazi pochopit,ale vidim to sama,ze uplne v poradku to neni.Na rozdil od predchozich miminek ted plne kojim a aby se me manzel dotknul prs, to nedovolim,mam ozuzlane bradavky a kdyz se me dotkne je mi to strasne neprijemne. Snazim se mu 1 tydne vyhovet,ale je to jak pise autorka,jen z povinnosti. Chut neni zadna.Je mi z toho taky smutno,ale nemuzu s tim zatim noc delat.
 Bára, dvě děti 
  • 

Re: ach jo,jako u nas 

(30.8.2009 21:31:02)
Ahoj, já taky kojím, ty hormony, které kojení umožňují, způsobují ztrátu libida, taková přírodní antikoncepce :o). Taky si myslím, že alfa a omega tohohle problému u žen s dětmi je prostě o únavě, a o tom, ukrást si trochu času jen pro sebe. Sex je záležitost dvou a nemůže se při něm nikdo zabývat jen sám sebou. Mně hodně pomohlo, když jsem se rozhodla, že si nechám doma uklízet. Jednou týdně přijde studentka a komplet mi uklidí byt. Když je toho víc, přijdou 2. Opravdu se nezastaví, třeba 6 hodin v kuse. Takže tenhle čas a energii můžu věnovat jinam.
 a 
  • 

Možná mám radu 

(25.8.2009 10:37:49)
Já jsem po porodu byla také vyřízená, ještě o to víc, že jsem měla císaře a komplikace s jizvou a kdo si myslí, že "císařky" to mají jednodušší, tak se plete. Je to prostě případ od případu. Já třeba zažívala bolest při sexu ze začátku dvojí jednu vaginální a druhou na jizvě.
A ta rada? Snažila jsem se manželovi věnovat čas (jak to šlo), vínečko, pohladit i přes den, když sedí u snídaně, nechat se alespoň přivinout, podpořit slovně, večer se mi nechtěl sex, ale něžnosti jsem neodmítala, tj. pohladit ho, přitulit se, občas orálně uspokojit (po porodu jsem se necítila celkem dlouho v řádu měsíců). Prostě jsem mu i bez sexu projevovala, že o jeho náklonnost stojím.
Výhoda je, že manžel nedělal žádný velký nátlak a snažil se chápat (což ten tvůj asi moc neumí) a já jsem se za své tělo nijak extra nestyděla. Beru to tak, že pokud stojí o společný sex a dává to najevo, asi o mé tělo stojí takové jaké je. ;-) Já doufám, že si nikde neodskakoval a teď už je to po roce mnohem lepší (máme celkem šikovnou holčičku, takže v noci většinou spí), téměř bych řekla občas i lepší - chuť u mě přichází ve vlnách a to ho pak třeba i utahám, že on nechce. :-))
 Jana 
  • 

Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 10:48:47)
Chapu tebe i manzela. Ja jsem po prvnim tehotenstvi mela tak velke siti a poraneni,ze pul roku nemohla byt o sexu rec. Ale snazili jsme se a nakonec to slo. Sex je v nasem manzelstvi hodne dulezity a musim rict,ze kdyz jsem se dala dohromady po porodu,tak nas sex byl lepsi nez kdykoliv predtim. Chapu unavu a vycerpani,ale je to o tom chtit a mozna se i trosku prekonat. Manzel po tobe nechce, abys zdolala osmitisicovku, ale aby si se mu pul hodky venovala.Myslim, ze tvuj pripad povede ke spatnymu konci, protoze jak zacne byt jeden ve vztahu nespokojeny,tak potom staci malo, aby ujel nekde jinde. Blby je, ze ti nefungujou babicky a nemuzete si udelat s manzelem treba vikend jen pro sebe. To taky hodne pomaha. Drzim palce,aby jste to vyresili.
 adelaide k. 


Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 10:54:26)
Jano, ale není trochu na hlavu přistupovat k manželství tak, že buďto budu obsloužen ve svých potřebách, nebo se holt rozhlídnu jinde?
 Jana 
  • 

Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 11:20:42)
Adelaido a kam vede to,ze jednou tydne se zatnutymi zuby a odporem manzelovi vyhovim,abych mela klid. Vede to akorat k tomu,ze se mi manzel casem znechuti. Ja jen rikam,ze je dobre taky trochu zapracovat na sobe a pres veskerou unavu atd. se snazit vratit manzelstvi tam, kde bylo. Navic je to opravdu casty jev, ze se jeden z partneru zacne poohlizet jinde. Kdyz to ten druhy partner zjisti, tak se zacne najednou snazit, aby si toho druheho udrzel. Trochu pozde, ne?
 adelaide k. 


Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 11:24:32)
Jano, ale to nevíš... může to být taky tak, že manželka zbavená neustálého tlaku se nakonec na ten čtvrtek začne těšit ~d~

Píšeš...
"Ja jen rikam,ze je dobre taky trochu zapracovat na sobe a pres veskerou unavu atd. se snazit vratit manzelstvi tam, kde bylo. "
A neplatí to teda i pro toho druhého? Stačí jen únavu zaměnit za jiný stav těla/duše ~d~ Pokud jeden padá na hubu tak by ten druhej měl něco dělat, ne jen pasivně koukat a čekat až dostane co chce ~d~ případně se "poohlížet jinde"~d~~d~
 Jana 
  • 

Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 11:36:13)
Samozrejme,ze to plati i pro toho druheho. Tady je potom docela dulezite manzelovi rict, ze jsem na vsechno sama a rict narovinu,ze na sex nemam silu ani chut, protoze vsechno musim zvladnout sama. Ale prijde mi teda na hlavu jednou tydne trpet, abych mela pak pokoj. Asi je tady spis problem v komunikace. Muj manzel taky chodi vecer domu z prace,ale pomaha mi maximalne. A mame tu i vikendy, tak proste zabouchnu dvere, vypadnu nekam na cely den a tatko starej se o sve deti. Vecer se vratim odpocata a s dobrou naladou a pak se chut treba vrati. To je to snazeni o kterem mluvim. Dat sebe samu do pohody. Zaroven si taky tatka uvedomi, co vsechno starost o deti prinasi. Nakonec to bude on, koho vecer bude bolet hlava :)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 12:40:14)
a nestačí si fakt třeba jenom promluvit??? Normálně, bez dalších závazků, bez urážek, vyčítání, vydírání????

Prostě popsat manželovi, proč si myslím, že na to nemám chuť.... třeba je on schopen sem tam přijít z práce dřív, vzít děti až do večeře ven, dát je spát, aby si zatím manželka mohla dát vanu a naladit se....

A třeba naopak manžel tu pravidelnost v sexu vyžaduje s takovou zarputilostí právě proto, že má strach, že jej už žena nemá ráda (že se realizuje jako matka a to jí stačí), že spadl z lopady..... třeba by mu taky stačilo jenom pomazlení a vyznání lásky....

já si myslím, že společná vana ještě nikomu neublížila.... domluvte se, že to bude nezávazné a po utření se rozhodnete, co bude dál.... a ve vaně si můžete povídat, protože jak jsem zjistila, všechny vztahy kolem mně, které mají problémy, dojely právě na to, že si nepovídali o svých pocitech a potřebách.... protože to, že se něco stydíte svému životnímu partnerovi říci, znamená, že mu nedůvěřujete, a to je podle mně začátek konce
 Lassie66 


Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 13:06:58)
Martino, pravdu máš. Já jsem si to prostě poručila a sex si naordinovala - zjistila jsem totiž, že čím déle jsem se s partnerem nemilovala, tím méně mi to chybělo. Uvědomila jsem si, že nechci patřit k ženám, které rezignují a automaticky si vsugerují, že na to prostě nejsou, případně hledat problém v porodech a dětech. To rozhodně nebyl můj případ :-). Nastolila jsem doma experiment a rozhodla se, že se s partnerem pomilujeme každý den, i kdyby čert na kobyle jezdil. Začalo mě to bavit a po počáteční lenosti se na milování těšila, a hádejte co? Partner mi asi 8. den po šesti letech našeho vztahu poprvé oznámil, že je unavený ~t~. Do teď si ho někdy dobírám...
Ovšem nutno dodat, že jsem slevila. Momentálně se trochu zlobíme s tchýní, tak není na experimenty nálada. Ale budu se muset do toho zase pustit.
Já prostě říkám, že s jídlem roste chuť a že hodit flintu do žita je začátkem konce.
A největším zabijákem milostného života(kromě tchýní)je TV a internet, takže to určitě v rozumnou dobu vypínat.
 Zuuuza 


Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 14:44:05)
Lassie, máš pravdu. S jídlem roste chuť. Taky na sobě pozoruju, že když už sklouznu k tomu, že večer padnu a nic není, tak se mi pak nechce ani další den, ani další... Ale když to klapne, tak pak mám brzy náladu zase. A co neberu teď HA, tak si uvědomuju i ovulaci a to pak můžu pořád a koukám i po cizích chlapech ~t~
 Lassie66 


Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 14:48:44)
No tak, Zuuuzo, tak daleko jsem v mém experimentu nedospěla...~t~
 Zuuuza 


Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 14:49:58)
~t~
 Magda & 2 
  • 

Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 20:45:03)
"A co neberu teď HA, tak si uvědomuju i ovulaci a to pak můžu pořád a koukám i po cizích chlapech".........tak v tomhle to mam uplne stejne jako ty! Obcas jsem si rikala, jestli nejsem divna nebo co, tak jsem rada, ze jsem si precetla, ze je na tom nekdo podobne! At se dari! M.
 Petra 
  • 

Re: Možná mám radu 

(25.8.2009 21:40:43)
A holky, víte, co je nejlepší? Já žiju s ženskou, ale taky mám největší chuť při ovulaci... Vy koukáte na cizí chlapy, já na cizí ženy... tak nevím, jak to má to tělo s mozkem srovnané. :-)
 Zuuuza 


Re: Možná mám radu 

(26.8.2009 14:25:09)
Peti, to je prostě asi o tom, že žena v době ovulace má asi potřebu být oplodněná, tak prostě kouká víc kolem sebe a hledá... Nezávisle na tom, zda je na chlapy nebo na ženské. Z.
 Zuuuza 


Re: Možná mám radu 

(26.8.2009 14:23:26)
Ahoj, tak to mě pobavilo, že jsi na tom podobně. Nikdy jsem to nezažila. Až poslední tři měsíce. Snažíme se o druhé dítě, tak neberu prášky. Je to docela sranda, jak to na sobě poznám. Mám výbornou náladu, chuť vypadat a cítit se jako ženská, manžela bych naháněla do postele pořád... ~t~
 Magda & 2 
  • 

Re: Možná mám radu 

(27.8.2009 18:56:10)
Zuuzo, hihihi, je to fakt tak, jak rikas! Ja ted chodim na rehabilitaci se zadama k jednomu chlapkovi a musela jsem si dat na tyden svych plodnych dnu pauzu, protoze jsem z jeho masazi byla div ziva a potom se mi to fakt tezko rozdejchavalo! :-))) Ja jsem HA prestala brat po prvnim diteti a jsem mnohem vic v souzneni s vlastnim telem a i sexualni radovanky si uzivam mnohem intenzivneji nez drive. HA jsem brala skoro 15 let v kuse a myslim, ze jsem se tim pripravila o dost "radosti"...Akorat jak ted vyresit alternativni antikoncepci? Nebranime se tretimu diteti, tak trochu riskujeme...;-)
 Kačkač 


Re: Možná mám radu 

(31.8.2009 22:39:14)
Souhlas. HA je zabiják sexu, když ji neberete, procesy v těle probíhají přirozeně, tzn. že při ovulaci mám logicky chuť na sex. Teda aspoň moje zkušenost.
 Sopta83 


Re: Možná mám radu 

(26.8.2009 10:24:36)
Plně s tebou souhlasím. Já jsem na špatnou komunikaci dojela, i když to bylo i o ničem jiném, ale asi byla taky rozvodu. Mám dvě holčičky 4 a skoro 2 roky. Jsem s přítelem přes rok a mluvíme a mluvíme a vše je jak má být. Přítel se také vrací z práce pozdě. Když brzo tak je to tak kolem šesté, ale jak vidí, že jsem utahaná, protože ty čertice dnes vyváděli tak se o ně postará a pak není problém ani v sexu. Vždy to není jen o styku, ale právě hodně o mazlení a povídání si jak, proč a co. Přítel je starší a vždy říká že chlap jak má problémy tak bud začne chlastat, nebo si ani ne najde, ale ona se většinou nejaká duše nachomítne sama a pak je to jasný. Vysvětlí mu jakej je chudák a má to co doma poslední dobou není a připadá si zase jako neodolatelnej a pak je bokovka na světě. Myslím, že je opravdu duležité mluvit o svých pocitech a všem. přeju ať se vše zlepší a je ke spokojenosti obou.
 mari 
  • 

Re: Možná mám radu 

(29.8.2009 1:32:50)
Tak to mě zaujalo: společná vana. To ale asi nemáš na mysli normální koupelnu.
Nebo jste tak drobní??
 mari 
  • 

Re: Možná mám radu 

(29.8.2009 1:30:49)
Jano, proč tak jednostranně?
A kam to vede, když manželku budu každý týden nutit, až se jí ten sex úplně znechutí?
Taky by se pak mohla rozhlížet jinde - po někom, kdo nená na sexu závislý.
Promiň, ale trochu padlé na hlavu, co to je "vrátit manželství tam, kde bylo?"
To je jako chtít, aby se kvetoucí kytka zase stala tím semínkem nebo malou sazeničkou. Neměli by teda taky vrátit to dítě?
Spousta věcí se změní, žena se musí vyrovnat s velice mnoha změnami (chlap méně, pořád chodí do práce, není uvázán k dítěti - kojení, žádné neobvyklé bolesti a hormonální stavy a obv. se v pohodě vyspí), a budou se snažit chtít vrátit kamsi zpátky?
Vztah není žádná statická zálěžitost, která by se dala udržet v nějakém neměnném stavu, ale vyvíjí se. Pořád. Tak jde o to, aby se rozvíjel, a neupadal.
A mnohem víc se rozvine projevem pochopení, pomoci atp. než vyžadováním svých DOMNĚLÝCH práv.
Krom toho žena, které je pomáháno a toho pochopení se jí dostane, to ocení, a bude mít dřív a víc na hrátky zase chuť. Je tak nějak vztahově opravdu motivována. Kdesi v podvědomí.
 Luky.Huky 


A co tohle? 

(26.8.2009 2:27:49)
Zkus na dva na tři dny odjet - třeba někam s kamarádkou, nebo jen tak - sama - relaxovat, vypnout...a děti mu nech doma. Myslím, že by pochopil...
 Luky.Huky 


Re: A co tohle? 

(26.8.2009 2:38:23)
To mi připomnělo - dostala jsem nedávno mailem takový pěkný, a k této diskuzi a článku celkem trefný textík - zkusím ho sem dát jako článek ~;)
 jana 
  • 

Nasli jsme metodu! 

(25.8.2009 10:54:10)
A sice: o vikendu v sobotu rano ja mam "vychazku" - rikame "venceni".
Odjedu ven: na loudani se obchody, na blesi trh, i nakoupim drobnosti na jidlo...
Proste se odreagovat z ditete a domacnosti a zacit se citit ZENSKOU.

A kdyz prijdu je jidlo na stole! (rano domluvime, co udela, den predtim nakoupim)
Najime se a dite musi do postylky (odpoledni spanek je o vikendu povinnost) a my taky!!! ;-)
Sex vecer neprichazi v uvahu, jsme oba unaveny!
 hbf 


Re: Nasli jsme metodu! 

(25.8.2009 11:14:05)
S ohledem na to, že se tu píše o tom, jak se dopracovat k sexu, tak jste tu metodu asi ještě úplně nenašli, když na ten sex nakonec pro únavu nedojde :-)
 dulca 
  • 

Re: Nasli jsme metodu! 

(25.8.2009 11:26:25)
jestli jsem to pochopila spravne, tak sex maji v poledne, kdy jeste maji zbytky sil a mala je v posteli :)
 jana 
  • 

Presne tak! 

(26.8.2009 0:20:50)
Sex je v "polednim klidu" a manzel mi predtim odebere starosti o dite a domacnost...
;-))
Tak jsem nadsena z meho muze a chce se mi tulit!!

A mala miluje tatinka a tatinek zna uz odmalicka jak se o ni starat...
Vytvareli si vztah.
A ten maji fakt uzasnej....

DOPORUCUJI!!!!
 Horama 


Re: Nasli jsme metodu! 

(25.8.2009 17:15:24)
Můžu se přidat a tenhle postup doporučit. Já jsem sice ke konci šestinedělí sama skoro stříhala metr, ale zároveň jsem byla tak grogy a tak zajímavě mě bolela jizva po císaři, že jsem si skoro říkala, že musím být cvok, když chci "organizovat" nějaký sex. Přístup chlapa je, myslím, skoro zásadní. Co se kdy zahojí, na to má celkem dost malý vliv, ale náladu udělat dokáže. Minulý víkend mě manžel třeba poslal do kina na Harry Pottera a zůstal doma hlídat malou (jsou jí 4 měsíce). Když jsem se vrátila, měl uvařeno a malá spala (dosáhl toho houpáním v autosedačce připevněné na pásech přehozených přes hrazdu na shyby vzepřenou ve dveřích :o)). Prakticky každý víkend se snaží alespoň o půlden, kdy mi z péče o malou zůstává jen kojení a kdy domácnost neřešíme vůbec. Sice z toho taky vychází jen frekvence jednou týdně (a taky už se stalo, že večer byl on tak vyřízený, že se sex musel odložit), ale je na něj nálada.
 Bumbi&05,08,10 


pomohla upřímnost a mužovo zapojení do péče o děti 

(25.8.2009 10:58:08)
U nás pomohlo jednak to, že jsem na rovinu řekla, že prostě nemám chuť, jsem unavená a nechce se mi. Jindy jsem řekla, že možná, když mě bude hodně přemlouvat, tak se mu to podaří :-) Případně, že nemám nic proti, ale ať po mě nepožaduje žádnou aktivitu, jsem ochotna se pasivně poddat. Případně že jo, ale jsem unavená a nechci žádné kudrdlinky, jen šupsemšuptam. A ono to někdy samo tak nějak přeběhlo v celkem fajn záležitost. Ano, je to tak občas zbavnené romantiky, ale zase z toho nemám já trauma, že hraju divadýlko, dělám něco, co nechci, a milování pro nás zůstává věcí příjemnou.

A nelepší bylo, když jsme se dohodli třeba ráno, že si uděláme pěkný večer, muž uložil dítko, uklidil byt, já jsem šla do sauny, vrátila se... a bylo. Ale není to tak, že něco za něco - muž uklidí a vymění to za sex :-D.

A paradoxně nejlepší to pro mě bylo ráno, večery jsou strašlivé, to toho člověk má plné zuby. Takže dopoledne, když jedno dítko spí, druhé se dívá na pohádku... optimální, ale jde to jen o víkendu, že.

Jednu dobu, takovou tu nejhorší, mi k uvolnění pomáhal alkohol, potřebovala jsem si dát skleničku, abych byla schopná přeladit a přestat myslet na domácnost, mimino, práci a školu...
 Kinga+3 


Re: pomohla upřímnost a mužovo zapojení do péče o děti 

(25.8.2009 12:00:32)
Bumbi, tak pod tvoje první tři odstavce bych se podepsala, u nás to je hodně podobné.
Ještě bych chtěla připsat, že i ta chuť na sex přichází ve vlnách.
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: pomohla upřímnost a mužovo zapojení do péče o děti 

(25.8.2009 12:48:41)
nemůžu nevzpomenout scénu z Kdopak to mluví II.... "Miláčku, chci se milovat... A nebude ti vadit, když u toho budu spát?" ~t~
 Rozzárka 


Re: pomohla upřímnost a mužovo zapojení do péče o děti 

(25.8.2009 22:25:06)
~t~
 Bumbi&05,08,10 


Re: pomohla upřímnost a mužovo zapojení do péče o děti 

(26.8.2009 10:50:34)
~t~
 Lassie66 


Re: pomohla upřímnost a mužovo zapojení do péče o děti 

(25.8.2009 21:25:33)
Ježišmarjá, my vůbec doma nesmíme vyslovit, že si uděláme hezký večer. To je takové zaklínadlo, které bezpečně funguje tak, že nám děti ještě v deset večer nespí. Neříkat nic a jen tak si ten klidný večer přát, ale opravdu nevyslovovat nic o hezkém večeru...~t~
 Gabii 


Re: pomohla upřímnost a mužovo zapojení do péče o děti 

(25.8.2009 21:26:03)
~t~
 Nztdt Kgfz 


To je hruza... 

(25.8.2009 10:58:29)
jsem v soku, kdyby se vas tady tolik neshodlo, neverila bych ze je to pravda. Doted jsem si myslela, ze "manzelska povinnost, prezit, podrzet, boleni hlavy" a podobne, jsou pojmy ze slovniku nasich babicek. Asi patrim k tem stastnejsim, ktere se dokazi se sexu radovat a uzivat si ho i po detech, a hlavne spolecne s manzelem. Pro nas bylo sestinedeli doslova utrpenim, ani jednou jsme nevydrzeli tak dlouho cekat.. ta radost z ditete nas vzdy posunula nekam dal, naplnila takovym stestim a uspokojenim, jak jinak to sdilet nez v posteli :-))

Je mi vas opravdu lito, planovani jednou tydne a podobne,ma dati dal.. z toho se mi dela mdlo... preji vam vsem, at se to nejak urovna.
 adelaide k. 


Re: To je hruza... 

(25.8.2009 11:06:31)
betyas, já byhc ten určený den v týdnu nezatracovala. Pokud se oprostíš od svého klapajícího vztahu a představíš si že to zrovna moc nefunguje...
On ten plánovaný čvrtek může dost pomoct. Nátlaková strana má "svý jistý" a ta druhá ví že ve zbytku času se nemusí bát "útoku" a může se uvolnit, což v konečném důsledku může vést i k sexu mimo program :-)
 Grainne 


Re: To je hruza... 

(25.8.2009 11:34:22)
Betyas, já bych to taky až tak úplně nezatracovala, ačkoliv pro mě osobně by tenhle systém naprosto nebyl možný. Já potřebuju partnera, se kterým sdílím úplně všechno a sdílení je i respekt k vzájemné chuti, či nechuti. Navíc neznáme ten problém, že druhý urputně odolává, takže nechat se svést, nebo svést není problém.
Když ovšem nějaký partnerský vztah není takhle nastaven, když se žena cítí být mnohem víc matkou, než milenkou, proč tomu nepomoci použitím rozumu a diáře? Je to vpodstatě totéž, jako když v zájmu udržení partnerského vztahu pracujeme s jinými kompromisy.
Nemyslím, že každý má to štěstí, že se dva tak ideálně doplňují, že kompromisy netřeba.
Patrnerský vztah a děti jsou prostě záležitosti omezující. Na druhé straně obohacují, ale není to tak úplně zadarmo.
 chikamichi 


Re:  

(25.8.2009 11:57:31)
sex je podlě mě důležitá součást partnerského vztahu, asi bych ze vztahu odešla, když by nefungoval sex, milování dvou lidí nekončí tím, že už nechtějí děti...to by se nevyráběla antikoncepce
 sarmi 


Re:  

(25.8.2009 12:15:31)
odesla by si ze vztahu (z manzelstvi?) se tremi detmi, kdyby nefungoval sex? je to az takova priorita?
 adelaide k. 


Re:  

(25.8.2009 12:24:54)
sarmi, jak dlouho myslíš že je udržitelný vztah, kde jeden trvale odmítá sex?
 Libuše H. 


Re:  

(25.8.2009 12:53:12)
neodešla, pokud by neměla za kým nebo kam... Tak to je. Když se člověk dostane do situací, u kterých je přesvědčen, že by nějak jednal... jedná pak naprosto jinak. Emoce a celá situace naše chování mění.
 sarmi 


Re:  

(25.8.2009 12:57:56)
dovedu si predstavit, ze se tremi detmi se opousti partner gambler, alkoholik, nasilnik... ale pokud vse ostatni funguje a jediny problem je v sexu, pak je to mozna trochu problem, ale da se resit - dohodou mezi manzely, psychologickou/ sexuologickou poradnou apod.
ale mozna se pletu, my se s manzelem nastesti shodneme v tom, ze energii, kterou jsme meli pro sebe pred detmi, jsme s jejich narozenim vlozili do pece o ne a proto chapeme, kdyz nema jeden z nas zrovna chut...(ale v celibatu nezijeme :-)
 Libuše H. 


Re:  

(25.8.2009 13:06:02)
ano, alkoholik, násilník, gambler nebo vše dohromady by se dokonce i s třemi dětmi měl opustit. A to, i kdyby měla jít žena do ženského domova, s tím souhlasím. Tahle situace je ale "pouze" o sexu (tím to absolutně nezlehčuji!!!!)Pro mě samotnou je sex taky jedním z těch důležitých věcí a měl by klapat.
 Gabii 


Re:  

(25.8.2009 21:13:38)
Právě, že to NENÍ "jenom" sex. Když jedna strana sex odmítá, ta druhá se cítí opomíjená, nemilovaná, nepřitažlivá a nepřijímaná... Většina manželství se rozvádí právě kvůli tomu: že si jedenm z partnerů připadá nemilovaný.
 kili 
  • 

Re:  

(25.8.2009 21:19:06)
nejsme v sexuologii vzdělán, nicméně trefná mi přišla
takováto poučka jednoho sexuologa : Tak často, jak nutno a tak málo, jak možno.
 Ivana 
  • 

také to tak cítím 

(25.8.2009 21:56:07)
já to cítím také tak. I když jsem člověk, který má sex rád, tak pro mě teď není prioritou. Někdy to vyjde, jindy prostě ne. Ale stresovat se, jako tomu bylo dřív, že nemám sex, když ho chci - to fakt ne. Často se naše touhy s manželem prostě nepotkají. Žádný den jsme si neurčili. Sex je důležitý, ale ne nejdůležitější. Rozhodně si nemyslím, že by na tom mělo naše manželství skončit. V manželství jsme měli dobré i špatné časy. Naše krize sex rozhodně nevyřešil - i když by to bylo snadné řešení. Chtělo to trochu víc - akceptovat jeden druhého takový jaký je i s tím, co to do života přináší. Snad už to trochu chápeme. Že by si manžel našel milenku... Mám ho sice moc ráda, ale určitě bych se z toho nevěšela - bohužel může stát (a každému).
 mari 
  • 

Re:  

(29.8.2009 1:45:54)
Klidně třeba až do smrti jednoho z nich. Není to vždy naschvál.
Přázelit se taky nepřestanete s někým, kdo s váma tři měsíce nebo taky 3 roky nemohl/nešel na kafe.
 chikamichi 


Re:  

(26.8.2009 13:09:42)
- asi bych neměla tři děti s partnerem se kterým si nerozumím v sexu
- člověk žije sexuálním životem do pozdního věku /tedy pokud chce/ tak když ve třiceti zjistím, že mi to s partnerem nejde, tak budu do "70" abstinovat a to samé čekat od něj? nebo se odsoudím k jeho nebo svým nevěrám? se všemi riziki co nevěry přináší...stejně to jednou dopadne, že když si dva lidé sexuálně nerozumí najde se někdo kdo jim do vztahu vstoupí...nebo ne?
 chikamichi 


Re:  

(26.8.2009 13:10:37)
pardon~;)
 mari 
  • 

Re:  

(29.8.2009 1:51:20)
Pokud seš otrokem svého těla a ono ovládá Tebe, ne Ty je, tak potom ano.
No, já mám spíš pocit, že sexuální apetit není nikdy u 2 lidí stejný, vždycky jeden víc a jeden míň. Ten, pro koho je sex důležitý míň, častěji upřednostní jiné věci.
Já si např. leckdy radši dočtu napínavou knížku, a není mi v tom bráněno. U Tebe je to evidentně naopak. Ale já si nehledala chlapa primárně na sex, ten se u normálních lidí, kteří umí komunikovat, poddá vždycky, ale někoho, koho se nemusím bát nechat samotnýho doma, rozhodovat i za mě, vyřizovat, udělat, opečovat, zařídit a kdo má blízké hodnoty, postoje a skutky mně samotné. A to je pro mě víc než jestli si tak strašně padnem v sexu. Protože máme vztah, máme se rádi, tak si prostě vzájemně vyhovíme.
 Kačkač 


Re:  

(31.8.2009 22:47:40)
sami, já bych si buď našla "náhradní program" nebo bych odešla - sex je ve vztahu důležitý - říká : pořád o tebe stojím, pořád jsme partneři! Naštěstí to řešit nemusím.
 mari 
  • 

Re:  

(29.8.2009 1:43:46)
A čím bys argumentovala před 100 lety?
Antikoncepce je dobrý business vyhovující těm, co nechtějí nést odpovědnost za své konání.
Láska dvou lidí nekončí, a nezačíná, tím, že spolu mají nebo nemají sex.
 roni. 


Re: To je hruza... 

(25.8.2009 11:58:50)
My mame nieco podobne,nechut je z mojej strany, manzel by chcel skoro stale...casto citim,ze mi chyba aj impulz z jeho strany...myslim romanticky. uz som mu parkrat vravela, ze som unavena, nemam na to pomyslenie, ze preco mi nepomoze. ze moze zapalit sviecky, otvorit vinko, pustit hudba, namasirovat ma. proste aby som sa uvolnila a hodila do nalady....este sa to nestalo....v tomto su chlapi natvrdli.myslia si, ze povedia SEX a zenska je hned ready a ma na to chut tiez.Ale ako pise jedna mamina vyssie, u nas tiez hodne pomaha tulkanie, hladkanie, mazlenie, pusinkovanie-pomaha v tom zmysle, ze sa manzel neciti taky odstrceny. snazim sa mu davat inak naavo, ze ho milujem, len ze proste na sex akosi nezbyva sil ani chute, ze musi byt trpezlivy. a zatial to akosi funguje....nas interval je cca 1x-2x do mesiaca....je to bieda, ale nutit sa nechcem, to je cesta nikam. nezostava mi len dufat, ze sa to zlepsi a manzel nezacne hladat inde.
 adelaide k. 


Re: To je hruza... 

(25.8.2009 12:07:22)
Roni a mluvíte o tom spolu? A co na to jít naopak, zapálit svíčky sama... ?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: To je hruza... 

(26.8.2009 17:13:46)
Mám podobný pocit... a trochu mne to děsí. Podle mého názoru si takový odmítaný chlap logicky musí připadat jako trubec, který splnil svou reprodukční funkci a nyní je dobrý už jen k tomu, aby rodinu hmotně zabezpečil (v tomhle punktu to má lepší než trubec, ten je nemilosrdně vyhozený na mráz). ~;)
 MartinaNov (dva rošťáci 


Manželské povinnosti 

(25.8.2009 12:17:50)
tak já si tímhle paradoxně prošla ještě přes svatbou a dlouho před dětmi... Prostě najednou jsem neměla chuť na sex. Svého snoubence jsem velmi milovala, akorát jsem zrovna neměla potřebu pohlavního styku. Chtěla jsem jen mazlit a hladit.... jenomže to samozřejmě směřovalo i k samotnému aktu.
Taky jsem hledala omluvy-výmluvy, děsila se večera, kdy jsme "šli spát", s tím, jak jej zase budu odpálkovávat.
My jsme to přežili proto, že jsme o tom hodně mluvili. Vysvětlila jsem miláčkovi, že jej stále velmi miluji, akorát to prostě z nějakého i pro mně nepochopitelného důvodu, nechci. Ať mě chvilku nechá, že přece nechce, abych mu jenom "podržela".
Můj drahý to pochopil a za pár týdnů to bylo zase v pohodě.
Kupodivu, po šestinedělí jsme se těšili oba, i když jsou fofry (dvě dětičky, manželova náročná práce + druhá náročná práce + dokončení VŠ studia), vždycky se jeden z nás zeptá: "bude večer sex??" a druhý se svobodně rozhodne, zda má čas, chuť, sílu...
Zkrátka, není každý den posvícení, vám bych radila, abyste se nemilovali "postaru", zásadně doma, když dětičky spí atd.
Co takhle dětičky vnutit příbuzným, klidně jen na pár hodin a zainvestovat do nějakého hezkého pokoje v hotýlku a zahrát si na to, jaké to bylo kdysi, za bezdětna... Prostě udělat si rande se vším všudy - nezávazně.
Anebo vzít deku a vypadnout někde do přírody.... prostě zbavit se té rutiny, zakázat si myšlenky na děti, binec doma a nedodělané úkoly... Třeba si jenom potřebujete uvědomit, že jste taky žena, nejen matka, manželka a stroj na zvládání domácnosti.
I lásku a sexuální vztah je třeba udržovat, jinak vám ten váš fakt pláchne za jinou, ochotnější. Zvláště, když ty výmluvy budou trvat moc dlouho...

 Šešule 


Co z toho ten chlap může mít? 

(25.8.2009 12:33:58)
Co může chlap mít ze sexu, kdy žena jen podrží, aby měla pokoj? Kdybychom souložili a já věděla, že to partner dělá jen proto, aby měl chvíli klid, tak to bych nechtěla radši nic a řešila bych si to alternativně.
Osobně nedokážu předstírat, i kdybych chtěla. Nedokážu předstírat touhu, vzrušení, orgasmus. Párkrát jsem se zkoušela přemoct, když jsem zrovna vůbec neměla chuť, ale muž to poznal a nakonec stejně nic nebylo. Sex s "gumovou pannou" asi nic moc :-)
 Libuše H. 


Já vás chápu 

(25.8.2009 12:37:45)
Dobrý den všem,

já vás maminky naprosto chápu. Po celodenní dřině okolo domácnosti, dětí a nakonec i toho manžela (přiznejme si, že manžel je kolikrát další dítě do rodiny :-)) Když nepomáhá manželovi vysvětlit, co a jak se cítíte, zbyde zase vše jen na vás a to se odráží také ve "večerních radovánkách". Jak získat chuť na večer - je asi těžké radit. Ale jak si kapánek ulehčit ten denní maraton, tak tady bych jednu radu měla. Takto to řeším já: jen náhoda mě dovedla k inzerátu, kde paní v domácnosti nabízí pomoc s úklidem a žehlením. Po domluvě jsme si plácly. Paní chodí pravidelně v pátek (aby bylo na víkend uklizeno, nebo alespoň čisto:-)), vysaje, utře prach, vydrhne koupelnu i záchod a ještě mi vyžehlí věci, které odkládám nebo nestíhám vyžehlit sama. Většinou ji nechávám doma samotnou, abych se jí nepletla do práce :-)Chce to ale důvěru, to chápu. To celé ji trvá tak 3 hodiny. A co se týče peněz, mi není absolutně líto. Ty tři hodiny mám volno, vše je pak uklizené a paní dostane za tuto práci 300,- Kč. Ty tři stovky si vždy nějak ušetřím. Když nechci aby chodila (dovolená apd...) pak se jen domluvíme na další týden. Věřte mi, je to opravdu velká pomoc.
Držím vám všem palce a přeju hodně pevné nervy.
 vzteklina 
  • 

Re: Já vás chápu 

(25.8.2009 13:07:03)
Třistovky za tři hodiny? Kde bydlíte, Libuše? V Etiopii?
 Libuše H. 


Re: Já vás chápu 

(25.8.2009 13:08:45)
V Praze.
 Libuše H. 


Re: Já vás chápu 

(25.8.2009 13:15:31)
Pokud máte odvahu jako já, nehledejte paní na úklid přes agentury, ale napřímo. Agentury většinou chtějí okolo 150,- Kč na hodinu( já mám paní za 100,- Kč na hodinu - a v Etiopii opravdu nežiju (tam by se mně to zdálo předražené a hlavně by tam asi nebylo co uklízet :-))
 mari 
  • 

Re: Já vás chápu 

(29.8.2009 1:57:28)
Má to logiku, ale já bych neměla tu důvěru. Zas je mi žinantní koukat jí přes rameno, co a jak dělá, že. Ovšem mě se na tom nejvíc příčí ta ztráta soukromí a představa, že mi nějaká cizí osoba žehlí kalhotky, tak teda BRR. Žehlit moje oblečení může jen manžel nebo blízké ženy z mého příbuzenstva, s nimiž mám dobrý vztah (tato varianta kromě přežehleného zapomenutého trička vlastně ještě nikdy nenastala) nebo se prostě nevyžehlí (což ale nejde u všeho).
 Nikki3012 


Znám ... 

(25.8.2009 14:13:03)
Elis, to znám! U nás to bylo hodně podobné. Máme 2 malé dětičky (3 a 1,5 roku), vysněný rodinný domeček, manža v práci do večera. Manža může sexovat kdekoliv kdykoliv :-) ... já večer padala únavou, na sex ani pomyšlení. Většinou jsem se přemluvila a min. 1x týdně sex byl, aby byl klid,jak píšeš...
Nějak postupem času, jsem naznala, že se nemá cenu pořád honit, vždyť dětičky si taky už pohrají samy, nevyžehlené prádlo neuteče, zem když se zamete, tak to taky do zítřka ještě vydrží ... prostě, třeba 2x do týdne, když dětičky po obědě usnou, si uvařím kafčko, zakousnu dobrůtku, přečtu si v klidu noviny, hupsu do bazénu, zkrátka si tu dobu, kdy "andílci" chrupkají, užiju po svém. Práci za mě sice nikdo neudělá, ale taky jí nenarostou nožičky a neuteče. A když si tak polebedím, nejsem večer tak utahaná a i do sexíku se nutit nemusím. Taky se po něm pěkně zformuje postava po porodu (vlastní zkušenost :-) ), takže to lze brát, jako že si jdeš zacvičit :-)). Ne vážně ... držím pěsti, ať krizi překonáte a vše je u vás zase v pohodě!!!
 Ivuška 
  • 

Re: Znám ... 

(25.8.2009 15:02:54)
Já bych ráda něco napsala autorce a těm ženám, které na sex chuť nemají.

U nás to bylo vždy tak, že víc sexu potřeboval manžel. Občas jsem mu vyhověla a taky mě se chtělo docela dost. Neměli jsme problém. Když jsem byla po druhém dítěti, tak mě manžel nechal být. No mě te vyhovovalo. Byla jsem unavená a neměla jsem na sex chuť. Když to bylo půl roku, bylo mi to divné. Sama jsem přišla s návrhem na sex. Manžel je teď dost unavený z práce atd. a nechce. Buďte rády, že o vás mužský stojej a prostě jim občas vyhovte. Já se teď cítím hnusná, tlustá a nemožná. Říká se, že sex ve vztahu není důležitý, dokavaď vše klape.
 Matej 
  • 

Z pohledu chlapa 

(25.8.2009 15:23:11)
Taky jsme si s přítelkyní prošli podobné období, i když ne kvůli dětem,ale kvůli antikoncepci, která doslova vysála z přítelkyně jakoukoliv chuť na sex a kdy se naše frekvence milování pohybovala 1x za měsíc nebo měsíc a půl, a to skutečně nepřeháním.

Pro chlapa je to samozřejmě frustrující, ale stejně tak i pro samotnou ženskou. Důležité je o tom mluvit. Ne stylem že já to chci a já nemám náladu a nemůžu, ale prostě se ujišťovat že skutečně jeden druhého milujeme a vyjasnit si důvody, proč to je.

Pokud je chlap rozumný, tka to pochopí a nějakou dobu to vydrží a vystačí si sám. Ale je potřeba o tom mluvit a řešit to a nezůstat na mrtvém bodě.
 Ivana 
  • 

Re: Z pohledu chlapa 

(25.8.2009 20:55:40)
Matěji,
to je dost rozumný názor. Já bych jen přidala, že si i žena vystačí nějakou dobu sama. Proto si myslím, že se není třeba obávat, že by si protějšek hned hledal milenku/milence.
K článku: Dost mě zaráží, že nějaký muž v šestinedělí "stříhá metr" - samozřejmě obrazně řečeno. Nicméně to znamená, že první den sedmého týdne bude připraven v plné polní a bude něco vyžadovat. To mi přijde dost drsné... Podle mě to vyvolá spíš odpor k čemukoliv dalšímu. Jak zde někdo navrhoval - vydržet to a ono se to srovná - s tím bych nesouhlasila, já si spíš myslím, že to může být ještě horší.
 Kristýna 
  • 

Je otázka, co manžel chce 

(25.8.2009 15:23:20)
Tak je otázka, jestli se chce manžel milovat nebo chce jen "podržet". Pokud jen to druhé, tak si může pomoct sám nebo mu můžete pomoct i vy, nemusí vás vydírat. Pokud se chce milovat, bude muset bohužel počkat, to nelze vynutit. Osobně moc nechápu nucení do sexu, pokud není protějšek naladěn. Je to jen o "podržení" a to ho snad nemůže ani bavit.
 mari 
  • 

Re: Je otázka, co manžel chce 

(29.8.2009 2:02:03)
Velice rozumný názor. Normálního chlapa to fakt ani neba. Já bych někdy i hodně chtěla, ale tělo na to nemá náladu. Snažím se sama od sebe, jak můžu - stejně to pozná a nic nechce, když je to se mnou o ničem. Radši vyčká, až se změní - já nevím, asi nejen okolnosti ale i hormonální hladina, a pak si to teda užije. A ten rozdíl mu stojí za to vyčkat. (Čímž se nevylučuje podpora domácími pracemi nebo naladěním atp., ale někdy to nemá žádný efekt pro daný den, ale zůstane to jako předehra na někdy příště)
 Dana 
  • 

Teď už jsme v pohodě 

(25.8.2009 19:42:00)
U nás to bylo podobně.Máme stejný věkový rozdíl mezi dětmi.Manžel odcházel do práce,když ještě spaly a přicházel,když už večer usnuly.
Zlom nastal ve chvíli,když jsem se vrátila do práce.Předtím jsem přece byla celý den doma,tak očekával,že bude doma navařeno,naklizeno...a ještě večer plná síly a elánu s ním budu do noci laškovat v posteli.Haha
Teď už jsou děti větší,takže i samostatnější.Neočekává ode mne,že bude doma pořád naklizeno,navařeno,napečeno,přece chodím do práce(jak jsou ti chlapi v tomhle divní,že si myslí,když je ženská na mateřské,tak že se snad nudí).Začala jsem chodit cvičit,zpevnila se mi postava a zase mám chuť na sex a užívame si to jako "za mlada".
 Baba Jaga 


Re: Teď už jsme v pohodě 

(25.8.2009 20:09:12)
Tak presne tohle je u nas kamen urazu. Manzel ocekava, ze bude naklizeno, navareno, deti spokojene a ja svolna k radovankam. Jenze deti jsou ted ve veku, kdy se neustale neceho domahaji a pokud to nedostanou, tak vydrzi treba pul hodiny jecet, coz vycerpava psychicky, navic delaji strasny bordel, takze sotva stiham uklizet. A manzel pak prijde domu, uvareno, relativne uklizeno, ale on si stejne musi najit neco, do ceho by si rypl, naprilad neni uklizena lednicka, nebo jsou venku pohazene hracky, nebo proste neco, doda, ze kdyz jsem cely den doma, tak bych se mohla aspon obcas zvednout od pocitace a neco delat {ha ha, pocitac zapinam kdyz jsou deti pres obed na hodinu v posteli} a ja pak po tehle blbejch recech nemam na sex naladu. Navic on protivne dorazi, neda mi chvilku pokoj, porad nejake narazky, rve ze mne obleceni, a tak, a proste se mi cim dal vic zprotivuje.
 marketa,2 
  • 

Re: Teď už jsme v pohodě 

(26.8.2009 4:02:09)
Uplne to same u nas co cely den delas?bla bla bla a ten sex kdyz neni (on by chtel kazdy den) tak se jakoby urazi a pro me je ten sex uz zprotiveny takze u nas jak u vas nejsi sama
 helena + veverčátka 


Re: Teď už jsme v pohodě 

(26.8.2009 7:50:07)
Nechat ho s dětmi alespoň dva dny doma samotné a pak přijít a kritizovat, co nemají uděláno. A odejít ráno před probuzením nebo nejlépe den předem, aby si zažil dva vstávací dny s dětmi. Pak uvidí. Ono se to těžko posuzuje.
Můj manža je v tomhle fajn, ale asi bych kvůli tomu oželela i kojení, kdyby takhle prudil, a na dva dny nasadila UM. Pak by videl. Kdo si to nevyzkouší, ten prostě těžko chápe.
 arantxa 


u nás se sex stal platidlem  

(25.8.2009 20:47:57)
Taky jsem po porodu ztratila uplne chut na sex. Víc jak pul roku manzel toleroval sex jednou za 14 dni nebo za mesic, ale pak zacal sex menit za ruzne cinnosti nebo nakupy. Kdyz chci, aby vytrel podlahu, tak musi byt sex. Pokud chci opravit radio, tak musi byt sex dvakrat nebo pokud chci koupit nove boty apod. Toto jeho chovani mi uplne znechutilo tento akt lasky s nim natolik, ze jsem po milovani brecela a citila se jako " znasilnena".
Ted dva roky od porodu si opet uzivam milovani bohuzel vsak se svym milencem, ktery se jednou za mesic nebo dva objevi u nas ve meste a snazim se, co nejmene veci pozadovat od sveho manzela, aby si zase nevynucoval sex.
 Ivana 
  • 

Re: u nás se sex stal platidlem  

(25.8.2009 21:17:48)
Vůbec se Ti nedivím, že sis našla milence. To je fakt síla, jak to tvůj manžel vymyslel. To se mu opravdu "vyplatilo". Doufám, že si to nějaký sexuchtivý chlap přečte a uvidí, co si může přivodit. Upřímně - já některé muže vůbec nechápu. Co si vůbec myslí? Přijde mi to celkem sobecké. Prostě, když žena nemá chuť a sex odmítá, tak si ho prostě nemůžou vynucovat. Možná, kdyby nám nabídli nějaký sex, který by stál za to a třeba by udělali spíš něco pro nás než jenom chtít ukojit sami sebe, snad by to někdy i zafungovalo. Na druhou stranu, já si nedokážu vůbec představit, že by mě někdo k něčemu takovému vůbec donutil. Zrovna v období po narození dítěte .... to jsem spíš očekávala, že manžel uvaří guláš, uklidí apod - samozřejmě bez nároku na odměnu. No nic, prostě mě to naprosto šokovalo, co je možné.
Tak hodně štěstí :-)
 Gabii 


Re: u nás se sex stal platidlem  

(25.8.2009 21:25:37)
Tak to bych asi podlahu vytírala sama a rádio vzala do opravny. ~o~ U čtení mě napadla kacířská myšlenka, že bych mohla muži doma říkat: "zdají se ti podlahy špinavé? To proto, že jsme už dva měsíce neměli sex a na podlahy nemám náladu. Umyj si je sám, když nesouložíš." Sexu se sice tak jako tak nedočkám, ale aspoň nebudu muset mýt podlahy... ~g~
 jitulena 


Re: u nás se sex stal platidlem  

(26.8.2009 9:59:40)
~:-D
 Jana 
  • 

Znásilněná 

(27.8.2009 7:23:01)
Jen ve mně toto přirovnání vyvolalo pocit,který jsem měla po porodu druhého dítěte.Padala jsem únavou.Protože jsme spláceli byt,tak měl manžel ještě vedlejší pracovní činnost,takže jezdil domů pozdě v noci,kdy já už spala.Pak mě osouložil ve spánku.Samozřejmě jsem se probrala.Ale pak se to vlastně stalo pravidlem,že jsem předstírala,že spím a jako se probrala až při orgasmu.Po čase jsem mu to řekla,že jsem nespala,kupodivu se mi to naopak líbilo a byla jsem při tom hodně vzrušená.Ale poprvé jsem si opravdu připadala jak "znásilněná".
Je to už hodně let zpátky a nyní je vše ok(milujeme se krásně,dlouze i krátce,na všechny možné způsoby) a máme se stále moc rádi.Tenkrát to bylo pro nás pro oba hodně náročné období,ale zvládli jsme to.
 Julka 
  • 

je to opravdu únavou? 

(25.8.2009 23:38:09)
Mám to podobně jako autorka. Ale začalo to už před dětmi, kdy jsem začala mít menší potřebu sexu než přítel (nyní manžel). Zezačátku jsem to nemusela mít každý den jako on (teď nepředstavitelné :-), postupně jsme se dostali na frekvenci jednou týdně, což je ještě lepší varianta. Manžela to štvalo hlavně dříve, hodně jsme to probírali, teď si asi zvykl. Určitě ale vím, že to není únavou, ale stereotypem. Prostě už jsme spolu dlouho a vztah už není tak žhavý jako dřív. Občas máme žhavější období - pomůže něco absolutně neobvyklého - např. v zimě vana, vínko. Nebo jsme vyrazili sami na víkend do Rakouska. Jak tu někdo na diskuzi psal - něco jiného než manželská postel. V té mě veškeré erotické nálady opouštějí (naposledy, když jsme byli v nejlepším, vzbudil se roční syn, stoupl si v postýlce a začal volat "táta, táta" :-)) Takže asi toto bych radila. Zatím držte neděle. Může se to zlepšit tím, že jak vám porostou děti, můžete vyrážet na různé dovolené a víkendy (i s nimi), měnit prostředí, unikat ze stereotypu. Aspoň tak je to u nás.
 Gabii 


Re: je to opravdu únavou? 

(26.8.2009 2:18:19)
No, to tedy nevím... my na dovolených abstinujeme spolehlivě vždycky... takže asi ani ta změna prostředí nemusí každého povzbudit.
 poissie 
  • 

zkuste to jinak 

(26.8.2009 10:24:06)
až teprve když jsou druhé dceři dva roky, nekojím a skoro celou noc spím, jsem si začala sex pořádně užívat. Do té doby to nebylo nic moc - myslím hlavně tou únavou - nikdy jsem ale na sex nepřistupovala jen pro klid v rodině, vždycky když měl manžel náladu a já ne - tak jsem to přehrála na nekoitální techniky - orální sex nezabere tolik času a energie a je docela bezva - on potom hned usne a je pokoj :-)) :-)) :-)
 Flanker 
  • 

Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 11:56:29)
Dovolím si přidat svůj názor a hlavně vlastní zkušenost. Když jsem si včera přečetl článek a hlavně reakce, zůstal jsem jenom koukat a zbytek dne jsem nemluvil... podržet, za odměnu, zkusit to překousnout...U nás: Na první pohled šťastná rodinka, já zajímavou práci, dvě auta, pes, baráček, jedno tříleté dítě, druhé se narodí za měsíc... prostě pohádka. Jak pro koho. U nás jsem myslím jenom já kdo má problém a snaží se ho nějak řešit. Ta úplně první chyba se stala, když jsme se pokoušeli o prvního potomka a protože to nějak nešlo, najednou se ze společných intimních chvil stal závod o oplodnění. Bez čehokoliv jiného s jediným jasným cílem. Po narození bylo vše naruby a problémy jenom přetrvávaly a my už je nedokázaly řešit. Jak to šlo, začal jsem se o malého už od miminka starat, hlídat když šla manželka někam ven, prostě fungovat jako normální táta a manžel. Z rozumu jsme se rozhodly pořídit malému sourozence a to se podařilo hned na třetí pokus. Od té doby, jako bych svou biologickou úlohu splnil, manželka odmítá jakékoliv intimnosti, ne tedy jenom sex, ale i mazlení, něžnosti a prostě všechno. Po těch dlouhých měsících slyším na svou adresu pouze uštěpačné poznámky a sebevědomí se blíží nule. Snažím se doma pomáhat jak to jde a prakticky není problém a i to tak probíhá, že když přijdu z práce domů (dělám denně tak jedenáct hodin), převezmu kompletně péči o kluka a domáctnost. Manželka si s klidem může lehnout na gauč a pokud sama nechce, tak se z něj ani zvednout. Rezignoval jsem na všechny své koníčky, známé apod. a všechen čas dělím mezi práci a rodinu. Snažím se co nejvíce ulehčit, ale mám pocit, že čím déle to trvá, tím větší propast se mezi námi tvoří... Žijeme vedle sebe, ale ne spolu a já cítím ten rozdíl. Všude čtu, jak jsou chlapi sobecčtí, jak by se měli zapojit do domácnosti apod. O nic jiného se nesnažím a stále doufám, že si mě žena zase začne vážit. Ten pocit teď nemám. Vím že se stalo něco, co se úplně vymklo kontrole a děsím se toho co se stane, až přijde na svět druhé dítě. Snažím se o tom mluvit, ale ona nechce, chci vědět proč jsem ji doslova ze dne na den přestal zajímat jako muž a intimní partner. Už nenaléhám, rezignoval jsem a stěží se zmůžu alespoň na falešné úsměvy jak jsem šťastný, protože když jsme přeci taková hezká rodinka, tak se to tak nějak očekává, ne? Chybí mi ne sex, ale chvíle, kdy jsme si nejblíže, kdy se jeden na sto procent věnujeme druhému a kdy máme čas jeden pro druhého. Nazývejte to každý jak chcete... jak tohle celé dopadne? V lepším případě rezignací toho druhého na život, protože i když se stále mluví o tom, jak na sexu vztah nestojí, v případě že není na sebe problémy nenechají příliš dlouho čekat, spíš se jenom prohlubují... Přál bych Vám všem, aby jste znovu našli ve svých partnerech to, proč jste vlastně spolu a zase si sebe vážili. Základem všeho je asi komunikace, bez které nejde vůbec nic, jak jsem sám poznal.... Hezký den
 Gabii 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 12:17:22)
Flankere, nejsem chlap, ale myslím, žes to popsal tak dokonale, až mi z toho běhá mráz po zádech. Řešení nemám (sama bych nějaké potřebovala znát), ale moc držím palce, ať se vám nějak podaří se z toho dostat.
 Brebina, E+M 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 12:55:23)
Tak to jste teda výjimka, že převezmete péči o syna a domácnost, jen co dorazíte domů.
Když je vaše paní v očekávání, může to být hormonama, že nemá zájem absolutně o nic - natož o vás. Každé těhotenství je jiné a pokaždé žena cítí něco jiného...
Snad se to po porodu upraví.

Já také nemám zájem o muže, max. tak jednou týdně, je to ale tím, že když už na to chuť mám, tak se zaručeně probudí jedno z našich 3 letých dvojčat a je po sexu nebo jsem večer tak unavená, že už se mi nic nechce - děti chodí spát mezi 9-10 večer a to odpadám s nimi.
Manžel občas pomůže, ale na vše jsem většinou sama a je to dost vyčerpávající, když po baráku chodí dvě ječící děti, kterou se neustále o něco tlučou a perou~a~
Také nemáme pro sebe ložnici, což si myslím, že by vedlo k častější chuti, spíme zatím s dětmi - no tedy, já spím s dětmi a manžel na gauči v obýváku nebo v pokoji v podkroví - už se moc těším, až budeme mít podkroví dokončené a děti budou ve svém pokojíčku - ve společném pokoji vážně nám chuť na sex~f~
 Brebina, E+M 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 12:57:10)
nepřichází
 chikamichi 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 13:01:07)
Flankere máte měsíc před porodem, tak to je vše skutečně jinak a nic bych z toho nevyvozovala.Musíš počkat...

 Vílenka 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 13:38:49)
Ono to je hezky napsané, ale přesto - jedenáct hodin denně v práci - kolik pak zbývá času na tu pomoc v domácnosti? Těhotná manželka po celém dni s tříletým prckem na gauči? Je na tom něco divného? A opustil jste všechny známé a zanechal koníčků? Vždyť se z vás stal někdo úplně jiný, než jste pro svou ženu býval... A jste finančně zajištěni? Pak myslím, že nemusíte v domácnosti všechno ztrhat - zaplaťte si pomoc...
 Flanker 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 13:58:13)
Ano, finančně zajištěni jsme, ale nějaké velké rezervy najsou... Jedenáct hodin v práci jsem, právě kvůli rodině jsem si upravil pracovní dobu tak, že jsem v kanceláři každý den od pěti hodin ráno (to znamená budíček před půl pátou) a domů dorážím ve čtyři, jenom občas déle. Víkendy jsem doma. Nic neyvozuji, vlastně ani nevím co mám dělat, prostě žiju ze dne na den... a funguju.
 Myšutka* 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 14:08:39)
Neboj, po porodu bude líp. Já jsem poslední měsíce taky neměla na sex ani pomyšlení a u druhého dítěte jsem měla problém i s jakýmkoliv fyzickým kontaktem. Prostě mi to vadilo, doslova mne to bolelo i když mne manžel třeb ajenom pohladil po vlasech. Jenom od dcerky jsem to snesla. CCa půl roku po porodu už bylo líp.
Hlavně si to neber osobně. Ale spíš si aspoň jednou za čas jdi užít. Jestli má tvá žena jenom trochu rozum, tak to pochopí.
 Flanker 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 14:15:42)
Ještě pro pochopení... ač to tak možná vyznělo, nestěžuji si, jenom jsem se chtěl podělit o vlastní zkušenost a ukázat, že ne všude je všechno stejné a že věci nejsou jenom černobílé...
 Autorka 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 20:04:05)
Flankere a vůbec všichni čtenáři a diskuze,
děkuji vám za názory a zkušenosti, moc si cením vaší upřímnosti, jste skvělí.
Jsem moc ráda i za názory z druhé strany, tedy od mužských. Diskuzi čtu pečlivě a když tak přemýšlím o svém životě a problému s milováním, tak hledám bod zlomu, tedy okamžik, kdy jsme začali mít s mužem problémy. U nás není problém v komunikaci, častokrát debatujeme o našem problému do půlnoci, oba hlavu v dlaních a s rozumem v koncích...
Proč tedy tolik žen ztrácí chuť na milování? Asi to není jen o hormonech, únavě a komunikaci. Problém je možná i v odlišném očekávání toho, co přinese mateřství. Já jsem se zjištěním, že jsem těhotná očekávala od manžela hýčkání, rozmazlování a strašně jsem toužila, aby byl "těhotný" se mnou, chtěla jsem si o miminku povídat celé hodiny, čekala jsem hlazení bříška... a pochopitelně jsem pak musela být zklamaná. Můj manžel se mnou těhotenství absolutně neprožíval. Když to tak vezmu asi ani ještě nechtěl být otcem a v podstatě jsem ho ukecala až souhlasil. Bohužel pro mě. Bohužel pro děti. Bohužel pro nás.... A možná tehdy jsme se začali odcizovat. A po porodu?? Středobodem mého světa se stalo dítě a manžel se cítil odstrčený a propast narůstala. Najednou jsem už manžela na mazlení nepotřebovala, tuhle potřebu lidského tepla mi nahradilo dítě, a pak druhé.
Na obhajobu manžela musím říct, že se jako živitel snaží, jako otec už o kapánek míň, děti pohlídá, ale většinou reptá, že je unavený, v domácnosti ovšem pomáhá na jedničku (úklid, nákupy).
Takže díky diskuzi a i díky vám všem jsem si uvědomila, kde nastal problém - bylo to v očekávání té bombastické změny, která se jmenuje rodičovství. Já se těšila, manžel se bál. Já chtěla víc, on míň. Já jsem volala po jeho sdílení mého "těhotného světa", on nerozuměl.
Teď se mi třeba podaří něco zlepšit, ale bude to asi běh na dlouho trať.
 mari 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(29.8.2009 2:23:41)
Jo jo, muze to byt i tim. Ja si pamatuju, jak ja kdysi strasne chtela manzela u porodu - jako samozrejmost. On - neexistuje (krev vidi, tak se kaci, co by tam delal ap.)
Pak jsme se shodli, aby tam proste jen byl, ze si vezmu jeste dulu - na ty odborne zalezitosti, ze se na nic nemusi divat, ale bude tam zajistovat me potreby stejne jako doma a drzet me za ruku, kdyz/jestli budu vubec chtit. On mel takovy ten postoj, ze nemocnice = nejlepsi postoj, ja porod nejradeji doma. On veri doktorum vsechno, ja vzdy premyslim, proc mi to vykladaji (casto opravdu blbe) a proc po mne chteji to ci ono (obv. jen pro sve vlastni pohodli a jednoduchost). Pak mela par dost tragickych zazitku jeho matka, lekar v roli pacienta, az nakonec po mnoha dramatech a za nepochopitelnych absurdit na tu peci taky umrela. Takze se to nejak vyvinulo v takovy jakysi kompromis, ktery je pro oba tak nejak akceptovatelny a funguje to dobre.
Mne treba nikdy nenapadlo, ze kdyz rikam, ze chci, aby byl se mnou, az budu rodit, ze on to vnimam jako ze se mi musi koukat mezi nohy a resit technicke veci a co neresim vubec je, kdo striha pupecni snuru - to je mi jedno uplne stejne jako to, jakym zpusobem me pozustali pohrbi, pokud vubec. Taz slova, jina ocekavani.
Ale taky jine vjemy a postoje na zaklade jine vychovy, ale hlavne taky vlastni zkusenosti.
 Dobra1 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(26.8.2009 22:50:53)
Flankere,
pokud s tebou zena nechce mluvit, zkus ji napsat dopis. Mozna nejde ani tak o tebe, jako o ni. Treba si uvedomuje, ze ty sex a neznosti potrebujes, ale vi, ze ted toho neni schopna, boji se, jak v tvych ocich vypada, a proto je ustepacna a sarkasticka. Je to jeji sebevedomi, ktere je na nule. Taky ji rekni a napis, ze pres to vsechno ji milujes, zkus najit financni rezervu na hlidani a udelej si s zenou romanticky vylet, ovsem bez jakychkoliv intimnosti, proste jen tak nekde posedet a pokecat o jinych vecech. Mozna si myslis, ze ji davas dostatecne najevo svou lasku tim, jak se staras, ale nemusi to byt pravda. Mozna potrebuje slyset, ze ji mas rad. Existuje kniha Pet jazyku lasky. Je o tom, jak kazdy vnima projevy lasky jinak a nekdy se muze stat, ze se partneri dlouhodobe miji, aniz by o tom vedeli.
Co se tyka jeji nulove potreby sexu, nekdo to tak proste ma, i kdyz chapu, ze je to pro tebe tezke. Ja se behem tehotenstvi a prvniho roku deti musela vylozene premlouvat, protoze jsem nemela vubec zadnou chut a prakticky nikdy jsem si to neuzivala. Zmenilo se to u tretiho
tehotenstvi, ale po porodu je to zase stejne. V tomhle doporucuju trpelivost a hezky fotky hezkych holek, kdyz to nepujde jinak. Ale chodit za nima rozhodne ne, to si koledujes o uplny rozpad manzelstvi, at uz z kterekoliv strany.
 Flanker 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(27.8.2009 13:36:35)
Dobri,
díky za názor, asi je to tak jak píšete, že jsme se začaly vnímat úplně jinak a při tom se míjíme, ač spolu trávíme každý den... Ono je to tak, že při jedné, řekněme diskuzi jsem pochopil, že v tuhle chvíli je moje pozice jasná a to sice, vydělávat, nosit domů peníze, věnovat se a vychovávat kluka a pracovat na baráčku... bohužel o mě jako člověku tam nepadlo ani slovo. Celé tohle období je docela divné, věřím že se to časem změní, jestli k horšímu nebo lepšímu se ukáže. Hrozně bych zase stál o to pospíchat odpoledne domů protože se tam těším, ne proto že musím... Pravda je, že mluvit o tom nedokážeme. Bavíme se o všech věcěch kolem rodiny, dětí, financi apod., ale jinak ne. Vlastně se o to ani moc nesnažím, myslím si že pokud bych to chtěl řešit stále dokola, bude to jenom horší, to nakonec potvrzují i některé příspěvky. Snažím se jí pomoci tohle těžké období překonat právě tím že funguju, starám se, dělám... Přiznávám, že ani ne rok zpátky by mě nenapadlo, že se budu takhle hrabat ve vlastních pocitech a nevědět jak z toho ven a jak dál... jeden nikdy neví...
 Liška s banem :) 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(27.8.2009 13:46:07)
Flanker, manžel mi také tvrdí, že co máme děti, je pro mne jen peněženkou. Ne že bych ho neměla ráda, ale jsem po celém dni s dětmi tak udřená, že jakmile přijde, přehodím mu děti a na nějaké ťuťuňu není čas a ani energie. Já ne nadarmo se rok počítá od narození Krista - začala s tím jeho matka Marie. Říkávala:"Před narozením Ježíška jsem mohla to a to. Po narození Krista už nic." No a časem se to ujalo a už se to 2000 let používá. :-) My se teď s manželem těšíme až děti trošku odrostou, že je v létě pošleme na tábor a uděláme si společnou malou dovču jen sami dva. Jako za starých časů.
 Grainne 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(27.8.2009 13:46:47)
Flankere, že se vsouvám do tvé diskuse.......
Zjistila jsem, že v určitém období jsme se s manželem nedokázali vzájemně naladit. Cosi mezi námi chybělo. Časem jsme pochopili, že se to stalo, protože tím, že jsme byli tak málo spolu a trpěli jsme tím, jsme se podvědomě tu potřebu být spolu snažili odsunout do pozadí a jakoby ji necítit, uchránit se špatného pocitu z nepřítomnosti toho druhého.
Trvalo to jenom krátce, naštěstí a potom jsme si uvědomili, že je to chyba. Tohle období ještě trvá, situace zatím nepřeje tomu, být víc spolu, ale o to víc mluvíme o budoucnosti, kdy tu potřebu naplníme.

V tu chvíli domov nebyl něčím, kde je něco hrozně důležitého, v tu chvíli byl místem, kde něco zásadního chybí a kam není třeba se až tak vracet. Sama jsem dokonce to místo nenáviděla. Možná stačí pochopit, že na tom, co chybí, právě pracujete a usilujete o to i když si to v tu chvíli neuvědomujete.
 stormer 


Flankere.... 

(27.8.2009 15:39:46)
... mně osobně se během těhotenství a bohužel i nějakou dobu po porodu ůplně změnila osobnost, dokonce skoro o 180 stupňů~d~. A taky jsem si od osmého měsíce připadala jako hrošice a to jsem ani nijak zvlášť nepřibrala. Zkus se prosím obrnit - ještě na nějakou dobu. Ono to porodem bohužel asi neskončí. Však si jistě pamatuješ, jak náročné je šestinedělí... a do toho teď ješte malé dítě, možná má z toho ze všeho manželka i obavy a nechce o tom mluvit proto, že si moc dobře uvědomuje, co všechno už teď děláš a že těžko toho může chtít ještě víc... A jestli si to sama vyčítá, tak tě možná odmítá jako obrannou reakci (jak to popsala Grainne) - ze strachu z nedostání toho po čem toužíme, se znažíme stranit zdroje, abychom nebyli zklamaní. A další poznatek z vlastní zkušenosti: totálně vyčerpaný, stresovaný, příp. provinile se cítící člověk fakt nemá chuť na milování, aspoň teda žena:-).
 Kačkač 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(31.8.2009 23:07:36)
Hezky napsané... přeji ti, aby se to zlepšilo! Jsem taky spíš "odmítačka" - jinak to snad ani nejde, když manžel otravuje 3x denně! Někdy mi vyčítá, že musí pořád škemrat on, štve mě to, protože sex 2x týdně je u nás naprosté minimum, spíš víckrát, ale tím, že je manžel v tomto směru hodně akční, to může působit, jakože ho neustále odmítám. Jinak můj manžel taky chodí do práce - živí nás a navíc, když přijde domů, tak se stará o děti. Jsem mu za to hrozně vděčná, protože strávit celý den s dětma je hrozně únavné - ne fyzicky, ale psychicky je člověk z toho non-stop štěbetání unavený. Řeším to tak, že 2x týdně večer padám na angličtinu, od tohoto roku jsem k tomu přidala ještě jeden večer jógu. Někdy to člověk přijímá jako samozřejmost....mám přece tady právo si odpočinout - ale není to úplně tak....Po tvém příspěvku jsem si uvědomila, že bych mu měla občas říct, že si toho vážím, že to dělá, že vím, že to není samozřejmost.
 Flanker 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(2.9.2009 13:42:09)
Hezky napsané... tady nejde o to kdo je ve vztahu odmítačka, jestli on nebo ona. Spíš důvody proč to tak je. Znovu jsem pročetl celou diskuzi a propadám stále větší beznaději.... Co když je to opravdu tak jak píše většina, najednou se z milování a společných chvil stane jen manželská povinnost? Která se vyplatí v zájmu rodiny nějak přetrpět? jak to, že dva lidé spolu žijící a tolik si blízcí se sobě najednou takhle odcizí? Ano, také si přeji aby to dobře dopadlo, rád bych pro to něco udělal, ale nevím co a nevím jak. Navíc je mi jasné, že minimálně dalšího půl roku, možná déle, nenadělám vůbec nic, nic víc, než se snažit manželce tohle období co nejvíc ulehčit, z pozice manžela, táty, živitele rodiny... Mě je smutno z toho, že vím že se u nás něco děje, ale nevím co a vzájemnou komunikací jsem se to také nedozvěděl. Hrozně rád bych i ze svého pocitu žil v té šťastné rodině, na kterou si tolik hrajeme a získal respekt a zájem manželky o mě jako o člověka. Těžko popisovat pocity a čekat nějaké zaručené rady jak na to. V pár příspěvcích jsem četl, že je to obráceně, prostě kdo si to nezažil, neví... jak dalece to zamává s osobností odmítanécho člověka, sebevědomím a psychikou. Někdy si opravdu připadám jako bych to měl snad napsané na čele a bylo to na mě jasně vidět. Při běžné komunikaci s okolím nebo v mém případě o to horším, při úzkém pracovním vztahu s kolegyní... Nějak se ve všem ztrácím, doma manželka občas dělá jakoby dvosmyslné poznámky, aby mě ale v okamžiku kdy na to začnu reagovat pořádně zchladila, jako že možná za rok, na to zapomeň apod. Je to jako by Vám někdo sypal sůl do otevřené rány a protože to samozřejmě myslí vše ve vtipu, je ještě zle, když se tomu od srdce nezasměji... V souvislosti s narozením druhého dítěte nás čeká docela náročné období, čehož jsem si docela vědom a přemýšlím, jestli se se svým problémem nesvěřit nějakému odborníkovi na psychologii... Děsí mě fakt, že takhle člověk prožije dalších třicet let života.
 Jirka34 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(17.2.2011 10:36:32)
Ahoj Flankere!
Jsem v podobné situaci i když s drobnými rozdíly. Děti už odrostly a manželka pracuje. Také už několik let řeším tento problém a po dívání se na to ze všech možný stran jsem dospěl k jednoduchým základním otázkám. a to: Snažíme se oba? Má mne žena ještě ráda? Po několika diskusích jsem dospěl k závěru, že se manželka naučila žít "sama" a já jsem k tomu přispěl právě snahou, odlehčit jí v domácnosti a s dětma. Dnes chodí domů jen, jako do dalšího zaměstnání a když se chce bavit nebo relaxovat, tak uvažuje pouze za sebe a o zábavě beze mne. Takže jsem byl donucen situací, postavit ji před volbu, že buď v nějaké krátké době přijde na to, jestli má o mne jako o chlapa zájem, nebo jestli chce pouze sponzora, pomoc v domácnosti a hlídače dětí. Nění to jen o sexu. Sám sebe jsem překvapil, že i když jsem hodně náruživý, tak mě víc chybí ty běžné denní projevy náklonosti a něhy, které jsou k vidění třeba na ulici. Milování je jen třešnička na dortu. Snažil jsem se ženě vysvětlit, že když mne přes den bez povšimnutí míjí, tak to fakt večer nedožene tím, že mě "udělá radost" a že se přinutí k akci, aniž by sama měla chuť. Držím Vám pěsti, aŤ se nedostanete tak daleko jako já a situaci zvládnete aktivně a co nejdříve. Já jsem chyboval nejvíce tím, že jsem naivně věřil důvodům, proč to nejde a když to šlo, tak jsem se obelhával, že od toho okamžiku už to bude jenom dobrý. Hezký den!
 Martis,dvojčata kluk/holka 2r. 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(22.2.2010 3:20:30)
Nazdar kolego!Tak to jsem tu tací již dva! Mám doma to samé v bledě modrém podtrženo tím, že mám hned dvě děti "jedním vrhem". Než jsme děti měli, poslouchal jsem pořád, že chce děti, aby se ve chvílích, kdy já se věnuji nějakému nespolečnému koníčku, necítila sama. Poštěstilo se a děti byly hned dvě. Jenže ouha!Dneska na svá slova zcela žena zapomměla a pokud jí je připomenu, tak se celá čertí. Začala si dodělávat VŠ a ted´ ta dvě děcka do toho, babička jen jedna na baterky a tak se automaticky nastavil systém - otec = neplacená paní na hlídání a chůva resp. chybějící babička a vše v jednom.~p~ Začala nesnášet všechny mé koníčky, protože vyžadují trochu času, takže v zájmu rodiny jsem je byl nucen vše omezit na minimum - hlavně i proto,že jsem každý den stržený až pod obraz.Ona studuje, já hlídám kdykoli jede do školy, musím si brát volno v práci a vše pak dohánět ještě tam. Když pak přijdu domů úplně vyfluslý, tak poslouchám, že jí z ničím nepomůžu. ~o~No a ona protože je na všechno sama toho má moc.:-() Přitom snad kromě žehlení ji pomáhám se vším - hlavně tedy samozřejmě s dětmi. Utěšuji se, že až půjde do práce, tak pochopí a ocení můj každodenní maraton a dokonce mě zase začne respektovat a mít znovu ráda,...ale???~d~ No a ted´to hlavní - naše milování??? Zúžilo se na frekvenci tak jednou za 2 měsíce s tím, že slyším, že si připadá jako matrace.~e~ Marně se jí snažím přesvědčit o tom, že za stávajícího maratonu je to to jediné k čemu jsem schopen se ještě dokopat. Ona by si ještě představovala, že za její nevděčně uštěpačné poznámky a neustálé peskování kolem ní budu ještě opisovat a de fakto jí ještě svádět jako by jí bylo 20?!?!~e~ Rád bych, ale už mi na to nezbývají žádné duševní síly a navíc mi to přijde po takovém přístupu z její strany jako doslovné dolejzání a škemrání a je to prostě potupné...Co říci závěrem???? Osobně se domnívám, že je to chyba nás chlapů, že vlivem feminizace názorů ve společnosti si na sebe dobrovolně necháme přesouvat ženské povinnosti abychomse vtělili do rolí vzorných otců a pak se divíme, že namísto chlapa v nás ženské vidí bačkoru. Prostě pro dobrotu na žebrotu!~a~
 Eva 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(22.2.2010 7:56:48)
Řekla bych, že některé věci jsou asi nesdělitelné. U nás se zase diví můj muž, proč v deset večer spím tvrdě jak sysel.
Chodím do práce, starám se o děti (můj muž má jedinou "povinnost" - donést výplatu) a o domácnost. Mám možnost velkou část práce dělat doma, takže mi to přijde normální, že po něm už v těch devět kdy chodí z práce nic nechci.
Ale vadí mi, že třeba o víkendu máme jet na výlet, sraz je v devět před domem a já vstanu v sedm, předvařím oběd, abychom po návratu mohli brzy jíst, nachystám batohy, vypravím děti a manžel se v 8:50 vysouká z postele (snídani mu nosím do postele), obleče a začne nadávat, že ještě nejsem dooblíkaná.
Svoji práci dělám v mezičasech, ve firmě ani nejdu na oběd, abych stíhala, ale manžel chce, abych s ním v devět večer ještě řešila jeho úkoly a pomáhala mu. A je uražený, když mu řeknu, že už nemůžu a jdu spát. Když ho požádám o pomoc já (děláme v příbuzných oborech), tak mu to nikdy nevyjde.

Teď byl čtrnáct dnů doma, neb byl nemocný a do firmy nemohl, aby nenakazil ostatní. A hrozně se divil, že se nezastavím, že mám po návratu z práce druhou šichtu a že "ty děcka pořád něco chtějí". A vůbec se mu nelíbilo, že jsem na něj "vůbec neměla čas". No neměla, mám každý den nalajnovaný do minuty, abych stíhala a nemusela ho otravovat s žádostí o pomoc v domácnosti. Tak snad už aspoň trošku chápe, proč jsem v deset vyřízená a bez špetky sil.
 Lassie66 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(22.2.2010 8:33:46)
Evo, a proč to děláš??? Třeba zrovna tu snídani do postele by ti mohl nosit on...~a~
 Eva 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(22.2.2010 9:11:20)
Lassie, já nemám problém s tím jak fungujeme. Mým problémem je, že manželovi spousta věcí nedochází. Pracujeme oba zhruba stejnou dobu, jenže jemu nedochází, že já mám jiný režim a prostě jsem opravdu večer už unavená (vstávám v 5:15, on v 7:30). A o víkendu vstávám dřív bez problémů, sama se vzbudím a už neusnu, nicméně opět manželovi nedochází, že já vypravím de facto čtyři lidi a ještě předchystám oběd, takže potřebuji skutečně víc času. Vysvětlování je o ničem, jeno se zasměje a řekne "ale nepovídej".

S tou snídaní do postele je to tak, že já už ráno nemůžu spát (mám přispáno o dvě hodiny víc než ve všedná den) a když chystám snídani pro sebe, nechystám ji i jemu. Musím poctivě přiznat, že když jsem nemocná, tak manžel sám od sebe donese snídani mě a pečuje docela hezky (v rámci jeho schopností) a svědomitě.
 adelaide k. 


Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(22.2.2010 9:29:10)
Evo a jak by mu to asi mělo docházet? On NIC nemusí, jak by mohl pochopit jak je člověku který musí furt a všechno?~d~~d~~d~~d~
 Eva 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(22.2.2010 9:52:17)
Víš, já si říkám, že když dokážu pochopit já, že přidje z práce utahaný, tak by mohl on pochopit moji únavu. A že mohl pochpoit, že když já nechávám spát ráno jeho, tak on by mohl nechat spát mě večer.

Stejně tak nevím, co je tak nepochopitelného na tom, že když někdo dvě hodiny lítá jak hadr na holi, tak zpravidla není na vteřinu přesně vypulírovaný u dveří. Podotýkám, že nikdy nechodím nikam pozdě, to zase ne, jenom ráno potřebuji před odchodem víc času, takže vycházím z bytu jako poslední.
 Irča Z.,tři děti 17let,12let a 1 rok 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(16.9.2011 21:08:44)
Jenže ono mu to nedochází,protože mužský myslí jinak než my ženský!!
Pokud to není vyloženě nějaký hajzlík,tak věřte,On to nedělá naschvál......
Stačí napovědět co vlastně chcete a čím by Vám udělal radost.A hlavně v sobě nedusit vztek,ale komunikovat s tím druhým.
 Irča Z.,tři děti 17let,12let a 1 rok 
  • 

Re: Z pohledu dalšího chlapa... 

(16.9.2011 21:02:28)
Moc hezky napsáno,jen škoda,že takhle narovinu si nemůžete popovídat s Vaší ženou.Asi by to chtělo nerezignovat,snažit se hlavně o vzájemnou komunikaci,aby jste věděli navzájem co ten druhý cítí....Třeba by Vás spousta věcí překvapila,jak to cítí Vaše paní.Asi jste hodný a citlivý člověk,ale "BOJUJTE".Nebo bych navštívila nějakou poradnu pro vzahy v místě Vašeho bydliště,můžete i Vy sám.Držím pěstičky,at Vám to zase klape jako dřív,už taky kvůli dětem. :-D
 Maruška, 1 dítě 
  • 

chce to účinou terapii :) 

(26.8.2009 14:26:20)
jednu radu bych tu měla.po porodu ti některé hormony chybí a jiné přebývají, proto by bylo dobré zajít za gynekologem, který ti předepíše vhodnou antikoncepci, obvykle jinou, než jsi byla zvyklá brát, a tím se ti hormony upraví a i na sex se budeš dívat jinak.Věř mi :) a mně taky pomohla ještě jedna věc.Pornografie, teda spíš tvrdší erotika, prostě jsem se na sex navnadila zhlédnutím nějakého hodně eroticky laděného filmu.a za pár týdnů této terapie jsem se začala ze sexu s partnerem zase těšit a moc :)
 mari 
  • 

Re: chce to účinou terapii :) 

(29.8.2009 2:32:34)
Ses normalni? To budes novorotence krmit tim svinstvem?
Ne, nejses normalni. Normalni zenska, kdyz vidi porno, tak ji chut na sex prejde.
Porod je prirozeny proces, telo se vyrovna samo.
Vetsi problemy maji matky s vetsimi umelymi zasahy.
Ony zpusobuji casto take ruzna traumata. Vnitrni bolest, pocit jako znasilnena, panicka hruza z moznosti dalsiho porodu, tedy otehotneni.
 sarmi 


priorix tetra 

(26.8.2009 17:41:58)
prosim o info, jak vase deti snasely toto nehrazene ockovani. behem mesice mame jit na ockovani, puvodne jsem chtela hrazene ockovani pouze proti trojici danych onemocneni (vakcinu trivivac), dnes jsem se od kamaradky dozvedela, ze existuje krome nehrazene vakciny priorix (totez jako hrazena trivivac) jeste priorix tetra, ktera v sobe obsahuje i vakcinu proti nestovicim. nevim, jestli uz to neni prilis velka zatez. puvodne jsem neplanovala maleho zvlast proti nestovicim ockovat, ted nad tim premyslim (bylo by to vsechno jednim vrzem). mame jeste mesic na rozmyslenou.
diky za pripadne reakce!
 _margitka 


Vyhoďte televizi!!! 

(26.8.2009 18:47:48)
Tak koukám, že to mají všichni doma podobně. I nám se po narození syna velmi změnil sexuální život, ačkoliv před jeho narozením jsme ho měli takový, o jakém spousta párů sní. Milování několikrát do týdne, o víkendech i několikrát denně, na různých místech a různě.
Teď jsme unavení z práce a péče o dítě a kolikrát se ani nestihneme obejmout v posteli a už usínáme. Nicméně partner má velký sexuální apetit, takže ani velká únava pro něj často není překážkou a "dal by si říct". Protože jsem v minulosti zažila situaci, kdy jsem měla o hodně staršího partnera, pro kterého sex nebyl prioritou a já tehdy byla neustále nadržená, vím velmi dobře, co to je být odmítnut. Je to příšerné!!! Ponižující, iritující a nemůžete se tomu negativnímu pocitu bránit, protože je to přirozená potřeba, která, když není uspokojena, dostaví se silná frustrace. Snažíte se to chápat ale někde vevnitř to ve vás doutná....
Takže se snažím přemoci co to jen jde a partnerovi vyhovět. Zas tolik úsilí mě to nestojí (průměrná doba pohlavníku styku je, co si budeme namlouvat, obvykle pár minut). A většinou jsem nakonci ráda, že k tomu došlo, protože si to samozřejmě užiju. Jde jen o to přemluvit se. Něco jako návštěva fitka - nechce se mi, ale cvičení mě baví a mám po něm dobrý pocit.

A hlavně - nekoukáme doma na televizi, takže když malý usne, zasedáme ke sklence vína nebo k pozdní malé večeři a povídáme si. Když nemáme chuť si povídat, čteme si, no a nebo se milujeme. Takže šancí je opravdu víc, než kdybychom sledovali VKV, kriminálky Miami či doktory House. Už 2 roky jsme televizi nezapnuli - jen když si chceme pustit DVD pro dobrou náladu.

A nakonec - na mě tedy funguje i ten strašák možné nevěry. Když budu utahaná, vyšťavená a bez nálady, je jasné, že je jen otázka času, než se ten můj zahledí do nějaké svěží, nadšené a usměvavé ženské. Já bych se taky nechtěla doma potkávat s odmítavým chlapem. Proto jsem si taky vybrala nadrženého. :D
 Radka + 2 
  • 

Re: Vyhoďte televizi!!! 

(26.8.2009 19:32:57)
My neřešíme četnost, ale kreativitu :(
Během těhotenství jsme se milovali několikrát denně až do porodu, v šestinedělí - ty jiné způsoby než dovnitř a po šestinedělí zase několikrát denně, tedy spíš nočně.

M. se o děti a domácnost nestaral vůbec, jen mi vždy odborně vysvětlil jak to mám dělat já.

Zní to absurdně, ale mě na tom vadilo jen to, že jsem pak nevyspalá. Noc - kojení - milování - kojení (manžel spánek) - milování - kojení (manžel spánek)mě dovedlo k totálním vyčerpání.

Už dva roky nekojím, ale i tak bych potřebovala spát v noci v kuse. M. vyžaduje kreativní sex, to znamená, že když nepřijdu s něčím novým, urazí se, otočí na bok a není nic, jen je vzteklý a vyčítavý, že se musí doprošovat, abych byla kreativní.

Výsledek je, že máme oba trauma. On že se doprošuje mé kreativity a já, že nejsem schopná být kreativní. Ale fakt už jsem vše vyčerpala :( a já jsem spíš na tu romantiku.
 Markéta, 2 malé děti 
  • 

Re: Vyhoďte televizi!!! 

(29.8.2009 18:23:27)
Tohle je fakt hustý. Sama píšete, že to je absurdní, že vám ta situace nevadila, mě to spíš přijde úplně neuvěřitelný. Manžel asi úplně nedoceňuje, jak vztřícnou duši doma má :-D
 Kačkač 


Re: Vyhoďte televizi!!! 

(31.8.2009 23:09:28)
Naprostý souhlas!
 máta 
  • 

to je depka 

(26.8.2009 20:48:04)
depka depkatá
 stará Marie 


Re: to je depka 

(26.8.2009 21:06:27)
máto, vydrž, bude líp...
 Makče dva kluci 


mluví my z duše 

(26.8.2009 23:31:56)
no jako bych četla sama sebe taky hledám nějaké řešení a nevím kudy kam ani dovča nezabrala...bohužel
 Romča 
  • 

Rada? 

(27.8.2009 9:17:58)
Taky jsem zažila podobné stavy, je to docela nápor na psychiku pro oba. Myslím si, že sex z povinnosti je opravdu jak píše autoraka cesta do pekel. Pro ženu je to vlastně zrada na sobě samé. I když si to nepřizná, někde to stejně zůstane hluboko v paměti. Aspoň já to tak vnímám, že je potřeba najít řešení jinde než podržet, aby byl klid. Inspirací pro mě jsou třeba knihy Tao a ženská sexualita nebo Ženské klenoty. Také stránky http://www.tantraworld.com/default.php
nebo http://www.intimnosti.cz/index.php?clanek=215

Držím palce :-)
 78Lili78 


Žádný sex = milenka/milenec? 

(27.8.2009 20:56:34)
ahoj holky, jsem taky ráda, že nejsem jediná na téhle planetě, kdo "plní" svou manželskou povinnost a jediný požitek ze splnění je myšlenka, ať už se udělá, ať mám klid. Nemyslím si, že se to léty zlepší, protože cit se podle mně nerozvíjí. Léty vládne větší stereotyp, ale o tom jsem nechtěla psát. Jednou to taky budu muset řešit co s tím. Nyní s ohledem na malé děti v zájmu rodiny zůstávám manželkou plnící svou povinnost.
Co mně ale přimělo reagovat je spíš to, když v některých příspěvcích čtu o obavách, aby si partner nenašel náhradu. Pár let nazpátek jsem totiž měla období, kdy jsem chatovala na netu a často mě oslovili muži, kteří naprosto narovinu hledali milenku. Koneckonců stačí zabrouzdat na vám jistě známe chatovací stránky a jedna sekce je přímo pojmenovaná Hledám milence/milenku. S některými jsem se i sešla a mohu vám říct, že naprosto všichni byli ženatí a měli manželku a miminko nebo děti a na můj dotaz, jak ji to mohou udělat naprosto bez váhání řekli, že hledají jen sex, protože se jim ho pár měsíců dostatečně nedostává. Lze je za to odsuzovat? Nebo má to snad teď znamenat, že by ženy, které to čtou a jsou ve stavu, kdy sex je něco, na co rozhodně nemají ve vztahu ke svému manželovi ani pomyšlení, aby ted naběhly do ložnice a splnily preventivně svou povinnost, nejlépe zvýšily frekvenci manželského sexu na 3xměsíčně? Nemyslím...a nemyslím si, že předmětem toho příspěvku je hodnotit, jak jsem to mohla udělat já a věřte, že některé jsem poslala do háje, protože neprojevovali ani trochu pocit, že je to mrzí, šlo jim je o tu živočišnou záležitost. Otázka spíš je, zda to přijmout jako fakt, který se prostě v životě mnoha manželských párů stává a někteří z partnerů na to ani vlastně nikdy nepřijdou, protože se časem domácí sex nebo vztah zlepší a manžel nebo manželka přestane vyhledávat sex mimo domov, anebo to nikam nepovede a tak jak tak dojde jednou k rozvodu, a to ne kvůli nedostatku sexu, ale kvůli tomu, že z manželské povinnosti se stane nepříjemná záležitost, kterou ten jeden z partnerů časem přestane chtít plnit a navím tím, že ji plní povinně a nechtěně, tím automaticky narůstá i odpor k partnerovi, který je rád, že mu partner "dá" alespon jednou za čas. :(
 Margot+1 


nejhorší je... 

(28.8.2009 16:40:30)
...že ta hrozná situace asi nemá uspokojivé řešení. Bojím se, že jakmile se neporozumění dostane až k popisovanému stavu, cesta zpátky už není. Manželství třeba zůstane, ale současně i "pláč a skřípění zubů". Bojím se, že u svého vztahu nedokážu podobný mezník včas rozpoznat, až přijde...
 Ecim 


Odmítá vás partner? 

(30.8.2009 10:00:55)
Ahoj holky,
můj příspěvek je určen pro ty z vás, které si stěžujete, že o vás partner nemá zájem, že s vámi nechce sexuálně žít a ještě vás obviňuje z toho, že si za to můžete samy. Kdyby se něco takového dělo mně, řešila bych to následujícím způsobem:

1.Přestala bych o partnera usilovat a stáhla bych se.

2.Zaměřila bych svoji pozornost jinam. Dělala bych cokoli, co mě baví. Pořád bych vymýšlela hezký program pro děti (výlet, cukrárna apod.) i pro sebe (kino, vinárna s kamarádkou apod.). Kdybych byla nespokojená se svým vzhledem, tak bych na něm pracovala (sportovala bych, koupila bych si něco pěkného na sebe, došla si ke kadeřnici nebo na kosmetiku).

3.Snažila bych se radovat z maličkostí a myslela na to, že moje úsilí není zbytečné. I kdyby partner nezabral, tak bych byla ráda, že jsem zpříjemnila život sobě i dětem!

Pokud vaši partneři uvidí, že si dokážete vystačit i bez nich, tak se pravděpodobně začnou víc snažit! Přeji vám hodně štěstí! A těm z vás, kterým už se vztah definitivně rozpadl, přeji spoustu radosti z dětiček a hodně úspěchů při hledání nového partnera.

 beruska,tri dospěli lumpi 
  • 

Re: Odmítá vás partner? 

(12.9.2009 21:09:17)
nic z toho co jsi napsala nezabralo. a opravdu jsem se snažila
 beruska,tri dospěli lumpi 
  • 

Re: Odmítá vás partner? 

(12.9.2009 21:09:24)
nic z toho co jsi napsala nezabralo. a opravdu jsem se snažila
 beruska,tri dospěli lumpi 
  • 

Re: Odmítá vás partner? 

(12.9.2009 21:09:29)
nic z toho co jsi napsala nezabralo. a opravdu jsem se snažila
 Matys2 


Nezdá se vám to divné? 

(31.8.2009 10:57:34)
Nezdá se vám trochu divné, že je tolik lidí nespokojených ve svých svazcích? Existuje vůbec nějakej normální pár, kde se ti dva jenom milují a na 100% si vyhovují... Nebo úplně všude stereotyp zařídí to, že si jeden nebo druhý začne myslet, že někde jinde po světě běhá "ten pravý" (ale přitom se současným partnerem jsme si to mysleli na začátku vztahu také nejspíš všichni)?

Já osobně patřím k těm opačným případům, kdy já jsem chtěla vícekrát a častěji než manžel. Jeho otřepané "jsem unavený" mi začlo lézt krkem. Teď vás napadne, že se zřejmě vyřádil jinde, ale já si to nemyslím. Chodil třikrát týdně na hokej, do toho dělá práci a dvě brigády. Občas nějaká ta odreagovávačka s kamarády... Kolikrát si řikám, zda mu peníze a kamarádi budou stát za to až mě ztratí. Mluvila jsem na něj dostkrát, pokaždé na to odvětil, že s tím se přece dá něco dělat! Ale než mu to všechno docvaklo, tak já jsem na to s ním přestala mít chuť! Prostě blokace v hlavě, vůbec mě nevzrušuje, nepřitahuje a beru to také jenom jako "manželskou povinnost". Někdy mám pocit, že už s ním nechci být vůbec, ale je skvělý táta (pokud má čas) a synovi je 2,5 roku.. můžu rozbít rodinu kvůli sexu?
 Lassie66 


Re: Nezdá se vám to divné? 

(31.8.2009 11:03:41)
Matys, já nevím, ale ten termín "rozbít rodinu" nemám moc ráda. Co to znamená? A co je "nerozbitá rodina"? To, že lidé žijí spolu pod jednou střechou? Dle mého názoru je spousta takových rozbitých rodin, vědí to všichni doma, rodiče i děti. Nerozbitá rodina je to jen pro okolí.
A zda se to rozpustí kvůli sexu - většinou tam bývá něco za tím, ne jenom sex. Nezájem partnera, nespokojenost ve vztahu celkově, absence radosti z toho, že jsou lidé spolu, někdy sobectví jednoho z nich či jakási slepota k pocitům druhého.
 adelaide k. 


Re: Nezdá se vám to divné? 

(31.8.2009 11:22:35)
Matys, nevím jestli existuje pár kde se oba pořád houpou bna růžovým obláčku. Ale pár těch které funguj znám.

100% není nic, ani anitokcepce :-) někdy je hůř, jindy líp.
 barbinka26 


A co dovolená? 

(1.9.2009 8:22:07)
Mám taky dvě děti a měla jsem podobný problém. I když manžel je hodný a všímavý, takže když viděl, že mám bolesti, raději přestal, měla jsem takový divný pocit, že bude hledat příležitost jinde. Nakonec nám pomohla dovolená u moře i s tehdy jednoročním synem. Člověk zapomněl na domácí povinnosti a starosti, užíval si první rodinnou dovolenou a když malý večer usnul, vrátilo se i to krásné milování a hlavně chuť se milovat. Myslím, že dovolená je to pravé a nemusí být u moře, záleží, co komu vyhovuje a kde si "dobije baterky". Po druhém dítěti jsme masírovali hráz Weledou, což se obvykle dělá před porodem, aby se nemusel provádět nástřih hráze. Nám to ale opět nepomohlo a byla jsem hodně šitá. Takže Weleda pomohla aspoň po porodu, manžel mi masíroval hráz vždycky před milováním a tím postupně zmizely bolesti, takže teď už je to zase dobré. Důležité také bylo, že jsem mohla s manželem o všem mluvit a on mě chápal a vydržel čekat.
 Živočich 
  • 

Živočich za živočišné muže :) 

(1.9.2009 9:46:04)
Hlavní rozdíl v přístupu k sexu mezi muži a ženami je právě v tom, že my muži bereme ženy především z tělesné stránky a teprve pak nás zajímá vše ostatní.
Ženské tělo nás přitahuje a v posteli neřešíme jaká ta dotyčná vlastně je po stránce povahové.
To až po zkušenosti, že nám vyhovuje sexuálně, tak začnem uvažovat zda by byla dobrou matkou našich dětí a stojí za dlouhodobý vztah. Když v posteli nevyhovuje, tak si většinou najdem jinou.
--> Další věc, kterou máme jakoby zakódovanou je touha učinit partnerku spokojenou v sex.oblasti. Dělá nám dobře, když se jí to líbí, máme stejný pocit z jejího uspokojení, jako když nám vy ženy uvaříte dobré jídlo a sledujete jak si na něm pochutnáváme. Tak to prostě je. Můžete si mylně myslet, že to je nějaké naše ego nebo touha se vytahovat jak jsme dobří, ale tak to prostě je, vy to nemůžete pochopit.
--> A proč některé muže zajímají ostatní ženy a ne jen jejich vyvolená?
Protože být v ní je jako být ve svatyni. Získat přitažlivou ženu a mít možnost do ní zasít svoje sémě, to je dar a pocta, která se neodmítá. Toto se ale všech mužů netýká, některým stačí jen ta jediná, to je jejich princezna i královna navěky.
--> Co se týká libida.
Libido se nemění porodem. Pokud má žena ráda sex jednou za měsíc, je to proto, že taková prostě je. Pokud ho má ráda 5x týdně, porod na tom nic nezmění, jen jí v tom fyzicky dočasně zabrání.
Některé ženy jsou založeny víc citově jiné fyzicky. Bohužel v nepoměru k mužům.
Citově založených mužů je totiž výrazně méně.
Pokud se vztah ženy k sexu po porodu změnil, je to proto, že byla vždy založená víc citově.
To vysvětluje, proč je tolik vztahů, kde to 100% neklape v sexu.
Možná je důvod v tom, že ženy mají pohlavní orgán v těle, proto styk vnímají víc osobně.
Muži mají penis vně těla a více ho vnímají jako nástroj rozkoše, nikoli jako intimní sblížení dvou duší i těl.
 nozilu 


Sex po porodu 

(1.9.2009 11:29:54)
Vcelku souhlasím. Jen s jedinou vyjímkou. Já osobně mám strašně ráda sex a byly doby, kdy jsem jej měla denně. Ale co mám děti, tak mě pořád něco ruší. Já si prostě nemůžu užívat sexu, když vedle v postýlce spí dítě a může se každou chvíli probudit.(Syn se v noci budil každou hodinu)
Stejně tak přes den, když může kdokoli zazvonit, nebo syn přiběhnout z venku. Takže mi sex chybí. Ale tak nějak jsem se s tím smířila.
Proč to neudělá chlap, když jeho žena přestane mít chuť na sex, prostě proto, že je unavená fyzicky i psychicky? Ono totiž nejúnavnější je, když po vás pořád někdo něco chce.~o~
 Esska 


Hormony žen a touhy mužů 

(2.9.2009 0:18:31)
čau živočichu,
chápu Tvůj zjednodušený pohled na věc. Muži jsou konstrukčně jednodušší a myšlení mají povětšinou také jednoduché. My ženy to máme poněkud komplikovanější - čert ví proč se samy sebou tolik zabýváme. Ale řeknu Ti jedno, máme to komplikovanější i hormonálně (a hormony jsou pěkně nevyzpytatelné a my máme ty hladiny v průběhu života pěkně rozkolísané. S Vámi to mávne jen trochu v pubertě a máte klid).
S manželem jsem dlouho a taky jsem si zažila sexuální útlum po porodu. Co přestávám kojit, chuť se zase začíná vracet. Sex je pro samičku energeticky náročný a ona potřebuje energii na tvorbu mléka. Taky se ze své přirozenosti nechá vyrušit i kdejakým kňournutím mláďátka. Ono ať je to jak chce, mládě je prostě na prvním místě před vším u každého živočicha. A sex se prostě dostává do pozadí.
Chce to pochopení a snahu na obou stranách a přeju všem, aby se jim to podařilo překonat a ustálit.
A taky Vám všem přeju, aby děti měly trochu pochopení a spaly když mají spát a nerušit, když se rodiče shodnou oba, že teď je ta pravá chvíle na manželskou radost. :-)
 Živočich 
  • 

Re: Hormony žen a touhy mužů 

(4.9.2009 8:43:22)
Píšeš, že muži mají myšlení jednoduché.
Tak to je ale velká výhoda pro ženy, protože kdyby byli tak mazaní jako ženy, v životě by si vás nevzali. Nebýt totiž toho fyzického ošálení, nebylo by vůbec impulsu jak být ženou zaujatý. Není totiž mnohdy o co stát.
Kdyby muži nebyli tak jednoduší v myšlení, neměla bys asi ani vložku mezi nohama.
Protože veškerý pokrok a vývoj mají na svědomí právě ti "jednoduší" tvorové.
Spočítej mezi ženami vynálezce, spisovatele atd. Moc jich není, asi proto, že jsou ženy tak složité.
 Esska 


Re: Hormony žen a touhy mužů 

(9.9.2009 13:58:37)
Příliš zjednodušuješ a bagatelizuješ. víš jistě sám moc dobře, že v historii měly ženy mnohem méně přístupu ke vzdělání a vzhledem k maratonu plození dětí i pramálo možností k tomu, aby řešily něco jiného než děti. Dneska je to jinak a já sama pracuju ve výzkumu. Neciť se kvůli té jednoduchosti uražený, nebylo to míněno jako ponižování. a nesnaž se počítáním věděckých a spisovatelských zásluh jiných mužů přičítat tyto zásluhy sobě. A k té vložce, Ty víš kdo ji vynalezl? To by mě fakt zajímalo.
A to že mnohdy není o co stát, lze říct i o chlapech. A ne o malém množství. Já svého manžela nepovažuju za úlovek, ale za partnera, se kterým je mi v životě fajn. Jsme oba rádi, že se máme. Ty se cítíš jako kořist ženských? Jestli ano, je to škoda pro Tebe.
 Maverka 


Manželská povinnost? 

(6.9.2009 9:58:55)
Náhodou jsem narazila na tento článek a jsem ráda, že ještě někdo jiný má úplně stejný problém, jako já. Je to naprosto katastrofa a myslím, kdo to nezažije na vlastní kůži, vůbec nemůže pochopit, co cítíme, respektive, co necítíme. Já před manželstvím a dětmi byla po sexu a milování úplně "urvaná", s prvním mužem jsem se rozvedla mimo jiné, protože mi sex max 1x v týdnu nestačil. Teď jsem na tom stejně jako přítelkyně v textu. snažím se vyhovět jak to jde, pevný den zatím nemáme, to mi připadá dost šílené. Děti mají přes dva roky a pořád se nic nelepší. Už přestávám doufat, že to lepší bude. Jestli si manžel někoho najde, nepřekvapí mě to, protože jen to "vyhovět a podržet" nikoho moc nadchnout nemůže. A to jinak nám to klape a máme se rádi. Já osobně už vážně přemýšlím o návštěvě sexuologa.
 zuzík76 


milování- povinnost- spiše sex 

(9.9.2009 19:33:58)
Ahoj, já si milování představuji, jako spontání.Když mají chuť oba dva s trochou romantiky.Plánování- nemusím. Vím, že je realita často jiná- pro klid v domácnosti se naplánuje určitý den.Čím víc muž naléhá, tím větší mám nechuť se milovat.Milování mám ráda.Někdy mě přijde, že chlapi v hlavě nemají nic jiného.
 gieri 


to se někdy stává 

(14.1.2013 10:02:12)
I já to prožívala úplně stejně...po 1 porodu jsem na dítě zůstala sama bez partnera takže jsem si zvykla na samotu a pohodu.Po čase jsem už ale tu samotu nemohla ani cítit a našla jsem si přítele,který bral jak mě tak i dceru....a po čase se nám podařilo počít společné dítě a začal horor...nechut k sexu,k mazlení,k polibkům...bylo mi tak zle,že jen myšlenka na sex mě nutila ke zvracení...přítel vydržel a když jsem porodila držel se,ale po 8 týdnech po porodu už nevydržel a zeptal se mě jestli už by jsme mohli.Ze strachu že už je to opravdu dlouho a že o něj můžu příjít jsem souhlasila a šlo se na věc...u mě znechucení(ve tmě nešlo poznat) a u přítele spokojenost a začal teror,hádky,nervozita co 2 dny povinnost...dopadlo to tak,že jsem byla vždy tak pod tlakem že jsem po každém sexu byla tak odřená,že jsem další 4 dny nemohla.A na ty 4 dny jsem se těšila...občas zánět,menstruace...a měla jsem klid.Pak jsme se přestěhovali do našehonového bytečku a já se seznámila s fajn sousedkou,mladou, svobodnou matkou.Už jsem nemohla unést ten pocit s přítelem,nevěděla jsem jak mu mám říct,že mi to není příjemné-už to byla povinnost a né naše milování.Tak mi poradila sousedka nakreslit graf...od do za celý den co dělá přítel a co já a kde já mám ten čas "na klid" abych večer byla odpočatá a mohli jsme se milovat...trvalo mu to 2 dny než přišel za mnou a uznal že domácnost a dvě děti leží na mě a on si odmaká jen to svoje a zbytek ho nezajímá...od té doby mě nechá spočnout od 5-7 někdy i do 8večera...a večer jsem odpočatá a chce se mi pomilovat...a už to není přítěž ani povinnost a pouze chtíč... Před půl rokem jsme se po 5 letech vzalia a teď čekáme 3dítě a zatím vše klape tak jak má.Nenutí mě k ničemu,jsem hodně unavená...takže pomáhá seč mu síly stačí.Takže jde to...jen se musí s manželem promluvit a nebát se toho~R^
 Maťa 
  • 

zpestření 

(11.3.2014 15:42:43)
Pánové, vyzkoušejte Clavin Gold a uvidíte že to nebude už taková povinnost, že vás to bude zase bavit.
 Petr 
  • 

Znám 

(11.3.2014 16:16:12)
Já Clavin taky znám a můžu potvrdit, že jsem ani nečekal že bude mí u mě takový úspěch. Já beru ten Gold.
 Maťa 
  • 

Re: Znám 

(12.3.2014 16:29:12)
jéé, to mám fakt radost že se to nestydí někdo taky přiznat, že ho bere. A je fakt dobrý, co?
 Nanoš 
  • 

třída 

(19.3.2014 10:48:49)
Ten Clavin je fakt třída! Super!

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.