MartinaNov (dva rošťáci |
|
(22.12.2008 14:34:10) využíváme, malý to má "za odměnu" a je tam hrozně šťastný. Pokaždé brečí, když už musí domů, je hodně společenský, baví ho hrát si s dětmi a líbí se mu cizí hračky. Dáváme ho do koutků de facto od 1,5 roku, poprvé jsme to zkusili, když jsme dlouho čekali na známého právě v Tescu, seděli jsme naproti koutku v kavárně, prostě jsme prubli, co to udělá... dítě nebylo v životě šťastnější . Možná to někdo odsuzuje, jeho problém. Já jsem ráda, že tady ta možnost je, dokud byl malý v kočárku, tak mi na nákupech vydržel v klidu, ale nic mu to nedá, a já někdy nakupovat přece musím... Teď si ho "odložím", on je šťastný, já taky.... A mezi námi, jak chcete dvou-tříletému dítěti ozvláštnit dvoutýdenní trvající déšť, kdy už se doma nudí a nejde jít jinam... Až bude chodit do školky, tak se s dětmi vyřádí tam...
|
8.5Yettynkaa12 |
|
(22.12.2008 14:41:36) Máš pravdu! Jen toho našeho raracha si tam nějak v roce a půl nedovedu představit, to byl ještě závislák, ale každé dítě je jiné. starší syn tam byl poprvé sám tak ve třech letech.
|
|
8.5Yettynkaa12 |
|
(22.12.2008 14:41:39) Máš pravdu! Jen toho našeho raracha si tam nějak v roce a půl nedovedu představit, to byl ještě závislák, ale každé dítě je jiné. starší syn tam byl poprvé sám tak ve třech letech.
|
|
Radka | •
|
(22.12.2008 14:56:39) Žijeme většinu času v cizině a nemáme tu žádné známé ani kamarády. Do školky nám holčičku ve třech letech nevzali a tak jsme chodili do nákupního centra pěšky, skoro denně, protože vedle něj je hezké hřiště a když byla hodná, tak šla do dětského koutku v obchoďáku a když byla hodně hodná, mohla tam být i dvě hodiny :)) Když bylo mladšímu synovi 2, tak ho už do některých koutků vzali, ale šel tam jen když šla i sestřička, když je unavený tak tam nechce a usne v kočárku, tak ho tam nedávám. Opravdu záleží na povaze dítěte.
|
Xantipa. |
|
(23.12.2008 14:51:47) Když kluci vidí, že chceme jet nakupovat do nějakého centra, je hysterák, že je nebereme sebou, protože oni ty koutky milují. A když je bereme s sebou, tak za odměnu, protože mohou jít do koutku. Minule v Ikea nechtěli vzít staršího syna, že je moc velký, ale dělal na ně takový smutný oči a měl tak zoufalý a zklamaný výraz, že ho teda vzali. Byl šťastný jak blecha.
|
MartinaNov (dva rošťáci |
|
(25.12.2008 21:13:57) přesně tak, někdo možná odsuzuje, ale jsou děti, které to vnímají stejně, jako by byly třeba ve školce, tam si přece taky hrají a učitelka dohlíží... Pro ně je to zajímavé, jsou tam jiné děti, jsou tam jiné hračky než doma...
|
|
|
|
|