Radka,Honzik-20mesicu,pupik-3mesice | •
|
(4.4.2008 12:13:32) Tak jak si tak procitam prispevky,jsem trochu jinde. Ridicak mam od 18let,ale 7let po nem jsem neridila - nemela jsem moznost,nasi nemeli auto. Ridit bych ale chtela,po 2 zkusebnich jizdach s manzelem me to bavi. Sice pravda,rozjedu se na podruhe,parkovani taky neni nejpresnejsi. Ale manzel si uvedomil,ze bych asi byla moc "svobodna",takze me ridit nenecha. Jednou je moc mokro,podruhe moc sviti slunicko,pak spechama nebo ...proste ridi on. Takze me jednou nezbyde,nez auto doma "ukrast" a odjet. Ted,kdyz bude jeste druhe mimi,budu se muset do toho oprit. I kdyz to bude nova vymluva manzela - nebudu moct ridit,protoze jsem tehotna,pak budu mit "nalita prsa"... uz to slysim....
|
Katka,kluci 5 a 9 | •
|
(4.4.2008 13:50:20) No, to co popisuješ je přesně to, na co "dojela" většina ženských, co by řídily, ale manželé je prostě řídit nenechají.Mě to hrozně rozčiluje, nedejte se holky !! Budou z Vás nesvéprávné pipinky, co čekají, až je drahá polovička někam s dětmi odveze.Pokud to Vaše ekonomická situace jen trochu dovoluje, ideálním řešením je auto jen pro tebe (ojetinka, nemusí stát majlant...).Uvidíš, jak bude život jednodušší.
|
MSteflova |
|
(4.4.2008 13:57:06) Katko, problém je, že i do té ojetinky se musí narvat dost peněz - povinné ručení + opravy. Já jezdím starým favoritem a co už nás to stálo....teď ho musím pochválit, jelikož opravdu šlape. Ale co oprava, to několik tisíc a to při 1 platu + rodičáku není nic příjemného. Ale auto je svoboda a pokud nejet = sedět doma, pak si raději něco odpustím a pojedu
|
Katka,kluci 5 a 9 | •
|
(4.4.2008 14:13:34) O tom cpaní peněz do aut mi ani nemluv.....!! Mě to vytáčí maximálně, ale tak jako ty volím pro mě to menší zlo a mám svoje auto k vlastnímu použití a předevší cestám do práce.Kdybych měla od nás cestovat MHD, tak strávím každý den minimálně 1,5 h v autobuse a to opravdu nehodlám obětovat.
|
MSteflova |
|
(4.4.2008 14:23:24) Nečekané opravy mi vždycky připomenou Murphyho zákon peněžní dynamiky: Nečekaný náhlý příliv peněz(přítelovy prémie)je provázen stejně nečekanými náhlými výdaji(teče olej).
|
|
|
|
Katka | •
|
(4.4.2008 14:48:11) Strašně mě štve, že když jsou v rodině dvě auta, tak to lepší (dražší a větší) používá manžel a pro ženskou stračí dotlučená ojetina, nejlépe malinkatá. Přitom je to velmi nelogické, žena vozí děti, nákup, často zvěř, a přitom má to horší auto. Asi to tak není všude,ale vídám to kolem sebe často. Taky si chlapi myslí, že mají monopol na řízení a auto je jejich. Strašně mě vytočí, když můj otec řekne mému manželovi - já bych jí (jako mě) to (auto) nepujčil. Jak nepůjčil? Je nás obou, tak co on má co půjčovat? To jako kdybych já řekla manželovi - já ti nepůjčím sporák, ještě ho rozbiješ. Taky moje máma chudák v životě neseděla za volantem, i když řidičák má, protože jí auto nepůjčil.
|
Winky | •
|
(5.4.2008 18:20:30) Jj, tak to bývá...... Měli jsme taky jedno pěkné velké poměrně nové auto, které ráno manžela odvezlo do práce, tam stálo 8-10 h na parkovišti a pak ho zase přivezlo..... a já seděla s miminkem doma. Takže jsem udělala lehké dusno (podpořené argumenty) a jedno hezké a poměrně nové auto jsme prodali, a pořídili jedno velké, ne tak staré a docela slušné a druhé malé a poměrně "odrbané". Světe divse, auto č. 2 měl manžel na to jeho "stání u práce" a auto č. 1 mám já na vožení dcery, mě, nákupů a spousty jiných věcí. Super věc. Teď dokonce mi manžel nabízel že bychom ho mohli vyměnit za novější, ale já moc nehci, přeci jen kupovat ojetinku je vždycky trochu sázka do loterie a můj fordík je moje zlatíčko, nikdy mě nenechalo ve štychu, krásně se řídí a přestože je to kombík, vždycky jsem se vešla na jakékoli parkovací místo.... Opravdu musím doporučit těm, co mají obavy z řízení, aby si prost+ě "vydupaly" svoje auto, protože pak odpadne strach, že když s tím "rodinným" něco provedou, partner se nedostane do práce atd atd. Ano, nejspíš to není úplně eko a ekono ale strachu z řízení to zbavuje celkem podstatně. (pamatuju si na dobu ještě se "stříbrňákem" jak jsem přezdívala našemu velkému zánovnímu, kdy jsem se dostala nechtěně do slepé ulice, kterou jsem neznala a až na konci jsem zjistila stav věcí a musela ji celou vycouvat, po obou stranách zaparkovaná auta, asi 20cm sněhu a vyjeté zledovatělé koleje...... nejdřív jsem asi čtvrt hodiny brečela že to nezvládnu, pak jsem jela jak připo... a celá operace trvala skoro půl hodinu....prostě jsem se o to auto moc bála).
|
|
Líza |
|
(6.4.2008 14:13:08) Katko, není to trochu jinak? Přijde mi, že spousta lidí, kteří mají opravdu slušná auta, je má služební - to ovšem dost dobře nemůže doma nechat manželce a jezdit k zákazníkům a do firmy s manželčiným favoritem.
Nebo žiju někde jinde, ale sakra lidi, co to máte doma za -píp-? Jaký - já ji k tomu nepustím, jaký - je moc mokro, je tam moc zatáček? Neměli by se partneři VZÁJEMNĚ podporovat? Co to je, nechala jsem řízení, protože mi do toho tak kecal, že mě otrávil?
Fakt nechápu tyhle postoje (jako chápu že si to pak člověk nechá zhnusit, ale nechápu ty chlapy - to jsou tak nesebevědomí, že potřebujou mít doma někoho, kdo nedojede ani na nákup?). Taky mám za sebou léta neřízení, protože jsem se bála něco udělat cizímu autu. Můj muž mě ale celou tu dobu řídit nutil - já se nedala ;-). Až když jsem koupila svoje. Teď jsem v tý kategorii, která najezdí desítky tisíc za rok a je to v pohodě, baví mě to, není problém. Jakmile člověk za to sedne a začne řídit, nejlépe v Praze, denně, bez výjimek, prostě se to zlomí - strach přejde a řízení je pohoda.
|
|
|
|
MM, 2 kluci | •
|
(4.4.2008 16:12:18) ... že bys údajně nemohla řídit těhotná či s "nalitými prsy"??? To jestli žena může řídit či ne, záleží jen na tom jak se cítí! To on Ti nemá co diktovat!
A ohl. toho počasí, to snad nemyslíš vážně - jak to že určuje ON, že svítí sluníčko či naopak prší příliš na to, aby TY jsi mohla řídit??? POkud jste domluveni že jsi s říením na řadě Ty, měla by sis určovat TY, zda Ti ty povětrnostní podmínky vadí či ne! Pokud by TOBÉ nevyhovovaly, můžeš ho požádat zda to vezme za Tebe - ale přece ne naopak, aby on Ti to řízení pod nějakými záminkami jakoby "zakazoval"!!! (Já už jsem taky řekla manželovi, zda to neche vzít on, nechtělo se mi řídit po tmě, nemám to moc ráda - ale v životě by mi nediktoval, že ve tmě řídit NESMÍM. To bych si rozhodně nenechala líbit!!!)
Sorry za ten emocionální příspěvek, ale teda něco takového mě dokáže vytočit!!!
Prosím slib nám tady, že si to už nenecháš líbit , jo?! Držím palce!
|
|
Katka kluk 11 let a holka 7 le |
|
(5.4.2008 19:11:25) Ahoj holky, prostě mi to nedá a musím reagovat i když to normálně nikdy nedělám!!Já si udělala řidičák už v 19 letech. Jenže muj přítel a momentálně i muj manžel mě tkzv učil řídit, kdy jsem vždycky uplně vyklepaná vyšla z auta, že teda nikdy už řídit nebudu, že na to nemám. Řval na mě že všechno dělám špatně a nenechal mě at si najdu svuj styl řízení!!!!Řidičák jsem udělala na poprvé a prostě jsem neřídila. Když nepočítám párkrát sednutí za volant řev mého přítele a vynervovaná tak že jsem ani nevěděla kde je volant!!! Ale pořád mi to léta nedalo spát. Všichni v mé rodině jsou jako ženský velmi dobrými řidičky. Já jsem naprosto technický typ ...tak jsem si pořád říkala hergot jaktože to nejde!!!!!!A pak jsem na to přišla. Po prvním dítěti jsem raději jela autobusem...hruza do ted to nechápu a autem si vozil zadek muj manžel(který mi ho samozřejmě kdykoliv by pujčil kdybych neříkala že ho nechci, protože jsem se bála) Když se narodilo druhé dítěPOCHOPILA JSEM že takhle teda ne!!!! Nejdřív jsem to zkusila vedle svého manžela A TO PROSTĚ FAKT NEŠLO NEMOHL POCHOPIT ŽE PROSTĚ TU TROJKU TAM DÁM O VTEŘINU POZDĚJI NEŽ ŘEKNČE ON, ŽE BRZDÍM DŘÍV NEŽ BY BRZDIL ON ŽE TU ČERVENOU VIDÍM A NEMUSÍ I TAHAT ZA RUČNÍ BRZDU, ŽE UMÍM SE ROZJET JEN JEDU LEHCE atd atd atd atd atd. bylo to mnoho co mě nervovalo tak že jsem se jenom při pomyšlení sednout do auta se rozklepala. Nakonec jsem si řekla že to musím zvládnout že pro to mám předpoklady. SAMA UPOZORNUJU SAMA JSEM SI VZALA AUTO a začla jsem jezdit. V klidu pomalu a lehce. Byla jsem závislá jen sama na sebe nikdo na mě neřval prpostě paráda. Stačilo pár týdnu samotné jízdy a získala jsem sebevědomí. Ted už jsem řídila snad 20 aut a nedělá mi to problém. Dokonce i transportního forda a 4x4. Ale problém si sednout vedle manžela a řídit mám do ted. Vozím děti jezdím sto kilometru pomalu denně, ale jakmile ho mám někam vézt tak mám nervy i po 7 letech. Nedávno mi nic nezbylo než ho odvezt a dostala jsem pochvalu že už řídím jako on!!!!!No po 17 letech to byl fakt uspěch. ale z druhé strany jsou prostě lidi(chlapy i ženy) , které NIKDY řídit nebudou umět a prostě na to nemají!!!!!Poznala jsem jich pár a tak těm radím nezkoušejte to !!!!!!!Protože řízení musíte mít v srdci A HOLKY PRO VÁS OSTATNÍ POKUD CÍTÍE ŽE TO ZVLÁDNETE ZAČNĚTE SAMI!!!!!!a UVIDÍTE JAK VÁM TO UŠETŘÍ ČAS A BUDTE SAMI SEBOU A NE SE NEUSTÁLE DOPROŠOVAT!!!!!Ale pozor at zase nejste otrok jsou i takový chlapy kteří jakmile začnte řídit už nedělají nic a vy v tu chvíli začnete mít práci na víc. Držte se a držím Vám palce!!!
|
|
|