| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Mé těhotenství, mé děti

Jako stromPodle času
 Celkem 81 názorů.
 Tulka 


....... 

(12.6.2009 9:23:12)
Evo,moc hezky napsáno.Zdá se to až neskutečné,ale věřím,že napojení mezi matkou a dítětem určitě je,jen jsme se odnaučily poslouchat signály vlastního těla a posloucháme doktory,mají na to školy,že.
Na pocity se moc nehraje,na všechno jsou tabulky a testy.Jak to cítí matka se nikdo neptá,to není nijak důležité.Šrámy na duši vidět nejsou,ostatně,nic hrozného se přece nestalo.
Přeju vám i dětem už jen to dobré.
Odpovědět
 Nasuada 


Re: ....... 

(12.6.2009 9:45:22)
Milá Evo, nepochybně si spousta lidí bude myslet, že si vymýšlíte a někteří vám to i napíšou. Máte zdravé děti, přežila jste tak co ~o~.
Jám třeba cítím velký rozdíl mezi mým vztahem k prvnímu a druhému dítěti a tyto rozdíly jsou zcela jasně dány prožíváním těhotenství a způsobem porodu a tak do jisté míry chápu co prožíváte. Ale pravda je, že teď už s tím nic nenaděláte a trápit se znamená další trápení i pro vaše děti. Pokud se rozhodnete mít ještě dítě, zkuste to jinak. Já si nemůžu vynachválit těhotenské kontroly u porodní asistenty místo u lékaře. A pochopitelně porod doma s toutéž. Ale ten nechci propagovat, protože není pro každého. Ale minimálně zkusit porodnici vstřícnou k přirozenému běhu věcí.
Odpovědět
 arsiela, 


Re: ....... 

(12.6.2009 10:46:46)
Evi moc pěkně napsáno,já vám ty hovory s miminkem věřím.je něco mezi nebem a zemí,na co jsou krátcí doktoři a co prostě nejde jen tak pojmenovat.Tohel je jedna z těch věcí.
Přeji vám i vaši rodine v životě jen to pěkné.
Odpovědět
 *Niki* 


Re: ....... 

(12.6.2009 12:39:42)
Chápu vás Evo a je mi líto. Komunikace mezi matkou a dítětem funguje, mám to vyzkoušeno 3x. Jen u synků jsem se na ně nakonec vyprdla a dala na doktory. Byť mě prvorozený prudce varoval, ať z porodnice zdrhám a nedovolím to. Jsem slaboch. Nezdrhla jsem, porod se po*ral jak mohl a syna vypáčili kleštěmi. Hamilton u druhého, bez varování. Dodnes si nepamatuju datum jeho narození, všude píšu o den víc, asi by se bez zásahů narodil o pár hodin později,po půlnoci, nevím... Cítím docela dluh vůči nim, porody i následná adaptace byla hodně narušená. A já traumatizovaná.

Dcera mě už v těhotenství nastavila jinak... neumím to popsat, nejsem dobrý spisovatel. Navíc city jsou nesdělitelné a nepřenosné. Ji jsem prostě už nedala, její porod byl nejkrásnější, nejbezpečnější, nejpřirozenější. Její adaptace a naše sžívání bez sebemenšího zádrhelu. Porod proběhl doma. Dala jsem na své instinkty, věřila dceři, že kdyby se jí nedařilo, dá mi to najevo. Dala, šla od jistého momentu ven hodně rychle, v porodnici ve stejné situaci mi nebylo dovoleno ještě tlačit, že otevření na 6 cm nestačí. Měla šnůru kolem krku, možná nejít ven v její čas, přidusila by se. Ale zase by mě v nemocnici "zachránili" a "ještě-že-jste-nerodila-doma" ~y~

Děti patří k rodičům a ti by měli být bráni vážně. Své dítě zná žena 9 měsíců před porodem, sebe pár desítek let - a měla byvěřit lékaři, který vidí jen tabulkové hodnoty a ji poprvé v životě?
Nezaškodilo by nám více sebevědomí a umět se postavit za své děti.
Odpovědět
 petra 
  • 

Re: ....... 

(18.6.2009 10:05:19)
jasně, že komunikace mezi matkou a dítětem existuje. Já u obou svých dětí hned zkraje těhotenství věděla datum porodu. U holk mně to ještě nikdo nevěřil a všichni se smáli, u chlapečka už mně to věřili. A fakt to tak bylo, i když v průkazce stálo něco úplně jiného. Oba porody byly naštěstí před termínem, takže nikdo nic nevyvolával, oba naštěstí byly rychlé a bez komplikací, takže kvalitu zdravotnictví soudit nemohu. Kvalita lékařů však byla hrozná - rodící žena je pro ně nesvéprávný pacoš a ne člověk. Naštěstí jsem držkatá, takže jsem si na paní doktorku houkla a byl klid. Nakonec se se mnou i normálně baliva a chodila si za mnou povídat na pokoj. (Zřejmě poté, co zjstila, že i rosící žen mají mozek.) Nechápu jen, proč slušný přístup je až po tom, co se žena ozve. Mít třídení porod, neměla bych na odpor sílu. sa mými porody to naštěstí šlo.
Odpovědět
 Raduza 


Hezký článek 

(12.6.2009 9:38:26)
Evo, hezký článek. Při mých dvou těhotenstvích jsem se v péči doktorů cítila úplně stejně. Samá vyšetření, zbytečné hospitalizace, vysazené mých léků, které se vysadit neměli (paní ... nechte nás dělat svou práci, my víme jak vám pomoci - tvrdila dr. Juránková a prý mám zbytečně moc dotazů), zbytečné vyvolání porodu o tři týdny dříve ..., hlavně mít klid na oddělení rizikového těhotenství. Kdybych byla potřetí těhotná, tak už se nenechám takto zavřít a "vyšetřovat". Ale je pravda, že já necítím, že bych děti o něco obrala, to jen naše zdravotnictví zasadilo ránu mě. Už to odeznělo, ale po nedávné zkušenosti ze synové nemoci už to zase vyplulo na povrch :-(. Stejně mám pocit, že se ten přístup k pacientům u nás nikdy nezmění.
Odpovědět
 Hanka 75 


Re: Hezký článek 

(12.6.2009 9:53:02)
Achjo, někteří lékaři jsou tak drzý. U vás Dr. Juránková, autorce článku jak zaměňovali léky, začali vyvolávat porod... také mne trochu semlelo naše zdravotnictví, konkrétně jeho personál, i když ne tak moc a také jsem narazila na pár výborných, empatických lékařů a sester, abych jen nehaněla.
Já měla SC, děti jsem po porodu viděla, ale neměla je u sebe, a stále mám také trochu pocit, že mi něco chybí a možná i jim, ale s tím už člověk nic nenadělá a trápit se tím nechci. Takže vás moc chápu, ale dívejte se dopředu, máte zdravé děti, to je hlavní.
Takový zážitek jako máte vy, přiznám, že mám problém tomu zcela uvěřit, (čímž nezpochybnuji, že pravdivě popisujete svůj zážitek)... jsou věci mezi nebem a zemí, až z toho běhá mráz pro zádech :-)
Mějte se moc hezky a ať se dětem daří ~c~
Odpovědět
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Hezký článek 

(12.6.2009 14:24:02)
Leny - mluvíš mi úplně z duše. Moje druhá dcera je "ze zkumavky" a tak jsem jezdila celé těhotenství do nemocnice na 3 denní hospitalizace. 3 týdny doma, 4. týden v pondělí cesta tam, v úterý ráno hospitalizace, úterý, středa kontroly (UTZ, odběry a tak) ve čtvrtek na vizitě zhodnocení, propuštění a v pátek odjezd 300 km domů (konalo se to v roce 1996, centra AR nebyla všude možně, jako teď).
První trimestr jsem byla hospitalizovaná na oddělení IVF a vše bylo perfektní, od 4. měsíce jsem měla být na "rizikovém". Stejná porodnice (Brno - Obilňák) stejné patro, stejná chodba, jen "za rohem". Oddělení 6 místo 16. Nebe a dudy.
Na IVF nás ráno nikdo nebudil, nerozsvěcoval, necpal do nás teploměry, tlakoměry a jiné měry. Každá "rádobymamina" věděla, že jak se vzbudí, vyzáchoduje, umyje, dojde si na sesternu pro teploměr, změřit tlak a prostě vše, co bude třeba. Den dopředu jsme každá individuálně probrala se sestrou co po nás budou chtít, takže se nemohlo stát, že by třeba byla potřeba ranní moč a my šly na WC.
Ne tak "za rohem". v 5 hodin vběhla do pokoje Valkýra, rozsvítila zářivky, každé mamině položila na stolek teploměr a začala měřit tlak. Když se to stalo poprvé, měla jsem tu smůlu, že jsem ležela jako první na ráně a po takovémto "probuzení šokem" mi vylétl tlak do nebeských výšin. Ihned jsem byla zařazena k léčbě - léky, kapačky... vše jsem odmítala, neboť mám tlak normálně nižší, než vyšší a tak jsem se bála že se zmíněnýmy léky budu omdlévat na ulici. A hned jsem byla "Ta, co dělá potíže".
Další kapitolou bylo, že od těch pěti ráno chodili do pokoje jako nekonečný zástup sanitárka, aby vytřela - sestra aby sebrala taploměry - sanitárka aby nalila čaj - paní s časopisy - sestra aby podala léky - sanitárka aby zjistila, kdo potřebuje čisté prádlo - sestra aby odvelala maminky na další vyšetření - sanitárka aby otřela stolky a zkomandovala nás, co smíme a nesmíme mít vidět - doktor se sestrou na vizitu - nekonečný zástup sester, mediků, žákyněk...... od těch pěti se prostě nedalo už spát, neboť zvykem bylo rozrazit dveře, až se odrazily od zdi, rozsvítit zářivky a zařvat přes celý pokoj pro koho a proč jdu.
Na další kontrolu (v 5. měsíci) jsem (s jednou kamarádkou) odmítla přijet, pokud budu muset ležet na rizikovém. Sestry a Mudři na IVF dali hlavy dohromady a usnesli se, že nás prostě vidět chtějí, tak nám najdou postele na svém oddělení.
Nevím, proč na jednom oddělení jde všechno v klidu, v pohodě, po domluvě a "hned za rohem" vládne teror.... Je to jen a jen v lidech, kteří tam pracují. Já vím, že je pro sestry pohodlnější si např. teploty změřit všechny naráz, než individuálně na sesterně v průběhu celého dopoledne. Ale podle mně tam jsou sestry pro pacienty a ne naopak. Pohodlně se mají cítit těhule, a ne sestry. Nastávající maminky mají být v klidu a ne být stresovány, nevyspalé a hladové (to je zase jiná kapitola, ale skutečně tam byl hlad a to nejsem nijak velký jedlík).
Od 5 do 8 měsíce jsem tedy jezdila vždy na IVF oddělení a jen litovala těhotné na "rizikáči". Při představě, že tam některé stráví i několik měsíců těhotenství...... Hrůza!
Podotýkám, že moje zkušenosti jsou z let 1996 - 1997, možná je tam dnes už všechno jinak. SNAD!!!!~x~~x~~x~
Simča
Odpovědět
 Raduza 


Re: Hezký článek 

(12.6.2009 16:31:29)
Simčo, moc se to nezměnilo. Byl to zážitek jak hrom. Fakt obdivuju ženský co tam leží několik měsíců. Já tam byla před porodem týden a stačilo. Zažila jsem dva potraty, jeden porod s krvácením, kdy nemohli sehnat doktora a jednu paní co tam dali ležet po porodu miminka ve 28. týdnu. A to vše přes svátky. Budíček byl ale před šestou :-)). Doktoři neřekli nic a prý se moc vyptávám a několikrát jsem odmítla hospitalizaci. Tak jsem se drze zeptala kdy :-)). O ničem jsem nevěděla. Ale na druhou stranu, sestřičky byly fakt hodný.
Odpovědět
 LuLu 
  • 

Re: Hezký článek 

(15.6.2009 21:22:14)
Ha, v porodce v Bohunicích úplně stejný denní režim - rok 2009. A ještě jsem měla pokoj naproti kuchyňce, kde sanitárka připravovala čaj apod. a mlátila tam kovovým nádobím jak o duši. Asi proč by se měly vyspat maminy, když ona nemůže...
Měla jsem problémy s kojením - tedy podle nich - a vyhrožovali mi, jak mne nemohou propustit, protože bez jejich "péče" nebudu moci kojit. Samozřejmě po propuštění vše v absolutní pohodě, neb v klidu a domácím prostředí... Dětské sestry tam byly celkem dobré, ale (některé) ženské sestry byly PŘÍŠERY.
Odpovědět
 lůca, 3 děti 
  • 

Dík 

(12.6.2009 9:47:25)
Evo, nejdřív vám chci popřát jen to dobré pro vás i pro děti, aby vás už nikdy nic nepříjemného nepotkalo. Mám 3 děti a i když jsem si ani jednou nenechala říci předem pohlaví, vždy jsem už před první vynechanou menstruací věděla, že jsem těhotná, a od počátku těhotenství měla vybrané jméno, věděla jsem, zda to bude chlapec či děvče a hned jsem s nimi v duchu mluvila a oslovovala je jejich jménem. Do dnes jsem váhala, zda jsem si to nevsugerovala až po porodu a jsem ráda, že nejsem sama. První dva porody jsem měla kvůli přenášení také vyvolané, i když na ně nemám tak negativní vzpomínky jako vy. Hodně štěstí všem nastávajícím maminkám. Naslouchejte svým dětem!
Odpovědět
 Grainne 


Re: Dík 

(12.6.2009 9:55:46)
http://zpravy.idnes.cz/nemilovat-dite-hned-po-porodu-je-bezne-laska-prichazi-pozdeji-pta-/domaci.asp?c=A090612_073233_domaci_bar#utm_source=zpravy.idnes.cz&utm_medium=dalsiclanky&utm_campaign=4
Dneska jsem někde natrefila na tohle. Samozřejmě první, co mě napadlo: Blbost.
Samozřejmě jsem začala dumat nad tím, proč a uvědomila jsem si, jak málo patří "budoucí", ještě nenarozené dítě rodičům. Rozhoduje o něm kdokoliv, kdo má papír na bílý plášť. Rozhoduje dokonce o jeho životě a smrti.
Pokud matka není skutečně silná osobnost s pevně zafixovaným právem bránit své nenarozené dítě, musí podlehnout pocitu, že to, co v ní roste, je jakási oddělená jednotka a po jejím příchodu na svět bojuje o to, co jí bylo ukradeno - tedy o lásku ke svému dítěti a o lásku svého dítěte.
Lékaři nejsou ochotni opustit své rozhodovací právo, které vpodstatě ani nemají, dobrovolně, musím matkám popřát hodně síly s tím bojovat.
Odpovědět
 .. 


Re: Dík 

(12.6.2009 10:18:14)
Grannie...
u prvního dítěte jsem něco jako "mateřskou lásku" začala pociťovat až kolem 6měsíců... do té doby jsem propadala zoufalství, co jsem to za matku, která k tomu malému miminku nic krom hezkého pocitu necítí... každé ráno jsem se budila s touhou, aby to konečně přišlo, ale kde nic, tu nic...

teď u dvojčat to bylo podobné... říkala jsem si, že už přece vím, do čeho jdu, odpadly stresy, pohodové těhoteství, užívala jsem si to... dnes je holčičkám 5,5 měsíce... pouto přišlo o něco dříve, ale také to nebylo hned od narození...

prostě mi ta malinká novorozenata nic neříkají... jsem proto horší máma?
Odpovědět
 Grainne 


Re: Dík 

(12.6.2009 10:42:36)
cig, určitě nejsi horší máma.
Jenom se někdo a někdy dostává do rozporu s vlastními pocity a zásahy zdravotníků a jak tu čtu, je to nemálo žen.
Ty rozpory určitě nepřispívají k rozvoji mateřské lásky. Nemyslím si, že by ženě chyběl mateřský pud úplně, protože člověk jako druh by jednoduše nepřežil. Ne vždy jsme žili obklopeni civilizací. Takže to je přinejmenším podivné, mládě samice, které chybí mateřský pud bezprostředně po porodu, nepřežije.
Možná jsme tak zhýčkaní civilizací, že si tenhle luxus - totiž opustit původní záměr přírody chránit bezmocné mládě matkou, můžeme dovolit, nebo je příčina jinde - v té odtrženosti od procesu těhotenství, kdy je k těhotenství přistupováno jako k chorobě, kterou je nutno léčit a poté završit léčebný proces tím, že dítě je porozeno, nikoliv matkou, ale zdravotníky.
Dítě matce po celou dobu nepatří, patří zdravotníkům, oni rozhodují, kdo do něj budou dloubat, zkoumat ho, budit v případě potřeby, dokonce i kdy bude porozeno.........

Pak ten proces sžívání se spíš připomíná proces adopce, kdy s láskou, ale postupně přijímáme dítě, které není naším biologickým potomkem a kdy společně prožitých 9 měsíců těhotentví není.
Odpovědět
 .. 


Re: Dík 

(12.6.2009 10:47:27)
ale prosimtě Grannie...
jak dítě patří zdravotníkům? jak je porozeno zdravotníky? tak doprčic jsem dospělá, svéprávná osoba a dokážu se povznést nad to, že holt chodim na vyšetření, že holt radši porodim v porodnici než doma, neb si tam připadám jistější...a rozhodně si nepřipadám jako obět zdravotního systému, mám ústa, když nechci, ozvu se...
Odpovědět
 monika-h 


Re: Dík 

(12.6.2009 13:17:11)
Souhlasím,přijde mi divná věta:nikdo se mě neptal a porod mi vyvolaly.Oni bez souhlasu nesmí vyvolat porod /nepočítám situace ohrožující život matky nabo dítěte/,mě se to stalo při prvním těhot.3měsíce jsem ležela na udržování v nemocnici a když přišly,že mi vyvolají porod o měsíc dřív,tak jsem to prostě zakázala.Nic mi nebylo ,jen mi hrozil předčasný porod,tak proč ho vyvolávat buď přijde sám nebo to vydržím dokonce.A víte co?Já jeden den ještě přenášela po druhém termínu.~:-D
Odpovědět
 *Niki* 


Re: Dík 

(12.6.2009 13:28:13)
Jedna z metod vyvolání je i Hamilton. A ten dělají naprosto běžně a souhlas nežádají. Skrývá se za větou "teď to vyšetření bude trošku bolet, nebojte se".
Odpovědět
 Pett* (děti 2004, 2006, 2010) 


Re: Dík 

(12.6.2009 14:06:39)
tak s tím mám bohužel také zkušenost, nikdo se mě neptal a provedla to moje Dr. na běžném vyšetření. Dcera se tak narodila přesně na den v termínu, kdy od vyšetření uběhly tuším 3 dny a u syna jsem dopředu řekla, že to takto nechci a stejně mi to nebylo nic platné :-(( Zákrok provedla a syn se dík tomu narodil ještě ten den a celých 10 dní před termínem ~o~~o~~o~ Nechápu, k čemu jí to bylo dobré ~:(
Odpovědět
 .. 


Re: Dík 

(12.6.2009 10:47:29)
ale prosimtě Grannie...
jak dítě patří zdravotníkům? jak je porozeno zdravotníky? tak doprčic jsem dospělá, svéprávná osoba a dokážu se povznést nad to, že holt chodim na vyšetření, že holt radši porodim v porodnici než doma, neb si tam připadám jistější...a rozhodně si nepřipadám jako obět zdravotního systému, mám ústa, když nechci, ozvu se...
Odpovědět
 .. 


Re: Dík 

(12.6.2009 10:51:01)
a myslím, že práve tahle mediální, časopisová s diskuzní masáž přispívá jen k tomu, že těhotné se rýpají ve svém stavu právě jako by byly nemocné, jako by těhotenství bylo něco " co zasluhuje maximální pozornost" a hlavně kdo to tak neprožívá, tak si pod tímhle čím dál víc obecným míněním připadá jako blběji a blběji... pokud teda není tak obrněn nejen proti zásahům zdravotníku, ale také rádoby radám a správném přístupu ke svému těhotenství...

neber to jako útok, jen mi to rozjitřilo staré rány, kdy jsem si právě po čtení a diskutování před 5ti lety vsugerovala, že je něco špatně, když já to neprožívám tk intezivně, jak by bylo asi záhodno~d~
Odpovědět
 Grainne 


Re: Dík 

(12.6.2009 11:01:10)
cig, to záleží hlavně na tom, jak se k tomu postavíme sami. Jestliže je někdo ztotožněn s tímto systémem, nenechá se rozvracet cizími názory.
Jestli to někdo má opačně a má dost odvahy, postaví se proti tomu a jedná podle svého.
Kdo neví, není si jistý, nebo má někde v podvědomí uloženo, že to nebylo úplně v pořádku, samozřejmě hledá, ať už vědomě, nebo nevědomky a hledat, to prostě bolí.
Vyříkávat si něco na veřejné diskusi je vpodstatě neškodná zábava, až do chvíle, kdy nás to rozvrtá, protože to zasáhne nějaké naše bolavé místo. Pak jsou zase dvě možnosti - vycouvat a dál se v tom nerýpat, nebo to vydiskutovat do konce i za cenu jitření rány.
Pak existuje ještě jedna možnost - zalézt do temného kouta a vyříkávat si to sám se sebou. Nic moc, tahle možnost, to uznávám.
Nevím, ke které skupině se sama řadíš, další je jenom na tobě.
Odpovědět
 Rapiti 


Re: Dík 

(12.6.2009 10:54:05)
Cig, no, buď někde hledáš chybu nebo ne, to si musíš rozmyslet sama.
Odpovědět
 Insula 


moc nechápu 

(12.6.2009 9:56:27)
Evi, krásný článek. Jenom moc nechápu, proč jste při čtvrtém porodu "podlehla" nátlaku a souhlasila s vyvoláním porodu??? Já vím, že jste se nabojovala hodně, ale pokud jste to tak nechtěla, tak jste na to neměla přistupovat. Taky moc nechápu, proč doktoři vyvolávají porod, když všechno probíhá tak, jak má. :-( Rodila jste všechny děti ve stejné porodnici??? Neuvažovala jste o změně???
Odpovědět
 Rapiti 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 10:01:37)
Insulo, myslím, že Eva srozumitelně popsala, že jí lékař při prohlídce bez varování udělal Hamiltona.
Odpovědět
 Begonie 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 10:17:51)
Ja nevim, asi jsem byla v tehotenstvi nejak zanedbavana, ale rozhodne mi to neprislo jako "spousta zbytecnych vysetreni". Nabrali mi krev (1x), donesla jsem moc (1x), mela asi 3x UTZ (na ktery jsem se vzdycky tesila), dosla jsem si k zubari (coz bych dosla stejne) a k ocari (nikdo me tam neposilal, ale mam 7 dioptrii, tak jsem si nebyla jista, jestli mi nemuze porod nejak uskodit). Test na cukrovku mi nedelali, plodovou vodu taky ne a ani mi ji nenabizeli a to jsem rodila v 35 letech, porod mi nevyvolavali - rodila jsem 6 dni pred terminem koncem roku 2004. Nebyla jsem zadny privilegovany pacient, myslim, ze u meho dr. to takhle probiha standartne. Nekdy mi pripada, ze jsem snad rodila v uplne jine zemi a dobe nez co tady ctu.
Odpovědět
 Bettyna+P 09/05+M 09/09 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 10:42:08)
No možná to bude tím, že u Tebe vše vyšlo v normě, ten hukot by jsi zjistila, až když by se nějaká hodnota nevešla do tabulek. Takže si užívej, že jsi měla tabulkové těhotenství a máš na něj tím pádem jen ty nejlepší vzpomínky! ~x~
Odpovědět
 Markéta, syn 7l. a miminko 
  • 

Re: moc nechápu 

(12.6.2009 10:44:51)

Blanko, měla jsem za to, že test na protilátky se během těhotenství dělá cca třikrát, pak se taky dělají testy na nějaké vážné choroby a určuje se krevní skupina (nechápu teda, proč i v druhém těhotenství, může se snad změnit??). Pak odběry na genetiku. To jste zvládli s jedním krevním odběrem nebo jsi ta vyšetření odmítala?
Odpovědět
 Insula 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 11:07:06)
Mě brali krev dvakrát, když nepočítám test na cukrovku. Poprvé se dělala krevní skupina, pohlavní nemoci a možná ještě něco (to byl jeden odběr) a podruhé na genetiku. U syna třikrát, protože jsem měla dvakrát genetiku.
Myslím, že test na protilátky se dělá jen u Rh negativních matek nebo se pletu?
Odpovědět
 Markéta, syn 7l. a miminko 
  • 

Re: moc nechápu 

(12.6.2009 13:32:30)
Test na protilátky myslím u všech těhotných na začátku, u RH neg. víckerát, pravda. Pak ještě taky krevní obraz ke konci těhotenství, kvůli chudokrevnosti a srážlivosti, no jeden odběr se mi zdá opravdu vyjímečně málo.
Odpovědět
 Insula 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 14:42:09)
Hm, na konci mi už krev nebrali. ~a~ Asi jsem "nevypadala" chudokrevně. ~t~
Odpovědět
 Markéta, syn 7l. a miminko 
  • 

Re: moc nechápu 

(12.6.2009 17:39:06)
Já taky jen kvetla, a přesto...
Odpovědět
 Barča, Linda 
  • 

Re: moc nechápu 

(12.6.2009 14:27:11)
tak to ti Blani moc závidim. Já neměla v těhu také žádné problémy, vše běželo jak má, ale vyšetřeních jsem absolvovala že to ani nespočítám. Krev a moč byla vždy samozřejmostí na každé prohlídce v těhu
poradně. Na jedné straně je to pozitivum ale při
druhém těhotenství bych s prominutím na to neměla
už čas, neb už jedno hodně živé dítko mám a nemám hlídání, k doktoru daleko, x km vlakem... Takže bych
asi byla zdravotnictvím "pranýřována" kdybych chodila na prohlídky sporadicky nebo téměř vůbec.
Jak to vůbec je? Jsou těhotné povinné navštěvovat poradnu a co je jejich povinností absolvovat za vyšetření? Nebo mají i právo nechat těhotenství plynout a spoléhat na své instinkty? Já si z tohoto
důvodu asi nebudu už moci dovolit druhé dítko, protože si neumím představit jak s tím prvním dítkem
cestuju vlakem na všechny ty prohlídky, jak budu v ordinaci trnout jestli mi malá nevylítne z čekárny rovnou na nejfrekventovanější ulici ve městě.
Nebo do toho mám jít a nechat to částečně na přírodě
a být za černou ovci a nechat si nadávat od lékařů že nechodím na prohlídky? ~d~ Docela dilema. Ne všichni žijem ve městech a ne všichni jezdíme auty
a máme hlídací babičky...~a~
Odpovědět
 Insula 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 14:41:14)
Já myslím, že se na kontroly musí chodit kvůli mateřský, ale jistá si tím nejsem. Dřív to tak bylo. Jinak můžeš odmítnout jakékoliv vyšetření.
Odpovědět
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: moc nechápu 

(13.6.2009 10:53:07)
Nemusí, už zaplaťbánpů ne.
Odpovědět
 Lenelka 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 14:56:38)
Barco, povinne nejsou ani prohlidky ani vysetreni, proste nic. Tobe brali krev kazdou navstevu?? Na co, probuh? Jinak moc ano, ta se kontroluje. Tady v UK jsou kontroly tak, ze prvni trimestr vubec nic, az utz ve 12.tt. Pak zhruba kolem sestnacteho tydne navsteva PA a sepsani rodinne anamnezy, pak 20tt. utz a navstevy poradny max. jednou mesicne, vicerodicky klidne jednou za dva mesice, od 34. tydne muzes chodit jednou za 14 dni a po terminu jednou tydne.
Odpovědět
 Barča 
  • 

Re: moc nechápu 

(12.6.2009 19:18:04)
Děkuju za podporu. Vím, že když se chce tak všechno jde, jen se musí hledat cesty a ne říkat nejde to a proč. Tak jsem to snad ani nechtěla vyjádřit. Jen spíše že druhé těhotenství odkládám, ikdyž roky letí a už je mi 35. Navíc malá by sourozence taky potřebovala jako sůl, to jedináčctví jí nesvědčí.
Problém je spíše v tom že můj partner je také hodně zaneprázdněný a tudíž s jeho pomocí moc nepočítám.
Jinak řidičák mám, ale měla jsem autonehodu a od té doby jsem za volant nesedla. Tady na Rodině hledám podporu nebo odpovědi na mé otázky, je tu hodně vážných věcí k zamyšlení a hlavně vím že v tom čem nejsem sama a to mi dává sílu a odvahu.
Přeju ti hodně síly, vitality a hodně radosti z dětiček.
Odpovědět
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: moc nechápu 

(13.6.2009 19:39:38)
rok 2007 v péči u dr.: Odběr na 1x tripple test, 3xkrevní obraz, odběr na HIV, žloutenku a pod. 3x, protilátky 1x, UTZ každé dva týdny + velký UTZ ve 12. a 20.tt, test na cukr, poslech srdíček 1x

V péči nemocnice v době hospitalizace: krevní obraz a crp každý druhý den, test na HIV apod.2x, odběry na cukr 5x, UTZ každý den první dva týdny, potom každé dva dny, CTG (monitor) každý den (na začátku hospitalizace i 2x), vozili mě tam na vozíku a nutili mě ležet na zádech přestože věděli, že v té poloze omdlívám. Den tam probíhal následovně...

V 5.ráno přišla sestřička, rozdala teploměry, změřila tlak, nabrala krev, příp. chtěla moč, zkontrolovala ozvy a zase šla pryč, nikdo nerozsvěcoval. v 6. hodin přišla sanitárka se zeptat kdo potřebuje čisté povlečení, příp. převléct, zase odešla a zhasla. v 6:45 uklizečka, V 7. hodin přišel lékař zkontrolovat pokoje a sdělit co si smíme dovolit a co nesmíme, co se od náš čeká,když sdělil výsledky vyšetření z předešlého dne byl to zázrak... V 8.hodin snídaně, v 9hodin první monitor,v 10hodin vizita, v 11hod. ozvy, ve 12:oběd, v 13 ozvy, v 15 +- monitor a v 17hodin ozvy. v 18hod. večeře v 19hod. ozvy+doktor co měl noční obešel pokoje, pak už nás nechali na pokoji. Mě po cca 4 hodinách měnili kapačky. Po dvou týdnech mi bylo novým lékařem, kterého jsem si vydupala, chodit si na oběd do jídelny, což jsem kvitovala s povděkem. Monitory byli sníženy na 1x denně, upraveny léky a stres se nepopsatelně snížil.

Když mě propustili tak 1x týdně monitor,1x týdně rizikovka, 1x týdně UTZ, ke konci monitor a UTZ 2x týdně. Stále nařízené ležení. 2x odběr krve, moč na každé kontrole.
Odpovědět
 Insula 


Uff 

(13.6.2009 20:45:46)
To je teda síla. Když jsem ležela pět týdnů jako těhotná v nemocnici (vysoký tlak), tak to bylo mnohem klidnější. Sestra chodila až v sedm, chtěla teplotu, přinesla léky a změřila tlak. Ve čtvrt na osm snídaně. Po deváté vizita. Pak v jedenáct oběd a pak většinou nuda. V jednu měření tlaku. Monitor tak jednou za dva dny. V pět večeře. Pak měření tlaku, léky, vizita a zase nuda. Jednou týdně vážení a moč. Nevzpomínám si, že by mi brali krev (možná jednou, dvakrát). Občas jsme doktora "ukecali" na ultrazvuk (asi třikrát). :-)
Odpovědět
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Uff 

(13.6.2009 21:36:01)
No jo já tam byla pro hrozící předčasný porod, kdy jsem se během jednoho týdne dost otevřela, ačkoli týden předtím bylo vše ok a nikdo nevěděl proč. Prý jsem měla nějaký silný záět. Dávali mi něco na to aby mi netvrdlo břicho a atb v kapačkách 2 týdny. pak jsem to měla v prášcích.
Odpovědět
 Insula 


Re: Uff 

(16.6.2009 16:21:18)
Jo jo, zánět může způsobit předčasný porod.
Odpovědět
 Lenkala 
  • 

Re: moc nechápu 

(14.6.2009 20:28:49)
...zni to hrozne, ale je to pro me pochopitelne, kdyz potom pises dal, ze jsi byla v nemocnici pro hrozici predcasny porod.
Nevim, jestli jsem to spatne pochopila, ale bylo by ti milejsi, kdybys mohla chodit, nebrali ti krev, nedelali vystreni a porodila bys predcasne?
Sama jsem zdravotni sestra a prstoze je pravda, ze se zdravotni personal obcas nechova dost empaticky, nemyslim si ze to nekdo dela pro vlastni poteseni, ale chteji vam pomoct.
Sama mam dite, ale beru to tak, ze pokud by bylo nutne neco vytrpet, jen abych mela zdrave dite, tak to udelam a nebudu brecet nad tim, ze mi nedko nedovolil toto nebo tamhleto.
ale je to samozrejme muj pohled na vec, kazdy to muze videt jinak
Odpovědět
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: moc nechápu 

(14.6.2009 21:20:05)
Lenkalko mě nevadili odběry krve a ty vyšetření. Naopak. Já jsem dodržovala léčbu jak jsem měla a proto jsem věděla, že prášky na uklidnění nepotřebuju. Myslím si ale že také lékaři by si měli uvědomit, že ty maminky tam jsou dost vystresované už jen proto, že tam musí ležet. Vím že tam bylo hodně maminek, co si tam pochodovalo s kapačkou kouřit, ale všichni nejsou takoví a ony za sebe nesou zodpovědnost. Jejich blbost, když to tak řeknu, tak proč to cpát všem paušálně. Také se mi nelíbilo, že mi jedna doktorka hned po vyšetření řekla, to je dobrí dostanete na víkend propustku a druhá druhý den mi vynadala zvášeným hlasem jestli jsem se zbláznila jít domů s takovými výsledky. Pak si tedy vyberte co je správně a co ne. Když mi propustku slibovali týden a každý den se to měnilo, tak jsem si vydupala svého dr. z rizikové pokladny a hned to bylo vše o něčem jiném. On mi všechno vysvětlil, proč se co dělá, taky mi řekl všechno k vyšetřením. Odpovídal na moje dotazy a byl ochotný dělat kompromis. Byl to on kdo usoudil že je lepší když pojedu na víkend domů protože psychický stav je taky důležtý. Když jsem šla na monitor den před propustkou, tak mi skákali stahy jako šílené... Já se složila v jídelně, že mě tam zase nechají a sanitárka mě vedla na pokoj. Myslím si, že to ona šla za tím dr. Ten za mnou přišel a byl tam se mnou dobrou hodinu než jsem se uklidnila a on mi řekl že udělá monitor ještě jeden, ale že si myslí, že to je tím jak jsem hubená, tak že to bere úplně vše včetně pohybů miminek. To se potvrdilo a přišel mi sám říct, že mě domů tedy pustí, vysvětlil mi co a jak a do kdy se mám zase vrátit. Je zvláštní jak v jedné nemocnici na jednom oddělení může být tak diametrální rozdíl v zacházení s pacientkou. Člověk by čekal, že ženské lékařky budou mít více pochopení pro to co se odehrává a budou se dle toho chovat. Nakonec jsme s kolegyní na pokoji našli podporu v lékařích, mužích, kteří byli opravdu trpěliví a našli si čas za námi přijít sednout si na židli a probrat s námi vše od a do z, cokud jsme měli dotazy a kolikrát tam zůstali i chvilku dýl aby se zeptali i na věci tak všeobecné kolem nás... To potěší... Když si vzpomenu na UTZ kde mě nechali sedět 2,5hodiny na vozíku uprostřed chodby, když jsem měla jen ležet a sedět v nejnutnějším případě, přijde i to hrozně bezohledné. Nakonec se mě ujal dr. který to ani dělat nemusel protože neměl službu, ale protože jsem se k němu chovala slušně, tak se on choval velmi hezky ke mě. ~x~ Tudíž tam se mnou celou tu dobu čekal a pak si to s lékařem vyříkal... Moc jsem si uvědomovala ten rozdíl v doktorech kdy ti jeden dává jasně najevo jakou má nad tebou moc a druhý tě bere jako sobě rovného a chová se tak...Musím podotknout, že mě označili za nejmíň problémovou pacientku co tam za roky měli. Jen jsem zazvonila, když došla kapačka a jinak jsem nikoho neobtěžovala. Sestřičky které na ostatní byli jako ras, se ke mě chovali moc mile a chodili si pro koláč nebo něco jiného co manžel pekl a já měla zrovna u sebe. Takže tím, že bych já byla problémová to nebylo...
Odpovědět
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: moc nechápu 

(14.6.2009 21:24:02)
Ještě řeknu, že já jsem celou dobu 9 měsíců poctivě ležela, vstávala jen na záchod a zase zpět do postele. Jezdila jsem jen na vyšetření. V nemocnici to samé. Nechodila jsem kouřit ani do bufetu přes dvě budovy, jako maminky co byli na udržování v začátku těhu a pak se hrozně divily, že potratili... Kolegyňka co byla se mnou na pokoji s tou samou diagnozou a ještě o 5 týdnpů míň jak já, nebyla poučená o tom co smí a co nesmí. Normálně chodila na obědy, po chodbách, ležela v podstatě nimimálně až náš vydupaný dr. jí řekl, že všechno špatně. Když mě propustili po měsíci domů tak ji propouštěli na propustku po 3týdnech na víkend. Přijela domů,lehla si a praskla jí voda a už ji vezli... Takže tak s našimi lékaři...
Odpovědět
 Lenkala 
  • 

Re: moc nechápu 

(16.6.2009 11:25:05)
ok, ja jen, ze to vyznelo, jako ze si stezujes, ze musis lezet a ja nevim co jeste.
bohuzel je to tak, ze doktori si obcas hraji na boha, ale druha vec je i ta, ze pacienti nejsou casto moc prijemni. na jedne strane chteji pomoct, ale na druhe strane se nechteji nechat "omezovat"...
Odpovědět
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: moc nechápu 

(16.6.2009 16:16:50)
Jasně já to chápu, ale doktor je tam pro tu pacientku ne naopak. Taky nemůžou házet pšechny do jednoho pytle.
Odpovědět
 Insula 


Re: moc nechápu 

(12.6.2009 11:08:04)
Aha, já to nepochopila. ~t~
Odpovědět
 Natanela 


Mám to podobně. 

(12.6.2009 10:00:26)
Při prvním těhotenství jsem věděla, že to bude syn, už od samého začátku. Asi dva roky před narozením druhého syna se mi zdál sen, ve kterém jsem viděla, jak si starší syn hraje s mladším - za dva roky se nám narodil- přesně takový, jako v tom snu.
A pak se mi zdál další sen, kdy jsem viděla asi pětiletou holčičku, jak si hraje před domem na nějaký hromadě s kamenem ( v té době jsme ještě bydleli v paneláku, teď bydlíme v RD, který opravujeme- i ten dům se splnil) a byla nápadně podobná staršímu synovi. Přišla jsem k ní a povídám jí, čí ty jsi a ona mi pověděla, že je naše, ale já věděla, že je tak nějak jinak naše než kluci - je to holčička, kterou máme teď v PP a je skutečně podobná staršímu synovi. A teď čekáme na další dítko z DD - sen už také proběhl, tak jsem strašně zvědavá, zda se i tentokrát vyplní.
Jenom já vím, že se mnou nekomunikují děti, ale že je to způsob, jakým mě Bůh ukvádí do věcí, které mají přijít. Bůh zjevuje lidem skryté věci.
Odpovědět
 bobinaxx 
  • 

Re: Mám to podobně. 

(12.6.2009 10:40:31)
Pouto mezi matkou a dítětem je, ať si myslí kdo chce co chce. I já jsem věděla ještě dříve než nějaké těhotenské testy že jsem těhotná a ultrazvuk na určení pohlaví dítěte jsem nepotřebovala. I podruhé to tak bylo, i potřetí to tak bylo...
Jsem celkem neklidný, někdy nervozní člověk, občas jsem zbrklá, ale když jsem těhotná, je to jiné. Ten klid a pocit vnitřní rovnováhy je neskutečný. Je to nepopsatelná harmonie, která se dá prostě jen prožít.
Moc Vám rozumím a moc Vám i Vašem dětem přeji štěstí, lásku a harmonii :)
Držte se a na to zlé zkuste zapomenout, máte nádherné děti a Vy jste skvělá máma a to je pro Vaši rodinu to nejdůležitější.
Odpovědět
 kreditka 


Re: Mám to podobně. 

(12.6.2009 18:34:18)
No mě se zdálo že budeme mít chlapce, dokonce se mi zdálo jak mi dělají císaře, narodila se nám holčička a naštěstí přirozenou cestou, kde udělali soudruzi chybu??? ~t~
Odpovědět
 *Niki* 


Re: Mám to podobně. 

(12.6.2009 19:52:11)
Nevím, Kreditko... možná že mít nějaký sen a komunikace s dítětem jsou dvě rozdílné záležitosti ~y~ třeba jen nejsi vnímavá... to není každý.
Odpovědět
 Rapiti 


Docela mě to dojalo 

(12.6.2009 10:09:41)
Evo, já tvému vyprávění naprosto věřím. Ne, že by se mi podařilo být tak skvěle napojená na svoje děti, ale v poslední době se mi stalo dost věcí, které mě utvrzují v tom, že je něco mezi nebem a zemí ( a nejsou to jen parašutisti), až mi z toho leze mráz po zádech.

Tobě i tvým dětem přeji mnoho štěstí do dalšího života. Jen si s nimi dál povídej, třeba i v noci, když všichni spí, když to bude potřeba, třeba se ti zase ozvou. S tvojí vnímavostí tě možná čekají ještě netušené zážitky a dimenze.
Odpovědět
 zuni 


Autorko, chápu... 

(12.6.2009 10:13:27)
...a je mi to líto :-(.
Odpovědět
 martina 
  • 

no nevim 

(12.6.2009 10:13:52)
článek je takový dojemný. Věřim v komunikaci mezi matkou a dítětem před narozením, ale taky věřim doktorům a myslim si, že by porod nevyvolávali, kdyby nebyl důvod. oni jsou zodpovědni za to, aby dítě bylo v pořádku a co se dá dělat, kyby věřili všem matkám, že mají takové pocity, tak by asi novorozenecká úmrtnost byla daleko větší než je.Myslim, že největší štěstí pro vás je, že se svým dítětem můžete mluvit ted. Dítě z toho určitě trauma nemá, to si buďte jistá.
Odpovědět
 dadlenka 


Re: no nevim 

(12.6.2009 10:22:01)
ano, doktoři mají vždycky důvod pro vyvolání porodu, třeba, že je pátek a v sobotu a v neděli chtějí mít klidnou službu...
Odpovědět
 Rezinka007 


Re: no nevim 

(12.6.2009 13:00:22)
Když se někomu něco nelíbí, má otevřít pusu a říci to. ~d~
Odpovědět
 martina 
  • 

Re: no nevim 

(12.6.2009 13:07:51)
jak můžete s tímto pocitem? já kdybych měla takové mínění o doktorech, tak bych se bála i dojít si pro kapky na rýmu
Odpovědět
 dadlenka 


Re: no nevim 

(12.6.2009 13:28:17)
nepopisuju svůj případ, ale mé blízké kamarádky a důvod mi byl sdělen od lidí, kteří na tom oddělení pracují. ale Máš pravdu, že už moc zdravotníkům nevěřím, jejich zaviněním mi zemřel tatínek (nemocnice se nám omluvila, lékař postižen na penězích), od té doby si pečlivě vybírám lékaře a hrozím se, abych se nedostala do takové situace, kdy bych byla závislá na někom, kdo zrovna nemá svůj den, nebo se mu to zrovna nehodí - ale to sem nepatří...
Odpovědět
 martina 
  • 

Re: no nevim 

(12.6.2009 15:21:05)
to je mi líto (s tatínkem). je mi jasné, že jsou mezi doktory lidi, kterým nelze moc důvěřovat, ale myslím, že těch druhých je naštěstí mnohem více a nemyslím si, že by zrovna vyvolání porodu se dělalo, kvůli volnému víkendu, to mi fakt nikdo nenamluví
Odpovědět
 dadlenka 


Re: no nevim 

(12.6.2009 15:28:47)
když ti to nikdo nevymluví, tak ti to nikdo nevymluví~d~ a jenom ti přeju, ať tě něco podobného nepotká, samozřejmě, že to kamarádce nezdůvodnili tím, že je pátek, ale tím, že pro jistotu..... mimochodem vyvolání se nezdařilo (dva dny před termínem), malému se nechtělo ven, nakonec císař, špatná poporodní adaptace (měl křeče) a nakonec skončil v nemocnici na kapačkách, příčinu nenalezli... malý je naštěstí zdravý a v pořádku a kamarádka má o zkušenost navíc... jestli by měl problémy, kdyby se narodil normálně bez zásahů je otázka, že?
Odpovědět
 barča, šimon 08+matouš 11 


Re: no nevim 

(14.6.2009 15:37:25)
jak je vidět, spousta laiků rozumí tomu, co se děje během těhotenství, porodu atd... neustále se řeší "přirozené" porody, porody doma, bez psychických traumat... máma by se měla radovat z toho, že má zdravé děti a ne neustále řešit to, jestli měla tlumené osvětlení v porodnici.... a mimochodem, nejpřirozeněji rodily indiánky - před porodem se rozloučily se svými příbuznými, protože předpokládaly, že při něm zemřou. pak si někam zalezly a očekávaly svou poslední hodinku.. samozřejmě na prevence před porodem nechodily; takže si z nich vemte příklad~t~
Odpovědět
 maryclare 2děti 
  • 

Domino efekt 

(12.6.2009 10:27:57)
Dobrý den,Váš článek se mi líbil,i když se mnou mé děti takto nepromlouvali.Promlouvala a přesvědčovala jsem spíš sama sebe,že všechno dobře dopadne.
Měla jsem při prvním těhotenství problém se špatným určením týdnu těhotenství. Stařičký pan doktor,který nedisponoval ultrazvukem ve své ordinaci,určoval termíny těhotenství pouze podle poslední menstruace a ultrazvukům nevěřil. Když jsem podle něj byla ve 12.týdnu,poslal mě na povinné vyšetření ultazvukem do nemocnice,kde mi řekli,že jsem v už ve 14.týdnu. Můj pan doktor ultrazvukové vyšetření nerespektoval a tím začal domino efekt mých problémů...
Tripple test ve špatném týdnu = špatný výsledek s velkou pravděpodobností D.syndromu = amniocentéza-po ní hospitalizace s předčasnými kontrakcemi-po té jako následek amniocentézy tvorba protilátek = do konce těhotenství docházet na hematologii.
Všechno dobře dopadlo,našemu 4,5kiláči budou nyní 4roky,ale těhotenství s ním bylo pro mě velmi stresové-co mě nejvíc mrzí,že úplně ZBYTEČNĚ.
Odpovědět
 Aneka_ 


Pěkný článek 

(12.6.2009 10:40:16)
ale někdo tu už napsal, že Vám to někteří nebudou věřit. Je to moc hezky napsáno, ale jsem z těch, co má pocit, že i moc hezky dobarveno(přestože jsem věřící). Nicméně to nic nemění na faktu, že Vám přeji štastné a spokojené mateřství.
Odpovědět
 sarmi 


kostni dren? 

(12.6.2009 10:42:51)
jaka je indikace k tomu, odebirat v tehotenstvi kostni dren? pred otehotnenim, to chapu, ale v probihajicim tehotenstvi??

tezko chapu, jak mohla autorka po trech ruznych zkusenostech kolem porodu s sebou pri tom ctvrtem nechat takhle "orat"...
Odpovědět
 fifi 
  • 

Re: kostni dren? 

(12.6.2009 12:41:44)
No a to je právě ten problém. Nevíte co je indikací nejen k odběru kostní dřeně, ale k ničemu (pominu li to co najdete ggoglem..) Proto nejste schopny posoudit, jestli lékař něco dělá zbytečně...
Odpovědět
 sarmi 


Re: kostni dren? 

(12.6.2009 13:26:54)
fifi, tak odber kostni drene v tehotenstvi - to je snad trochu extrem,ne? proto se na to ptam. neni to jedno z beznych tehotenskych vysetreni - u tech je jasne, proc se delaji, to ti kazdy gynekolog vysvetli.
Odpovědět
 Hanka 75 


Re: kostni dren? 

(14.6.2009 9:12:16)
A co tím chceš říct ? Odběr kostní dřeně není jistě bez vedlejších účinků a rizik, takže pacientka by jistě měla vědět jaká rizika podstupje, proč atd., a má právo říci ne. Chceš tím snad říct, vy nevíte, tak buďte zticha, na nic se neptejte, lékař vám nic vysvětlovat nebude a podstupte to co vám řekne ? Jsi lékařka ? Jestli ano, tak z těch, kteří mě svou arogancí skutečně vadí.
Asi se neumíš vcítit do člověka, který "neví", ale jde o jeho zdraví a o zdraví či život jeho dítěte.
A já osobně jsem si o zdrav. problematice dohledala sama tolik, že vím víc než běžný gynekolog, a upozorňuji tě, že bez toho bych možná stále byla bezdětná. Takže nepodceňuj laiky a nemysli si, že lékař ví vždy všechno nejlépe, sleduje poslední výzkumy, nechybuje atd. atd. !!!
Odpovědět
 kreditka 


Re: kostni dren? 

(12.6.2009 18:20:13)
Mě by též zajímalo proč odebírají kostní dřeň v těhu to slyším poprvé. Navíc jsem z článku nevyčetla, zda se tyto problémy odehrávaly pokaždé jinde nebo na tom samém nemocničním pracovišti pokud ano gratuluju autorce k tomu že měla s místními lékaři takovou trpělivost já bych ji neměla ~q~
Odpovědět
 Alena, dve deti 
  • 

ty jo 

(12.6.2009 10:47:48)
hustyyyyyyyyyyy!
Odpovědět
 Johanka_Sp 


jsou veci.. 

(12.6.2009 12:50:19)
..na ktere vliv mame, a jsou veci, na ktere ne.

Vim, ze Te to moc trapi, ja taky lituju, ze jsem si nechala tak trochu ukrast prvni porod (druhe dite jsem rodila doma). ALE - mate pred sebou cely zivot. Kazdy den Te cekaji prilezitosti a moznosti k rozvoji a stesti vas vsech. Nema smysl se trapit tim, co se stalo. Ma smysl davat pozor na to, aby se to uz neopakovalo (v jine forme). Zivot nejsou jen prijemne obrazky. Kdyz se zaobiras temi neprijemnymi, davas jim silu. Opravdu mas jeste spoustu dalsich prilezitosti navazat blizke spojeni se svymi detmi. To, ze Ti jednu z nich vzali, vas v konecnem dusledku posili.
Odpovědět
 Angie-shy (Natálka 3/2012) 


Věřím 

(12.6.2009 18:00:15)
Věřím, že různí lidé jsou schopni různého stupně vnímání. Jelikož mám jednu zkušenost s astrální rovinou, vím, že takové věci jsou možné. Je to malý zázrak maminko, vy víte a to je důležité. Teď už je ale asi čas zapomenout na to co mohlo být a nebylo a dívat se dopředu. Máte krásné zdravé děti, které Vám toho v životě povědí jistě ještě mnoho :-) Soustřeďte své citlivé vnímání na jejich současné potřeby... určitě se spolu dočkáte ještě spousty intimních chvilek...
Odpovědět
 Helois+Hela03/06+Dia07/09 


Díky 

(12.6.2009 23:40:41)
Evi,
napsala jste to moc pěkně a mrzí mě, že Vám to doktoři takto pokazili...
Moc Vám děkuji za připomenutí čehosi jedinečného, co se u mnoha budoucích maminek a jejich nenarozených dětí odehrává! Moje první dcera se mi den před porodem také snažila něco říct, ten den večer jsem říkala svojí mámě, že "jsem s ní mluvila, nerozuměla jsem jí, ale že se asi ještě nechystá narodit". Byla jsem v 36.tt a usínala jsem se zvláštním pocitem vyrovnanosti a bylo mi moc pěkně... Za pár hodin mi odtekla voda a brzy na to se mi (v porodnici) narodila krásná zdravá holčička.
Teď, když čekáme druhé miminko a doktoři mě děsí ještě dřívějším porodem, mi Váš článek připoměl, že to mám nechat na "ní". Nic neřešit a čekat, že to zvládne stejně dobře jako její velká ségra.
Přeji Vám spoustu dobrého!
Odpovědět
 Petra Neomi 
  • 

Re: Díky 

(13.6.2009 2:22:13)
No, víte, ale ono je taky spousta těhotenství, kdy se čekalo a mimino to jaksi... nezvládlo. Jedna věc jsou emotivní řeči a druhá aktuální stav, protoha ženské, spontánní porod taky vůbec nemusí nastat. Neříkám, že to byl tenhle případ, ale ne každý vyvolaný porod je zvůle doktorů. TO už hraničí s paranoiou.
Odpovědět
 Helois+Hela03/06+Dia07/09 


Re: Díky 

(13.6.2009 9:17:01)
Petro, ale já netvrdím, že vyvolávání porodu je všeobecně špatné... Kdyby mi doktor vysvětlil, že má mimčo problém a že je potřeba zasáhnout, nebránila bych se! Ale z toho článku jasně vyplývá, že k vyvolání porodu pořádný důvod nebyl a že se navíc paní nikdo na nic neptal... To je dost děsný, protože kdyby mi to předem řekli, tak se můžu čistě teoreticky s mimčem "domluvit" a vysvětlit mu, proč to dělám, smířit se se situací a přistoupit k porodu, byť vyvolávanému, s klidem! Takto je rodička ve stresu a porod musí být děs!
A nemysli si, znám osobně případ, kdy doktorka postupovala tak laxně, že mimčo umřelo pár dní před termínem... ~Rv
Já jsem, řekla bych, docela racionální člověk a rozhodně celé dny na své mimčo v bříšku nemluvím... Nedělala jsem to ani s první dcerou... Ale vnitřní komunikace u nás funguje... ~d~
Odpovědět
 sona 
  • 

Díky za článek 

(13.6.2009 12:10:19)
Děkuji za článek, přeji Vám i celé rodině Boží požehnání.
Odpovědět
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Krásně napsáno 

(13.6.2009 18:43:19)
Evo, krásně jste popsala pouto mezi matkou a dítětem. Když jsme čekala dvojčata, bylo to od začátku rizikové těhotenství. Přes to, že jsem musela v podstatě celou dobu jen ležet a jezdila jsem jen na kontroly jsem věděla co je a co není dobré a také jsem to s dr. vždy probrala. Při hospitalizaci v nemocnici to bylo obdobné. Měla jsem štěstí na fajn doktora, který bral na zřetel to jak všechno cítím já a pak mi řekl svoje, toho jsem ovšem dostala až dva týdny po mé hospitalici. Ty dva týdny jsem se bila o to aby mé děti nebyly vystavovaány zbytečným lékům a zbytečným vyšetřením. Od začátku do mě chtěli cpát prášky na uklidnění a ještě jedny v podstatě tytéž. V příbalovém letáku který jsem si našla na internetu bylo psáno velkým písmem, že nejsou vhodné pro těhotné a kojící ženy. Na vlastní riziko jsem tyto prášky odmítala. Dá se říct, že jsem věděla, že to je špatně. Ačkoli mi dr. od 32.tt v poradně předpovídali že ten další týden už určitě porodím a na další kontrole taky a pak taky a doklepali jsme to do 38+4. To úterý jsem si udělala snídani a pak mě napadlo že dneska by to vlastně šlo. Manžel bude mít volno, pak bude mít dovolenou a pak jsou svátky, to by bylo ideální. Tak jsem klukům domlouvala... Večer mi praskla voda a druhý den byli na světě v 9:53 a 9:54 bohužel císařským řezem po 13 hodinách kontarkcí pro nepostupující porod. V 9 hodin ráno jsem bezpečně věděla, že jestli mě nevezmou na císaře tak se něco stane a prosila jsem dr aby mě brali. Řekl, že ještě to zkusíme a když nic tak půjdeme. V 9:30 mě brali na sál a dávali mi epidurál. Ženy by si měli více věřit. Kdo jiný by je měl znát a vědět, co znamenají signály které jim tělo i dítě dáva...

Nicméně jsem nesmírně vděčná, že mi dr. nechal volnou ruku a nechal mě zkusit normální porod. Nenutil mi léky které jsem nechtěla a po konzultaci s ním mi je vyřadil.

Evo přeji vám ať se vše v dobré obrátí a ať s případným dalším miminkem navážete stejně krásný vztah jako s dětmi v předešlých těhotenstvích.
Odpovědět
 petra a natálka 
  • 

mé těhotenství,mé děti 

(13.6.2009 22:37:24)
velmi hezký článek... když sem v byla v pátém měsíci zdál se mi sen že čekám holčičku, druhý den sem byla na ultrazvuku a tam mi také řekli že to bude holčička, tak sem jí dala jméno a narodila se mi Natálka..
Odpovědět
 Elis a 4 


duchovní spojení 

(15.6.2009 6:28:19)
Evi, krásný článek.
Napojení mezi matkou a dětmi je....vím to.
A to, že někteří zdravotníci nechovají dvakrát empaticky...to znám také...
Přeji Vám do života spoustu radosti a víry.¨
Sama mám 4 děti a je to krásné.
Jak jste psala naše děti si nás vybírají...porod je jedna ze zkušeností pro matku i pro dítě. Bohužel ne vždy ta nejkrásnější.
K té poslední větě, co jste psala........odpusťte především sama sobě:)
Krásný den
Alice
Odpovědět
 Amálie P 


Jsem dojata 

(15.6.2009 17:34:32)
Evo úplně s Vámi souhlasím, zažila jsem něco podobného u svého prvního porodu.Byla jsem moc mladá, abych se zvládla bránit.Teď mám pár dní do porodu a za sebou těhotenství plné vnucování vyšetření a testů, které jsem odmítla.A byla za to "trestána" lékaři.Ale dnes po pěti letech už vím dost, abych se mohla bránit a to doufám, že účině.
Držím vám pěsti ať se vše v dobré obrátí.A Vy a Vaše děti jste šťastní.
Jen tak mezi námi, taky rozmlouvám se svým miminkem ~;)
Odpovědět
 Zdenka,Klárka98,Naty06,Terka08 


Dojemné... 

(16.6.2009 16:26:26)
Ahoj Evy ,moc krásně napsaný až mi šla husina po zádech a slzy se mi hrnuly do očí.

Tuším,že jsi chodila na červenec 08,pokud se nepletu.

Přeji tobě ,manželo a vašim dětech hodně štěstí ,zdravý a lásky v životě...
Odpovědět
 Vikinga 


............... 

(17.6.2009 14:37:33)
Článek je na jednu stranu dojemný a z hlediska porodních praktik velmi pravdivý.
Na druhou stranu ale sklouzává k lehkému fanatismu - zejména na konci. Proč? Hamiltonův chvat totiž ještě nemusí vyvolat porod. Mně ho dělali třikrát, z toho dvakrát jsem musela stejně na vyvolávaný porod a jednou jsem porodila až za týden po Hamiltonovi.
Takže bych zde byla opatrná v tvrzení, zda Hamilton opravdu urychlil porod a nebo zda se v tomto případě komunikace s dítětem prostě "nepovedla". Trochu mne mrzí, že autorka o variantě "nepovedené" komunikace vůbec neuvažuje.

U mých prvních dvou dětí jsem nic takového jako komunikace s nenarozeným dítětem nezažila. Ani náznaky.
Až ve třetím těhotenství jsem od začátku měla pocit, že je něco špatně. Nevěděla jsem co, když vše bylo v pořádku celou dobu, jen jako by mi malý říkal, že se mu něco může stát. Celých devět měsíců jsem byla na vše strašně opatrná a stejně ten pocit přetrvával. Tak intenzivní pocit, že jsem se před spaním třásla jak v čekárně u zubaře.
Ke konci těhotenství jsem, aniž bych měla nějaký konkrétní reálný lékařský argument či špatnou zkušenost, dospěla k názoru, že nechci dirupci vaku blan, a to mne tohoto strachu z části zbavilo. Dvakrát jsem ji přitom předtím podstoupila, bylo to bezbolestné a urychlilo to porod. Ale cítila jsem, že ji prostě nechci, že pak budu klidnější a s tím jsem šla rodit do porodnice. Tam jsem sloužící lékařce neuměla logicky vysvětlit, proč dirupci vaku blan odmítám. Takže jsem pod jejími logickými argumenty a pod nevhodným nátlakem k protržení vaku blan nakonec přistoupila.
Ihned po odtoku plodové vody se ale malému začaly ztrácet ozvy. Jak ho přestala nadnášet plodová voda a on klesl hlavičkou dolů, utáhla se mu šňůra kolem krku a hrudníku - měl ji omotanou dvakrát. Můj organismus na to reagoval zastavením stahů, což značně zkomplikovalo porod, protože jsem byla otevřená na 9,5 cm.

Dnes si myslím, že některé děti prostě dovedou v břiše komunikovat prostřednictvím nějaké empatie se svoji matkou, jen se to musí umět správně přečíst. A nemyslím si, že by toho byly schopny všechny děti nebo všechny matky, dokonce si nemyslím, že když toho jedna matka je schopna s jedním dítětem, bude toho schopna i s druhým dítětem stejně intenzivně. Každé dítě je jiné.

Ostatně k těmto věcem dochází i po porodu - u nejstaršího syna, když mu byly asi čtyři, jsem měla podobný zážitek. V noci jsem se vzbudila bolestí ucha, jako kdybych na ušním lalůčku měla velký zánětlivý bolák. Lehla jsem si na druhou stranu, abych ucho nedráždila s tím, že se na to ráno podívám. Ráno jsem se vzbudila již bez bolesti, ovšem bolák na ušním lalůčku měl můj čtyřletý syn.
Odpovědět
 Hanka 
  • 

Re: ............... 

(17.6.2009 14:41:28)
Telepatie s miminky někdy fakt jde, a někdy hůř. Já takhle uklidňovala v duchu starší dceru, když začala ve vedlejších pokoji "kníkat" v postýlce, fungovalo to skvěle. Dokonce to zvládl, i když hůř, i manžel. U druhé dcery to já zvládala, ale hůř, a manžel už ne. Přitom řekla bych, že ta druhá je teď obecně na komunikaci neverbální mnohem citlivější.
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.