| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Žijeme uprostřed přírody

 Celkem 89 názorů.
 brzobohatka 


skromnost 

(9.4.2008 9:29:01)
tak to je opravdová idilka, ovšem ne pro každého...líbí se mi taková dobrovolná skromnost, které je v dnešním světě málokdo schopný. přeji rodině, at´jim nadšení a spokojený život v přírodě dlouho vydrží.
 Marketa, L+J 


Re: skromnost 

(9.4.2008 9:59:56)
Napsane je to moooc hezky. Idila to opravdu musi byt. Ale protoze pochazim z vesnice vim, ze jsem jako dite chtla jit s rodici na vylet nebo k vode a ne pracovat na zahrade, pripravovat drevo na zimu a podobne bohulibe cinosti. Pribuznym z mesta jsem zavidela, ze s nimi jdou rodice do kina na koupaliste a pripadalo mi, ze na ne maji rodice vic casu nez na nas na vesnici.
Mozna i proto ziju s detmi ve meste, ale k babickam na vesnici jedeme radi. Hezky den M.:-D
 Irena 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 10:47:27)
Vyrostla sem na malé odřízlé vesnici a myslím, že sem byla díky tomu ochuzena. Do školy sem dojížděla, takže zatímco moji spolužáci po odpolednech organizovali spolu všechno možné, já musela domů, a tam: v zimě zatopit, v létě hrabat, dělat na zahradě, na podzim sbírat trnky, jabka, a každý den krmit králíky a slepice. Byla jsem takový vyděděnec, protože sem s nimi nesdílela odpolední aktivity, ani koupání o prázdninách - špatná dostupnost. Dětí v mém věku bylo ve vesnici moc málo a vesnice byla roztáhlá, všude daleko, společnost sem měla málokdy. Opravdu strašně mi to vadilo na střední, spolužáci šli po škole "na jedno", na rande, a já utíkala na vlak, protože bych se pak těžce dostávala domů.Nějaké disko nebo koncert nepřicházeli v úvahu, to by mě tam musel odvězt a přivézt otec, a to nění zrovna ideální pro dospívajícího a on ani nechtěl.Příroda a zahrada krásná, ale k čemu, když tam nebylo co dělat a s kým. Žiju dnes v Praze a nemůžu si to vynachválit. Ale nikomu neberu,jak si to udělá - jen myslet na ty děti, aby nezůstali bez společnosti svých vrstevníků.
 Simča 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 10:59:15)
Je to skvělá alternativa pro ty,kterým to vyhovuje.Já bych tak žít nemohla.Možná ani tak ne kvůli sobě,ale kvůli dětem.Bylo by mi líto,že jsou odříznuti od vrstevníků,od party kamarádů a spolužáků,že jsou zkrátka jiní.Dokud mám malé děti,nikdy bych se neodstěhovala z města na venkov.Na to mám čas v důchodu,pak at mě děti jezdí jen navštěvovat.Ted chci,aby měly široký výběr škol,kroužků,sportu,abychom si,kdykoli si vzpomeneme,mohli zajít za kulturou a pokud možno aby nemusely vstávat ve čtyři ráno,aby stihly jediný autobus,který je odveze na osmou do školy(i takové spolužáky moje dcera má:-((,chudáci).
 orac.blog.respekt.cz 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 11:22:28)
Právě kvůli dětem jsme se odstěhovali z města, protože nás už ničil hluk a smog (ten je nenápadný - není vidět). Jsme na malé vesnici v podstatě na okraji města. V naší vesnici je mnoho malých dětí. Nikdo vás nenutí se odstěhovat do nejvzdálenější vesnice, kde si nebudou mít vaše děti s kým hrát. Je to na vás.
 Simča 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 11:28:55)
Proč ten pichlavý tón..."nikdo vás nenutí...."Jistě že mě nikdo nenutí přestěhovat se na venkov,o tom ani není můj příspěvek,stejně jako já nikoho nenutím žít podle mých představ,pochopeno?Je to můj názor,jen moje volba,můj vlastní životní styl,stejně jako já respektuji životní styl autorky(viz má první věta prvního přípěvku).Škoda jen,že vám to musím takhle polopaticky vysvětlovat.
 brzobohatka 


Re: skromnost 

(9.4.2008 11:33:34)
tak to se musím zastat orace, žádný pichlavý ton v přízpěvku nespatřuji.to vy jste označila dojíždějíci děti za chudáky.
 Simča 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 11:43:55)
Jo takhle, ti "chudáci" podle mě jsou spolužáci mé dcery,znám je,vstávají ve čtyři ráno,autobus stíhají v 5(musí na něj dojít přes pole) a před šestou dojíždějí do města.Naštěstí gymnázium,kde dcera chodí,otvírá už v 6,30,aby měli kam jít a počkat do 8.
 brzobohatka 


Re: skromnost 

(9.4.2008 11:55:03)
jo, tak to je "hustý". no, ale ne všichni, co bydlí mimo město to mají tak náročné. asi to nejde zobecňovat, každý máme jiné zkušenosti.hlavně, že jsme spokojení, já v domku a vy v bytě. tak se mějte.
 Simča 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 11:58:49)
Já jsem taky v domě,Brzobohatko,ve městě.A právě že jsem nezevšeobecnila,ale konkretizovala děti,které mám na mysli(je jim kolem 11 let).
 brzobohatka 


Re: skromnost 

(9.4.2008 12:05:35)
aha.a ještě se blbě zeptám: vadí jim to (dojíždění) moc?
 Simča 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 12:26:26)
Budu konkrétní,Brzobohatko.Pravidelně jedenkrát týdně k nám chodí dceřina spolužačka-přečkat čas do tréninku.Škola končí ve 13h,trénink začíná v půl páté.Po tréninku jede autobusem sama domů,přijíždí ve 20h.Pak se učí,píše úkoly.Není ráda,hodně jsme spolu o tom mluvily,bohužel se rodiče rozhodli přestěhovat se v tak nevhodném věku(bylo jí 11),přišla o kamarády,kroužky,jen ten sport si vymínila,že chce tam,kde vždycky chodila,ale výše popsané tomu třikrát týdně obětuje....
 brzobohatka 


Re: Re:chápu 

(9.4.2008 12:43:40)
tak k tomu nemám už co říct. má (mají to ty děti)těžký. skoro bych řekla, že slovo chudáci bylo v tomto případě na místě. pěkný den:-)
 DENISA 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 19:02:28)
Vsad se o co chces, ze jim to vadi a moc. Uz jsi videla pubertaka, ktery by dobrovolne vstaval? A jeste k tomu ve 4? Ja to zazivala jenom v pondeli, kdy jsem jela na intr a musim rict, ze to byla opravdu hruza. A prochrnela jsem na lavici cely den a pokud me nekdo v pondeli vyvolal, vzdy jenom koule. Delat to denne, tak jsem nedokoncila ani prvak.
 Jíťa 
  • 

Re: skromnost 

(10.4.2008 9:27:02)
jednoho takového puberťáka znám. Je to moje dcera. Nevstává sice ve 4 ale v 5, aby se stihla nastrojit do školy. Autobus jí jede v 6:45 a tak-tak ho stíhá.
 katka+katka 
  • 

Re: skromnost 

(9.4.2008 11:24:07)
souhlas,bydlíme na okraji Prahy a dostupnost do centra je skvělá. Tenhle způsob života mi prostě není blízký, ale hlavní je, že oni jsou tam spokojeni.
 brzobohatka 


Re: Re:naopak 

(9.4.2008 11:26:24)
já jsem to měla naopak: celých 27 let jsem žila v paneláku a záviděla dětem na vesnici. že můžou jít kdykoliv do volné přírody, vykoupat se v rybníku, sekat dříví, hrabat listí, mají pejska... kino mě nebavilo a rodiče byli celý den v práci...
 brzobohatka 


Re: pardon-i-y 

(9.4.2008 11:15:33)
idyla- ale stává se mi to jednou, maximálně dvakrát za deset let :-)
 birgit 
  • 

žijeme na vesnici a jsme šťastní 

(17.4.2008 11:57:01)
Žijeme sice na vesnici, ale ne na samotě (i když pravda, jsme už poslední chaloupka ). Máme velkou zahradu a o zeleninu a ovoce není v létě nouze. Dělám to ráda protože doma vypěstované plodiny jsou mnohem, mnohem chutnější, než ty kupované v obchodě. Ale pochopitelně že v obchodě také nakupujeme. Za nedlouho nám přibydou nějací noví "nájemníci" (slepičky a pes). Když jsem bydlela u rodičů, měli jsme i kozy a králíky. Do města je to 5 minut autem, ve vsi je několik obchodů s potravinami, také hospody :-), v létě spousta kulturních akcí (a občas taky v zimě).Jsem ráda, že žiju na vesnici. Kdybych měla bydlet v paneláku, unudila bych se. Takto příjdu odpoledne z práce, náš syn vyběhne na zahradu a já taky a už se něco kutí. Samozřejmě topíme, hrabeme listí, sbíráme jablka, okopáváme záhony, ale nás to strašně baví! Ale jak by taky ne, když celý den prosedím v kanceláři ;)
 Insula 


idylka 

(9.4.2008 10:30:09)
To zní jako pohádka. Opravdu.
 Mapik+Betka+Fili 


skvela alternativa 

(9.4.2008 10:39:30)
Tak tenhle zivotni postoj chapu a je je mi hodne blizky. Sice nemame chalupu, ale novy domek, ale deti chceme vychovavat stejnym zpusobem - co nejbliz prirode, tradicim a daleko od TV. Sami uz ji cca 5 let nemame a zjistili jsme, ze nam nijak nechybi. Misto ni u nas hraje hodne radio (Radiozurnal, Praha, Vltava)a kdyz se chceme na neco podivat, sahneme do nasi bohate sbirky DVD. Snad budeme mit trochu vic stesti s dojizdenim, protoze jsme jen 15 km od Brna a casto sem i tam jezdi IDOS.
 ghgf 
  • 

stejná zkušenost jako Irena 

(9.4.2008 10:57:50)
Ona to často je idylka pro rodiče, ale pro děti už ne.
 brzobohatka 


Re: proč? 

(9.4.2008 11:19:16)
já jako dítě si pamatuju, jak jsem se těšila, až vypadnu z paneláku na chalupu, kde nebyla elektřina ani teplá voda...těšila jsem se víc, než rodiče :-)
 katka+katka 
  • 

Re: proč? 

(9.4.2008 11:26:46)
možná že to tím VYPADNOUT nikoli TRVALE ŽÍT. Měla jsem spolužačku, která taky dojížděla jak sama říkala z Prdelákova a nebylo to jednoduché, autobus tam jel jen párkrát za den, pokud ho prošvihla měla smůlu
 brzobohatka 


Re: proč? 

(9.4.2008 11:30:56)
ale já tam chtěla (na chalupě) trvale žít. ale rodiče byli proti.(byli už zvyklí na jisté pohodlí-chápu je) spočítala jsem si dokonce o kolik by se mi protáhla cesta do školy-o 20 minut, což není tak hrozný.a spoj jezdil každých 30 minut.takže pohoda.
 ALianan 


Re: proč? 

(9.4.2008 11:58:19)
Brzobohatko, článek je o něčem jiném. Taky bydlíme na takové samotě autobus jede ráno v 5 do města a večer v 18 na druhou stranu, musíme přes pole, nejsme klasická vesnice, ale pár samot co má společné jméno. Rohlíky seženu v sousední vesnici (10 km daleko), nejblížší město je 20km daleko. Za pár let budu muset vozit děti ze školy a do školy. To je život na samotě.

Jak to vidíš ty je život na malém městě.

Zatím si nestěžuji, jsem omámena velkym prostorem k životu a jako samotář se tu vyžívám. A poprvé v životě si mohu v zahradnictví koupit kytku a nepřemýšlet nad tím jak vyroste velká.:-D. Nicméně bez TV a internetu bych tu nebyla a strešně se těším na nákup do Tesca. Kdo nezažil nepochopí.
 brzobohatka 


Re: proč? 

(9.4.2008 12:03:57)
jo, to je možný, já si vždycky z článku vyberu, to, co se mi líbí. a je fakt, že s dojížděním zkušenosti nemám. já si vždycky představuju, že na venkově je ráj, ale to je proto, že jsem městem přesycena. takže mám asi zkreslený (zidealyzovaný) pohled.
 lucie 
  • 

Re: proč? 

(9.4.2008 13:17:09)
Brzobohatko, byla jsem na tom stejně jako ty, taky jsem nechápala, proč naši na chalupě bydlet, jezdí tam jen rádi na víkend. Teď, když mám sama děti, to chápu, navíc mi stačilo několik prázdnin na chalupě během mateřské, jen sama s dětma, manžel v práci, známí daleko. Počítala jsem minuty, kdy manžel přijede z města za námi. Teď, když pracujeme oba a manžel do večera, jsem vděčná za každý kroužek, na který si děti dojdou samy a nemusím je vodit, naštěstí jsou stále více samostatnější, přesto asi dvakrát týdně chodí pomáhat babička, nemůžu být na třech místech současně (i když na dvou někdy zvládám :-)). Teď jsem zvolili kompromis, budeme mít domeček ve městě, s přírodou to pravda moc společného nemá, jen malá zahrádka. Ale už vím, že na venkov opravdu nechci, než jsem měla děti, byl to můj sen.
 brzobohatka 


Re: proč? 

(9.4.2008 16:51:59)
třeba až děti odrostou...vrátíš se ke svému snu, což?dva prošedivělí manželé sedí u krbu a čtou si knížku...za okny les...pod židlí pes :-D
 lucie 
  • 

Re: proč? 

(9.4.2008 17:39:58)
Nikdy neříkej nikdy, třeba jo (už se těším :-))
 Jíťa 
  • 

Re: proč? 

(10.4.2008 9:59:34)
...a k lékaři jezdit taxíkem (očekáváš zřejmě vysoký důchod)
 brzobohatka 


Re: proč? 

(10.4.2008 10:04:20)
nene, bylo by to něco jako "doktor z hor", pravidelně by chodil na náštěvy a v podstatě by to byl rodinný přítel...
 Simča 
  • 

Re: proč? 

(9.4.2008 14:56:37)
To je hrozně hezky napsané,Velinko,přesně jsi vystihla hlavní myšlenku článku.Nemůžu přidat vlastní postřeh,nikdy jsem tak nežila,ale zkouším se vžít do toho,co popisuješ a souhlasím...
 Jíťa 
  • 

Re: stejná zkušenost jako Irena 

(10.4.2008 9:54:59)
Ta idylka někdy je a někdy ne. Záleží taky hodně na místě, kde žiješ, na lidech kteří tam žijí i na tom, co to, které obecní zastupitelstvo preferuje.

My žijeme na malé vesnici (250 obyv.), do městečka to máme 2 km, do okresního města 20, autobusy jezdí normálně (chce to si jenom zvyknout), a obecní zastupitelstvo svou politiku orientuje především na děti a mládež. V obci se pořádají 2 hudební festivaly ročně, dále je tu každý měsíc nějaká akce nebo soutěž pro děti (namátkou: pálení čarodějnic, otvírání potoka, stezka odvahy, cyklozávod, den dětí, brigáda na den země, sživý betlém, helodýň = soutěž ve vyřezávání dýní...) obec pořádá i další akce pro děti neméně zajímavé (velikonoční a vánoční výstavku - děti se mohou taky se svými výrobky zúčastnit, sjezd veteránů, soutěž hasičských družstev, ročně 2-3 zájezdy pro důchodce - většinou jezdí i s vnoučaty, den lidových řemesel...), pod záštitou obce fungují pro děti 2 kroužky: Šikovné ručičky pro předškoláky a Klub ochránců přírody pro starší děti. Puberťáci nejsou o nic ošizení, neboť u nás jsou vesnice "nahusto" (vzdálenost mezi vesnicemi max. 2-3 km) takže zábavy každý týden v dosahu cca 5 km. Kino v sousedním městečku (3 km), letní kino v sousední vsi (2 km)... Jinak naše mládež si dohodla na obci zapůjčení místnosti na klubovnu, a klíče od sokolovny si můzou taky kdykoliv půjčit (v sokolovně je i malá posilovna) a nepotřebují žádný dozor.

Prostě skutečná IDYLKA jak pro nás, tak pro děti. I výběr kroužků je slušný, v sousedním městečku funguje Domeček i Liduška a v případě většího zájmu dětí z jedné obce jsou ochotni a schopni provozovat kroužek přímo v dané obci. Sokol v každé obci - takže pokud u nás není např. aerobic je zaručeně v dosahu, dokonce daleko blíž než třebas ve velkém městě. Škola u nás sice není (rodiče dávali přednost městské škole před malotřídkou) ale zase můžeme vybírat ze 2 velkých škol a jedné malotřídky (vše v dosahu 3 km - tedy dostupmé i pěšky) a ze 4 MŠ (ta je i u nás v obci).

Prostě záleží na místě, kde člověk žije.
 Jíťa 
  • 

Re: stejná zkušenost jako Irena 

(10.4.2008 10:08:55)
Jo a dodám, že ve vožení dětí kamkoliv si rodiče podle možností vypomáhají. Děti se sice všude dostanou autobusem, ale zpět už ne, poslední projíždí obcí kolem 18 hod. a do toho sousedního městečka potom přijede ještě jeden ve 21 - to obvykle děti dojdou, ale pokud prší nebo je moc zima, vždycky pro ně někdo z rodičů zajede a vezme všecky.
 Jíťa 
  • 

Re: stejná zkušenost jako Irena 

(10.4.2008 10:09:12)
Jo a dodám, že ve vožení dětí kamkoliv si rodiče podle možností vypomáhají. Děti se sice skoro všude dostanou autobusem, ale zpět už ne, poslední projíždí obcí kolem 18 hod. a do toho sousedního městečka potom přijede ještě jeden ve 21 - to obvykle děti dojdou, ale pokud prší nebo je moc zima, vždycky pro ně někdo z rodičů zajede a vezme všecky.
 Hanka 75 


Kde ? Díky 

(10.4.2008 17:50:19)
Máte opravdu štěstí, protože takéto "zázemí" je asi ideální. A můžu se zeptat, v jakém kraji, oblasti žijete ? Přiznávám, že se tam nechceme stěhovat, ale zajímalo by mě o jakou se jedná oblast, už i proto, že jsem se o toto zajímala ve škole. Čím konrkétnější budete, budu radši. Děkuji
 Jíťa 
  • 

Re: Kde ? Díky 

(10.4.2008 18:25:09)
Moc konkrétní nebudu, ale to zas až tak nevadí, protože to je tady skoro všude v okolí, alespoň jak slyším od kolegů v práci i kamarádek ze cvičení nebo AJ.
Žijeme na jižní Hané. Pravda neprostupné hvozdy tu zrovna nejsou, ale nějaké lesy jsou tu taky v dosahu těch zhruba 5 km, stejně jako rybníčky, ovšem při pohledu z auta je většinou neuvidíte - ze silnice to tu vypadá jako jeden obrovský lán.
 kveta19 


Fandim vam,ale nic pro me :-) 

(9.4.2008 11:08:43)
Zila jsem v baraku u jezera deset let,nadhera.Nevadilo mi,ze v zime zamrzaji kohoutky v kuchyni,bylo tam krasne.Ale narodila se dcera a me zacalo 13C v obyvaku po ranu stvat.(zase je otuzila,pravda :-) ) Musela jsem rychle zatopit,neporadek na podlaze ze dreva a atd...Proste panelakovy byt ma neco do sebe.Asi bych uz nemenila.Svagrova jako mala zila taky na vesnici a nemuze sve matce zapomenout,ze sli z Karlovych Varu na Vysocinu do male vesnice Ovesna Lhota.Ja rekl muj manzel"je tam krasne,pokud je ti min jak deset" Tak nevim,me mesto vyhovuje:-)
 ifuzizt 
  • 

Re: Fandim vam,ale nic pro me :-) 

(9.4.2008 11:45:55)
Já jsem cítila to, že jsem z maloměsta, ještě dlouho na výšce - ostatní na tom byli vzdělanostně o hodně líp, těžko se mi dohánělo. U nás prostě byl jen pionýr, sokol a hasiči, takže záv. plavání nemožný, páč ostatní měli z dětství natrénováno, techniku atd. a já špatnej styl z vesnickýho rybníka. :-( To samý tenis. S angličtinou bojuju doteď, též latina u nás na gymplu nebyla a chybí. JInak - měla jsem depky z toho, že ač dětí kolem dost, z "mé krevní skupiny" skoro nikdo, lidi "na své úrovni" jsem našla až na VŠ a pak ve velkoměstě.
 Lizzie 


Re: Fandim vam,ale nic pro me :-) 

(9.4.2008 16:32:58)
Souhlasím s těmi přáteli - našla jsem si je až na střední, kdy se sjeli z celého kraje, lidi, s kterými si máš, co říct.
Spousta lidí na vsi i malém městě počítala s tím, že tak max. maturitu a pak zůstane tam, kde je..a to nebylo nic pro mě. Tady to bylo hooodně konvenční prostředí..dodnes prakticky někteří rodiče nepustí ,,dítě" na vejšku dál než do určitý vzdálenosti:-((
 Janina, 3 děti 
  • 

Nejde spíš o životní styl? 

(10.4.2008 9:37:34)
Rozpor vesnice versus město nevidím příliš zásadně. Důležitý mi spíš připadá celkový životní styl. Vyrostla jsem na horách v menším městečku, teď žiju v jednom z krajských měst přímo ve středu. Můžu posoudit plusy i mínusy obojího bydlení (koneckonců, většina v diskusi už zazněla).

Snažíme se o skromnost v jídle i v oblékání (děti jedí skoro všechno a nenosí značkové oblečení za několik tisíc), o hezké vztahy se sousedy (např. na Vánoce nacvičíme nějakou méně známou koledu a jdeme všem popřát), o pomoc potřebným. Nikdy jsme neměli ani nemáme televizi. Po večerech si aspoň občas společně čteme (přečetli jsme za ta léta spoustu knížek), hrajeme společenské hry, povídáme si. Někdy navštívíme divadlo či koncert.
Ve volných dnech se snažíme dostat se do přírody (běžky, kolo, pěší turistika)a poznávat něco nového.

Vědomě usilujeme o to, abychom se spokojili s málem. A to člověk může praktikovat na vesnici i ve městě (nebo taky ne).
Přeju hezký den a spokojenost a pohodu tam, kde žijete...



 brzobohatka 


Re: Nejde spíš o životní styl? 

(10.4.2008 9:53:31)
je to životní styl, to si také myslím, pěkně jste to napsala.R^
 Mšice+2 kluci99+05 


Byt + chalupa na venkově 

(9.4.2008 11:48:30)
Článek se četl krásně, je pozitivní, opravdu pohádka, ale tento způsob života není pro každého. Celý život jsem žila v paneláku a mým tajným snem bylo mít malý domeček se zahrádkou. Manžel pochází z malého města, z rodinného domu, a jeho snem byl byt v paneláku. Celé dětství musel pomáhat se stavbou domu rodičů, s prací na zahradě, nesměl s kamarády ven, do kroužku, přestože přírodu měl téměř za domem. Snažili jsme se vymyslet nějaký kompromis a snad se nám to podařilo. Máme 3+1 v paneláku ve velkém městě, do obchodu, do školy, k lékaři je to co by kamenem dohodil a vloni jsme si koupili chalupu se zahradou v malinké vesničce, kde trávíme víkendy. Děti jsou nadšené, o víkendu se vylítají, vyřádí, rády pomájí na zahradě i s rekonstrukcí chaloupky a přes týden není problém s kroužky, školou, dojížděním.
 madajka 


Re: Byt + chalupa na venkově 

(9.4.2008 12:10:21)
Já jsem žila v panelákuj až do doby kdy jsem potkala svého manžela. Nyní bydlíme na malé vesnici kde je 35 domů, z toho nás tam nastálo bydlí deset. Pitnou vodu nám udělali teprve před dvěma lety, do tý doby jsme ji vozili na kárce v kanystrech. Máme tříletá dvojčata, která chodí do školky, která je v vedlejší vesnici. Je tu krásné bydlení, hodně prostoru, děti jsou zvyklé být celé dny venku, nevýhodou je, že autobus jede třikrát denně, ale jenom školák, víkendy, svátky a prázdniny se odsud bez auta nedostanem. Začaly sme to nejvíc pocitovat až teď když chceme holky dát na nějaké kroužky, protože je všude musíme dovážet, kroužky jsou ve městech zhruba 15-20km vzdálených. Hlavní je stíhat to časově, ale život je tu krásný. Navíc u nás na vesnici bydlí většinou samí mladí, všichni máme děti, je jich v celý vesnici kolem deseti ve věku od roku a půl do patnácti, hrají si všechny společně. Do města už bych se asi nestěhovala, ale je taky hodně lidí, co by tu žít nechtěli, je to o názoru a záleží na každém, jak si ten život zařídí.
 Luckaaa 


Re: Byt + chalupa na venkově 

(9.4.2008 16:44:08)
no je to také o lidech tedy o sousedech. píšeš,že u Vás žije dost rodin s malými dětmi a to je asi jiné bydlení než kdyby jste byli jediní a pak třeba jiná generace sousedů....vždycky když se stěhujeme mysleme nejen na to jaký je byt či dům krásný,ale jací lidé žijí kolem,myslím že to udělá 50% z bydlení.
jinak bych byla také ráda na venku,ale to dojíždění ..je toho dost si rozmyslet.
je pravda když jsme na chalupě tak dítka milují pomáhat na zahradě,nosit dříví,ale dělat to každodenně to by asi taková zábava zase nebyla.
 Hanka 75 


Re: Byt + chalupa na venkově 

(9.4.2008 19:09:15)
Sousedi jsou opravdu strašně moc důležití, to má paní poklad v okolí bydlení, že jsou tam rodiny s dětmi a že tam našli přátele. Co takhle čtu, není to samozřejmost a někdy se i mladí lidé vrací do měst, protože je vesnice nepřijala, nebo tam nebyl dostatek kontaktů.
Já jsem z Prahy a přírodu máme oba s manželem velice rádi, ale vím, že pro mne by toto celoročně nebylo. Ani bych si netroufla, právě proto, že vím, že jsem zvyklá přece jen na jiný životní styl. Divadlo, kdy si zamanu, návštěvy příbuzných do 30 min a kdykoli apod.. ale nad příspěvkem jsem se znovu zamyslela, oč v životě pricházíme, ale že si opravdu na takovou změnu netroufnu.
Plánujeme chatu a trávit tam hodně víkendů, jen nás mrzí, že je to neekologické: přesuny tam a zpět. A není to řešení pro každého mít byt a chatu nebo chalupu. Kdyby to dělal každý ani bylo by to nebylo neúnosné. Škoda, že naše chata je poděděná, manžel k ní má vztah, ale není na vlaku. Kdybychom porizovali víkendové bydlení nově, určitě bychom si vybrali na vlaku a nejezdili autem. Aspoň jezdíme na plyn.
Tak to jsem se tedy vypsala, možná trochu nudně. Sorry a hezký den
 Zdeňka (dvě děti) 
  • 

Re: Byt + chalupa na venkově 

(14.4.2008 10:55:35)
Úplně souhlasím. Toto je opravdu nejlepší řešení a moji rodiře to pochopili už před víc jak 35 lety. Schodou okolností jsem jako dítě jezdila na chalupu nedaleko Světlé nad Sázavou, takže ten kraj dobře znám. Jelikož jsme neměli auto, tak jsme museli pokaždé jít od vlkau a na vlak cca 3km pěšky. Autobus jezdil jen třikrát denně a jen v pracovní dny. Ten školní jsme už nestíhali (přijížděli jsme kolem 18 hod) a na noční, co vozil z poslední směny nemělo smysl čekat.
Na chalupě jsme trávili každý víkend od začátku května do konce září a celé léto. Byl to nejhezčí čas, na který strašně ráda vzpomínám. Zažila jsem tam třeba pojízdnou prodejnu, chodili jsme dvakrát denně do lesa, baštili jahody, borůvky, maliny, ostružiny a nebo si hráli na louce, chodili se koupat do řeky a podobně. Ráj pro dítě, které tam však nemusí být věčně. V neděli odpoledne jsme se vždy přesunuli zpět do našeho 3+1 v paneláku ve městě.
Od pondělí do pátku jsem mohla v klidu chodit do různých kroužků, hrát si se svými vrstevníky a spolužáky, kterých byla v okolí spousta a těšit se na pátek.
Takže si myslím, že jsem jako dítě nebyla o nic ošizená. Užívala jsem si přírody i všeho toho, co nabízí pohodlí bydlení ve městě a bez mindráků a pocitu vyčlenění z nějakého kolektivu. A svým dětem chci dopřát podobné zážitky.
 Verka351 


žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 12:45:56)
Musím se přiznat,že mě některé příspěvky dost zaskočily.Zdá se mi,že my lidé jsme čím dál tím více a více pohodlní.Já jsem jako dítě vyrostla na vesnici,pole,zvířata,1 kamarádka stejného věku.Potom jsem odešla do města-VŠ,po škole byt ve městě.Nakonec po 3 letech ve městě jsem utekla zpět na vesnici.Přetože jsem dojížděním trávila ráno 2h a odpoledne 2h.Na auto nezbylo.Ano,ve městě jsou možnosti,které na vesnici nejsou,ale jsou tam i jiné věci-smrad,hluk,hodně lidí,nevšímavost,křik sousedů,špinavé chodby............Vše je o lidech,bez práce není nic.bydlet v bytě je určitě mnohem pohodlnější,ale díky -nechci.Kolik dětí se toulá po sídlišti-ničí a likviduje-není to jeho.Nechci ,aby my a ani mé děti jsme byli otrkokem domu a zahrady,ale hci.aby si děti uvědomili o čem ten život je a co sebou přináší.Je to strašně složité téma a co člověk-to jiný názor.Důležité je,aby každý mohl žít jak chce a byl se svým životem spokojený.V
 & 


Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 13:08:02)
Verko,

Na stesti to ma kazdy jinak. Jinak bychom vsichni bydleli na stejnem miste.:-) Pro mne by treba 4hod. denne dojizdeni byl nepredstavitelny problem.
Bydlime v 300tis. meste manzel to ma do prace 10min. na kole. Ja taky vozim sebe i syna na kole. Do auto sedneme jenom, kdyz jedeme nekam na vylet. Nemame hlidani diky tomu, ze manzel natravi hodiny v aute zvladnu 2x tydne po vecerech chodit do skoly. Manzel chodi 2x tydne na treniky. Presto spolu travime dost casu. Nehlede na to, ze syn bude potrebovat spec. skolu a krouzky, coz bychom na male vesnici tezko hledali.
 Verka351 


Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 14:11:47)
Ty 4hod dojíždění byly jen pár let-doba bez dětí,kdy jsme šetřili každou korunu a vráželi je do stavby domu.Hodně jsem se uskromnili-až to mnozí známí nedokázali pochopit.Ale máme krásný dům,zahradu,dluhy minimální.Manžel již jezdí do práce autem a má to 30 min.Do městěčka ,kde jsou 2 školy,školky,LŠU apod je to 20-25min pěšky,5 min na kole.
A jen taková poznámka na závěr-můj otec(75r) se zde narodil a vyrostl,jeho rodiče hospodařili a měli obrovské dluhy,ale přesto vše udrželi a dostali se z nejhoršího.Sousedé v okolí neustále rozprodávají pozemky,pak se diví tomu ruchu a chování "přistěhovalců".Můj otec neprodá ani metr-což mnozí nechápou.Má k tomu osobní vztah,přesto,že tady dřel.Říká,že by se rodiče museli v hrobě otáčet,kdyby prodal.To mnohým "měšťákům" chybí-vztah k něčemu,o něco pečovat,starat se,zvelebovat.Lehce nebyl-lehce pozbyl.......A sory,že jsem někoho urazila..:-):-)
 Mšice+2 kluci99+05 


Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 14:19:33)
Ono starat se a zvelebovat jde i byt nebo dům ve městě - nemysím si, že každý měšťák lehce nabyl - lehce pozbyl. My jsme např. od nikoho nic nedostali, na byt máme hypotéku, na chalupu jsme si našetřili a taky ještě něco půjčili a vztah mám k bytu i k chlupě a zahradě. Nechápu, proč by měli "měšťáci" svoje byty lehce nabýt? Někomu prostě vyhovuje město a nikde jinde by žít nemohl, někomu zase vesnice, každý jsme jiný a neodsuzuji kvůli tomu nikoho, ale to lehce nabyl... nějak nechápu..~g~
 Verča (2děti) 
  • 

Re: žijeme uprostřed přírody 

(10.4.2008 8:21:55)
Proč si myslíš, že co měšťák to lenoch? Představ si, že bydlím ve městě, v paneláku a přitom máme čistý a pěkný dům, uklízíme si ho sami (ano všech 48 rodin se dokáže prostřídat a uklízet), kolem něho záhonky květin. Na byt jsme si sami vydělali a po šesti letech "škrcení" ho máme i splacený. A pomalu si ho upravujeme. A naše děti znají nejen polní práce, ale i výlety, ZOO, divadlo... Mmch. když porovnám děti z vesnice a ty svoje měšťáky, tak ty moje mají mnohem míň prostoru pro lumpárny a dost děti na dědině zaráží, že mé děti MUSÍ doma pomáhat a že dokonce NESMÍ bez dovolení pouštět TV.

Co je to chalupa s polnostmi vím moc dobře - od jara do zimy, víkend co víkend, celou ZŠ, SŠ i VŠ makat a dřít. A jet na dovolenou? A kdo by tak asi zalíval? A kdo by pomáhal na žních? A kdo by kopal brambory?... Děkuji, tohle už nechci. Podotýkám, že od 18ti let jsme oba dva s manželem chodili do práce, bydleli spolu v garsonce a od rodičů dostávali pouze brambory a zeleninu (v tak závratném množství, že jsem to musela i dokupovat). A při zabíjačce jsme si svůj podíl na prasátku uhradili.

Přežili jsme cirkusy ze strany rodičů, že oni dřeli a my jsme nevděční. V době, kdy manžel "si dovolil" odjet na půl roku na služebku a já byla těhotná najednou rodiče zjistili, že sami ty pole neutáhnou. A už jsou z polí jenom záhonky a zbytek je zatravněný. Jasně, pomáháme dál, ale už to není každý víkend, dokonce byla i dovolená.
 Mšice+2 kluci99+05 


Hluk, smrad... 

(9.4.2008 13:13:14)
S tou čistotou ovzduší, smogem, smradem, hlukem máš samozřejmě pravdu, vesnice se s městem nedá srovnat. Ovšem jeden paradox - bydlíme na sídlišti (cca 20.000 obyvatel) a večer je zde úplný klid, ticho, pokud nepočítám občasné zaštěkání psa, křik náhodného opilce potácejícího se z hospody nebo něco podobného. A když spíme u tchána a tchyně na konci malého městečka (větší vesnice? - obyvatel má podobně jako naše sídliště), nemůžu večer usnout, protože na silnici pod oknem jezdí auto za autem, případně traktory, náklaďáky (ty hlavně brzy ráno).... takže spát při otevřeném okně se moc dobře nejde a o čistém vzduchu se mluvit taky moc nedá. Samozřejmě záleží na každém jednotlivém místě, městě nebo vesnici a taky poloze domu nebo bytu, ale jen tak pro zajímavost:-D
 Janka, Mety 05 
  • 

Re: Hluk, smrad... 

(9.4.2008 15:50:03)
A ještě když se v zimě zatopí, to jsme se nadechli čerstvého vzduchu až ve městě :-)
 Miky - děti 5,5 a 3 
  • 

Re: Hluk, smrad... 

(9.4.2008 16:38:15)
Já říkám, každému to jeho. Na samotě bych nikdy žít nechtěla, stačí mi, že bydlíme v domečku na okraji vesnice (místní tomu říkají město :-) s 3000 obyvateli). Kultura kdejaká žádná, hlavně že tu mají 4 hospody. Co se toho smogu týče, mno tak tedy. Valná část lidí bydlících v domech stále topí na uhlí - a to vám povím, když je pak od podzimu do jara celé náměstí, které je v dolíku, zahaleno do smradlavého dýmu od zatápění... Taky chuťovka. Ještě že jsme poslední barák na kopci, hezky pak vidím, jak se ostatní "utápí" v kouři a smradu z komínů. A my si lebedíme :-)
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Hluk, smrad... 

(9.4.2008 17:09:15)
Na vesnici se mi taky líbí, ale s tím smradem, když se topí, to je opravdu děs a běs. Kousek od nás bydlí truhlář a ten po setmění vždycky přiloží do kotle zbytky různých lepených dřevotřísek,natírané odřezky, plasty...A nikdo s ním nehne, všichni nadáváme, zavíráme okna, dusíme se....Takový smrad jsem ve městě fakt nezažila. A vůbec mi někteří lidé na vsi připadnou, že k nim ještě moc osvěty v této oblasti nedorazilo - viděla jsem na procházce maminu s prckem, jak pálí na zahradě ohýnek a mamča do toho přikládá PET láhve...Tolik ke zdravému venkovskému ovzduší. Ale jinak fajn, neměnila bych.
 M+4 
  • 

Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 13:52:19)
Ahoj, s mužem jsme vyrostli v panelácích v městě. A koupili si kamenný domeček v malé vesnici. Do školy a práce to máme 5km. Jezdí školní autobusy. Naše děti chodí do víc kroužků než my jako malí. V létě nemusí chodit na placený chlorovaný plavečák (tam jezdíme v zimě), ale kdykoli na přírodní čisté koupaliště. V zimě nemusí na zimní stadion přes celé město v pár určitých hodinách týdně (jako my kdysi), kdykoli je zamrzlo, bruslí na rybníčku minutu chůze od domova. Na dvorku mají čisté pískoviště, chodí za nimi kamarádi. Minutu chůze je nezničené hřiště pro nejmenší, kousek dál hřiště na sporty. Na koncert nám to autem trvá 8minut. Do lesa pěšky za 10minut. V obci se 130obyvateli je asi 30dětí. Nevýhoda - potřebujeme mít 2 auta. Příští sobotu je brigáda na úklid obce - děti pomáhají a pak nic neničí. Nějak jsem ty výhody města nepochopila. M+4
 Aji 
  • 

Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 14:02:12)
Ja bych na vesnici bydlela hned, pro deti je to idealni, za 2 minuty jsi vsude, ve meste hodinu jezdis nez se dostanes kam potrebujes, a navic neni vybeh pro deti, parky maly, vsude plno, lidi nevychovany, nejsou finance tak jsme ve meste jak
 brzobohatka 


Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 14:03:42)
souhlasím s tebou, jen malá technická: na vesnici je stejně zkažený vzduch jako ve městě, to je prokázáno. (je to hlavně v období topné sezony, kdy lidé pálí v kamnech kde co) a pak taky záleží na sousedech-když každý víkend něco řežou na cirguli, nebo sekají trávník sekakčou-taky žádná slast!;)
 arsiela, 


Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 15:42:18)
Já bydlela do 18 let na vesnici v posledním zapadákově a idilka to rozhodně nebyla.Spíš dřina ,dřina a zase dřina.V zimě všechno zapadlý sněhem nejel jedinej autobus,všechno se prohazovalo lopatou.Do školy 7km pěšky na střední pak 30 km autobusem a opět 7km pěšky.Pokud jsme se zdržela tak jsem riskovala cestu přes les potmě.Měli jsme hospodářství,takže dovolenou s rodičema neznám.Rodiče si brali dovolenou v létě na seno,všechno se sekalo ručně.Vstávalo se v pět ráno a dřelo a dřelo.Žádný kroužky to bylo pro rodiče jen flákání,zvát si kamarády neexistovalo.To hned ječeli že "vytloukání po baráku" nesnesou. Nenáviděla jsem to tam,záviděla jsem děckám ve městě kino,kroužky,diskotéky.Vadila mi jedna přeplněná místnost kde spalo pět lidí,děcko,dopělí,staří rodiče a ještě psiska.V zimě se topilo jen tam,jinde byla strašná zima.Na koupání se voda ohřívala.
Prostě jako idilka mi to nepřišlo.Asi i proto že já si tohle nezvolila a jako děcko mě to z duše nebavilo.
Nicméně počítám,že za pár let až vyrostou děti s etam zpátky přestěhuju,budu mít hospodářství,ale s malýma děckama ani náhodou.
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: žijeme uprostřed přírody 

(10.4.2008 11:14:08)
O víkendu nejvíc sekají chalupáři z velkých měst :-) Místní sekají a řežou v podvečerních hodinách v týdnu, když zrovna vaše děti se chystají jít spát... Žijeme na vesnici se 190 obyvateli, 20 km od okresního města a 35 km od krajského a s 2 autama je to pohoda. Kdo je odkázán na autobusy, tak už je to horší...
 habroslava,2 dcery 2,5 a 6 let 


Re: žijeme uprostřed přírody 

(9.4.2008 15:14:10)
Konečně jeden příjemný rozumný názor, který jsem ve zdejší diskusi našla. Dík.
 Verča (2děti) 
  • 

Re: žijeme uprostřed přírody 

(10.4.2008 8:43:39)
Verko,

ještě jedna připomínka - děti ničí a demolují, pokud se neumí zabavit a nectí hodnoty. Jenže to až tak moc nesouvisí s tím, odkud jsou. Znám vesnice, kde jsou rozmlácené čekárny u zastávek, kde se lidé bojí nechat auto před domem, kde jsou o víkendu ráno pozvracené chodníky. A znám i takovéhle městské části.
A znám hodně slušných pubošů městských a hodně bezvadných pubošů z dědiny.

To podle mne není jenom o dědině a městě. Ale o zájmu rodičů. I na vesnici i ve městě děti bývají zandebávané (myslím výchovně). A pak vznikají ty partičky. Pevně doufám, že moje děti budou mít své koníčky a zájmy a že se tomuhle vyhnou.
 Meridian 


Jsem městský typ :-) 

(9.4.2008 15:10:06)
Mě by z takového způsobu asi hráblo. Já tak někam do přírody na víkend a ještě musí být hezky :-). Ale nezavrhuji to. Ještě že každý jednou dospěje a vybere si, co ho baví a těší. Třeba mé dítě bude chtít žít v lese a vaše děti třeba v Praze.
 Lizzie 


Po letech.. 

(9.4.2008 16:20:17)
..na vesnici, která navíc nebyla tak daleko k nejbližšímu městečku mohu říct, že i přes krásu potoků, luk a hvozdu bych se tam nevrátila. Celoživotní dojíždění, řešení jak se kam dostanu či občas až přehnaný zájem sousedů a obyvatel mi nechybí, v městě se paradoxně cítím svobodnější. O víkendu či prázdninách ráda vypadnu do přírody, ale přiznávám, že jsem ten pohodlný městský typ.
Třeba jednou změním názor..ale moc tomu nevěřím.
Každopádně pokud je rodinka spokojená..je to jen dobře.
Mimochodem - zdaleka ne všechny české vesničky jsou idylické a malebné. Těch s brizolitovými a zoufale neupravenými domky i jejich okolím, zanedbanou návsí apod. je pořádná řádka...
 Lizzie 


Re: Po letech.. 

(9.4.2008 16:20:51)
..asi jsem rozmachaná no:-)
 brzobohatka 


Re: Po letech.. 

(9.4.2008 16:45:57)
:-)
 vladka - tři děti 
  • 

Úplně jim to závidím 

(9.4.2008 17:12:50)
Musím říct, že této rodině jejich žití závidím. Vždycky jsem si přála bydlet na venkově přesně v tomto stylu.
Dokonce jednu takovou vesničku znám a hrozně se mi tam líbí. Okolo chalupy teče potok, děti v něm vždy stráví celou dovolenou :-D. Na ohni opékáme buřty ....
A popravdě jediný zádrhel, který v tom vidím je, že ta chalupa nepatří mě, bohužel :-).
Myslím si, že svážení dětí do škol a rodičů do práce se dá vyřešit, i když je to někdy náročné.
Ale jak se říká ...Když člověk chce, tak to jde :-).
 Jana 
  • 

a co potom ? 

(9.4.2008 17:34:22)
hezká idylická izolace - zajímalo by mě ale jak to bude, až děti odrostou a půjdou na sš a vš - internát. Nebojí se autorka, že budou chtít "dohnat" všechno to, co znají městské děti ? Myslím, že na vesnici bych osobně asi nevydržela. Takhle čapnu dítě a jdu ke kamaraádce, když se mi chce, jdeme do mateřského centra, nebo třeba na zmrzku. Přírodu máme v parku nebo o víkendu na horách. Myslím, že město má mnoho výhod. Vesnice je myslitelnájen, pokud tam mají mhd v alespoň půlhodinových intervalech.
 Ajtakrajta 
  • 

Re: a co potom ? 

(10.4.2008 9:38:42)
No,
dokud jsem bydlela na vesnici, tak to k nejbližší kamarádce ze střední bylo 30 minut autobusem.
No a pak jsem bydlela ve městě a z Žižkova ke kamarádce na Barrandov jsem to měla 50 minut :o)
Ono je to značně relativní...
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: a co potom ? 

(10.4.2008 11:33:09)
Ono jde na vesnici třeba taky o to, že kdyby třeba mému synovi "nesedla" místní školka, že prostě další neexistuje. Stále tady čtu takové to" nevíte někdo o dobré školce, škole tam a tam". No a my na vesnici máme školu a školku jednu.Hotovo. Všechno ostatní znamená ráno dítě naložit do auta a odvézt. Taky tady je jeden sport - fotbal.Máš - li holku, smůla, naložit a odvézt.
Chceš aby dítě chodilo do hudebky - nalož a odvez... atd..A to jsme na takové ideální vsi, kam jednou za hodinu jezdí MHD.Ale tu využívají až malinko starší děcka, pro samotného prvňáčka nebo předškoláka to nepřipadá v úvahu... Já bych neměnila, mě se tu líbí, ale že to není všechno jen bukolická idyla, to není.Natož ve vesničce o 30 staveních.
 Jíťa 
  • 

Jsou vesnice a vesnice 

(10.4.2008 11:17:42)
Někde chcípl pes a jinde je život bohatší a zajímavější než ve městě. Žáleží to hodně na lidech.

A jak tu párkrát zaznělo, ta dřina už taky ve většině případů neplatí. Už jen pár starších lidí tu dře na zahradě nebo poli, slepice chovají 2 lidé ve vsi, králíky možná 3, prase si tu neživí nikdo, pokud si chce udělat zabijačku, koupí si vykrmené prase z družstva (vyjde to i levněji).

Žiju na vesnici a zmrzlinu i pohár si můžu dát s kamarádkou v hospodě na zahrádce, v zimě v nekuřáckém salonku, zahradu máme zatravněnou, o víkendech se scházíme s práteli, kulturu, bazén aj. máme 10-20 min. autem. A mateřské centrum si tu děláme sami - prostě se každý týden sejdeme i s dětmi buď v sokolovně nebo podnikneme nějakou společnou vycházku.
JE TO JEN O LIDECH, jaký si to kdo udělá, takový to má.

Někdy mám pocit, že měšťáci nás vesničany hodnotí podle filmů "Slunce, seno,..."

Nechci tím nijak hájit život na vesnici, ale prostě argumenty některých diskutujících jsou podle mě silně zavádějící. Nějak nechápu, jakej je rozdíl jestli jedu s dítětem na kroužek 1/2 hodiny metrem do centra Prahy, nebo 1/2 hodiny autobusem do okresního města.
 arsiela, 


Re: Jsou vesnice a vesnice 

(10.4.2008 11:44:48)
Jíťo máš pravdu jsou vesnice a vesnice.V té naší není ani hospoda,ani kanalizace,plyn,dokonce ani vodovod.Takže ve všem jsi odkázaná na sebe.Vyvézt žumpu,obstarat dřevo na otop,zajistit si aby studna fungovala.Kuli pár barákům,kde ještě žijí místni nikdo nic měnit nebude.Pojízdná prodejna sem už taky nejezdí nevyplatí se to.Mladí se tam odtud houfně stěhují,většina baráků je jen jako chalupa.Hospodářství tam má každej,právě to mě na tom láká.Ale s malým děckem tam nepujdu nejsem šílenec.Až odrostou děti tak jim mileráda necham byt ve městě a pujdu bydlet k nám do vsi.Už se na to jak budu zas chovat králíky,slepice a další havět yvloženě těším.Jen na tu krávu si asi netroufnu.
 Jíťa 
  • 

Re: Jsou vesnice a vesnice 

(10.4.2008 13:30:25)
Já jsem jen chtěla říct, že pokud někdo chce žít na vesnici, může si najít takové místo, kde to bude vyhovovat všem. Pokud někdo nechce, tak se nemusí omlouvat argumenty, že děti nebudou moci do kroužků a maminka s kamarádkou na zmrzlinu.
Prostě mě vytáčí věty typu: "Chtěli bychom, ale kvůli dětem, koníčkům, kultuře..." Buď chtějí, nebo nechtějí. Jediný argument, který jsem jakž takž schopná strávit jsou finance (chalupy na venkově jsou většinou staré a nutně potřebují opravit...)
 Lucie Vaňková 
  • 

Re: Jsou vesnice a vesnice 

(10.4.2008 19:01:15)
Musím říct, že naprosto souhlasím. Jsem z vesnice a když jsem jezdila do školy trvalo to hodinu, stejně tak jako lidem z "králíkáren" na koncích Prahy, navíc cestování vlakem je mnohem pohodlnější než se mačkat v přeplněném metru nebo tramvaji.
Naše vesnice má jen asi 50 trvale žijících obyvatel, ale pravidelně se tu pořádají různé zábavy, plesy, soutěže. Děti sice jezdí do školy do vedlejší vesnice, kde ale můžou navštěvovat spousty kroužků (kytara, pohybové hry, jazyky, fotbal...) Navíc má vesnice jeden velký klad, když jdu na procházku potkávám lidi, kteří se na mě usmějí, pozdraví, prohodí se mnou pár slov nevídám jen uspěchané, stresované lidi. A to je strašně příjemné.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Jsou vesnice a vesnice 

(13.4.2008 23:43:59)
A není to prostě tím, že ve městě nikoho neznáte a tudíž se s vámi nezastaví? :) žiju celý život v Praze, v podstatě na jednom místě a v kteroukoli denní nebo noční dobu potkám na ulici známého, spolužáka, řemeslníka, co pro mě něco dělá, nebo sousedku. Usmějem se, zastavíme, někdy zajdem na pivo. Tohle nezpůsobuje město,nebo vesnice, tak se k člověku chovají tam, kde je doma.
 brzobohatka 


Re: a co potom ? 

(10.4.2008 11:37:55)
hehe," přírodu máme v parku"-to mě pobavilo...
 kelly1989 


Závidím..i když 

(9.4.2008 17:36:44)
Je to krásné a idealní pro děti ty se aspoň pěkně vylítaj.Když pozoruji pani z baráku(sem z prahy)tak má dvě dcery a stěží jde s nimi jednou za den ven.Když sem byla malá tak sem vždy v létě ráda jezdila k babičce a dědovi..koně,slepice,králíci,atd.Myslím že pro ty děti je ta příroda rozhodně lepší..ač si nedokážu představit život jako před několika lety v této době docela by mě děsila i ta představa že v zimě se pomalu z chalupy nevyhrabu kvůli sněhu a ledu:-D
 Hank 
  • 

Re: Závidím..i když 

(9.4.2008 19:40:04)
I já závidím.Žijeme v na sídlišti, kde venčení psů přináší jistá rizika, zvláště kolem dětskýcj hřišť, to mi hrozně vadí. Ale jinak dávám přednost městu. Sama jsem vyrostla na vesnici a nepamatuji se, že by s námi šli rodiče někam na výlet, maximálně na houby, hrabat seno, sbírat brambory a oni museli být pořád na zahradě. Kamarádky kolem byly, ale i tak jsem chodila sama a nevěděla co s časem. Dojíždění mi moc nevadilo, to jsme se aspoň slezli s kámošema. teď, co máme děti jsem zkoušeli bydlet na vesnici, ale pouhá nemoc a těch bylo, znamenala cestovat do města, ke specialistům, plíny a dětské potřeby pouze ve městě, víkendy jsme trávili hromadným nakupovámím všeho potřebného.Napadl sníh a jakmile jsme ušli deset metrů, museli jsme se jít převléct, bláto mokro, ... Teď máme tedy všechno u nosu, kousek do lesa, akorát ty hovínka,...
Nakonec jsme si pořídili chalupu, ale zase do ní rveme peníne horem dolem. Všechno má své výhody a nevýhody.
 Markéta 
  • 

neni to idyla 

(10.4.2008 1:34:18)
mam rada prirodu a ziju dost "bio", ale na vesnici bych nezila ani za zlaty prase. oni totiz ti rodili vesnicane az tak sziti s prirodou nebyvaji, moje zkusenost je, ze jsou spis stalymi hosty mistni hospody a navzajem si vidi doslova az do postele a to by mi vadilo. pokud mi nesedne nekdo ve meste, nemusim se s nim setkavat, na vesnici si nekoho znepratelit, nebo se prilis odlisovat, to se muze nehezky vymstit. take byva na vesnicich nemozne sehnat praci a kdyz musim dojizdet za praci kazdy den dve hodiny nebo vic, tak z te prirody kolem nakonec stejne nic nemam.

radeji si zajedu do te "opravdicke" prirody vlakem o vikendu a v tydnu mi staci mestske parky a hriste. nechci zit bez kultury, bez kavaren, restauraci ... ale priznavam, ze nechci zit ani v opravdu velkem meste. byla jsem v opravdu hooodne velkem meste dva roky behem studii a bylo to hrozne, kdyz clovek musel jet dve hodiny, aby videl kus jakz takz normalni prirody.
 Lizzie 


Re: neni to idyla 

(10.4.2008 7:13:16)
Markéto,

s tou vesnicí jsi to vystihla dost dobře..souhlasím!
 bagetka 


romantická idylka 

(10.4.2008 22:22:56)
No, článek zní fakt hezky romanticky, ale spát v místnosti, kde se vaří ??? a "kde se ráno zamete a večer je tam zase na podlaze prach"? Tak to bych fakt nemusela. Podotýkám, že nežiju ve městě, ale romantika by neměla převažovat nad hygienou. Jinak se přidávám k příspěvkům o "čistotě" venkovského ovzduší - máme sousedku, která když zatopí, nedá se u nás vyjít na zahradu. PET láhve, snad i staré holinky :-(
 Ajtakrajta 
  • 

Re: romantická idylka 

(11.4.2008 10:33:45)
No, na spaní v místnosti kde se vaří snad není nic nehygienického, ne? Co mají říkat všichni co bydlí v nějakém 1+kk nebo v bytech, kde to tak je uděláno?
Prach na podlaze mají lidi i ve městě.
K čistotě vesnického ovzduší však není co dodat. V zimě smrad z komínů, v létě ze sousedova grilování (takové pověšené prádlo načichlé přepáleným kuřetem...).
 Lucka  
  • 

Re: romantická idylka 

(17.4.2008 19:11:23)
Tedy, tato reakce mi vyrazila dech. Co je špatného na to bydlet v jedné místonosti. Myslím, že je třeba myslet na to, jak žijí chutě žijí lidé jinde na světě... Já žiju v Praze celý život a mým největším přáním je žít na vesnici. Necítím se doma nikde, kde není příroda. Umělé parky, co tu máme? Tomu já příroda neříkám, ale lepší než nic, to je fakt...
 Buřtík, dospívající dvojčata 
  • 

Z Prahy na vesnici 

(25.4.2008 0:18:37)
Ahoj!Ještě jsem nikdy nepřispívala dodiskuse na Rodině, ale ráda ji čtu. Ráda bych se podělila s našimi zkušenostmi. Stěhovali jsme se na vesnici ne z idealismu, ale kvůli zdraví dětí (chronické bronchitidy s náběhem na astma). Přestěhování jsme pečlivě plánovali, takže dostupnost škol a zdravotní péče byla na prvním místě, dále dopravní dostupnost do Prahy (dálnice, vlak). A samozřejmě zdravé prostředí. Nakonec se nám podařilo nalézt bydlení v malé vesnici (ca 600 obyv.) blízko Brdských lesů. Stěhovali jsme se do našeho domečku na začátku první třídy. Děti si vybraly školu s vlastním bazénem, byly z toho nadšené a my taky. Do školy jsme je ráno vozily nebo jezdily autobusem v 7,30 a před 8. byly ve škole. Dojíždíme do práce do Prahy. Odpoledne jsme je vyzvedávali v družině a později jezdily samy domů, pokud neměly nějaké kroužky (hlavně hudebka). Později chodily pěšky, takže se jejich možnosti zvětšily, protože nebyly tak závislé na autobusech, které přeci jenom nejezdí tak často jako v Praze. Po páté třídě přestoupily na 8 leté gymnázium, které je ve stejném městě, jen o ulici dál. Jsou tam spokojené. Ve škole mají dost možností ke sportu, i když nejsou zrovna sportovně nadané. Ale chodí na aikido, občas na lezeckou stěnu. Chodí dost pěšky, protože je nebaví čekat třeba půlhodiny na bus, když jsou doma pěšky za dvacet minut. Milují koně, tak chodí do nedalekého ranče ošetřovat koně a jezdit na nich. Kultura také dostupná byla (kino, koncerty klasické hudby na zámku apod.), občas jsme zajeli do Prahy na operu nebo balet. Bála jsem se, že až budou v pubertě, že nám třeba vyčtou, že jsme se odstěhovali z Prahy do takové "díry". Ale když jsme se občas o tom bavily, tak mě vždycky uklidnily, že jsou tady spokojené, protože mají blízko své milované koně a užily si tolik prostoru ke hrám (na zahradě, u rybníka za vsí, v polích atd.), jako nikdy ve městě. Pravda, je trochu problém s dopravou, protože jejich aktivity často končí po odjezdu posledního autobusu k nám do vsi. Ale město není daleko, takže dojdou pěšky za světla, pouze později večer pro ně radši zajedeme. Abychom jim dopřáli také trochu "světa" a vylepšily si jazykové schopnosti (protože výběr výuky jazyků zase tak velký není), nechali jsme se od nich umluvit k hoštění zahraniční studentky. Hostili jsme studentku z Japonska (1 rok, výborná), protože jedna z dcer se zrovna "zbláznila" do japonštiny(dojíždí každou druhou sobotu na dálkové kursy do Prahy), další rok studentku z USA (necelý půlrok, spíše špatná zkušenost).
Holky se obstojně rozmluvily anglicky. Byla to velká zkušenost pro nás i pro děvčata. Děvčata na oplátku byla pozvána rodinou Kaori do Japonska, kam nakonec jedna z nich odjela na celý měsíc. Druhá z dcer si dopisuje se zahraničními vrstevníky, takže k nám na léto pozvala svou penfriend z Francie. Takže i "svět" k nám nakukuje přes naše děti :-), které pro ně připravují výlety do okolních lesů, na Karlštejn a Křivoklát, i do té Prahy.
Takže takhle se to podařilo vyřešit nám. Přeji dobrou noc.
 MSteflova 


Re: Z Prahy na vesnici 

(25.4.2008 11:07:20)
Buřtíku, hezký příspěvek.
Chtěla jsem se zeptat - nemáš nějaký kontakt na zájemce o pobyt v ČR? Ty sama to nazýváš hoštění zahraničních studentů?
A co byl ten důvod, že se studentka z USA rozhodla pro ČR?
Předem díky za info.
 MSteflova 


Re: Z Prahy na vesnici 

(25.4.2008 11:13:44)
Oprava - Ty sama to nazýváš hoštění zahraničních studentů. Otázník tam padnul omylem...
 Buřtík, dospívající dvojčata 
  • 

Re: Z Prahy na vesnici 

(28.4.2008 22:35:15)
Ahoj Lassie66,
omlouvám se, že odpovídám se zpožděním, ale nejsem každý den na netu. A teď bylo tak krásně... Organizaci, která zprostředkovává pobyty zahraničních studentů v ČR a naopak je AFS. Děvčata to našla na vývěsce u nich ve škole, zjistila si vše potřebné a přemluvila nás k tomu. Mají webovou adresu www.afs.cz, kde si o tom můžeš přečíst více. Podívej se na jejich webové stránky, mají tam ještě dostatek studentů, pro které hledají na příští školní rok hostitelskou rodinu. Uvažovali jsme o hoštění i letošní rok, ale naše babička, o kterou se staráme, se hodně zhoršila. Tak to nechci komplikovat ještě pobytem zahraniční studentky, které se člověk přeci jenom musí trochu věnovat, protože jí nahrazuješ její vlastní rodinu.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.