| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nechci čekat až na první slovo svého dítěte. Chci si s ním popovídat mnohem dřív!

 Celkem 56 názorů.
 Zuuuza 


Děkuji 

(17.3.2008 8:54:39)
Děkuji za milý článek. O znakování s miminky jsem hodně četla a jsem ráda, že jste se podělila o vlastní zkušenosti. Aspoň vím, že to doopravdy funguje. PS: Mohu se zeptat, zda jste vycházela z literatury (o Babysigns) nebo zda jste používala znaky známé z vaší praxe?
 vlasta1008 


To je hezké 

(17.3.2008 10:12:43)
To je dobrý, to zkusím, děkuju! :-) Vlasta
:-D
 Kvieťa+D. 11/05+T. 7/08 


Re: Děkuji 

(17.3.2008 10:56:59)
Děkuji za komentář. Při znakování se svou dcerou jsem vycházela jenom z vlastní dlouholeté praxe. Pokud by Vás zajímaly další informace, založila jsem www stránku www.znakovanismiminky.cz, kde se dočtete podrobnosti.
 Zuuuza 


Re: Děkuji 

(17.3.2008 15:28:05)
Díky, už se koukám ;)
 kveta19 


Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 8:54:42)
Film s Robertem de Nirem (Meet with Fuckers),kde uci sveho vnuka znakove reci:-D:-D:-D
 Danda 
  • 

Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 10:33:26)
Přesně, já to samé :-) Obávám se, že bych se tomu v duchu trochu smála i v reálu...(rozhodně ale ne u nemocných!!!)
 Kvieťa+D. 11/05+T. 7/08 


Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 11:00:49)
Možná Vám to připadá trochu směšné. Na druhou stranu dítě, které leží na zemi, kope kolem sebe nohama a bezradný rodič nad ním říká: "Já nevím, co chceš, kdybych to věděl, tak bych ti to dal" už tak směšné není. Pokud s dítětem znakujete, mnoho z podobných situací se Vám vyhne, protože dítě Vám sdělí přesně a rychle (maximálně efektivně), co právě chce nebo potřebuje. A důležité je, že Vy mu budete ROZUMĚT!!!
 Dandax 


Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 11:22:16)
Já měla to štěstí, že jsem tak nějak citem pochopila, co po mně dcera chce nebo co zrovna potřebuje. To, že si např. ukázala na pití, ale nepovažuju za znakovou řeč...
 .Žaba 


Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 11:35:40)
Dandax, tak to je fajn, že ste sa dorozumeli tak jednoducho.
Ja som u staršieho syna nemala problém, pretože po roku začal veľmi rýchlo a veľmi zrozumiteľne hovoriť. Dalo sa s ním krásne dohodnúť, a tým myslím, skutočne dohodnúť.

S mladším synom som už to šťastie nemala, začínal hovoriť až pred druhými narodeninami a dohovor s ním bol skutočne veľmi zložitý. Rozčuľoval sa, lebo sme mu nerozumeli, nechápali sme, čo chce, a nenechal sa presvedčiť na nič iné. Keby som pri ňom praktikovala znakovú reč, veľmi pravdepodobne by sme sa mnohým komunikačným problémom vyhli.

Ak sa nám pošťastí ešte jedno mimi, znakovú reč vyskúšam.
 Dandax 


Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 12:33:23)
Máš pravdu Žabo, dcera začala mluvit hodně brzy...Možná kdyby to tak nebylo, měla bych na znakovou řeč úplně jiný názor...
 kveta19 


Me to neprijde smesne :-) 

(17.3.2008 13:10:49)
Nechtela jsem autorku clanku nastvat.Jen jsem si vzpomela automaticky na zmineny film.
Mam to stesti,ze nase dcera je vcelmi vnimava,moc se nevzteka a domluva je s ni od malinka v pohode.Od dvou let mluvi i anglicky,sama od sebe zacala pouzivat slova jako turtle,shark,flower atd..,protoze jednak u nas doma jedou pohadky v english(ztratili jsme u jednoho DVD ovladac pri stehovani a nejde objednat,takze cestina u pohadek moc nefunguje) a manzel se anglictinou zivi.
Me by prislo zbytecne zatezovat mimco jeste znakovou reci,rozumela jsem male i bez posunku.
I kdyz nerikam,ze je to spatne

;)
 Kvieťa+D. 11/05+T. 7/08 


Re: Me to neprijde smesne :-) 

(17.3.2008 13:21:27)
Nechtěla jsem, aby to vyznělo naštvaně :-). Hodně lidí si myslí, že znakování s miminky je znakový jazyk pro neslyšící. To ale není pravda. Znaky pro slyšící zdravá miminka jsou uzpůsoběny pohybovým dovednostem malých dětí a dítě je používá jen do doby, než začne mluvit. Od znakového jazyka se znakování s miminky diametrálně liší. A pravdu máte v tom, že v tom filmu to bylo podáváno směšně. Diváky to sice pobaví, ale nerada bych, aby to odradilo rodiče podporovat mluvenou řeč pohybovými znaky :-).
 Petra + 2 
  • 

Re: Mne to neprijde smesne :-) 

(2.4.2008 22:40:19)
Myslím, ze je to dobré v tom, že se dítě naučí sdělovat a v podstatě komunikovat. jestlize se k tomu přidává i mluvené slovo, myslím, že by pak dítě mohlo třeba i snadněji dokázat dorozumět v cizích jazycích.
 Angretka 


Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 11:38:52)
Já zase na film: Jeho fotr je lotr:-D:-D:-D
 kveta19 


Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 13:12:58)
Jasne ,je to ten samy film :-)))
Jen jsem hned nevedela jak se jmenuje v cestine :-)))
 Monika 
  • 

Re: Vzpomela jsem si na  

(17.3.2008 17:52:57)
Film se v originalu jmenuje Meet The Fockers. Fuckers, jak jste napsala Vy, je sproste slovo, ktere radeji ani nebudu prekladat. ;)
 kveta19 


Re: Vzpomela jsem si na  

(18.3.2008 9:55:38)
Aha,chybicka se vloudila :-D
preklad netreba-rozumim :-D:-D:-D:-D
 ivona 
  • 

pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 10:37:19)
Promiňte, nechci se Vás dotknout, také mám vysokoškolské vzdělání a to co tady prezentujete jako novinku patří k normání péči o batole. Tuto "Vaši" metodu jsem praktikovala už za totáče, jinak s dětmi v útlém věku komunikovat nelze. Vidím, že jste objevila Ameriku.

děkuji za odpověď, ale té se nedočkám neb bude můj příspěvek vymazán.
 Vladan 


Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 10:42:59)
No, já si myslím, že je velmi užitečné, že tohle napsala. Mnohá mladá maminka by si s tím nevěděla rady. Předpokládat, že všichni znají totéž, co já, je docela divné, ne?
 Lenule 
  • 

Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 17:44:00)
I kdyz je to vlastne velmi logicke, tak by me to samotnou vubec nenapadlo...taky si myslim, ze je dobre, ze to autorka napsala - ne vsichni vi vsechno. Kazdopadne je to zajimave (zvlast, kdyz je to ze zivota) a moc hezky napsane.
 radka 
  • 

Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(19.3.2008 11:19:32)
to, co autorka popisuje, mi prijde taky jako samozrejme - prece kdyz s ditetem jsem, tak se snazim vnimat, co mi sdeluje, co potrebuje, co chce - myslim, ze to je uplne normalni a naopak nechapu, ze nejakou maminku by to nenapadlo...vzdyt tak prece komunikuje s ditetem, ne? jak jinak by s nim "MLUVILA"?
 Markéta 
  • 

Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 10:48:38)
Většina příspěvků na Rodině do určité míry shrnuje to, co spousta lidí ví a dělá - třeba intuitivně. Ale není na škodu si to uvědomit. Takže autorce díky, a nespokojeným čtenářům doporučuji - když jste tak chytré, napište to líp.
Jistě, každá maminka reaguje na "řeč těla" svého dítěte (mnutí očiček, "nespokojený pohled" atp.) Ale myslím, že hlavní a důležité poselství článku je tohle: to, že děti nemluví, neznamená, že nerozumí. A čím víc se jim budeme věnovat, tím líp pro ně i pro nás. Oceňuji, že to není další ze série článků "jak jsme si protrpěli uřvané rané dětství", ale že autorka hledala cestu, jak své dítě pochopit a navázat s ním kontakt.
 severanka 


Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 10:48:40)
no vidíte, a já mám středoškolské vzdělání a slyším , teda čtu o tom poprvé. A jsem autorce vděčná, že jsem o něco moudřejší a můžu začít s mou 13 měsíční dcerou, sic už trochu pozdě ale přece jenom komunikovat.
 Zdenka 
  • 

Opakování znaků 

(17.3.2008 22:11:19)
Já mám titul před i za jménem a také jsem to neznala ;-)

Synkovi je 13,5 měsíce a rozumí lecčemu a to už hodně dlouho, u některých věcí jsem si byla jednoznačně jistá už v půl roce. Ale je to hrozný paličák, tak je "domluva" s ním občas náročná. Jakmile pochopí, co se po něm chce, tak to natruc neudělá. Třeba když chci aby v knížce nebo leporelu ukázal nějaký obrázek, tak se na něj pověsí očima (takže moc dobře rozumí) a je vidět, jak v něm bojuje chuť tam zapíchnout prstík a na druhé straně: "přece nebudu poslouchat na povel jako pes?" Velice často to vyřeší tak, že po chvilce váhání se mu na tváři objeví lišácký úsměv a zapíchne prstík do vedlejšího obrázku. Tak mám obavy, že i znakovou řečí by to bylo "jeden o voze, druhý o koze" :-( Srozumitelně neřekne skoro nic, i když už v cca 12 měsících několikrát v záchvatu nadšení ukázal na obrázek autobusu a prohlásil "autobu". Takže myslím, že by se dokázal domluvit slovy o lecčem, ale asi mu dostatečně rozumím i bez toho, tak nemá motivaci :-( Jinak teď pro jednoduchost většině dopravních prostředků říká bagr :-) (to "r" teda spolkne, ale je to dvouslabičné).
 Kvieťa+D. 11/05+T. 7/08 


Re: pro autorku  

(17.3.2008 10:50:49)
Nejsem tak hloupá, jak si myslíte :-). Přirozeně, že s kojenci a batolaty je nutné komunikovat neverbálně. Každá maminka nebo jiná osoba blízká dítěti to intuitivně dělá. Metoda znakování s miminky ale z tohoto intuitivního dělá zcela uvědomělé a systematicky znakovou zásobu malého dítěte rozvíjí. Jde to tak daleko, že v komunikaci s dítětem nedochází k nedorozuměním, a že Vám dítě skutečně sdělí i relativně komplikovaná sdělení. Jistě, začíná to hrou "jak jsi veliký", pokračuje to tak, že Vám dítě sdělí: "Chci housku s máslem, až to sním, dáš mi vanilkovou sušenku" a končí to tím, že tohle sdělení dítě vysloví mluvenou řečí mnohem dříve než vrstevník, který neznakoval. Pravděpodobně Vám chybí informace, protože jinak byste mě neměla za takovou trubku.
 Hryzalka, 2 myši 


Re: pro autorku  

(17.3.2008 12:43:04)
Kvieťa, je jistě správné, že na hlavní stranu přijdou různá témata a mnoho maminek zrovna tvé téma osloví, ale tohle tvrzení - (cituji): končí to tím, že tohle sdělení dítě vysloví mluvenou řečí mnohem dříve než vrstevník, který neznakoval - je poněkud přehnané. Podobná dogmata tu zazněla už vícekrát, např. pokud dítě navštěvuje baby plavání, pak dříve samostatně chodí ... nebo děti z látkových plen používají dříve nočník atp. Znakovou řeč jsem ani u jednoho dítěte nepoužívala, ale od malinka na ně hodně mluvím, vyprávíme pohádky, stále zpíváme - ať už jedeme na kole, v autě nebo je třebas houpu na houpačce. Dcera mluvila v 9. měsících tak dobře, že jí rozuměli i nestranní "posluchači" a synovi bylo rozumět po 10. měsíci věku. Jen jsem tím chtěla říct, že nemám v lásce demagogické definice...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: pro autorku  

(17.3.2008 23:43:46)
Chi, my na syna znakovali jak o život a větu "Chci housku s máslem, až to sním, dáš mi vanilkovou sušenku." můžu očekávat tak ve třetí třídě :-D

Sorry, vim, že nemůžu srovnávat dysfatika se zdravym dítětem, jen mě pobavilo jak někdo může vědět, který dítě bude mluvit dřív, když smyslem znakování je překlenout dobu, kdy dítě samo dozraje k mluvení.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: pro autorku  

(17.3.2008 23:45:14)
...překlenout tu dobu, než dítě samo dozraje k mluvení.
 Kvieťa+D. 11/05+T. 7/08 


Re: pro autorku  

(18.3.2008 14:48:18)
Děkuji za názor. Dítě s dysfázií skutečně nemůžete srovnávat s dětmi, které obtíže ve vývoji řeči nemají. Víte to sama. Znakování s miminky není náhradou odborné péče a pokud má dítě problém s řečí, je nezbytné řešit to s odborníky (logoped, surdoped, neurolog, poradce rané péče ad). Znakování s dítětem podporuje rozvoj řeči dítěte v mnoha oblastech. Velkou předností je právě tzv. multisenzorální přístup ke komunikaci (není to jenom o tom, že dítě poslouchá a vy mluvíte), ale o tom se zde rozepisovat nechci. Ano, jde o to, že znakováním dítě překlene období, než začne ovládat mluvenou řeč. A toto období se znakováním s miminky může zkrátit právě proto, že i když to možná zní nelogicky, cílené pohyby rukou a celého těla ve znacích stimulují i mluvidla dítěte.
 Lizzie 


Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 10:56:53)
ivono,

jenže toto je server pro lidi různých profesí, zájmů, vzdělání..a ne nějaká odborná konference, takže spousta žen informace prezentované v článku uvítá..ach ta ironie:-)
 Gladya, bývalá dasa, 


Re: objevení Ameriky? Jak pro koho 

(17.3.2008 11:47:21)
Já mám zcela opačný názor. Kdyby tento článek vyšel před 9 lety, určitě bych neverbální komunikaci se synem pojala daleko promyšleněji. Dodnes si pamatuji některé jeho "znaky" v období kolem roku, kdy skoro nemluvil.
Neboli tento článek je určitě užitečný. Někdo zkrátka spolkl celou modrost lidstva a my ostatní si rádi zkušenosti vyměníme. ;)
 Eva 
  • 

Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 13:34:36)
Ivono, SOUHLAS!!!!
To je zase "objev"....jo, mimochodem, takhle já si "znakuju" doma se psem:))))Takže vlastně rozumím řeči zvířat:))))
 zuzana 
  • 

Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(17.3.2008 14:13:39)
Myslim si, ze to asi nepatri k bezne peci o mimina. Vic informaci je taky tady www.babysigns.cz. Osobne se mi taky vzdy vybavi ten film s denirem, ale je kazdeho vec, jak se k tomu stavi. Jen si myslim, ze to asi neni o tom, ze to patri k bezne peci o mimina :-).
 Sidorrka 


Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(18.3.2008 11:16:14)
Musím se paní zastat - já mám dvě děti skoro dospělé a o znakování jsem nikdy u miminek neslyšela, takže článek je pro mě maximálně zajímavý(v říjnu se nám nerodí mimíš a já si to chci konečně užít a netápat, tak jako u těch dvou předchozích). Moje veliká pochvala autorce ~s~
 Betina 


Re: pro autorku "objevení Ameriky" 

(19.3.2008 8:12:55)
no docela mi mluvíte z duše, nechtěla jsem tady přispívat negativně, ale mě to celé připadá s odpuštěním praštěné :-) ve věku, kdy je toho dítko schopné, tak začně přirozeně naznačovat, co chce tj.
natahovat ruce, ukazovat, mnout si oči, atd. Taky mi připadá úplně přirozené, že mu hlavně matka rozumí. Ale taky mi připadá normálnější a pro dítě přínosnější, pokud mu matka odpovídá slovy a vysvětluje a opakuje a ne, že se začně zaplétat do jakési podivné znakové řeči. Moje děti byly obě po roce schopné částečně ukázat a částečně již říct, co chtějí (prostě šly k vypínači a ukázaly na něj, nechápu v čem by bylo prospěšnější, aby znaly jakýsi určitý znak pro rozsvícení světla). Oba- a to i syn a to prý jsou kluci pomalejší na mluvení - ve dvou letech mluvily naprosto souvisle ve větách a to nejen ve dvou a tříslovných. Samozřejmě, že nevyslovovali bezchybně, ale dalo se již nimi mluvit úplně normálně. Takže podle mě toto znakování zpomalí přirozené učení řeči, i když se to určitě potom vyrovná a není to znát. ALe pokud je to tak, tak v tom nevidím žádný smysl, no sorry to je můj názor
 Pavliina, syn 2 roky 
  • 

Pro Ivonu, co objevila Ameriku jiz za totace 

(23.3.2008 15:06:43)
Dobry den Ivono, Vase negativni reakce mi pripada hodne nesolidni vuci autorce i vuce vsem maminkam. Kazdy ma pravo na to podelit se svymi zkusenostmi, bud si clanek prectu a pomuze mi, nebo to proste necham byt, ale vyvolat kvuli tomu takovou negativni diskuzi, ze jste kdysi davno za totace delala to same (o cemz pochybuji, ze do takove hloubky), mi pripada jako popreni smyslu tohoto serveru. Predpokladam, ze nyni vas toto tema netrapi, nemate miminko ci batole, tento server navstevujete zrejme k tomu, abyste nasla rady pro vychovu svych dospivajici deti, tak Vas prosim, abyste nam bud sdelila sve zkusenosti, ktere by nam mohly pomoci, nebo se ucastnila diskuzi na temata Vam a Vasim detem aktualni. Ja osobne jsem na tomto serveru vzdy nasla radu kdykoli, kdyz jsem potrebovala pomoc pro dnes dvouleteho syna a opravdu si radeji prectu RADY nez negativni komentare. Dekuji Vam, Pavliina
 Pavlína, 2 malí kluci 
  • 

Náš Míša 

(17.3.2008 11:07:02)
Náš Míša nemluvil vůbec do svých dvou let, ale vůbec, neřekl ani máma a táta. Nicméně se uměl velice dobře neverbálně vyjádřit. Učili jsme ho "prosím, prosím" a pod., většinou si ukázal co chce (lednička- jíst, postýlka - spát). Tenkrát jsem o znakové řeči pro batolata neslyšela, ale možná by zrovna tohle u nás zabralo.
Ale přemýšlím, jestli bych na to měla dost trpělivosti.

 Carlin 


Já na to trpělivost neměla 

(17.3.2008 12:00:16)
Náš chlapeček kolem roku a čtvrt nemluvil skoro vůbec ani máma a táta nebo ham. Tak jsem koukala na net a o "miminkovstine" si něco zjišťovala. Říkala jsem si, že to bude ten typ dítěte, co začne mluvit až ve dvou letech a nám by se to znakování mohlo hodit. Ale asi jsem s tím začala moc pozdě, protože ač jsem taky vybrala nejdřív pár znaků, které by ho mohly zajímat (pít, svíčka,...) tak místo aby si postupně nějaký osvojil, velice nechápavě se na mě díval, jako, co to ta máma vyvádí, proč dělá ty divný gesta. Takže časem jsem svých pokusů zanechala. Možná, kdybych vytrvala déle, tak bychom na znakování přešli, ale bohužel nám to nevyšlo. Nicméně dokáže se vyjadřovat dobře neverbálně a dotáhne si mě kam chce a ukáže, co chce, takže moc vztekání kvůli tomu, že mu nerozumím není.
 Snowy + A 11/06 + D 4/10 


Re: Já na to trpělivost neměla 

(17.3.2008 14:59:32)
Nemyslím si, že existuje něco jako "začít moc pozdě". Jednak prckovi chvíli trvá, než pochopí smysl Tvého znažení a hlavně - některé znaky Anička začne dělat okamžitě, jak jí je ukážu, a jiné ukazuji snad stokrát a ne ne je zopakovat. Sama si prostě určí, co dělat bude a co ne.
 sally 


Re: Já na to trpělivost neměla 

(17.3.2008 16:57:56)
Já si myslím, že ne každé dítě je na to "zvědavé". Je veliký rozdíl mít komunikativní holčičku a technického chlapečka. Náš synek si gesta a znaky vymýšlel sám, byl schopen se velmi dobře domluvit - ale bylo to s ním jak s tím lordem, co začal mluvit až v pěti letech, když našel v polévce mouchu - komunikoval pouze o věcech, na kterých měl on sám zájem - že by byl ochoten něco opakovat po nás, to ani náhodou - dočkali jsme se vždycky pohrdavého pohledu nad tím, jak se ztrapňujeme (naše snahy naučit ho dělat "pápá" v době, kdy byl schopen vysvětlit, že chce s mámou a tátou jet autem na letiště atd.).
Dcera měla o komunikaci vždycky zájem, v šestnácti měsících skládala slova do krátkých vět, byla ochotná věci opakovat, učit se - prostě jí to ZAJÍMALO.

Takže i znakování záleží na dětech a myslím, že jednodušší používat znaky, které vyplývají z toho, co používá samo dítě nebo rodina, než se snažit naroubovat nějaké znaky "umělé".
 Mlada 


Moje téma 

(17.3.2008 12:17:38)
Miminkovština mě oslovila. A byla jsem ráda, když jsem na netu zjistila, že taková metoda opravdu existuje.
Původně jsem na svého syna začala znakovat trochu z legrace - asi v roce uměl jasně poděkovat, poprosit. Ale on sám si začal vytvářet další znaky - třeba z říkanek, která v MC doprovázíme pohybem.
Nebyla jsem moc důsledná, ale rozhodně nám to komunikaci ulehčovalo - a ulehčuje, můj syn totiž teprve ve věku 2,5 roku začal používat i víceslabičná slova (tedy ke slovům já, ne, jo a citoslovcům přidal vytoužené táta, máma, Jája). Dokonce se nyní snažím znakovat více, protože syn o komunikaci stojí a slov moc neumí, on se ale čím dál víc snaží používat slovní projev (bohužel ne moc úspěšně). Jsem ráda, když používá znaky a já nemusím dlouho pátrat, co to "ať,ať" zrovna znamená.
 Eva K  
  • 

Díky 

(17.3.2008 12:48:35)
Nemyslím si, že tohle je běžná komunikace s nemluvňaty, o které každý ví. I já jsem ji objevila vlastně pod tlakem okolností - dcera (dnes 5 a 1/2) se narodila neslyšící. Bylo úžasné sledovat, jak rychle si osvojuje jednotlivé znaky, a jakou má radost z toho, že si "povídáme". Cca. ve 2 a 1/2 letech dcera dostala kochleární implantát a přecházela od znaků k řeči, a dnes znakujem občas také "pro zábavu". A dvouletý syn pochytil naše znakování, aniž by ho to kdokoliv učil.
Děkuji za hezký článek, který mne moc potěšil.
 Evena, tři děti 


Přínos miminkovštiny 

(17.3.2008 14:05:50)
Hlavní přínos miminkovštiny, podle svých zkušenstí, vidím hlavně v tom, že dítě velmi brzy samo začíná "své znakové rozhovory" nejen s rodiči, ale i s ostatními lidmi kolem... Dítě nemusí čekat, až na něj někdo promluví, ale samo začne "rozhovor" o tom, co ho zajímá... Samozřejmě může začít i křičet a plakat, ale pomocí znaků se dorozumívá opravdu snadněji.
Pro autorku: je to těžké vysvětlit, ale vidět "znakující" dítě je zážitek !!! :-)
 Jíťa 
  • 

Moc děkuji za tip 

(17.3.2008 14:04:53)
Aniž bych si to uvědomovala, používáme s miminkem neverbální komunikaci takřka od jeho narození. Ovšem nějak mě nenapadlo, že by se to dalo takto rozvinout.

Prvním projevem bylo, když ve stáří několika málo dní jsem mu přiložila prst na pusu, abych zjistila, jestli má hlad. Pokud se k prstu přisál bylo to jasné a srozumitelné gesto (ovšem moje miminko patří k té menšině, co do pusy kromě jídla takřka nic nestrká). Později to začal naznačovat sám, že se při pochování přisál kdekoliv k tělu. Dnes (8 měs.) buď v náručí naznačuje sání, nebo když je sám si strká prsty nebo hračky do pusy pokud má hlad. Následovalo samozřejmě mnutí oček a později natahování ruček. Teď jsme ve fázi, kdy se učíme ukazovat na věci.

Díky článku bychom to časem (jakmile zvládneme ukazování) mohli rozšířit na první znaky.
 Snowy + A 11/06 + D 4/10 


Moje zkušenost 

(17.3.2008 14:46:35)
Já začala s malou znakovat asi před 2 měsíci (bylo jí 14m), protože začala mít podstatně větší potřebu se vyjadřovat a mluvit se jí zatím nechtělo, tehdy neřekla jedno jediné slovo.
Nesouhlasím s tím, že znakující děti by měly mluvit dříve nebo lépe, tohle je myslím čistě individuální, ale k rozvoji to jistě pomáhá. Taky na malou neustále mluvím, stále jí zpívám, je hodně mezi lidmi, jak s rodinou, tak v MC, ale teprve nedávno začala říkat ham, brm a bába. Věřím tomu, že v tomhle má každé dítě svoji rychlost vývoje.
Naším prvním znakem bylo "jíst". Dnes už říká ham a tento znak téměř opustila. Myslím, že spousta znaků je přirozených a člověk to nebere jako znakování, na druhou stranu by ale alespoň mě spousta znaků vůbec nenapadla, kdybych se o to nezačala zajímat. Vy, kdo jste tak proti tomu, jak vám prcek sdělí, že chce "mlíčko", jak vám řekne, že venku "slyší letadlo a vrtulník", že právě projel "vlak", že na krabici od hraček je "medvídek, slon a kytička", jak budete vědět, že si chce malovat ("psát";)? Teď si Anička sama prohlíží svou nejoblíbenější knížku, ukazuje si na obrázky a "komentuje" je - myší "miminko" v kočárku má "dudu", ježeček "papá", "zajíček spinká" a kouká na něj sova ("ptáček";), krteček se zajíčkem "utíkají" přes potok, kde jsou "rybičky" a přitom na ně kouká "čáp". Když jsem ji to viděla dělat poprvé, začala jsem věřit tomu, že ač jsme začaly znakovat pozdě, stále to má smysl. Tohle jsou podle mě věci, které dítě samo nezačne dělat a myslím, že většina neznakujících rodičů tolik znaků přirozeně nepoužívá. Jasně že "prosím", "vem", "tam", "velký" a podobně děláme všichni, ale proč toho nedělat víc a nenaučit to své dítě? Opravdu to stojí za tu radost v jeho očích, když vám může sdělit večer cestou domů, že támhle svítí "měsíček", kolem něj zrovna "letí letadlo" a teď se nám do domě rozsvítilo "světlo".
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Někdo intuici má, někdo ne.... 

(17.3.2008 15:43:29)
Myslím si, že každá takováto věc rozvíjí mozkovou činnost a to je podle mne vždycky dobře.
Já jsem v roce 1988, kdy se mi narodila první dcera, o miminkovštině nic nevěděla, stejně tak jsem nic neveděla o rozvoji mluvené řeči a sluchu u miminek. Ale měla jsem to štěstí, že jsem leccos intuitivně "věděla".
Takže pro plno věcí jsme měli gesta a dcera je uměla použít. A také jsem třeba opakovala zvuky, které ona vydávala - napodobila tón, intonaci, modulaci a k tomu přidávala slova. (Jako třeba ona mně viděla s miskou v ruce a broukla Hmm-m. A já na ni stejtýmm způsobem Hmm-m , budeme papat, viď? Bude HAM.)
Dcera mluvila velice brzy (slova typu máma, táta, baf, ham a pod. okolo 8. měsíce). A nedávno jsem četla, že právě tímto způsobem se rozvíjí u malých dětí verbální řeč.
Kdybych tenkrát věděla o možnosti gestikulovat, tak jsme se "domlouvali" třeba ještě dříve....
Proto si myslím, že tento článek je dobrý, že poradí mnoha maminkám, jak na komunikaci s "nemluvňaty" a těm, které to dělají intuitivně potvrdí, že jsou na dobré cestě. Děkuji za něho....
Simča
 čiřikaví a Jakub 9.10.06 


znakování - jde to i později 

(17.3.2008 17:41:08)
u nás se se znakováním začalo pozdě - až v 16.měsících, protože jsem se o tom dřív nedozvěděla. Syn začal jako první také znakovat slovo světlo a za týden zvládl asi 4 znaky. Nejdřív jen ukazoval - hodiny, světlo, jablko ale ten zlom nastal, když přišel z procházky a hned ve dveřích začal znakovat banán :) měla jsem z toho obrovskou radost, že se umíme domluvit i jinak než jen ukazováním a domýšlením se co vlastně chce... Znakujeme asi 6 týdnů a myslím, že to ještě bohatě využijem, mám pocit, že to i u něj rozvinulo zájem o řeč, předtím nemluvil a teď se začal snažit ale to už nikdy nezjistíme.
Díky za článek, je super :)
 Ivona 
  • 

diskuse 

(18.3.2008 8:26:14)
Jsem moc ráda, že můj příspěvek objevení Ameriky vyvolal takovou diskusy. Je mi už více let, syna jsem měla za totáče. Mám také více zkušeností i vzhledem k věku. pořád zastávám názor, že každé dítě má svoji posunkovou řeč, které rozumí jen jeho matkaa blízké okolí. Děti se nevyvíjejí podle tabulek, jak nás chtějí ujistit psychologové a učitelé. Každy člověk je individualita a hlavně v útlém věku je bezprostřednost jejich hlavní zbraní. Můj syn téměř do 3let nemluvil, za to byl velice manuelně zručný. Jeho jemná motorika a koordinace vždy byla na vyšší urovni než bylo zvykem u stejně starých dětí. Nemyslím si, že byl geniální, ale je potřeba ke každému dítěti zvilit individuální přístup a věnovat se mu. Pokud rodiče nemají s dětmi trpělivost tak jim žádná komunikace ať neverbální i verbální nepomůže. Toto jsou moje zkušenosti nejen jako matky, ale také mnohaleté pracovní zkušenosti s dětmi všech věkových kategorií. Psát své povolání nebudu není důležité.
Pravda ale je, že se synem máme moc hezký vztah. Je dospělý a studuje vysokou školu.
Občas zabrousím na tyto internetové stránky a zdá se mi, že spouta lidí opravdu objevuje Ameriku. Možná by stačilo lépe komunikovat se svými nejbližšími a potřebné informace by se všem dostaly hned. Jak tak pozoruji dnes spolu nekomunikuje nikdo, pouze přes internet.
 Róza 
  • 

Re: diskuse 

(18.3.2008 8:46:32)
A v čem je komunikace přes internet horší než jiná? Pro nás je to v dnešní době jen další způsob, jak si vyměnit zkušenosti. Nevím, jak jste přišla na to, že jinak nekomunikujeme.
Fakt nesnáším fráze typu: Dnes jsou děti zlobivější, V dnešní době nikdo nekomunikuje jinak než přes internet a podobné blbosti.
Pro mě je tento článek minimálně o uvedení teoretických informací do praxe.
 Eva K 
  • 

Re: diskuse 

(18.3.2008 10:06:32)
No dobrá, vy už jste svoji Ameriku objevila - ale my ostatní v tom stále pokračujem.
Není vám trochu líto, že už všechno víte? :-)) Ono je to s tou Amerikou sporné, i Kolumbus si nejprve myslel, že je to Indie.
 Ajtakrajta 
  • 

Re: diskuse 

(19.3.2008 14:53:35)
No jo, no :o)
Moje maminka vychovala tři děti, taky za totáče, pokud na tom tedy tolik záleží. Neznakovala na nás, a taky máme dobré vztahy, nějaké ty vysoké školy atd.
Přesto jí tento článek přišel zajímavý. A mně taky. Jako námět je to skvělé, autorce děkuji.

O tabulkách tu pokud vím nikdo nijak intenzivně nepsal.
A to, že matka a blízcí lidé rozumí přirozeně a intuitivně různým projevům dítěte, to tady nikdo nezpochybnil. Ale prostě to evidentně jde i líp. Autorka nepsala, že to hned mají začít dělat všichni rodiče, že kdo neznakuje, tak bude mít retardované dítě... Prostě kdo má zájem, může toto zařadit do svého repertoáru.

 Jarka M. 
  • 

Re: diskuse 

(21.3.2008 12:23:23)
To by byla krása a kultivace ducha, kdyby byla většina příspěvků do internetových diskusí tak chytrých, výstižných a tak nějak sympatických, jako je ten Váš, Ajtakrajto. Díky.
 Cindy (XI/06 + IX/10) 


Gestikulace 

(18.3.2008 20:59:54)
Článek je moc hezky psaný a určitě mnoha maminkám může napomoci v komunikaci s "nemluvňaty". Pravda je, že každá maminka většinou intuitivně určitá gesta používá a využívá. U nás jsme gestikulovali méně, i proto, že dcerka začala mluvit velmi brzy (1. jednoslabičná slůvka již kolem 7. měsíce) a i nyní v téměř 16 měsících se každý den naučí mnoho nových slov a používá i krátké věty. Sama koukám, jak jí to jde. Nicméně plánujeme ještě 1 mimi a tam by se dala miminkovština určitě dobře využít.
Jinak si, paní Terezo, nic nedělejte z některých negativních reakcí. Také jsem tu byla jednou napadena, že chci být trapně IN, když chodím s dcerkou plavat a cvičit. Hned mi bylo předhozeno, že dobré účinky plavání či cvičení s batolaty nebyly prokázány a že tam vlastně chodím jen z vlastní sobeckosti :-)
 Kvieťa+D. 11/05+T. 7/08 


Re: Gestikulace 

(18.3.2008 22:51:06)
Díky moc Cindule :-), nic si z toho nedělám. Mým cílem bylo, aby si ten příspěvek našli ti, kterým může být užitečný. A jak se tak pročítám komentáři, moc mě těší, že hodně čtenářů pochopilo, o co mi zveřejněním článku šlo - o sdílení zkušeností při výchově malého dítěte. Ti, kteří chtějí, se něco dozvědí. A já jsem ráda, že Rodina dává příležitost, jak se s ostatními o vlastní zkušenosti podělit. Sama se na těchto webovkách dozvídám mnoho informací.
 Jananika 


rychlejší rozvoj řeči? 

(19.3.2008 14:07:29)
Článek se mi líbil, protože také se synem znakujeme, ale oproti autorce článku to u nás vyplynulo zcela intuitivně. Pomocí znakování se se synem domluvíme již opravdu od ranného dětství,a dokonce se tak domluví i s cízimi (pokud jsou ale nastaveni na pochopení malého dítěte). Ale bohužel zrovna v jeho případě nenapomáhá nonverbální komunikace rozvoji verbální řeči. Už máme skoro 2,5roku. Odborníci tvrdí, že se zatím znepokojovat nemusíme.Tak bych jen ráda upozornila před přehnaným očekáváním, které by mohli mít po přečetění článku maminky, tatínci atd.Cílem by mělo být domluvit se s dítětem, ale neočekávat jako samozřejmý následek urychlení rozvoje mluvidel.
 Kača a 3 


taky chci poděkovat 

(28.3.2008 10:50:19)
Až dosud mě nenapadlo, že znakování s miminky se dá rozvinout do takových detailů. Se svým druhým synem jsem znakovala do jeho tří let(do té doby používal jen dvě srozumitelná slova - táta a tam), ale ačkoliv jsme se dorozumívali celkem bez problémů, tak po přečtení vašich www vidím jak chudý jsme měli náš znakový slovník. Teď mám devítiměsíční holčičku se kterou určitě budeme znakovat taky a tak jsem ráda, že je kde se inspirovat.
A z těch rýpavých příspěvků si nic nedělejte. Kdo chce psa bít, hůl si najde ať se jedná o cokoli.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.