| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak by to ani James Herriot nenapsal

 Celkem 38 názorů.
 jana38 


vetrina 

(24.9.2008 9:24:50)
Moc hezký Bell, ale najednou mám pocit, že je nás doma nějak málo:-)

Asi to dám přečíst našemu veterináři. Když jsme se mu nahrnuli do ordinace ve složení já, čtyřicetikilovej pes a dvě batolata, tak se divil, kolik nás je:-)
Ale piškotama z pětilitrový flašky poctivě odměnil všechny tři, psa zřejmě za vytrvalost s jakou se pokoušel nenápadně opustit ordinaci skrz zavřený dveře v průběhu očkování a děti za vytrvalost při kladení všetečných otázek: a na čo je tohle? ať už vzal veterinář do ruky jakýkoliv nástroj.

 Jája 
  • 

Přesné.  

(24.9.2008 9:31:01)
To mi připomnělo dobu, kdy měl náš už dnes zvěčnělý vlčák cosi bolavého na zádech. Na ploše cca 15x15 cm mu vypadaly chlupy, kůže byla suchá a asi ho to dost bolelo. Veterinář si s tím nevěděl rady, takže jsme zkoušeli vitamíny, mastičky. Kolegyně v práci se ptala, jak psa ošetřujeme. Moje odpověď zněla: "když ho přeperu, tak ho i ošetřím". Nakonec se to vyhojilo po aplikaci měsíčkové masti. Tu jsem ohřála na plotně do tekuta a psovi na kůži jemňoučce natírala peříčkem, přitom ho drželi dva lidi. Po aplikaci se pes otočil, udělal mlam mlam a mast byla v něm. O vnitřní aplikaci masti jsem nic neslyšela, ale pak se to začalo hojit až se to vyhojilo úplně.
 katka+katka 
  • 

Známe... 

(24.9.2008 9:41:08)
Máme dva kočičí seniory a jednu přepravku. Nejprve jedu vždy s Pájou. Tomu stačí pouze otevřít dvířka přepravky, dovnitř vleze dobrovolně a bez nátlaku. Cestu k veťákovi prospí, v ordinaci poslušně vyleze, nastaví zadek, dostane 2 pigára a jedeme zpět. Pak přichází na řadu Jája a to už je horor. Jen vidí přepravku, schová se. Očkujeme vždy v květnu (vychází nám to tak podle očkovacího kalendáře).Nejprve se připravím já a pak jdu chytat Jáju. V květnu si oblékám dlouhou zimní bundu a navlékám rukavice na lyže, to vše, abych byla co nejméně poraněna. Pak začíná stěhování, nejprve odtahuju gauč v obýváku, pod kterým je Jája a ona mezitím uteče pod naše postele, zavírám dveře do obýváku, stěhuju naše postele v ložnici, pak Katčinu postel v pokojíčku, mezitím zavírám dveře do všech dalších místností. Pak už se honíme jen v prostoru chodby a přibližně tak po 90 minutách narvu kočku do přepravky. V přepravce Jája vyvádí tak, že se přepravka pohybuje po celém autě, já i přes všechno vybavení krvácím jako kdyby mě někdo pobodal. Na veterině jí držím já, sestřička, veterinář a další veterinář jí očkuje, pak jí složitě v plném počtu cpeme zpátky do přepravky. Následně se všichni v ordinaci ošetřujeme, jinak to bohužel nejde. Na cenu veterináře nehledím, protože jsem ráda, že nás má vůbec zájem ošetřovat:-)Pak se loučíme se slovy "tak zase za rok" a já s poskakující, vrčící, syčící přepravkou odcházím. Doma stěhujeme nábytek na původní místo a děsíme se toho, že za rok si podobnou akci zopakujeme.
 nordica 
  • 

zvěřinec 

(24.9.2008 9:51:35)
Milá Bellano, článek je opravdu vtipný a teprve při jeho čtení jsem si uvědomila, jaké mám štěstí. Máme dva psy - teda pana kokra a fenku polokokra, kteří kupodivu berou návštěvu veterinární ordinace jako společenskou událost. Vesele nastupují do auta, před ordinací vrtí společensky ocásky a i ta pigára v klidu snesou. Opravdu to nechápu, protože doma naopak fungují jako zběsilá smečka, schopná mi při vítání vtrhnout náušnici z ucha nebo podrazit nohy na schodech.Musím se přiznat, že při druhém čtení Tvého článku jsem se lehce opotila a velmi Tě obdivuju.
 Pole levandulové 


Re: zvěřinec 

(24.9.2008 10:12:38)
Tak u nas je to oproti popisu velmi chabe - mame pouze dva cinske nahace, oba jsou zvykli poslouchat, takze boje prilis neznam, ale co je mi zahadou - v normalnim zivote je nas pes velmi odolny, sebevedomy jedinec, ovsem pri prichodu na veterinu se meni v osiku, kvili pri strihani drapkku, jako kdyby mu doktor bral celou nohu. Oproti tomu cuba, ktera je dost bazliva, hystericka a bezne jeci i pri tom, kdyz na zem neco upadne, se na veterine chova vzorne, na stole stoji ztuhle, neuhyba a zvukove se neprojevuje. Dokaze mi tohle nekdo vysvetlit? I kdyz musim dodat, ze s prichodem syna na svet se oba nasi odpurci jakychkoli deti stali pomerne odolni, uz zvladaji i pruzkumne prstikove vypravy do usi a podobne, pochopitelne za naseho dozoru.
 Pája 6 


Re: zvěřinec 

(24.9.2008 17:26:30)
Taky nechápu, naše kočičí princezna se mění v udatnou bojovnici, jakmile jdeme stříhat drápky, kdyby jí tři lidi drželi, stejně jsou všichni pokousaný, poškrábaný, poprskaný .... a čičina vítězně odkráčí s odstříhanými 2-3 drápky. Jakmile přijdeme na veterinu, je tam děsně fajn veterinář, kočičí dáma elegantně podá jednu packu, druhou, při posledním drápku na nožičce jemně mňoukne, asi že jako děkuje a jdeme. Teda předtím ještě zaplatíme pár stovek za to, že si číča užila společenský zážitek s odborníkem.
 Janka.o 


Re: zvěřinec 

(24.9.2008 22:30:00)
Pár stovek za stříhání drápků? Kam to chodíte? Máme dvě kočičky a za obě platím při stříhání 120 kč
 Pája 6 


Re: zvěřinec 

(25.9.2008 12:58:18)
Napsala jsem to dost nejasně, těch "pár stovek" je za očkování, prohlídku, stříhání drápků. ~;)
 Janka.o 


Re: zvěřinec 

(25.9.2008 16:34:49)
Tak to jo, už jsem si říkala, že je náš veterinář z levného kraje. Poslední velká návštěva byla za 800.- :-D Jen si někdy říkám, kolik jsou lidi ochotní nechat peněz u veterináře a jak se cukají, když mají platit za děti. No to je jiná debata.
 Hana 
  • 

Ordinace 

(24.9.2008 10:29:12)
Tak náš pes pouze očůrá rohy v ordinaci, sestra to v klidu vytře permanentně připraveným mopem, jinak je vše v klidu...
 Jája 
  • 

Re: Ordinace 

(24.9.2008 10:52:28)
Naše podvraťácká fenka zase počurala všechny rohy po cestě (1 km na svod, veterinář očkoval všechny psy na na náměstí). Jak poznala, že bude očkovaná, ví jen Pánbůh. U veterináře se chovala slušně, ale pak se jí nelíbil jakýsi vlčák a chtěla ho sežrat, i když vážila tak 6 kilo i s vodítkem. Rozjetá mu hopla na krk a ten se chudák majiteli vytrhnul a utekl. Majitel jen zůstal bezmocně koukat, kam ten jeho ochránce se strachem utíká.
 MishuI 


Re: Ordinace 

(24.9.2008 17:42:04)
Jsou to radosti,ta zvířátka ~:-D My máme jenom jedno.Dá se říct,že poloviční,možná ani to ne.Naše fenka krysaříka važí 2 a půl kila.A i ona už při vjezdu na parkoviště před veterinou sklápí uši i ocas a snaží se zbarvit svoji srst stejně,jako jsou potahy v autě,jen aby nebyla vidět.Když po ní natahuju ruce(na zavolání samosebou neslyší,je přeci na půdě nepřítele)lehá si na záda a třeští oči.V čekárně sedí,klepe se a vyděšeně koulí obrovskýma lesklýma očima.U doktora pak jakoby měla nějakou svalovou křeč,je úplně ztuhlá a řekla bych,že jí kolikrát moc nechybí k počurání se.Při injekci teda ani nepípne,asi ze strachu,že by dostala přidáno.Po zaplacení,odchodu a jízdou autem domů leží na koberečku a dělá,že nás nezná.Doma ještě tak dvě hodinky "trucuje" než přijde s hračkou a vezme nás na milost.:-)
 Katka + 3 
  • 

Aspoň teď vím, co mě čeká 

(24.9.2008 17:45:46)
Nejmladší z mých třech ratolestí má 15 měsíců a já v nějakém pominutí smyslů slíbila prostřednímu synovi, že na jaře koupíme pejska. Patrně mi v ten moment připadal můj život málo adrenalinový, koneckonců mám na krku jenom jednoho domácího školáka, jednoho předškoláka trpícího častými "přeháňkami", kdy je na zabití, a vyžadujícího spoustu pohybu na čerstvém vzduchu bez ohledu na počasí,jednu slečnu, která momentálně miluje hru "sundám si plínu a ty budeš hledat, kde jsem udělala loužičku" a osm morčat.
No, když to tak po sobě čtu, ona to nebude zas tak zásadní změna. :-)
 Mortadela 


Re: Aspoň teď vím, co mě čeká 

(25.9.2008 9:06:52)
Osm morčat? Páni, tak to máte můj obdiv. My máme dvě a když ty obludy začnou v pět ráno cvakat zubama o mříže a honit se až hobliny lítají a klec nadskakuje, tak mám pěnu u pusy a přísahám, že zvířata nesnáším. :-) Ale když jim pak vynadám do tlustých chlupatých potvor, tak se mi uleví a zase na ně láskyplně šišlám. Ale dvě jsou pro mě fakt tak akorát! :-)~s~
 Katka +3 


Re: Aspoň teď vím, co mě čeká 

(25.9.2008 12:21:07)
Pro mě byly dvě taky tak akorát, jenže to jaksi nebyly sestřičky, jak mi tvrdili ve zverimexu.:-) Navíc se jejich množení poněkud nevhodně potkalo s tím naším, takže zatímco já jsem pět měsíců bojovala s celodenní nevolností a jinými těhotenskými lahůdkami, počet morčátek rostl geometrickou řadou. Ve třetím trimestru jsem se zmátořila, "otce rodu" a jeho prvorozeného nechala vykastrovat, ostatní chlapečky rozdala, pár holčiček prodala a teď má každý můj syn velkou klec s jedním samečkem a jeho malým tříčlenným harémem.
Do zverimexu občas zajdu koupit krmivo a bezplatně poskytnou svůj názor na pohlaví právě prodávaných morčat. Zkušeností mám už dost.

Teď koukám, že v některých větách není jasné, jestli v nich jde o morčata nebo moje potomky...~:-D
 Emilka. 


Díky. 

(24.9.2008 18:43:01)
Bellano, když je nejhůř, sahám právě po tomto autorovi. Článek je super. Jinak za dochtorem jezdíme 25 kilásků a po vlastních zkušenostech již raději na dvakrát, takže mohu napsat: "óóóó jak ti rozumím".
 pernicka,12/05,5/08 


Bezva článek 

(24.9.2008 21:15:14)
Tak sem se opět pobavila, my chodíme za zvířátky k babičkám, moje mamka má psa a andulku, tu sme jí vrazili, když sme čekali naši první dceru, ke tchyni chodíme ke kočkám, má dvě, jednu jí vrazila švagrová, když čekala letos také mimi a k prababičkám ještě za morčetem a slepicemi. Ty už chudery přestávají snášet, od té doby co se naše prvorozená chodí prý jen dívat, tak si to dovedu představit, jak lítají po dvorku a peří taky. Tak v kombinaci s dětma je to sebevražda, my sme v bytě a doufám, že kromě snad morčete nanejvýš, nic nikdo nedotáhne.
 Badulka 
  • 

No nezlob se.. 

(24.9.2008 21:36:28)
Mám podobný (asi větší) zvěřinec ...
A za prvé a nejdůležitější... kočkám (domácím) stříhám drápky,takže nikoho nepodrápou (ani mě při různých procedůrách ani moje dítě při hrách). Za druhé... pokud jedu na veterinu (je-li to nutné) manžel jede pouze jako "opatrovník dítěte" a o zvěř se postarám sama. A za poslední ---- Pokud máš veta 5 km daleko nevidím jediný důvod proč si ho nepozvat domu !!! (pokud Ti není těžko dát 100 korun za cestu )
 Janka.o 


Tohle jsem dneska potřebovala 

(24.9.2008 22:39:41)
Sedím u počítače a směju se, až mi tečou slzy. Tohle je přesně to, co jsem dneska potřebovala. Úplně to vidím. Jezdíme na veterinu se dvěma kočičkami, ale takový rozruch jsme zatím nevzbudili. U vás doma musí být opravdu veselo. :-)
 pandaa 


Díky, díky, díky 

(24.9.2008 23:16:10)
Bellano chci ti upřímně poděkovat za tvé články. Byla jsi prvním člověkem, u kterého jsem pochopila, že nejen já, ale i jiné matky prožívají věci podobně a za to ti mooooc děkuju. Na tvé články se vždycky těším a oslovují mě i proto, že z nich cítím i skrze tvou skepsi to štěstí, které prožíváš a strašně ti přeju, aby to tak zůstalo. (Už kvůli nám neschopným matkám...)
 Evik,4 psi,9 koček 
  • 

Jak by to ani James Herriot nenapsal 

(25.9.2008 8:40:49)
Tvoje povídání bych mohla obohatit o mnoho dalších zážitků z návštěv veterináře. Vzhledem k tomu, že mám velký počet zvířat,není o ně nouze. Na veterinu si nemůžu dovolit jet se všemi naráz, nejen že nevím, jak bych je všechny naložila do jednoho auta,ale veterinu by nejméně na půl dne museli rezervovat jen pro mne. Zatím co zvířata vozím dvě, maximálně tři, dítě beru sebou vždy jen jedno. S agresivním briardem jezdím sama, jen na očkování, které probíhá tak, aby vůbec neviděl veterináře. Zatím co americká stafordšírská teriérka už
za třetím rohem začne naříkat vysokým hlasem,který trhá uši, irský setr mi zdrhá do blízkého lesíku a já pak netíhám dorazit na veterinu v objednaný čas. Krysařík, kterého jsem opravdu dostala na veterině, jim skoro při každé návštěvě něco označkuje a po očkování leží jako mrtvý, čímž několikrát verináře pěkně vystrašil. A to jsem ještě nemluvila o tom, jak se mi při vodítka zamotala pod nohy a měla jsem velké štěstí, že jsem se neválela v čekárně na zemi. Kočky, mimo jedné, všechny přišlé nebo nalezenci, většinou nepředvádějí takové kousky. Vzhledem k jejich počtu jsem s nimi na veterině často. Také se mi stalo, že se kočce podařilo utéct z přepravky a najednou mi uprostřed města chodila kočka po palubní desce. Moji příbuzní mi radí, abych svoje příhody se zvířaty sepsala, ale jak vidíte nemám na to talent.
 Beruška9 


Bell, 

(25.9.2008 22:25:49)
tvoje logorhoa je úžasná, díky, zase jsem se zasmála. Se dvěmi dětmi ak očkou jsem břídilka :-)!
 Kamča(tři potomci) 
  • 

Děkuji 

(25.9.2008 9:21:03)
Moc děkuji za článek....jsem doma sama a řezala jsem se u čtení tak nahlas,že asi sousedé začnou pochybovat o mém zdravém rozumu :o))).Slzy smíchu tečou ještě teď proudem.Jelikož máme dvě psí dámy (čivavu a trpasličí pudlici) taky u nás nebývá nouze o zážitky. Hlavně pudlice je kvítko z čertovy zahrádky.Právě včera ,,pánečkovi"(vášnivému rybáři) sežrala skoro polovinu zásob krmení na ryby.Dostala vyhubováno,asi hodinku se kála v pelíšku a pak se přišla omluvit a udobřit.Kdo má psa,dovede si představit ty nádherné provinilé pohledy,koulení očima s typickým klopením hlavy.Byla vzána na milost,ale její touha stále něco lovit je neutišitelná a brzy bude zase lítat v nějakém průšvihu.
Nedávno jsem šla s oběmi na veterinu a samozřejmě vzala i svého nejmladšího potomka(2,5roku).Cestou jsem telefonovala s kamarádkou(taky pejskařkou) a po mé informaci,že jsem na cestě na veterinu,se otázala:,,Šimimu něco je?"Tím myslela synka.Takže jak vidno,někdy mezi těmi zvířátky a našimi dětmi není takový rozlíl( lumpárny dělají všichni).....máme je rádi všechny a ony to ty potvůrky moc dobře ví.
 Kamča, dcera 3,5 roku 
  • 

Zvěrolékař až do domu 

(25.9.2008 13:34:04)
Díky, opět brečím smíchy.

Náš zvěrolékař naštěstí dojíždí očkovat až do domu, pravda je to trošku dražší, ale pořád lepší než se se psem přetahovat mezi dveřmi do ordinace a stresovaného ho nechat ještě čekat mezi jinými rozklepanými zvířaty. Doma ho odchytíme, podržíme a pak už jen zaplatíme. Jinak je náš pes vychovaný a poslušný, ale už si užil po doktorech svoje a ordinaci nemusí.
 čaroda 


Re: Zvěrolékař až do domu 

(28.9.2008 21:41:01)
Také nám dojíždí veterinář až domů, dražší není a každopádně mi výrazně šetří nervy. Máme 2 psy a kočku a když jsme na veterinu ještě jezdily tak jsme naší bulinku museli kvůli přitažení drátku na zoubku vždy uspat - ne že by byla agresivní, ale klepala se tak až se pajtloval celý stolek a navíc odmítala ukázat hlavu :) Vím že je to nepochopitelné, ale děsně rychle ji schovala ke mě do podpaží a když jsem prozřetelně odešla za dveře tak i samotnému doktorovi, sestře nebo pod své nohy...na svou rasu neobyčejně ohebný pejsek~:-D
 kačena 
  • 

skvělé 

(25.9.2008 20:58:11)
Bellano, díky za tvé vtipné spisovatelské umění. cíleně budu i nadále vyhledávat články s tvým jménem, protože se pokaždé velmi zasměji, pobavím, odreaguji.
Jsi fakt dobrá. Co tě jinak živí či živilo, měla by si uvažovat o nějaké větší publicitě.
k
 Laďka,3děti, proměnlivý počet zvířat 
  • 

Báječné 

(25.9.2008 23:46:46)
Milá Belano, otírám si slzy a tleskám, je to sepsané úžasně.
V naší domácnosti se momentálně nachází 3 psí holky (bernardýn, labrador a menší voříšek), 2 kocouři a 2 andulky. A když se všichni sejdeme v kuchyni 4x5m, my-páníčci bernardýnky, dospělá dcera-majitelka labradorky, její přítel-majitel voříška, další 2 mé děti, holky se začnou přátelsky pošťuchovat, až odcházejí židle i stůl, do toho řvou andulky a kocouři to jistí z topení, říkám si, že večery pohromadě s rodinou, jsou to nejkrásnější, co mě mohlo potkat :-D. A když se mi podaří uchránit celé, nevylité kafe, je idyla dokonalá. Jen můj muž to hůř snáší, prý už má rád svůj klid.
Tak přeju spoustu pěkných dnů a hodně inspirace k dalším článkům.
Laďka
 Štěpánka + dítě + psi 
  • 

Někdo má uklizena a .... 

(26.9.2008 11:57:42)
No tak tenhle článek jsem potřebovala.Vytisknu si ho a dám na ledničku (hned vedle toho Co s dítětem,které se vzteká).
Včera u mě byla na návštěvě kamarádka (co si o nás myslí nevím,ale vrací se) se synkem (nikdy se nevzteká).Ona má doma VŽDY uklizeno a napečeno.U nás se zase VŽDY něco děje.Psi nosí radostí z nečekané návštěvy boty po celém bytě,dítě (naše dítě) se vzteká,že ta kaše je zase horká,já honim psa aby vrátil návštěvě boty,setřepávám bláto z gauče aby měla návštěva kde sedět,ječim na psa aby si lehl na místo (stejně leží na gauči),chlácholím dítě aby tu kašičku vyfoukalo a do toho vařím kávu a "peču" sušenky.Když je káva hotova,nesu ji ke stolu,pes č.1 proběhne na zahradu,kde tuší sousedovic kočku,podrazí mi nohy,kafe padá k zemi,já jsem celá politá,utírám kafe,uklízím střepy,v poklusu se převlékám,pes honí sousedivic kocoura.Návštěva sedí a zírá,pes č.2 ji sedí na klíně a chce drbat.Ale jinak se nám žije krásně a je u nás veselo.V životě je to tak,že někdo má doma uklizeno,ale někde se zase pořád něco děje (už to tady psal někdo dřív,ale já tímto heslem žiju).Hezký den.
PS: kocour přežil,návštěva taky.
 mmakulka 


Re: Někdo má uklizena a .... 

(28.9.2008 9:29:44)
Tak to teda blahopřeji,máte doma pořád veselo.Je fakt nekdy lepší se pořádně nasmát s takovouhle bandou než se doma nudit.To znám od nás z domu,máme taky pořád veselo.Máme dva pejsky,jeden je jezevčík a druhý retrívr,naprosto jsou rozdílní,ale když jde o nějakou lumpárnu,jsou zajedno.A k tomu dvě děti,není co dodat.Opravdu si někdy užíváme.
 barbusatka 
  • 

To nemá chybu... 

(27.9.2008 17:45:26)
Smekám klobouk, skvěle napsaný článek, smála jsem se tak nahlas až se přišel podívat manžel co se děje. s těmi zvířaty jsme na tom podobně jen bych to neuměla tak vtipně napsat. jestli chcete vidět naše miláčky koukněte na www.minifarmavkoute.websnadno.cz
 Elwyn, jedno mimi, dvě kočky 
  • 

Proč nepozvete veterináře domů?? 

(28.9.2008 8:36:44)
Myslím, že za ten příplatek na dopravu by se to vyplatilo, ne? ;) Ale zase je fakt, že by pak nebyla tahle vtipná historka :D
 mmakulka 


Vtipné a trefné 

(28.9.2008 9:45:45)
Bezvadný a hezký článek-gratuluji.Moc jsme se u něho s dcerou nasmály.Máme doma taky malý zvěřinec a jak děti postupně rostou,tak se nám rozrůstá i počet zvířátek.Máme doma dva pejsky.Pes jezevčík je už docela starší pán,je mu 13let a už je hluchý/někdy/ a pěkně tvrdohlavý.Pak máme doma roční fenku zlatý retrívr,což je úžasná kombinace,protože už teď je třikrát tak velká než jezevčík.Pak máme doma dva křečky,dva zakrslé králíky a kočku.Měli jsme dvě kočky,ale jedna se nám urazila po příchodu druhého psa a vrací se domů tak jednou za čtvrt roku jen se nažrat a zase mizí.Návštěvu veterináře většinou zvládáme,jede nás většinou víc,berem oba psy a králíky.
Kočku se nám většinou ani nepodaří chytnout,takže jsme to už vzdali.Psi jdou na očkování a králíky vezem na stříhání drábků a očkování.Ten náš jezevčík je opravdu kousek pro zasmání.Jakmile už doma tuší,že musí sednout do auta,je zle.Třese se celou cestu,pak se třese i u veterináře,ale jakmile je po všem,vrčí na nás všechny celou cestu domů a doma je chvilku uražený,že jsme ho zase vystavili takové ponižující procedůře.Děti jsou většinou bezva pomocníci,takže už to zvládáme líp.Manžel se většinou zdržuje jakékoliv návštěvy,raději čeká doma-má důležitější činnost doma,jen aby nemusel absolvovat tyhle bláznivé návštěvy.
Obdivuji vaši odvahu jezdit s takovou bandou,já bych to asi řešila tak,že bych nechala manžela s dětmi doma a jela bych sama na veterinu-možná bych přibrala nějakého dobrovolníka z rodiny.Nebo bych nechala děti u babičky,a jela s manželem s bandou zvířátek k lékaři.Jinak pevné nervy a hodně takových hezkých článků,jsou velmi zábavné.
 Terreza 


Naše kočky u veterináře 

(30.9.2008 16:17:51)
My máme s veterinářem několik vtipných historek hlavně proto, že počet a barva koček se u nás dost mění, a podle toho ty návštěvy pak také vypadají.


"Dobrý den, přivezli jsme 2 kočky na očkování a jednu na kastraci."
"Ano ano, tak jak se jmenují a které jdou na co?"
"Na očkování jde tenhle černobílý kocourek Felix, toho asi budete mít zavedeného v kartotéce, ten už tu byl minule je na očkování."
"Ano ano."
"Pak je ještě na očkování tahle bílá kočička, tu tady mít nebudete, ta je nová."
"Dívám se k vašemu jménu, minule jsme také vakcinovali nějakou bílou kočku."
"To ale byla jiná..."
"Která jiná? Máte 2 bílé kočky?"
"Nemáme - měli jsme jednu, tu přejelo auto, a teď máme tuhle..."
"Aha, a jak se jmenuje?"
"Jmenuje se Bílá."
"Dobře... A ještě jste měli přivézt jednu, ne? Mám tu poznamenáno OČKOVÁNÍ 3x."
"Ano, to tak bylo, ale my jsme ji nedokázali chytit, prostě nám utekla, když viděla přepravku..."
"Hm.. Tak a ta kastrace?"
"Tady tahle malá černá..."
"Počkejte, já tu mám v zápisu že to bude kocourek..."
"No to měl, jenže on od rána vůbec nepřišel domů, asi tušil, že se něco bude dít, a naopak se objevila po delší době tahle, o které jsme si mysleli, že utekla a přijde až s koťatama..."
"A co ten váš zrzeček, co jste ho měli z útulku?"
"No to je právě ten, co vůbec nepřišel domů..."
 Terreza 


Re: Naše kočky u veterináře 

(30.9.2008 16:30:15)
...ještě jsem zapomněla, že se tam dostavujeme v plném rodinném počtu, různé děti svírají různé kočky a komentují jejich poslední povedené kousky: "Vyčůrala se mi na peřinu!", stěžuje si šestiletá Anežka
a poranění
"Jenom jsem ji chtěla pohladit, a ona mě drápla! Nevěděla, že si nechci hrát!", žaluje čtyřletá Karolínka.
"Tahle černá mi vždycky vleze do postele a otravuje mě, a já nemůžu spát! Pak se máma diví, že se nemůžu ráno probrat, když jsem nevyspalej kvůli TÝDLE ČERNÝ LÍZE!" - desetiletý Petřík.
"Babička se zlobí, že kaděj a smrděj, a že je máme vyhodit" dodává jedenáctiletá Štěpánka.
"Ještě jste zapomněly, jak roztahaly plnej pytel granulí po předsíni..." - manžel.
"A sežraly krabičku taveňáků i s alobalem, a pak blinkaly pod schody..." - já.

Myslím, že veterináři se po naší návštěvě uleví, když si uvědomí, že to už má pro tentokrát za sebou. ~k~
 aloevera 


No.. ehm.. 

(30.9.2008 20:23:46)
Dneska neni nic neobvyklého na tom, mít doma psy, kočky nebo plno dalších zvířat.. A jestli jejich chov autor článku nezvládá, tak si je prostě neměl pořizovat, to je snadný.Každý pro to taky není že.. Když si něco dobrovolně pořídím, tak za to přijmu zodpovědnost a nestěžuju si přece ~:-D~:-D~:-D
 Kocicimama 


Re: No.. ehm.. 

(1.10.2008 8:47:41)
Ach jo, život není někdy moc o naplánování, a jestli ti neuniklo, autorka NENÍ ve skutečnosti nešťastná ze svých koček, psa a dítek, asi by pak psala do jiných rubrik a článek by se jmenoval Pomozte, můj život je v troskách... Použila bych tvou vlastní myšlenku, a sice, když nechceš takovéto články číst, prostě si po prvních pár slovech klikni jinam. Je to asi lepší než nevyžádané mentorování. Nic ve zlém, zkus se na život usmát.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Mám doma veta :-))) 

(6.10.2008 21:25:20)
No a ted si představte, že já mám doma toho veta, co k němu chodí lidé se smečkami dětí a psů. Každou chvíli přijde domů s tím, že ho někdo známý potkal na ulici a tak ho vede, aby se mu jen "...tuhle kouknul na tu bouli, co má jeho pejsek na krku....". Přivede mi celou smečku to kuchyně, kde se zjistí, že boulička je tukový nádůrek, který: ".... bude nejlepší dát hned pryč..." a než se rozkoukám, tak se na stole operuje....

Také jezdí ošetřovat zvířátka domů a řeknu vám, že je to mnohdy složitější, než když dovlečete peseana do ordinace. Ona se ta zvířátka "na vlastní půdě" cítí sebejistější a ještě kolikrát mají okolo sebe "celou svou smečku", takže domácí dcerka drží pejska okolo kroku a šeptám mu: "Neboj se, já tě nedám, ten ošklivý pan doktor ti chce zase ubližovat, jen ho kousni....". Synek stojí u hřbetu, pejska hladí a na manžela doráží dotazy: ... ale nebude ho to bolet, že ho to nebude ALE VŮBEC bolet, pane doktore, nesmí ho to bolet....". Babička v povzdálí kvílí: "Kdybyste chovali raději slepice, alespoň vajca byste měli, tahle potfora stojí jenom nekřesťanský peníze......" . Dědeček ve vedlejším obýváku pokřikuje: "... A komu fandíte vy, pane doktor... No pojďte se podívat, jak to hrají, to je hrůůůůza, to za mýho mládí byl jinší fotbal....". Maminka příčinlivě pobíhá po kuchyni a hledá očkovák: "...no kam jsem ho jenom mohla dát, no posledně byl tady a teď tu není... já se kouknu do sekretáře, tam mají očkováky děti, tak jsem ho třeba dala....." A v této poklidné atmosféře má manžel poslechnout psovi srdce, plíce, prohlídnout oči, uši a čumák a packy, aby ověřil, že je pes zdravý a může mu ďobnout vzteklinu. Načež si musí vyposlechnout jak u těch sousedů tuhle zabíjeli a co to bylo za řev... a Máňa "no neříkejte, že ji neznáte" už je zase v tom a Nedáte si s náma - mám z Moravy slivovičku... ale to vůbec nevadí, že jste tu autem, jen trošku, abyste neurazil....
Jedno očkování takhle vyjde časově na 2 hodiny (cesta + lovení psa či kočky + hledání očkováku + závěrečné "kecy", před kterými se nedá ujet, neboť probíhaji rafinovaně PŘED ZAPLACENÍM - že by si domácí mysleli, že veťák zapomene?) a když spolu s najetými 20 kilometry pak účet činí 300,- Kč (z toho jen vakcina + stříkačka + jehla + jejich správná likvidace je cca stovka), chovateli se to zdá předražené, takže nechce veťáka vidět dřív, než za rok na povinnou vzteklinu a o parvoviróze, psince či něčem dalším nechce ani slyšet.....

Takže si užívejte se svými chlupatými miláčky a věřte - může být hůř!!!!
Simča S.
 Johana 
  • 

Nejsi v tom sama 

(6.1.2009 14:00:41)
Nevím,zda je tvůj příspěvek napsán podle všech slohových pravidel, ale mě tedy srdečně pobavil,musela jsem se smát nahlas od počátku do konce.Jestlipak ono to nebude tím, že mám doma také podobně velkou skrumáž chlupatých přátel?Určitě ano, tak nashle někdy v ordinaci./ veterináře či psychiatra/

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.