| čiřikaví a Jakub 9.10.06 | 
 |
(12.1.2009 11:36:04)
zajímalo by mě, jestli se tu najde máma s podobným dítětem jako mám já. U nás plyšáci nebodují, v podstatě si dítko hraje s čímkoli, ale nemá k žádné hračce "vztah". Možná je ještě ale jen malý, jsou mu teprve 2 roky a kousek...
|
| adelaide k. | 
|
(12.1.2009 11:52:41)
ČIřikaví, my jsme ještě neměli žádnou hračku bez které bychom se "nehnuli". Malá má hraček tak akorát ale žádná (ani vytoužená Fanynka co dostala k vánocům) se ještě nestala favoritkou.
|
| Cita | 
|
(12.1.2009 21:54:41)
Kamarádka, která měla prcka dávno před námi, zkonstatovala, že plyšáci jsou hračka na nic..když se narodil syn, musela sem souhlasit a většina těhle lapačů prachu šla z domu.
Doma máme pět nebo šest nejlepších ňuchňacích no a jaký bylo moje překvapení, když si malá postupně plyšáky hodně oblíbila..krmí je, převlíká, čte jim pohádky (pokaždé jiné skupince, není závislá na žádné konkrétní hračce, vždycky jí jedna drží pár dní, pak je to zas jiná)...pro ní jsou to živé bytosti (když zrovna chce)...
..Kluk si takhle nikdy nehrál..tak maximálně vyzkoušet, jestli se z něj dá něco utrhnout, co se stane, když ho namočí apod :o)..to je celej on (asi už holt bude spíš ten technický typ)
|
| Cita |
|
(12.1.2009 21:59:44)
he he, teď sem si uvědomila co píšu za blbiny, pohádky samo nečte, ale dělá, že je čte, ukazuje v knížce a mele nesmysly (ale roztomilý)
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(12.1.2009 11:56:43)
Čiřikaví, mám dvě děti 5 a 3/4 a 3 a kousek, a ani jedno nemá oblíbeného plyšáka (ani žádnou jinou hračku) ani si s plyšáky zvlášť moc nehrají.
|
|
| Radka | •
|
(12.1.2009 15:37:26)
Mám takové děti dvě :))
Máme milion plyšáků a děti je tvrdě ignorují, ale favorit (pro oba) je panenka miminko, taková ta s měkkým tělem a tu si dokonce půjčují - když je u holčičky, je miminko holčička, když je u chlapečka je to kluk :)
|
|
| Lefff | 
|
(12.1.2009 18:17:35)
Čiřikaví, zdravím  
U nás je to totéž. Žádná hračka není favorit. Snažila jsem se Sofču navnadit a nacpala jí jednu hračku, takovou látkovou, nohatou myš, do postele, ale jestli je myš v posteli, nebo není, je jí majitelce srdečně fuk. Panenky vysloveně nesnáší a hračky ji baví především ty, které lze stavět na sebe a různě skládat. Takže vedou Duplo, různé puzzle, balanční kočka, magnetické rybičky... A začíná ji bavit pexeso.
Nedávno jsem četla, že dítě by pro svůj správný duševní vývoj mělo mít nějakou oblíbenou hračku, mazlíka, ke kterému přilne. Já takového měla, ale nepřipadá mi, že bych zrovna byla příkladem klidného, vyrovnaného jedince. Byla jsem na jednu ze svých hraček, plyšového kocoura, tak fixovaná, že když jsem ho jednou coby tříletá při chvatném odjezdu zapomněla u dědečka, který bydlel 60 km od nás, musel mi ho strýc prvním ranním vlakem přivézt k nám domů, protože jsem prý vyváděla tak, že se celou noc u nás nikdo nevyspal. Tak ani nevím, jestli mám doufat, že si beruška nějakou hračku oblíbí natolik, aby si k ní vytvořila až tak silnou vazbu. 
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(12.1.2009 18:43:37)
u nejmladšího to taky trvalo. teď (je mu skoro 4)má plyšáky rád, ale ne, že by bez nich nemohl spát. zato měl dlouhé období, kdy nemohl spát bez autíčka, bylo vcelku jedno, které to bylo - ale musel to být nějaký malý angličák "tak akorát padnoucí do ruky"
|
|
| Karla | •
|
(12.1.2009 19:31:27)
Ahoj, me deti dostaly plysaku hromady, ale hrat si s nima, to teda ne!Mala/2 a pul roku/ si jednoho medveda uklada k spanku do kosiku, ale ze by si ho brala do postele, to ne. Ted nedavno jsem cetla zajimavou knizku od.J.Liedlofove Koncept kontinua, kde autorka plysaky a "zavislost" na nich vyslovene nedoporucuje.Prislo mi to docela zajimave, ta teorie...je to fakt velice komplexni a stravila bych tu dlouho, nez bych to vysvetlila...tak pokud budete mit moznost si knihu precist, doporucuji.
|
| Veveruše |
|
(12.1.2009 23:24:02)
To je zajímavé, potvrzuje mi to můj názor. Také jsem někde četla, jak psal někdo výše, že dítě by v rámci odpoutání se od matky mělo přilnout k nějakému náhradnímu objektu (a pozor, nemusí to být plyšák). Můj starší, tříletý syn si s plyšáky začal hrát teprve po 2. roce věku, ale nijak zvlášť ho neberou. Náhradní objekt buď neměl, ale spíš jím byl kočárek - vždycky, když si hrál, jak někam jedeme, mluvil o sobě, mámě, tátovi a kočárku (případně vynechal tátu, protože nejvíc vyrážíme na výlety sami - táta v týdnu pracuje). Zdá se mi ale, že "náhradní objekt" je vlastně jen taková náhražka vynucená moderní dobou, kdy matky, resp. rodiče, odkládají děti víc, než je zdrávo. Já doufám, že oba moji synové přijdou bez obav s jakýmkoliv problémem za mnou nebo za manželem a nebudou muset své dětské starosti řešit s plyšáky
|
| *Niki* | 
|
(13.1.2009 7:21:19)
Veveruše, já svého prvorozeného synka nikdy neodkládala (byl furt u mě asi do 3 let a náhradní objekt měl a má. Ale on je dost citlivý. Měl bavlněnou plínu (kakao s ní pije dodnes, bude mu 5), a někdy během 2. a 3. roku ještě 2 plyšové kočičky. Jiné plyšáky nepotřebuje, ani jeho bráška (ten má taky plínku). Máme jich doma tunu, furt někdo nosí, furt říkám, že žádné plyšáky. Tak je nosí miminu. Asi je brzo odnesu někam do nemocnice, i když nevím k čemu, co vím, s plyšáky si nikdo moc nehraje
|
| lklasinka | 
|
(13.1.2009 7:46:46)
jo jo nejhorší je se jich zbavit, do nemocnice je nevezmou, jsou tam jenom hračky které jdou dezinfikovat, já jsem našla jeden denní stacionář pro ment. postižené, nemají moc sponzorů, takže je dávají klientům k narozkám, svátku..., takže vyberu vždycky tašku těch co jsou noví a zanesu je tam.
|
|
|
|
|
| Blanimour | 
|
(13.1.2009 8:49:43)
Naše téměř čtyřletá dcera také neměla žádnou favorizovanou hračku. Před Vánoci ale byla na operaci nosní mandle, a když se probouzela z narkózy, manžel jí dal madvídka Mandlíka. A sice to stále není o tom, že by se bez něj nehnula, ale přilnula k němu, jak dosud k žádné hračce. Asi zafungovalo to spojení se "silným" zážitkem.
Jinak co se týče případného ztrácení, dobře to vyřešila moje kamarádka. Její dcera už jako miminko přilnula ke strašně ošklivému látkovému zajíci. Dnes jsou jí čtyři a stále bez něj neusne, ztráta by opravdu znamenala malou tragédii. Kamarádka proto neváhala a zavčasu ušila několik přesných kopií. Dceři je pravidelně vyměňuje, aby byly stejně opotřebované, a nemusí se nervovat.
|
|
| Leona | •
|
(13.1.2009 14:11:25)
To teprve přijde. Mám syna, je mu 7let a teď neudělá bez svého ,,Myšutky" ani krok. Dokonce si pro něj k Vánocům přál i postýlku. Manžel se mu směje, že je miminko, ale Tomášek si stejně hájí svého mazlíčka. Je to sice legrační, ale zatím je malej, tak ať si to užije. Leona
|
|
|
Akorát tedy nevím, jestli bych svou noční košili dávala s sebou dítěti do jeslí 
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)