| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nejtěhotnější na celém světě

 Celkem 169 názorů.
 Nende 


??? 

(7.8.2007 9:22:28)
Ahoj, nějak tvůj příspěvek nechápu. Jako těhulka jsem se cítila skvěle a MĚLA jsem pocit, že jsem "nejtěhotnější" na světě, to k tomu přece patří, že se maminky cítí vyjímečně a dávají svoje těhotenství na odiv. Stejně tak jsem dnes schopna hodiny "prokecat" s ostatními maminkami o tom, jak a kdy které miminko začalo sedět, chodit atd. Ráda si vyslechnu rady od jiných a nepovažuju to za něco divného.
 LenkaMi.+2 


Re: ??? 

(7.8.2007 9:27:23)
Já absolutně souhlasím. Článek nechápu, navíc se mi zdá, že dvě různé věci jsou spojeny do jedné- těhotenství a následné mateřství..
 katka+katka 
  • 

já článek naprosto chápu 

(7.8.2007 9:42:20)
mě docela vadí, že maminky říkají "stalo se to,když Kristýnka začala chodit" a ne "stalo se to před rokem".Jsem ráda, že jsem nikdy takhle nemluvila, i když ze začátku jsem si musela dávat pozor.
 Jana 
  • 

Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(7.8.2007 9:50:49)
myslím, že jde o lidský přístup, toleraci a sobectví nikoliv o to kdo je nejtěhotnější na celém svět.
Na mateřské klesá sebevědomí, což není někdy divu, díky pohledu společnosti, tak si asi maminky některé sobecké a netolerantní chování vztahují až moc na sebe.
 Káťa+2 Škubánci 


Re: Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(7.8.2007 10:35:40)
Já taky myslím, že to není tak o tom těhotenství, ale o netoleranci a ignoraci , podle mě je ona nastávající maminka trochu jednoduchá, místo toho, aby se usmála a udělala krok stranou.. I kdyby byla v právu na své straně chodníku.

Já zase nemůžu zapomenout na hrozně starou historku, kdy jsem přecházela přes přechod, uznávám, že po špatné straně chodníku, šla jsem vlevo, jelikož jsem tlačila dvojčatový kočár a jen vlevo byl sjezd a nájezd. Načež mi paní také dost nevybíravě vynadala, že jdu špatně.. přitom na přechodu bylo spousta místa, mohla ustoupit, ale místo toho, aby se zamyslela, PROČ jdu vlevo, tak raději něco peprného pronesla a nechala se tím mým tankem objet. A těhotná nebyla :-)

 Winky 
  • 

Re: Re: Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(7.8.2007 22:36:03)
Ajajaj, tak mi asi něco uniklo na ZŠ ale přiznám se, že opravdu netuším že chodník má 2 strany :-(((( pro dva směry chodců..... možná je to tím že u nás jsou chodníky buď tak úzké a křivolaké že se prostě ten více pohyblivý musí vyhnout na silnici, nebo naopak dostatečně široké aby se lidi obešli tak jak uznají za vhodné. Pokud bych do někoho drcla kočárem,nezkoumala bych na které je straně ale rychlostí blesku bych se omluvila a šla dál.

... ovšem neříkám že by mě ten komentář nevyvedl z rovnováhy. Taky nemám ráda poznámky "za zády" ale občas si ji neodpustím, jsme panelák důchodců a už tu bydlíme 4 roky a přesto se mi stává (kokrétně asi u tří "dam") že když je pozdravím - ať už na chodbě, u baráku nebo ve městě, přejdou mě mlčky s nasupeným pohledem. Takže už jsem to tuhle nevydržela a když mě takhle ta jedna (bývalá pí.uč.) přešla, polohlasem jsem si pro sebe řekla BÚ KRÁVO a šla jsem dál .... je to nevychované, přiznávám, ale vytáčí mě jak je někomu zatěžko odpovědět na pozdrav.
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(22.8.2007 20:13:29)
Mě na pozdrav neodpovídá moje bývalá učitelka - vždy si mě povýšeně změří. Ale jak říkám dětem, když se mě ptají proč zdravím - pozdravit je zdvořilost - odpovědět slušnost...
 Colorlight 


Re: Re: Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(8.8.2007 8:41:48)
No tohle se mi stává taky. A včera se mi stalo, když jsem takhle dvojčata tlačila, že mi cestu zastoupil asi čtyřletý kluk a začel ječet "uhnout z cesty!". Já na něj jemně "no asi bys měl uhnout spíš Ty, že jo"... Řval tam na mě jak blázen a jeho mamka si toho nevšimla. Bylo to u bazénu, kde byla úzká cestička a uhnout z cesty by znamenalo jet po trávě a přejet opalující se lidi.
Lidi nechápou, že kočárek s dvěma dětmi je opravdu špatně ovladatelný a navíc těžký. Hlavně důchodci nebo právě ty těhulky.
 Jája, těhotná 
  • 

Re: Re: Re: Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(8.8.2007 10:46:51)
Souhlasím,že důchodci jsou nejvíc bezohlední,takovou bezohlednost jako od důchodců jsem od nikoho nezažila.
Jinak ke článku--mamce s kočárkem jako těhotná klidně uhnu, ale neuhnu a sere mně, že mně nechce uhnout banda puberťáků, cigánů, a tak podobně.
A mimojiné také banda důchodců.
 Maci6 


Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(21.10.2010 15:05:43)
Souhlasím s tebou.Jde tu spíš o to,co kdo má v hlavě.A když tam toho moc není,pak se zachová jako ta těhotná paní.A je jedno jestli je těhotná nebo ne ~;)
 Petra+1 
  • 

Re: Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(7.8.2007 11:16:06)
Souhlasím,že je to spíš o vychovanosti nebo nevychovanosti té těhotné,možná jí to její těhotenství dává pocit,že má právo být středem světa.
Ale zaráží mě konstatování,že na mateřské klesá sebevědomí.Mě se naopak sebevědomí zvýšilo,jsem hrdá matka i když s pár kily navíc a vůbec neřeším jestli jedu po správné straně a kdo se mi má nebo nemá vyhnout.Prostě jedu tam,kde mi to víc vyhovuje a buď mi někdo uhne nebo ho objedu já.Tak si mateřskou užívejte než budete muset zase do práce a nemračte se když vám někdo neuhne z cesty.
 Veronika+3kluci 


Re: já ten článek zase pro změnu nechápu 

(16.8.2007 18:31:37)
Jo je to o slušnosti - když jsem se jako těhotná musela prodírat davem v metru, stála jsem a muži ve středních letech v klidu seděli. S kočárem se líp "rozráží" davy v metru u dveří, na které neplatí několikeré zdovolením. Ale zase je s kočárem fakt dost těžké kličkovat. A nejlepší je, že lidé se mi často zastaví přímo před kočárem a diví se, že o ně zavadím. Ale sebevědomí klesá, když tramvaj, na kterou mávnete, vám ujede před nosem, protože při cestě ke dbeřím lidé ne a ne uhnout, navíc prší a maminka je unavená...
 Ajka těhulka 
  • 

Re: já článek naprosto chápu 

(7.8.2007 9:52:23)
A co Vám na tom vadí? Já si myslím, že se takhle nejspíš ty situace líp pamatují. Taky řikám třeba: "Když sem maturovala stalo se tohle" přijde mi to rychlejší než rychle počítat kolik je to vlastně let už od matury. A že se maminka cítí nejtěhotněji na světě a proč ne? Je skvělý být těhotná přece. A myslím si že těhulku v článku nenapadlo, že se s tím kočárkem těžko zatáčí, mě by to taky nenapadlo. Nehledě na to ať se každá maminka chová jak chce, ona se popřípadně ztrapní ne?
 Mersi 
  • 

Re: já článek naprosto chápu 

(8.8.2007 10:17:33)
Ja keď som bola tehotná, tiež som si to užívala, ale "neobťažovala" okolie svojimi požiadavkami a večnými rečami o tehotenstve. S tehotnými som sa o tom vykecala dosť.
Kolegyňa keď bola tehotná, tak to akoby bola jediná. Odmietala pracovať, nemôže sa premáhať, robila si veľmi časté prestávky, odmietala chodiť ku kopírke...
 Konny 3 děti 
  • 

Re: Re: ??? 

(7.8.2007 13:56:30)
co na tom je k nepochopení?článek je o tom,že si z těhotné na zadek nikdo nesedne a z dětí taky ne.těhotenství je krásné,ale jen pro ty,kterých se týká,ostatním je jedno a souhlasím s tím,že nekteré těhotné a posléze i matky umí být pěkně protivné,jako kdyby to,co prožívají,bylo to jediné na světě....ano je,ale pro ně,ne pro cizí.
musím říct,že se mi moc líbí,jak je článek napsán...je to pravdivé.
 annah-2 


Re: Re: Přesně tak !!!!!! 

(8.8.2007 22:16:06)
Konny - ohromný souhlas. Jednoduše sesumírovaný obsah článku - přesně o tom to je! Takhle na mě článek taky zapůsobil a moc bych si přála, aby sebestřednosti bylo co nejméně ať už jsme těhotné, ověšené dětmi, nebo kdokoliv jiný...
 Zuzka, zatim bez deti 
  • 

Re: Přesně tak !!!!!! 

(21.8.2007 11:03:17)
Konnie, Hani, naprosto s Vami souhlasim. Sama se zrovna pokousim otehotnet a doufam, ze mi to taky "nevleze na mozek". Tuhle jsem mela pred sebou hodne odpudivy pripad - narvana tramvaj, na sedacce invalidu sedi zena okolo tricitky a v zastavce nastupuje vetcha starenka. Misto aby pokorne vstala, protoze ostatni sedici byli stari, zkrivila oblicej a odfrkla "no ja sem sice tehotna ale..." Poznamenavam, ze na ni tehotenstvi jeste ani nebylo videt. Fujtajbl chovani je to!
 Zuzka 
  • 

Re: Přesně tak !!!!!! 

(21.8.2007 11:22:13)
Zuzko, nezlob se na mě, ale z toho, co píšeš jde vidět, že se teprve snažíš otěhotnět.
Když jsem byla těhotná v Brně trpěla jsem hodně na nízký tlak a nevolnosti. Dr. mi kladl na srdce, že ve chvíli, kdy mám těhotenský průkaz(já a kterákoliv jiná) mám právo sedat v tramvajích a autobusech na místa označená ZTP. Jednou se mi stalo, že po mě vyjela stařenka, že jí zabírám místo. Pohotově a slušně jsem jí vysvětlila, že jsem těhotná, trpím nevolnostmi a nebudu riskovat, že šalina škubne a já ohrozím dítě v břiše. Paní po mě začala dost hnusně startovat dokud po ní nevystartovala stařičká paní sedící za mnou s tím, že jí řekla, že je nehorázné, že se obouvá do těhotné mladé paní a proč se stejně tak neobuje do okolo sedících puberťáků nebo jiných, který jen přihlíželi ale místo jí neuvolnili? Kupodivu se k ní najednou pár starých lidí přidalo. Takže osobně než odsuzovat těhotné na místech ZTP by se měli zamyslet všichni normální netěhotní mladí i mnohé z nás, zda bysme neměli jako první a autobusech a jiných dopravních prostředcích pouštět staré paní sednout, aby pak nebyly za zlé těhotné ;-)
 nellys + 3 


Re: Přesně tak !!!!!! 

(18.7.2008 16:51:41)
Zuzi, plně s tebou souhlasím, jsem sice zatím jen na začátku těhotenství a není to na mě ještě ani vidět, ale tu paní bych nejspíš taky sednout nepustila, jelikož by hrozilo, že nejpozděj do pěti minut pozvracím celou tramvaj či autobus, jízda MHD mi totiž nedělá dobře ani když sedím, natož když stojím.
 Jana 
  • 

Re: Přesně tak !!!!!! 

(21.8.2007 12:42:45)
Zuzko,to neznamena,ze kdyz tehotenstvi na zene neni videt,tak je ok a bez problemu.Pro me byly prvni mesice tehotenstvi prave ty nejhorsi.Nevolnosti,migrena,bolesti bricha,krvaceni z nosu atd.....Povazuju za slusnost kazdeho cloveka,ze pusti sednout tehotnou,male dite nebo stareho cloveka.Ja jsem z Prahy a s MHD mam hrozne zkusenosti.Kupodivu se nejlepe chovali kluci v pubertalnim veku. Ti me pustili vzdycky sednout.Ostatni jen otaceli hlavy a delali,ze me nevidi,a to i kdyz se mi v metru spustila krev z nosu(byla jsem v 7. mesici).Tehotenstvi neni nemoc,ale ne kazda zena ho proziva naprosto v pohode.Sama to mozna jednou zazijes.
 Aja 
  • 

Re: Re: Re: ??? 

(9.8.2007 10:35:37)
Já jsem tuhle taky žasla – s kolegyněmi jsme se bavily o těhotenství a my s kamarádkou jsme říkaly, že bysme si rozhodně nedovolily, dát si nějaký alkohol. Starší kolegyně se rozhovořila o svém těhotenství (tenkrát třetím v pořadí) a dodala, že ona si dopřála – páč na to měla strašnou chuť, takže skoro denně to byla malá sklenička piva. Na naše šokované poznámky úplně vyjela – že byla přece TĚHOTNÁ, tak prostě MUSELA dostat, na co měla zrovna chuť! V tu chvíli jsem litovala jejího manžela, protože jestli doma tehdy všechno probíhalo tímhle stylem, tak to si s ní asi rodina užila. Když jsme se jí ptaly, proč si to nedokázala odříct, v zájmu zdraví dítěte, tak skoro ječela, že to přece prostě nejde…No, já nevím, sice dítě ještě nemám, ale to bych si mohla taky říct, až budu těhotná, že mám chuť vychlastat flašku vodky – vždyť jsem těhotná, tak si můžu dopřát co chci…
Nebo vyprávěla, že v její druhé práci k ní chodí klientky a když přijde nějaká těhotná, tak už pozná na očích, že má hlad a dá jí klidně svojí svačinu -když je těhotná, má na všechno nárok…no, je to od ní hezké, ale já bych teda nehladověla celé odpoledne kvůli cizí ženské, byť těhotné a naopak bych teda v těhotenství nevyžadovala, aby si ze mě každej sedl na prdel a cpal mě svým jídlem. Když vím, že mám v těhotenství furt hlad, tak si nosím to jídlo všude sebou a nedovolila bych si někoho obtěžovat, aby mě krmil.
 zuzini 


Re: Re: Re: Re: ??? 

(9.8.2007 10:47:30)
Tak to zase jedna moje známá v těhotenství přímo chlastala. Každý den seděla někde na zahrádce s dvouletým synem a nějakými kamarády a napájela se pivem. Asi tři týdny před jejím porodem jsme bali na oslavě narozenin, ona přišla, objednala si pivo a řekla, že už měla 6 malých. Myslela jsem, že padnu. Matky jsou holt různé. :(
 Aja 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: ??? 

(9.8.2007 11:22:02)
No to je síla - chudák mimi, vždyť může mít pak poškozené mozkové buňky...no to máte pravdu - některé ženské by snad ani neměly mít děti. Moje kamarádka má známou a ta taky vysedávala furt v hospodě, i v těhotenství a když se dítě narodilo, tak chodila s kočárem před hospodu-na zahrádku a dávala i miminu pěnu z piva! Sama chlastala každý den víno-přitom kojila! Kamarádka na ní chtěla poslat sociálku, ale pak se na to vybodla. Ale je to síla.
 katka75 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: ??? 

(9.8.2007 12:43:19)
V žádném případě nesouhlasím s tím, aby žena v těhotenství kouřila,nebo jak vy píšete dokonce pila.Ale mám kamarádku,které obojí není cizí a celé těhotenství se tomu věnovala s železnou pravidelností a apetitem, za který by se nemusel stydět žádný hospodský povaleč.Já jsem se celé těhotenství snažila jíst a pít zdravě(s rozumem)Tak jak jsem to pokládala za správné.Ona porodila naprosto zdravé ditě a já mám syna s vrozenou vadou ledvin.Přišlo mi to hodně nespravedlivé.Tak jak to potom vlastně je?
 JanaSk. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ??? 

(12.8.2007 17:20:58)
Kači, to je smutné, ale znám taky podobný případ, dokonce s horšími následky :-( Moje teta (ač nerada přiznávám, že mám takovou tetičku:-( ) v těhotenství kouřila jak fabrika a alkohol (resp.víno) jí nebylo cizí a taky si ho ve velkém dopřávala, její kamarádka byla stejně těhotná jako ona - ta chodila každý den na procházky (na čerstvý vzduch), jedla zdravě, samozřejmě nekouřila, nepila, sportovala (s mírou) - no a výsledek - tetě se narodil absolutně zdravý syn a její kamarádce bohužel holčička, která umřela pár hodin po porodu :-(
Opravdu nechápu, kde je ta spravedlnost. Jak může některá matka takhle hazardovat se zdravím svého ještě nenarozeného dítka?? Já sama mám dvě děti a v těhotenství jsem se řídila rady lékaře a zdravého rozumu - naštěstí mám obě děti zdravé a děkuji za to!!!
Kačko, Vám a hlavně Vašemu chlapečkovi přeju, ať ho jeho zdravotní postižení v životě neomezuje a ať jste oba spokojení a šťastní!!!
 katka75 
  • 

Re: ??? 

(3.10.2007 12:56:15)
Přečetla jsem si ta až teď.A jak se denodenně přesvědčuji život je někdy opravdu nespravedlivý a krutý.A za vaše přání mému synovi děkuji z celého srdíčka.
Katka
 Karin80 


Re: ??? 

(15.8.2007 20:04:55)
Já myslím, že je to tak, že prostě nikdy nevíte, co a jak na vás v tom těhotenství zapůsobí. Někdy to ublíží, někdy ne... Je to souhra mnoha faktorů.
Já mám třeba známou, která první těhotenství taky prokouřila a propila a porodila úplně zdravého kluka. Tak si řekla, že to asi nevadí, a v kouření a pití se neomezovala ani při druhém těhotenství. A narodilo se jí dítě s těžkou vrozenou vadou oběhového systému a už je mu asi rok a ještě nebylo doma, pořád putuje po špitálech a po různých operacích a nikdo neví, jak a jestli bude žít dál... Takže prostě nikdy nevíte. Já myslím, že kvůli zdraví toho dítěte by snad pro rozumnou ženskou neměl být problém si ten alkohol odepřít, pokud není notorička...
 Mila, Dcera 3koky a 26tt 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: ??? 

(9.8.2007 12:10:39)
Ahojky tak me se taky moc nelibi zensky ktery v tehot. pijou. Kord kazdy den a velike mnozstvi. A pak se divi, ze mimi neni treba v poradku. Pri mim prvnim tehot. mi doktor sice rekl ze si klidne muzu dat 3-4 sklenicku vina tydne, coz me docela prekvapilo. Ale i pres to jsem se bez piti obesla. No a ted mam uz jineho doktora a ten mi rekl ze, kdyz se bez piti neobejdete tak jedna sklenicka vina, piva 1 tydne neuskodi.Priznam se ze kdyz mame k obedu knedlo zelo, nebo neco mastneho.Urcite to znate kdyz jdete ke svym babickam na obed, tak si obcas tu jednu sklenicku dam, ale ani ji nedopiju. Jen tak na splachnuti.Ale jak se rika vseho moc skodi. Tak zatim papa a hezky den
 Monika 
  • 

Re: Re: ??? 

(8.8.2007 17:16:34)
No ona asi byla Daniela v těhotenství jiná, že ?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: ??? 

(7.8.2007 9:56:10)
Tak nevim, ale jestli pocit, že jsem nejtěhotnější na světě, k těhotenství tak moc patří, tak jsem asi nebyla nikdy těhotná :-)
 petra 
  • 

Re: Re: ??? 

(7.8.2007 10:38:13)
Jeno neboj, jsme dvě:-)
 Hanka 
  • 

Re: Re: ??? 

(8.8.2007 9:26:17)
Souhlasím s Jenou. Dost dobrý článek.
 Amina 
  • 

Re: Re: ??? 

(8.8.2007 10:38:53)
Souhlas:-)
Super článek.
 Líída 
  • 

Re: nejtěhotnější 

(7.8.2007 11:20:29)
Dávat těhotenství na odiv tak, že se chovám neomaleně???
Cítit se nejtěhotnější na světě?????

Není to o těhotenství nebo mateřství, je to o lidech...

Že se někdo vyžívá v hovorech o spinkání a papání.. nechápu. Bohužel ale s maminkami "na písku" nemáme většinou společného nic jiného, než to, že jsme matky. Taky takové hovory vedu. Nechlubím se tím ale!
 Judita 
  • 

To není o těhotenství 

(7.8.2007 12:51:05)
Já si taky myslím, že ten problém nebyl v těhotenství té paní. Možná jí to jenom ještě víc přidalo na vlastní důležitosti, ale i bez toho by byla nejspíš nejdůležitější na celém chodníku. Nezbývá než si z takových sobců nic nedělat a razit si cestu dál.
Souhlasím s tím, že každá těhotná žena nebo potom maminka s mimčem se určitě cítí vyjímečná, a pro svou rodinu určitě vyjímečná je. Ale pro cizí je jenom jedna z mnoha.
 Reya 
  • 

Re: To není o těhotenství 

(7.8.2007 16:02:29)
Pod tento názor se můžu podepsat. A článek se mi líbí. Podle mě se dotkne jen těch, které z něj vycítí, že je o nich. Ti, které mateřství/otcovství nepoznamenalo, se tomu spíš zasmějí.
Nedávno jsem byla na srazu ze základní školy a hrozně mě udivilo, jak rychle dokáže vlézt mateřství (ale i otcovství) na mozek. Například to mluvení v množném čísle (my se zapařujeme, nám rostou zuby, my jsme hyperaktivní - posledně zmiňovaný výrok pocházel od tatínka a fakt jsem v první moment zaváhala, jestli nemám čekat, že začne zběsile pobíhat po restauraci). Nic proti samozřejmě, ať si každý mluví, jak chce, ale mně to zní strašně neinteligentně a směšně (zejména "my už chodíme na nočník" nebo i "nám už rostou zuby" - z úst třicetileté paní skutečně prča jak hrom). Podobně jako někteří jiní diskutující jsem si všimla u jedné spolužačky /již obdařené dětmi/, že skoro každou svou životní událost, o které nám vyprávěla, zasadila buď do rámce "v jakém měsíci těhotenství jsem byla" nebo "jak dlouho jsem kojila/odstavila", apod. Kuriózně znělo zejména: "...to jsem byla v prvním měsíci těhotenství, když...". Další skupinou na srazu byly spolužačky, které se na mateřství evidentně hrozně "třepou". Ty zase měly načtené všechny knížky i internetové články a jedna druhou trumfovala, jestli jsou lepší hadrové plínky nebo jednorázové..., jak budou vychovávat svoje dítě, jaký mu koupí mobil, jaké počítačové hry mu zakážou... Ach jo, když jsem je poslouchala, bylo mi úplně nanic, protože z nich teda dost čišela představa, že dítě udělám šťastným a úspěšným v životě jedině tím, když mu všechno dopřeju (ale zakážu PC hry - střílečky). Kéž by to všechno bylo tak jednoduché.
 Štěpule těhule 
  • 

Re: Re: To není o těhotenství 

(8.8.2007 18:42:59)
Jééé to je prča, taky jsem kdysi uvažovala jako Vy :) Ve 30. mi začaly bít hodiny a najednou to přišlo samo - "No jo, rosteme, kopeme." A to jsme se ještě ani nenarodili :D Tak jsem si jistá, že až to na Vás také jednou přijde, budete se muset asi hodně hlídat, aby jste tento slovník nepoužívala, prostě k tomu patří. A hotovo! Hezký den :)
 Petra Neomi 
  • 

Re: Re: Re: To není o těhotenství 

(8.8.2007 20:37:02)
V mateřství to není. Má dcera je tříletá a "rosteme, kopeme" na mě nepřišlo nikdy.
A na dotaz "Kolikpak vám je let?", většinou šišlavě pronášený, jsem vždycky odpovívala. "No, mě sedematřicet, a mladé dva a půl." :)

Dítě zkrátka není součást nás samých, možná je naším zrcadlem, ale roste a kope samo za sebe :)
 DitaB 


Re: Re: Re: Re: rosteme a kopeme 

(13.8.2007 0:06:50)
Milá Petro,

taky to tak vnímám. A stejně tak jsem se párkrát neubránila a ve společnosti maminek, které takto mluvily, jsem se určitě tohoto verbálního "prohřešku" :-) dopustila. Zpravidla nevědomě. Přemýšlela jsem pak, jak se to mohlo stát, když takto vůbec neuvažuju, syna považuju za autonomní bytost a sebe koneckonců taky :-). Až jsem došla k závěru, že se tím nebudu trápit - ani tím, že to někdo používá, ani tím, že se občas uřeknu já. Začla jsem tento styl mluvy vnímat podobně jako dialekt - ne všechna nářečí apod. mi znějí příjemně, ale znáte to - stačí pár dní, měsíců či let pobývat ve společnosti lidí tak mluvících a člověk hned něco pochytí :-), ač nerad. Možná za tím vězí i potřeba stát se součástí skupiny, nevyčnívat ve smyslu "vyvyšovat se na někoho" či jím snad dokonce pohrdat. Je to zajímavé "téma", ale původního článku se až tak netýká...
 Karin80 


Re: rosteme a kopeme 

(15.8.2007 20:22:26)
Hezky řečeno :)
 Reya 
  • 

Re: Re: Re: To není o těhotenství 

(9.8.2007 8:25:10)
Štěpule, Tvůj názor Ti samozřejmě neberu (promin, že tykám, na diskuzích na netu si podle mě tykají všichni, takže mi taky tykej). Opravdu nikdo z nás neví, co bude. Možná mi jednou taková hláška z pusy taky vypadne... Ale stejně doufám, že množného čísla zůstanu ušetřená. Prostě se mi to nelíbí a beru to jako zdvižený ukazováček, co nedělat, takže jsem si jistá, že se mi to určitě nebude stávat často.

Nicméně (a tím nereaguju jen na Tvůj příspěvek), jsem dost alergická na takové to lidové věštění z křišťálové koule ve stylu: "...však počkej, ty taky budeš taková, budeš uvažovat stejně jako já, dělat ty samé věci, které dnes kritizuješ..."? Proč bych měla? V životě jsem už kritizovala lidi za lecos, ale ve většině případů to nenásleduju.
 Blanimour 


množné číslo je normální 

(12.8.2007 15:23:11)
Já si zase myslím, že věty typu "my jsme se vykakali..." jsou naprosto normální. I když jsem si kdysi tisíckrát říkala, že se k tomu nesnížím, nějak to prostě přišlo samo. A pak to zase samo odešlo, vůbec sdi nedokážu uvědomit, kdy. Možná je to prostě tím, že kojenec je s matkou silně propojen (první měsíce prý vůbec nevnímá, že je samostatná osobnosta považuje se za součást matky). A matka to asi podvědomně cítí také tak, a proto to množné číslo. Znám samozřejmě i matky, které se k tomu opravdu nikdy nesnížily. Ale těch druhých znám mnohem víc.
 Karin80 


Re: množné číslo je normální 

(15.8.2007 20:24:29)
Ono se to asi netýká jen matek a dětí, já jsem takhle jednou "ujela", když jsem šla se zvířetem k veterináři a řekla jsem "jdeme na veterinu, jsme nemocný"... (Přitom mě nic nebylo :-))
 Katka. 


Re: ??? 

(7.8.2007 13:30:31)
Já si myslím, že si ona dotyčná těhotná jen neuvědomuje, že pro ni je jednodušší udělat krok stranou, než pro tu maminku, která veze kočár. Ale však ona na to taky příjde....

Stejně tak moje ségra (bezdětná) nechápe, proč a z čeho můžu být občas unavená, když jsem na mateřské DOVOLENÉ a vlastně jsem "jenom" doma, chodím si na procházky, jezdím si na výlety..... a podle ní nic jinýho nedělám.
Nechápe, proč se nemůžu jen tak objednat k holiči nebo k zubařce, protože nemám hlídání pro syna.
Podle jejích slov ho mám nechat přivázanýho v kočáře, však se mu nic nestane a při nejhorším si pořve.....

Z počátku mě tyto její "kecy" šíleně iritovaly, ale teď si říkám, že to taky jednou sama zkusí a pak se já jí zeptám, z čeho je unavená, když je na DOVOLENÉ.......
 Romča, 1 syn na počátku puberty 
  • 

Re: ??? 

(7.8.2007 14:08:54)
A tys snad nikdy nezažila maminku, která tvoje dítě porovnávala s tím svým a to tvoje z toho vyšlo jako totálně retardované? Tohle má pisatelka na mysli, ne přirozenou a zdravou mateřskou hrdost. Ta je v pořádku.
 Kačka, těhulka 
  • 

Re: ??? 

(7.8.2007 16:26:28)
No a já zase nechápu maminky s kočárky, které jdou třeba tři vedle sebe, zaberou celý chodník a ostatní se můžou třeba postavit na hlavu, protože ony tlačí kočár!
Stejně jako pro autorku byli nejdůležitější její děti v kočárku tak pro těhulku je nejdůležitější její dítě v bříšku, nevidím na tom nic špatnýho, snad sobectví, ale kdo z nás není více či méně sobec?!
 Lizzie 


Re: Re: ??? 

(9.8.2007 0:22:36)
To, že je pro těhulku její miminko v bříšku důležité je samozřejmě správné a pochopitelné, ale nic to nemění na faktu, že se zachovala krajně nevhodně a prezentovala se jako žena vychování nevalného..
 monika 
  • 

Re: ??? 

(23.8.2007 3:03:40)
Daniely článek chápu.Sama zatím děti nemám,přesto ráda o těhotenství něco čtu..Ale jsou i ženy,které děti nikdy mít nebudou,těm,které nemužou,jistě danielou popisované mega matky jen rozhodí.A ty které nechtějí,nejsou o nic méně ženy,ne?Vše z rozumem a kultivovaně,ne někomu cpát jak moc jsem těhotná,je to dar a je to krásné,ale je to i soukromá věc,ne...
 Peggy, 1 syn + mrňous v břiše 
  • 

Ohledy v těhotenství 

(7.8.2007 9:58:20)
Souhlasím s tím, že v článku jsou smíchány dvě věci. K těhotenství: momentálně jedno prožívám, a tak mám čerstvé dojmy a zkušenosti. Hormony dělají své a asi je to správně, mám sklony víc si dopřávat (nemám na mysli víc knedlíků :-) ale spíš odpočinek), méně si odepírat, nepřemáhat se a to je asi v pořádku, tak to příroda zřejmě chce. Pokud takový přístup a chování typu "jsem tu teď nejdůležitější na světě" používá těhotná i směrem k okolí, je to jen otázka jejího vychování a sociální inteligence. Jistou míru ohledu lez jistě vyžadovat, ale pokud tím těhotná omezuje a obtěžuje ostatní, věřím, že se jí to v budoucnu vrátí v podobě stejného chování z okolí. K té konkrétní z Václaváku můžu jen dodat, že ona jistě sama jednou pozná, jaké je to kličkovat po ulicích s těžkým kočárem a třeba jí to dojde. Asi nemá smysl se tím trápit. Já sama - stejně jako tisíce dalších těhotných - zažívám různé situace v MHD, kdy mnohdy moje břicho vyvalené (ne schválně) před zraky sedících statných zdravých mužů neznamená nic. Stojím dál a oni sedí. Je mi ale trapné si o místo říkat. Tak si vždycky jen pomyslím, že já musím syna vychovat jinak. Ale abych nebyla nespravedlivá, často mě někdo sednout pustí, takže to s naší společností není tak hrozné. Ale spíš to bývají ženy, které stejný stav zažily.

Takže abych to shnula: jistá vyjímečnost stavu těhotných je přirozená, ale hormony a pocity jsou nepřenosné, a tak nelze čekat od okolí - obzvlášť od takového, které tu hormonální bouři nezažilo, že v tom každodenním shonu bude mít absolutní pochopení. (Já taky nevím, jak se cítí horník těsně po vyfárání z dolu... i když jestli dnes přeskočí rtuť teploměru venku třicítku, možná to poznám :-)
 Lavanda 


Po kterém kraji chodníku? 

(7.8.2007 10:02:30)
Taky docela záleží na tom, po kterém kraji chodníku jsi kráčela. Na chodníku se správně má chodit vpravo. Takže pokud jsi byla vpravo, mohla si dotyčná těhotná škubnout. Pokud ale náhodou vlevo, byla zřejmě v právu, i když se mohla vyjádřit zdvořileji.
 & 


Re: Po kterém kraji chodníku? 

(7.8.2007 10:12:30)
Taky mne to napadlo. Take si asi neuvedomila, jak tezky ma Daniela naklad.

 foxyik+Sofie 10/03+ Alex05/07 


Re: Re: Po kterém kraji chodníku? 

(7.8.2007 10:29:09)
já pisatelku článku chápu, co chtěla říct.Každá se v tomhle období sice cítíme nejtěhotněji a také na tom nevidím nic špatného.Nicméně některé těhotné si skutečně zakládají na tom, že bychom je téměř měli nosit na rukou a dost nevybíravým způsobem to dávají najevo!Takže článek jako takový chápu!A i si myslím, že těhotná v jakémkoli stádiu je určitě schopná lépe uhnout mamině táhnoucí kočár než opačně!Určitě to šlo i bez poznámky.
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: Po kterém kraji chodníku? 

(7.8.2007 10:41:09)
Přesně to mě při čtení taky napadlo.:-)) V Čechách bývá zvykem vyhýbat se vpravo, takže záleží na tom, na kterém okraji chodníku se ta celá scénka odehrála. Jinak mi to ale přijde jako střet názoru "já jsem těhule, kdo je víc" a "já jsem matka, kdo je víc". Tlačím těžký kočár, tak mi všichni jděte z cesty? Taky dobrý.

A k tomu zavrženému počítání času podle toho, kdy se "Kristýnka naučila chodit" - je známo, že do paměti se lépe ukládají věci, které mají emocionální náboj. Takže je jen logické, že si máma bude pamatovat, že smlouvu o stavebním spoření podepsala pár dní po tom, kdy se Kristýnka naučila chodit, než že se tak stalo 29. března 2005. Když pak bude přemýšlet, jak dlouho to stavebko vlastně má, tak si to vybaví podle prvních krůčků Kristýnky - členům rodiny bude pravděpodobně tohle časové určení stačit, pro ostatní dodá "... a Kristýnka se narodila v únoru 2004, takže to stavebko musím mít někdy od jara 2005".
 Maci1 


Re: Re: Po kterém kraji chodníku? 

(7.8.2007 12:07:55)
No, podle článku šli po Václaváku od Muzea dolů, takže asi po levém kraji chodníku ;-).
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


trocha václavského místopisu:-)) 

(7.8.2007 12:39:53)
Maci,
ono se ovšem po Václaváku dolů dá jít buď po pravé straně (co je Mekáč a Luxor) - pak by byl obrubník vlevo a přednost skutečně měla ta těhulka. Nebo se dá jít po levé straně (Dům módy, KFC, Lucerna), a to je obrubník vpravo a přednost by měl kočárek.:-))
 foxyik+Sofie 10/03+ Alex05/07 


Re: trocha václavského místopisu:-)) 

(7.8.2007 13:46:45)
já si myslím, že všeobecně nešlo o to jestli kdo jel po které straně a Daniela ani po ní nechtěla,podle toho jak to psala, těhotnou maminku přejet.Vypadá to,že těhule se spíš už "20m" před střetem bála,aby nemusela náhodou uhnout!Daniela ani nepsala,že by po ní chtěla,aby uhýbala, jen reagovala na tu poznámku, což je jádro článku.
 usta  
  • 

Re: Ohledy v těhotenství 

(7.8.2007 14:15:55)
Taky jsem až donedávna si zásadně neříkala o místo v tramvaji, ačkoliv kromě obrovského břicha (termín porodu mám za cca 3 týdny) tahám ještě golfáč s dvouletou dcerkou. Poté, co jsem v těch vedrech prostě musela ven něco vyřídit a jela jsem zpět tramvají (nohy oteklé, lil ze mě pot, sotva jsem lapala po dechu - však to znáte), kde přesně na místě vedle kočárku seděly dvě patnáctileté slečny, jsem to vydržela jen asi jednu zastávku. Byla ve mě malá dušička, ale dokázala jsem to - říct si o místo k sezení. Kupodivu ty holky jakoby na to čekaly: okamžitě se obě zvedly a s úsměvem mě pustily sednout. Takže ono asi opravdu když člověku nic nezbývá, tak si musí říct a možná mu nikdo ani nevynadá... :)
 Hanka + Jáchym + ? 
  • 

Re: Ohledy v těhotenství 

(7.8.2007 16:39:04)
To je jednouduchý, ještě nikdy netlačila žádný dítě, natož dvě a v golfáči. Každej jí říká jak je báječná těhotná a problémy jiných trochu nevidí. Však na to přijde a to asi velmi brzo :o)
 Jana 
  • 

Zlá zkušenost s sobectví 

(7.8.2007 10:38:51)
Lidé mají sklony cítit se jediní na světě, i když těhotní nejsou.
Před dvěma lety se mi stala podobná příhoda a to v jeden den dvakrát po sobě. Podotýkám, že jsem byla vždy na správné straně chodníku - tedy vpravo. Jela jsem s kočárem a malým miminkem v něm. Kočár byl dost špatně ovladatelný - taková ta klasická těžká čtyřkolka. Každá maminka, která s tím někdy jela, ví, že zatočit nebo se vyhnout s tímto monstrem je operace na několik metrů. Logicky proto očekáváme, že pokud proti nám jde zdravý člověk bez jakéhokoliv zavazadla, který kočár vidí, vyhne se.
První paní se nám sice vyhnula, ale na poslední chvíli a to tak, že se protáhla tou škvírou, která zbyla mezi kočárem a stěnou domu. Šli jsme vpravo a levá strana chodníku byla prázdná. Překvapilo mě to, ale nekomentovala jsem. O 15 minut později opět jedeme vpravo a proti nám pěstovaná sportovně vyhlížející čtyřicátnice. Nelžu vám, skočila mi přímo pod kočár. Viděla mě, levá strana chodníku prázdná, ale ona prostě čekala, že se jí vyhnu. Nevyhnula. Nejen, že jsem to nestihla - obě jsme měli docela vysokou rychlost, ale také jsem to udělala schválně. Cítila jsem se v právu. Jdu na správné straně a mám kočárek. Ona mě vidí. Ale neuhnula. Přejela jsem jí nohu. Začala nadávat. Na mou poznámku, že se chodí po chodníku vpravo a že je to její vina, že se nevyhnula, mi odpověděla: "no a co?" . Prostě paní si myslela , že je pupek světa a všichni se kolem ní točí.
Jak to viděla ona, nevím. Jak to vidíte vy, také nevím. Dodnes si myslím, že jsem byla v právu. Ale váš názor může být odlišný. Možná i já, jako matka s kočárkem, jsem předpokládala, že jsem pupek světa. Že mi lidé musí prokazovat úlevy. Ale ona šla na špatné straně - byla to její vina. :-)))))))
 Megrin 


Re: Zlá zkušenost s sobectví 

(9.8.2007 14:47:11)
Souhlasím - byla jsi v právu. A vůbec nejde o to, jestli si měla kočár nebo ne. V Česku se chodí vpravo a určitě to platí i na chodníku :)
 Sissi 
  • 

Re: Re: Zlá zkušenost s sobectví 

(9.8.2007 15:45:18)
A teď poraďte mně, kde se teda v Čechách SPRÁVNĚ chodí. Často vodím psa. Vodím ho u levé nohy, jak se učí na cvičáku a jak potřebuju, aby pes uměl chodit. To ovšem znamená, že když jdeme po chodníku vpravo, jak se v Čechách chodí, já jdu u kraje a pes se natěsno míjí s protijdoucími lidmi, občas po některém stočí hlavu, protože mu třeba zajímavě voní, a mně je jasné, že to nemusí být každému příjemné. Takže se snažím chodit spíš vlevo, aby pes byl u kraje a já se míjela s lidmi. Jenomže není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem, někdo přijme s povděkem, že mu nestrkám psí čumák do nákupní tašky, jiný má potřebu poučit mě, že se chodí vpravo. Takže včilkaj jak?
 Angua 
  • 

Re: Re: Re: Zlá zkušenost s sobectví 

(10.8.2007 16:15:05)
Jedině naučit psa, aby chodil u pravé nohy, jinak nevím :-)
 zuzini 


Re: Re: Re: Zlá zkušenost s sobectví 

(11.8.2007 14:47:04)
Mám taky dva psy tak vím o čem mluvíš. :) Lidem se opravdu nezavděčíš. A mimochodem, když jsem byla dnes ve městě tak jsem schválně pozorovala lidi jestli dodržují pravou a levou a narazila jsem na tak 1 z 20,který šel skutečně na správné straně. Tak teda nevím :-)))
 Alč@ 


Re: Zlá zkušenost s sobectví 

(19.8.2007 9:18:17)
já nedávno vystupovala z tramvaje s kočárkem.
kočárek jsem rvala sama - klasika nikdo vám nepomůže - a ještě navíc jsem druhým okem hlídala 4,5.letou dcerku aby nespadla pod kola.

byla jsem uprostřed schodů,když se do tramvaje začala cpát velmi silná žena středního věku s tím,ať pohnu.

no myslela jsem že jí trefím.
Tak nejenže vám nikdo nepomůže,ale ještě mají kecy.

takže jí říkám ať si počká než kočárek sundám a vystoupí druhá dcerka nebo ať jde jinými dveřmi.
nadávala jak dlaždič.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Já tomu rozumím, 

(7.8.2007 10:42:36)
Byla jsem těhotná dvakrát - taky se dvakrát cítila nejtěhotnější, ale jen sama, uvnitř, pro sebe. Žádné výhody od svého stavu jsem nežádala (naštěstí nemusím jezdit MHD, F-M je menší město a všude dojdu pěšky). A ta nastávající maminka se zachovala jako buran. To zvolání, ach..... chovala se dle mého jako infantilní spratek. Ale ono se jí to vrátí, až bude jednou kličkovat s kočárem. Otázkou je, zda to způsobilo těhotenství nebo to byla jedna z takových těch nafuněných princezen, které si myslí, že se kolem nich točí svět.
 Jitka+BB 
  • 

To není těhotenstvím 

(7.8.2007 11:19:32)
Pochybuji, že těhotenstvím vzniká sobectví a bezohlednost, spíš ta paní byla a je taková vždy.
Vždy záleží na slušnosti a vychování jedince. Pocity " nejtěhotnější" na světe jsou podle mě v pořádku, ale nepotkala jsem žádnou těhotnou, která by tím obtěžovala okolí(když nepočítám, že o svém stavu např. stále mluví, ale to rozumný člověk pochopí:-)
Taky jsem si myslela před narozením svého dítka, že nebudu klábosit o tom, kdy se poprvé vykakalo do nočníku, kdy začalo chodit atd.
Ale myslím, že se tomu člověk neubrání a ne snad proto, že by se musel chlubit, prostě jsou to jeho každodenní malé radosti a rád se s nimi podělí se stejně zainteresovanými. Nebo ne?:-) Takových, které to nedělají, je opravdu málo!
Jinak k té MHD: já jsem jezdila tramvají a vždy se mi dělalo zle, tak jsem si prostě někomu řekla, jestli by mě nepustil a vždycky mě pustili(i v době, kdy jsem ještě neměla bříško). Nevidím na tom nic špatného, když člověk slušně požádá, lepší než se složit na podlahu:-)
 Květa, 1mimi 
  • 

Ohleduplnost 

(7.8.2007 11:49:16)
Podle mě všeobecně některým lidem chybí ohleduplnost, možná celkově obyčejná slušnost.Na stavu a věku nezáleží. Některé charakterové vlastnosti se možná jiným stavem stupňují.
Když jsem těhotenství prožívala já, měla jsem však pocit, že nemusím lidem nic říkat, o nic se jich prosit (většinou), chovali se ke mně vstřícně, někdy dokonce tak mile, že jsem si říkala - asi budu chtít být těhotná častěji...Bylo to zkrátka prima - a to jsem chodila do práce, učím na 2.stupni ZŠ.
 ANCI


Re: Chápu  

(7.8.2007 12:06:11)
Ahoj.Naprosto jsem pochopila,co jsi tím chtěla říct.Ono to chování souvisí určitě s intelitencí.Vnímám to podobně,jsem vždy nadšená ,když jsme s dětmi na hřišti a matka mi tam vyřvává do ucha,jak uklízela do 4 do rána a podobné bludy,asi chce okouzlit svou kamarádku,jak je dobrá hospodyňka.Prostě část lidí taková je,ale naštěstí né všechny.Je jasný,že když je člověk na mateřský,tak se nevyhne rozhovorům o dětech,ale to je myslím v pořádku,já třeba ráda proberu určité věci o dětech.Ale nemusim,když se někdo předvádí. Tak ta těhotná to brzy pocití na vlastní kůži.Asi nemá zkušenosti s dětmi,neví,že kočár je těžký,vidí jen sebe a své těhotenství.
 Markéta 
  • 

sezeni v dopravnim prostredku 

(7.8.2007 12:08:17)
nastesti jsem nemusela autobusem apod jezdit moc casto, ale taky mam i spatne zkusennosti. vetsinou to byly bud mlade zeny, ktere tehotenstvi asi nedavno zazily, nebo duchodkyne, kdo me pustil. taky jsem jela jednou v rozzhavene tramvaji po evropske a nikdo me nepustil. byla jsem po celem dni strasne utahana a tak nas..na na cely svet, ze jsem se nechtela "doprosovat" a proste jsem si se svym obr brichem sedla na schody. mela jsem pocit, ze na me par lidi kouka stylem: no to snad ne co to ta zenska dela, kecnout tady sebou do te spiny.
ale dekuju vsem co me pustili, kdyz jsem byla v lepsi nalade, nekdy jsem si proste rekla a lidi se okamzite zvedali a omlouvali.
 Lucka 
  • 

Re: sezeni v dopravnim prostredku 

(7.8.2007 12:36:28)
Něco podobného se mi taky stalo. Měla jsem hrozně malé bříško, a tak si lidi mysleli, že nemůžu být moc dlouho těhule :o)) Za celé těhotenství mě pustili sednout jednou a to díky mé sousedce, která řekla nějaké slečně. Bylo mi trapně, ale hodilo se to. :o))
Jednou jsme s manželem jeli autobusem. Autobus byl plný, ale ne zase tak moc. Na okně byla nalepená reklama na Orion. Najednou se mi ta hvězda začala mlžit a já jsem sebou málem sekla. Jen jsem stačila říct Honzo, já se asi složím. Vzpomněla jsem si na tchýni, jak říkala, že musím na bobek. Tak jsem si sedla na chvilku na bobek, a pak na ty špinavé schody a dala jsem si hlavu na kolena. Lidi na mě koukali jak na nějakou zfetovanou kravku. Promiňte mi ty slova.
 Valkýra 


Re: Re: sezeni v dopravnim prostredku 

(7.8.2007 12:47:59)
Trochu odlehčím téma - v těhotenství mě pustili sednout asi jednou, možná dvakrát. Nijak jsem svůj stav nezdůrazňovala, bylo to přes zimu a vidět to pod bundou moc nebylo. Ani mi to nevadilo, cítila jsem se dobře a nepociťovala nutnost sedět.
Zato teď - přibrala jsem přes 10 kg, vlastní blbostí a dost z toho na břiše (jo, jo, pivo:-))) Už dvakrát se mi stalo, že když jsem po náročnějším pracovním dni jela domů MHD a zapomněla myslet na držení těla a to zatracený břicho stáhnout, pouštěli mě sednout s narážkou na moje těhotenství! Grrrr. Tedy pouštěly. Byly to v obou případech starší ženy. No, nepotěšilo mě to. Budu muset na tom břiše začít makat.
Příště asi řeknu, že to bude malý Gambrinus :-)))))
Ale doufám, že žádné příště nebude, ten pupek musí pryč.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Trošku odbočím, ale 

(7.8.2007 12:50:53)
bylo mi také jednou špatně (měla jsme chřipku), nebyla jsem tedy těhotná a šla jsem s manželem od Dr. do lekárny pro léky. Udělalo se mi hrozně špatně (motala se mi hlava a chtělo se mi zvracet), a tak jsem se opírala o manžela a vůbec nemohla komunikovat s lékárnicí. Lidi za mnou taky koukali jak na zfetovanou nebo opilou. Tak mi přijde, že je každý děsně kritický, ale každému se to může přihodit. Trošku jsem odbočila, protože to nebylo v těhotenství. Je to vlastně o vcítění se do jiného člověka, ale to by bylo na jinou diskusi. Tak se omlouvám.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Trošku odbočím, ale 

(7.8.2007 13:12:42)
Stalo se mi něco podobného. Po prvním porodu jsem měla velké zdravotní komplikace, pořád jsem omdlívala (v nemocnici pak zjistili, že mám tlak 65/20, takže se nebylo čemu divit). Když mě manžel právě do té nemocnice vezl, bylo to 10 dní po porodu. Už ve výtahu jsem začala cítit, že kolabuju, tak tak jsme dojeli do přízemí a já si sedla na schody už v takovém polodeliriu. Šla kolem starší sousedka a říkala něco na ten způsob, jako, takhle malé miminko a už tááááááááák ožralá........ Tehdy mi to bylo jedno, dneska se tomu směju.
 fisperanda 


Re: Re: Trošku odbočím, ale 

(7.8.2007 20:39:02)
Já sem se naučila si o všechno říkat. V těhotenství ještě ne, ale od té doby, co jezdím s kočárkem v mhd, tak slušně, ale důrazně žádám. Hodně často se mi stane, že musím dat kočár do prostoru k tomu určenýmu, ale stojí mi tam lidi a ani je nějak nenapadne prostě postoupit dál. Tak si o to řeknu. Stejně tak když je šalina poloprázdná a někdo mi sedí na jediným fleku, kde si můžu sednout ke kočárku, tak ho požádám, aby se posunul. A někdy opravdu s kočárkem nemůžu stát (protože mu ujíždějí přední kolečka, tak ho musím přidržovat a brzdit nohou), tak někoho poprosím, jestli mě pustí sednout. Sice občas někdo má frfly, ale já sem vždycky slušná a nedělám s tím štráchy. A i když jedu s dcerou bez kočárku a někdo by nás měl pustit sednout, což se neděje, tak sem slušná furt. Zato manža, ten se bojí někomu říct a je schopnej držet ji dvě zastávky v náručí u tyče. Už sem mu za to nadávala, protože nejde o to, že by se někoho doprošoval, ale musí myslet na malou, že ta šalina může cuknout a rázem bude mít třeba zlomenej nos.
 Lizzie 


Re: Re: Re: Trošku odbočím, ale 

(7.8.2007 20:56:30)
Tady asi platí pořekadlo: Líná huba, holý neštěstí..bohužel jinak si často nesedneme..ať už jsme těhotné, nebo s výronem kotníku..
 R.Rose,růžička01,kvíteček07 
  • 

Re: Re: Trošku odbočím, ale 

(8.8.2007 16:52:04)
Taky nikdy nezapomenu, jak se mi někdy počátkem těhotenství udělalo ráno v autě zle. Jen tak tak jsem stihla zajet k Lidlu a vyzvracet se do odpaďáku. Přála bych vám slyšet ty komentáře kolemstojících důchodců - po ránu a tááák ožralá. A to mě předtím viděli vyběhnout od volantu ;o)))
 Marie Vávrová, 1 dítě 
  • 

Re: sezeni v dopravnim prostredku 

(15.5.2009 0:33:42)
Skutečně je to z velké části o ohleduplnosti a našich hranicích. Když jsem čekala 1 dítě, cítila jsem se (tak asi jako spousta prvorodiček) jaksi "jinak" a taky jsem trochu očekávala, že např. v buse mě někdo pustí sednout. Občas se tak i stalo. A pokud ne, tak jsem prostě seděla na schůdkách. Ale celkem mě tato neochota rozčilovala. Nyní čekám druhé dítě a když jsem naposled jela busem téměř 2 hod. a celou cestu stála - pravda byla jsem jen v 6.m.- tak jsem si prostě uvědomila, že to není konec světa a když se mi udělá špatně, přinejhorším pozvracím ty ochotníky kolem a zase skončím na těch schůdkách. To, že se musím spíše než o své těhotenství momentálně starat o svého syna je celkem dobrá škola na to pochopit, že nejsem jako těhotná "pupek světa". A taky se podle toho chovat.
 Kočanská 


cestování MHD 

(7.8.2007 22:21:32)
Moc Vás zdravím.
Pokud si těhotná žena chce v MHD sednout a nikdo jí nechce dobrovolně pustit, tak je vcelku na místě si o to požádat. Já jsem to aspoň tak dělala, protože jsem se skutečně na nějaké kymácení na tyči prostě necítila. Vyhlídla jsem si vždycky mladého statného mladého muže a prostě ho slušně požádala a vždycky to bylo OK.

Stejně tak nyní, když cestuju v MHD s kočárkem (není to zas tak často), tak si prostě vyhlídnu mladíka na zastávce (nebo pak v tramvaji) a požádám ho, aby mi pomohl s kočárkem - vždycky někdo pomůže. Dokonce se mi celkem často sami nabízejí. Pokud v tramvaji nebo v autobusu je někdo na místě pro kočárky - opět slušně požádám, aby mi místo uvolnil - to už někdy bývá trochu drsnější, ale prostě není jiná cesta. Do přecpaných tramvají a autobusů se ani necpu (to jdu radši pěšky) tam by mi asi těžko někdo uvolnil jakékoliv místo.

Nemyslím si, že lidé jsou nějak zvláště všímaví - protože se cítí ukryti v davu a tudíš necítí potřebu se chovat nějak zvlášť dobře. Pokud ale někoho přímo oslovíte, většinou Vás neodmítne. Dokonce jsem někde četla, že když potřebujete pomoc na místě, kde je hodně lidí, tak nemá smysl žádat "pomozte mi prosím někdo" ale třeba "prosím Vás pomozte mi, Vy pane v modré bundě".

Tak good luck :)
 Juval: Antoan 05+ Leopold 06 


Danielo, clanek se mi libi 

(7.8.2007 12:25:11)
Mila Danielo, myslim, ze zcela chapu o co jsi se tu snazila, co jsi tim chtela vyjadrit, ale jak vidno, nemnoho dosud pochopilo, ale bylo jasne, ze se do tebe pusti, s tim jsi urcite pocitala :o) Myslim, ze jde hlavne o ty tezko popsatelne niterne pocity o tom co obdobi tehot a materstvi prinasi a jak sociovat svuj novy statut maminky vuci okoli. Libi se mi predevsim zaver clanku,kde pekne pises o tom idelau zeny-matky, kt nema potrebu ohlazovat sve deticky hned co se kdo zjevi. Bohuzel se vsak domnivam, ze je to opravdu predevsim ideal, ale pokud takova jsi, pak te vazne moc rada poznam a napis mi na e-mail pokud budes chtit :o)! Priznam se, ze takovou tehuly jsem dosud poznala jen jednu (nemyslim tim sebe, ja byla prave ta "nejtehotnejsi na svete" jak pises) a byla jsem ji okouzlena jak samozrejme bere svuj stav a pritom nema potrebu "oblazovat" neustalym tlachanim o tom ci onom.
O tom sebevedomi se domnivam je to dosti individualni, ja sama se vsak domnivam, ze dost velikou roli hraje tez vzdelani. Pokud budes zena-vedec napr. pak ti jiste na matreske spise sebevedomi klesne, spise nez zene, kt zadnou vyssi karieru nedelala a tak se ji stala vlastne zivotni karierou materstvi. Ale i tak to asi nebude jen o vzdelani, ale tez o rodinne vychove a o tom jak se na materstvi divali ve tve puvodni rodine, v cem jsi byla vychovavana (ad ma puvodni rodina prevazne- 1 dite staci, vice te bude jen omezovat...:o( - ad rodina meho manzela (nejmene 3 deti a to rychle po sobe, je to skvele kdyz nas bude hodne...) takze to nejspise bude smes vsech tech socialnich ukotvenich a zkusenosti spolu se vzdelanim.
Jinak to preji pekne leto a budu rada kdyz se ozves :o)

Lucka
 & 


Danielo, jak si reagovala? 

(7.8.2007 12:43:45)
Mne by zajimalo, jak ta historka pokracovala. Jestli si tehotnou slozite objizdela nebo si ji s usmevem pozadala at ustoupi ona, protoze mas kocarek, s kterym se obtizne manipuluje?
Uprime receno at si kazdy proziva tehotestvi, materstvi, cely zivot jak chce...:o}}
 Luci+Luk 


No... 

(7.8.2007 13:25:59)
Tak s tímhle musím naprosto souhlasit!!!! Daniela to vystihla přesně do puntíku..
 Katoun 


Je to o pocitech 

(7.8.2007 13:47:15)
Myslím, že každá těhotná maminka nebo maminka dětí reaguje zcela jinak než bezdětná žena. Snad je to dáno ochranitelským postojem - někdy až moc přehnaným. Vzpomeňte si na svá bříška a někdy i na kolísavost nálad a pocitů. Daniela určitě čekala jako máma s velkým nákladem v kočárku, že na ni budou mít lidé ohled, to samé ale asi očekávala asi i ta těhotná maminka. Vše je opravdu o toleranci a přístupu okolí.
 Romča, 1 syn v počátcích puberty 
  • 

Souhlas 

(7.8.2007 14:06:05)
Tak tenhle článek mi doslova a do písmene mluví z duše. Naskakujou mi pupínky, když slyším tyhle maminky, které dělají ze svých ratolestí osmý div světa.
 Čekatel na smazání 


... 

(7.8.2007 14:27:46)
No, pro příště bude asi nejlepší vzít sebou mobilní váhu. Potom si při takovém střetu můžete změřit "závaží" (jedna to, co ma vpředu a druhá v kočárku) a kdo je těžší vyhrává, může jet rovně.
 Piškotová 


Nejtěhotnější 

(7.8.2007 14:50:57)
Taky jsem byla nejtěhotnější na světě. Ale takhle to na mne nepůsobila. Byla jsem prostě šťastná, usmívala jsem se na každého a na maminky s kočárky jsem pohlížela s takovým nějakým spiklenectvím. Nic takového by mě nenapadlo udělat.
A stalo se mi to samé. Jela jsem s dvojčatovým kočárem, v zimě, brzy po porodu, takže jsem ten kočár ještě pořádně nezvládala. Šla proti mně paní a přímo do nás. A zůstala stát na druhé staně kočáru a házela naštvaně hlavou, jakože mám uhnout. Chodník byl dost úzký, takže bych musela dolů, ale pro ni to byl jen úkrok stranou. Prostě jsem jí řekla, že se s tím kočárem nepohnu, že bude muset ona. Neřekla na to nic a obešla nás. Jinak by se dál nedostala. Zajímavé je, že na stejném chodníku mi uhne prostě každý, i lidé o holích. Ví, že to prostě jínak nejde. Ale tahle paní to asi za týden udělala znovu mému muži. Je to prostě v ní, něco ji žere a tohle je její způsob odreagování se.
 Krucipísek 


Těhotná paní to trošku přepískla. 

(7.8.2007 14:51:53)
Pamatuju si tisíc podobných bezohledných situací. Na druhou stranu si uvědomuju, že po několika hloupých reakcích od okolních lidí jsem taky měla tendenci být konfliktní a z malichernosti udělat scénu, protože jsem si nepřišla v tu chvíli jako "nejtěhotnější" nebo "nejmaminkovatější", ale jako kus hadru.

Ono když slušně požádáte mladého muže o pomoc s kočárem do tramvaje a on s úsměškem odvětí "ať ti s tim pomůže ten, kdo ti to dítě udělal" ... (zůstala jsem štajf a počkala si na další tramvaj)
... když vám v tramvaji jako těhotné někdo uvolní místo a před vámi se na něj svalí opilec, ač místo nebylo uvolněno pro něj... (koukala jsem jak sůva)
... když v osmém měsíci těhotenství pustíte sednout babičku o berlích, stoupnete si, pod Vámi sedí puberťačka a ani nehne brvou... (jasně, řekla jsem si a vstala)
... když vám dítě brečí v tramvaji, vy se ho snažíte uklidnit a zároveň se připravit k vystupování a nějaký starý nevrlý pán (mám pro něj výstižnější pojmenování, ale budu kultivovaná) na vás začne přes celou tramvaj řvát ať "si to dítě laskavě uklidníte, kdo to má sakra poslouchat" a k němu se přidá chytrá důchodkyně - bývalá učitelka - a začne mentorovat ... (prostě už jsem byla fakt sprostá)
... když se s kočárkem nedostanete do krámu, dítě vám spí, vy potřebujete 5 obálek v malinkém papírnictví, 2 kroky od dveří k pultu, a na slušnou žádost o to, zda můžete nechat škvíru ve dveřích, abyste během toho minutového nákupu na kočár viděla, na vás prodavačka zostra vyjede, že je nachcípaná a chce trávit Vánoce s dětmi a vaše dítě jí nezajímá... (tak už jsem tam od tý doby nic nekoupila a v tom ajfru jsem chvíli uvažovala o nějaké pomstě)
... když kamarádka odchází s přetaženým synem z Matějské, on má záchvat vzteku, nechce pryč, válí se po zemi a brečí, klasickej vzteklej záchvat, a zastaví se u téhle dvojky těhotná dáma s partnerem a s opovržením celou situaci komentují typu "strašná matka, nevychovanej fracek" ... a vydrží jim to 5 minut určitě... (kamarádka je kliďas, tak supěla potichu)
... autobusák na lince, která spojuje porodnici, nemocnici, polikliniku a městský úřad, takže frekvence kočárků je nabíledni, na mě křičí něco o krávách, když se odvážím vstoupit se svým kočárem do nízkopodlažního autobusu (vejdou se tam s ochotným řidičem kočárky 3,ba dokonce i 4!), ve kterém už jeden kočár je... (podala jsem na něj stížnost, po měsíci mi bylo sděleno, že řidič vše popírá a byla mi nabídnuta konfrontace se řidičem, ha ha ha)

... naštěstí mám v zásobě i spoustu překvapivě milých, vstřícných a ohleduplných reakcí. Jedna za všechny, už nad tím sedím dlouho: V tom samém kočárkoidně-frekventovaném busu: Chystá se nastoupit vozíčkář, v busu jsou tři kočárky. Autobusák jde pomoci vozíčkáři, zjišťuje situaci s počtem kočárků. Jedna z miminek vystupuje s úsměvem a s prohlášením, že to má stejně jen jednu stanici, že se projde. Autobusák to neregistruje, pomůže vozíčkáři, který se zdráhá s tím, že si počká na další autobus. Vozíčkář doprotestovává, je v autobuse, řidič se rozhlíží a hledá vystoupivší maminku s kočárkem, která mizí v dáli. Řidič rozpačitě komentuje situaci, že to přeci nemusela, že by jí pomohl s kočárem dozadu. Všichni v autobuse vypadají jako že jim je blaze po duši :-) (netřeba komentovat bezpečnost městské integrované dopravy, o to tu nejde)
 Miluše, Vojta 5 let, miminko v očekávání 
  • 

Naprostý souhlas 

(7.8.2007 16:31:17)
Daniela mi mluví z duše. Nad slepicovatostí některých "maminek" mi někdy zůstává rozum stát a z tohoto důvodu jsem občas měla problém chodit do různých klubů maminek a podobných spolků, neboť poslouchat poosmnácté dokola "naše LUcinka už umí dvacet slov", "dneska jsme byli dvakrát na hrníčku" a "už papá kuřátko", na to člověk vždykcy nemá. Těhotenství a mateřství je jen jednou z mnoha rozmanitých charakteristik ženy a já se chci ve svém životě zabývat i jinými věcmi než kašička, hrníček a žvatláníčko, byť své děti zbožŇuji. To, že jsem těhotná, nemusím troubit celému světu na potkání, on má na starosti i důležitější problémy. Vedle toho, že jsem těhotná matka, jsem taky ještě normální člověk s normálním uvažováním, dalšími zájmy a starostmi a s ohledem k dalším lidem. To, jak se chovala ona těhotná dáma popsaná v článku, je opravdu nevkusné a idiotské. Tož tak.
 Juval: Antoan 05+ Leopold 06 


Re: Naprostý souhlas 

(7.8.2007 17:23:30)
Miluše, pokud jsi schopna napsat tato slova a byt tehotna, pak jsi me asi presvedcila, ze i tehotne dokazou byt "normalni", skoda, ze jich neni vice. Opravdu jsi me velmi mile prekvapila. Bohuzel ja se zatim setkavam s okruhem maminek a tehulek, kt jsou temi "nejtehotnejsimi na svete" a take ja jsem mela a dosud mam problem zamerne vyhledavat vetsi spolek maminek s detmi a davam prednost spise individualnimu popovidani, pred "slepicovatenim". A stejne jako ty i ja se domnivam a to stale vice cim jsou deti vetsi, ze opravdu neni pupkem sveta byti matkou pro zenu jako takovou, ale ze chci jako zena zazit jeste nemalo jinych roli :o).
 Lizzie 


Re: Naprostý souhlas 

(7.8.2007 17:29:37)
No já z článku pochytila hlavně jistou teatrálnost maminky. Možná autorka píše trochu s nadsázkou, ale pravdou je, že některé maminky to trošku ,,přehání", pokud však mluví k dětem v tramvaji nahlas, nebo si předávají zkušenosti s jinými mámami, zdá se mi to v poho..holt to už je projev určité skupiny lidí (tady matek, jinde to můžou být třeba studenti nebo filatelisté..)
Co se mi však moc nelíbí je reakce té maminky - těhulky. Promiňte, ale buran zůstane buranem i v těhotenství..Možná jí to ujelo, ale já bych to řešila alespoň zpočátku slovy:
,,Nemohla byste mě pustit..s dovolením..":-)))
Ale to je holt pro některé lidi problém.
Berte to tak, že autorka to jistě psala trochu v afektu a údivném rozpoložení..může být dobrou mámou, které sem tam na veřejnosti i něco ujede..:-)) I ta trocha spontánnosti je někdy dobrá a hormony jsou holt hormony..
Co však nechápu jsou matky, které si myslí, že jsou nejlepšími mámami na světě, kolem broučka lítají neustále a nevybíravě častují například matky, které na půl úvazku pracují, nebo si sem tam povyrazí..z těch je mi vážně smutno, těm to asi ,,mozek lehce zatemnilo"...
Nenechte si kazit dny nevybíravými projevy kohokoliv:-)))
 Lizzie 


Re: Naprostý souhlas 

(7.8.2007 18:55:10)
Nerada bych soudila, ale mám pocit, že podobné typy žen se tak chovají, i když těhotné nejsou..:-)))
Jinak svou charakteristikou různých maminkovských sezení si mě pobavila:-)
 bromelie 


Re: Naprostý souhlas 

(7.8.2007 19:06:43)
Také přemýšlím, jestli syn pozná pískoviště :-)
 Amina 
  • 

Re: Re: Naprostý souhlas 

(8.8.2007 10:53:06)
Já si někdy říkám, jestli dcera vůbec pozná jiný děti:-) Mateřskému centru se vyhýbám ob ulici a pískoviště navštěvujeme těsně před obědem, kdy už tam nikdo, ale vůbec nikdo není. V případě, že se blíží povědomá matkoslepice (některé se se mnou pokoušely dát kdysi do řeči nad kočárkem na ulici, tudíž je znám), prcháme domů.
Jen abych nevychovala asociála:-))
 Eva. 


Re: Naprostý souhlas 

(11.5.2008 22:05:12)
Taky mi moc nesedí zdrobněliny, mluvení o dítěti v množném čísle apod., ale setkáváním se s jinými matkami a dětmi se nevyhýbám - snažím se nasadit nějaké přijatelné téma (třeba - jak jste učili malého na nočník místo kolik už váš malej váží, měří, co umí, co uměl minulý měsíc atd.) Je to lepší, že se třeba přiučím, něco dozvím, ale hlavně - náš prcek miluje děti, to bych mu neudělala, aby byl pořá doma se mnou!!! I kdybych si měla potají zacpat uši, budeme pořád mezi lidmi.
A ještě jazyková poznámka: myslím, že ono množné číslo vyšlo z toho, že se snažíme být úspornější a je nám trochu hloupé pořád zdůrazňovat, že mluvíme o svém dítěti (paradoxně): Srovnejte: "Co je u vás nového?"(ptáme se dvou maminek)1. "My už chodíme a papáme líp." 2."My taky." 1."Náš Jiřík už chodí a líp jí" 2."Naše klárka už taky."
mějte se všichni.
 fisperanda 


Re: Naprostý souhlas 

(7.8.2007 19:31:07)
Jé, Miluše, kdyby takový jako ty byly všechny maminky, tak bych do těch mateřských center chodila častějc.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Cítím to stejně. 

(8.8.2007 7:27:36)
Když byla Terezka maličká a neměla jsem Míšu, chodila jsem do klubu maminek, ale teď už to prostě nedávám. Jsem doma už 4,5 roku a musím říct, že už mě takové to maminkovské plácání ve zdrobnělinách, nechci říct vadí, to zase ne, ale nebaví. Momentálně mě zajímají jiné věci - přihlásila jsem se na jazykovku, učím se dělat ve Photoshopu, hodně fotím, jenže o tom se se mnou nikdo bavit nechce. Pokud se chci o něčem, co se týká dětí poradit, tak na to kamarádky mám, ale probereme to normálně, věcně, bez zdrobnělin apod.
 Lizzie 


Teatrálnost 

(7.8.2007 17:30:53)
No já z článku pochytila hlavně jistou teatrálnost maminky. Možná autorka píše trochu s nadsázkou, ale pravdou je, že některé maminky to trošku ,,přehání", pokud však mluví k dětem v tramvaji nahlas, nebo si předávají zkušenosti s jinými mámami, zdá se mi to v poho..holt to už je projev určité skupiny lidí (tady matek, jinde to můžou být třeba studenti nebo filatelisté..)
Co se mi však moc nelíbí je reakce té maminky - těhulky. Promiňte, ale buran zůstane buranem i v těhotenství..Možná jí to ujelo, ale já bych to řešila alespoň zpočátku slovy:
,,Nemohla byste mě pustit..s dovolením..":-)))
Ale to je holt pro některé lidi problém.
Berte to tak, že autorka to jistě psala trochu v afektu a údivném rozpoložení..může být dobrou mámou, které sem tam na veřejnosti i něco ujede..:-)) I ta trocha spontánnosti je někdy dobrá a hormony jsou holt hormony..
Co však nechápu jsou matky, které si myslí, že jsou nejlepšími mámami na světě, kolem broučka lítají neustále a nevybíravě častují například matky, které na půl úvazku pracují, nebo si sem tam povyrazí..z těch je mi vážně smutno, těm to asi ,,mozek lehce zatemnilo"...
Nenechte si kazit dny nevybíravými projevy kohokoliv:-)))
 fisperanda 


Změna nepřišla 

(7.8.2007 19:24:57)
Když sem byla těhotná, tak sem se vůbec necítila, že by si ze mě měl celý svět sednout na zadek, ale cítila sem se příšerně, myslela sem že sem nejošklivější matka na světě a s tím břichem vypadám jako vorvaň.
Děsila sem se toho, že se s příchodem prcka změním natolik, že budu vysedávat v cukrárně s nějakýma matkama a budeme si vykládat story o dětech. Ta představa je pro mě strašná doteď.
Nekamarádím s matkama jenom proto, že sou to matky. Ani bych to asi nevydržela. Mám kamarády bez dětí a určitě jim nevykládám o tom, jak dcerka ráno ublinkla, jak měla průjem s jakou konzistencí, že mi nechce jíst brokolici a podobně. Teda mluvím o ní, ale s citem a nepitvám se v tom.
Potom jdu třeba do bejby kavárny a dvě hodiny tam čučím sama u kafe a říkám si, že mě docela mrzí, že sem tady sama. Ale pak přijdou třeba tři matky, a začnou valit ty svoje řeči jako " á představ si, Jiříček včera vůbec nechtěl jít spinkat, no to on dneska bude asi nevyspinkaný" a nebo "moje dcerka se původně měla jmenovat Natálka, ale tchýni se to nelíbilo, a tak je to Michalka" ... prostě dycky trpím, ať už v kavárně nebo na pískovišti... dlouho sem nepotkala maminku, se kterou bych normálně pokecala, nebo měla chuť se s ní sblížit.
Ale musím na svoji obhajobu říct, že sem to zkoušela. Kvůli dceři. Ale nešlo to.
 Lizzie 


Tak mě napadá.. 

(7.8.2007 19:32:19)
..pokud právě tyto typy matek někdy znovu nastoupí do práce, nebudou si připadat jak Alenky v říši divů a nebudou z nich kolegové na větvi (ne v dobrém slova smyslu).
Já nevím, ale u podobných matek není snad mateřství radostí (a určitou životní etapou) ale diagnózou..:-)))
 fisperanda 


Re: Tak mě napadá.. 

(7.8.2007 19:53:23)
Jo, myslím že jsi to vystihla přesně. Některý mi připadnou tak, že celý život neměly žádný koníček, nic v čem by se realizovaly, co by jim dělalo radost a s nástupem mateřství nejenom že dojdou jistýho uspokojení, ale ještě si myslí, že získaly jakýsi společenský statut, úctu... důležitost. A sou toho tak plný, že o tom musí vědět široký okolí.
 Petra+1 
  • 

Re: Změna nepřišla 

(7.8.2007 20:49:34)
A o čem by sis chtěla s těma maminama povídat?To není ironická otázka,jen mě to zajímá.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Změna nepřišla 

(8.8.2007 7:35:09)
Petro, vím, že otázka nepatřila mi, ale proč ne o všem. Snad každý si alespoň přečte zprávy, čtu knihu, co já vím, koho co zajímá, ale každého určitě něco. Jde o to, že v tom prostředí plném mamíííííííííííí jsme pořád, takže určité odlehčení je na místě. Nejsme přece jenom maminky, a i když to beru jako svou nejdůležitější a nejkrásnější roli, tak jsem taky manželka a holka, kterou hodně věcí baví.
 Petra+1 
  • 

Re: Re: Re: Změna nepřišla 

(8.8.2007 11:58:16)
No jasně,že každého něco zajímá,ale přece když na hřišti potkáš novou maminu,tak se jí hned nebudeš ptát "neviděla jste včera zprávy?" nebo "četla jste tuhle knihu?".Nejdřív asi začnete mluvit o dětech,protože to vás evidentně spojuje a podle toho jak se bude ta mamina vyjadřovat už poznáš jestli jste si trochu blízké a nemáte náhodou společného víc než děti.A to neplatí jen u maminek,tak je to všude,pejskaři mluví nejdřív o psech,u doktora se mluví o nemocech atd...Jde o to nějak začít a pak už se to může stočit jinam a nebo taky ne a pak to zkusíš s jinou maminou.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: Změna nepřišla 

(8.8.2007 13:38:46)
V tom máš pravdu, já jsem spíše myslela kamarádky-maminky, se kterýma už se znám.
 fisperanda 


Ještě story... 

(7.8.2007 19:29:09)
A ještě sem si vzpomněla na jednu matku, která táhla kočárek asi s dvouletou dcerkou po drogerii a jak byla ta holčička zvědavá, tak brala kdeco a ta matka nadšeně pištěla jako smyslů zbavená na celý obchod : "No tohleto neber, na vložky jsi ještě moc malá, jednou si toho užiješ až až... no a tampóny, prosímtě, hi hi, no to už vůbec né..." Jenom sem čučela. Hanba by mě fackovala, tohle svýmu dítěti provádět.
 Linda 
  • 

Re: Ještě story... 

(8.8.2007 22:12:09)
No, tak asi ta matka zrovna nemusela pištět na celý obchod a mohla být diskrétní...Mám ale taky dceru podobného věku, samozřejmě že v drogerii se na leccos sápe a (nejen v drogerii) se neustále ptá "Co to je?". Jasně, že komentáře se snažím přizpůsobit jejímu věku, ale ať se ptá na cokoliv a ať je u toho lidí kolik chce, rozhodně jí vždy odpovím a nevidím na tom nic špatného. Povídat si v tramvaji s nenarozeným dítětem v břiše mi přijde trhlé, ale komunikovat s dítětem úměrně jeho věku mi naopak přijde jako samozřejmost.
 Lizzie 


Fisperandě 

(7.8.2007 20:07:55)
Pokoušela jsem se tento názor několikrát připojit pod tvou reakci, ale nezdařilo se, tak snad teď.
Fisperando, já mám pocit, že u těchto matek se to chování už nemění. Ony mají celoživotně jiný pohled na to dítě a obávám se, že jsou to ty, které sedmnáctiletého puberťáka nepustí na brigádu, kde by měl čas od času přespat právě proto, že ,,takhle to přece neprobíhá"..ony jsou matky a vědí všechno nejlépe..apod.
Začíná to tímto povídáním a pak to bohužel nabíhá do mnohem horších rozměrů..i pro dítě samotné.
P.S: O těch, které své dítě vodí až do 3. třídy do školy a ze školy pomlčím
 Jitka+BB 
  • 

Re: Fisperandě 

(7.8.2007 20:50:49)
No, dámy, vidím, že si tady pěkně notujete, tak mi to nedá.
Je jasné, že každý k mateřství přistupuje jinak, není nutné se kvůli dětem všeho vzdát, na druhou stranu ale, pokud už se rozhodnu dítě mít, nějaké svoje předchozí aktivity bych zřejmě omezit měla, protože v určité fázi věku mě dítě prostě potřebuje a hlavně: Já jsem ráda, že mohu být s ním!!! Osobně jsem začala po dítěti toužit dost pozdě a teď si to proto užívám, do práce se zpět nehrnu, koníčky? A víte, že mě to už ani nebaví tak, jako dřív? Víte, že hrozně ráda spěchám zpátky za svým miláčkem? Nemám přitom pocit, že by dcera byla na mě závislá. A že se bavím jen s matkami malým dětí? Nu, proč ne, když jsem zrovna ve stejné životní etapě naladěna na stejnou vlnu? Až budu zase pracovat, budu se bavit o práci, až se sejdu se svými svobodnými kamarády, budu se bavit o jiných věcech. Ale proč dávat okázale najevo, že mateřství je něco jako čaj, který si dávám každé ráno k snídani do stejného hrnku? Vždyť je to strašně krásný a neopakovatelný, tak proč si to nevychutnat?
Zajímavé, že když potkám na pískovišti nějakou maminku, většinou je s ní příjemné popovídání(a když není, prostě se chvíli neutrálně bavím a koukám se přesunout jinam :-)Pozn. ještě se mi to nestalo a to nejsem kdovíjak tolerantní! Ale hlavně: na hřiště, do MC, do dětských koutků atd. chodím hlavně kvůli své dceři, aby si tam pohrála a poznala jiné děti, naučila se s nimi komunikovat a ne kvůli sobě, takže občas nějakou tu méně příjemnou osobu prostě přežiju.
 Lizzie 


Re: Re: Fisperandě 

(7.8.2007 20:55:19)
Jíťo, je dobré a skvělé, že mateřství si užíváš, ostatně věřím, že je to něco krásného a neopakovatelného, ale my s Fisperandou hlavně řešíme ty matky, kterým ani ne tak mateřství, ale svým způsobem hlavně vlastní ego (v mateřství) zatemnilo mozek..
Jinak proti kašičkám, plenám a povídáním o broučcích žádná, vždyť děti jsou úžasné, ovšem některé jsou prostě matky - extremistky..což je snesitelné dokud se to týká jen jich samých..
 Valkýra 


Tlachání o dětech 

(7.8.2007 21:05:37)
Přiznám se, že povídání o dětech a pískoviště vůbec taky nemusím a nudí mě to. Ale dnes už na to mám jiný názor než na MD. Tehdy jsem to považovala za poněkud omezené a na pískovištích jsem se do takových hovorů nezapojovala. A tak jsem radši mlčela a brzy odešla. Bylo to lepší? Vůbec často ve společnosti mlčím, když nemůžu dát k dobru něco vtipného nebo z mého pohledu zajímavého. A minulý týden na dovolené mezi partou lidí jsem se dozvěděla, že manželovi tohle na mě hodně vadí a od počátku vztahu. On nemá rád, když stojí řeč, radši ať se tlachá o čemkoli a má potřebu s každým promluvit a tak hledá společné téma. U matek to jsou obvykle ty děti. Těžko něhoho někdo rovnou osloví otázkou, jaké má zájmy, spíš začne s těmi dětmi. No, někdo u nich i zůsane, někdo nasměruje hovor jinam. Já se svým mlčením přijdu lidem nafoukaná a studená. Manžel je mnohem oblíbenější.

Jo, člověk se dozídá věci..... Možná, kdyby mě neodradily řeči o dětech, mohla bych mít víc kamarádek. I když tedy u nás v MC se hovor jinými směry než o dětech a jejich porovnávání nevyvíjel ani postupem času. Taky jsem to nakonec kvůli dceři nějak přetrpěla.
 Valkýra 


Re: Tlachání o dětech 

(7.8.2007 21:10:44)
Abych to zestručnila - pro některé, jinak normální matky, je hovor na téma děti spíš prostředkem k navázání kontaktu a nebrání se jiným tématům. Jenže já byla tak blbá, že mě to hned odradilo.
Manžel mi docela otevřel či tím, když řekl, že mu vadí, že nemám potřebu navázat kontakt a neumím "promluvit" a všichni si pak myslí, že je mám na háku.
 fisperanda 


Re: Re: Tlachání o dětech 

(7.8.2007 21:28:19)
Já to mám tak nějak "rozházený" všema směrama. Takže mám partu kamarádů a kamarádek, kteří jsou svobodní, rozebíráme všední věci, bavíme se spolu a udržují mě v realitě, jsem za to vděčná, že se můžu na chvíli odpoutat od mateřských starostí. A i když bereme dcerku s sebou, třeba na výlety, tak ji berou prostě tak nějak jako ... dalšího člena posádky. Není to pro ně někdo, o kom by se mělo rozvíjet téma "jak kaká". Je to prostě moje dcerka a mají ji rádi.
Pak mám zase kamarádku, která má dvě děti, ale většinou si spolu zajdem na pivo a mimo jiné třeba proberem porody a těhotenství a děti. Ale pak zase prndáme o bytové situaci, o známých atd...
Pak mám další kamarádku, bezdětnou, se kterou proberu naprosto všechno, ale zase ji nechci zatěžovat řečma o dětech, když ona ještě takový zkušenosti nemá a neví, o čem to je.
Pak mám zase manžela, se kterým si povídám skoro výlučně o dcerce, spolu ji obdivujem...
Takže já opravdu nemám zapotřebí zaplítat rozhovory s matkama, který mi přijdou tak nějak jednostranně zaměřený a upřímně řečeno, hovory o cizích dětech mě moc nezajímají. Nejsem v tom angažovaná a jestli se nějaký Matýsek bojí vysavače, je mi jedno.

Val - mně zase příde nefér, když ti to takhle manžel řekne, protože jestli seš takhle nastavená, že nemáš potřebu vykládat si s lidma, tak to asi nezmění a navíc to musel vědět, když si tě bral, ne?
Já vím o čem mluvím, můj manža je totální mlčoch.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Tlachání o dětech 

(7.8.2007 21:35:28)
Fisperando,
já si ráda popovídám, pokud je něco zajímavého. Ale třeba, když potkám ráno někoho na schodech, pozdravím, usměju se a jdu dál. Manžel začne komentovat počasí atd... Výsledek je stejný, ale manžel se zdá být srdečnější.
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Tlachání o dětech 

(7.8.2007 21:54:50)
Aha, tak to já sem stejná. Slušná, ale nemusím se vybavovat. Třeba jít s mojí mamkou po sídlišti, to je hrůza. S každým se zná, s každým o něčem mluví a já tam jenom stojím a říkám si, ať už vypadnem, protože se mi zdá, že si říkají naprostý ...né nesmysly. Ale úplně nedůležitý věci. Ale pro mamku je to asi důležitý, s někým mluvit, tak jí to neberu. Můj taťka zase každýho na potkání oblaží nějakým vtípkem. Který třeba unavená prodavačka u kasy nemusí vždycky ocenit :o)
 Lizzie 


Re: Re: Re: Re: Re: Tlachání o dětech 

(7.8.2007 22:23:27)
Fisperando, mě občas vyčítají, že vypadám nepřístupně a smutně a přitom to vůbec není pravda, jen tak působím. Mám moc ráda humor apod., akorát nepůsobím - tedy zpočátku - tak srdečně.
Kamarádi a blízcí vědí, že ukecaná jsem a bavím se ráda, ovšem neumím to dát třeba cizím zas až tak najevo. Nestydím se. Jen prostě nepůsobím tak otevřeně.
 Reya 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tlachání o dětech 

(9.8.2007 10:40:02)
Líbí se mi vaše konverzace. Jsem ráda, že někdo uvažuje podobně, jako já.
 Karin80 


Re: Tlachání o dětech 

(15.8.2007 20:56:26)
Jé, to jsem celá já... Docela se divím (příjemné překvapení), že existuje ještě někdo takový :) Já taky nedokážu kecat o ničem. Když se někdy ocitnu v partě ženských, tak většinou mlčím, protože prostě nedokážu semlít všechno, co mě napadne, jako ony... A mrzí mě to, protože takhle zůstávám stranou a možná působím jako odtažitá, nevím, každopádně mám prostě problém navázat společenský kontakt s člověkem, kterého třeba ještě moc neznám, byť rozhodně nejsem nesmělá ani nijak uťápnutá. Akorát mám to mluvení prostě nastavený tak, že mluvím jen, když je o čem, nedokážu spustit small talk na nezávazné téma...
A manžel mi taky nedávno řekl, že ho mrzí, že se s ním skoro vůbec nebavím, že nejsem sdílná :) Ale on mi to nepodal jako výtku, spíš ho to asi trochu mrzí, protože on se mi svěřuje se vším, co se u něho v životě děje, co s kým řeší v práci, že telefonovala mamka a co říkala, že se zastavil v jednom obchodě mrknout se na to a to... a tak, prostě takové běžné věci... a to mně taky nějak nejde :)
 těhulka 


Re: Tlachání o dětech 

(22.8.2007 5:29:45)
Ahoj. To máme opravdu stejný problém. Taky se nedokážu hned s každým zapojit do hovoru, nevím najednou co říct. Ráda si s někým poklábosím, ale s někým cizím mně to dělá velký problém.
 Petra+1 
  • 

Re: Re: Re: Tlachání o dětech 

(7.8.2007 21:56:24)
Tak jsem to předtím asi špatně pochopila.Myslela jsem,že o dětech nemluvíš s nikým.Já mám štěstí,že moje 2 kamarádky,se kterýma máme stejný zájmy mají taky děti ve stejném věku.Prožívaly jsme spolu těhotenství a teď "řešíme" dětičky,ale nejen je.Dřív jsme jezdili společně na lyže,na vodu,na kola a teď se těšíme až vyrazíme s prckama.Ale u nás na vesnici je taky dost maminek a s některýma kromě dětí nemám nic společnýho.Mají úplně jiný postoj k životu,většinou se popelí na dvorku,nevím jestli vůbec někdy vzali děti na výlet atd.No ale občas s nimi prohodim slovo,protože syn si bude s jejich dětma hrát a nechci aby byl odstrčený kvůli "jiné" mamince.Manžel se taky baví s každým a já jsem se dřív se sousedama jen pozdravila,protožejsem neměla o čem s nimi mluvit.Tak teď mluvíme o dětech,ale stejně je to spíš všeobecné než kamarádské.Takže to asi není jen o tom,že teď jsme matky,ale co jsme byli dřív.Prostě když jsem si s někým neměla co říct jako bezdětná,tak to,že jsem máma nás asi nesblíží.
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Tlachání o dětech 

(8.8.2007 16:05:49)
Tak já se přiznám, že mně naopak vyhovovalo tlachat o dětech právě s matkama na pískovišti - měly jsme všechyn zhruba stejně staré děti, takže jsme v tomhle směru byly na stejné lodi. Neměla jsem pak potřebu pak problémy typu "po obědě nespí", "nejde mu naučit zavazování tkaniček" ap. probírat s někým jiným - s kamarády bezdětnými či s odrostlými dětmi jsem si pak užívala diskuse na jiná témata. Nejsem extrémně srovnávací matka a nikdy jsem nebyla, nicméně zjištění, že sousedovic stejně starý Filípek se dokáže vzteknout stejně jako náš mladej nebo že Anička při jídle taky zapráská celé nejbližší okolí, bylo někdy zjištěním velmi osvěžujícím. Stejně jako dneska s kamarádkou se stejně starým synem s chutí naše puboše probereme - říkáme, že je to něco jako psychoterapie - zjistit, že já doma "nechovám" nepříšernější exemplář puberťáka ve střední Evropě :-))).
 Jitka+BB 
  • 

Re: Tlachání o dětech 

(7.8.2007 21:22:52)
Tak to musím říct, že u nás je to nemlich to samé pokud se týče mužovy výřečnosti a mého nespolečenského mlčení. Už jsem se ale přecejen trochu otrkala a sem tam narazím na nějakou dobrou duši, se kterou mám prostě potřebu promluvit. Je jasné, že s každým si člověk nesedí a i mně se špatně hledají kamarádky(taky proto mám teď obavu z našho stěhování úlně jinam). Na druhou stranu i ve své málomluvnosti mám čas od času potřebu si s někým něco sdělit, postěžovat si atp. a jelikož jsem si tohle dřív odbývala v práci, teď holt nastupují matky na MD:-)
Musím říct, že i má nejlepší kamarádka, která ještě i v těhotenství tímhle též pohrdala a ejhle, už je v tom taky:-))- myslím v těch hovorech o dětech.
P.S. Dodnes jsem vděčná mamince, která se mnou sdílela pokoj v porodnici, že měla ten nápad vyměnit si kontakty. Když dovolí čas, scházíme se i s našimi na den stejně starými prcky a fakt se nebavíme jen o dětech:-) Jsou to hrozně fajn lidi a já se svojí nespolečenskou povahou bych o taková přátelství určitě přišla. A to by byla škoda.
 Dargo 


Re: Tlachání o dětech 

(8.8.2007 16:54:02)
No co,na pískovištích se tlachá o dětech, a když se na louce potkají dva pejskaři,tak začnou tlachat o psech. Každému,co je mu libo,ale proč za to odsuzovat? Zrovna nedávno mi manžel řekl,že když se dám do hovoru o dětech se sousedy,tak prý sousedi za mými zády dávají oči v sloup. Říkám si,proč je takový problém mi říct rovnou,promiň,ale já se o dětech bavit nechci.Dobrá najdeme jiné téma hovoru,nebo si půjdeme každý po svých...
Ale tak mě napadá,kdo je větší primitiv,ta máma,která je na MD a celý den žije kolem dětí a kolikrát ji to už jinak ani nemyslí.Nebo ten kdo z ní toho primitiva dělá za zády...
 Ája 
  • 

Re: Fisperandě 

(10.8.2007 22:22:00)
Možná žiješ někde, kde se dá poslat dítě do první třídy samo (když trefí), ale já to svoje do třetí třídy v centru Prahy vodila. Bylo to kousek, ale v tom kousku bylo nutné 4x přejít hodně silný provoz. Z toho dvě místa naprosto nepřehledné i pro dospělého, auta parkujou až k přechodu a není za ně vidět, další přechod přes tramvajové koleje, kolem osmé ráno dopravní špička.
Nepřipadám si jako připo... matka a nezabývala jsem se jenom výchovou, vystudovala jsem mezi 3 a 8 rokem dcery vysokou, ale do školy jsem jí teda až do třetí třídy skutečně vodila. Mysli si o tom, co chceš, ale možná se radši zamysli, proč to někdo dělá.
Když se začalo lámat, že by začla chodit sama, tak mi kolegyně v práci vyprávěla, jak jela za svým synem do nemocnice, protože ho v tomhle věku auto srazilo po cestě ze školy a z nemocnice jí jen zavolali, ať si přijede, že kluka srazilo auto. A co všechno ti probíhá hlavou, když jedeš hodinu přes město a nevíš, co s ním je a pak tam hodinu čekáš na chodbě, než ti někdo řekne, že to není vážné.
 Helena 
  • 

Re: Re: Fisperandě 

(11.8.2007 21:38:22)
Musim vam povedat, ze deti do skoly stale vozim, pricom dcery maju 13 a 8 rokov! A vobec sa mi to nezda divne. Najstarsieho syna som vozila zhruba do tych trinastich, dnes ma 16 a jazdi sam po republika, resp. i do zahranicia. Nemam pritom pocit, ze nieco zameskal, ked nechodil sam priblizne do 13 - 14 rokov.
 Katka, 2 děti  
  • 

Re: Re: Re: Fisperandě 

(13.8.2007 12:12:30)
Přijde mi úplně normální, zvláště ve městě, vodit své děti, i starší do školy. My jako děti jsme museli chodit už v první třídě , v druhém pololetí do školy sami, (rodiče pracovali), a také jsem jezdila autobusem, ale bohužel - měla jsem v autobuse zkušenost- opakovanou!!!- s tím stejným deviantem - pedofilem - frotérem. Myslíte, že jsem to doma řekla? Ne, byla jsem trdýlko. Styděla jsem se.
V některých zemích (tuším např. Washington v USA) je nemyslitelné, aby děti do dvanácti let chodili po ulici sami, a nesmí být ani sami doma bez dozoru tuším do devíti let. Je to trochu extrém, ale rozumím tomu.
 Irena, 2 deti 
  • 

informace 

(7.8.2007 23:09:34)
Vazeni,
s dovolenim pominu popsanou uroven obou dam v clanku Daniely. Rada bych komentovala prispevky tech, ktere kritizuji tzv. materska temata, resp. retoriku a samy podobnym zpusobem do naprostych detailu rozebiraji sve, vesmes banalni, zkusenosti. Trochu skromnosti by neskodilo. Vyslechla jsem mnoho monologu ruznych maminek na obvykla temata a az na vyjimky jsem kazdeho vyslechla a snazila se pripadne byt partnerem v dialogu . Na vedecka temata pohovorim v praci se svymi vzdelanymi kolegy. Maminky v domacnosti maji jinou, pro mne take uzitecnou, zivotni zkusenost. A ze ji sdeluji formou "mnoho slov, malo informace". Nevadi, diky za to.
 Kamaem 


Re: informace 

(8.8.2007 9:16:15)
Já se teda nechci moc vyjadřovat k článku, docela mě zarazilo chování těhulky, ale je jedna z mnoha, není třeba všechny házet do jednoho pytle, myslím, že její chování nemělo nic společného s těhu, je prostě taková ať těhu je nebo není...

Co teda zaráží zase mě, je to, že některé(použiju jejich vlastní výraz) NEslepice dokáží docela hnusně zarývat do těch maminek, které podle těchto dam na výši "slepicovatí"...NO A??? Co je kterékoliv z Vás do toho??? Proč Vám to tak vadí??? Já osobně si ráda pokecám i o něčem jiném, než je moje dítě, a to i proto, abych zaměstnávala mozek i něčím jiným, ale ve stejné míře si klidně pokecám s jinou maminkou o dětech...debaty o tom, co které dítě kdy umí teda taky nemusím, ale zajímá mě, jak co která maminka dělá a přeberu si z toho to, co mě je blízké a sympatické...pokud mě kvůli tomu vy NEslepice zahrnete do slepic, tak prosím...
Mě tedy nadzvedává ze židle ta Neslepičí naprostá intolerance, prostě ten postoj "tak jak dělám a myslím já je jediné správné, ostatní jsou slepice"...brrrr
 vranimůra 


Re: Re: informace 

(8.8.2007 10:47:54)
Píšeš o toleranci, jenže někdy už toho má člověk fakt dost. Vezmi si, že přijdeš na diskuzi a za sebou najdeš deset fotek jednoho a toho samého dítěte. Deset stejných fotek, které mají minimální rozdíl. Do toho od té samé maminky nadšené mimasonovinky, o tom jak při kóju (děsný slovo) surfuje po netu. A to každý den ve stejném množství se spoustou přitroublých slovíček. To už pak není diskuze, ale přehlídka jedné maminky a jejího nejmateřtějšího mateřství na světě. Vyřešila jsem to po svém, přestala jsem na tu diskuzi chodit.
 vranimůra 


Re: Re: Re: informace 

(8.8.2007 10:50:49)
A to se týká nejenom internetu, ale i pískoviští, mateřských center. Někdy se to stává opravdu soutěží, kdo je na tom nejhůř a nebo nejlíp, to podle toho oč jde. Dialog se vytrácí a jen se trumfuje kdo se dřív naučil kakánkovat do nočníčku.
 jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: informace 

(8.8.2007 20:17:12)
tak mě napadá ... televize se dá vypnout, s pro tebe protivnou maminkou se nemusíš bavit a do mateřského centra nemusíš chodit. Nebo si srovnej v hlavně proč to děláš.
Přestaňme se porovnávat a hodnotit, každý je jiný a cestu ke štěstí a spokojenosti hledá jinde.
V mateřském centru taky nemusím jednu maminku, ale její holčička je naprosto skvělá kamarádka té mojí.
Priorita je tedy danná, když je ošklivo, jdeme tam a já si povídám s tou maminkou a moje dítko je šťastné.
 Markéta 
  • 

Někdo prostě tolerantní je a někdo není.... 

(8.8.2007 8:59:14)
Rozumím, jak to pisatelka článku myslela, ale mám spíš pocit, že ta dotyčná paní by očekávala, že bude "puštěna" ať už byla těhotná, nebo ne. Je pravda, že na chodníku se má chodit vpravo a pokud pisatelka šla po druhé straně, tak to některým lidem může vadit. Na druhou stranu myslím, že v takovémto případě by mohli být lidé chápaví..Sama mám dvě děti 2 roky od sebe a vím, jaké to je... Ale možná právě ta moje vlastní zkušenost mě trochu otevřela oči, takže možná tím to bude.. Teď když vidím maminku vláčející kočárek a vícero dětí, tak jsem velmi chápavá a snažím se třeba i pomoci (například naložit kočárek do autobusu apod.).
Dodnes mě ale rozčilují maminky, které jezdí s kočárky po chodníku vedle sebe, že další chodci musí po silnici - a to jen aby si mohly povídat, nebo maminka, která suveréně jede s kočárkem prostředkem chodníku, takže se nedá vyhnout a musí se obcházet...
 Hadi a spol 


Nízké sebevědomí 

(8.8.2007 11:59:39)
Nevím jak ostatním maminám, ale mně ba naopak seběvědomí na mateřské nezvykle stouplo :-)) Už umím v klidu a bez jakýchkoliv výčitek říct - NE - když něco nechci udělat a vím, že nejsem "blbá, ošklivá a lenoch línej" :-))

 Petra+1 
  • 

Re: Nízké sebevědomí 

(8.8.2007 12:08:12)
Přesně tak,já už to psala včera a jsem ráda,že má někdo podobný názor.A nemyslím,že to souvisí se vzděláním,jak už taky někdo psal.Copak být matkou je míň než být vědkyní?Pak by vědkyně neměly mít děti.
 Lucienda 


Re: Re: Nízké sebevědomí 

(8.8.2007 12:23:31)
naopak, byt matkou je pro drtivou vetsinu vedkyn vic nez byt vedkyni (ovsem neznamena to, ze by uz je veda vubec nezajimala).
neplati to pouze pro vyjimky, ktere to tvrdi prevazne svym muzskym kolegum a podle me je u nich hlavni duvod k tomuto pristupu to, ze se vlastne stydi za to, ze jsou zenami.
 Jana, syn 2004, dcera 2007 
  • 

Tehulka je taky jenom clovek... 

(8.8.2007 13:46:25)
... a nemusi vzdy zarit, stejne jako unavena maminka, ktera preceni sve sily a na konci s dechem se vali se 2 detmi v kocare usuzujich ze prave ONA je ten king, ktery se nemusi nikomu vyhybat, protoze je zarucene ta nejunavenejsi a nejvytizenejsi maminka na svete. Je tak lehke odsoudit a treba bys autorko clanku zjistila ze se tehule prave dozvedela zle vysledky AFP testu, nebo ze ji uz po x-te nikdo nepustil sednout v doprave a ze se musela prave se ne nejlepe citic vyhybat uz po x-te lidem na prvni pohled uplne v pohode. A ze ji doma cekaji dalsi deti, ke kterym to jen tak tak zvlada. Treba ani na to vsechno vubec nemusi vypadat, ze?!
 metty, 3 kluci 


...pokud ovšem není primadona 

(8.8.2007 15:08:34)
Možná, že těhulka jela na doraz, ale to jí nebránilo být aspoň trochu slušná. V nemocnici se synem jsem zažila pokročilý stupeň - matku - hvězdu. Bylo jedno,že se zrovna personál věnoval dítěti ve vážném stavu - ona si řekla první, tak se kolem mě všichni točte a běda jak ne! Prostě já, já, já, samá práva ale žádné povinnosti. Byl randál kvůli tomu, že musela hodinu čekat na propouštěcí zprávu, protože přivezli chlapečka, který se prozvracel až ke kapačkám a lékařka se mu věnovala místo sepisování zprávy. Měla údajně strach o dceru, protože ten chlapeček bude určitě silně infekční a mohli by to chytnout!!! Ale že nechala den předtím 2 letou dcerku samotnou na pokoji a šla se s jejím manželem (který přišel na návštěvu) dívat do herny na televizi, to jí nevadilo.
 Juillet 


souhlas 

(8.8.2007 16:15:50)
asi zadávám svůj příspěvek do úplně špatné větvě této diskuze,ale musím napsat jediné....s obsahem článku se absolutně zotožňuju!!!!
 Veronika + 2 rarášci 3 a 1,5 roku 
  • 

A co takhle jiné řešení... 

(8.8.2007 16:16:44)
Každý jsme takový jaký jsme a jeden do hlavy druhého nevlezeme.Největší chybou je předpokládat,že ten druhý udělá to,co bych v dané situaci udělala já.
Takže říct:"Prosím Vás,ten kočárek špatně zatáčí,mohla byste nás (nebo snad lépe řečeno mě a kočárek s dětmi-abych taky náhodou nebyla tou nejmateřštější) obejít?", by možná zase vyvolal špatnou reakci u zmiňované těhulky a rozhořčený článek by zase na tyto stránky umístila ona.
A co tím vším chci vlastně říct?
Že mi diskuse k tomuto článku připadá absolutně o ničem, protože NIKDO NEJSME DOKONALÝ a pokud si toto budeme uvědomovat a tolerovat se,možná bude na světě líp...
 Colorlight 


Co je těžší, břicho, nebo kočár? 

(8.8.2007 16:57:04)
Z článku na mě čiší jakási podprahová otázka - zda je těžší vláčet se s těhotným bříškem, nebo s kočárkem s dítětem/dětmi. Já osobně mám zkušenost, že obojí je dost náročné. V obou těhotenstvích (poprvé 05/2002 syn Martínek, podruhé 05/2006 dvojčata Petr a Tereza) jsem nebyla schopna poslední 2 měsíce jít ani se psem kolem baráku. Když se náhodou stalo, že jsem musela, bylo to strašlivě moc vyčerpávající a pamatuji si, jak lidé byli netolerantní - nepouštěli sednout, neuhli z cesty, vrazili do mě.... V té době, kdy jsem se sotva plazila, mne nenapadlo koumat, jestli má někdo kočárek či nikoliv. Když se mi třeba motala hlava, byla jsem vděčná každému, když uhnul, i matkám s kočárky. Nikdy jsem žádný konflikt ale nevyvolávala, jsem spíš člověk, který uhne radši sám, než na sebe strhávat pozornost. Teď jezdím s kočárkem pro dvojčata (kočár 14 kg, děti cca 10 + 10 kg, potřeby min. 5 kg = 40 kg). Opravdu manipulace s takovým strojem vyžaduje hodně síly a prostoru a uhnout s tím někomu na úzkém chodníku není možné, ať je sebevíc těhotný či jinak handicapovaný. Jedině sjet z obrubníku do vozovky, pokud tam stojí auta od sebe max. 80 cm, a zase najet. Otočit se musíte na silnici za provozu. Případně probourat dav lidí na druhé straně. Řekla bych, že těhotná žena, ale i člověk např. s berlemi může udělat krok stranou a počkat, až ten kočár projede.
Ne nadarmo jsou ženy s kočárkem řazeny do stejné kategorie, jako vozíčkáři, tedy osoby s omezenou možností pohybu. I s tím blbým vozíčkem v supermarketu jde uhnout o 100 % jednodušeji, než s dvojčatokočárem. Přes to se mi mnohokrát stalo, že někdo takhle stál s tím vozíkem proti mě a čekal, až mu uhnu z cesty. Když se mi to stane po páté, bývám nepříjemná. Což u mě obnáší to, že už neříkám "zdovolením", ale taky, stejně jako protijedoucí důchodkyně, stojím a čekám, až uhne. Koukám jim při tom do očí a zkouším jejich trpělivost. Nakonec vyměknou a odfrčej.
 Kata0103 


zdravý rozum  

(8.8.2007 21:38:06)
Danielo, souhlasím s tebou. Jsem teprve na konci 3měsíce a moc se těším až mi bříško vyroste a budu se jím moc chlubit, líbí se mi probírat se informacemi o miminkách, žiju zařizováním dětského pokojíčku, ALE jsem pořád normální ženská, která chce být nejdřív dobrý člověk, dobrá manželka a milenka, dobrá dcera a teprve potom jsem těhotná! Těhotenstvím si prošly všechny maminy, tak proč by měly být ty zatím s bříškem něco víc než ostatní?...Káča
 Linda+1dcera 
  • 

Můžou za to časopisy 

(8.8.2007 22:30:25)
typu Maminka, Betynka, apod., určené podle mého názoru výhradně prvomatkám. Vícematky nejen že jsou zkušené a rady nepotřebují, ale ani nemaj čas to číst. Myslím si to proto, že jsem když jsem byla těhotná, ty časopisy jsem četla a dnes už se tomu musím smát, co všechno tam radí těhotným (odpočívejte, nohy nahoře, netahejte nic těžkého, hodně spěte, máte na to nárok, bla bla bla...). To podle mě může v některých čtenářkách způsobit takový pocit výjimečnosti, až to dopadne jako s tou těhotnou v článku....

Teď už je mi jako matce jasné, že kdo čeká druhé a další dítě, nic z toho si dopřát nemůže a taky se to zvládne. Určitě jsem měla v těhotenství štěstí, že vše probíhalo v pořádku a neměla jsem žádné obtíže; z dnešního pohledu mi připadá mnohem těžší být matkou, než být těhotnou (např. potřebuji mnohem víc, aby mě někdo pustil sednout, když mám malou dceru, než když jsem měla velké břicho :-)
 10.5Libik12 


Re: Můžou za to časopisy 

(9.8.2007 0:37:29)
Líbí se mi, jak píšeš o tom, že prvotěhotné se opájejí pocitem vyjímečnosti. Já bych jim to přála, maj to naposled:)
 Reya 
  • 

Re: Můžou za to časopisy 

(9.8.2007 8:27:33)
Lindo, zajímavý postřeh. Asi to tak opravdu bude.
 Petra+1 
  • 

Nemůžou za to časopisy 

(9.8.2007 19:31:35)
Lindo,souhlasím s druhou polovinou tvého příspěvku.
Ale nesouhlasím s tou první!Přece se těhotná nezačne cítit vyjímečně po přečtení článku v časopisu,podle kterého se tak cítit má.Má snad svůj rozum a tobě určitě taky zůstal,i když jsi ty časopisy četla.Já si tyhle časopisy občas kupuji a zatím mi povahu nezměnily.
 pída,2 špunti 
  • 

zlatý těhotenství 

(8.8.2007 22:52:33)
Co na to říct???Těhulku každý bere a dává pozor,aby náhodou ji nestrčil,zda není moc unavená.Ale maminka s unavenými detičkami je našemu okolí,dle mého úsudku,silně naobtíž. A co takhle těhulka a kolem sebe utahané děti??? Co pak na to naše společnost???
 Lizzie 


Re: zlatý těhotenství 

(8.8.2007 23:06:32)
:-) Tak to už společnost asi nepobírá:-))
 kača 75 


nevím komu dát za pravdu... 

(9.8.2007 10:28:52)
i já jsem byla těhotná a teď jezdim s kočárem.V těhotenství jsem nebyla nijak přecitlivěla,ale občas mě něco dostalo.Třeba,když jem jela v 8 měsíci s obrovským břichem v autobuse plném školáků a smou výškou 161cm visela na držadle a nikdo se na mě ani nepodíval.Samozřejmě ,aby mně nemusel pustit sednout.Nakonec se místo uvolnilo a já si konečně sedla.V tom nastoupila starší paní a s nasupeným obličejem na mě spustila,že jestli by jsem jí jako nechtěla pustot sednout?V autobuse plném puberťáků postavila mě,30 letou těhuli.Pustila jsem jí a pomyslela jsem si,že vypadám mladě a to mé břicho není tak veliké jak se mi zdá.....A teď jdu raději s kočárkem pěšky ,protože se mi už dvakrát stalo,že mi nikdo nepomohl s kočárkem do autobusu.Takže.... na své dítě budu klidně šišlat,bránit ho před celým světem a to protože to nikdo jiný za mě neudělá.A co je hlavní budu ho učit slušnému chování,které se jaksi vytratilo!Tudíž si myslím,že je jedno jestli jste těhotná ,nebo máte kočár.Záleží jen na míře toleratnosti a slušného chování.A to může chybět každému.Hysterky se najdou všude..Nemyslíte?
 Marta + 1 
  • 

tolerance s kočárkem... 

(9.8.2007 11:57:31)
Tak nevím jak vám dámy, ale pokud jsem potřebovala do MHD pomoct s kočárkem, všichni muži v tu chvíli byli naprosto hluší a přistoupily tak 3 ženy kolem 40 - 50 let se třema igelitka s nákupem ochotny mi pomoct. A to nemáme být emancipované? Opravdu si to děláme samy???
 Láďa 
  • 

nejni to nemoc 

(9.8.2007 13:18:40)
Já jsem s tebou , vím o čem tu píšeš . A hlavně si myslím , že by si měly "těhulky" uvědomit , že těhotenství nejni ani nic vyjjímečnýho ani nemoc , která potřebuje obzvláště zvláštní zacházení. Vím že jsou ženy na světě které jsou rády za 1 dítko ,a mají různé problémy v těhotenství. Ale trochu soudnosti by to chtělo taky - když už bohužel mám takový problém , nechodím tam kde je to nacpáno lidma a tak . Já sama mám 2 děti a jsem moc šťastná že jsem si "jen louska prsty" a byla jsem těhotná. Neumím si představit jak bych asi překonávala tu obtíž když nemůže žena počít nebo donosit svého potomka ,ale když už bych se v takové situaci nacházela rozhodně bych se "držela stranou" . Chodila bych do společnosti neříkám že ne ,ale rozhodně ne do přecpaných míst. Láďa
 Beebie+Honzík 09/07+Luci 06/10 


Re: nejni to nemoc 

(11.8.2007 19:49:30)
Láďo jen by mně zajímalo, jak to mám udělat v Pražské MHD, když potřebuju 1xtýdně, teď i 2xtýdně na kontrolu do poradny...jak se jako mám vyhnout tomu návalu lidí?:o))) Rodím za 14 dní, necítím se nijak vyjímečně, ale přecejen se mi dělá v dopravních prostředcích nevolno...nejde o to, že bych chtěla odpočívat a dát si nohy nahoru! Jde o to, že těhulka opravdu může zkolabovat nebo spadnout při prudkém zabrždění jako se to stalo jedné kamarádce ve 30.týdnu v autobuse - bohužel po pádu se začala odlučovat placenta a byl nutný předčasný porod...
Nejde o pohodlí,pocit vyjímečnosti a podobné bláboly, jde o zdraví nebo i o život toho tvorečka v bříšku...proto naprosto souhlasím s tím si klidně o místo k sezení říct, pokud si někdo "nevšimne", ale trvalo mi dlouho abych si vůbec zvykla na to že mně někdo sám pustí sednout a přijala to jen s díky a úsměvem, naštěstí opravdu mám jen dobré zkušenosti, až mně to mile překvapuje...
Ale je to trochu odbočení od základního tématu, já jen že se tu MHD rozebíralo, tak zkrátka nestyďte se si o místo případně říct, protože při eventuálním pádu může jít opravdu o hodně...
 Tereza Patrná 
  • 

pravda,pravda 

(10.8.2007 19:24:26)
TAk to je pravda. Já mám 5 měs.chlapečka a není to problém můj,ale mé tchýně. Neustále se s malým vytahuje a cpe ho všem za příklad. Jak se zapne kamera ,tak se tulí a hubu má od ucha k uchu...
Jen když jsme u nás doma ,tak raději čumí do bedny než aby si ho pochovala nebo vyměnila plíny. Její dcera byla teď na umělém opodnění a už také prudí,že nám neřekne termín ,kdy si udělá těhotenský test(jako kdyby nám na tom záleželo),že by jsme jí otravovali a volali jí furt,káča důležitá a to je na začátku těhotenství.
K paní na Václaváku: to docela chápu jít s 2 dětmi ve vedru ,táhnout kočár a v ruce díťko a ještě si vyslechnout hysterku...
 Helča+3svišti 


Re: pravda,pravda 

(25.8.2007 22:49:14)
Jó, Terezko, něco mi to velmi připomíná :-) Nemáme náhodou stejnou tchýni? :-))) Ta moje pořád všem vykládá, jak se jí po Dominice stýská, jak jí dlouho neviděla, ale aby zvedla pr... a přijela (bydlíme 20km daleko) nebo alespoň ze svého křesla před TV vytočila naše číslo a občas zavolala, to ne... A když už Domi vidí, jde radši míchat polívku, zakouřit si, prostě cokoli, jen aby se jí nemusela věnovat moc dlouho, protože "ona chvíli neposedí, pořád chce někam běhat... Já jsem z ní vždycky tak unavená..." Jo, a v životě jí nepřebalila... No, ale to sem nepatří - jen jsem Ti chtěla napsat, že rozhodně nejsi sama, kdo má výbornou tchýni-herečku :-)))
 Helča+3svišti 


Zcela Tě chápu 

(10.8.2007 22:04:40)
Milá Danielo, naprosto chápu, co jsi tím chtěla říct. Takovéto chování "požehnané ženy" by mě také totálně rozhodilo. Myslím, že k těhotenství patří kromě hrdosti také trocha pokory. Ne každý má to štěstí, ocitnout se "v jiném stavu", není to tak nějak naše "zásluha", ale dar. To především.
Hormony také dělají svoje, ale mám pocit, že spíš tak nějak vyleze na povrch pravý charakter člověka.
Já ty matky - pupky světa - taky moc nemusím. Snažím sama sebe hlídat, abych některé věci nikdy nedělala a neříkala.
Například, abych nevyprávěla o svém těhotenství celou dobu návštěvy své kamarádce, které se nedaří přijít do jiného stavu... Abych neříkala, co moje dcera v tom a tom věku dělala, kamarádce, jejíž syn se narodil předčasně a ještě po roce vše nedohnal... Abych nebásnila jen a jen o svém dítěti ve společnosti, kterou to nezajímá...
Toto jsou věci, které působí trapně a někdy i velmi zraňují. Ale i s mozkem omámeným hormony se myslím dá vytušit situace, kdy bychom se i my těhotné i my matky měly opravdu ovládnout.
Pro odlehčení - zkuste si jen uvědomit, jak působí takové to matkami oblíbené množné číslo, když hovoří o svém dítěti. "My pěkně papáme! My už jsme se probudili!..." Vždycky jsem se mohla uřehtat, když jsem slyšela svou šílenou tchýni, jak říká: "My jsme se pokakali...!" :-)))
 gieri 


pravda pravdoucí..........plně souhlasím!!!! 

(11.8.2007 12:25:59)
Zdravím a musím podotknout,že jsem zažila něco podobného,stála jsem těhotná v 8 měsíci v tramvaji a jela za rodinkou a nastoupila tam žena na které pořádně nešlo poznat,že je těhotná a pořád si nahlas kamarádce stěžovala,že jsou lidi sprostí,že jí nepustí sednout...jen jsem se usmívala nad tou trapností a dál jsem stála i když mě už po 20 minutách šíleně bolely nohy...a i tedka po téměř 4 letech,jsem naprosto v klidu raději podržím malou narukách než abych vyskakovala že si chci sednout a nebo aspon moje dítě...Z.
 Laura 2,5mesicni chlapecek 
  • 

Re: achjo kdy se to zmeni 

(11.8.2007 22:04:15)
....ze vsech techto prispevku jsem dost smutna!setkavam se denne s lidmi,kteri vubec nevedi co je to slusnost.kazdy mysli jen na sebe.lide by se k sobe meli chovat ohleduplneji a byt vic nad veci a ne si porad snazit krz hrubost dokazovat,ze jsou snad lepsi..??slusnost nic nestoji a strasne se vam ulevi,kdyz budete vztricnejsi,zkuste to.Zivot je kratky a lide v teto zemi by meli byt stastni,ze je tady mir,dostatek jidla,atd...nejhorsi je lhostejnost.taky se mi stalo,ze mne nepousteli sednout,kdyz jsem mela brisko,ktere by jen slepej prehlidl..nekteri lidi se radsi snizej na uroven slepeho,hlucheho ackoliv na vas opravdu koukaj...chapete...to uz se opravdu muzeme vratit zpet na stromy!!!
ja se jen bojim,ze tyto prispevky stejne budou cist jen slusny lidi a ty,kterych se to tyka zase ne...ach jo co s tim???asi bych se citila lip,kdyby mne maminka nevychovala tak dobre...sobci se maj lip....
 Laura 2,5mesicni chlapecek 
  • 

Re: achjo kdy se to zmeni 

(11.8.2007 22:05:03)
....ze vsech techto prispevku jsem dost smutna!setkavam se denne s lidmi,kteri vubec nevedi co je to slusnost.kazdy mysli jen na sebe.lide by se k sobe meli chovat ohleduplneji a byt vic nad veci a ne si porad snazit krz hrubost dokazovat,ze jsou snad lepsi..??slusnost nic nestoji a strasne se vam ulevi,kdyz budete vztricnejsi,zkuste to.Zivot je kratky a lide v teto zemi by meli byt stastni,ze je tady mir,dostatek jidla,atd...nejhorsi je lhostejnost.taky se mi stalo,ze mne nepousteli sednout,kdyz jsem mela brisko,ktere by jen slepej prehlidl..nekteri lidi se radsi snizej na uroven slepeho,hlucheho ackoliv na vas opravdu koukaj...chapete...to uz se opravdu muzeme vratit zpet na stromy!!!
ja se jen bojim,ze tyto prispevky stejne budou cist jen slusny lidi a ty,kterych se to tyka zase ne...ach jo co s tim???asi bych se citila lip,kdyby mne maminka nevychovala tak dobre...sobci se maj lip....
 Tereza 
  • 

je to o lidech, ne o stavu 

(11.8.2007 18:22:00)
Taky souhlasím, že je to jen a jen o lidech. Takže i kdyby tato paní z václaváku nebyla těhule, zachovala by se podobně. Prostě jsou lidi ohleduplní a neohleduplní.

Já jsme teď v 9 měsíci těhotenství, jsem prvotěhule. Ale tohle chování bych odsoudila. Rozhodně se necítím nijak výjimečná ani nad ostatními.. Ovšem když jedu v tramvaji/autobuse, kde není místa, a vím, že pojedu víc jak dvě zastávky, tak si prostě o puštění řeknu - vyberu si nejmladšího hocha v dohledu. Slušně, potichu, s pokorou, ale řeknu si. Děsně mi totiž otékají nohy a po chvilce stání mám pocit, že už mě nohy neunesou. Tak samo si řeknu, když na tram/bus čekám a je plná sedačka na zastávce - teda ne pokud je plná důchodců pochopitelně.

Takže holky těhulky, doporučuju dělat to samé!!!!!! Ale samosebou ze sedačky nepostavím dědu o berlích nbeo starší paní, nebo maminku s dítětem!!
 Lucie Roslerová, 4měsíční syn 


vynikající 

(11.8.2007 19:39:03)
vynikající postřeh - nejen pravdivý ale i kultivovaně, inteligentně a především laskavě sdělený. Děkuji.
 Mirka a Kubča (skoro 2r) 
  • 

...njn... 

(12.8.2007 0:16:41)
...no jo, no...
co naděláš, komu není z hůry dáno, že?....taky už jsem s kočárem zažila nejrůznější krušné chvilky a to jsem, myslím, docela zocelená . Bydleli jsme totiž až do cca 1,5 roku věku Kubíčka v bytě ve 3-tím patře, v domě bez kočárkárny, takže jsem den co den tahala kočár s miminem sama (zaplať bůh za Jané!). Tudíž schody jsem zvládala naprosto bravurně a málokdy jsem si říkala o pomoc do MHD (výjimkou byly zastávky "z vozovky" a ne z chodníku, ten první schod do tram byl totiž i nad mé síly)...
Jeden případ za všechny - v zimě bylo na nule, padal hnusnej mokrej sníh a já musela ráno s kočárem busem na zaplacenou hodinu plavání. Nastoupila jsem do nízkopodlažáku k jedněm golfkám a jednomu 4koláku (řidič v poho, nic nenamítal) a my se s 3kolkou vejdem fakt všude. Slušně jsem požádala paní (cca 50, vypadala úplně normálně, upravená, čilá, zdravá, na klíně tašku s notebookem), která seděla na sklápěcím sedadle, aby se posadila jinam - bylo místo. To co jsem si od ní vyslechla o přepravním řádu (vůbec jsem netušila, že se můžou převážet pouze 2 kočáry), a o tom, že si mám počkat na další (10 min v tom počasí!).Já jsem tedy celkem slušná osoba, ale tohle mne nadzdvihlo a celkem nevybíravě jsem si na ní,tedy ve vší slušnosti, otevřela pusu! Tedy poprvé a doufám že naposledy v životě. Naštěstí se mne zastala jedna paní a pak se další lidi přidali... Ona tedy měla také zastání - starší pán jí sekundoval... Ale fakt je, že dodnes mi ta vzpomínka hýbá žlučí, svou dceru by ven určitě neposlala .... Chudák řidič byl tedy taky docela rozhozený,jak poslouchal celou cestu tu výměnu názorů, protože když hned na další zastávce 4kolka vystoupila a o kus dál chtěl nastoupit druhý kočárek, vstal, šel k mamince (měla tam úplně čerstvé mímo) a slušně jí požádal, aby si nastoupila dozadu, kde je jeden schod a pomohl jí...toho mi bylo tedy snad víc líto, než mne....

Ale co se týče třeba toho mluvení na děti v tramvaji....Dany, víš, každý dítě je jiný a třeba Kubča je a hlavně byl taková nátura (a takových dětí je docela dost, fakt, věř mi), že ho, hlavně když byl menší, vůbec nezajímalo, co se děje kolem (hlavně v dopravních prostředcích a obchodech, venku to bylo v poho), že jako nějaký světýlka, nový věci na pozorování a tak. Prostě když mne neslyšel tak plakal... (vidět mne, to nestačilo). Takže pokud jsem na něj mluvila byl klid z jeho strany a já byla v pohodě (občas si říkám, že kvůli tomu, abych ho neměla pořád ubulenýho, jsem v podstatě pusu nezavřela).

Nevím tedy, zřejmě jsem ta nejmaminkovatější na celém světě, ale dost dlouho jsem byla okamžitě psychicky rozhozená (zřejmě i ty hormony), pokud podle mne začal naprosto bezdůvodně plakat (jakože mimi je přebalené, nakrmené, není mu zima ani teplo...atd) - okamžitě jsem se začala potit, být nervózní, k tomu to nevyspání a únava...no nic moc pohodička:(. Byl takové to nespavé miminko, kterému stačí zdřímnout 3x denně na 5-10 min). Hlavně když ještě nemluvil, byl to docela záhul....
Takže Dany,věř, že já bych si 100tisíckrát!!!! radši v tramvaji sedla u kočáru a četla si, nebo prostě jenom čuměla doblba a v obchodě bych taky radši v klidu nakupovala, než ho prolítla rychlostí blesku s neustálým blábolením na Kubu a zoufale se modlící, aby ta fronta, ve které stojím pokračovala nejrychleji, protože když kočár stojí, je to horší.
Takže protože jsem neměla a nemám psychicky na to, aby mi dítě v kočáru řvalo jako tur a teď už i vystupovalo s oznámením "Buba utítá teť" dokolečka jsem omýlala a omýlám básničky a říkadla...
Jak já bych si přála klidný miminko!!!!
Holt každý mimino je jiný a každá mamina ho zvládá jinak.
Snad mi to ten můj loupežník jednou v dobrým vrátí....pevně doufám...


A o nějakým odpočinutí na MD si opravdu můžu nechat jenom zdát...


 martina a anik 
  • 

velký pupík, ješzě větší kočárek 

(12.8.2007 23:06:05)
holt ještě neví co teprve přijde a také neví až bude mít baby v kočárku tak toho místa bude potřebovat ještě více . čusík
 Lizzie 


Re: velký pupík, ješzě větší kočárek 

(13.8.2007 2:25:19)
Tak v tom případě si zmíněná dáma bude muset zabrat chodník:-)
 novi 
  • 

Mluveni ke svym detem 

(14.8.2007 14:52:35)
clanek ok, souhlasim, ze nektere matky ci tehulky se tak muzou chovat.. Co se ovsem tyka mluveni k detem v dopravnim prostredku, tady se musim trochu ohradit. Cestovat s moji malinkou mhd potrebuji denne, a bohuzel, podle nasledujiciho clanku, abych nevypadala dulezite a trapne, bych mela drzet jazyk za zuby. Cimz bychom zpusobily to, ze moje draha dcerka by mi vriskala v golfaci a teprve by po nas cestujici vrhali nevrazive pohledy!! Natalka (11m) je proste zvidave dite, potrebuje toho "slyset" hodne, visi mi na rtech a opakuje slova, no a ja jsem rada, ze je zticha, at uz pro ostatni vypadame jakkoliv.
 Katy82 ♂9/06 ♀5/09 


Re: Mluveni ke svym detem 

(14.8.2007 21:44:10)
tak já s tímto článkem nesouhlasím - například já jsem byla mooooc pyšná těhulka-bříško jsem si užívala na 100%,ale nezneužívala a nezatěžovala jsem tím ostatní (krom manžela-rád všechno prožíval semnou)a to co tady paní popisuje je jen o lidech a je jedno jestli maj děti nebo bříško
Co se týká mluvení na děti před ostatním-tak paní co psala tento článek asi nechápe, že každé dítě je jiné a potřebuje něco jiného, takže mi přijde že i ona je stejná jako ta těhulka (o které píše), když za to maminky odsuzuje.
Můj 11ti měsíční chlapeček nevydrží chvilku v klidu (když nespinká furt je v pohybu) a když potřebuju aby byl hodný a seděl např. v autobuse v kočárku který stojí, musím na něj mluvit a třeba jen pojmenovávat věci okolo, ale mluvit aby věděl že se nenudí a že jsem s ním, prostě ho zabavit. Kolikrát bych si ráda sedla a odpočívala, ale prostě to nejde-jeho křik by všechny otravoval víc než mé mluvení a mě by takový jeho pláč mrzel
 Martina, syn + 2. na cestě 
  • 

Re: Mluveni ke svym detem 

(17.8.2007 18:23:25)
Já myslím, že autorka to s tím mluvením k dětem třeba v mhd myslela tak, že není potřeba mluvit nahlas na celý autobus s vědomím toho, že mě všichni slyší a "já jsem přece matka a kdo je víc" a všichni se z toho posaďte na zadek. Je fakt, že každý má své starosti a v danou chvíli je považuje za nejdůležitější a když nemá zrovna náladu, tak mu můžou vadit všichni okolo. Takže radši v buse trošku uberu na hlasitosti, je jasné, že nebudu mlčet, to s 2letým děckem fakt nejde.
Já mám dítě, čekám druhé, ale když slyším některé maminy, jak se baví mezi sebou, co řeší a jak to dávají na odiv nebo jak se chovají ke svým dětem, tak teda nestačím kroutit hlavou. Možná by stačilo mít kromě mateřské ještě nějaký "vedlejšák" a zůstat jednou nohou v realitě a pak je to možná takové vyváženější. A vedlejšák nemusí být jen práce na úvazek, ať si to käždý přebere
 Helča+3svišti 


Souhlasím s Tebou 

(25.8.2007 22:41:05)
Naprosto s Tebou souhlasím. Mluvit na své dítě je normální, ale poněkud není normální vyřvávat na celý autobus své světonázory zaobalené tak, že mluvím na své dítě, ale především chci, aby mě slyšeli všichni okolo. Myslím, že právě takové chování měla autorka namysli. Už jsem se s tím taky setkala - přijde mi to velmi, velmi ubohé.
 Cabbage 


těhulky a těhulky? 

(15.8.2007 8:57:41)
Nic si z toho nedělejte a neřešte neřešitelné i když v té chvíli Vás to jistě dost zaskočilo.Sama jsem v sedmém měsíci a nikdy by mě nenapadlo se takto chovat.Snad také proto,že čekáme třetí a dokázala bych si ihned představit,co obnášejí dvě malá dítka a starost o ně.Tím chci říct,že nejspíš "madam" čeká první a nemá nejmenší tušení,co jí čeká..........a věřím,že jednou si sama vzpomene jak byla trapná!
 Taurus 
  • 

naprosto souhlasím 

(17.8.2007 10:23:58)
Nejtěhotnější bývají prvorodičky, potom také herečky a modelky (které musejí být nafoceny a musí se psát o každém měsíci jejich těhotenství). Když se tyto dvě kategorie zkombinují, bývá to katastrofa :-)
Pak jsou ještě tzv. militantní matky, které chodí s bříškem vystrčeným tak, aby je nebylo možné přehlédnout; v létě s kalhotami do boku a s tričkem pod prsa :-)
 Jaka 
  • 

Re: naprosto souhlasím 

(26.8.2007 15:37:18)
Vystrčená nahá břicha břicha ozdobená fialovými striemi - velmi vkusné.Ač matka, musím konstatovat, že s kultem těhotenství, popisů porodů se všemi fyziologickými podrobnostmi atd. se to začíná už přehánět.A ještě jedna technická poznámka k cestování s kočárky.Momentálně módní tzv. tříkolky lze jen obtížně uchopit zepředu a vynášet je do MHD.Takže se nedivím,že se do toho spolucestující zovna nehnou.
 Věra 
  • 

Problém není jen v tříkolce 

(26.8.2007 16:53:00)
:-) to není jen o modelu kočáru; máme velký kočár i golfky čtyřkolové a stejně se pomoc nehrnula - když tak uhnané čtyřicítky s taškama nebo galantní penzisté o holi.
 Zuzka 
  • 

Re: naprosto souhlasím 

(27.8.2007 14:43:54)
Jako, vystrčená břicha s fialovými striemi... nevím, přemýšlím oč je vkusnější chodit v létě ve dvoudílných plavkách s vytahaným striovaým břichem po dětech. Takových chodí po koupaliští mraky. Podle mě těhotenství patří k životu a určitě mě pohled na postriované břicho nijak neodpuzuje, a to říkám i přesto, že sama byť jsem těhotná bych s obnaženým břichem nikam nešla.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.