| elce pelce | •
 |
(9.4.2008 9:15:50) Tak jo tipovaly jste matky docela dobře ......
Takže reakce matky 1) zeptala se mě jestli nejsem "trochu drsná" na to jsem jí odpověděla, že jsem , ale evidentně to zabralo, protože bylo ticho a klid což je v čekárně docela príma. 2) řekla mi, že mi miminko vzadu na chodbě nespí, protože manžel s ním odjel ...........hihi fakt absurdní, protože odjel asi kvůli komu a to sobectví a neohleduplnost je viditelný, ale maminka těchto dětí měla evidentně tu "hranici" někde jinde. Na tohle jsem se teda nezmohla na nic, přestože jsem jí zklidnila dítě a lidem v čekárně se ulevilo a 3) se mě zeptala jestli "NEJSEM NA NERVY" ??? Tak to bylo už fakt moc a já odvětila že ZATIM ne, ale kdybych doma měla jí tak mě asi vezou ..........
Takže moje otázka zní.... Když sami rodiče hranice nemají jak je chtěj stanovit dítěti????? Moje stanovisko je, že dítě HRANICE POTŘEBUJE !! Nechci potlačovat dětskou hravost , kreativitu a bezelstnost, ale tvrdím, že dítě POTŘEBUJE vědět, co se smí a co ne a je potřeba ukazovat ano - to je ošklivé, ano - tohle je hezké a správné, a to už od nejútlejšího dětsví.
|
| Áňa + 2 | 
 |
(9.4.2008 9:46:28) Dítě hranice potřebuje a v určitém věku by mělo mít vytvořeny své vlastní vnitřní hranice, podle kterých se bude řídit. A to je právě problém například dětí z dětských domovů. Ty vnitřní hranice si málokdy vytvoří a stále je potřebují "z venku". K tomu, aby si vytvořily vnitřní hranice je potřeba cítit bezpečí, cítit, že je má někdo rád, prostě matčina láska. Proto děti tak často "zlobí"-zkoušejí, jestli má o ně matka zájem, upoutávají její pozornost. Takže pokud si člověk tyto vnitřní hranice vytvoří chybně nebo nevytvoří vůbec, tak v době, kdy jeho chování přestává být regulováno zvnějšku, nastává problém. - to je asi odpověď na to, proč někteří dospělí ty hranice nemají.
Ale je těžké tuto situaci hodnotit. Co my víme, co má ta matka za sebou? Třeba její nemocné děti proplakaly celou noc a ona se vůbec nevyspala? A některé děti jsou tak temperamentní, že vydržet sedět na jednom místě je pro ně velký problém,...
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 10:10:58) Nedalo mi to a musim reagovat.Mám 3,5 letého syna a jít s ním k Dr.je naprostý očistec,schválně utíká z čekárny,řve,zlobí-protože se bojí.Vyjdem z nemocnice a je jak mílius.Cgodíme pravidelně na orl,kde je spousta lidí-dospělých,i miminek,je mi moc líto,když můj syn svým řevem vzbudí miminko co spí vedle v kočárku,ale co mám dělat???vyvětluju-nesmíš křičet,jsou tu miminka,nesmíš utíkat,ztratíš se mi,nesmíš bouchat autama o sedačky...a co je mi to platný???je to prostě jeho rekace na nemocnici,snažim se ho všemožně zabavit,beru sebou omalovánky,hračky,ale v tu chvíli ho to prostě nezajímá,dostal tam i na zadek a reakce??řve ještě víc,dělá naschvály......já zase každýmu říkám,počkejte až se vaše děti dostanou do tohohle "telecího"věku,tak si na nás vzpomenete.Hranice má jasně daný,ví co může,nesmí,ale je to osobnost co se takhle projevuje,kor když má u toho "diváky"co k tomu mají ještě průpovídky. Když byl miminko a byli jsme v čekárně a zlobilo tam nějaký starší dítko,taky mě to štvalo,ale chápala jsem maminku,protože co má probůh dělat?jít s ním domů a přijít další den a podstoupit ten stres znova?Uvědomte si,že pro děti je to velký stres a každý dítě reaguje jinak,jedno sedí mámě na klíně,druhý prostě řádí...
k reakci tý maminky:neměla telefonovat,měla si dětí všímat,ale opradu z vlastní zkušenosti vím,že u nás nezabere vůbec nic,jen to prostě musíme přežít a bohužel lidi v čekárně s námi,nedá se nic dělat
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 10:39:39) ještě jsem chtěla reagovat na tu studenou vodu z kohoutku Kolikrát se mi stane,že mi opravdu cizí člověk prcka sklidní a jsem mu za to vděčná,třeba nějakej hodnej pán,co si s ním posílá auto,nebo mamča co se ho ptá na různý věci a on "zapomene"zlobit...i já jsem kolikrát na "druhé straně" a "domlouvám"cizímu dítěti,ale mile a většinou to zabírá..ale to co jste řekla vy,se mi nelíbí
|
| elce pelce | •
 |
(9.4.2008 11:00:06) Kamilo: děkuji za reakci, která je oponentní. I já jsem matka dvou dětí, a naprosto souhlasím s tím že někdy je s dětmi k nevydržení, pořád ale tvrdím, že i když děti zlobí (považuju to za normální a dokonce to i svým dětem zdůrazňuju)tak hodně ale opravdu hodně záleží na rodičích,
Jinak ještě k tomu co jsem řekla, možná to nebylo zrovna hezké, a i dceři která u toho byla jsem řekla že to moc hezké nebylo ale matka který své dítě nechá vyvztekat v čekármě plné lidí a ještě mu řekne vztekej se tady .... čimž podnítí ještě daleko bouřlivější jekot ...... to opravdu není normální. Myslím že v danou chvíli to zabralo a moc pyšná na to nejsem, daleko radši upřednostním např: odvedení pozornosti, nebo změnu tématu a doma např: zkusím i zakřičet stejně jako dítě.... je to teda skoro na palici ale zabírá : )
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 11:28:22) Elce pelce: já si naopak myslím, že jsi to vyřešila dobře a nezdá se mi, že by tvá reakce byla tak hrozná, že by si se za ní musela stydět. Nemluvě o tom, že se z toho mohlo poučit i tvé starší dítko, jak je to nepříjemné, když takhle někdo hlučí a že maminka by to rozhodně netolerovala.
Jáchym je dítě, které nevzbudí ani výstřel z Aurory, ale když jsem byla u doktora a jedna maminka napomínala své dítě, aby neřvalo, že vedle spí miminko a to dítě začalo řvát ještě více. Tak mě to teda taky trochu vytočilo. Né kůli dítěti, to klidně spalo, ale mě to bylo nepříjemné a maminka jen zkonstatovala, že je nezvladatelný. No, když je už zkrátka takový, tak asi potřebuje speciální prostory a nemůže být mezi lidmi, když se neumí ovládnout! Taky jsem jí navrhla, že třeba by klukovi bylo venku líp. I moje miminko, když u dorktora pláče, ale tomu to opravdu moc nevysvětlím. Tak prvotně zkontroluji jeho potřeby, hlad, plínku a tepelný komfort a pak jdeme čekat někam, kde nás nikdo neslyší.
Elce pelce: jednou by to taky mohlo dopadnout tak, že zbytek naplněné čekárny se sebere, tak jako tvůj manžel a odejde ven, aby nemuselo poslouchat výlevy nějakého nezbedníčka . To by Vám maminky přišlo normální?
|
| Juldafulda | 
 |
(9.4.2008 22:01:05) Tatramelko docela me fascinuje jak muzes kritizovat matky 2-3 letych deti, kdyz mas sama 3 mesicni miminko, ktere "umi zatim jenom plakat a jenom lezi" Ja se priznam, ze jsem nikdy nejak nelplela na to, kdyz nejake dite zajecelo a nedejboze by mi vzbudilo dite. Ja beru deti, ze jsou deti. Proste to tak je a hotovo. Myslim si, ze deti ve veku 2-3 let je pro matky asi to nejhorsi obdobi potom az "puberta". Muj syn se takhle chova bohuzel uz od roka a je mu 16 mesicu. Nastesti na lidi pusobi "sympatickym" dojmem takze se nikterak netvari, ze by je obtezoval. Kdyby me zacala kritizovat maminka se stejne starym deckem jako mas ty, tak ji toho sveho vrazim do ruky a at si s nim poradi, kdyz je tak chytra. Ja si osobne myslim, ze v posledni dobe se klade moc veliky duraz na pohodli miminek a deti vseobecne. Mne kdyz je spatne a bavi se nahlas duchodci jak je boli nohy tak je taky v cekarne neokrikuji.
|
|
|
|
|
| Áňa + 2 | 
 |
(9.4.2008 10:39:41) Kamilo, mám podobné problémy. Ne zrovna v čekárně,ale jinde. Dítě dělá naschvály, protože ví, že to matku vyprovokuje. A protože ví, že v té čekárně to matka jen tak nenechá, zlobí tím víc. A nějaké nadávání by vůbec nepomohlo, ale jen to zhoršilo. Když ale nechám dítě vyřádit, pohrát si, vyběhat na zahradě nebo v lese, tak je pak hodné a vydrží mi hezky sedět na místě. Jenže to vždycky nejde, někdy se musí nakoupit, jít támhle něco zařídit a támhle a dítě jen sedí a poslouchá a má toho dost, takže jak může tak zlobí. Je to přirozené. Jen jsou děti, které vydrží sedět dlouho a děti, které mají větší potřebu aktivity. A snažím se to řešit tak, že dítě nechám před takovouhle situací někde vyběhat, pokud to jde. A když v té čekárně běhá a "zlobí" jiné dítě, tak to moje se dívá a je moc hodný-má to jako divadlo.
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 10:51:36) Áňo to je přesně naše situace,taky se snažim když jdem k Dr,nakoupit,na úřady.....aby byl "vyřáděnej",jdem třeba pěšky,nebo ho předtim vezmu ven,aby se vylítal atd atd,ale je to přesně jak píšeš,prostě to vycítí a jsou jak vyměněný.Prcek je živel,osobnost,paličák,ale je to na druhou stranu strašnej cíťa a miláček,ale jen pokud nevlezem do krámu nebo k doktorce,to se mění v tyrana vylezem a je to zase zlatíčko. Kdo má klidný děti,tohle nemůže pochopit,mám kamarádku,co má opravdu moc hodnýho kluka,až tak,že mu nevadí odběry krve,ještě si pokecá s paní dotorkou,klidně sedí dvě hodinky v čekárně na klíně aniž by pípnul...my jsme bohužel opak a nehnu s tim.Taky vidim,jak na mě lidi v čekárně blbě koukaj,že už by ho dávno asi "seřezali" a že já jsem klidná a mluvim na něj tiše,ale kdybych tam udělala točo,tak je to tisíkrát horší,to mám ozkoušený
a ještě k těm puberťákům jak se psalo výše....já byla naprosto šílená puberťačka....hrála jsem volejbal,v 15 s tím sekla kvůli klukovi,doma jsem se moc nezdržovala,málo pomáhala,byla jsem drzá jak opice,dělala jsem různý seky,chodila za školu,naši se snažili,ale nezmohli se mnou nic a vyrostla ze mě slušná ženská,v 18 jsem našim z první výplaty nakoupila dárky s velikou omluvou za moje nesnesitelný chování To já jen pro uklidnění maminkám puberťáků,že ne každej puberťák končí na drogách nebo v nějaký partě,sektě,každej tu pubertu prožívá jinak,moje byla bouřlivá,dodnes je mi našich líto,ale jak jsem psala v 18 se ze mě stala normální holka ze dne na den
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 11:10:18) Ahoj holky, nedá mi to nereagovat a doufám, že nestrhnu nějakou vlnu nevole. Víte, moje ségra zkrátka byla hyperaktivní dítě a taky byla hodně nemocná. 7 x operace uší to 8 let, tak že se doktorů náležitě bála. V ordinaci dělala cirkus, že by jeden nevěřil. Řvala, vzpírala se, rozbíjela věci a prala se. Ale nepamatuji se, že by kdy byla uječená a nezkrotitelná v čekárně. Prostě věděla, že by mohla někoho rušit, že tam sedí lidi, co je něco bolí a potřebují klid a né se dívat na nějaký "rozmazlený uječený dítě". Je jasný, že je tam dětem dlouhá chvilka. Ale my měly vždy s sebou nějako knížku a nebo jsme si prohlíželi nástěnky a nebo když čekání bylo opravdu na dlouho tak nás šla mamaka zkrátka preventivně vyvenčit ven a požádala člověka co byl před námi, aby nám držel místo. Jak maminky, tak staří lidé to pochopí spíš než když budou muset hodiny poslouchat výlevy "caparta".
Jedna věc mě ale fakt irituje a to když má někdo temperamentní dítě. Třeba mě to taky čeká , ale říkat tomu "on je osobnost nebo on cítí svojí osobnost a nebo je silná osobnost". To jako dítě, které je klidné a i třeba je mamině za sukní není osobnost? . Řekneš si o člověku, který je někde na ulici hluční až nepřehlédnutelný "to je ale osobnost!" . Nebo bandě pubert´áků hlučící v autobuse, to jsou taky všechno osobnosti s velkým O? Bud´me mamky trochu kritické
|
| elce pelce | •
 |
(9.4.2008 11:24:17) Pod to se Vám podepíšu .......
Já jsem minimálně jednou týdně se dvěma malými dětmi v čekárně dvě hodiny ( chodíme s manžou k zubaři a nemá nám kdo hlídat ) a taky s sebou nosím batoh věcí a myslím úplně na všechno mám tam knížky, jídlo omalovánky, když už to nejde vypadneme ven na procházku..... a to nejsm taková máma co trvá a by dítě sedělo na jednom místě, ale chci aby si hrálo, povídalo si se mnou a musím na něj vidět .... i na tu skoro čtyřletou. Je to ale o tom, aby si maminky uvědomovaly, že pokud to nechají jen tak a budou se usmívat jako že nic, tak to dítě opravdu NEVÍ že by to mohlo někomu vaditže to není v pořádku takovéhle chování. A někdo někdy řekl něco o tom že moje svoboda končí tam kde začíná svoboda druhého. Takže pokud je to takhle vychovávají další bezohledné sobce.
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 11:34:48) Psala jsem,že do čekárny beru omalovánky,hračky,snažim se ho zabavit....a nepomáhá to!!!!co udělat víc???Když ho vezmu ven z čekárny,aby se proběhnul,tak mi uteče,nebude chodit venku kolem čekárny,nemocnice,to už bych ho tam nedostala vůbec!Kritická jsem dostatečně,to mi věřte,jen ho prostě chápu,že se bojí a zlobí,je nervozní,nedá se zabavit.A nikde jsem nepsala,že děti co jsou hodné a sedí na klíně nejsou osobnosti.Myslela jsem to tak,že v tomhle věku se "osobnost"projevuje,utváří a on má asi dáno do vínku být živel,kdežto jiná "osobnost"má do vínku dáno být kliďas. Podle vás tedy všechny děti co v čekárně zlobí,brečí,utíkají jsou rozmazlené???nebude to tím,že mají strach????
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 11:43:46) ...a mému 3,5 letému synovi nedochází,že musí být potichu,aby nerušil ostatní,je tak nervozní,že se třese,aby to měl už všechno za sebou,natož brát ohledy na druhý v jeho věku.Tak mám doma asi marťana.Takovýhle věci přece dochází dětem mnohem později
a pro elce pelce-sobce z něj rozhodně nevychovávám...možná bych z něj pod tvým dohledem vychovala zakřiknutýho ňoumu,co by se bál,že ho příště zase strčim pod studenou vodu
|
| elce pelce | •
 |
(9.4.2008 13:01:44) Kamilo :) klid......
to co jsem napsala nebylo myšleno na tebe.... t vůj syn zřejmě ještě jenom nedozrál, ale myslím že tvůj přistup je OK..... já poukazuji na matky které svým dětem dostatečně nevysvětlují a nevěnují pozornost.... ale jinak moje dcera není o tolik starší než tvůj syn je (07.04) a pár návštěv i na hnusném ORL taky máme..... .Ale vždy když měla strach ubezpečovala jsem že budu u ní a bude moct křičet, jak bude chtít ... vydržela to vždycky
Dále se mi nelíbí tvoje reakce na to že bych vychovala " zakřiknutýho ňoumu"
Buď ubezpečena ,že pokud potřebuji tak si pořádek sjednám, i kdybych měla pohrozit vařečkou, nebo studenou vodou....... mmch pokud je dítě vzteklé až nepříčetné je to doporučeno ... já to teda nikdy nepoužila. Ale zároveň to neznamená, že nenechám prosadit dítě svůj názor.
Tvoje reakce je nepřiměřená ..... myslím že syn pokud je mu už 3,5 roku by se mohl v čekárně zklidnit, i s tím že bys mu třeba řekla že přímo u lékaře se bránit a vztekat může že tam na to budete připraveni....
Co člověk to jiný pohled, přeju pevné nervy a spíš asi zdraví, aby jste do čekáren zavítali co nejméně .
|
|
|
| Jíťa | •
 |
(9.4.2008 11:45:57) 1. před návštěvou lékaře mu neříkat, aby se nebál. Věty typu: "Neboj se, pan dr. udělá jenom to a to ..." apod. vyvolávají strach. Stačí vynechat to "neboj se"
2. vzít mu něco nového=neokoukaného, u nás stačil časopis, nebo omalovánky. Pokud ho takové věci nebaví, koupila bych mu nějakou hračku, kterou by měl JEN K DOKTOROVI" a jindy bych mu ji nedávala.
|
| Jíťa | •
 |
(9.4.2008 11:58:52) Už si nevzpomínám, co všechno umí 3,5leté děti, ale taky jsme s dcerkou (když už ji časopis omrzel) hrávali hru "Na pozorování" Jednoduchý pravidla: Řekla jsem např. "vidím medvídka, vidíš ho taky?" nebo "vidím paní v červeným svetru..." a dcerka to pohledem hledala a vesele ukazovala prstem. A tak jsme se střídali.
|
|
| Áňa + 2 | 
 |
(9.4.2008 13:53:08) Jíťo - vzít něco nového nebo neokoukaného je dobrá rada. Tímhle způsobem to řešili mí rodiče, takže jsem to zkoušela taky. Ale vždycky to nejde nebo možná až bude mé dítě starší. Teď je spíš problém v tom, že nevydrží sedět na místě, potřebuje pohyb. Ale jak to řeším jsem už psala, jen to někdy nevyjde.
|
|
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 11:56:03) Chápu, že děti mají z dorktorů strach. Ani neříkám, že dítě musí sedět u doktora v čekárně jako přikované. I děti které si hrají, tak hlučí, přeci, ale to je trochu jiné hlučení a zpravidla nikomu nevadí a jak maminky tak stařečci se nad tím i pousmějí. Já hovořím o tom, když dítě dělá nejapný bordel, že Vám nepomůžou špunty do uší. Navíc si myslím, že to může mít i vliv na práci samotného lékaře. Je to zkrátka Váš problém, jak se zachováte, tak jako to že Vám Vaše dítě utíká, i to že si o Vás lidi v čekárně myslí kdo ví co. Předem upozorňuji, že to není o tom co si lidé myslí, ale jak se ve vaší společnosti cítí. A já jsem třeba ten typ, že by mi vadilo, kdyby měl někdo z naší rodiny špatné pocity.
Jaký máte pocit z pankerů, fet´áků atd.? ...víte, to jsou taky většinou děti, co se něčeho bojí. Nebo třeba bezdomovci... Jak byste se cítila, když by si vedle vás zasedl v autobuse? ... a on se chudák tak bojí, zodpovědnosti. Fet´ák nebo panker, že se jeho rodiče rozvedou nebo rozvedli, že ho nikdo nemá rád nebo já nevím čeho. ...no, myslím, že věčině z nás je to svým způsobem ukradený, né? ...tedy dokud nás,nezačnou nějak omezovat. Např. hlučením, ničením věcí atd.. ...no, ale to už sahám k extrému.
Prostě jsem napsala svůj názor na to, jak se cítím, když některé děti v čekárně vyvádějí, a možná je tu pár takových, co jsou na stejném břehu jako já a možná je tu pár takových co jsou na břehu druhém. A proto tady ta diskuse je, abychom se bud´ utvrdili ve svém názoru, nebo se nechali třeba trochu zlomit, našli jinou cestu, či se nad sebou zamysleli .
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 12:10:53) kdybych se nad svým chováním a chováním syna nezamýšlela,tak na týhle diskuzi nejsem,přišla jsem si pro radu a taky reaguju na to,co se mi nelíbí a jak píšeš,je to správný,od toho tu ta diskuze je.Srovnávat náctiletý s tříletýma je blbost,ty už vědí,jak se mají chovat u doktora,to si odbočila na úplně jiný téma.Až budou Jáchymovi 2-4 roky,napiš mi prosím na mail,jak to chodí u vás,možná se obě zasmějem
Jíťo tuhle hru hrajem v autě(nesnáší jízdu autem) a funguje,tak u Dr.taky vyzkoušim
bohužel musim odejít,tak už nebudu reagovat,ale třeba večer juknu
hezký den všem
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 12:36:36) Tak už se těším a pevně věřím, že se ti budu moci pochlubit, že moje dítko je tak vzorné, jak jsem já sama byla. A že nebudu ztrácet své iluze, nebo takový ty zásady. Já jsem prostě taková. Řekla jsem si, že budeme používat látkový pleny, a spousta holek mi říkalo "to jsem si říkala taky!" a já to ale opravdu dělám. A taky jsem říkala, že je nemožné, aby dítě řádilo do půl noci, jako černá ruka a naše dítě chodí opravdu "zatím" spát v 7.30, ale to už jsem tu někde psala. Nejsem kdo ví jaká borka, třeba jsem si říkala dneska, že si nesednu k internetu, dokud nevyžehlím a co? Já u toho dokonce i obědvám a hltám, což je absolutně hrozný! Ale já sama mám ráda pohodičku a respekt a to se snažím učit i to svoje dítko, tak jak to jen jde. Vím, že ty to děláš taky! Taky se snažíš dělat to jak jak nelépe to dovedeš nebo si myslíš, že je správné. Ale každý jsme jiný a naštěstí máme takové báječné diskuse, kde si můžeme předávat zkušenosti.
V časopise GEO vyšel článek "Která je lepší matka" bylo to velmi zajímavé nebot´ reportér zachycoval matky z různých zemí a kontinentů a hodnotil vztahy jak v dětství, tak v dospělosti a celkový vztah výchovy na rodinu. Budete li mít zájem, zkusím to někde vyhledat , abyste viděly, že všechny máme pravdu a děláme to dobře a že nás naše děti prostě milují
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 12:58:57) PS: ještě než mi dítě umře hladem. Než mě stihnete napadnout za dokonalost. Tak ten oběd mi manžel přinesl z jejich báječné fabrické kantýny. V týdnu zkrátka dělám jen večeře, ale někdy vyseknu i teplou. A nákupy u nás taky dělá jen tatínek .
|
|
|
| Jíťa | •
 |
(9.4.2008 13:32:53) jsem ráda, že jsem mohla aspoň radou pomoci. Snad to zabere. A z ostatních si nic nedělej. Nejlíp kritizovat umí ty, kterým děti do takovýchto problémů ještě nedorostly. Viz. diskuze pod mým příspěvkem výše "Moje děti nezlobí", kde se k chování mé pubertální dcery a mojí výchovy kriticky vyjadřují především maminky miminek a předškoláků. A z jejich příspěvků je cítit: "Moje děti nikdy takové nebudou!"
|
|
|
| Jíťa | •
 |
(9.4.2008 13:13:29) až na to, že zamyslet nebo zlomit se mají vždycky ti druzí.
Já sem chodím především proto, že tu hledám rady a tipy, když si s něčím nevím rady. A na druhou stranu se obvykle snažím přispět radou, co se mě osvědčilo. Nemám chuť se tu s někým přít, jestli mám pravdu, nebo ne. Nemám chuť po každém svém příspěvku vysvětlovat, že chápu, že každé dítě je jiné a že tedy to, co se osvědčilo mě, druhému nemusí, ale může to vyzkoušet, pokud už tak neučinil.
Na druhou stranu si myslím, že většina dětí zvládnout jde, tedy lze je udržet v přijatelných mezích. To, že to někteří rodiče nedokážou, ještě není důvod k výrokům typu: "jsou neschopní". Prostě jen neobjevili, co na jejich dítě v té problematické situaci platí.
|
|
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 11:56:16) Chápu, že děti mají z dorktorů strach. Ani neříkám, že dítě musí sedět u doktora v čekárně jako přikované. I děti které si hrají, tak hlučí, přeci, ale to je trochu jiné hlučení a zpravidla nikomu nevadí a jak maminky tak stařečci se nad tím i pousmějí. Já hovořím o tom, když dítě dělá nejapný bordel, že Vám nepomůžou špunty do uší. Navíc si myslím, že to může mít i vliv na práci samotného lékaře. Je to zkrátka Váš problém, jak se zachováte, tak jako to že Vám Vaše dítě utíká, i to že si o Vás lidi v čekárně myslí kdo ví co. Předem upozorňuji, že to není o tom co si lidé myslí, ale jak se ve vaší společnosti cítí. A já jsem třeba ten typ, že by mi vadilo, kdyby měl někdo z naší rodiny špatné pocity.
Jaký máte pocit z pankerů, fet´áků atd.? ...víte, to jsou taky většinou děti, co se něčeho bojí. Nebo třeba bezdomovci... Jak byste se cítila, když by si vedle vás zasedl v autobuse? ... a on se chudák tak bojí, zodpovědnosti. Fet´ák nebo panker, že se jeho rodiče rozvedou nebo rozvedli, že ho nikdo nemá rád nebo já nevím čeho. ...no, myslím, že věčině z nás je to svým způsobem ukradený, né? ...tedy dokud nás,nezačnou nějak omezovat. Např. hlučením, ničením věcí atd.. ...no, ale to už sahám k extrému.
Prostě jsem napsala svůj názor na to, jak se cítím, když některé děti v čekárně vyvádějí, a možná je tu pár takových, co jsou na stejném břehu jako já a možná je tu pár takových co jsou na břehu druhém. A proto tady ta diskuse je, abychom se bud´ utvrdili ve svém názoru, nebo se nechali třeba trochu zlomit, našli jinou cestu, či se nad sebou zamysleli .
|
| Juldafulda | 
 |
(10.4.2008 12:52:27) Včera jsem jela tramvaji a jela tam maminka s 3 letou holčičkou asi. A bylo volné místo tak si s ní maminka sedla. no a začal cirkus, holčička začala "ječet",že to místo bylo pro ní a že si má maminka stoupnout a pustit ji sednout:))). A celou dobu to tam do ní takhle hustila a bylo vidět, že maminka byla totálně psychicky zničená:))). Mně jí bylo hrozně líto. Tatramelko já si myslím, že ty až moc řešíš co si kdo o Tobě myslí a že jsi až moc slušná. Kdybych měla řešit, jak se na mě kdo dívá v čekárně v tramvaji atd. tak se asi propadnu do země. Další věc je ta, že když člověk čeká v čekárně tak jaksi musí dávat bacha, aby ho někdo nepředběhl, jak to lidé hrozně rádi dělají. A co se týče dětského lékaře, myslím si, že pediatři jsou pediatři, protože jaksi počítají s tím jak budou děti vyvádět a nevyvádět. A pokud se děcka bojí u lékaře a dělají "scény" tak za to nemůže dítě ani rodič ,ale právě ten dr. Mám dost drsné zkušenosti z ORL. Ordinují tam dva lékaři a jeden lepší než ten druhý. Syn je hodně veliký bojovník a dr. místo ,aby začal nejdřív na malého mluvit usmívat se na něj atd. a mezi řečí se mu šťourat v uchu, tak místo toho rovnou vzal to svoje nářadí a začal ho mučit. Měl zánět ucha, takže mu ho píchali. Mám skvělou dětskou dr., která to s dětma tak úžasně umí, že se u ní nemůže bát žádné dítě.
|
|
|
|
| Ilona (kluk, 1 rok) | •
 |
(12.4.2008 22:51:20) podepisuju v plným rozsahu
|
|
|
| Áňa + 2 | 
 |
(9.4.2008 13:46:05) Tatramelko, v období dvou až tří let se opravdu v dítěti začne projevovat ta osobnost. Je to o tom, že si chce dokázat, že může ovlivňovat okolí. Proto taky "zlobí" a dělá naschvály.Dobrý lék na to, jak předejít nepříjemnostem je, že matka nechá dítěti vybrat "chceš dělat to nebo to? Vezmeš si to a nebo tamto?..." Dítě má pocit, že je to jeho volba a maminka je spokojená, protože obě varianty, které mu nabídla jsou přijatelné a dítě si nevymyslí něco nevhodného.Je to normální, jen někdo to prožívá bouřlivěji a někdo méně. Říká se tomu někdy první puberta. Naštěstí i tohle období někdy končí.Do té doby dítě většinou poslouchá, dělá, co se mu řekne a pak skoro ze dne na den se to změní. Vím, že pro okolí vypadá jako nevychovanec, ale naštěstí existují i lidé, kteří to chápou. A je mnohem příjemnější, když se na matku druhý chápavě usměje a začne třeba s tím dítětem komunikovat, než když má akorát řeči o nevychovanosti.
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 14:28:46) Áňo, tomu všemu co píšeš, věřím a i vím, že i moje dítě může být takové. Moje prvotní myšlenka ale tkvěla v tom, že i mě, bez ohledu na to, jestli jsem matka nebo ne, zkrátka taková, podle mě bezohlednost, obtěžuje.
Nemám představu, jak Vaše děti řičí v čekárně, v obchodě,na ulici, nebo né.Jestli je to míra mě ještě únosná či nikoliv.
Mě je to zkrátka nepříjemné a proto když brečí moje dítě u doktora, jdu s ním ven. Bez ohledu na to, kolik mu je. Taky byste to mohli tolerovat, když je to přeci miminko. Já bych miminko asi taky tolerovala. Ale například si myslím, že když jsme u dětské doktorky, mají i ti malý pacienti nekdy takové bolístky, že by jim vadilo uřvané mimino a maminka by jim asi taky těžko vysvětlovala, že je to jen miminko, tak at´ jsou tolerantní...
|
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 14:28:47) Áňo, tomu všemu co píšeš, věřím a i vím, že i moje dítě může být takové. Moje prvotní myšlenka ale tkvěla v tom, že i mě, bez ohledu na to, jestli jsem matka nebo ne, zkrátka taková, podle mě bezohlednost, obtěžuje.
Nemám představu, jak Vaše děti řičí v čekárně, v obchodě,na ulici, nebo né.Jestli je to míra mě ještě únosná či nikoliv.
Mě je to zkrátka nepříjemné a proto když brečí moje dítě u doktora, jdu s ním ven. Bez ohledu na to, kolik mu je. Taky byste to mohli tolerovat, když je to přeci miminko. Já bych miminko asi taky tolerovala. Ale například si myslím, že když jsme u dětské doktorky, mají i ti malý pacienti nekdy takové bolístky, že by jim vadilo uřvané mimino a maminka by jim asi taky těžko vysvětlovala, že je to jen miminko, tak at´ jsou tolerantní...
|
| Áňa + 2 | 
 |
(9.4.2008 15:24:38) Tatramelko, mě připadá, že ty máš na mysli už větší děti, co se jim dá spoustu věcí vysvětlit. Já mám ještě mladší dítě než Kamila a když má "svou chvilku", tak žádné vysvětlování nepomůže. Ale radši ji nechám pobíhat(když se nepodaří zaujmout jinak), protože když jí budu nutit sedět na místě, tak se akorát začne vztekat a to potom ostatní obtěžuje. Ale jestli někoho obtěžuje, že tam takhle malé dítě pobíhá, tak je to jeho problém: Mě to připadá normální a chápu i ostatní.
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 17:14:26) No, taky jsem nechtěla vysvětlovat svoje příspěvky, ale zdá se, že je tu toho tolik, že si pak asi nerozumíme. Nikde jsem nepsala, že se děti mají přivazovat nebo přilepovat k židlím. Psala jsem o řvaní,vztekání a ječení či destruktáži. Možná se budete divit, ale moje dítě teda taky brečí a někdy i řve
|
|
|
| lucie | •
 |
(9.4.2008 22:36:55) teda mě nikdy nenapadlo pozastavovat se nad tím, že miminka brečí, nikdy mě nenapadlo odcházet s miminkem z čekárny jen proto, že brečí, to bychom se pak k té doktorce také nemuseli vůbec dostat, že . A protože mi to nepřipadá divné, dokážu to bez problémů vysvětlit i svému dítěti.
|
|
|
|
|
|
|
| Jíťa | •
 |
(9.4.2008 11:39:36) Dcerka (výše popsaná puberťačka) byla taky vždycky hodně temperamentní. Hračky ji nikdy příliš nezajímali, jen všude vylézt, všechno prozkoumat a hlavně hodně lítat. Ale u dr. vždycky seděla jako pěna. Můj fígl byl v tom, dát jí něco nového=neokoukaného, takže když jsme šli k doktorovi, koupila jsem jí nějaký dětský časopis nebo nové omalovánky a věnovat se jí, bez ohledu na to, jestli jsem tím ostatním trapná.
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 11:45:52) díky za radu,to mě nenapadlo,konečně normální reakce a praktická rada,místo "kázání"o výchově sobců.....
díky,příště vyzkoušim
|
| Tatramelka+3 | 
 |
(9.4.2008 12:16:03) Kamilo, promiň. Ale tvoje reakce mi příjdou trochu nepřiměřené.
...a jak psala Jít´a, myslím že každému bude milejší, když se budeš dítě snažit zabavit, pitvořit se u toho a povídat mu básničky, zpívat si, než když budete dělat cirkus a ty budeš koukat jako t´uňt´a, že to dítě nezvládáš .
A zakřiknutý ňouma se z tvýho dítěte může stát spíš tehdy, kdy Vás oba musí rázně napomenout jiný člověk za nesnesitelné sžití s vámi než když to uděláš ty jako maminka.
Ale na některé děti metoda cizího napomínače taky platí. Taky jsou přeci maminky, co říkají. "Paní se bude zlobit, když tu budeš takhle křičet." A je fajn, když pak taková paní pochopí, že maminka potřebuje trochu pomoct, tak že místo toho aby povídala, že jí to vůbec nevadí, že dítě vřeští, je fajn, když zareaguje tak jako že třeba jemně pohrozí a pak si s dítětem chvilinku povídá. Jsou děti, které se stahnou a nebo si začnou povídat. A při tom dnešním zpravodajskem ráji, kdy víme i o tom, kde si kdo uprdnul, jsem zatím nezaregistrovala, že by nějaké dítě dostalo trauma z toho, že ho umravnil někdo cizí, když to rodiče nemají v moci
|
| Kamila B+ Honzík10/04 | 
 |
(9.4.2008 12:25:32) ty vůbec nečteš moje příspěvky pořádně!!! kde jsem psala,že vše přehlížim,dělám jako že nic???Já psala,že se syna snažim všemožně zabavit a nic nezabírá!Já nepatřím k těm maminkám,který dělají jako že nic,usmívají se nebo jsou potichu,já jen napsala,že "seřezat" ho nemá smysl,domluvy nepomáhaj,omalovánky,hračky taky ne..příště vyzkoušim Jíťi rady,myslim si,že zaberou.
Vemte prosim na vědomí,že to jsou malý děti a děti JSOU hlučný a když jsou navíc k tomu nemocný,tak jsou prostě protivný a je jim jedno,že ruší okolí
mě přijde,že ty mluvíš z cesty,máš ještě mimíska,nevíš co tě čeká,opravdu by mě zajímal tvůj názor k věci za pár let
a letim,nebo mi ujede autobus
|
|
|
|
|
|
|
|