| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Rok 1971: Budeme mít děťátko

Jako stromPodle času
 Celkem 142 názorů.
 irlev 


Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 9:18:51)
že za třicet let budou naše dcery a snachy nevěřícně zírat, co je v některých porodnicích standardem dnes. Třeba nutné prohřátí v inkubátoru, celodenní pobyt na JIPce po bezproblémovém císaři ... no, radši nebudu psát dál, nebo se rozčílím :)

Super článek.
Odpovědět
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 9:26:43)
Milá zlatá, za třicet let může být v sterilních rouškách zabaleno všechno, včetně dělohy. Nikdy nevíš, kam se trendy pohnou :D
Odpovědět
 maja 
  • 

Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 9:30:05)
Já si ale myslím, že se většinou těmi radami řídily.
Například to o tom pusinkování miminek a dětí vůbec...moje máma to razí do dneška. Podle mě , zrovna toto má i logiku...vždyť se z téhož důvodu nemá ani dětemn olizovat dudlík (přenos zubního kazu). My pusinkujeme našeho nejmenšího na čelo, na tvářičky, na bříško atd , na pusinku ne nebo pouze vyjímečně ( spíš když on nás olizuje).
To o tom kojení to je teda síla.
Odpovědět
 Luca83 


Pusinkování 

(19.6.2009 14:05:07)
Vše se s dobou mění. Když porovnávám co a jak s námi dělaly naše mamči a co známe dnes... A to patříme k "mladší generaci" - je mi 26 a mamce 47. Dceři bude rok. S čím souhlasím je to, že jsem malé do nějakých 3 měsíců nedala pusinku na rty (jinam ano). Myslím si, že se tak opravdu může přenést nějaká infekce. A navíc jsem četla článek, že jsou případy, kdy matka políbila novorozence, měla opar, a dítě to nepřežilo ~:(
No a moje mamka zas nemůže pochopit, že jsem opatrná s tím, co malé dávám k jídlu. Co my jedli v půl roce, to naše malá tak o cca 3 měsíce později a některé věci jsem jí ještě ani nevyzkoušela.
Odpovědět
 Luca83 


Re: Pusinkování 

(19.6.2009 14:26:58)
No a ještě když si vezmu styl "výchovy" mé tchýně. Manžel je ročník ´79.
Nekojila, protože to nebylo moderní. Po půl roce šoupla syna své matce a vrátila se do práce, protože to moderní bylo... Většinou se teda děti spíš dávaly do jeslí, ona měla tuto možnost, tak jí využila.
Syn jí celou noc probrečel, ale ona ho nepochovala, protože by se rozmazlil ~o~ (pak se divila, že má vyřvanou pupeční kýlu).
Nechovala ho v jiné polole než na lokti (jako když chováte maličké miminko - leží na zádech a vy ho podepíráte loktem a předloktím) - jinou polohu neuznávala, protože ostatní polohy jsou škodlivé! ~t~~t~~t~

Takže když naši maličkou trápily prdíky a já jsem si jí položila bříškem na moje břicho a lehce pohupovala, aby se jí bříško trochu zahřálo a vyprdíkovala se, tak na mě tchýně koukala jako na vraha, že tím malé musím ublížit a zničím jí záda!?! A to, že to malé pomáhalo a dělalo dobře už bylo vedlejší... ~:-D~y~
Odpovědět
 Kinga, 3děti 
  • 

Re: Pusinkování 

(19.6.2009 15:36:55)
No jo, kojení v módě nebylo, protože umělá výživa byla přeci dokonalá a vůbec prospěšná pro matku i dítě, zejména, když matka mohla dítě snadno odložit do jeslí a jít pěkně pomáhat rozvoji socialistického hospodářství. Ona totiž mateřská byla jen půl roku a pak byly ženy bez peněz. Takže, když neměly za co koupit dětem boty nebo třeba chleba, tak jim nic jiného nezbylo. A když si matka dovolila ten luxus a nešla před narozením dalšího dítěte na chvíli do práce, tak neměla ani ten půlrok. Docela síla. Važte si naší současné situace, i oproti jiným zemím se máme poměrně dobře.
Odpovědět
 Katarina 
  • 

Re: Pusinkování 

(19.6.2009 21:09:24)
Matky taky měly po půli roce mateřskou až do tří let
Odpovědět
 Milada Novotná 
  • 

Re: Pusinkování 

(19.6.2009 22:04:42)
Tenkrát matky mateřskou neměly tak jako dneska. Byly půl roku doma a hajdy do práce leda že měl manžel dobrý plat a matka zůstala v domáctnosti a na to se tenkrát koukalo přes prsty. Vždyť já než jsem šla na mateřskou tak ji prodloužili ze 2 na 3 roky A to bylo v 89.
Odpovědět
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: Pusinkování 

(19.6.2009 22:07:48)
narodila jsem se v r.1976,mamka měla mateřskou jen půl roku,pak musela do práce,od roku 1980,to se narodil brácha už byla mateřská 3 roky,jen tak pro zajímavost-sousedka ja provdaná v Maroku a tam je mateřská 6 týdnů po porodu pak zadarmo doma,nebo šup do práce,v Itálii je mateřská 4 měsíce
Odpovědět
 Ivona,Klára02,Tereza06 
  • 

Re: Pusinkování 

(19.6.2009 22:12:57)
napsala jsem to špatně,myslím,že to byly 2 roky,ne 3
Odpovědět
 Sekanice 
  • 

Re: Pusinkování/tak tak 

(21.6.2009 21:07:54)
Je to tak. Já jsem ročník 74.
Mamča mohla být doma půl roku a pak hajdy do práce. Brácha je 89 a to samé.
Odpovědět
 Sekanice 
  • 

Re: Pusinkování/tak tak/oprava 

(21.6.2009 21:09:20)
.... ale co povídám brácha r. 89. 79 je správně :-D
Odpovědět
 Luca83 


Re: Pusinkování/tak tak/oprava 

(21.6.2009 21:39:55)
A já jsem si říkala, že to je nějaká blbost :-))
Odpovědět
 Zuzka 
  • 

Re: Pusinkování/tak tak 

(22.6.2009 11:15:00)
já jsem ročník 84 a mamka byla se mnou doma taky jen půl roku, pak jsem měla štěstí že jsem byla doma s dědou a nemusela do jeslí.
Odpovědět
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Pusinkování/tak tak 

(22.6.2009 18:46:18)
No, sestra je ročník 83 a máma s ní byla doma do dvou let ~d~
Odpovědět
 Šešule 


taky nechápu 

(22.6.2009 19:57:07)
Jsem ročník 84 a mamka se mnou byla do mých tří let doma. Pak se narodila sestra a byla další tři roky doma s ní.
Odpovědět
 Lída,3 kluci a holka 


Re: taky nechápu 

(22.6.2009 19:58:04)
Jo, tam byl přesně ten zlom. Do ségřiných tří let byla rodičovská dovolená dva roky... ~Rv
Odpovědět
 cyann 


Re: taky nechápu 

(22.6.2009 22:20:40)
mateřský příspěvek byl zaveden v polovině roku 1970 do roka dítěte, ale až na druhé a další dítě, a hned v roce 71 to bylo prodlouženo na dva roky. pak v roce 85 byl na první dítě rok a na druhé a další dva roky.V roce 87 byl příspěvek na druhé a další dítě prodloužen na tři roky. až v roce 1990 byl na tři roky i na první dítě, a od 95 prodloužen na čtyři roky.
Odpovědět
 nela 
  • 

Re: Pusinkování 

(22.6.2009 16:48:40)
Matky měly dovolenou do tří let, to je jediný výdobytek který se z té doby ještě zachoval, tak co to blijete
Odpovědět
 & 


Re: Pusinkování 

(22.6.2009 20:50:35)
Nelo, fakt v roce 1971 tri roky?
Odpovědět
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Pusinkování 

(20.6.2009 11:25:51)
asi tak...
Dodnes moje mamka lituje, že to "nějak" nezařídila, aby s námi mohla být déle... Já byla pořád nemocná, takže jsem v roce taky byla přes týden u babičky... Potom na střídačku školka a chůvy... Prostě to jinak nešlo. Navíc, málokterá mladá rodina byla tak dobře finančně zajištěná, že si mohli dovolit přijít o jeden plat.

Když to porovnáte s momentální situací - je nutné si uvědomit, že dnešní rodičák je v takové výši, kterou mnohé ženy ani nedostanou v čisté mzdě!!!! To se to potom jinak zůstává s dítětem do 3 let, když ví, že by v práci ani tolik nedostala (a navíc komplikace s hlídáním nemocného dítěte).

Na každé době a stylu miminkování je něco dobrého a něco zlého. Protože kdo dneska počítá statistiky, kolik miminek nebo rodiček zemřelo či mělo zbytečné vážné potíže právě proto, že rodilo doma (v době než se běžně začlo rodit v porodnicích???) Nebyl takový systém rychlých sanitek, volání z mobilů (telefon třeba nebyl v celé vesnici), prohrabaných cest, nemluvě o medicínském zařízení, vzdělání, technologiích....
Odpovědět
 Zawgat_Mohammed 


Re: Pusinkování 

(22.6.2009 12:24:48)
Moje porody by byly zrovna ten pripad, kdy by deti pri domaporodech umiraly - jsem Rh negativni, manzel Rh pozitivni, takze by nejpozdeji druhe dite vyzkouselo, co to znamena byt vystaven matcinym protilatkam. Dale mam streptokoka, takze by se deti mohly nakazit a drive nebyla antibiotika, ktera by infekci zabranila nebo ji pozdeji lecila.
Dneska se muj pripad vyresi infuzi pred porodem (ATB) a injekci pote (anti-D), a je to. I tak jednoduche muze byt reseni pred 100 lety smrtelnych komplikaci.
Odpovědět
 majo 
  • 

Re: Nezbývá než doufat, 

(3.7.2009 20:43:52)
zubni kaz NENI infekcni onemocneni, vznika na uplne jinem podklade.
Vidno, ze kdyz nekdo vymysli kravinu, spousta lidi tomu slepe veri.
Odpovědět
 DitaB 


zubní kaz infekční 

(7.7.2009 23:41:24)
Zubaři zubní kaz za infekční považují - pochopitelně za pár let mohou tvrdit něco jiného, ale jak jste dospěla ke svému názoru Vy? ~a~

Odkazy:
http://www.ordinace.cz/clanek/jak-vznika-zubni-kaz/

http://www.i-zuby.cz/detsky-chrup/poradna-pro-tehotne-a-novopecene-maminky/
Odpovědět
 sovice 


Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 9:50:43)
Petro,

Já hádám, že trendy půjdou směrem "matka musí být dokonale připravena a zdráva" :-)

- za zodpovědné budou považovány jen ty, co půl roku před plánovaným početím absolvují dokonalou očistnou biokúru. Dále už jedí jen dokonale nealergizující potraviny vypětované za obrovských nákladů na nejčisších svazích Alp (hned vedle pastvin krávy Milky).

- dobře připravená zdravá žena rodí přirozeně a prakticky bezbolestně, jinak jistě zanedbala tělocvik, dýchání, rozhovory s miminkem, těhotenskou hudbu a pozor! objev posledních let! hromadné kursy "ladění se s přírodou", kde podle vzoru jihoamerických indiánek z kmene Čiripapa žena se spolutěhotnými medituje čtyři hodiny denně v Boubínském pralese (popřípadě Mionši je taky akceptovatelný, ale obyčejný les jihoamerickou džungli nenahradí!) nad hladkým porodem, přičemž kroutí levým palcem u nohy po směru a pravým proti směru hodinových ručiček.

Nepřipravená žena dostane medikaci jen na silný nátlak manžela a své matky, jejíž přítomnost u porodu se také začíná prosazovat, neboť s dcerou očividně pouto porodu již jednou sdílela. Nežije-li matka, pořádají se speciální kursy komunikace s dušemi, je-li matka špatná, prochází budoucí rodička kursem odpouštění a objímání stromů, kterýžto vyvrcholí na porodním sále jako veliký okamžik zrození nového života a odpuštění špatné matce zároveň.

---

Ale možná bude proces porodu naopak tak nebezpečný, že vás týden před plánovaným termínem uspí, dítě vyjmou císařským miniřezem a odloží na dokonale vyhřívané, tep, dech a stav vyprázdněnosti žaludku kontrolující lůžko, které se za tichého hučení mírně pohupuje, aby simulovalo matčinu náruč. Ty blouznivky, které budou chtít rodit osobně, budou prchat již ve třetím měsíci (později je státy přes hranice EU nepustí) rodit do Afriky a po návratu budou persekuovány úřady tím, že nedostanou žádné rodičovské příspěvky (o obtížích s rodnými listy dětí nemluvě).

---

Kdo ví? ~z~
Odpovědět
 Martina,chlapeček03,holčička99 


Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 12:07:58)
~:-D~:-D~:-D~:-D zajímavé kdo ví jestli to tak nedopadne~;)
Odpovědět
 MirkaEyrová 


Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 13:00:58)
Sovko ~R^~R^~R^~t~~t~~t~
Odpovědět
 irlev 


Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 10:05:45)
Milá zlatá, pokud bude rodící žena brána jako svéprávná a s respektem, proč ne.
A ten posun vidím už teď.
Odpovědět
 Misa 
  • 

Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 9:59:25)
Celodenní pobyt na Jipce po císaři není ve všech porodnicích. Já mám za sebou dva císaře a nikdy jsem na Jipce nebyla. Manžel se mnou byl od začátku porodu až po příjezd na pokoj a první kojení..
Odpovědět
 irlev 


Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 10:02:50)
Miso, super! Však píšu, že v některých porodnicích :) Je dobře, že aspoň někde to funguje lidsky.
Odpovědět
 Luca83 


Re: Nezbývá než doufat, 

(19.6.2009 14:32:21)
Já jsem bohužel byla na JIPce (nedobrovolně) celé 2 dny, protože na šestinedělí neměli ani jedno volné lůžko. Přitom jsem byla fit a druhý den chodila po chodbě líp, než maminy co rodily přirozeně ~R^ Tím pádem jsem dostala malou na pokoj až za skoro 3 dny a 4. den nás pustily domů.
Odpovědět
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Nezbývá než doufat, 

(20.6.2009 11:46:10)
trošičku jiná situace. Sama víš, že na šestinedělí místo neměli. A jistě pochopíš, že na JIP asi těžko můžeš mít rooming s miminkem... Bohužel pro tebe, ale tady nejde o libovůli lékaře či sester, evidentně tě neměli kam jinam dát.... Sama jsem zažila full stav v porodnici a vím, jak to tam vypadá.
Odpovědět
 Cau 


Re: Nezbývá než doufat, 

(23.6.2009 21:04:01)
a můžu se zeptat v které porodnici to bylo?
Odpovědět
 Katka +3 


Já si to představit dokážu 

(19.6.2009 9:22:38)
Moje matka všechny tyto zásady dodržovala a já byla taaak nevděčné dítě, do tří let jsem většinu nocí prořvala, nepřibírala jsem a z psychickými následky se vyrovnávám až teď v dospělosti. A kdykoliv mámu se svými dětmi navštívím, je mi připomenuto jaké mám štěstí, že mám hodné klidné zdravé děti. Že by to třeba bylo tím, že mě vždycky mnohem víc zajímalo, co vyhovuje mrňouskovi než pokyny autorit?
Odpovědět
 Katka +3 


Ještě dodatek 

(19.6.2009 9:29:57)
Je zajímavé, že moje babička, která jednu dceru porodila doma za asistence báby, mi taky připomínala roušku a spoustu doporučení z článku. Teprve po mojí otázce, jestli je sama dodržovala, se zamyslela a použila vlastní hlavu. Jak to, že si tolik jinak inteligentních ženských nechá, s prominutím, nakecat kdejakou blbost, aniž by se nad ní zamyslely.:-©
Odpovědět
 maja 
  • 

Re: Ještě dodatek 

(19.6.2009 9:33:35)
No protože dítě je jejich největší poklad ( většinou) a tak pro něj chtějí podle dostupých informací to nejlepší na světě. A zrovna když jsme byly malé byla doporučení takováto. A nezapomeň ...většina tehdejších maminek byla skoro o 20 let mladší než my dneska.
Odpovědět
 Katka +3 


Re: Ještě dodatek 

(19.6.2009 12:56:22)
Taky jsem byla mladá vyplašená prvorodička, nicméně mozek mi víceméně fungoval. Takže když mi někdo poradil něco, čím jsem si nebyla jistá(zachovávat určité intervaly mezi kojením, při jednom kojení střídat prsa ap.), zamyslela jsem se, představila si třeba krávu, jak honí podle hodinek tele od struku ke struku, a měla jsem celkem jasno.
Mám dojem, že jádro problému tkví v mizivém sebevědomí mnoha žen, které jsou ochotny uvěřit, že se o své dítě nedokážou postarat tak dobře, jako někdo sice úplně cizí, ale studovaný.
Odpovědět
 sovice 


Re: Ještě dodatek 

(19.6.2009 9:57:45)
Katko,

zase moje babičky obě zažily smrt dítěte - vlastně oba mí rodiče by se nejspíš nenarodili, nebýt toho, že jiné dítě předtím zemřelo. Maminka byla čtvrtá v pořadí, poté co třetí dítě zemřelo pár dní po narození (a babička plánovala a chtěla tři), táta s tetou se narodili druhé babičce už v docela vyšším věku (na tu dobu), protože první syn (který měl zůstat jediným) v šesti letech zemřel na záškrt (když se babička z jeho smrti jakž takž vykřesala, chtěla už raději děti dvě, "kdyby něco"). A u mého exmanžela to bylo podobné.

Když rodila má máma, už kolem tolik dětských úmrtí nebylo, takže docela věřím, že tenhle prostý fakt spolu s autoritou lékaře dělal svoje.
Odpovědět
 Martina,chlapeček03,holčička99 


Re: Já si to představit dokážu 

(19.6.2009 12:15:46)
Moje mamaminka mě nutila 6 neděl dávat jen bavlněné plenky, (rok 1999) malá řvala a řvala já jsem se sprčila a začala dávat papírové od té doby v noci i přes den spala a budila se jen na kojení~;)u druhého dítěte jsem si do toho kecat nenechala a musela jsem dávat široké balení kvůli kyčlím tak mě v nemocnici řekli že ho mám dávat přes papírovou plenu. No hlavně ať se teď do mě nepustí nějaké ekoložky kvůli těm plenám, u třetího bych asi hledala něco ekologického ale aby netrpělo dítě, jestli něco takového je teď už to nesleduji.
Odpovědět
 léna 
  • 

Re: Já si to představit dokážu 

(19.6.2009 16:50:31)
Jsou i ekologické papírovky, já používám II.kvalitu Moltex eko, je to poměrne levné, spokojeni jsme :-)
Odpovědět
 Helena 
  • 

No a?  

(19.6.2009 9:41:40)
Ještě v 19. století se rodilo v otřesných podmínkách. Vždyť lékaři ani nevěděli, že si mají umývat ruce a tím pádem v nemocnicích umíralo asi 20% šestinedělek na horečku omladnic. Pak se přišlo na to, že pomáhá důsledná hygiena. Takže se šlo cestou hygieny desinfekce a úmrtnost se rapidně snížila. Jen se to s tou hygienou zase trošku přehnalo a postupně se přichází na to, že nemusí být vše až tak sterilní, jak se myslelo.

To je podle mě přirozený vývoj, kdy objev vychýlí situaci do opačného extrému a dlouhou dobu trvá než se to ustálí na přiměřěné úrovni. Není na tom nic zvlášního a nemá moc cenu řešit, jaká to byla před čtyřiceti lety nelidská hrůza. Bylo to studeně sterilní. Ale to byl jen výsledek vývoje, kdy miliony žen umíraly na sepsi a pak se konečně přišlo na to, čím to je.
Odpovědět
 Dala 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 9:59:02)
Naprostý souhlas, nevím, co tu opět řešíte. Buďte rády, že vývoj jde kupředu. Kdyby jste žily v té době vy, určitě byste se tomu ani nedivily. Za 40 let se budou rodičky smát tomu, co se dnes zdá zcela normální nám.
Odpovědět
 Blanka+Adámek 


Re: No a?  

(19.6.2009 10:25:31)
Presne - vetsina tech knih, a je jedno, jestli vychazeji dnes, pred 20, 40, 100 lety je snad psana s nejlepsimi umysly a podle lekarskych poznatku te doby. Me to neprijde smesne, smesni mi prijsou spis lide, kteri se tomuhle posmivaji.

Nebo myslite, ze ted se vyvoj proste zastavi, soucasne lekarske poznatky a doporuceni WHO se zakonzervuji a jinak uz to nikdy nebude? Vzdyt si jenom vzpomente, kolikrat se za poslednich x let menilo doporuceni v jake poloze ma spat novorozenec.
Odpovědět
 Rozzárka 


Re: No a?  

(19.6.2009 21:59:20)
K poloze novorozence ve spánku - jestli to taky nebude tím, že když se všechna miminka dávají jen na bříško nebo zas na zádíčka, tak logicky jich musí v té poloze zas nejvíc i umřít(myslím syndrom náhlého úmrtí kojenců)Takže se vlastně vždycky přišlo na to že nejnovější poznatek nebude ten správný~d~
Odpovědět
 kili 
  • 

Re: No a?  

(20.6.2009 10:29:16)
ne, tím to opravdu není, poloha na bříšku není pro spánek malého kojence vhodná, risiko SIDS je při ní výrazně vyšší
Odpovědět
 chikamichi 


Re: poloha na bříšku 

(20.6.2009 14:55:18)
v roce 1990 byla poloha na bříšku doporučovaná jako optimální, všechny děti byly takto v porodnici pokládány a dále to bylo doporučováno pediatry, odůvodňovalo se to tím, že když si dítě ublinkne, tak to nevdechne...
Odpovědět
 kili 
  • 

Re: poloha na bříšku 

(20.6.2009 16:41:08)
- Já jsem reagoval na úvahu, že děti umírají v té poloze, v níž leží, kterou pisatelka předložila jako možné vysvětlení rozdílu úmrtnosti na SIDS.

- Nemyslím si, že by se dalo říci, že všechny děti a všude byly takto ukládány, řada pracovišť novorozenecké péče pronační polohu nezavedla.

- Pronační poloha se porůznu začala doporučovat někdy v šedesátých letech, a to jako přirozená poloha všech savců po narození. Tato poloha na bříšku není zapovězena ani dnes, ale pro bdění, ne pro spánek, navíc za jistých podmínek. Konečně i bezprostředně po narození se novorozeně přikládá k prsu matky v poloze na bříšku.

- V roce 1992 doporučila AAP (americká pediatrickáí akademie) doporučení supinační polohy pro spánek kojence, v r. 1994 začala v USa kampaň za spaní na zádech a došlo k rapidnímu a zásadnímu poklesu SIDS (v USA z 1,5/1000 živě narozených na 0,5/1000, obsolutně z více než 7000 na méně než 3 000 SIDS ročně).





Odpovědět
 Rozzárka 


Re: poloha na bříšku 

(21.6.2009 20:03:28)
Kili to není jen moje úvaha. Ale nebudu se o tom rozepisovat, neboť znám Vaše názory z jiných diskuzí a asi bych v dalších reakcích nebyla sto zůstat slušná~j~~z~~t~ a navíc statistiky mi nikdy nepřipadaly moc přesné~a~
Odpovědět
 kili 
  • 

Re: poloha na bříšku 

(21.6.2009 21:56:04)
Je to Vaše věc, mně vcelku lhostejná.
Odpovědět
 sarmyn 
  • 

Re: poloha na bříšku 

(22.6.2009 12:17:05)
V roce 1991 se leželo výhradně na zádech....aspoň to tvrdili pro změnu mě
Odpovědět
 Helena 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 10:26:57)
Myslím si, že když už se má člověk zabývat touhe problematikou, tak by se na to měl dívat z hledistkalidí z roku 1970. Neboli: Co se změnilo a jaký byl vývoj za čtyřicet let od roku 1930 do roku 1970. Byl tam nějaký pokrok nebo nebyl?

A ne z hlediska dnešního člověka: Co se změnilo a jaký byl vývoj za čtyřicet let od roku 1970 doteď. Vidíme, že tam nějaký pokrok je, takže se můžeme podivovat, jak to tehdy všechno dělali blbě. Jenže ono je to totéž, jako divit se, že tehdy nedokázali zachránit člověka transplantací srdce nebo. Prostě vývoj ještě nebyl na téhle úrovni, ale to neznamená, že člověku s nemocným srdcem nedopřále nejlepší možnou tehdejší léčbu.

Stejně tak ta rodička a miminko dostali s medicínského hlediska to nejlepší, co bylo z hlediska tehdejších poznatků možné a není na tom kuriozního, "duchaplného" apod., jak se píše v článku.
Odpovědět
 Luca83 


Re: No a?  

(19.6.2009 14:19:38)
Plně souhlasím. A nejen že neuměli operovat srdce, ale v té době ještě ani neexistovalo zachraňování života ve stylu masáže srdce či umělého dýchání (viz seriál Sanitka)...
Odpovědět
 Káča, dvě děti 2 a 4 roky 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 11:07:10)
Setkala jsem se s názorem, že odloučení novorozenců od matek "přispívalo" k jejich menší závislosti na matce a v pozdějším věku k lepší manipulovatelnosti ze strany režimu (nebo autority obecně). Co vy na to? Je to utažené za vlasy? Nebo na každém šprochu...
Odpovědět
 Mili+5 


Re: No a?  

(19.6.2009 11:14:01)
Nemyslím si, že by se novorozenci oddělovali od matek s tímto záměrem, spíš to byl takový omyl tehdejší vědy, lékaři a ostatní odborníci byli přesvědčeni, že dělají pro děti to nejlepší. Spíš mi to zavání takovou tou tendencí "poručíme větru, dešti", nějaké mateřské instinkty nás nezajímají, my děláme vědu.
Odpovědět
 Barbora Drobíková 


Re: No a?  

(19.6.2009 11:20:48)
Zdravim, prijde mi to jako zajimavy postreh.
Muzu k tomu dat jeste nekolik dalsich veci:
Matka vzdy milovala sve dite, ale nutno podotknout, ze proste driv zejmena ve velmi pocetnych rodinach, pri mnohem castejsi umrtnosti deti byli lide vic otrlejsi vuci odlouceni ditete. Jen moje babicka (rocnik 1919) byla z osmi deti, z nichz pouze 4 se dozili dospelosti, ostatni 4 zemreli v prubehu detstvi - tubera, urazy apod. Takze mozna jeste nase maminky zdaleka neprozivaly ocekavani potomku tak citove jako to delame dnes. Dale jedna pani mi povidala, ze v 50. letech byvaly jesle u tovaren, podniku. Zenske pracovaly casto jiz po sestinedeli v tvrdych smenach u pasu a kazde tri hodiny jim proste sestry dite na 10 minut prinesly na kojeni a pak zas odnesly. Neni se cemu divit, ze prestavaly kojit a lahev chapaly jako vysvobozeni a na sve dcery (tedy nase matky) toto prenesly. Vim, ze moje mamka chapala umele mleko jak vydobytek moderni vedy a chapala to jako to nejlepsi pro nas. Proste ty doby se ruzne promenuji a ja jsem moc rada, ze ziju v dobe, kdy se zase vztah s ditetem chape jako neobycejny a krasny a vsemozne se podporuje, vcetne moznosti rodicovskych prispevku, materske atp. Jsme jedna z mala zemi, kde rodice dostavaji aspon nejaky peniz a mohou byt s ditetem doma. Ja si toho osobne moc vazim a jsem rada za kazdou korunu,kterou dostanu na malou navic.
Take by bylo jiste zajimave si precist, jak to delaji tzv. prirodni narody. Cetla jsem nedavno zazitky z jedne stredoafricke republiky a musim rict, ze mi vstavaly vlasy hruzou na hlave. Zenska rodila doma (tedy ve stanu na hline mezi slepicemi a kourem z ohne - ve stanu neni komin, takze se tam rodina celozivotne pridusuje a tito lide maji neustale zanety spojivek a dusnost - stejne jako tady jeste v 18. stoleti v chysich). Placentu sezobla slepice, zena porodila predcasne kvuli velke drine a hned dalsi den po porodu sla pro vodu 5 km vzdalenou.

Nu tak to je jeste dnes nekde. Zlate starosti s porodnimi domy a otravenym personalem v nemocnicich :-).
Odpovědět
 ja 
  • 

Re: No a?  

(3.7.2009 21:11:30)
bych teda daleko radsi sama v chysi, nez to zachazeni zdravotnickeho personalu.
Odpovědět
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: No a?  

(19.6.2009 11:53:11)
Podle jedké knihy zabývajícím se oddělováním novorozenců v USA to byla obecná praxe začínající asi ve 30. letech, v těch 70. se od toho už začalo v USA opouštět. I v té době se tam ale aplikovala podobná "výchova" novorozence - pravidelné krmení, nechat samotné v postýlce v pokojíku i přes den, nechat vyřvat.
Odpovědět
 DankaKa 
  • 

Kolektiv nade vše 

(22.11.2009 19:02:25)
Podle sociologů komunisté kladli důraz na kolektivizaci všeho tak silně, že tomu podléhalo například řešení nových bytů a zcela určitě i odnímání novorozenců od matky. Kolektiv byl téměř důležitější než rodina, a tak mu mohl být novorozenec bez problémů svěřen. Za zamyšlení určitě stojí to, proč se panelákové byty stavěly s miniaturními kuchyněmi. Nevešel se tam stůl, kolem kterého se mohla rodina scházet. Přednost mělo kolektivní stravování v jídelnách fabrik a podobně. Takovéto "rozbíjení" rodiny pak režimu umožňovalo mít větší vliv na jedince. Ideologie se lépe vštěvovala dětem od útlého věku v kolektivních zařízeních - jesle apod. V padesátých letech byla mateřská dovolená minimální, moje babička musela jít do práce cca po 5 týdnech (v šestinedělí!!!). Tátu mohla dát do jeslí, naštěstí ale měla babičku, která pohlídala. Otec má psychické problémy dodnes.
Odpovědět
 kateřina 2děti 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 11:27:05)
souhlasím :-), všechno prochází vývojem, tak proč to řešit. Prostě si mysleli, že to tak bude dobré, ale časem se zjistilo, že to až tak přísné být nemusí...buďme rády za to co máme a nehrabejme se v historii
Odpovědět
 Manul 


Re: No a?  

(19.6.2009 11:58:16)
Snad jenom, že ta vysoká úmrtnost rodiček byla právě v nemocnicích, kde u porodu asistovali lékaři, kteří třeba před tím pitvali. Tam, kde "rodily" porodní báby, byla ta úmrtnost mnohokrát nižší.
Odpovědět
 Helena 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 12:06:03)
Moc si nedokážu představit, co koho mohlo motivovat k porodu v nemocnici. O té vysoké úmrtnosti v nemocnicích se všeobecně vědělo, jen se nevědělo, co to způsobuje. Dneska tam člověk může mít zákroky, které můžou zachránit život a doma to člověku neudělají. Mám na mysli třeba císaře. Tehdy ale nezmohli dokroři nic víc než porodní báby, takže fakt nechápu, proč to té nemocnice kdo vlastně jezdil rodit.
Odpovědět
 Helena 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 12:21:30)
Mám na mysli tak rok 1871. A ne 1971 :)
Odpovědět
 bláhová Dajána 


Re: No a?  

(19.6.2009 13:11:39)
Jak jsem se tak dočetla v některých románech z té doby, tak do porodnic chodívaly porodit hlavně svobodné, chudé matky, svedené služky a podobně, které chtěly porod utajit před okolím a neměly často ani žádné zázemí, kde by se o ně někdo postaral...Chápalo se to jako východisko z nouze a asi i ostuda...
Odpovědět
 Rapiti 


Re: No a?  

(19.6.2009 13:06:50)
Heleno, důvod byl jednoduchý, tenkrát byla bába natož doktor podstatně dražší. Ve špitálu se dalo rodit i zadarmo, vlastně sloužil pro chudinu. Do pordnice často zamířily ženy, které tam děti chtěly nechat, sousední budova byl někdy sirotčinec. Bohaté ženské se zdráhaly jít ještě dlouho do porodnice, aby si nepokazily pověst.
Odpovědět
 Helena 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 14:00:29)
Dajáno a Rapiti, děkuji za vysvětlení. Dává to smysl.
Odpovědět
 amy 
  • 

Re: No a?  

(19.6.2009 15:02:48)
Souhlasím, mám doma hromadu lékařské literatury z dob minulých (po rodičích, i pradědečkovi). A taky bych mohla napsat článek na téma - ty doktoři dřív normálně nechávali člověka umřít kvůli "slepáku" nebo kvůli tomu později rozřezali člověku celé břicho. Prostě věda,technika tehdy byly na jiné úrovni. Všechno se mění, vyvíjí.
Odpovědět
 Zawgat_Mohammed 


Re: No a?  

(22.6.2009 12:41:41)
To se delo v porodnicich, respektive u rodicek, ktere vyhledaly peci lekare. Doktori totiz tenkrat nedodrzovali zakladni pravidla hygieny, od pitvy sli k porodu aniz by si umyli ruce. Tenkrat se totiz jeste netusilo nic o prenosu nemoci. Proto umiralo tolik zen a deti pri porodech a potratech.
Zkus si najit na internetu neco o cloveku jmenem Ignaz Semmelweis, ten jako prvni objevil souvislost mezi hygienou a nizsi umrtnosti rodicek a deti. Kdyz potom nabadal lekare, aby si myli ruce, byl prohlasovan za blazna.
Odpovědět
 Insula 


ha ha 

(19.6.2009 9:51:02)
"Líbí se mi", jak píší, že se novorozenci umísťují zvášť, aby nebudili matku. :-) Jakoby to pak nedělali celé měsíce. :-))))))))))
Odpovědět
 Liška s banem :) 


Re: ha ha 

(19.6.2009 10:25:01)
Upřímně, byla bych v porodnici moc vděčná, kdyby mi malého nosili jen na kojení, jako za časů našich maminek. Jenže to už nešlo, protože kdybych o to požádala (jen přes noc), byla bych nějaká divná, krkavčí matka.
Odpovědět
 Žabka 
  • 

Re: ha ha 

(19.6.2009 10:35:26)
Liško, přesně. Navíc, v "mojí" porodnici to fungovalo tak, že celou noc muselo svítit světlo, takže spánek se nekonal vůbec, a když náhodou usnulo dítě, zpravidla přišla sestra a nutila nás dítě vzbudit a kojit (i když ani jedna z nás ještě mlíko něměla, dvě v důsledku špatně zvolených antibiotik přišly i o mlezivo a shodou náhod jsme měly všechny dítě se žloutenkou, takže se jim vůbec sát nechtělo.) Takže by asi bylo prospěšnější opravdu počkat těch 24 hodin, až by dítě vytrávilo a hlavně se vyspalo - aspoň ono, když už ne matka. Kvůli tomuhle přístupu jsem, dle názoru laktační poradkyně, přišla o mlíko, dítě si při pobytu v porodnici vypěstovalo averzi na jídlo, k němuž bylo neustále a vytrvale nuceno. Vypadá to jako otrocké naslouchání autoritám? Jinak to nešlo, nevzbudily-li jste dítě vy, učinily to sestry za vás a dítě přiložily.
Odpovědět
 Luca83 


Re: ha ha 

(19.6.2009 16:58:09)
Jak jsem psala výše, dceru jsem dostala na pokoj až 3. den, protože jsem do té doby byla na JIP. Ale pak jsme to zvládaly suprově, malá byla zlatíčko a budila se prakticky jen na jídlo. Jenže v noci jsem nemohla spát kvůli dětičkám spolubydlících, které pořád pobrekávaly. No a jednolůžáky byly obsazené :-(
Odpovědět
 Hadi a spol 


Re: ha ha 

(19.6.2009 11:09:26)
Jo jo jsem krkavčí matka a to, že byl malý 40 hodin pod světlem kvůli žloutence jsem si užívala :-) :-) Opravdu mi ho nosili jenom na to kojení, to bylo super :-) Domů jsem šla z porodnice opět odpočatá a jsem za to moc vděčná.
Odpovědět
 Inka 
  • 

Re: ha ha 

(19.6.2009 12:21:26)
Já rodila v devadesátých letech a mimina jsme měly u sebe přes den a v noci je odnášeli, abychom se vyspaly. Musím říct, že jsem za to byla vděčná já i další 2 maminy, co byly se mnou na pokoji.
Odpovědět
 sarmyn 
  • 

Re: ha ha 

(22.6.2009 12:33:10)
Inka, já taky (r.91) a dítko jsem měla celou noc u sebe, bylo spací. Nikdo mi do kojícího režimu nekecal.. prostě si nás v porodnici užívali....dvě narozené děti za ten týden..měly jsme ses holkou co se mnou byla na dvoulůžáku královsky...
Odpovědět
 Sarka 
  • 

Re: ha ha 

(19.6.2009 12:30:12)
v ceskokrumlovske nemocnici uplne v pohode, sestra ani okem nemrkla, jen rekla, to vite ze jo, vyspete se kdyz potrebujete. Nebo jsem si nekolikrat zasla koupit ven z oddeleni do automatu kafe a to jsem mimo davala taky sestram, aby tam nebylo samo.


pred 8 lety na nedonosencich byla takova desne prsata sestra, ktera, kdyz jedne mamince plakalo dite půl noci, sama prisla, rekla že ho bude nosit po chodbe, at mama spi, chlapeckovi rekla-pojd ty kance, pojd na moje kozy, a opravdu s nim prochodila zbytek noci.

nestydela bych se vyuzit nabizenou moznost
Odpovědět
 arsiela, 


Re: ha ha 

(19.6.2009 14:29:57)
Šárko to je krásný s tou sestřičkou~:-D Jinak před 14 lety u Apolináře si sestřičky taky vzali ty největší křiklouny klidně na pár hodin k sobě na sestrernu,nebo na neonatologii,aby si maminky kapku odpočinuli.Nebo minimálně přišli zkouknout co se děje,že mimi brečí.Mě naštěstí syn spal jak dudek,tak jsem to nikdy nevyužila.Před dvě roky v Hradci mi malého přes noc nechávali taky na neonatologii,měla jsem velké bolesti z rozestouplé synfýzy ,tak chtěli abych se kapku vyspala.U sebe jsem ho měla až poslední noc.Jinak si ho o půlnoci po kojení brali a v 5 ráno mi ho dávali.Stejně měl dokrm,protože jsme po těžké sekci měla málo mlíka.Takže to jedno kojení v ncoi dostal dokrm,stříkačkou,takže kojení to neovlivnilo.
Odpovědět
 Vendelína + 2 kluci 


Re: ha ha 

(19.6.2009 16:54:40)
Hm, tak pred sedmi lety uz to bohuzel u Apolinare nedelali. Rekli mi, ze jsem chtela dite, tak at pocitam s tim, ze uz se nevyspim. No, sestricky jedna basen.~Rv
Odpovědět
 Lenka + 18 + 13 
  • 

Re: ha ha 

(21.6.2009 9:21:22)
Rok 1971?
Když jsem v červenci 1991 po probuzení po císaři u Apolináře požádala, ať mi dceru ukážou, uslyšela jsem "Co na ní chcete vidět? Stejně ji po císaři nemůžete 3 dny kojit.." Do smrti mě tehdejší personál bude strašit ve snech..
Odpovědět
 myš 
  • 

Re: ha ha 

(19.6.2009 14:52:24)
Tak v porodnici, kde jsem rodila nebyl naprosto žádný problém nechat dítě přes noc u sestřiček. Já jsem to nechtěla a taky nebyl problém mi ho nechat. Na druhou stranu tam po porodu odnášejí děti bez oznámení kam, proč, na jak dlouho a nějaké domluvy, což mi dost vadilo....
Odpovědět
 Insula 


proč Liško??? 

(19.6.2009 17:38:53)
Já tedy byla po císařích, takže jsem děti hned u sebe mít nemohla, ale sami sestřičky mi říkaly, že když se budu chtít vyspat (když už jsem měla mimčo u sebe), tak není problém. ~d~
A vím i o dalších "normálně" rodících maminkách, které daly dítě sestřičkám na noc. Nikdo na ně divně nekoukal. ~d~
A vedle mě na pokoji byla maminka, jejíž dítě pořád šíleně brečelo (asi bolení). Sestřičky se snažily, ale moc nic nepomáhalo. Nakonec si ho vzaly dvě noci za sebou k sobě. Maminka už sotva stála na nohou.
Odpovědět
 barri + cervnova dvojcatka 


Re: ha ha 

(19.6.2009 12:35:01)
kdyz byla moje maminka v porodnici se 4.ditetem, spletli si ji s prvorodickou a odnesli ji dite, aby mohla odpocivat a prinaseli jen na kojeni. Maminka rikala, ze ji to vubec nevadilo, ze to brala jako "dovolenou", odpocinula si od deti a stihla doplist svetr na ditko:o)
Odpovědět
 Mili+5 


Re: ha ha 

(19.6.2009 12:57:22)
No jo, ale u bondingu a roomingu přece nejde jen o prožívání matky, ale mnohem víc o to, jak se cítí dítě, když je odděleno a já myslím, že hodně blbě.~a~
Odpovědět
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: ha ha 

(19.6.2009 13:05:48)
Milli, tak nějak. Miminu je celkem putna, jestli bude mít dopletený svetr, zato mu dost není putna, že do té doby důvěrně známé vůně, chutě a zvuky jsou najednou pryč.

Zajímavé je, že o týden o dva později by si většina těch spokojených s první nocí bez dítěte neuměla 24 hodin bez dítěte představit.

A ke knize - perly bohužel vycházejí i dnes. V letošní publikaci mnoha autorů o těhotenství a porodu v Čr píše Calda mimo jiné velmi poeticky "Po dvou hodninách na sále nastává okamžik rozloučení." Do pr.ele, PROČ?!
Odpovědět
 Inka 
  • 

Re: ha ha 

(19.6.2009 13:57:11)
Já myslím, že pro spokojené dítě je důležitá spokojená matka a když se vrátí z porodnice úplně vyřízená, protože několik dní nezahmouřila oko, tak moc klidná nebude.
Myslím, že tohle by neměl nikdo určovat, ale nechat na každé ať se rozhodne, jestli chce mít dítě u sebe ať ho má a když se chce v noci vyspat, tak ať ho dá na pár hodin k sestrám a ne že za to bude označena jako špatná matka.
Odpovědět
 Lassie66 


Re: ha ha 

(19.6.2009 14:01:35)
Inko, s tou spokojenou matkou a spokojeným dítětem souhlasím - ale má to jednu trhlinu. Kdo se té matce bude starat o dítě následující noci, když přijde z porodnice?
Jinak o tom žádná - pokud matka chce, ať svěří dítě personálu.
Odpovědět
 Inka 
  • 

Re: ha ha 

(19.6.2009 14:08:22)
Pokud není úplně sama na světě, tak jí s dítětem doma pomůže jeho otec nebo babička a taky doma už není tolik unavená.
Jsme prostě proti dogmatům, dřív dítě sebrali, dneska ho nechají bez ohledu na okolnosti. Chtělo by to víc individuální přístup.
Odpovědět
 Stáňa a dva kluci 


Re: ha ha 

(19.6.2009 14:20:01)
Inko souhlasím, že individuální přístup je potřeba, každý vnímáme věci různě.
Ale doma je to přece jen o něčem jiném, tatínek či babička je tam jen pro jedno dítě, kdežto na novorozeneckém je někdy jedna sestra na hafo dětí. TAkže těžko zvládne chovat pět miminek naráz, na to asi opravdu nemá čas. Řeší se jen životně nutné potřeby jako přebalení, někde dokrm.
V tomhle byla určitě výhoda porodů doma. Pokud měla žena těžší porod, tak se o dítko postarala nejbližší rodina.
Odpovědět
 Lassie66 


Re: ha ha 

(19.6.2009 14:40:29)
Inko, nevím - asi to bývá. Mám ale zkušenost opačnou, že děti odnášejí přes nesouhlas matek.
Odpovědět
 sovice 


Re: ha ha 

(19.6.2009 14:11:23)
Lassie,

sama jsem taky svěřila starší dceru první noc sestřičkám - nabídly to, neodnesly ji "samozřejmě", a říkaly, že třeba jen na tu první noc, jak budu chtít - uvítala jsem to; taky říkaly, že tu první noc miminka obvykle prospí a kdyby plakala, donesou mi ji na kojení. Donesly v pět ráno, to už jsem se cítila k použití. Mladší jsem jim nedávala, jednak jsem ji rodila rychleji a narodila se brzy dopoledne, takže jsem byla odpočatější, a jednak jsem už neměla (bezdůvodný) strach, že usnu a dítě mě neprobere, zato probere další dvě maminky a mimča na pokoji - ověřila jsem si, že za oknem můžou střílet z děla a je mi to fuk, ale když dítě kníkne, jsem hned vzhůru :-).

Ale tu první noc u ses třiček jsem fakt uvítala, spala jsem, jako když mě do vody hodí, protože jsem téměř nespala předchozí noc, kdy jsem začala rodit, a porod byl přece jen dost velká námaha.
Odpovědět
 Insula 


Re: ha ha 

(19.6.2009 17:43:46)
Inko, přesně to si myslím taky. Neříkám, že je správné separovat matky od dětí, ale když je maminka vyčerpaná a nevyspí se, tak asi nebude spokojeno ani mimčo. ~d~
Odpovědět
 Mili+5 


Taky jsem to četla 

(19.6.2009 10:37:45)
Taky se mi kdysi tato "moudrá kniha" dostala do rukou, naštěstí jsem předtím už četla Švejcarovu Péči o dítě, kde bylo jasně napsáno, jak se odborníci v těchto věcech mýlili. To jsem ovčem netušila, že v 90. letech se mnohé porodnice stále řídily spíš radami z této knihy než radami profesora Švejcara. V roce 1994 stále ještě v dnes již zrušené porodnici v Plané byli přesvědčeni a přesvědčovali o tom i matky, že dítě se prvních 24 hodin obejde bez nich a bez kojení, stačí mu báječná péče zdravotníků, která spočívala v tom, že dítě dostalo od sestry glukozu z láhve a to prosím každé dítě. Když se pak můj synek nějak nechtěl přisát, jen se u prsu vztekal, byla jsem obviněna, že jsem zřejmě v těhotenství kouřila a proto mám nervozní dítě.(Jsem celoživotní nekuřačka.)
Šešule se zaměřila na tu porodní a poporodní část, mě tenkrát dostala jiná hláška. Nebudu citovat přesně, nemám knihu po ruce, jen zalovím v paměti.
"Maminko, vašemu děťátku je 6 měsíců a je nejvyšší čas, abyste se vrátila do práce. Děťátku výchova v kolektivním zařízení jen prospěje..." :-))))
Odpovědět
 Žabka 
  • 

Re: Taky jsem to četla 

(19.6.2009 10:45:49)
Mili, tak to by mě zajímalo, z kterýho to máš roku, protože ve vydání z roku 79 je obšírně rozepsáno, že se na dítě nemá křičet při jídle:-). Jenže na druhou stranu, třeba ještě začátkem šedesátejch let byla mateřská jen něco málo po šestinedělí, tak je jasný, že tam tahle poznámka bejt asi musela. To je ještě zázrak, že se to obešlo bez komunistické ideologie. To já měla doma od tchýně knížku o zakládání rodiny, ona ji asi nečetla, tak mi ji dala, abych se "zorientovala" a to nebylo nic jinýho než dvě stě stran o tom, jak dítě vést k ideálu socialistického smýšlení už od narození, to byl teprve hnus, a to byla tak polovina sedmdesátých let, fuj.
Odpovědět
 Žabka 
  • 

Re: Taky jsem to četla 

(19.6.2009 10:46:29)
Mili, myslím u rozboru šestého měsíce věku, samozřejmě:-).
Odpovědět
 Mili+5 


Re: Taky jsem to četla 

(19.6.2009 10:57:28)
Rok vydání přesně nevím, půjčila mi ji tenkrát tchýně, ale myslím, že to bylo z 60. let, možná i ten rok 71.
Odpovědět
 vejbzrng 


Re: Taky jsem to četla 

(21.6.2009 21:53:06)
Taky jsem četla podobný text, mně zase zaujala věta adresovaná těhotným maminkám tak měsíc před termínem : tak maminko, je čas ostříhat vlasy, při péči o novorozence nebudete mít čas upravovat si vlasy a taky je to hygieničtější.
Odpovědět
 Dana 
  • 

Švejcar 

(25.6.2009 16:46:22)
Tak právě u tohoto proslulého doktora měla moje mamka své děti zhruba před 45 lety a tehdy on sám propagoval kojení přesně po 3h,ať dítě řve,anebo ne.No,skončili nakonec na flašce.O deset let později jsem se narodila já a to už prý tvrdil něco jiného.Chybama se člověk učí,ale bohužel ty chyby odnesli moji bráškové.
Odpovědět
 Hana 
  • 

Naše dítě 

(19.6.2009 11:26:37)
Já se pro změnu "pobavila" u knihy Naše dítě. Celá kniha se nese v duchu musíte to dělat tak a tak, odchylky se nepřipouští. Ke všem problémům je řečeno - máte problém? To je proto, že jste to a to dělali špatně.
Odpovědět
 Samarlu 


Dámy, které toto zažily, 

(19.6.2009 12:07:03)
to dnes komentují: "fuj, ty nás ale v tý nemocnici tejrali!"
Silnější povahy dodávají "a doma jsem se na to vykašlala a nevyvařovala jsem nic a kojila jsem je, když brečely".
Odpovědět
 Šešule 


Poznámka autorky 

(19.6.2009 12:43:57)
Účelem článku nebylo vysmát se doktorům, kteří fungovali před třiceti lety v porodnictví. Nemyslím, že dělali svou práci se zlým úmyslem.
Zaráží mě akorát absurdity, které se dějí v rámci řízení se nejnovějšími poznatky, zatímco na selský rozum a "lidová moudrost" se zapomíná. Zapomínáme na takovou samozřejmost, že dítě potřebuje být s mámou, že máma potřebuje být se svým dítětem. Zavrhuje se, že dítě by vůbec mohlo poznat, že má hlad. Nezavrhuju pokrok, ale nelíbí se mi technokratický přístup k lidem, který se děje pro jejich "dobro" kvůli zúženému vidění (v tomto případě) doktorů.
Smutným výsledekm technokratického způsobu uvažování jsou situace, kdy žena, která chce mít po porodu dítě u sebe, nebo rodit doma, odkládat očkování atd., musí argumentova čísly, výzkumy a statistikami, protože vyrukovat s mateřskou láskou, sklidíte v lepším případě shovívavý úsměv.
Ale jak už jsem psala, naštěstí se naše matky neřídili něčím, jen proto, že to řekla titulovaná hlava a své děti chovaly, pusinkovaly, kojily a nedesinfikovaly všechno, nač mělo dítě sáhnout.
Odpovědět
 myš 
  • 

Re: Poznámka autorky 

(19.6.2009 14:46:34)
Jojo, souhlasím. Někdy je zdravý rozum a instinkty víc, než všechny vědy dohromady. Lékaři by občas měli sestoupit z toho "vševědoucího" piedestalu a uvědomit si, že se i v minulosti kolikrát mýlili a někdy nezaškodí trochu pokory, selského rozumu a prostě jen respektovat to, co si žádají matky, paceinti atd.
Odpovědět
 bláhová Dajána 


Re: Poznámka autorky 

(19.6.2009 14:53:40)
Ono i s tou "lidovou moudrostí" je to někdy na pováženou, například se dost dlouho tradovalo, že proto ,aby dítě správně rostlo, MUSÍ být pevně utaženo v "povijanu", aby se nemohlo ani pohnout...Miminkům se dával makový odvar, někde i cumel namočený v kořalce~d~, aby pěkně spala a matka mohla jít po své práci atd. atd.
Odpovědět
 Tvoje horší já 


Re: Poznámka autorky 

(19.6.2009 15:23:28)
No vidíte. A teď se zase doporučuje děti zavinovat, dokonce dětská neuroložka doporučila sestře držet nedonošenou dcerušku v ohrádce, ne ji nechat lozit po bytě, prý je to pro miminko lepší mít omezené podněty.
Odpovědět
 jaja 
  • 

Re: Poznámka autorky 

(3.7.2009 21:28:12)
Ohradky jsou "in", protoze ditetem věčně omezená matka se na něj může chvíli vykašlat.

Omezené podněty: ať to někdo zkusí koupít si štěně, zavřít ho do ohrádky a dát mu omezené podněty. Stačí pár dnů, nato týdnů, aby i slepý pocítil rozdíl mezi tímto štěnětem a jiným ze stejného vrhu, kterému se bude někdo věnovat, bude chodit ven, něco dělat a přítomno akcím.
Odpovědět
 kreditka 


Jednou.... 

(19.6.2009 13:18:53)
Jednou se nám naše děti a vnoučata vysmějí třeba za to o čem tady denně diskutujeme a budou si dělat prdelky z našich názorů zrovna tak jak se my teď stavíme k názorům starší generace
Odpovědět
 IlonaK2+Verunka+Ondrášek 


Re: Jednou.... 

(19.6.2009 13:21:23)

Právě! Hrozně by mě zajímalo, co se bude říkat za nějakých 10 let (takhle krátká doba klidně může stačit). Natož pak nějaký ten generační rozdíl 20-30 let. No, uvidíme, co nám to přinese. :-)
Odpovědět
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jednou.... 

(21.6.2009 20:30:33)
no však ať si dělaj, ne? ~2~
Odpovědět
 Vikinga 


Líbání novorozenců 

(19.6.2009 13:43:13)
Bez legrace jsem četla nedávno článek, kdy britská matka zabila své dítě tím, že ho líbala. Byla totiž skrytou přenašečkou oparu HSV, který je při přenosu na miminko smrtelný.

Ale to jen tak pro zajímavost, nikoli na podporu čtyřicet let staré literatury:-)
Odpovědět
 Tvoje horší já 


Re: Líbání novorozenců 

(19.6.2009 15:21:49)
A v Brně nedávno zemřel kojenec na černý kašel. Celá rodina pokašlávala, ale netušili, že jde právě o tuto pro miminka smrtelnou nemoc. ~;((
Odpovědět
 jana38 


Re: Líbání novorozenců 

(19.6.2009 15:28:51)
Vikingo, to políbené dítě a zemřelé na HSV infekci muselo mít nějaký imunodeficit, nebo matka chytla primoinfekci, jinak by mělo v době do šesti měsíců po porodu v těle od matky proti HSV viru protilátky. Já mám opary (HSV1) imrvére, celý léta, v těhotenství a po porodu díky utlumenější imunitě ještě častěji a dítě mi na HSV infekci nezemřelo zatím ani jedno a to fakt roušku při oparu nenosím a rodím do zcela nesterilního domácího prostředí. A ani jedno novorozeně se ode mne nenakazilo, zato pětiletou dceru už teď svým oparem nakazím bohužel okamžitě (od tý doby, co prodělala planý neštovice je taky k HSV1 oparům náchylná)
Odpovědět
 magggi synáček z léta09 


Re: Líbání novorozenců 

(19.6.2009 17:52:58)
S tím líbáním a vůbec celkovou hygienou bych taky byla opatrná. Zrovna jsem s černým kašlem končila, když u mě začalo těhotenství a bylo mi řečeno,. že v těhu to nemá na mimi vliv (zvládli jsme to dokonce bez ATB), ale je smrtelný právě po narození - jak to nemá vliv, tak dítě logicky nezíská protilátky.
Totéž všudypřítomné stafylokoky a streptokoky. Se stafylem v nemocnici máme v rodině dvě smutné zkušenosti ( první - téměř neplodnost mého partnera v důsledku zavlečení stafylokokové infekce do operační rány rozdrceného kotníku; druhá - dcera mé sestry na oddělení šestinedělí byla nakažena patrně někým ze zdravotníků touž nákazou, naštěstí "jen" na kůži, nikoli vnitřně).
Nicméně netvrdím, že nebudu své miminko líbat, ale asi ho tedy nenechám oslintávat svým příbuzným - alespoň zpočátku a například věčně nemocným dětičkám mé švagrové, kterým visí neustále ze zvětšené nosní mandle až ven zelená nudle a antibiotikama se od narození prakticky živí, takže netuší, co je imunita, mimi nepůjčím vůbec..~o~

Jinak mě tedy článek velmi pobavil, ale nešokoval.
Mnohé z těch zásad se uplatňovaly reltivně donedávna a dodnes se setkáte se zdravotníky, kterým se po těchto dobách stýská~:-D - měli to totiž v mnohém jednodušší (oni, nikoli matky a děti) a nemuseli se s matkami vůbec bavit.
Taky vzpomínám na vyprávění, jak mojí mamince sebrali mladší sestru hned po porodu (rok 1978), 2 dny jí naprosto neinformovali, co se děje a viděla ji až 3. den. Posléze zjistila, že šlo o žloutenku, ale nechali ji válet rozbolavělou, v depresi a nejistotě. Ani nevěděla, jestli je sestra naživu a v pořádku :-©~l~~a~

No a ohledně kojení - tchýně mi tu popisovala, jak si po každém kojení potírala bradavky genciánkou. Divím se, že nemá přítel ještě dnes fialovou pusu ~t~~t~~t~

A poslední - ohledně rozporu v zacházení s novorozencem. Pobavilo mě též, jak mě moje máma nabádá, abych chlapečka od porodu měla ve fusaku - zapínacím pytli, místo v zavinovačce, aby měl možnost si kopat nožičkama a cítil volnost. Do toho do mě hučí tchýně, abych kluka hned po porodu pořádně utáhla do zavinovačky, aby se cítil v bezpečí a hezky spinkal...
A včil mudrujte ~t~~t~~t~
Odpovědět
 Katjan 


Re: Líbání novorozenců 

(9.10.2011 23:42:36)
Tak nevím, jestli jsme četly stejný článek, ale myslím, že ano, vyděsil mě tak, že jsem si zjišťovala víc - nejednalo se o skrytou přenašečku viru HSV, ale o dámu, která ke konci těhotenství (nebo snad i po porodu) POPRVÉ V ŽIVOTĚ chytila opar - a s tím oparem pak (netuše, že se jedná o opar, protože s tím neměla žádnou zkušenost) chudinku dítě pusinkovala. To je velice důležité, protože kdyby měla opar už někdy dříve, bylo by dítko vybavené protilátkami, které by mu pomohly to zvládnout - sice nijak příjemné, ale ne smrtelné. A taky by asi věděla, oč se jedná, a nepusinkovala by dítě s aktivním oparem na rtu. Rizikové tam je právě, když se u matky jedná o první infekci, takže dítě není vybavené protilátkami. Pusinkovat tedy směle dál :-)
Odpovědět
 marky 
  • 

Děs !!! 

(19.6.2009 19:13:02)
Promiň, ale v polovině článku jsem přestala číst a mlátí se mnou děs as běs. Snad fakt nemám sílu to dočíst. Takové kecy. Připadá mi, že autora té knížky vysadili na zem nejspíš mimozemšťané, anebo ho po narození vykoupali v desinfekčním přípravku.
Odpovědět
 magggi synáček z léta09 


Re: Děs !!! 

(19.6.2009 19:34:15)
Autora v desinfekčním přípravku vykoupali na 50%, jelikož se zaručeně narodil možná ještě za Franze Josefa a to se v porodnici rodilo podstatně méně ~:-D
Ale já i má sestra, můj přítel, moji kamarádi...všichni patříme mezi "Husákovy děti" a garantuju Ti, že jsme vyplajchovaný v desinfekci všichni do jednoho (kdoví, z čeho mám svoje ekzémy~2~) a naše matky, pokud nás krmily, jelikož kojení v módě nebylo, měly fialová prsa od genciánky přinejmenším do půlroku našeho věku a stejně takové jsme měli my tlamičky :o)))

Ale čemu se divíš - prostě to tak tehdy bylo, i když je to šílená záležitost.
To je totéž, jako dodnes (hlavně na venkově) propagovaný trend, že neexistují specifické poruchy učení a dyslektik patří do zvláštní školy...
A nad tím se nikdo nepozastaví~a~
Na starou formu prodů se může jen vzpomínat - už se to asi skoro nevidí, ale na starou formu školství...ta funguje doposud ~:(~d~
Odpovědět
 Majda, dvě dcery 
  • 

Uvidíme za pár let 

(20.6.2009 11:01:27)
Jsem ráda, že se přístup k rodičkám i miminkům změnil, ale zase na druhou stranu ona každá doba má něco. Dřív se prostě domnívali, že je zásadní dodržovat striktně kolem miminek vše sterilní a dezifinkovat, nosit roušky, udržovat sterilní domácnost atd..

A dnes?

Dnes mi připadá, že je takový "strašák" jménem ALERGIE. Všude se to hemží seznamy potravin, které se z toho důvodu nesmí jíst v těhotenství, které nesmí jíst děti. Nejlepší je nemít doma koberce, péřové deky vyměnit za antialergické atd.. Není to nic proti ničemu, ale občas už mám taky pocit, že se to prostě přehání až do extrémů i u zdravých dětí a možná se za pár let zjistí, že tudy stejně cesta nevede. Zrovna nedávno jsme s manželem zírali, když nám tchýně líčila co byl první příkrm pro miminko - piškoty pokapané pomerančovou šťávou. A světe div se, přežil to! Prostě věda jde dál a nevidím v tom v zásadě špatný záměr nějak uškodit těm generacím miminek před námi. Určitě minimálně ty maminky dělaly pro své děti jen to nejlepší no a systém zdravotnictví měl, má a bude mít i jiné priority (optimalizaci vynaložených peněz, práce, času, ...) než je jen to nejlepší pro konkrétního jedince. Naštěstí si dnes můžeme o životě svém a svých dětí více rozhodovat sami.

Každopádně pěkný článek, zajimavé srovnání.
Odpovědět
 Bouřka 


Re: Uvidíme za pár let 

(20.6.2009 11:28:17)
Majdo, k tomu piškotu s pomerančovou štávou - on to asi každý přežil, stejně jako tu svíčkovou a gulášek, ale ony ty alergie jaksi někde nějaký původ mají. Občas mě fascinuje, jak si leckde přečtu, že naše generace byla krmenná vším možným a stejně jsme v pořádku vyrostli. Houby, vyrostli, ale že bychom byli zvlášť zdraví, se teda nedomnívám. A na další generaci je to ještě víc vidět. Za naší rodinu - rodiče zcela zdraví, 3 potomci z konce 70. a první půlky 80. let - prolezlí alergiemi, zejména potravinovými. Takže bych to nepodceňovala. Ale souhlasím s tím, že se to občas přehání až do extrémů.
Odpovědět
 Luca83 


Re: Uvidíme za pár let 

(20.6.2009 22:09:59)
Jo, dřív se to jídlo opravdu moc neřešilo. Narodila jsem se v březnu, takže v červenci už jsem prý dostala meruňky, višně a další ovoce ze zahrádky. No a v půl roce už jsme prý jedli skoro všechno.
Jedna moje kamarádka má teď 3. mimčo a taky to moc neřeší. My jsme u malé poctivě začínali v půl roce mrkví, brokolicí, postupně zařazovali další pokrmy. Maso, ovoce a rohlík až v 7 měsících, bílý jogurt v 9 měsících... No a její malá už má teď v 6 měsících za sebou všechny druhy polévek, maso, pečivo, domácí buchtu, svíčkovou, různé ovoce,... :-o Záleží opravdu na každé mamině, jaký k tomu má přístup.
Odpovědět
 Nivea 


:) 

(20.6.2009 11:46:00)
tak to já jsem dostala před měsícem knížku o těhotenství a porodu z padesátých let - ta je taky moc hezká., najde se tam plno věcí, nad kterými člověk jen kroutí hlavou:)
Odpovědět
 Lenka, syn Daniel 
  • 

dokonalý článek :-) 

(20.6.2009 12:36:06)
Děkuji moc za krásný a úsměvný článek :-) ani nemohu uvěřit tomu, že to někdy takto bylo :-) nelíbat miminko, to mě dostalo do kolen :-) používat roušku, to je jako sci-fi....ale manželova babička mi dávala spousty rad, jak "správně" přikromovat dítě. Ještě z dob jejího mládí. Polívky se zásadně cukrovaly, od půl roka děti mohly jíst všechno (omáčky, salámy, knedlíky....) a když jsem začínala s příkrmy u svého syna a říkala jí nadšeně, že snědl tolik a tolik lžiček mrkve, dívala se na mě jako na krkavčí matku, že mu nechci dát najíst :-) :-) spoustě věcí o péče o dítě jsme se zasmály, když mi vyprávěla, co vše bylo nařízeno a zakázáno :-) prostě, každá doba má své a naše děti se budou třeba divit tomu,jak to děláme teď.
Odpovědět
 magggi synáček z léta09 


Re: dokonalý článek :-) 

(20.6.2009 19:25:53)
K těm příkrmům bych vřele doporučila (kdo ještě nezná) Betty McDonaldovou - Vejce a já, konkrétně kapitolu VŠECHNY DĚTI MAJÍ ZÁCHVATY.
Kapitola hovoří zhruba o tom, jak tedejší matky v místě Bettyina nového domova, cpaly děti vším ,co jedly samy - věpřové, pivo, kyselá zelenina aj., na což děti odpovídaly "záchvaty", nicméně většinou spokojeně žily a přežívaly podobnou péči. Naopak na Betty se hledělo divně, protože pouze kojila ~:-D
Méně vtipné je, že se podobné zacházení dodnes nezřídka vidí i u nás...~a~
Odpovědět
 mata, 2 kluci 
  • 

mám ji doma... 

(20.6.2009 16:06:49)
taky jsem nedávno listovala touto knihou, kterou mi má matka s vážnou tváří předala před narozením prvního syna...fakt nářez.hodně jsme se s kamarádkama pobavily.hlavně jak má člověk při porodu ležet na zádech. to je totiž nejlepší:)))
Odpovědět
 Kika 
  • 

Smějeme se v roce 2050:-) 

(20.6.2009 17:05:56)
Autorko, taková prostě byla doba. Ha ha ha, tak se tomu dneska zasmějeme a za čtyřicet let se budou smát nám naši vnuci. Bude to vypadat třeba takto:

"V roce 2010 matky nosily do tzv. "porodnice" porodní plány, s nimiž valná většina "porodnic" stejně neuměla pracovat nebo je ignorovala, ačkoliv na svých - tehdy se tomu říkalo "webové stránky" - tvrdila, že s nimi pracuje.

V roce 2010 zdravotníci matkám ulevovali od bolesti a používali tak skandální metody jako třeba epidurál, taky propichovali plodové obaly, aby odtekla plodová voda, vyvolávali porody a urychlovali a ženy vesměs rodily v leže. A taky všelijak ženám rozřezávali břicha při císařských řezech a zachraňovali a oživovali, no hrůza si to jen představit.

Na oddělení šestinedělí byly ženy ponižovány tím nejhrubším způsobem, když při vizitě musely ležet s nohami roztaženými od sebe ukazujíc všem členům vizity a spolupacientkám zakrvácenou vložku, nedej bože dalším divákům, kteří nechtě vstoupili do pokoje.

V roce 2010 byla prostě strašlivá doba a proto važme si předloňského výdobytku domarodek, které svojí mnohaletou kampaní dosáhly úplného zrušení tzv. porodnic. Věřme, že nyní teprve máme možnost činit to nejlepší pro nás matky i naše děti: rodíme doma, s radostí zatínáme zuby při přirozených porodech a snášíme bolest tak jako naše prabáby ve středověku. Konečně jsme dosáhly kýžené svobody a soukromí a již nás neobtěžují svými rozumy žádní gynekologové a porodníci. Sem tam se sice porod doma zvrtne a dopadne špatně, ale nám to nevadí, populační křivka přesto roste."

Prosím vás, berte to s nadsázkou. Já sama jsem zastánkyní porodů v porodnicích, i když vidím ještě rezervy, které by se daly zlepšovat - hlavně ochrana soukromí a dialog lékař - rodička. Jinak jsem ráda, že žiju v této době se všemi jejími výdobytky v medicíně.
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: Smějeme se v roce 2050:-) 

(20.6.2009 17:27:58)
Já jsem v roce 1985 rodila s radostí, že nastal zenit nedicíny:)
Odpovědět
 .Mina. 


Knihu mám doma 

(20.6.2009 17:36:10)
bohužel ale né jako vzpomínku na svoje narození, nýbrž jsem ji zakoupila v "novotěhotenské" euforii na podzim 1999, když jsem čekala prvního syna. Při čtení jsem pak nevěřila vlastním očím, ale i jsem se dost nasmála. Vydalo nakladatelství Grada a asi to myslelo smrtelně vážně :-( Dobrá je tam také pasáž o vhodném těhotenském oblečení, střihy na něj najdeme v módních listech :-DD
Odpovědět
 budlii 


Co se vám nelíbí? 

(20.6.2009 20:26:52)
Myslím si, že v době, kdy rodily naše maminky a babičky, byly těhulky a novopečené maminy rády, že se o porodu a péči o novorozence vůbec něco dočetly! Tehdy to tak prostě bylo, tak proč se v tom patlat a kritizovat to? Má to hlavu a patu. Teď jsou prostě jen jiné "normy". Nehledě k tomu by bylo naivní si myslet, že matka, která má zdravý selský rozum si hned s dítětem bude vědět rady!
Odpovědět
 jaja 
  • 

Re: Co se vám nelíbí? 

(3.7.2009 21:55:01)
Milá zlatá,
zdravý selský rozum říká: mít více dětí a mít dobré vztahy s širší rodinou (dříve žila obv. poblíž) a sousedy a přáteli. Takže!!! starší děti věděly přesně, pečovaly o mladší. Ale i benjaminci a jedinačci věděli přesně, protože vyrustali v jakemsi společenství: jejich sourozenec nebo bratranec nebo soused malé dítě měl. Moje matka byla jedináček a v 11 letech ostatní mimina opečovávala skvěle. Já mám sourozence o více mladší, ve 14 na týden není problém. A vůbec mi nedocházelo, že jako "mám/umím" něco extra do doby, než měly děti moje kamarádky, které jsou sice třeba ze 3 dětí, ale po roce v vztahy se nepěstovaly. Jsou třeba doktorky, chytré bystré a inteligentní, a měly hrůzu z toho, co s tím miminem vlastně budou dělat a jak. Končí to tak, že dělají, jak říká matka, která pamatuje tu 40 let starou propagandu. Fialkou potírat atp.
Jsou věci důležité, kdy dítě utrpí újmu, a pak je tu spousta, ba většina dětí, kde instinkt a cit poradí, pokud ovšem máte zkušenost, a víte.
Jenomže ta izolace vztahů, lidí, vazeb se prostě podepsala.
Ale ti, co mají zdravý selský, si nějak poradí vždycky.
Odpovědět
 mumbaba 


A přece vyrostla 

(20.6.2009 22:46:22)
Milá maminko,knížka, která Vás pobavila a zároveň vyděsila, patřila ve své době k jediné osvětě, která byla k sehnání, kdeže byl internet a zahraniční literatura! Byla to doba tvrdé normalizace, takže knížka je poplatná době, kdy vznikala. Jen chci podotknout, že opravdu nešlo se řídit vším, co radila, mně se dcera narodila v květnu 1972m a přece vzdor všem radám, které jsem se snažila skoro beze zbytku dodržet, vyrostla a mám od ní dvě krásná vnoučata. Jak vidno, vyrostla jste i Vy. Víte, ono v té době nebylo tolik možností očkování, stále se vyskytovala TBC, i jiné infekční nemoci, prevence nic moc, a dospělí lidé byli opravdu často přenašeči různých chorob, pro novorozeně nebezpečných. Možná díky osvětě i této knížce se tehdy novorozenecká úmrtnost velice snížila.Moje maminka mi vyprávěla, jak při porodu v porodnici Na Štvanici (dnes již neexistuje) v Praze v prosinci 1945 měla miminko (mou starší sestru) jestě na pokoji v postýlce, a k druhé mamince přišla návštěva asi 5 členná, a šosy kabátu návštěvy po sklonění se nad postýlkou s miminkem té paní vlály nad postýlkou miminka mojí maminky. Musela se ohradit, ale bylo to běžné. Kolik infekce se mohlo zavléci, zvláště po válce, kdy TBC u podvyživených lidí měla hody. Vyskytovalo se i hodně kožních chorob. Když jsem se ve stejné porodnici v listopadu 1948 narodila já, už byly postýlky miminek ve zvláštním pokoji, maminkám se děti nosily na kojení. Tak to vydrželo několik desetiletí, v podstatě dodnes, jen někde je možnost jiná. Druhé dítě jsem porodila v roce 1976, v porodnici v Motole, a vlivem špatně vedeného porodu a nezralosti dítěte, je z něj vozíčkář. To už je však na jiný příběh. Vám jsem jen chtěla objasnit, že je nutné na všechno se podívat v nějaké souvislosti. A přeju Vám hodně zdraví a radostí.
Odpovědět
 magggi synáček z léta09 


Re: A přece vyrostla 

(21.6.2009 1:10:03)
Ano, souhlasím, že tehdy osvěty moc nebylo. Někdy mě však napadají úvahy, zda dnešní zahlcenost informacemi občas neškodí - ale je to jen taková hříšná myšlenka~:-D
Reaguju spíše proto, že i má maminka je ročník 1948 a já jsem se jí narodila 1973 na Štvanici. V nejbližších dnech čekám první miminko a teprve teď zjišťuju rozdíly mezi učebnicemi a realitou, a to i u učebnic nových ~b~:-)
Odpovědět
 dulca 
  • 

Re: A přece vyrostla 

(22.6.2009 10:21:40)
My rodice se oba narodili doma a to jsou rocniky 1947 a 1948. Babicku z Cech dokonce pred porodnici varovali. Druha je ze Slovenska, tam myslim porody doma byly bezne jeste hodne dlouho. Oba prezili ve zdravi :) a navic se pak v 70. letech kdyz sem se narodila ja neridili tema pitomostma z knizek, ale chovali se ke mne tak jak jim instikt velel. Tzn. kojeni kdy sem chtela, spala sem s nima v posteli atd.
Odpovědět
 Šešule 


Re: A přece vyrostla 

(22.6.2009 12:56:15)
~R^
Odpovědět
 jaja 
  • 

Re: A přece vyrostla 

(3.7.2009 22:05:51)
A to je prave to, ze jsou lidi jako Vy. Nekdo vymysli ptakoviny a oni bez toho, aby se zamysleli, je aplikuji. Pak nekdo prijde s opacnym extremem, a zase to aplikuji.
Vite, ze treba v Belgii muzete jit navstivit zenu po porodu, kdy chcete, i kdyz to vubec neni vase pribuzna, prijdete z ulice, nikdo vas neprudi. Jak se kdo k diteti dostane ap. ridi matka. Vetsina lidi je normalnich a nepotrebuje na kazdyho matlat, tak nic moc nedonese. Kdyz se matce neco nelibi, rekne to, navsteva to respektuje.
Jestli vy davate prednost sterilite pred vztahem, prosim, ale nenutte to nam vsem.
Predpokladam, ze patrite k lidem, kteri maji problem napit se ze sklenice, z ktere predtim pil partner, ale libani nevadi.
Dejte pozor, abyste v ramci boje proti alkoholismu nezastrelila dite se sackem rumovych pralinek.
Odpovědět
 petluše 


Každá doba má svoje 

(21.6.2009 7:06:23)
Mě ta kniha (mam ji doma jako darek od mé mamky) nepřekvapuje, patří do doby pro kterou byla určena. Moje mamka zase jde do kolen, když otevře moje "chytré knížky" od Gregory.
Jinak moje babička (nar. 1904) pry mamce pořád říkala, ty se máš, rodíš v nemocnici, dr. tě pohlídají, já rodila i na poli (opravdu jedno dítě porodila pod stromem na polní cestě v r. 1930) nešla sice pak zase pracovat ale po týdnu už vařila žencům oběd a starala se o menší statek.
Jinak já jsem ročník 1980, nekojená v roce odložená ne do jeslí, ty byly daleko ale do kočárku před ZD a taky žiju, myslím že psych. problémy mohou mít i děti narozené doma i v nemocnici.~x~ Kdoví jak bude rodit a pečovat o novorozence moje dcera :-)
Odpovědět
 petluše 


Re: Každá doba má svoje 

(21.6.2009 7:07:46)
Jen si říkám jak jsem to mohla vydržet, byla jsem v kočáru i 8 hodin denně (přes celou směnu) moje dcera by rozbořila celý kočár a zdemolovala okolí po půl hodince.~a~
Odpovědět
 Lenka 
  • 

Re: Každá doba má svoje 

(21.6.2009 13:04:06)
Jak sem videla, ze jde o knihu Budeme mit detatko, neda me to nereagovat. Mam knihu se stejnym nazvem, kniha je puvodne take tak 30 let stara, ale je to aktualni nove koupene prepracovane vydani, super vydavatel i autori, nic moc levneho to take nebylo. Po precteni me prijde, ze to nekdo jen tak nejak za ty leta dopisuje a nikdy to neproslo kompletnim prepisem, je to hrozna slatanina, nektere veci co se tady pisou sem tam taky cetla, a rady typu, ze mam vypit par litru mleka denne, jinak ublizuju sobe i diteti a ze v tehotenstvi se mi budou mastit vice vlasy, ze je potreba az jednou za 5 az 7 dni umyt (no to bych vypadala :-)), no proste jako humorna cetba pred spanim super :-). Tak mam ted pujcenou knihu z roku 1970, zahranicni preklad psany ve slovenstine (Cakame dietatko) a musim rict, ze je to nadcasova knizka, pise se tam i o otci u porodu, perfektni obrazky, vysvetleni a proste knizka psana na kvalitu a ne na kvantitu :-). takze ne vsechny knizky z drivejsich let jsou na nic, nekdy je to prave naopak :-). Jinak cekam prvni mimi a sehnat knizku, kde jsou rozumne veci, ktere mi neco vysvetli a neudelaji v hlave vetsi chaos nez tam mam je fakt dneska problem :-).
Odpovědět
 Rozzárka 


Re: Každá doba má svoje 

(21.6.2009 19:56:04)
Leni doporučuji knížku Zdravé těhotenství, přirozený porod od Ingeborg Stadelmann~;)mně moc pomohla a i když je to velká bichle (skoro 600str.)ráda a často se k ní vracím, i když už nejsem těhotná ~p~ Je tam i mnoho fajn rad k péči o miminko~z~:-)
Odpovědět
 Luca83 


Re: Každá doba má svoje 

(21.6.2009 21:42:32)
Tak to ta moje by sama nevydržela v kočárku ani 3 minuty...
Odpovědět
 Rennka 


Díky 

(21.6.2009 10:47:34)
Moc jsme se pobavila!
Odpovědět
 Danka, ročník 62 
  • 

Jak to opravdu bylo 

(21.6.2009 17:42:49)
Já jsem měla děti v letech 1982 a 1983. Když mě manžel přivezl do porodnice, v roce 1982, předal mě sestřičce a musel jet domů. Doktoři mě uložili na lůžko a po vyšetření si mě ani nevšimli. Uložili mě na porodní sál, na porodní úzkou postel. Bez přikrýve, jen tak. Tam jsem ležela celou noc a poslouchala hodiny, které hlasitě tikaly. Byly to nervy. Ráno, když už asi měli čas, tak řekli, že to můžeme zkusit. Neměla jsem bolesti. Jen plod.voda byla pryč. Bylo tedy ještě dost času na to, aby mě patřičně oholili (tupou žiletkou), svlékli a mé tělo přikrýval jen "andělíček" a potom jsem dostala kristýr. Po porodu, při kterém mě sestra zprdla, abych nekřičela a nechala si síly na tlačení, mi dítě vzali a odnesli. Ani mi ho neukázali, ani nepoložili na břicho. Jen ho odvedli a viděla jsem ho až na druhý den. Potom jsem vyfasovala roušku a měla školení, na co jí mám. Když mi přinesli dítě na kojení, musela jsem si umýt ruce, nasadit roušku a dítě jsme dostali jen na půl hodiny. Takhle to bylo týden. Poslední den v porodnici mě učili dítě okoupat a přebalit. Naštěstí byla švagrová dětskou sestrou, tak mi doma pomáhala a učila mě, jak se mám o své dítě starat. U druhé dcery to bylo to samé. Byla jsem ve stejné porodnici. Až u třetí dcery, kterou jsme měli o šest let později, to bylo jiné. Tam jsem jí už měla sebou na pokoji, kojit jsem mohla kdy chtěla a sama jsem si jí přebalovala.
Odpovědět
 Veronika M., dcerka 5mesicu 
  • 

Re: Jak to opravdu bylo 

(25.6.2009 0:05:17)
To je strasne, to si vubec nedokazu predstavit. Ja rodila pred pul rokem v Anglii. Manzel normalne v civilu v botech (to se mi teda moc nelibi, ale co uz). U porodu hraz opichli pred nastrihem, vsichni byli moc prijemni a podurni. Miminko po porodu okamzite k prsu,nechali nas na tom samem pokoji asi 2 hodiny spat a pak jsme vsichni tri sli do jineho poporodniho. Dalsi den domu (coz je podle me uzasne, nedokazu si predstavit tyden v porodnici), nikdy jsme od nasi dcery nebyli oddeleni. To je opravdu skoda ze mate takovy zazitek.
Odpovědět
 1.3Magráta13 


Jiná doba 

(21.6.2009 19:30:56)
No jo, je to zábavné, ale prostě taková byla doba. Kdoví, třeba se za pár let zjistí, že některé věci, které dnes považujeme za dobré tak úplně dobré nejsou.
Dřív se děti řezaly vařečkou, pak se přišlo na to, že to na jejich psychice zanechává následky. dnes zas část rodičů propaguje výchovu bez hranic a za pár let se zjistí, že zlatá střední cesta je možná pro dítě to nejlepší. Třeba, kdo ví...
Mě osobně u porodu věta "Tak teď hodně zatlačte, už vidím hlavičku" moc pomohla. Věděla jsem, že v téhle chvíli už to mám skoro za sebou, že už během pár minut bude dítě na světě a já budu mít po bolestech.
Odpovědět
 wicky 


a co 5% roztok chloraminu? 

(24.6.2009 18:23:29)
Já měla tuto moudrou knihu půjčenou od tchýně. Nejvíc mě pobavilo, že mám odstranit veškeré zbytné textilie z místnosti a podlahu vytírat 2x denně roztokem sava či chloraminu.
Neodstranila jsem, ložnici jsem vytírala 2x týdně a půl roku kojila podle požadavků miminka (dcera byla rozumná a disciplinovaná), pak už jen když jsem určila, že je čas na kojení, nebo když nebylo zbytí.
Odpovědět
 BRUNDIBAR 
  • 

HA 

(25.6.2009 23:44:19)
TO JSOU TEDA PICOVINY HEHEHEHEH FAKT PICOVINY
Odpovědět
 BRUNDIBAR 
  • 

HA 

(25.6.2009 23:45:11)
ALE JAK TO CHCETE DOKAZAT?
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.