| Kateřina | •
 |
(2.4.2009 10:24:20)
Nevím co to je za módu pořizovat si děti tak strašně brzo po sobě? Vidím to kolem sebe teď poměrně často. Pro matku a její tělo je to obrovská zátěž, která když se spojí s vyčerpávající péčí o dvě malé děti, může mít velké následky na zdraví a psychice také (podle lékařů se tělo vzpamatovává z porodu min.2 - 4 roky). Takže když otěhotníte rok po porodu, myslím že to není rozumné. Vztahy a vše ostatní v životě jde do háje, protože jste jen chůva, uklízečka, kuchařka. Mám jedno dítě a s druhým počkám hodně dlouho, protože chci taky ze života něco mít a také nevypadnout z profese.Dítě beru jako radost a obohacení a ne zabíračku. Možná mě tady teď ukamenujete,ale prostě to tak cítím. Nechci skončit jako uštvaná hnusná protivná baba, která kvůli dětem pracuje na podřadném místě.
|
| Radka + 2 | •
|
(2.4.2009 10:31:17)
Vždycky nejde o módu :))
A navíc, pokud nechceš přijít o super práci je to právě jedna z možností. Než být na RD s jedním dítětem, vrátit se do práce a najednou zase doma, můžeš jít do práce už po třech letech a mít dvě děti - parťáky
|
| Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 | 
|
(2.4.2009 10:51:34)
Radko - souhlasím.
Taky si myslím, že je pro profesní růst snažší mít jen jednu MD a pořídit si během ní dvě děti. Taky to tak mám a jeden z důvodů dětí po sobě je tento, druhý je můj vyšší věk a třetí, že chci mít děti blízko věkem k sobě. Ale to pořadí preferencí není takové jak jsem napsala, beru je rovnocenně.
Náhrada za mě se hledala dost špatně-dost konkurzů, těžké zaučování a stejně to nebylo ono. Neumím si představit, že by se to opakovalo ještě jednou- to už by mě asi poslali do "háje".
|
| Cita | 
|
(2.4.2009 12:08:17)
Přesně tak, pokud dobrou práci, tak děti stihnout rychle..ne něco rozdělat a zase od toho odběhnout..
Navíc pozoruju, že děti mají hodně podobné zájmy a náš program, výlety apod. vyhovuje oběma..
Nechtěla bych pro jedno dítě řešit loutkové divadlo a pro druhé diskotéku..to by mi asi hráblo..
|
| Mi+ni+ann | •
|
(3.4.2009 18:40:08)
Ano, sama jsem neměla dost odvahy mít děti po necelých dvou letech.A tak mám holky po 8 letech.Velké je dnes 20 a malé je 12.Až teď - a to opravdu jen náznakem - začaly být "parťačky".Navíc starší je takový ten dospělejší typ městské holčiny a mladší je hravější a zvířátková.Tím se jejich věkový rozdíl ještě prohlubuje.Takže mám doma dva jedináčky.Nezažila jsem sice chvíle , kdy jsem nevěděla kterou dřív....ale donedávna jsem opravdu řešila naprosto rozdílné zájmy a záliby a přání dvou jedináčků.Občas to byl docela záhul, skloubit jejich zájmy a potřeby, tak abych se nemusela rozdvojit.Ještě podotknu, že do cca 11 let jsem obě do školy vozila a jezdila si pro ně - nebo alespoň šla naproti.Když už jsem mohla péči o mladší Aňu svěřit do kompetence starší Niny, tak ta jaksi už nechodila do stejné školy ve stejném městě....čili 11 let jsem byla během školního roku "přivázána" povinností odvézt, dovézt....jít naproti...Nezmiňuji se už vůbec o zájmových aktivitách jako je klavír, malování, jízda na koni...atd....
Mockrát jsem si říkala, že kdyby byly dvě po roce a půl tu pohodu a vědomí, že jsou si blízko a jsou na všechno (cesty do školy, zájmové kroužky, hraní si...,motivace klavír,atd..)bych docela ráda vykoupila rokem dvěma "pakárničky, pakárny"....
|
| MartinaNov (dva rošťáci | 
|
(5.4.2009 1:35:41)
přesně tak. A řeš pak společné dovolené, výlety, nebo třeba jen program v televizi...
Já jsem o 5 let starší než brácha a až teď v dospělosti, kdy mi je 30 si (sem tam) začínáme trošičku rozumět. I tak on žije v jiném světě, dospíval zase v jiné době, i těch 5 let je dost. Navíc jsme byli kluk a holka, možná, kdyby on byl starší, trošku více by se to srovnalo...
Synové od švagrové jsou od sebe 6 let, taky si spolu moc nehrají, stěžovala si, že mladšího ten starší jaksi "táhne" věkově nahorů, mladší se přizpůsobuje zájmům staršího, např. ho nezajímají dětské pohádkové postavičky, rovnou se zajímal o Bionicle a podobné příšery, co zajímají starší kluky... Nechce si hrát pexeso, chce pařit střílečky na počítači...
Možná to je pár měsíců záhul, ale všechno je relativní. Zase platí: jaký si to uděláš, takový to máš...
|
|
|
|
| Jana, Pepča 07/05, Štěpán 10/07 | •
|
(4.4.2009 21:51:38)
My jsme plánovali děti blízko sebe, ale nečekala jsem, že otěhotním, když ještě kojím tak rychle. Kluci jsou od sebe 27 měsiců, starší pro nás byl středem vesmíru a najednou se to změnilo. Nakonec se s tím docela dobře vyrovnal a k bráchovi se chová docela hezky. Dneska už ho teda učí lumpárny a malý ho ve všem napodobuje. Nakonec musím napsat, že svatý klid dokud mladší syn nechodil. Všechno se dalo zvládnout i bez babiček, které nám zásadně pohlídají ani pár hodin odpoledne. Naštěstí funguje 100% tatínek. Pro nejhorší, když jsem s nima sama venku a každý se vypraví na opačnou stranu. Ale vidím už teď, že jsou kamarádi.
|
|
|
| Tes | 
|
(2.4.2009 16:29:48)
No jo, ale vy to berete z toho pohledu, že zůstáváte doma s dítětem a nepracujete. Ale dnes je hodně žen které nepřerušují práci z důvodu narození dítěte.
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(2.4.2009 18:13:13)
Tes, začala jsem doma překládat v době těsně před narozením druhého dítěte. Šlo to, nebyly výrazné problémy.
|
|
| Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) | 
|
(3.4.2009 20:52:26)
Nepřestala jsem pracovat. Jenom je to od letošního roku klidnější, když jsou oba ve školce. Pokud tam teda jsou, protože za poslední 3 měsíce byly ve školce 14 dní.
Poslední rok si malý věkový rozdíl nemůžu obzvláště vynachválit - pokud se o něco nervou, tak si spolu perfektně vyhrajou. Jsou to príma parťáci. Malý věkový odstup jsme chtěli, opravdu je to ze začátku hrozný záhul, ale u nás ty pozitiva převažujou
|
|
|
|
| Anca-Filipek4.12.2006 | 
|
(2.4.2009 10:32:09)
Souhlasim,telo se po porodu vzpamatovava minimalne dva roky a driv neni to telo na tehotenstvi pripravene.Ja mam kluka 2 roky a 4 mesice,a druhy mam naplanovany za cca dva roky,driv ne
|
| Markéta | •
|
(2.4.2009 10:45:30)
taky nemusí vždycky vyjít. A naopak, mít děti po sobě má spoustu výhod. Namátkou: když už první povyroste a je z něj "člověk", se kterým se dá rozumně domluvit, je mnohem těžší se vracet do kolotoče breku, nevyspání a pokakaných plínek. Je také obtížnější přizpůsobovat program všedních dnů i dovolených dětěm s řekněme pětiletým odstupem. Mě osobně přišlo pohodlnější být těhotná s batoletem a pak mít doma dva prcky, než těhotná chodit do práce a po ní mít doma kolotoč nebo vypravovat dítě do školky s čerstvým miminkem v ruce.
Nehodlám nikoho kamenovat - ale tvůj příspěvek mi přijde zbytečně vyhrocený, trochu to sklouzvá do "já já já jsem nejlepší a všichni jste hloupí", i když jsi to tak možná nemyslela.
|
| Mili+2 | 
|
(2.4.2009 13:00:08)
Jo, taky mi to nevychazi. Puvodne jsem chtela tak 3 deti brzy po sobe, ale to prvni mi dalo zabrat, nespala 2 roky a snad bych se zblaznila, mit tehdy jeste jedno. Ted si strasne preju dite, ale zatim to jaksi nevychazi... Pokud se podari, do tretiho pujdu za kazdou cenu co nejrychleji. Je mi 30, a manzelovi 38, tak to musime popohnat.
|
|
|
| Diva.Bara |
|
(2.4.2009 17:18:10)
Ančo já nevím jak je to z medicínského hlediska, ale dle mého je žena na další těhu připravená až je prostě připravená, to pozná jen ona sama a je to zcela individ. já byla po dvojčatech daleko rychleji zotavená a byla bych ráda i další mimi brzy než po první dceři. i dr při kontrole po 9měs od porodu mi další těhu ze zdravotního hlediska nenegovala, říkala že fyzicky by to problém nebyl.
|
|
|
| Babsi+2 | 
|
(2.4.2009 10:45:17)
Ano vyčerpává, následky řeším ještě teď, po 3 letech..ale...některé z nás mají prostě to (ne)štěstí, že otěhotní, ani neví jak. Muž má prostě silné sperma, jak se říká
|
| Boubí | 
|
(2.4.2009 10:50:36)
no právě, každá si to prostě zařídíme, jak chceme, že? já jsem taky radši těhotná v klidu doma s prckem, kdy si můžu s ním odpoledne zdřímnout a zařídím si program podle sebe, než jako minule, kdy jsem ráno letěla do práce, tam se celý den stresovala a dohadovala s lidma a se šéfem a s klientama, 8hodinová pracovní doba i v těhotenství byla celkem utopií, nikoho to nezajímalo... a večer jsem vyřízená přijela domů a většinou rovnou usnula.
a taky mi přijde lepší si všechny ty plínky, kojení atd. užít takhle krátce po sobě, než pak už s odrostlým dítětem do toho znova spadnout... prostě uvidíme, je mi jasný, že to občas nebude jednoduché, ale prostě šli jsme do toho a zvládneme to podle situace.
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(5.4.2009 1:43:21)
šťastná ženo!!! Tak to mi můj prďola od dvou let po o nespal, byla jsem těhotná, když jsem ho uspávala, zalomila jsem vždycky dříve.
Je fakt, že nejnáročnější to asi bylo právě v tom těhotenství, neměla jsem dost prostoru odpočívat jak bych potřebovala. U prvního to bylo jenom o mně a bříšku, u druhého jsem jaksi nestíhala...
|
|
|
| Andel+2 dablici | 
|
(2.4.2009 11:01:19)
Ahoj, my mame mezi detmi 25 mes.rozdil, a jsem s tim maximalne spokojena. Nejhorsi byly prvni 2 mes., dcera byla velmi uplakana a malo spala, tudiz jsem se nemohla venovat synovi a domacnosti. Casem se vse zlepsilo, deti si spolu vyhraji, zabavi se. Syn zacal v unoru chodit do skolky, takze se dcera trochu nudi, ale jakmile bracha odpo prijde, je opoznani veselejsi. Myslim, ze domacnost se da zvladnout i pri dvou malych detech, uklizim jednou tydne a varim denne rychle jidla. Nejsem vystresovana ani nadmerne unavena.
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(2.4.2009 11:00:06)
Katko, ja bych nerekla, ze je to moda prave ted - naopak za doby meho detstvi byla norma mit deti maximalne dva roky od sebe a tehdy mi to prislo samozrejme. Ovsem, kdyz jsem dospela, tak uz jsem to teda za samozrejme nepovazovala a rozhodne bych si dobrovolne deti po dvou letech neporidila.
Ale je to kazdeho vec, kdy si deti poridi, pokud s tim pak neobtezuje okoli a nestezuje si. My se rozhodli pro deti po ctyrech letech, mimco se narodi zanedlouho, tak uvidim, jestli to bylo spravne rozhodnuti, kazdopadne mi vyhovuje, ze syn chodi do skolky, ledacos uz mu jde rozumne vysvetlit a ja si muzu odpocivat a mam tak rozdeleny cas mezi prvni dite a tehotenstvi /samozrejme jeste praci, ale to ted nepocitam/.
|
| Mili+2 |
|
(2.4.2009 13:02:16)
Jasne, prave bych rekla ze je ted moda mit deto tak 7 let od sebe. Snad vsichni spoluzaci i na zakladce i na stredni meli sourozence bud mladsi nebo starsi prave o 2 roky, takze ta moda byla pred triceti lety...
|
| cyann |
|
(2.4.2009 19:27:49)
móda to ani tak nebyla, spíš nastavení sociálního systému  . od 70. let byla mateřská na dva roky až s druhým dítětem, takže když to člověk zvlád rychle za sebou, mohl být celkem dlouho doma s oběma.
|
| Hanka 75 | 
|
(2.4.2009 20:50:21)
Ano a v dnešní době mi zase nejčasější rozestup v okolí našich známích připadá 3-4 roky. Opět se zde asi hodně promítá nastavení soc. systému.
|
|
|
|
| RENA LANTA | 
|
(4.4.2009 23:41:33)
4letý rozdíl mezi dětmi mi intuitivně připadal nejlepší a v praxi se mi to jen potvrzuje . 3roky jsem se ráda maximum věnovala staršímu synovi a když v poho zaplul do školky , v klidu prožívala 2.těhotenství.Muž byl v jeho průběhu téměř pořád služebně v zahraničí,když bylo občas třeba,hlídala babi - ale já věděla,že v kolektivu dětí se dostatečně vyřádí a nečeká už ode mě tolik fyzické aktivity.Já pak měla na mimi díky synově školce stejně času jako na jedináčka, cesta ze školky se spojila s procházkou na dětském hřišti a večer staršího vyloženě bavilo pomáhat s bráškou.Nic nebylo na úkor nikoho a kluci/dnes 3,5 , 7,5/ jsou od počátku parťáci.Obdivuju maminky, jichž se týká dnešní téma.Já svým dětem jen chtěla dopřát stejnou míru máminy pozornosti v batolecím věku a sobě luxus vzpomínat na ta období s pocitem pokud možno příjemně prožitých měsíců a ne že to byl zkrátka hukot , viz(mimochodem krásný)úvodní článek ,či následné reakce.Každý to holt máme jinak , já třeba nemusela řešit práci - ,každopádně s častou manželovou zaneprázdněností říkám : 4letý odstup je v poho pro sourozence a praktický pro mámu , co má taky jen jedny nervy
|
|
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(2.4.2009 11:04:23)
První dvě děti jsou 20 měsíců od sebe, další dvě dva a půl roku. Mně přišel lepší ten první odstup, líp si rozumějí, je to při jednom. Nechtěla bych mít mezi dětmi rozdíl třeba šest let, to už skoro nejsou sourozenci... 
|
| Blanka | •
|
(2.4.2009 12:06:03)
No, jak už jsem tady jednou psala, my děti po těch šesti letech máme a rozhodně odmítám názor, že to už skoro nejsou sourozenci, co je to za blbost, já jsem o sedm let mladší než ségra a o šest než brácha a zvlášť se ségrou si rozumíme bezvadně, zejména teď v dospělosti. Jinak moje děti se taky hádají, ale to určitě nezáleží na věkovém rozdílu.
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(2.4.2009 12:13:41)
Blanko, samozřejmě že to fungovat MŮŽE, ale není to moc obvyklé. Taky si v dospělosti skvěle rozumím se ségrou, která je mladší o 19 let  Největší problém je ta rozdílnost zájmů a požadavků, dost těžko se to někdy dává dohromady. Pokud ti to vyhovuje, máš kliku.
MMCH, strašně záleží i na osobnostech jednotlivých dětí. Moje mladší děti si dlouho rozuměly líp s nejstarším bratrem (rozdíl 6 a 8 let) než s druhým (4 a 6 let), ale je to tím, jaký je (svým založením je v podstatě "chůvička").
Řešení různých požadavků je někdy "na palici", momentálně nás čeká jak maturita a přijímačky na VŠ, tak přijímačky na osmiletý gympl.
|
| Maťa. | 
|
(3.4.2009 11:49:20)
Lída, ja mám so sestrou rozdiel 5 rokov a rozumeli sme si a rozumieme si
Moje deti sú o 2 roky a 9 mes. od seba. A to iba preto, že mám po prvé 35 rokov, po druhé prvého syna po umelom a tak sme nepočítali, že sa druhý povede hneď na prvý šup)))) A on sa povedl:)))))
Všetko má určite svoje pro a proti. Ja osobne by som volila 5 ročný rozdiel - podĺa mňa značka ideál))) Ale vzhľadom k veku mňa i tatínka máme iný Nechceme mať totiž ešte v důchodu puberťákov
|
|
|
|
| HANKA | •
|
(2.4.2009 12:13:08)
Tak to ti musím oponovat,já mám dva kluky po šesti a půl letech a je to super,perfektně si spolu vyhrají,starší ho táhne dopředu a pomáhá mu,jsem s tímto věkovým rozdílem spokojená a neměnila bych
|
| Petra, Cina | 
|
(3.4.2009 14:07:41)
Zajimalo by mne, co deti, ktere jsou od sebe 6,5 roku mohou delat spolecne? Kdyz je jednomu rok a druhemu skoro 8? Sedi u nej u postylky a dela na nej tutu nunu nebo si spolu hraji na pisku? Muzes obe deti vzit na brusle, na lyze a bude je to oba bavit [ne ze jednoho budes tahat na sanich a druhy bude lyzovat sam, to neni spolecne]? Muzes ns imi cestovat, aby z toho oba dva neco meli?
Myslim, ze kdyz je mezi detmi vetsi vekovy rozdil, je nutne rodinu rozdelovat kvuli rozdilnym zajmum - tata pujde lyzovat se starsim a mama bude sankovat s mladsim. Take rodice vyuzivaji schopnosti starsich deti - pohlidej, dojdi...
Z tohoto duvodu uz nechci 3.dite. Promeskala jsem spravny cas a nyni je detem 7 a 5 let, to uz je moc velky rozdil.
|
|
|
|
| Dadulka,02/06,06/07 | 
|
(2.4.2009 11:12:00)
A co ti na tom vadí? Taky mám děti 16 m po sobě a rozhodně bych neměnila, a dokonce ještě chodím na poloviční úvazek do práce, ne proto, že musím, abychom vyšli,ale proto, že chci. Starší je ve školce a menší hlídá prababička. takže každý ať se zařídí, jak to cítí a chce.
|
|
| Diva.Bara |
|
(2.4.2009 12:43:11)
Kateřino nesouhlasím. musí se ale zapojit když ne okolí, tak manžel - já například už několik týdnů nevařila, dělá to manžel, a spoustu další práce kolem si prostě musím líp zorganizovat, rozvrhnout. žena nemusí doma dělat vše, u nás je to půl na půl, manžel v noci vstává i když jde do práce apod. já bych naopak nechtěla být doma 3r, pak pauza, pak opět 3r. když už, tak z jedný vody na čisto :) vůbec se necítím jako kuchařka, pečovatelka a utěračka zadků, neopak od 14ti měs dvojčat pracuju na půl úvazku s tím, že se v péči o děti střídáme (máme starší dceru o 24měs). jasně, pro okolí jsme blázni, ale holt každý to má jinak. navíc když jsou děti věkově blíž, bývají celkem dobří parťáci, ty starší děti mívají k těm mladším moc hezký vztah.
mmch moje matka mě se sestrou měla o 11měs, další sestra se narodila za 6let, a je to opravdu rozdíl.
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(2.4.2009 13:09:32)
Větší blbost jsem už dlouho nečetla, takže kdo má malé děti rychle po sobě, tak skončí na podřadném místě ... zajímavá doměnka, dle mého ale úplně scestná. Já teda jsem otěhotněla, když měla první dcera dva roky tzn. že podle lékařů a tebe už jsem byla jakžtakž vzpamatovaná z prvního těhotenství. Mateřská mě nebavila, proto jsem se snažila něco dělat, v něčem se zlepšovat ... teď mám svoji firmu, dělám to, co mě na světě baví nejvíc a je mi fajn. A že si chceš užívat? OK, my, co máme děti rychle po sobě jsme si to odbyli a až ty budeš vstávat ke druhému dítěti, my se budeme už dávno bavit a dělat kariéru.
Každý má právo na svůj názor, jenže to bys pak neměla brát druhým lidem ten jejich.
|
| Lída,3 kluci a holka |
|
(2.4.2009 13:13:44)
Jano  Naprosto souhlasím, záleží na jedinci, jak se svým životem naloží, případně jestli skončí na podřadném místě.
Mám čtyři děti v celkovém rozmezí necelých 9 let (dceři bylo 11, nejstaršímu synovi bude 20), a rozhodně bych neřekla, že dělám něco podřadného nebo málo náročného na kvalifikaci
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(5.4.2009 1:56:02)
taky si myslím, že neskončím na podřadném místě. Na své kariéře jsem zapracovala před porodem prvního a pokračovat budu až skončím s rodičovskýma. Pak budu mít na kariéru celý zbytek života...
Někdo je schopný si najít slušné místo brzy, někdo to nezvládne nikdy... to je ale o něčem úplně jiném.
|
|
|
| zdencapec |
|
(2.4.2009 13:12:59)
Mám chlapečka 21 měsíců a druhé dítě jsem plánovala,tak za rok,možná dva a ejhle po vánocích jsem zjistila,že čekáme miminko.Nejdřív jsem se bála,ale jen pár dní a strašně se těším,až se za 5 měsíců vyklube na svět.Nepřijdu si jako troska a to jsem Vojtíška ještě před měsícem kojila.A je pro mě snažší být doma 5 let než jít do práce cca na rok a znovu na MD.
|
|
| Tes |
|
(2.4.2009 13:16:01)
Vidím to uplně stejně.
Ono pracovat při dvou malých dětech snad ani nejde
|
| Marta | •
|
(2.4.2009 13:59:38)
Jistě, že jde. Záleží na povaze dětí, jak jsou samostatné a matce, jak to prožívá a umí zorganizovat.
|
|
| achjo |
|
(2.4.2009 14:01:46)
Tes, taky v tom nevidím problém. 
Máme děti 2 a 4 roky (nechodí do školky, babičky zřídka,nikdy zatím na noc, barák taky máme velký,manžel musí dělat ty "chlapské"
práce, vařím)a za 2.měs.přibyde další a do té doby musím odstátnicovat a dodělat zkoušky ještě na druhé škole.Já si prostě vybrala, co opravdu dělám ráda a má to pro mne smysl, kolem toho se pak točí celý můj den, život ....., je to tak i s práci, když ji chi dělat a starat se i o děti, tak to tak zkrátka udělám a hotovo.
|
| Tes |
|
(2.4.2009 16:10:19)
No protože mám jedno a jsem fakt někdy hodně vyřízená.
Je pravda, že já mimo práci ještě studuju vysokou ale asi budu muset státnice o rok oddálit protože se to fakt nedá... 
Už jsem přemýšlela o tom najít si nějakou chůvu, výpomoc v domáctnosti... , nebo s prácí prostě seknout - což je problém protože přijdu o klienty. Nedokážu se rozhodnout a nějak se k něčemu dokopat.
|
| Babsi+2 |
|
(2.4.2009 16:31:14)
Z vlastní zkušenosti: pořiď si druhé dítě a uvidíš, půjde to samo. Taky nemám hlídání, krom muže. Domácí práce+koníčky stihneš za polovinu času, nebudeš se párat se zbytečnostma a ještě ti zbude dost času na školu.
|
|
| Karavela | 
|
(2.4.2009 16:35:07)
První dítě je vždycky nejhorší:- ))) Při dvou a více kouscích se obslužné časy logicky skládají a práce jde líp od ruky:- )))
|
|
| jak | 
|
(2.4.2009 16:39:31)
TES, ja mam ted druhe dite, rozdil mezi nimi 6 let. Pracuju od 2 mesicu prcka. Nasla jsem si pani na uklid a praci resim tak, ze vstavam denne v 5, od 5 do 8 pracuju, to malej spi, pak se mu pres den venuju a odpo, kdyz spi, obcas dodelavam resty. da se to, deti nesidim, na konicky cas mam, jen uz nelitam s hadrem.
|
| Tes |
|
(2.4.2009 16:50:28)
No já zase pracuju po nocích. Dítě mám ale mimořádně hodné, přímo zlaťoučké.
Jsem si ale jistá, že mít dvě "neškolkou" povinné děti a k tomu školu a práci bych nezvládla a všechny které to zvládají opravdu obdivuji.
|
| Karavela |
|
(2.4.2009 17:43:54)
Tes, taky záleží na tom, jakou práci děláš, to je jasný. Pokud se nemusíš při práci moc pohybovat, vyřizovat delší telefonáty, je všechno jednodušší. Já běžně psala s kojencem u prsu, nebo seděl vedle stolu v sedačce, jedna noha houpala, ruce volné. Pokud je dítě malé, tak je mu jedno, zda člověk s kočárem krouží po okolí nebo v rámci produktivity práce vystrčí spícího kojence na balkón. Víc dětí se líp zabaví společně.
|
| Karavela |
|
(2.4.2009 17:47:31)
Ehm, paradoxně děti odrostly a já mám teď problém pracovat, když je kolem mně klid
|
|
|
| Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) |
|
(3.4.2009 21:09:10)
S jedním spavým dítětem jsem vůbec nic nestíhala - ani domácnost, práci, věčně jsem obědvala namazaný chleba. S 21 měsíčním batoletem a řvoucím nespavcem jsem stihla cokoliv - včetně vaření V září jsem začala chodit do kanceláře a dělá mi problémy sedět pár hodin v klidu. Byla jsem zvyklá, že jsem doma pracovala např. 20 minut, pak jsme šli na procházku, hlava se vyčistila, když děti usnuly, tak jsem třeba půl hodiny pracovala, pak šla pověsit prádlo, při tom si v hlavě dořešila pracovní problém. Určitě jsem pracovala efektivněji než teď - pracovala jsem když mi to pálilo (a byla příležitost) a ne od - do
|
|
|
|
| Diva.Bara |
|
(2.4.2009 17:24:52)
je to o organizaci času a rodiny. zapoj manžela (i když je pracovně vytížený), lépe si rozvrhni čas a budeš vše stíhat líp. mně se paradxně daleko hůř studovalo když jsem byla zaměstnaná a chodila do práce, než ted na md.
|
|
|
|
| Diva.Bara |
|
(2.4.2009 17:22:38)
no při 2 možná ne, ale při 3 (do 3let) to jde :)
|
|
|
| malaa | 
|
(2.4.2009 19:01:06)
Já jsem se rozhodla ze své vlastní vůle mít děti brzo po sobě, žádné "módní trendy " mě neovlivnily, jelikož kolem mě měli všichni spíše děti o 4 roky a víc, já mám o 2,5 roku a jsem max. spokojená. Honička ze začátku mi přišla stejná, jako u prvního mimoška, jelikož tehdy jsem byla nezkušená a te´d sice už s jedním dítětem, ale zase už jsem měla všechno vychytané. Ale každá se cítí na něco jiného, já jsem zase nechtěla děti s větším věkovým rozdílem, naši malí jsou kamarádi a jejich zájmy se zas až tak neliší, prostě pořád ještě školkový věk .
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(2.4.2009 19:59:07)
Kateřino, mě by se zase nechtělo mít mezi dětma víc, jak 3 letou pauzu... Vrátit se do práce, vypracovat se zase do pozice, pak zase otěhotnět, tím vše ztratit, a znovu se věnovat kašičkám, mrkvičkám... brrr... Raději si to šupnu z jedné vody načisto. Už 3 roky mi přišlo jako velký rozdíl - s 3 leťákem jsem si zvykla na to, že je samostaný, sám se nají, obleče, vyčurá, umyje ruce, uklidí hračky, je bez problémů hlídatelný, v noci spí bez přerušování, ráno si sám vstane, sní připravenou snídani, obleče se a mě nechá ještě v klidu dospat... Mimino je pak pěkná darda Jestli třetí, tak fakt rychle, znovu bych se přelaďovat už asi nezvládla, na to jsem moc stará a nepružná.
Navíc se chci ještě věnovat kariéře, a to půjde, až bude nejmladší dítě alespoň v 2. třídě, aby to pro mě mělo smysl a děti to neodnesly.
|
|
| jelinkeva |
|
(2.4.2009 20:42:16)
Hezký večer,
krásně jste popsala to, co mne asi za 7 měsíců čeká. Díky za takový článek. Ale asi ani nic jiného nečekám. Přeju hodně sil. A ohledně toho, radši vydržím rok zápřahu(ale i krásných chvilek, štěstí, smíchu, radosti, pláče) než si nechat miminko vzít.
A k jinému komentáři. Když se dneska rozhodne 35ti letá žena, že by chtěla 3 děti, nezbývá jí nic jiného než je mít rychle po sobě. Holt přírodě neporučíme a věkovou hranici my ženy máme. Takže se rozhodněte pro miminka spíš před třicítkou ať si v pozdějším věku můžete pořídit "benjamínka" 
A žena po porodu už bude fyzicky vždy jiná, jizvy jsou jizvy a už se neztratí 
|
|
| Radka, 4/06 a 12/07 | •
|
(3.4.2009 23:32:03)
Nechci skončit jako uštvaná hnusná protivná baba, která kvůli dětem pracuje na podřadném místě.
No tak rozhodně si nepřipadám a vím, že nejsem taková, jak popisuješ výše a to mám děti od sebe 20 měsíců! To si opravdu myslíš, že každý kdo má víc dětí, musí pracovat na podřadném místě? To je teda hodně ubohý názor, ale je to hlavně o prioritách, ty zřejmě budeš kariéristka tělem i duší, ale naštěstí je ještě spousta žen, které to umí skloubit dohromady. Na mateřskou jsem před 3 lety odcházela z manažerského místa a velmi ráda jsem si pořídila druhé dítě a klidně si pořídím i to třetí! I na MD se udržuji upravená, oblíkám se podle mody, dělám si manikůru, udržuji a rozšiřuji si svoje znalosti, jen nenosím kabelku a podpatky... to se jaksi s kočárem, hřištěm a učením dcer na kole a na motorce neslučuje. Ale to je ta nejmenší obět, kterou jsem zatím musela dát!
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(5.4.2009 1:30:28)
rok po porodu je málo. S tím taky souhlasím. Tělo se dostatečně nezregenerovalo a dítě je na matce ještě hodně závislé. Já rodila císařem, takže jsme chtěli počkat těch 2,5 roku.
Vyšlo to, jsem ráda, protože mi u druhého bylo 30, přece jenom nemládnu.. Chtěla jsem volně přejít z jedné "dovolené" do druhé, chtěli jsme, aby děti byly věkově co nejblíže, aby si spolu mohli hrát. Nejen ze své zkušenosti vím, že velký věkový rozdíl znamená, že každé dítě je úplně jinde se zájmy, koníčky apod.
V kariéře budu pokračovat po rodičovské dovolené, budu na to mít celý zbytek života.
Jinak je to s těmi dětmi přesně jak psala autorka. Starší syn brášku miluje, pořád ho pusinkuje, ale musíme dávat pozor, protože sami víme, že jeho láska někdy bolí.
Ze začátku to bylo dost náročné, malý se narodil v listopadu, nemohli jsme chodit ven, doma se nudil, nemohla jsem se mu díky péči o nedonošené miminko plně věnovat...
Naštěstí mi ho vzali do školky, tam je šťastný, je to takové naše živé stříbro, takže se ve školce vyřádí, já mám čas se věnovat miminku i sobě a odpoledne chodíme všichni společně ven.
|
|
| Kacka + 3 | 
|
(5.4.2009 14:12:11)
Katerino, myslim si, ze kdyby bylo skutecne tak "nefyziologicke" mit deti v tak kratkych intervalech, tak to priproda zaridila jinak.
Sama mam syna 14 let, dceru 2 a ctvrt a 8mi mesicniho chlapecka. Ten nejstarsi vyrostl jako jedinacek a uz to tak zustane. Je velmi slozite vymyslet rodinny progam tak, aby vyhovoval vsem 3 detem... Ty dve prtata jsme si takhle naplanovali a ja jsem s tim moc spokojena. Dokonce ani nemam pocit, ze by to bylo tak moc narocne, jak pise autorka clanku. Jasny, mam sice obrovskou devizu v podobe zivota ve vesnickem domku, zahradu, auto a moznosti vypomoci s uklidem. Na druhou stranu nefunguji babicky, takze krom tech par dni v porodnici mam obe, respektive vsechny tri deti na krku nonstop. K tomu denne varim teple obedy i vecere, sama bez pomoci manzela zvladam velke tydenni nakupy (starsi ve voziku, mladsi v nositku na zadech), ale treba i navstevy kadernice, atd. Vetsinu casu travim s detmi bud na prochazkach nebo vyletech... Sem tam toho mivam plne kecky (kor kdyz nejmladsi treba v noci nespi a dcerka vstava rano v 6h), ale kdyz se podivam na to, co vsechno jsem behem dne zvladla, doda mi to energii. Jen holt nemam vubec zadny cas jen sama pro sebe...ale toho jsem si uzila dost a az deti vyrostou, jeste ho budu mit tolik, az se mi to nebude libit.
Takze ze sve vlastni zkusenosti mohu maly rozdil (v nasem pripade 20 mesicu) jenom doporucit.
|
|
| meryer | 
|
(5.4.2009 14:55:47)
první dvě děti jsem měla s odstupem 15-ti měsíců.Neplánovala jsem to ,ale stalo se.Bála jsem se jak to zvládnu,ale s odstupem času vidím, že to bylo to nejlepší,co nás mohlo potkat a jsem za to vděčná.První rok byl opravdu záběr,ale zvládli jsme to.Naopak když byl druhému dítěti rok,všechno se srovnalo,měla jsem mnohem víc času,protože děti se dokázaly zabavit spolu a všechno bylo při jednom.Děti neměly čas zvyknout si ,že je něco jen pro ně,byly mnohem dřív samostatné a rozhodně nemám pocit,že bych je o něco ošidila.A ještě k tomu že to není zdravé pro organismus matky-myslím si , že pokud máte děti do 30let , organismus to zvládá docela v pohodě, protože lépe zvládá stresové situace i fyzickou zátěž.Teď mám s odstupem 11-ti let třetí dítě a myslím, že vyčerpaná jsem úplně stejně jako tehdy se dvěmi dětmi,ale opravdu si to s rádostí užívám.
|
|
| ANNAHAM | 
|
(10.4.2009 15:07:34)
Váš názor mi připadá nejrozumnější z těch, které tady čtu.Navíc se mi líbí i odvaha, se kterou jste ho napsala a postavila se tak všem maminkám, které se tak "obětují", snaží se sami sebe přesvědčit, že je jim fajn a čekají až bude líp. Vždyť to není třeba. Život je tak krátký, a je třeba ho užít. Moje dcery jsou od sebe 7 let, druhá se narodila když šla ta první do školy. Udělala jsem si takovou příjemnou přestávku v práci. Čekávala jsem s kočárkem na našeho prvňáčka před školou a pak jsme ledacos podnikali. Tento věkový rozdíl považuju za ideální.Každému bych to doporučovala. Děti se sobě nemusí přispůsobovat, každé už je úplně jinde, má jiné zájmy a potřeby, ale to neznamená, že by vzájemně nemohly komunikovat a být si prospěšné. Uvažovali jsme doko nce, že až ta mladší půjde do školy, tak bychom si pořídili třetí. No, už to z mnoha příčin nevyšlo. Ale jsem ráda, že dnes mám dvě dospělé samostatné dcery, které spolu mají hezký vztah, i když starší už čeká druhé dítě a mladší ještě studuje.
|
| Diva.Bara |
|
(10.4.2009 15:29:02)
Annaham, každý to má prostě jinak, na tom není nic špatného. já mám děti blízko sebe a vyhovuje mi to moc, někomu to vyhovuje jinak. každý je jiný. ono ostatní možná trochu popudil způsob jak Kateřina svůj názor vyjádřila, vyznělo to tak že maminky co mají děti blízko sebe jsou jen služky, utěračky zadků, jsou uštvané... takhle to ale ve většině přídadů není, já mám 3děti do 3let, s pomocí manžela pracuju na půl úvazku, chystám se studovat a uštvaná fakt nejsem, rozhodně nejsem ani posluhovačka a hlídačka. ve většině případů je to prostě tak že čím víc toho žena na starosti má, tím líp si dokáže svůj čas plánovat a organizovat.
jako jednu z monoha výhod dětí blízko sebe vidím to, že bude daleko jednodušší trávit čas spolu jako rodina, výlety a pod, vše půjde dětem daleko lépe přizpůsobit... jasně že to jak to máme my doma je v urč ohledech obtížnější, ale ruku na srdce, nevidíš taky nějaké nevýhody v tom "vašem" věkovém rozpětí?
|
|
|
| Jiřina | •
|
(10.4.2009 21:16:26)
No vidíš, tělo se po porodu zotavuje 2-4 roky, já během třech a půl let porodila tři děti, teď se během dalších tří jednou zotavím a mám to Nesmíš to brát tak tragicky, jako hnusná uštvaná baba si rozhodně nepřipadám a budeš se divit, ale děti jsou radost i v počtu větším než jedna ;-) Zdravím, J.
|
|
|
a rodicak mam nastaveny na 3 roky, ale co ... uz je nam s manzelem obema 30 a clovek nikdy nevi. Treba by se nam pozdeji znovu otehotnet nepodarilo. A co si budeme namlouvat, penize jsou sice dulezite, ale ne nejdulezitejsi! 
...
V její náručí
SOČR: Queyras hraje Haydna a StraussePraha 1 
Irena BudweiserováPraha 4 
BusfestZlín 
Bitva Libušín 2021Kladno 
Jarní jízda zručnostiPřerov 
SOČR: Queyras hraje Haydna a Strausse
Irena Budweiserová
Busfest
Bitva Libušín 2021
Jarní jízda zručnosti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)