| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku "Pomoc, já ty lidi neznám !"

Jako stromPodle času
 Celkem 24 názorů.
 Veru+2 


To znám 

(22.1.2008 9:37:16)
velice dobře.Začalo to kolem sedmého měsíce a trvá to doteď.I dveře na záchod musím mít otevřené,aby mohl ke mě přilézt po čtyřech.A ani tatínek nepomáhá,když má velký strach,tak chce jedině maminku:-))
Odpovědět
 1.3Magráta13 


A co velké děti 

(22.1.2008 10:00:04)
A jak překonat strach nebo stud u větších dětí?
Neteř, téměř 5letá, je doma jako drak. Hovorná, hravá.
Jakmile přijdeme k nim nebo ona k nám, nepozdraví, neusměje se, když jí obejmeme, toporně stojí. Nemluví.
Jakmile je s námi sama (bez rodičů), např. na prázninách nebo když jí hlídáme o víkendu, je "normální", chová se jako doma, mluví s námi, pozdraví, poprosí, bere nás za ruku.
Jak tohle vysvětlit? A jak se k tomu postavit?

To, že se stydí celkem chápu. Ovšem odmítám jí cokoli dát bez toho, aniž poprosí. Velmo dobře to ví, takže zatímco na mámu stačí "Chci pít" u nás požívá větu "Teto, chci napít, prosím".

Jak se správně chovat k takové holčičce, kdy si nejsem jistá, že se vždycky jedná o stud.
Odpovědět
 Deja 


Re: A co velké děti 

(22.1.2008 11:45:49)
To moje neteř 2,5 roku takhle reaguje pouze na chlapy (výjimkou jsou jen táta a děda). S mojí sestrou (vidí ji tak jednou za půl roku) nemá po chvilce žádný problém. Ale můj muž (kontakt cca měsíčně) a stejně tak i jiní muži (můj táta, druhý švagr) u ní vyvolávají pláč a útěk k mámě, popř. ke mně. Existuje nějaký způsob, jak ji přesvědčit že strejda je "fajn"? Jiné děti s ním problém nemají (myslím tím, že není žádný bubák ~k~)
Odpovědět
 Petra + 3 


Re: A co velké děti 

(27.1.2008 23:10:32)
To taky znám - dcera (20 měsíců) se taky bojí mužů (kromě taťky). A čím starší, tím hůř.... To nejenom že odmítne se "kamarádit", ale při přiblížení dostává záchvat pláče a křičí. Přičítám to ale tomu, že nemá ani jednoho dědečka. A jinak se vídá jen občas se dvěma strýci (které teď už ale tak nějak zvládá, i když potřebuje vždycky nějakou tu chvíli, než se v jejich přítomnosti otrká), takže ten kontakt s jinými muži, než je tatínek, je docela malý.
Odpovědět
 Babsi+2 


Pamatovák 

(22.1.2008 13:31:14)
A strašně dlouho si pamatují. Náš strejda je takový uřvaný typ člověka. S malou se viděl poprvé asi v 9.m a hned na ni vyjel, jako že jsou velci kamarádi, vytrhnul mi ji z náruče a řval (podle mě řve furt).
Teď jsou jí 4 a i když na ni začne mluvit potichu/normálně, stejně z něj má strach, nehraje si s ním.
Pro mě je to velké ponaučení - cizí dítě pozdravím a čekám až přijde samo.
Odpovědět
 oslavice 


Pamatovák 

(22.1.2008 14:04:43)
Naší Adriance je 5 a půl měsíce. Oba dva strýcové (můj a manželův bratr) na ní pártkrát udělali nějaké hlasitější zvuky a trhavější pohyby. Od té doby je jen uvidí a už začíná natahovat. Snažili jsme se jim vysvětlit, ať to na ni nedělají, ale nedali si říct a teď to mají. Prý je malá, aby si pamatovala!!! Sami se ale přesvědčili, že si pamatuje až moc dobře. K ostatním se chová zatím vychechtaně :-)))
Odpovědět
 Dita, dcera 4,5let 
  • 

strach z "cizích" lidí 

(22.1.2008 14:12:10)
Moje dcera (skoro 5 let) se také bojí všech cizích lidí (včetně dětí). Cizí je pro ní každý kromě rodičů, prarodičů a bratrance. Doma je upovídaná, živá, umí si krásně hrát. Když jdeme na hřiště a k dceři přijde cizí dítě, můžeme to odpískat a jít domů :-( Chodí do školky, ale s tím svým strachem tam každý den doslova protrpí... K článku bych jen dodala, že já jsem společenská a s dcerou jsem odmalička chodila mezi lidi a na dětské akce. Teď už se tomu ale také spíš vyhýbám, chodím do práce a zbytek času chci s dcerou strávit tak, aby to bylo příjemné i jí...

Jestli má někdo nějakou zkušenost nebo "recept", jak dítě naučit nebát se lidí (hlavně dětí), budu vděčná... Nevzpomínám si, že by se dcera někdy bála někdy něčeho jiného, než lidí ...
Odpovědět
 Zuzka a Anežka 06/05 
  • 

Re: strach z "cizích" lidí 

(23.1.2008 14:52:08)
Máme stejný problém. U naší dcery se střídala období, kdy ji někdo mohl chvilku pohlídat s obdobími, kdy brečela, když se někdo přiblížil a rozkoukávala se hodně dlouho. Ale vlastně až v posledních měsících je chvilkové hlídání mými rodiči v klidu - ale stále ji nemůže uspat nikdo jiný než já nebo manžel. Ale v mateřských centrech, koutcích apod., kam od podzimu chodíme se "bojí" jiných dětí, hlavně těch stejně starých či starších. Např. je na klouzačce - někdo chce lézt za ní a ona prchá apod. Takže mám strach hlavně z případného nástupu do školky ... Všichni mi říkají, že se to poddá, že si jí bude ve školce líbit apod., ale já to vidím bohužel jinak.
Odpovědět
 Iva,tři dcery 
  • 

Re: strach z "cizích" lidí 

(26.1.2008 21:54:23)
Dito,buďte v klidu,moje prostřední se bála úplně všeho.Lidí,nového jídla,nového oblečení,hraček....Tmy i světla.Skoro do 11let jsem s ní musela chodit na záchod i doma.Prostě hrozný.Jak zvládala sama školku,potom školu a kroužky,to raději ani nebudu popisovat.Třeba na klavíru jsem s ní musela sedět a poslouchat každou hodinu,jinak tam nešla.Dnes,brzo jí bude 15,jsem jí vysvětlovala,že na hasičský ples jí samotnou opravdu ještě letos nepustím a na diskotéku,nebo na nějakou večerní akci taky ne.No a je zas problém,protože nechápe,proč ne.Ona je už přeci velká a samostatná,tak co...Z extrému do extrému.Starší(18) a mladší(5) jsou tak nějak normální,teda jako se strachem...Iva
Odpovědět
 tadeas 


Re: strach z "cizích" lidí 

(25.3.2008 21:09:06)
Dito, mám stejný problém. Mám syna 5,5. Je to prostě samotář. Bojí se kolektivu, dětí cizích lidí. Ve školce je to pro něj utrpení, nějaké karnevaly a akce jakbysmet.Chodíme k psychologům, zkoušíme kdeco. Nějaké minimální pokroky jsou, ale nic extra. Prostě má takovou povahu a nedá se s tím nic dělat. Pokud máte zájem můžeme si o tom napsat více na meil. Ditavichova@seznam.cz
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: strach z "cizích" lidí 

(25.3.2008 21:36:55)
Mně se líbí, že píšeš, že je to povaha. Já mám pocit, že je nárok na to být takový. Pak ovšem nechápu, proč ho vlečeš léčbou.
Mám pocit, že moje nejmladší je také samotářská, rp. roste mezi dospělými a děti jí připadají zvláštní.
Hodlám ji v tom podporovat:)
Chtěla jsem zjednodušeně říct, že nedopustím, aby měla pocit, že je něco horšího, pokud se nepřetrhne, když vidí bandu vrstevníků. Věřím, že všechno má svůj čas a při jejím zařazování do kolektivů budu volit pečlivě a velmi se posnažím, aby její sebevědomí nebylo ohroženo.
Odpovědět
 Ostružina 


Opačný problém 

(22.1.2008 19:51:51)
Moje 4 letá dcera je zase až příliš společenská. Nebojí se nikoho. Kdekoli (na ulici, v autobusu) s kýmkoli se dá do řeči, chytne za ruku, vleze na klín (když chce v autobusu líp vidět z okna). Pokud ji někdo (úplně cizí) pozve k sobě domů tak ji musím s protesty odtáhnout, jinak by šla. Když ji k sobě nepozve, tak dokonce někdy sama škemrá, že chce jít na návštěvu. Snažím se jí vysvětlit, že nemůže každému věřit, i když vypadá mile, a taky, že se to nemusí každému líbit, ale zatím bez valného účinku. Poradí mi někdo co mám dělat, aby se začala aspoň trochu bát?
PS: pokud je zde ještě jeden podobný příspěvek, tak se omlouvám, ale mám pocit, že se to na první pokus nevložilo.
Odpovědět
 Žabi 


Re: Opačný problém 

(23.1.2008 8:22:50)
To já taky znám. Mám syna, kterému je pět a půl a taky s každým hned kamarádí. Přijde k cizímu člověku a začne se ho hnde vyptávat kde bydlí a podobně a hned mu dává ruku. Taky nevím, jak ho to odnaučit.
Odpovědět
 Mili+2 


Re: Opačný problém 

(23.1.2008 10:47:09)
Taky.Tuhle jsem si povidala v obchode s kamoskou,a dcera(2 roky)vysla ven.Auta tam nejezdi,a tak jsem ji nechala,koukala do vylohy.Sel tam starsi pan,a podal ji ruku.Schvalne jsem sledovala kam az pujde,ale ani po 10i metrech ji nenapadlo otocit se.Nastesti je jeste mala takze beze mne nikam nechodi.....
Odpovědět
 petra 
  • 

Re: Opačný problém 

(24.1.2008 10:03:16)
já to mám taky tak. Dcerka nikdy s odloučením problém neměla, spíš naopak. V roce a půl mně zdrhla na letišti a nějak (sama nevím jak) si povídla s anglickým chlapečkem.
Při nástupu do letadla já musela ukázat palubní vstupenku, tudíž jsem dítko pustila, slečna dsama vběhla dfo tubusu a já za chvíli slyším letušku, jak volá, čí je to dítě. A já uhnaná, rozrážím lidi v tubusu a volám moje. Letuška na mě kouká a říká - oítá ráda, žejo...A já na to nevím, poletí poprvé v životě...
Cizí lidi, cizí děti, všechno je jí jedno, spíš to vyhledává. Přitom já jsem introvert, takže mně to vyloženě nedělá dobře a nemohu ji odnaučit, že nesmí sama s cizíma lidma.
Kdyby někdo měl radu, budu vděčná.
Odpovědět
 petra 
  • 

Re: Opačný problém 

(24.1.2008 10:04:01)
já to mám taky tak. Dcerka nikdy s odloučením problém neměla, spíš naopak. V roce a půl mně zdrhla na letišti a nějak (sama nevím jak) si povídla s anglickým chlapečkem.
Při nástupu do letadla já musela ukázat palubní vstupenku, tudíž jsem dítko pustila, slečna dsama vběhla dfo tubusu a já za chvíli slyším letušku, jak volá, čí je to dítě. A já uhnaná, rozrážím lidi v tubusu a volám moje. Letuška na mě kouká a říká - oítá ráda, žejo...A já na to nevím, poletí poprvé v životě...
Cizí lidi, cizí děti, všechno je jí jedno, spíš to vyhledává. Přitom já jsem introvert, takže mně to vyloženě nedělá dobře a nemohu ji odnaučit, že nesmí sama s cizíma lidma.
Kdyby někdo měl radu, budu vděčná.
Odpovědět
 LU,2děti 
  • 

Kukuk 

(23.1.2008 13:56:10)
Zmiňovaná hra na schovávání a bafání byla u nás taky oblíbená. Ale před necelým rokem si dcera začala hrát tak, že chce zavřít do komory a zhasnout. A otevřít chce, až když zavolá. Je mi to docela nepříjemné, ale když za ní nezavřu dveře, tak je sama zabouchne:-)
Ale jako malá se chlapů taky hodně bála. Jednou se náhodou dotkla mého švagra a to byl jekot. Ale když se jí nevšímali, tak se za hodinku rozkoukala a byla skoro normální. Teď jí je 2,5 a je docela společenská.
Odpovědět
 Radka,Lucka 3,5r. 
  • 

Dcerka je stydlivá pořád 

(24.1.2008 20:45:47)
Lucka má 3,5r a na cizí lidi reaguje velmi opatrně.Paní učitelka ve školce říká,že s ní nemluví vůbec,paní doktorka to samé.Nikde neděkuje,nezdraví,přesto že ví,že to má dělat.Někdy je mi fakt trapně.Zůstane stát,mlčí ,chytne mě za ruku a neodpovídá.Jdeme ze školky domů a pusu nezavře.Jinak je hodná,miluje knížky,ráda chodí cvičit,do mateř. centra se vyloženě těší.Pořád si říkám,že ji to jednou přejde.
Odpovědět
 Lara 
  • 

Re: Dcerka je stydlivá pořád 

(25.1.2008 21:24:14)
Lucka bude mít dva roky a začíná se to lepšit. Jediné co z mých zkušeností funguje je trpělivost a nechat to na dítěti. Hodně fungovalo, když si dotyčná osoba Lucky chvíli nevšímala, povídala si jen s námi, pak se pomalu připojila ke společné hře. Nebo jsme se setkali venku na procházce a pak teprve šli domů.
Teď ji upozorňujeme hodně dopředu, že např. přijede babička. Naštěstí se je už pamatuje, takže si zvyká rychleji, jen babičky na ni nemůžou hned sahat. Ale myslím, že taky funguje jistá "uara", některé lidi prostě nebere, i když se vídají několikrát týdně.
Přetrvává problém s usínáním. Nechce to dělat s někým jiným než se mnou. Taky ukonejšit např. pri pádu či setkání s cizí osobou snese pouze ode mě. Snad to taky odezní. L.
Odpovědět
 Jananika 


Re: Dcerka je stydlivá pořád 

(29.1.2008 14:16:25)
Syn (něco málo přes dva roky) začal ve třech měsících reagovat strachem ani ne před cizími lidmi, ale před neznámými zvuky a velmi silnými zvuky(vrtačka, sekačka...). Stačilo, aby jeho malá kamarádka trošku víc zapištěla a rozbrečel se tak, že se někdy uklidnil až venku. Ani ne za rok už se z podobných zvuků těšil a sám je doteď moc rád sám vydává:-)Strach z cicích lidí, se taky objevil, ale stačilo, když jsem je poprosila, aby si Matějka vůbec nevšímali (ani verbální ani oční kontakt)a za chvíli už je přijal a chtěl si s nimi hrát a tak.Mamínek taky trošku je (např. foukání bolístek), ale je zvyklý být i sám s tátou a někdy mě i odhání:-)S usínáním - s manželem se střídáme, ale když se kvůli něčemu stane, že častěji uspávám já, tak Matěj taky vyžaduje mámino uspávání, ale stačí aby tatínek začal vykládat něco moc zajímavého (třeba o benzince, myčce nebo výtahu a tak) a syn na mě okamžitě zapomene. Tak vám přeju,ať se vám podaří v uspávání s manželem střídat. Někdy je to opravdu velká úleva:-)
Odpovědět
 Lara 
  • 

Re: Dcerka je stydlivá pořád 

(29.1.2008 15:07:23)
Strach se zvuků může být z prenatálního života, upozorňovali nás na to na cvičení pro těhotné. Dříve "budili" dítě kvůli monitoru nějakým zatroubením. Ale těžko říci.
Usínání je fakt vyčerpávající, "třešnička na dortu". Zřejmě si brzo vyrazím někam na vínečko a nechám je osudu:-). L.
Odpovědět
 mellie 


Tatínci jsou taky fajn 

(26.1.2008 10:39:23)
U naší holčičky jsme se s manželem od jejího půl roku střídali - 4 dny byla hlavně se mnou a 3 dny zase hlavně s ním. Strach osmého měsíce jsme zaregistrovali, ale do skupiny "moji nejbližší" jsme patřili s manželem oba, nejenom já. Rozhodně Barunka neměla nějaké trauma, když měla s tátou strávit celý den. Myslím, že se v tomhle role maminky někdy trochu přeceňuje. Spíš myslím, že je důležité, aby s tím daným člověkem bylo dítě hodně a ten člověk ho dokázal dostatečně zabavit.
Odpovědět
 Beebie+Honzík 09/07+Luci 06/10 


Re: Tatínci jsou taky fajn 

(26.1.2008 21:55:28)
Hmmmmmmmm, tak u nás začalo rozlišování "vlastní" a "cizí" už ve čtyřech měsících... do té doby si mohl malého chovat kdokoliv, mohli jsme chodit na návštěvy atd...teď mi vadí ty hlášky typu že je rozmazlený závislák...alespoň vím, že je to normální a ten strach je opravdu reálný (taky je to jekot jako když ho na nože berou a pokud ho dám někomu pochovat tak se propíná, je úplně v křeči, jakmile ho vezmu do ruky je vpohodě), teď už vím, že ho nemám nikomu proti jeho vůli dávat, že se to tím teď stejně nezlepší, spíš naopak...tak snad časem:-)
Odpovědět
 DENISA 
  • 

Zrovna to mame 

(3.2.2008 18:09:24)
Moc dekuju za poucny clanek. Syn ma presne 9 mesicu a ze dne na den ho to chytlo. Travili jsme cele vanoce u babicky a ona s nim byla porad, zatimco ja mela moc prace a byla jsem s nim minimalne. Jen co jsme se vratili domu, tak vyse popisovany stav nastal. Pricitala jsem to tomu, ze ho babicka rozmazlila, ale ted vidim, ze to tak neni.
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.