nekázanka |
|
(10.6.2009 9:09:09) Přijde mi to malinko přitažené za vlasy, zejména proto, že ve své roztržitosti tu a tam taky na něco a na něhoho zapomenu. Celý článek na mě působí dost negativně, nevím proč se mi vybavila hláška z Němého Bobše "Tatínek je blbec!" "Poznal mě!!!!"
|
Samarlu |
|
(10.6.2009 9:19:54) Kolik % otců malých dětí má elektronický diář a asistentku? My teda máme oba rodiče bez asistentky diář papírový... A roztržití a zapomnětliví jsme oba. ALE: tak si to kurnik k těm pracovním termínům do toho diáře napíšu všechno, ne, i klavír s dítětem a zavírací dobu školky! Řídím si budík v mobilu apod. Na pravidelné aktivity vyrobím předem velkou ceduli. Vytížený týden dohodnu, sepíšu, co se třeba a partner to normálně nedělá. (ve st. s Pepíčkem na rovnátka v 11, ve čt se Zuzankou do baletu ve 14.30). Ráno nechám partnerovi vzkaz, pokud si nejsem jistá, že večerní připomínku pobral. A z porady nevolám, ale píšu SMS s připomínkou, že podrobnosti jsou na papíře na kuchyňském stole, nebo v sešitě pro tento účel zavedeném, na ceduli na dveřích...
|
Eva, holka 8, kluk4 | •
|
(15.6.2009 11:42:17) Co se čertíte i taký jsou mezi námi. Uznávám, že článek není napsaný zrovna dvakrát nejlépe navíc myslím, je jsou smícháný 2 myšlenky dohromady a není přesně patrné, co je z toho podstata, ale musím jen souhlasit s tím, že někteří chlapy (a je jich opravdu hodně) s volným časem jaksi zacházet neumí (nebo aspoň ne z pohledu praktického-ženina).
Konkrétně má polovička tráví čas hledáním na netu zajimavostí o telefonech, autech a podobně, kdežto já spíše vyhledáváním akcí a míst, kam se dá vyrazit s dětma. Šťastná žena, který partner každý druhý víkend říká - pojedem se podívat tam a tam, mají tam pro děti soutěže, hry nebo tohle by se dětem líbilo, půjdem tam... Fakt holky chtěla bych takovýho chlapa vidět! U nás se to děje jen v případě Tuning show nebo po naočkování kolegyní, vyjmečně po naočkováním kolegou, který tam ale jde se svou rodinou a nechce v tom být sám...
No a k tý komunikaci - přesně to mám doma... "Proč bych chodil do hospody - pivo je tam dražší než lahváč a nikoho tam neznám..." (jen podotýkám, že bydlíme na vesnici se 120 stálými obyvately - a to jen možná a že neznat tu nikoho prostě nejde!!!)
Ale pokud jste sehraná dvojka, tak vám to vlastně ani nevadí, jen si na to musíte zvyknout. Já plánuju aktivity a nosím drby domu a on se hold občas musí postarat o děti, když já pro ty drby jdu. Život je o kompromisech... nenechte si všechnu odpovědnost za rodinu na sobě, naučí se, že jsou věci který musí i když se mu nelíbí, ale nelamte to přes koleno, hold některý věci si budete muset udělat samy vždy...
|
|
|
amy | •
|
(10.6.2009 9:27:30) Souhlasím a vcelku se divím. S manželem se bezproblémů domluvíme a nic mu připomínat nemusím. Je si vědom toho, že má syna a že má povinnosti, co se syna týče. Zvlášť tento měsíc na oddělení máme trošku personální bordel, takže prac.dobu mám úplně rozházenou a pokud bych měla kontrolovat manžela, jestli nezapomněl vyzvednout dítě nebo vypravit ho ráno do školky, tak bych se asi musela zbláznit. Trošku to ve mě evokuje dojem, že si za to ty maminky mohou samy, protože tatínek prostě spoléhá na to, že manželka to vždycky nějak zařídí, připomene mu ... jako by manželka místo manžela měla další dítě Trošku mě zarazila i svačina. Syn chodil do miniškolky, kde byl v ceně oběd, ale svačinky jsme museli připravovat sami. Co by 3-letý nám začal s přípravou jeho sváči pomáhat a během pár dní jsme spíše mi pomáhali jemu (byli jsme tam akorát na to, abysme mu ukrojili krajíc chleba a nepořezal se o nůž, zbytek si zařídil sám). Takže svačinku do školy si bude připravovat sám. Stejně tak jsme nekontrolovali hygienu, syna jsme naučili, že zuby se prostě ráno čistí a hotovo, pokud ne nebude si s ním chtít nikdo hrát ani povídat (pro syna velká tragédie).
|
Samarlu |
|
(10.6.2009 10:26:30) No asi po směsi směn by každej ocenil přehlednou ceduli, kam se má s dítětem jít. Já bych to teda potřebovala. Abych ho po noční neukládala do postele nebo večer nevedla do školky.
|
Hanka | •
|
(10.6.2009 10:41:41) Když moje děti onemocní obě najednou (a občas i někdo další z rodiny), vyrobím rozpis, kdy komu co dát, přilepím ho v obyváku na skříň a vedle umístím budík, který vždycky po podání léku našteluju na další čas - jinak bych to nezmákla. A na začátku školního roku taky mívám na ledničce načmáraný rozvrh, kdo kdy na jaký kroužek, než si to zapamatuju
|
Rapiti |
|
(10.6.2009 10:46:34) My máme takový ten rodiny kalendář, každý člen rodiny tam má svůj sloupeček, takže mám přehled, protože jinak by si to nezapamatoval nikdo. Já pracuju každý den jinak, sama bych si nepamatovala, kdy co mám.
|
|
Samarlu |
|
(10.6.2009 10:47:22) Dělám to podobně.
|
|
adelaide k. |
|
(10.6.2009 10:53:55) Hano, nedávno nám podobnej visel na ledničce. Když děti berou (obě najednou) ATB, něco na horečku, něco na kašel (jiný přes den, jiný večer), kapky do nosu, jeden kapky do ucha, druhý mastičku do oka, tak to bez tabulčičky fakt nejde.
|
adelaide k. |
|
(10.6.2009 10:55:53) Oni to chlapi většinou zvládají, jenže po svém = čato jinak než by si jejich ženy představovaly
|
|
|
|
|
|
Winky | •
|
(10.6.2009 10:41:37) Kdyby to byl příspěvek v nějaké zdejší diskusi, tak autorku polituju a zeptám se jí čím jí zas ten její vytočil že je tak zpruzelá. Ovšem jako námět a zpracování odborného článku je to zoufalost.
Sumasumárum - když si budu hrát na "všechnovim a všechnoznám a bezemětonejde" tak to holt budu takové mít. Když nechám někdy přemýšlet i ostatní a nebudu se hroutit z toho že to není podle mých představ, taky to půjde. Anebo bude domluva taková - tohle mám na triku já, tohle ty, v případě nejasností či krize si voláme.... Např. s manželem mám dohodnuto že cokoliv se mi kdekoliv stane s autem, první mám volat jemu, i když ví že bych si servis byla schopná sehnat sama - on má v tomhle větší praxi a ví co a jak a za kolik. Co se organizace týče - ani náhodou neodpovídá "troubům" z článku, s dětmi doktoři, cvičení, procházky kočárkem a jiné aktivity zvládá naprosto běžně, když jim připravím jídlo je rád, když nestihnu, postará se.... přijde mi to normální, jsme oba dospělí, oba rodiče.....
|
luca | •
|
(10.6.2009 17:22:48) Když už jsi narazila na to jídlo, mě třeba vytáčí, že si on sám od sebe neudělá svačinu (nebaví ho to!). Prostě mu ji buď musim udělat, přinejhorším důrazně připomenout, nebo prostě nejí,dokud se mu netřesou ruce (bez nadsázky), anebo si koupí jídlo za pár stovek na pumpě. Přijde mi, že ho takhle vychovala jeho maminka - je typickej příklad toho, který je v rodině dalším dítětem (běž udělat tohle, támhleto atd. jinak se nic nestane ikdyby padaly trakaře)
|
Markéta, syn 7l. a miminko | •
|
(10.6.2009 22:55:05) Luco, a proč tě to vytáčí? Můj muž si pravidelně nedělá snídani, někdy v práci stihne oběd a někdy ne, jí až odpoledne doma, co najde v lednici, nebo co si koupí cestou. Sice teda můj muž nežije nejzdravěji, no ale co s tím můžu dělat? Přece mu nebudu připomínat, aby se najedl, je mu čtyřicet, proboha! Rodinný život to nijak nekomplikuje ani neohrožuje, zásadní charakterová vada to taky není.
Jediné, co je docela legrační je, že když jsou s klukama sami doma, musím mu klást na srdce, aby tomu staršímu tu a tam dodal něco k jídlu, jak sám nemá pocit hladu, nepředpokládá ho ani u jiných.
|
Mili+2 |
|
(11.6.2009 8:20:23) Presne. Treba nema hlad. Manza kolikrat teprve obedva a ja uz mam za sebou snidani i svacinu. Proste pry pro nej namazany chleba k snidani nic neznamena a radsi se napere k obedu . Zdravy to moc neni, ale co ja s tim.
|
|
luca | •
|
(12.6.2009 13:58:59) No vytáčí mě to proto,že u tý pumpy stojí všechno cca 2x dráž a když se dá těch pár stovek denně dohromady, jde to za měsíc do tisíců. On má postoj, že si na to vydělá, ale nedokáže se smířit s tím, že výplata už nejsou jeho kapesné, ale musí s nimi disponovat celá rodina a že budou někde chybět (a chybí). Pracuje v terénu, takže na oběd do hospody zajde nejvýš 1xza měsíc,když mu to vyjde. A už se mnohokrát stalo, že nejí třeba až do 4-5h odpoledne. Komplikuje tím samozřejmě i rodinný život, protože tím, jak se doma nenají, pak se někam jede a on si vzpomene, že se musí najíst a honem něco sehnat..a když se nezadaří,je mu špatně, nemůže jíst atd...to dá rozum, že v pudu sebezáchovy mu radši to jídlo připomenu při naší snídani. Možná že se občas snaží, ale učí se VELMI pomalu.
|
|
|
|
Lea | •
|
(10.6.2009 20:16:07) Tak tak... Proc by to delal, kdyz to dela nekdo jiny,ze. (Ma to logiku). Zvlast, kdyz je jeste casto sprdnut, neb to neudelal tou "jedinou spravnou metodou" (=tak jak by to udelala zena).
|
|
E-K-T, Joli 5/08 |
|
(11.6.2009 19:30:03) Opravdu výstižnéééé
Manžel byl postaven před pro mnoho mužů nepřekonatelný problém, když byly dceři 3týdny, byla jsem hospitalizovaná, nakonec to trvalo skoro měsíc.
Zvládl dceru kompletně obstarat, zařídit opatrování když musel do zaměstnání a každý den se stavovali v nemocnici za mnou a pro odstříkané mlíčko, aby dcera nebyla jen na umělým, měl uklizeno, hlady nestrádal, vypráno bylo taky....
Jenže když jsem doma tak nemusí, ale když vidí že mi není dobře, tak se prostě postará a uvaří i nakoupí.
Nebudu psát že pomáhá, dcera je moje jako jeho, ale občas prostě převezme péči a nechá mne odpočinout
|
|
|
kreditka |
|
(10.6.2009 13:37:29) Tak to jsem asi moderní otec a ne matka, organizování není právě moje doména, článek je divný ani jsem ho nedočetla
|
|
|