Venice+3 |
|
(11.1.2008 15:14:20) Jsem angličtinářka na MD a docházím do školky mé starší dcery učit angličtinku. Lekce jsou jen pro předškoláčky a to jednou týdně cca 30minut. (Zájem rodičů i dětí je tak o 2-3lekce týdně, ale program MŠ obsahuje plavání, logopedii... prostě není nafukovací.) Do skupinky si neberu více jak 7 dětí. Naším cílem není aby se děti naučily hromadu slovíček, nedej Bože, frází. Děti se s jazykem seznámí prostřednictvím říkanek, písniček, příběhů. Nezapamatují si všechna slůvka, ale budou jim povědomá. Uslyší-li je znovu, budou vědět, že jsou z písničky o zvířátkách a to "už přece znají". Stejně tak v první třídě se jazyka nebudou bát - "angličtinu měli přece už ve školce, no ne?" Věřte mi, předchozí ročníky nám to potvrdily. Letošní předškoláčci už znají barvy, některá zvířata, části oblečení, číslice... Určitě je neučím mrskat číselné řady :-) Namátkou spočítají kolik je u stolu židliček, kolik kluků je dnes v kroužku, uši na maňáskovi... Umí se pozdravit, rozloučit, poděkovat. Mají z toho radost a doma zkoušejí rodiče :-))
Používám také sadu Cookie and friends (někdo to tu zmiňoval). Sadu si zakoupila MŠ a já ji mám k dispozici. Lekce si rodiče platí v hotovosti.
Nemáte takovou školku? Nevadí. Rozlišujte s dětmi doma pastelky, počítejte lžičky, rozeznávejte jablko od banánu. Není nic jednoduššího!
|
Venice+3 |
|
(11.1.2008 15:27:51) Zapomněla jsem na důležitou věc. V ŽÁDNEM PŘÍPADĚ NEUČTE VYSLOVOVAT CIZÍ SLOVA DÍTĚ S LOGOPEDICKÝM PROBLĚMEM! S logopedkou v MŠ jsme domluveny, že tyto děti nebudou slova hlasitě opakovat s ostatními. Volím jiný způsob jak zjistit zda si to zapamatovali. Myslete na to ať dítěti neuškodíte.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(11.1.2008 16:44:18) Tomu nerozumim - jsou lidi, kteří mají vadu řeči na celý život a mluví několika jazyky. Nechtěla bys specifikovat kdy konkrétně a proč?
|
Tvoje horší já |
|
(11.1.2008 17:43:19) Když jsem studovala anglistiku, mělo výslovnostní vadu hned několik spolužáků, je zajímavé, že v angličtině někteří z nich žádnou vadu neměli.
|
|
Evas2 |
|
(14.1.2008 16:13:46) No,například proto, že velmi častou vadou výslovností je mezizubní(popř. přízubní) c-s-z..tedy s jazýčkem mezi zoubky, známé "šlapání" si na jazyk. Je potřeba tento návyk nechat vyhasnout, ale v angličtině se právě takto vyslovuje např. think. Je pak pro děti těžké nemít z toho v hlavě guláš.
|
Líza |
|
(14.1.2008 17:30:18) Evas, a jak je tedy možné, že rodilí mluvčí se naučili jak "the", tak ""? Zase jenom jedno logopedické usnadnění života - tedy ne dítěti, ale logopedce, prostě jednu hlásku škrtnem, místo abychom ji nechali existovat a přidali k ní další, kterou dítě dosud neumí. To stejné mě rozčilovalo, když logopedka mé dceři nadávala za srbské ć a nutila ji úplně ho přestat říkat, nebylo moci, která by jí vysvětlila, že ta hláska je v pořádku, jen je třeba naučit i č a pomoci s rozlišováním, kde ho má používat.
|
Evas2 |
|
(14.1.2008 20:25:52) To ale není problém rodilých mluvčích, to je problém dětí s logopedickým problémem. Dítě se může naučit správnou výslovnost v angličtině, ale bude mít problém odstranit špatnou výslovnost v rodném jazyce. Je obtížné přinutit mozek, aby nechal vyhasnout špatně tvořenou hlásku (tím, že ji postupně přestane používat a nahradí ji správnou variantou), když ji musí používat v jiné situaci. To je právě příklad zmiňovaného "th", jehož výslovnost se blíží v češtině nesprávnému mezizubnímu "" nebo "z". Další věc je, pokud dítě patlá hlásky, které jsou i v angl. stejné. Pak se i nová anglická slovíčka učí s nesprávnou hláskou a její fixace se prohlubuje..o to je pak obtížnější vadnou výslovnost napravit. Proto si myslím, že je lepší, aby si dítě nejprve zafixovalo správnou výslovnost v jazyce, kterým komunikuje se svým okolím ( a je pro ně socíálně důležitější), a pak se teprve učilo výslovnost dalšího jazyka. Pokud dítě neumí pouze "ř", tam pak není žádný problém. U bilingvních dětí je to zase o něčem jiném, tam mozek funguje zase trochu jinak. Samozřejmě logopedka nemůže nikomu nadávat. Od toho tam je, aby, jak píšeš, naučila dítě (v podstatě novou)hlásku správně vyslovovat a používat
|
Líza |
|
(15.1.2008 5:22:38) Evas, no právě, já tvrdím, že není žádný důvod nechat "the" vyhasnout, a pak ve třetí třídě se snažit mermomocí naučit dítě, aby ho neříkalo jako d nebo dz. NENÍ. Pokud se to dítě učí anglicky, tak je to ideální situace k tomu, říci mu, ano, tohle písmenko říkají angličani, třeba v tomhle slově, ale když říkáš třeba sluníčko, tak to s musí znít jinak, pojď se ho naučit. Stejně jako není žádný důvod nechat mojí dceři "vyhasnout" ć a ve chvíli, kdy ho přestane být schopná říkat, najednou říct - jo a když mluvíš s babičkou, tak to musíš říkat takhle. Je to prostě jenom zjednodušení pro toho logopeda, který není zvyklý pracovat v terénu více jazyků nebo v terénu něčeho navíc než jen češtiny.
|
Evas2 |
|
(15.1.2008 14:16:20) To ale nejsou výmysly logopedek, to jsou principy na kterých funguje v logopedii náprava hlásek, a ty zase vychází ze zákonitostí, jimiž se řídí mozek. Někdy není prostě dobré chtít všechno najednou a hned. Nejspíš to není nemožné, ale je to pro dítě rozhodně mnohem náročnější a nápravu to prostě komplikuje. Proč tedy nenechat dítě, aby nejprve zvukově zvládlo svůj vlastní jazyk a až v něm bude mít jistotu, začalo pracovat na jiném. Ostatně nemělo by to trvat déle, než do nástupu školní docházky ( v některých případech je náprava otázkou jen několika týdnů). U tebe je navíc situace jiná v tom smyslu, že dítě aktivně používá jazyky oba. Logopedka by měla vyvodit českou hlásku a učit ji zapojovat do českých slov, rozhodně by něměla říct tohle č neříkej , říkej to takhle, to je prostě hloupost a žádný dobrý logoped takhle nepracuje. Na druhou stranu se asi nebudeš moci divit, pokud tvoje dítě začne po určitou dobu (záleží na věku a vyzrálosti nervového systému) používat českou variantu hlásky i v tom druhém jazyce.
|
Líza |
|
(15.1.2008 14:21:00) Evo, já jsem špatnou logopedku zažila a je mi jasné, že její striktní přístup byl špatný i v kontextu logopedického mainstreamu. Na druhou stranu asi nezbude než si zvyknout, že je čím dál více dětí, které mluví více než jedním jazykem, a tak se nelze spoléhat jen na české hlásky. A že v principu, je-li anglické dítě schopno rozlišit mezi the a s a anglický logoped ho to je schopen naučit, mělo by toho být schopno i české dítě. Zda v případě, kdy má dvakrát týdně ve školce půl hodiny říkání zvířátek, ta námaha za to vůbec stojí, to je jiná. Ale princip - ten napadám. Není důvod, proč by se to dítě nemohlo učit obojí. Jinak k naší bývalé logopedce - když poté, co dcera potřetí během konzultace místo č řekla ć, vzala bez varování špátli s drátkama a strčila jí to do pusy a u toho jí rozzlobeně říkala, že když to nejde normálně, musí to teda jít takhle, a že mluví úplně špatně, rozhodla jsem se, že jsme tam byli naposledy. Dcera mluví už úplně dobře, jen bohužel právě to ć patrně vyhaslo díky malé stimulaci přirozeným prostředím.
|
Cow :-) |
|
(15.1.2008 14:27:46) Lassie, to neber vážně...Jde o osbní invektiv. Terinek asi neunese, že jsem to todáhla dál, než prodavačka z Lidlu.
Kudlo, opravdu jsem neměla čas zkoumat, jestli byl kluk opilý nebo co to mělo znamenat.
|
|
Evas2 |
|
(18.1.2008 21:05:23) Lízo, předpokládám, že ani anglický logoped by neprováděl nápravu obou hlásek ("th", "s" souběžně; stejně jako v češtině se musí napravit nejprve jedna sykavka a až je zvládnuta, může následovat další. Jestli se ale dítě učí, že při "s" má mít jazýček za dolními zoubky a zárověň se učí nové slovo s mezizubní hláskou (mmch. nejsem znalcem angl. fonetiky, ale "th" se taky bude řadit mezi sykavky), je pro ně obtížné to rozlišit a náprava české hlásky se tak může zkomplikovat. Tohle (a další... podle toho, s čím má dítě potíže) by měl asi rodič zvážit.
|
Líza |
|
(19.1.2008 6:25:31) To se učí i to anglické dítě, a jistě nápravu obou hlásek nedělá souběžně, takže by stačilo postupovat podobně, jako postupuje anglický logoped, pokud si dítě šlape na jazyk ;-) Jako já chápu tvůj postoj, ale připadá mi to jako nemístné zjednodušení, a říkám, že tvrdit, že náprava řeči není možná nebo je zásadním způsobem zkomplikovaná, pokud dítě mluví víc než jedním jazykem, je nesmysl. Jsem přesvědčená, že to platí u dětí s těžkou poruchou výslovnosti, u nichž je náprava velmi složitá už tak. Většina dětí, které si na ten jazyk šlapou nebo mají problém s některými hláskami, ale takovými těžkými případy není a bránit jim kvůli tomu v druhém jazyce považuju za špatný nápad. Jak jsem už ale řekla, určitě bych to jako rodič poměřovala přínosem té výuky druhého jazyka - pokud si budu vědomá toho, co konkrétně může dítěti dát dvakrát třicet minut české angličtiny týdně, pak líp posoudím, jestli mi to stojí za malé logopedické zdržení nebo ne.
|
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(16.1.2008 9:08:48) Ještě pro Evas2: Moji dva starší synové nezvládají některé hlásky dodnes, to jim už je 17 a skoro 19 let. Chceš mi snad tvrdit, že by se neměli učit cizí jazyk??? MMCH, oba umí velmi dobře anglicky, slušně německy, starší letos začal s ruštinou. Nejmladší syn chodil na logopedii do 9 let, v té době ale už byl v páté třídě, tudíž už měl druhým rokem povinný cizí jazyk. Předtím na AJ chodil už ve školce, problémy neměl. Řekla bych, že máš na tuto problematiku hooooodně zjednodušený pohled. Někdo si to halt usnadňuje...
|
SnowWhite |
|
(17.1.2008 22:45:37) Přesně to si myslím též. Dcera měla problém se sykavkami - logopedka jak vystřižená z výše uvedeného příspěvku, prostě výstavní kráva, která mi přesně poukazovala na mé chyby, že dcera nezvládla češtinu a já jí dávám do anglické školy..... Úroveň anglického jazyka je u dcery dnes na velmi vysoké úrovni, britský přízvuk, jež rodilí mluvčí obdivují....no a sykavky se samovolně zlepšovaly až jsou dnes v pohodě. Logopedický problém nesouvisí s počtem jazyků, které se dítě učí. Navíc se celkem rychle naučí výslovnosti rozlišovat. Spíše řešíme problém nedostatečné slovní zásoby v mateřštině spisovné .
|
|
Evas2 |
|
(18.1.2008 20:16:54) Nemám ve zvyku si věci nějak zjednodušovat a mrzí mě, pokud můj příspěvek takto vyzněl. Psala jsem ho v kontextu úvodního článku, tedy s tím, že se tu bavíme o předškolních dětech. Ani netvrdím, že se dítě nemůže postupem času naučit dobře další jazyk. Já jen říkám, že aktivní výuka cizího jazyka komplikuje (dost často, výjimky se nejspíš taky najdou, lidský mozek je složitý a zdaleka o něm nevíme všechno) nápravu výslovnosti vlastního jazyka. Kromě jiného taky proto, že dítě se učí nová slova s vadnou výslovností a ta se tak ještě hlouběji fixuje.(Učit se slovíčka se špatnou výslovností asi taky není optimální.) A opravdu si myslím, že ovládnout výslovnost mateř. jazyka( nebo se o to alespoň snažit) je v předškolním věku hodně důležité, ve škole se pak na tyhle potíže můžou vršit další (což se zase dost často děje, zejména pokud dítě nemá dostatečně vyzrálé sluchové vnímání)Je na rodiči, aby určil, co je pro jeho dítě prioritou. Logoped může jen dávat doporučení na základě svých znalostí a zkušeností. Řešením by podle mě bylo takové to pomalé vrůstání do jazyka, jak ho popisuje autorka článku, pěstování poslechu, porozumění pokynům a krátkým příběhům spíše než aktivní používání angl. slovíček; popř. pečlivý výběr aktivních slov, což by předpokládalo hodně individuální přístup a nejspíš konzultace angličtináře s logopedem (což jsem v realitě ještě nezaznamenala)
|
SnowWhite |
|
(18.1.2008 20:28:09) No já též nezjednodušuji, jen prohlašuji, že dle vlastní zkušenosti vím, že výuka druhého jazyka nemá vliv na odstraňování problémů s výslovností hlásek v mateřském jazyce. Dcera, nyní 10 let, byla též předškolní dítě (s angličtinou začala ve 3 letech) a měla problém se sykavkami. Problém se časem vyřešil a v současné době rozlišuje zcela jasně výslovnost jak v jednom tak druhém jazyce....prostě je to pro ní přirozené, nijak nad tím nepřemýšlí. Jediný problém, který jsme řešili, byl přístup logopedů, kteří si opravdu snaží usnadnit život a jejich přístup je sto let za opicemi. Přesně všechny ty kecy, kterými se mě snažili odradit, přesvědčit, že dělám chybu..... nakonec jsem kontaktovala přes rodinu maminky v USA a Kanadě, abych se ujistila, že neudělám chybu (odnaučováním "s,c,z" se špatnou výslovností v ČJ, že dceři nenastolím problémy se "th" v AJ......Odborník ze zahraničí mě ujistil, že je to kravina....což se ostatně později ukázalo jako správná teorie.
|
Evas2 |
|
(18.1.2008 23:48:05) OK, to je tvoje zkušenost. Logoped tě nemá o ničem přesvěčovat, má tě prostě informovat o tom, jak to vidí( ostatně i on může na základě svých zkušeností jen předpokládat, nikoli na 100% předpovídat) a pracovat s dítětem jak nejlépe umí. Ovšem moc nechápu, v čem si logopedi usnadňují život. Ohledně té otázky na zahraničního odborníka, tak ta je stavěná trochu jinak než tady řeším(e). Jestliže už má dítě zafixovanou správnou výslovnost hlásky (aktivně ji používá ve slovech), v tomto případě "Th", neměla by ho náprava ostatních, zvukově i artikulačně podobných hlásek ovlivnit. To je princip platný i v české logopedii, tady tedy mohu se zahraničním odborníkem jen souhlasit, jinak by náprava ostatních hlásek asi vůbec nemohla probíhat. Potíž je v tom, že by neměla probíhat výuka dvou a více zvukově podobných hlásek souběžně, což se děje, když se dítě učí vyslovovat správné např."s" a anglické slovíčko s "th".
|
SnowWhite |
|
(19.1.2008 16:04:43) Nemyslím, že bych byla mimo - dcera měla v jeden konkrétní okamžik problém se sykavkami (tedy vadu výslovnosti v mateřském jazyce) a začínala komunikovat v AJ. Byli jí tři roky, nepředpokládám tedy, že by bylo mnoho dětí, které v tomto věku perfektně vyslovují v mateřském jazyce. Tudíž přesně splňuje tebou popisovaný případ. Ovšem vzhledem ke "špatné poloze jazyka při vyslovování sykavek v ČJ", zvládala lépe "th v AJ". Kvalitní výslovnost v AJ jí zůstala a sykavky jsme časem odstranily i v ČJ. Logopedka měla tendenci moralizovat a otravovat teorií, že pokud nenecháme angličtiny, kdy si fixuje špatné návyky při vyslovování th, nikdy se nezbaví špatné výslovnosti sykavek v ČJ. Což by ovšem znamenalo, že všichni anglicky mluvící si nutně musí šlapat při výslovnosti ČJ na jazyk.....a to tak rozhodně též není. Mám spoustu známých, kteří se česky naučili obstojně a na jazyk si nešlapou. Logopedka si ulehčovala život tím, že místo individuálního přístupu k bilingvnímu dítěti na nás chrlila spoustu keců, co se nemá....a nebyly pravda. A ještě - ano je to moje zkušenost, z níž pramení můj názor. Nikomu to nevnucuji, jen jsem se s popisem konkrétní situace zapojila do diskuse, kde se toto téma probíralo s pocitem, že někdo řeší třeba to samé. Já tenkrát měla "hlavu v pejru", abych dcerce neuškodila. Takže znovu opakuji, že s tebou nesouhlasím.
Ohledně té otázky na zahraničního odborníka, tak ta je stavěná trochu jinak než tady řeším(e). Jestliže už má dítě zafixovanou správnou výslovnost hlásky (aktivně ji používá ve slovech), v tomto případě "Th", neměla by ho náprava ostatních, zvukově i artikulačně podobných hlásek ovlivnit. To je princip platný i v české logopedii, tady tedy mohu se zahraničním odborníkem jen souhlasit, jinak by náprava ostatních hlásek asi vůbec nemohla probíhat. Potíž je v tom, že by neměla probíhat výuka dvou a více zvukově podobných hlásek souběžně, což se děje, když se dítě učí vyslovovat správné např."s" a anglické slovíčko s "th
|
SnowWhite |
|
(19.1.2008 16:07:08) jen pro pořádek - odstavec na konci mojí odpovědi jsem si zkopírovala z předchozí reakce, abych na něj zareagovala. Mohlo by to vypadat, že si protiřečím a to bych moc nerada
|
|
|
|
|
Líza |
|
(18.1.2008 20:53:54) Evas, ty si fakt nedovedeš hypoteticky představit jazyk, kterej má všechny hlásky běžný pro češtinu i pro angličtinu zároveň? Tak v takový situaci, jako by mluvily takovým jazykem, jsou děti, který mluví dvěma jazykama a mají nějaký problém s výslovností. Zkrátka těch hlásek je trochu víc a co by český logoped mohl šmahem zavrhnout jako chybnou výslovnost může být užitečné pro odvození hlásek v druhém jazyce. Toť vše, nic víc, nic míň.
|
Evas2 |
|
(18.1.2008 22:14:00) Já ti rozumím, (aspoň doufám), ale přesto... ten přenos prostě funguje a je třeba s ním počítat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(11.1.2008 18:31:43) Venice, moji starší synové mají vadnou výslovnost až doposud (17 a 18,5 roku), ale bez problémů zvládají dva (mladší) a tři (starší) cizí jazyky. Stejně tak moje sestra, která se postupně učila 5 řečí, z toho dvě umí velmi dobře, dvě dost slušně. Ostatně si myslím, že se u nás zbytečně "blbne" s napravováním některých vad výslovnosti.
|
|
|