| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Tabulky, tabulky, kdopak vám dal hlas?

Jako stromPodle času
 Celkem 141 názorů.
 Mery72 


Nesedící batole 

(19.7.2007 9:14:26)
Vzpomněla jsem si, že nejmladší dcera tvrdošíjně odmítala sedět ještě v roce. Doma nám to nevadilo, jen v kočárku jezdila vkleče. Reakce lidí (staří, mladí, známí, cizí) byla jediná: proč ji neposadíte? Vždyť vypadne! Kupodivu nevypadla a sedět se stejně naučila :-)
Odpovědět
 nozilu 


Dítě, které je napřed 

(26.7.2007 19:52:20)
Mám dvě děti. Starší syn (nyní 9let) seděl ve 4 měsících sám. Doktorka nadávala, tak jsme jí oznámila, že ho uvazovat nebudu a ležet nechce. Od té doby byl klid. Sám chodil v 10 měsících.
Mladší syn (6,5 měsíce) leze jako ráček už asi měsíc. Dnes se začal sám přitahovat do stoje v ohrádce. Pokud jej položím, je hned na bříšku a někam se plazí, s oblibou si sám sedne a potom žuchne na bříško a odplazí se zase dál. Doktorka pouze prohlásila, že je o 2 měsíce napřed.
Když jsme ve 3 měsících byli v nemocnici a on nepásl koníčky (neboť měl při porodu zlomenou klíční kost a nesměla jsme jej dávat na bříško), tak jsme museli cvičit. Ze začátku řval, ale pak se mu to líbilo a brzy se naučil otáčet sám. Dosud se ale nenaučil otočit se z bříška na záda. Neřeším to.
PS: Kamarádky syn je také hodně napřed. A jiné kamarádky holčička je zase pozadu. Každé dítě je jiné.
Odpovědět
 Hana 
  • 

Sezení v 6měsících - to ne.... 

(19.7.2007 9:24:53)
Sezení v šesti měsísích je zastaralý názor, podle nové vývojovky dítě opravdu samostatně sedí až kolem 9.měsíce! I co se týče vzpřímeného chození, je lépe, aby dítě co nejdéle lezlo pro posílení zádových svalů a nohou. Takže klid, neposazovat násílím, nevzpřimovat násilím, nechat dítě, ať se pohybuje jak je mu libo. Pokud se zdá, že je něco špatně, tak je dobré to konzultovst nejen s lékařem, ale klidně i se dvěma. Ale i něco navíc si po tom přečíst je dobré - někteří starší pediatři jsou příliš v zajetí tabulek bez ohledu na individualitu dítěte a na srovnání, že např. jeho rodiče také chodili nebo seděli později, než je tabulkově zvykem.
Odpovědět
 sunsung 


Re:  

(19.7.2007 9:41:50)
je opravdu směšné, jak se na to lpí, znáte nějakého dospělého člověka, který neumí sedět nebo lézt, protože se to v dětství nenaučil? Já tedy ne.
Odpovědět
 terezie + tadeáš 05 + berta 08 


já mám jen hrůzu, že 

(19.7.2007 13:42:54)
jsem moc rozmazlená. syn totiž vše dělal moc brzo, v 6.měs stál a pohyboval se po 2 končetinách kolem nábytku, seděl už dávno a první lžičku dostal taky už jako sedící dítě v jídelní židličce. A teď se bojím, že až přijde (někdy ) druhý , budu vykolejená z toho, že to bude vše jinak, že budu mít to opravdový mimko - snad mi to bude vyhovavat líp než u hybnost u prvního sny - s tou jsem teda byla hodně spokojená, bylo to pohodlný (v půl roce už jsme jeli bez kočáru na hory , jen s krosnou).do doby než dostal v roce a půl laminátový dlahy na noční spaní - měl moc nohy do O, pravděpodobně z brzké chození , ale mudr pravil že by mi jeho chození nezákazal kdybych tam v těch 6 měs přišla (sám chodil od 9 měs).
Odpovědět
 Lída+2 


Re: já mám jen hrůzu, že 

(20.7.2007 6:25:37)
Zachovej klid. Mám doma něco co popisuješ.Takže v tom kdy co dělá to není. třeba s druhým dítětem zažiješ klid.:-) A ten si užiješ.takže zachovej klid a hlavně se pak přizpůsob dítku....mám dva extrémy a v tuhle chvíli mi v aktivitách táhne mladší dítě straší...no co nadělám, že jo.:-D

NYní je mu 8,5let.
Když se narodil. Otočit z břicha zvládnul už v porodnici k zděšní zdejších sestřiček.:-DDDDDDDDD-který o něm prohlašovali, že bude atlet- není tomu tak....
Obráceně asi za další měsíc.
Lezl od 4 měsíců...okolo nábytku chodil okolo 6 měcíců samostattně okolo na začátku 10... v tu dobu už sám konzumoval jídlo já jen dokrmovala....
A teď tě nechci děsit....,ale to mám doma nyní. Dítě má šílený styl běhu. Skok do dálky je něco co není schopen zkoordinovat. Jízda na kole: 14 dní se učil šlapat,kolečka měl do 5let.
JAká koliv sportovní činnost mut rvá dlouho než mu to začne průměrně jít.o Tv je průměrný spíš nešikovný....

A moje druhé dítě: nyní 6leté.
Narodilo se spalo celý dny...nácvik pasení koníčků po chviličkách....otočil se na konci 2 měsíce....lízt začal až 9měsíční... do ty doby ležel na břiše a stačilo mu to..sedět okolo 10 to šlo kupodivu rychle. A chodit..... 15měsíců.
Jízdu na kole pochopil za 10minut a od tý doby jezdí jako blázen, kolečka nemá od 3let. LYže i pomu vlek zvládnul na jeho žádost v 2,5letech( v 1,5letech ječel na sjezdovce" nemáááááááááám " achtěl lyže).
Jakýkoliv sport mu jde skvěle. V sokole jsou sním nadšený. Má spoustu síli a zahanbí údajně i páťáky.
Dle ortopeda by mohl dělat hadího muže v cirkuse.Vyrostli mu skokem nohy o 3 čísla za 1/2 roku a měl je plochý, proto ortoped.

V průměru mám dvě úplně normální děti.:-)
Odpovědět
 Jana (David 7 a Lukáš 5) 
  • 

Re: já mám jen hrůzu, že 

(20.7.2007 11:52:50)
Taky jsem měla stejné pocity poté co první syn všechno zvládl nějak moc rychle (lezl od 4,5 měsíců a samostatně chodit začal v 9 měsících). Bála jsem se, že budu asi hodně porovnávat výkony tohoto staršího vůči mladšímu. Jaké bylo ovšem naše překvapení když to ten mladší zvládl ještě rychleji (samostatné chození 8,5 měsíce). Já jsem ovšem vždycky tiše záviděla těm maminkám, které měly v okolí stejně staré děti jako ty moje a jezdily s naprosto klidnými spokojenými miminky, kterým stačilo, že sedí a pozorují svět z kočárku. My jsme to vždy museli zvládnout v poklusu, protože je to v kočárku vůbec nebavilo jen tak nečinně sedět a nebo nám cesta trvala dvojnásob dlouho, protože si to holt chtěli "odcapat" sami.
Odpovědět
 Anies, dcera 10let, syn7let 
  • 

Re: já mám jen hrůzu, že 

(20.7.2007 20:48:34)
Já jsem hrůzu neměla, neboť u mých dětí to bylo opačně. Dceři vše déle trvalo, tedy ve srovnání s tabulkami. Snad jen držení hlavičky zvládala rychle a tuším, že už v porodnici k překvapení okolí, protože já si myslela, že to tak má být, ale sezení, lezení i chůze vše později. Samostatná chůze až 13,5 měsíce. Po 3,5 letech se mi narodil syn a vše bylo jinak. Hlavičku nedržel dlouho, ale pak šlo vše velice rychle, i když ne tak rychle jak popisují tady ostatní..... Samostatná chůze nebo spíše běh již v 10 měsících a od té chvíle se asi ještě nezastavil. Rodina zvyklá na klidná děvčátka byla v šoku /švagrová 2 dcery/. Dodnes je živější, rychlejší a ve sportu asi šikovnější. Lyžují oba, ale dcera začala až v pěti letech a samostatně na vleku až v sedmi. Syn lyžuje od 4 let a v pěti již sám na vleku.....
Vše je u dětí individuální!!!
Odpovědět
 Katka a 2 děti 


Re: Sezení v 6měsících - to ne.... 

(21.7.2007 21:58:47)
Souhlasím, v 6ti měsících dítě rozhodně nesedí. Dle vývojovky 8.-9. měs.
Naše robátko začalo nejprve sedět (9M) a poté lozit (10,5M). Bude jí rok a zatím nestojí, jen všude lozí jako tryskomyš. Ale není kam spěchat.
Odpovědět
 Petra, 2 deti 
  • 

Re: Sezení v 6měsících - to ne.... 

(12.8.2007 2:36:41)
Presne tak. Dite by se melo samo naucit sedet. Ma dcerka zacala lezt v 6 mesicich a posadila se 7 nebo 8 mes. Muj syn zacal lezt a postavit se na nohy v sedmi mesicich a posadil se az v 9 mesicich.
Odpovědět
 Ekaterina 


Na tabulky nedám 

(19.7.2007 10:03:03)
Já jsem u prvního syna taky neodolala a sledovala vývojové tabulky (a stresovala se jimi). Všechno dělal poněkud později, chodit začal v den, kdy mu bylo 13 měsíců. Teď, ve 4 letech na něm ale fakt nikdo nepozná, jestli začal chodit v 10 nebo ve 13 měsících.
U druhého syna na tabulky úplně kašleme. Ve vývoji je ještě pomalejší, než ten starší, ale je to veselé, spokojené, společenské dítě. Bude mu rok, sám si začal sedat asi před týdnem. Od 7 měsíců se plazil, lézt po čtyřech ale začal asi před měsícem. Chodí kolem nábytku, rád by chodil i za ruce. Ale my s ním záměrně nechodíme, ať si na to přijde sám. Když ho srovnám se starším synem, počítám, že začne chodi tak v 15 měsících. No a co? Pozná to na něm někdo za pár let?
Myslím, že vývojové tabulky jsou dobré pro lékaře, psychology a jiné odborníky. Laika ale mohou tak leda stresovat a k ničemu mu podle mě dobré nejsou.
Odpovědět
 petra 
  • 

Re: Na tabulky nedám 

(19.7.2007 10:20:52)
tak já naštěstí na tabulky nedala ani u prvorozené dcery, protože jinak bych se musela zbláznit. dcerka se totiž v 8 měsícíh uměla jen přetočit ze zádíček na bříško a zpátky už ne. O lezení ani sezení nemohla být řeč. Když tačala kolem deseti měsíců lést, tak ne po čtyřech ale plížením vpřed. poprvé si stoupla až v roce, teprve poté co si stoupla, tak začala lézt po čtyřech. Chodit začala až v 15 měsících, cca do dvou let chodila dost špatně. Zato v těch dvou letech již odříkavala básničky a zpívala písničky. Holt se u někoho dřív vyvíjí motorika, u jiného mluva. Ve školce se to stejně srovná a v pěti leetch už se nepozná, kdo začal kdy mluvit, kdo začal kdy chodit a kdo kdy přestal čůrat do plen. jak říká můj starý dobrý pediatr - viděli jste v tanečních někoho létz po čtyřech a čůrat do plen? Já ne - tak proč se stresovat...
Odpovědět
 1.3Magráta13 


Taky neseděla 

(19.7.2007 10:23:25)
Moje dcera, co si vzpomínám, taky neseděla :o)
Kolem 8 měsíce se začala plazit a hned nato si zkoušela stoupat. Teprve až když dobře stála a ťapala kolem nábytku, začala si i sedat. Ale dodneška (8let) jí dělá problémy někde posedět, je prostě "neposeda" :o)
Odpovědět
 SIm 
  • 

ještě že já žádné tabulky nečetla :-) 

(19.7.2007 10:35:36)
ještě že já žádné tabulky nečetla! Moje robě hravě drželo hlavičku snad ve trech tydnech. V sesti tydnech mi poprve spadlo z postele - naucilo se koulet. Lezt zacalo v sesti - a taky dozadu. A kdy zacalo sedet - no, to fakt nevim, protoze proste neposedelo. Na ctyrech si to spokojene drandilo do vice nez roku a o chuzi s podporou nejevilo zajem - samostatnost nade vše! A v ramci tohoto hesla začalo temer presne v roce podnikat samostatne lety. Vstat - rozbehnout - ubehnout co nejvic krucku - pristat. Bylo to krasne obdobi. K certu s tabulkami.
Odpovědět
 fisperanda 


Re: ještě že já žádné tabulky nečetla :-) 

(19.7.2007 11:42:19)
Já sem taky žádný tabulky nečetla, ani literaturu o vývoji, o výchově, o výživě ... já se tomu vyhýbám a to z toho důvodu, že si myslím, že mi to víc sebere než dá. Jenomže když dcerka ještě v roce a půl nechodila, tak mě to sakra mrzelo. A stresovalo. Protože všechny děti kolem už chodily maximálně to toho roka určitě. A já sem furt dumala, co je špatně. Až vlastně teď sem pochopila její povahu, že ona než by něco dělala špatně, tak to rači neudělá vůbec. To znamená že než by se postavila, udělala tři kroky a spadla, tak rači bude lozit. A postaví se v momentě, kdy to bude mít zmáklý. To stejný s mluvením.
Odpovědět
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Tabulky :o)))) 

(19.7.2007 10:43:07)
Tak já jsem u první dcery tabulky také sledovala.... jenže ona hlavičku zvedala už v porodnici, koníky pásla v měsíci, stála v 7 a chodila v 9 měsících... Takže veškeré tabulky velice předbíhala a já byla patičně pyšná matka (jako by to snad byla moje zásluha :O))))))))
Druhá dcera si snad zde uvedené tabulky naštudovala už prenatálně, protože "fungovala" přesně podle nich. Ale já byla zoufalá, že je ve všem tak opožděná, protože jsem ji nesrovnávala s těmito tabulkama, ale se sešitkem, kde jsem si psala "pokroky" té starší. A pak jsem jednou koukla do tabulek a zjistila, že je Áža naprosto v pohodě...
Prostě si myslím, že nějaké orientační tabulky by maminky mít mohly (aby tak nějak měly představu co je může kdy "potkat"), ale spíše by tam mělo být uvedeno rozpětí. Třeba že děti dělají první samostatné kroky VĚTŠINOU okolo 1 roku, ale mohou je udělat i v 9 nebo až v 15 měsících a JE TO STÁLE V POŘÁDKU!!!!!

Simča

PS: naše děti teké nejdříve lezly a pak sedaly a já měla i knihu, kde je napsáno, že je to tak lepší kvůli zádíčkům.
Odpovědět
 terapeutka 


Re: Tabulky :o)))) 

(19.7.2007 11:35:16)
No tak jak to tu pročítám, naše Kačenka byly asi totální "brzda" :o))))

Hlavičku sice zvedala, koníčky pásla, ale to jí stačilo až do půl roku... převrátit se jí podařilo s vypětím veškerých sil jen když si pomohla o šprušle postýlky a zpátky (ze zad na bříško) jí to nešlo vůbec, začala vždycky křičet a museli jsme ji obátit my. Už jsme si dělali srandu, že jestli ji takhle budeme obracet ještě v 15, tak si asi nenajde kluka :o))))

kolem 11.měsíce se dokázala v ohrádce postavit, stále ještě nelezla ani se nestavěla na čtyři, tak jsem si začínala myslet, že ani nepoleze a bude rovnou chodit. V roce dokázala obejít zevnitř ohrádku, když se držela oběma rukama a neměla nic pod nohama, ale ouha- na jedné návštěvě jsem ji jako obvykle položila na bříško na koberec (ležela vždy jako placka, nelezla, neplazila se) a najednou vidím, jak se Kačka zvedá na čtyři a leze... tak jsme začali v roce lézt, odlezli jsme si asi do 15. měsíce a pak teprve začala chodit... A opravdu jistě, i po hrbolech nebo po trávě chodí až od roku a půl, teď začíná i běhat.

Ale stále nevyleze bez držení na schod, nevyleze na postel, na gaüč, na židli...jako jiné (mladší) děti. Jsem ráda, že už vůbec umí slézt nohama napřed :o)))

No a co???!!! zase mluví líp než jiné, starší děti, které běhají od roku :o)))
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

Přesně, je to o tom "rozpětí"... 

(19.7.2007 13:38:25)
Ono to v moderním, dnes aktuálním pojetí dětského vývojě právě o tom rozpětí je, přesně jak píšeš! A pediatři, kteří nezaostali ve své profesi, z toho i vycházejí. Tak se to aplikuje i v jiných evropských zemích (nejlépe znám Německo).
Pro všechny vývojové kroky existuje určité rozpětí (jakési "šasové okno") a až když je výrazněji překročeno, řeší se zda evtl. něco není v pořádku a zda by bylo vhodné začít třeba s nějakým cvičením apod. Např. u chůze platí, že se děti většinou naučí samostatně chodit někdy mezi 12 a 18 měsíci, průměr je cca. v 15 měsících. Když je to dřív než v roce, je to mimořádně brzo, mezi těmi 12 a 18 měsíci je "normál" (právě to rozpětí) a až roce a půl už se většinou věnuje trochu víc pozornosti nějakým evt. poruchám. Ale i pak to může být třeba jen ta "perfekcionistická" povaha, jak zde někdo psal...
Odpovědět
 Luciex 


Je to individuální 

(19.7.2007 11:29:09)
Naše malá byla seděla i lezla velice brzy, ale chodit se jí nechtělo, kolem roku udělala sice první krůček, ale jinak se neustále nečeho přidržovala. Vůbec jsem se nestresovala, když se ostatní kolem stále vyptávali, jestli už chodí. Prostě je to individuální, tak jsme čekali, až přijde její čas. A ve 14 měsících nezačala chodit, ale rovnou běhat a téměř bez pádů, takže jsme žasli, že vůbec ručičkama neudržovala rovnováhu, jak to většinou děti dělají u prvních krůčků, tuhle fázi nějak přeskočila.
Odpovědět
 Dreza 


Re: Je to individuální 

(19.7.2007 11:40:53)
Já osobně nespoléhám ani na srovnání s jinými matkami. Kamarádka má v těchto věcech opravdu velmi špatnou paměť, takže i když si pamatuju, že její syn ve 13 měsících rozhodně nechodil, ona si naopak přesně pamatuje, jak běhal po zahradě :) Počítám, že se brzy dozvím, že v roce a půl si sám utíral zadek a ve dvou plynně četl :))
Odpovědět
 Šárka, 2 děti 
  • 

Re: Re: Je to individuální 

(19.7.2007 14:33:20)
Tak to známe.Kamarádka mi hlásila u pětiměsíčního syna "my už sedíme,my už sedíme".A houby!Kdyz jsem ji viděla,jak ho na 6 měsících cpe do koše na prádlo vycpanýho polštářema,tak jsem si v duchu klepala na čelo.Naše holčička má 7,5 měsíce a pěkně se kolíbá na kolínkách.Zatim neleze,ale plazí se.A taky ještě nesedí.No ale možná kdybych ji někam posadila a obložila,tak bych taky mohla jásat a křičet "my uz sedíme"(ha,ha,ha)VŠECHNO MÁ PROSTĚ SVUJ ČAS!!!
Odpovědět
 Insula 


Drezo přesně tak 

(19.7.2007 18:54:20)
Také mám takovou zkušenost se špatnou pamětí maminek. Zatímco si stěžovali, že jejich dítě ještě v roce třeba nechodilo, tak za dva tři roky běhalo v roce jak ďáblík. :-))))
Odpovědět
 Jarka 
  • 

Klid, také nejsme "podle tabulek" 

(19.7.2007 11:53:26)
Naše děti se také nedržely tabulek ale pořadí:
couvání
lezení vpřed
a sedly si teprv tehdy, když se neudržely ve stoje u nábytku a žuchly na zadek :-). Také si myslím, že je zdravější, když dítě dřív leze než sedí.
Odpovědět
 Ifka 
  • 

Dva příklady z okolí 

(19.7.2007 12:38:26)
Maminky, nedejte prosím na tabulky! Můj starší syn lezl nejprve dozadu (já byla taky ráček), pak přišel na to ,že je to dopředu lepší. První krůčky se mu povedly ve 13 měsících, ale stále ještě raději lezl po čtyřech, samozřejmě seděl, chození začal preferovat tak v 15 měsících. Za celou dobu mě nenapadlo, vodit ho za ruce, nehledě na to, že lezenín se mu zpevňovaly zádové svaly.
Chtěla bych uvést dva příklady ze svého okolí: Jeden chlapeček se už v 7 měsících sám v postýlce postavil a brzy na to začal sám chodit. Když jsem viděla jeho nynější chůzi (jsou mu 2 roky), připadala mi poněkud toporná až prkenná, vypadá to , že tím, že vynechal lezení, neumí pořádně ohýbat koleny. Já bych to viděla na rehabilitaci. Druhého mého malého známého vodila velice brzy celá jeho rodina za ruce, všichni se k němu hrbili,když ho nechali na zemi, vztekal se, jinak se pohybovat nechtěl. Dlouho potom ještě chodil po špičkách.
Myslím, že plno rodičů chce něco uspěchat, protože "sousedův kluk je napřed". Věřím, že převládají rozumné maminky, které ví, že není důležité, kdy to či ono naše dítko zvládne, ale to, aby si prošlo všemi fázemi svého pohybového vývoje a mělo spontánní radost z pohybu.
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: Dva příklady z okolí - taky jsme vodili 

(19.7.2007 14:36:33)
ahoj,

taky jsme vodili za ruce krátce poté, co se postavil (taj. asi do 11 do 13 měsíců). Nejdřív za obě, pak za jednu. Změnu si vždy vyžádal malý sám. Pak se najednou pustil a cupital. Nebylo to proto, že bychom chtěli něco urychlit, prostě brouček chtěl "chodit" , jen mu to ještě nešlo sammotnému. Když začal, ani tak nechodil, jako spíš běhal. A nyní chodí/lítá naprosto normálně, žádné "po špičkách" se nekonalo.
Odpovědět
 Ifka 
  • 

Re: Re: Dva příklady z okolí - taky jsme vodili 

(19.7.2007 21:44:31)
Nejsem odborník, nevím, jestli to chození po špičkách bylo přímým důsledkem chůze za ruce, ale připadá mi přirozenější, když dítě chodí např. podle nábytku, pak chvíli leze (tam, kde se nemá o co opřít), pak zase chodí, atd. Samozřejmě, že jsme taky syna vodili někdy za ruce, ale já chtěla jen zmínit ten extrém, kdy dítě neleze vůbec a rodiče ho mají stále v rukou. Někdo mu tu vertikální polohu musel ukázat a myslím si, že kdyby mu ji tak nepreferoval, lézt by se naučil taky, prostě proto, že by mu nic jiného nezbývalo.
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: Re: Re: Dva příklady z okolí - taky jsme vodili 

(23.7.2007 16:27:32)
jak jsem už psala, vodili jsme asi od doby, kdy se sám postavil a začal obcházet nábytek - tj. chtěl být ve vzpřímené poloze. prostě jsme mu jen podali ruku, aby se měl čeho chytit, když nábytek nestačil. záda mě bolele jako čert, ale brouček byl spokojený :-) rozhodně jsme ho do ničeho nenutili.
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Dva příklady z okolí - taky jsme vodili 

(23.7.2007 16:39:25)
ještě dodatek - syn zcela vynechal plazení a lozil po kolínkách, nikoliv po 4. od kamarádky dcerka se zase plazila a vůbec nelozila. takže - každé dítko je fakt jiné :-)
Odpovědět
 Annie 
  • 

Re: Dva příklady z okolí 

(19.7.2007 17:31:28)
no tohle přirovníní mi přijde dost divný...podle vyprávení od mojí mamky, jsem sama chodila v 9 měsících. Po špičkách jsem jako malá sice chodila, ale bylo to spíš botama a tím, že mi to tak bylo pohodlnější...obě moje sestry chodily taky v 9. a vše bylo ok...a můj manžel chodil dokonce v 8. měsících sám...tak já nevím, ale že bychom byli všichni extrémní???:)
Odpovědět
 Mild  
  • 

Re: Re: není to zas ta špatná paměť?  

(19.7.2007 23:11:27)
A není to náhodou zas ona "špatná paměť", co už tady o ní někdo psal? Člověk má tendenci idealizovat. Naší malé nejsou ještě ani tři, patřila spíš k těm rychlejším (sedla si přesně v půl roce, v 7 měsících sama vstávala, v 8 chodila kolem nábytku a těsně po 9. měsíci začala samostatně chodit),ale stejně jsme s odstupem času začali ubírat, např. jsem byla přesvědčená, že se přetáčet na bříško začala ve 3 měsících. Pak se narodil syn, pořád se nepřetáčel, tak jsem získala dojem, že je nějaký pozadu, podívala se do zápisků a ejhle, ona se přetočila až ve 4 měsících a 2 dnech. A prcek to zvládl ještě o den dřív :-) Nebylo to s tím chozením podobné, zvlášť když odstup není 2, 3 roky, ale 20, 30 let? Musím se smát, když nám stokilová manželova teta, kterou znám jen sedící v křesle, vykládá, jak v 7 měsících běhala po domě:-)
Odpovědět
 Jana (David 7 a Lukáš 5) 
  • 

Re: Re: Re: není to zas ta špatná paměť?  

(20.7.2007 12:18:15)
Ono to vůbec nemusí být o špatné paměti. Já mám vývoj svých synů ještě v dost dobře v paměti a když si nejsem jistá tak se podívám do jejich deníčků kam jsme vše zapisovali. První začal sám chodit v 9 měsících (veškerý vývoj předím .... pasení koníčků, lezení, posazení se, stavění se o nábytek a chození kolem něj....si prodělel jenom nějak rychleji)a ten druhý to chození urychlil ještě o 1/2 měsíce. I když jsem samozřejmě byla v té době pyšná maminka tak jsem současně byla i hodně unavená maminka, protože když se tak malé dítě vydá samo na výlety absolutně nevnímá pokyny, které dítě okolo 1 roku už docela chápe.
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Dva příklady z okolí 

(20.7.2007 13:48:57)
Jak jsem psala už výše, možná to je normální, že občas některé dítě uteče těm ostatním (jako naše Michalka), ale dobré to rozhodně není, o tom nemůže být ani řeč. A co se zdravého vývoje páteře týče, čím později dítě chodí, tím lépe. A o tom, jak jsem se kvůli malé nalítala, to ani nemluvím.

PS: a jak tu někdo psal s tou pamětí. Tchýně vždycky tvrdila, že manžel měl první zub ve třech měsících, pak to tvrdila o švagrové, pravda to samo nebyla. A taky říkala, že švagrová brzy chodila, že to bylo v době, kdy sotva dosáhla na umyvadlo - tomu říkám nejlepší srovnávání - švagrová byla od narození drobeček, kdežto naše Tereza má ve čtyřech letech 116 cm a vždycky byla výškově o hodně větší, takže je to prakticky srovnávání +-půl roku :)))
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Taky jsem se hroutila z tabulek. 

(19.7.2007 12:56:41)
Ale bohužel z opačného důvodu. Naše prvorozená dělala vše sice brzy, ale tak nějak tabulkově. Pak se narodila Míša a já zjistila, co je to živé stříbro: měla 5,5 měsíce a lezla - v 6,5 stála - a v 8,5 samostatně chodila. Zkoušeli jsme její vývoj zabrzdit za každou cenu, protože si myslím, že doopravdy na to páteř není připravená, dokonce jsem ji balila do veliké osušky (rozhodně jsme ji tím ale netýrali) a nepomohlo. Vyptávala jsem se doktorky, ta ale říkala, že pokud to dělá sama, nevadí. Myslím si ale, že to jednou pozná, třeba až ve třiceti začne mít potíže se zády, ale co se dá dělat.

PS: rozhodně ale obě holky dříve lezly než seděly
Odpovědět
 Marlenak a Matýsek 
  • 

Re: Taky jsem se hroutila z tabulek. 

(19.7.2007 14:43:41)
...to já taky...prďola byl už v břiše hrozně čilý, sedl si přesně v 6.měsících, další den se stavěl a chtěl chodit za ruce... vynechal lezení,úkroky stranou a v 10. měsících začal chodit... byla jsem lehce ve stresu co jeho páteř a vývoj nožní klenby... ale zabránit se mu v tom nedalo, tak jsem koupila pořádný kožený botičky a nechala ho být. P. doktor říkal, že děti nikdy nedělají nic na co by nebyly připravený, v tomhle případě myslel, že malý měl natrénovaný svalíky. Ale souhlasím, že tabulky dovedou maminu pěkně vystresovat, u nás to nebylo o pohybu, ale o váhovém přírustku, v době kdy bylo normalní přibrat 500-800g za měsíc, my udělali pouhých 250g...to byl pro mě daleko větší nápor na psýchu... že nebude mít vše potřebné pro růst, dneska je vidět, že je drobnější žížala, ale naprosto v pohodě, má 18 měsíců a slušnou slovní zásobu, srovnatelnou s holčičkama stejného věku...zkrátka, někde má přidáno a jinde ubráno... předpokládám, že ve 20-ti se to srovná :)))
Odpovědět
 Šárka, 2 děti 
  • 

Re: Bude asi dřív lízt než sedět. 

(19.7.2007 15:30:57)
Jsem rádá,že se tu dočítám,že zas neni tak neobvyklý,když dítě dřív leze než sedí.Jak uz jsem psala,naší Sabince je 7,5m a snaží se spíš lízt nez sedět a protože 1.kluk seděl na 7m(a to uz jsem myslela,že je trochu pozadu a on byl přitom úplně OK)tak jsem taky občas na pochybách.Jsem moc zvědavá,jak budem pokračovat dál.Zdravim všechny.Mějte se krásně
Odpovědět
 Terka, Jakub 13m. 
  • 

Re: Re: Bude asi dřív lízt než sedět. 

(20.7.2007 9:14:08)
Šárko, ono je to naopak z hlediska psychomotoriky správně, že dítě nejprve leze (nebo se nejprve plazí a pak leze) a teprve z lezení se správně posadí. A toto se u zdravých dětí děje povětšinou nejprve v devátém měsíci. Navíc moje kamarádka rehabka zdůrazňovala, že dnes se mnohem více hledí ne na to, kdy přesně to dítě dělá, ale hlavně jak to dělá a zda to má tu určitou sekvenci. Takže by mě více trápilo dítě, co brzo sedí ale neleze, než dítě, co dlouho leze a až pak sedí a snaží stoupat.
Odpovědět
 Lizzie 


Vzhůru nohama:-) 

(19.7.2007 12:57:46)
Tabulky slouží jen hrubě orientačně, fakt bych se podle nich neřídila:-) Příbuzná má dvě děti a i když porovnála to druhé dle prvního nebylo to dobře. Zbytečně se stresovala.
Odpovědět
 Mája 
  • 

mně tabulky nevadí 

(19.7.2007 13:26:03)
tedy já musím říct, že jsem ráda, že se dá někde přečíst jak má zhruba probíhat vývoj dítěte, samozřejmě se to musí brát s rezervou, rozhodně si ale tyhle údaje radši přečtu, než abych je získala od "dobře informovaných" mamin.
Taky tyhle věci konzultujeme s doktorkou, to je přece jenom opravdu dobře informovaná osoba. Takže když náš malej nechtěl vůbec pást koníky, neotáčel se,chtěl být jen na levé straně, tak jsem si pročetla tabulky a podobné čtivo a radši se nechala odeslat na kontrolu na neurologii. A ejhle obrna levé ručičky, takže jsme hned začali cvičit Vojtovku a dnes to je skoro v pohodě. Nedovedu si představit, že bych si říkala "nechám tomu volný průběh, on se někdy otočí apod. .... jistě, za pár měsíců by to už bylo opravdu divné i doktorce a poslala by nás do nemocnice sama, ale čím dýl tak je to cvičení i náprava daleko složitější. Takže já myslím, všeho s mírou a určitě tabulky nezatracovat.
Odpovědět
 Lizzie 


Re: mně tabulky nevadí 

(19.7.2007 13:41:40)
O konzultaci s doktorkou nemluvím, to je jiná, když se mi něco zdát nebude, zajdu za ní, od toho také doktorky jsou, ale pravdou je, že pokud bere někdo tabulky hodně vážně a podrobně, zažije dost perných chvilek..jsou fakt jen hrubě orientační..dítě může být chytré, ale pohybově prostě nemotornější, no:-)
P.S. Mimochodem s tím jsem se potýkala dlouho, s tou nemotorností..v 6 letech jsem se naučila zavazovat tkaničky a to jen proto, že bratranci nakázali, ať mě nepouští, dokud mě to nenaučí..:-)
Odpovědět
 Lizzie 


Re: mně tabulky nevadí 

(19.7.2007 13:41:43)
O konzultaci s doktorkou nemluvím, to je jiná, když se mi něco zdát nebude, zajdu za ní, od toho také doktorky jsou, ale pravdou je, že pokud bere někdo tabulky hodně vážně a podrobně, zažije dost perných chvilek..jsou fakt jen hrubě orientační..dítě může být chytré, ale pohybově prostě nemotornější, no:-)
P.S. Mimochodem s tím jsem se potýkala dlouho, s tou nemotorností..v 6 letech jsem se naučila zavazovat tkaničky a to jen proto, že bratranci nakázali, ať mě nepouští, dokud mě to nenaučí..:-)
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

taky jsem se bála, že ... 

(19.7.2007 14:26:48)
můj syn nebude snad nikdy sedět (začal v 9 měsících), a že nebude nikdy mít zuby (první vylezl v 11 měsících, ve 23 měsích jich má 2, teď mu lezou 2 řezáky) Stavěl se asi v 10a 1/2 měsích. Nikdy se neplazil, ani nelozil po 4, jen po kolínkách. Chodit začal ve 13 měsících, tedy spíš rovnou běhat. Rozpovídal se téměř ze dne na den asi v 21 měsících (to jsme se zrovna přestěhovali z Francie do Rakouska, oba jsme s manželem Ćeši, takže se to malému pěkně míchalo).

Nestresovaly mě ani tak tabulky, jako fakt, že sousedčina dcerka (podobně jako holčička jedné známé z masáží miminek) seděla už v 5 měsících a zoubky měla kolem 7 měsíce, a už v 18 měsících velmi pěkně mluvila.
Naše zubařka mě uklidnila, že její asistent měl první zub v 18 měsích a ten se smál na celé kolo a ukazoval mi plnou pusu zubů. V parku jsme pak potkali chlapečka, který v 17 měsích ještě neměl zoubek ani jeden, tak jsme zase pro zmněu my uklidňovali jeho rodiče.
Časem jsem přestala srovnávat a uklidnila se. Řekla jsem si, že myšák je prostě sám sebou, počká si, až si je jistý, že to zvládne dobře a pak se do toho pustí naplno :-)
Iva
Odpovědět
 Katie+Z06+I12 


Re: taky jsem se bála, že ... 

(19.7.2007 15:20:42)
Na Rodině jsem si zaregistrovala emaily o vývoji dítěte. Taky jedna forma tabulek. Nikdy jsme se do ní netrefily. Malá má 8,5 m. Neleze, neplazí se, nemá žádný zub, sama si nesedne, ale jak začne zvedat jednu půlku těla a žvatlat jistou skupino souhlásek, tak vím, že chce posadit a to už pak sedí a hraje si s hračkama. "Namluví" toho hodně, "nacvičí" míň.
Jsem moc ráda, že jsem si přečetla všechny Vaše příspěvky, jsou uklidňující. Myslím, že každá rozumná máma stejně ví jestli je a nebo není něco v pořádku. Chce to jen věřit instinktům.
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: Re: taky jsem se bála, že ... 

(19.7.2007 15:30:08)
ahoj,

taky se do tabulek dost často netrefujeme. V něčem jsme "napřed" (hlavně v rošťárnách), v něčem "pozadu". Manžel to bere dost vážně, ale já už se tomu jen směju. co chci, vytáhnu si z toho jako inspiraci a óstatní ignoruju. Jestli chceš, písni. Iva
Odpovědět
 Katie+Z06+I12 


Re: Re: Re: taky jsem se bála, že ... 

(19.7.2007 15:42:30)
Tak to máme asi podobný, ten náš se jí snažil učit otáčet na bok a zpátky s komentářem : "To by jsi už umět mohla". Nejdřív jsem se rozčilovala, ale pak , když jsem viděla, že ona to umí a tu jeho snahu bere jako hru, tak jsm se v duchu řehtala, jak už teď dovede manipulovat s chlapi:-))
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: taky jsem se bála, že ... 

(19.7.2007 15:27:57)
oprava: ve 23 měsících má 12 zubů, je to fakt super, už baští skoro všechno :-)
Odpovědět
 katka 
  • 

jak krmit bezzubky? 

(20.7.2007 17:19:19)
A když byl malý tak dlouho bezzubý, jak jste řešili stravu? Našemu Markovi je 11 měsíců a dáseň pořád prázdná :). Už mu teda příkrmy nemixuju, ale mačkám vidličkou, ale jak to bylo u vás dál? Byl třeba schopen tou dásní rozžužlat kousek chleba, jablíčka? Nebo jste všechno mačkali?
No, snad se to do maturity spraví :)
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: jak krmit bezzubky? 

(23.7.2007 16:24:25)
ahoj,

je fakt, že strašně dlouho jsem mixovala, pak mačkala. z hlavy už to přesně nevím, ale můžu pročíst deníček a vypsat to. chceš to napsat sem nebo na tvůj mail?

Iva
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: Re: jak krmit bezzubky? 

(23.7.2007 16:33:36)
neboj, zoubky budou. můžu ti i napst pořadí, v jakém lezly. asi měsíc před prvním začal malý spát hůř než předtím (spal málo, často se budil), špatně jedl, byl ukňouraný, plazivý. dávala jsem homeopatika (změnu jsem ale nevidělla) a Panadol Baby (s mírou). máš mail, můžu písnout víc.
teď (23 měsíců, 12 zubů, z toho 4 stoličky) už je to pohoda. baští všechno, kromě jablíčka, to pokouše, ale nechutná mu :-)
Odpovědět
 katka 
  • 

Re: Re: Re: jak krmit bezzubky? 

(30.7.2007 14:31:58)
Ivo,
díky. Byli jsme na dovolené, tak jsem nepsala. No a dnes mně při kojení něco zabolelo, tak koukám - a vidím malinký zoubek :). takže dostanu na šaty! jen nevím, od koho :)
Odpovědět
 Míša, roční Eliška 
  • 

Re: jak krmit bezzubky? 

(23.7.2007 20:46:09)
Ahoj, naše malá má rok a dva dny. Zoubek ani jeden, ale dásničkami dokáže zpracovat cokoli - a to i třeba masíčko nakrájené na kousky a podobně, a nezdá se, že by jí to nějak vadilo. Prostě jednoho krásného dne přišla na to, jak si poradit s kousky v jídle, a od té doby mi naopak nic rozmixovaného nechce... Takže to chce jenom zkoušět, oni si ti drobci dají najevo, co jim vyhovuje.
Odpovědět
 Verča+Honzík 2 roky 
  • 

někdy je to pro maminy stres 

(19.7.2007 15:37:40)
Všeobecně se říká že kluci jsou trochu pozadu v tom, kdy co začnou dělat než holky.Nebudu tady rozepisovat co kdy a jak malý zmáknul, jenom prostě na dvou letech nemluví a nechodí na nočník.Dobře, ten nočník je asi moje zásluha, ale otom nucení se zase nebudu rozepisovat
U nás na sídlišti bydlí dvě holčičky zhruba ve stejném věku jako Honzík, rozmezí asi měsíc.Obě už krásně mluví, opakují, co vím tak nočník je spíše sporadický a často spíše náhoda.Musím říct že v počátcích jsem maminám trochu "záviděla", jak ty holky pěkně opakujou, jak pěkně mluví a tak.Jenže chlapi v naší rodině jsou ty chlapi trochu pozadu- můj bratr začal mluvit až na 3 letech :-) rovnou celé věty, přes fázi opakování a učení jednotlivých slov se prostě "přehoupl" :-)stejně tak můj manžel, který začal v tom samém věku.Neříkám, že to na to má nějaký vliv, jenom je nám to prostě asi souzeno...:-)
musím říct, že tabulkám že vždycky tak trochu směju, protože neznám žádné dítě ( a že jsem jich jako zdravotní sestra viděla dost), ketré by absolutně dodrželo to, co je na každý měsíc napsáno.A bylo mi dost líto mamin, ketré nakažené tím nesmyslným tabulkováním lítaly každou chvíli do ordinace, že Mařenka neumí na půl roce sedět a Vašík ještě nechodí a ať zajistíme nějaké vyšetření, že jsou určitě nějak postižené.Chudinky byly celé vystresované, protože byly opravdu...jak to napsat...úzkostlivé, že se dítě vymyká "normálu" (danému tabulkami).Na druhou stranu jsme potkala i takové, co považovaly dodržování tabulek za věc prestiže, aby to to jejich dítě umělo co nejdřív a mohly se s ním chlubit.Bohužel i takové jsou, naštěstí jich není moc, ale je to OPRAVDU smutné.
Odpovědět
 BaraSv + 2 


Re: někdy je to pro maminy stres 

(19.7.2007 16:52:47)
SOuhlasim s Tebou, ze pro mnoho maminek je vec prestize se pochlubit, co jejich ditko uz umi. To, ze umi hezky papat ze lzicky anebo sedet na nocniku, je ve velke mire opravdu zasluha maminky, ktera je to naucila, ale co se tyce motorickeho vyvoje, neni to "zasluha" vubec nici. Kazde dite ma svoji rychlost, ale uz ted vim, ze nekdy v roce a pul budou umet vsechny to same a to uz budou mit na cely zivot.
Moje dcera se zacala otacet na brisko v sesti a pul mesicich, kdy se me lide ptali, jestli uz sedi nebo leze. Pak se asi v 8mi mesicich zacala plazit smerem dozadu, odstrkovala se rukama a ono to jezdilo samo, tak proc se snazit.
V deviti mesicich si behem tydne sedla a zacala lezt, je z ni sampionka co se rychlosti lezeni tyce. No a dnes je ji presne rok a tri tydny, za dve rue chodi vyborne a asi dva dny uz to jde za jednu ruku, i kdyz se priserne kymaci na vsechny strany. A ja vzpominam jake to bylo, kdyz jsem se nemusela starat o to, jestli jsou vsechny skrinky pregumickovane a jestli nesleti z dvirek otevrene mycky, kam si vyleze a stoupne, a kdyz mi uz podvacate vypne sporak a ja ji nemuzu dovarit obed anebo vypina pracku porad dokola...... atakdale atakdale.
Tak si rikam, jestli jsem ji ve stresu vyvojovych tabulek nenamotivovala az moc ke vsem lumparnam:-)
Odpovědět
 Verča+Honzík 2 roky 
  • 

Re: Re: někdy je to pro maminy stres 

(19.7.2007 20:25:04)
tak se těš až budeš v našem věku :-) věčně je zapnutá/vypnutá televize, sporák, u dveří se bojím že se za chvíli vysype sklo,jak s nima tříská, protože synek už přišel na to, že se ta zábrana gumová dát ale úúúplně v pohodě vytáhnout...to nemluvím o klávesnici, což je lákadlo extrémní, stejně jako myš co tak pěkně zespodu svítí a dá se s ní tak pěkně šoupat a tak skvěle práskne když spadne na zem...:-((
přeju pevné nervy a výdrž :-))
Odpovědět
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Re: někdy je to pro maminy stres 

(19.7.2007 21:50:17)
Verčo - pto dvouletý dítě vřele doporučuji sehnat starou nefunkční klávesnici (bazar, nějaký známí lidi, poptat se v PC opravně), a dítku ji věnovat. Naše malá v tomto věku měla svou klávesnici a moc si s ní vyhrála. Plno času si ťukala na klávesách a byl klid o))))
Simča
Odpovědět
 Verča+Honzík 2 roky 
  • 

Re: Re: Re: Re: někdy je to pro maminy stres 

(20.7.2007 9:17:17)
Vidíte, to mě přivedlo na myšlenku, že jedna je v krabici v bedně od počítače...hned jdu do sklepa :-)))
Odpovědět
 Míša, roční Eliška 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: někdy je to pro maminy stres 

(23.7.2007 20:51:00)
Tak to držím palce, aby to nedopadlo jako u nás - malou hrozně lákaly mobily, tak jsme jí věnovali jednak jeden přístroj rozbitý a jednak krásnou maketu, která navíc má barevný "displej" a při zmáčknutí tlačítek vyluzuje různé pazvuky. Co myslíte, když má na dosah tyhle dva aparáty a náš funkční telefon - po čem okamžitě sáhne???
Odpovědět
 MaminkaLucinka 


Re: někdy je to pro maminy stres 

(20.7.2007 11:26:08)
Tak to znám:-D Můj syn (teď má 8 roků) začal tak nějak mluvit také až ve 3 letech. U něho tato skutečnost byla hodně ovlivněna tím, že měl cca 10 hodin po porodu docela silný epileptický záchvat, který měl za následek hypoxické poškození mozku a následně především poškození řečového centra a centra jemné motoriky. Krapet pomalejší a o něco nešikovnější je ještě teď, ale to mi vůbec nevadí, je prostě můj... Ale o tom se rozepisovat nechci. Chci říci toto: bydlíme na vesnici a tady je srovnávání dětí jakýmsi dalším zábavným sportem (teda kromě fotbalu a házené), takže já jsem se asi před 3 lety dověděla, že můj syn je "magor", který v 5 letech ještě nedokáže kloudně běhat a skákat a JEZDIT NA KOLE! Zatímco některé místní matky, jen aby dodržely přesné tabulkové rozpětí a všem kolem ukázaly, jak mají "šikovné" robě, tahaly děti za ruce a nutily je chodit už od 10ti měsíců, jen aby si mohly v notýsku odškrtnout - 12. měsíců = chodí. O plínkách ani nemluvím... Syn se prostě přestal počůrávát sám od sebe přes den ve 2,5 letech a v noci ve 3 letech (óóó jak krásně se mi spalo, když měl plíny a já nemusela v noci každou chvilku vstávat a budit ho, aby se vyčůral) a od té doby se nepočůral ani jednou:-) A tak to bylo se vším... no a letos jsme s úspěchem ukončili první třídu, bez plínek, sedící, lozící, běhající, plavající, tak nějak lyžující, hrající fotbal (taky tak nějak) atd. atd. A jak říká náš pediatr: proboha hlavně děti nesrovnávejte ani s knížkou, ani mezi sebou. Každý člověk je originál a podle toho se taky vyvíjí. No a teď máme 5ti měsíční miminko - holčičku - a já nesrovnávám a nekontroluje a neposlouchám ničí "rady" a prostě si jen užívám:-D
Odpovědět
 Verča+Honzík 2 roky 
  • 

na vesnici... 

(20.7.2007 15:32:04)
vidím, že na vesnicích je to všude stejné...Manželova teta bydlí na takové polovesnici mezi dvěma velkými městy, není to vesnice jako taková, ale mentalita lidí je tam někdy naprosto úděsná...jsou to většinou strousedlíci, takže se tam všichni znají, my tam často jezdíme, no zkrátka jmse jednoho dne přijeli a u tety seděla sousedka.Vyndávala jsem malého z auta, sousedka přiběhla a začala na malého ňuňat ( to slovo s oblibou používala moje tchýně - myslím že přesně vyjadřuje naprosto infantilní mluvení k dětem...).On jako nemluvící na ni koukal trochu překvapeně, trochu zaraženě, načež ona toho nechala a s nelíčenou hrůzou v hlase se zeptala:"Proč mi neodpovídá??!Copak on ještě nemluví?!" Odpověděla jsem že ne, že to prostě ještě neumí."No ale Veroniko, KAŽDÉ dítě na dvou letech mluví!" Začala jsem jí vysvětlovat že to není pravda, že to přece není jednotně stanoveno, kdy má kdo co dělat, že děti nejsou stroje...Jenže ona byla opravdu šokovaná, vážně to bylo až komické jak byla zděšená, že moje dítě nemluví a co víc, že nechodí pravidelně na nočník, když jejich vnuk Petřík už dávno chodí a umí dokonce i zpívat.Aby jsme si nemysleli že kecá, vzbudila to ubohý dítě a přivedla ho ukázat, aby jsme věděli, jak má správný dítě na dvou letech vypadat.
No nebudu to prodlužovat, byla to parodie, neskutečná, neuvěřitelná, o tom, že se ostatní sousedky do hodiny přišly podívat, co že to ten synovec od paní X má za dítě se radši ani zmiňovat nebudu.Teta to neštěstí zachránila, brala to v pohodě, viděla že jsem z toho trochu špatná...
No, jenom jsem chtěla ukázat, že na těch vesnicích je to opravdu děs někdy, člověk si připadá jak ve světě, kde se čas zastavil u knížky, kde je napsáno, že dítě na 6 měsících musí to, na roce musí to, na dvou to,...
Odpovědět
 Thea + 2 


růstové tabulky 

(19.7.2007 20:13:25)
Tak vývojové tabulky mě zajímaly jen dokud bylo mimčo v bříšku, to jsem byla zvědavá "jak mu to jde". Pak už jsem to brala tak, že každé dítě je jiné a bylo to vidět i na těch mých dvou. Prckové dělali všechno v jinou dobu než v tabulkách, v jiném pořadí a i v jiném pořadí navzájem.

Mě trochu trápily růstové tabulky, protože starší dítě trpělo na zácpy a před kakáním bylo v kategorii na hranici obezity a po - na hranici podvýživy. Ještě že máme normální dětskou lékařku :))
Odpovědět
 Blanka 
  • 

Neodsuzuji tabulky 

(19.7.2007 20:37:31)
Já bych ty tabulky zase tolik nezatracovala. Protože, když má člověk určité podezření, že by něco mohlo být s děťátkem v nepořádku, mrkne do tabulek a hned ví. Samozřejmě je třeba brát je s rezervou, každé dítě je individuum a každé se vyvíjí trošku jiným tempem. Přesto si myslím, že větší odchylky od standartního vývoje, by se neměly brát na lehkou váhu. Můj chlapec má za dva týdny rok a ještě nesedí, plazit se začal před týdnem. Do té doby většinu dne proležel na zádech. Pokrok začal dělat však až po tom, co jsem s ním začla chodit po doporučení lékařky na rehabilitace. Kdybych se vůbec do tabulek nedívala, mohla jsem taky nad tím mávnout rukou a říct si, však on začne až bude mít čas. Díky tomu, že jsem ty tabulky občas zahlídla, tlačila jsem na lékařku, aby nás někam poslala. Naštěstí to není DMO, které jsem se bála nejvíc, ale má potíže s koordinací, nedokáže správně zapojovat určité svalové partie a bez pravidelného cvičení, by se prý postavil třeba až na dvou letech. Ony ty tabulky zase tolik nelžou, je tam vždy značné rozpětí mezi osvojováním různých dovedností, když se však dítě zpožďuje hodně mimo rámec, určitě bych se zamýšlela nad příčinou, to je podle mě normální.
Odpovědět
 Terka, Jakub 13m. 
  • 

Re: Neodsuzuji tabulky 

(20.7.2007 9:32:11)
S tímto názorem naprosto souhlasím. Ještě bych dodala, že je docela dobré se někdy informovat spíše na rehabilitacích, než u pediatrů. Já mám aspoň takovou zkušenost, že čeští pediatři tu motoriku moc nezvládají, co si mám například myslet o tom, že doktorka sleduje, co dítě umí, na vyvýšeném pultu rozměrů pů krát půl metru? Jak se jí tam asi ukáže, že dítě správně koordinovaně leze, že se posadí atd. ????
My jsme málem skončili na rehabilitaci, protože syn v určitém tabulkovém věku neseděl, díky kamárádce na RHB jsem ale už od jeho dvou měsíců věděla, že nemá problém "mozkový" a tudíž je Vojta naprosto zbytečný a k ničemu, ale že má jen lehkou hypotonii a slabší některé svaly. Věděla jsem, jak ho motivovat k pohybu, jak ho nosit, co nedělat, jak s ním v rámci hry "cvičit", chodili jsme plavat. Takže jsem se z jeho nesezení nestresovala, věděla jsem, že si na to ještě musím počkat, až svaly ještě trochu zesílí. U doktorky jsem to uhájila, sama se divila, co všechno vím, od té doby si psychomotoriku sleduju raději sama. Syn má prostě na všechno více času, zato to ale dělá, až když na to svalově má, a dělá to správně.
Já tabulky nezatracuji, ale za jejich velké mínus považuji fakt, že málo z nich dodává informaci o tom, že normální vývoj má ve 2. čtvrtletí rozptyl 1 měsíc, ve 3. 2 měsíce a ve 4. čtvrtletí dokonce 3 měsíce. A už vůbec se v nich nedočtete, že dovednosti dítěte by se měly objevovat v určité posloupnosti (to vychází z logiky postupného zapojování svalů a zrání mozku) a taky není popsáno, jak ta dovednost má správně vypadat a proč (nemluvě o názorných fotkách). A další věcí je to, že si málokdy člověk uvědomuje, že čím mensší dítě, tím více se od rozvoje hrubé motoriky odvíjí také rozumové vyspívání, spolupráce mozkových hemisfér apod. Takže je opravdu rozdíl, pokud dítě leze, či pokud neleze, a zdy do roku jen leží na zádech, přestože při správné stimulaci by nemuselo.
Odpovědět
 Terka, Jakub 13m. 
  • 

Re: Neodsuzuji tabulky 

(20.7.2007 9:32:22)
S tímto názorem naprosto souhlasím. Ještě bych dodala, že je docela dobré se někdy informovat spíše na rehabilitacích, než u pediatrů. Já mám aspoň takovou zkušenost, že čeští pediatři tu motoriku moc nezvládají, co si mám například myslet o tom, že doktorka sleduje, co dítě umí, na vyvýšeném pultu rozměrů pů krát půl metru? Jak se jí tam asi ukáže, že dítě správně koordinovaně leze, že se posadí atd. ????
My jsme málem skončili na rehabilitaci, protože syn v určitém tabulkovém věku neseděl, díky kamárádce na RHB jsem ale už od jeho dvou měsíců věděla, že nemá problém "mozkový" a tudíž je Vojta naprosto zbytečný a k ničemu, ale že má jen lehkou hypotonii a slabší některé svaly. Věděla jsem, jak ho motivovat k pohybu, jak ho nosit, co nedělat, jak s ním v rámci hry "cvičit", chodili jsme plavat. Takže jsem se z jeho nesezení nestresovala, věděla jsem, že si na to ještě musím počkat, až svaly ještě trochu zesílí. U doktorky jsem to uhájila, sama se divila, co všechno vím, od té doby si psychomotoriku sleduju raději sama. Syn má prostě na všechno více času, zato to ale dělá, až když na to svalově má, a dělá to správně.
Já tabulky nezatracuji, ale za jejich velké mínus považuji fakt, že málo z nich dodává informaci o tom, že normální vývoj má ve 2. čtvrtletí rozptyl 1 měsíc, ve 3. 2 měsíce a ve 4. čtvrtletí dokonce 3 měsíce. A už vůbec se v nich nedočtete, že dovednosti dítěte by se měly objevovat v určité posloupnosti (to vychází z logiky postupného zapojování svalů a zrání mozku) a taky není popsáno, jak ta dovednost má správně vypadat a proč (nemluvě o názorných fotkách). A další věcí je to, že si málokdy člověk uvědomuje, že čím mensší dítě, tím více se od rozvoje hrubé motoriky odvíjí také rozumové vyspívání, spolupráce mozkových hemisfér apod. Takže je opravdu rozdíl, pokud dítě leze, či pokud neleze, a zda do roku jen leží na zádech, přestože při správné stimulaci by nemuselo.
Odpovědět
 Ivana Procházková 


Pro všechny, co se hroutí z růstových tabulek 

(19.7.2007 21:05:22)
Pro všechny maminky, co je se hroutí z růstových tabulek, neb jejich dítě nedosahuje uvedeného pokroku, bych chtěla uvést příklad mé úplně normální a zdravé dcerky (nyní 3 roky):

- otočení na bříško: mezi 6. a 7. měsícem,
- lezení: těsně před 11. měsícem,
- sezení: v 11 měsících,
- první kroky: v 17 měsících.

Neznám ve svém okolí pomalejší dítě, ale vzhledem k tomu, že nic z těchto "pokroků" neznervózňovalo naši pediatričku, ke které mám celkem vysokou důvěru, nestarala jsem se ani já. A ejhle, dcerka se opravdu všechno "doučila" :)).
Odpovědět
 SnowWhite 


Vůbec není potřeba se hroutit 

(19.7.2007 22:26:15)
Tabulky za to nemůžou! Já naopak jsem za ně při prvním dítěti byla ráda - dávaly mi všeobecný přehled, co by asi tak dítě mělo zvládnout. A ocitla jsem se ve stejné situaci jaká tu byla popsána. První dcera byla ve všem napřed velmi výrazně, tak jsem byla pyšná....druhou už jsme srovnávali nikoliv s tabulkami, ale s úspěchy první dcerky a připadala nám jako těžký "retard" :-), samozřejmě byla naprosto v pohodě...každé dítě je jiné. Do prvního vkládáme též víc ambicí a máme více času ho sledovat, podporovat, popohánět... Trošku se děsím, že toho třetího si nikdo už ani nevšimne (myslím, že bude úspěch zaregistrovat, že už leze a nikoliv zda je tak v 6 či 12 měsíci :-))
Odpovědět
 Lída+2 


Re: Vůbec není potřeba se hroutit 

(20.7.2007 6:41:28)
Ještě mě napadlo zda někdo neviděl pořad na čt2 v pátek to dávali: " Lidské mládě" někdy září2006-květen 2007 fakt si to nepamatuju.
ještě to běželo loni červenec-srpen na přelomu na Spektru. Jsem viděla asi 2 díly , když jsem byla u rodičů.
BYch to nechala zkouknout všechny rodiče povinně a Dr taky. Přestali by se trápit.:-)

BYli tam rozebrány vývojové fáze. lezení třeba mě zaujalo. Víte, že je 24 druhů lezení a za lezení se pokládá i to, že dítě napůl sedí a opírá se o ručička a takto jakoby poskakuje po místnosti....prej spousta dětí je zbytečně posílána na rehabky, že Dr nepoznaj všechny druhy lezení...

pokud máte možnost zkuste se na to někde juknout.:-)
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


To se mi snad zdá... 

(20.7.2007 9:48:47)
Zdravím mamči, dlouho jsem tu nebyla a nevlepila sem nějaký pěkně jedovatý příspěvek, ale na tohle musím reagovat.... A ne jinak, než jedovatě. Páč při čtení článku se mi uplně ježily vlasy.
Jen chci říct, že dnes už snad každá máma ví, že dítě se nepřitahuje do sedu, nejdřív leze a teprve z lezení si sedne. A někdy mezi tím se postaví u nábytku. A děti sedí samy od sebe až kolem 9 měsíce. Popisuji ideální průběh, maminky výjimek nechci do vás rýpat, už jsme to tu řešily.
Takže milá autorko, musím říct, že jsi mi snad zkazila celé ráno... Nechápu, že si pořídíš jednu blbou knihu a podle té se řídíš. Je prostě nutno shánět informace, číst, hledat a filtrovat. Přeji hezký zbytek dne, Zuzana
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Ještě jedovatá já 

(20.7.2007 9:54:24)
A zapoměla jsem si ještě rýpnout, děti samozřejmě NEVODÍME za ruce. Když to psychycky nemůžeme vydržet, maximálně je tak můžeme přidržovat oběma rukama přes pas a kyčle. Ale za ruce je nevodíme. Je to nesmysl. Dítě má začít chodit zcela samo a až bude chtít a bude na to připraveno. Tuším, že za ruce začínáme vodit až když se nerozejde do cca 16 měsíců. Zdravím Zuzana
Odpovědět
 first 
  • 

Re: Re: Ještě jedovatá já 

(21.7.2007 13:35:27)
No, nezlob se a to co pises mne pripada taky docela na vstavani vlasu - deti mam dve, je mezi nima rozdil 15 let, u kazdeho sezeni lezeni ( ma dcera NIKDY nelezla po ctyrech ) a chozeni probihalo jinak zdravi a v poradku ( doufam :-)

NECHTE TY DETI ZIT A VYVIJET SE VOLNE, PROSIM...
Staci ty miminka a batolatka DOOPRAVDY pozorovat a spolehat se vice na vrozenou intuici a mene na literaturu..
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Ještě jedovatá já 

(21.7.2007 17:35:19)
Ahoj, ZNOVU opakuji, že jsem psala o ideálním případě !!!! I já znám děti, které nikdy nelezly. Ale jen jeden klučík skutečně nelezl sám od sebe, z ostatních mamin nakonec vypadlo, že děti přitahovaly do sedu, posazovaly a pak už div netahaly za ručičky po nožičkách..... prostě jim ty mamči to lezení přeskočily samy. Ten jeden prcek opravdu dobrovolně nelezl a začal rovnou chodit.
Další věc taky je, že když dítě nesedí, máme nutkání ho posazovat, když nechodí, chceme ho vláčet za ručičky, ale co zmůžeme, když neleze ? Houby. Což je dobře :-))
A ke zdraví těch našich dětí..... právě ty problémy způsobené špatnou manipulací nejsou většinou vidět hned. Ale až třeba ve 20, 30 letech. A nebo nikdy. Kéž by.
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: Re: Ještě jedovatá já 

(23.7.2007 16:50:29)
hmmmmmmmmmmmmmmm, tak to ses měla ozvat dřív a vysvětlit to našemu myšákovi. určitě by tě poslechl :-)
Odpovědět
 Betina 


Re: To se mi snad zdá... 

(20.7.2007 10:16:40)
nevím jak kdo Zuzano, ale dokud jsem byla bezdětná, tak mi bylo ale úplně fuk,
jak a kdy mrně začne sedět - ostatně bylo mi toho jedno daleko víc. U prvního
dítěte jsme svědomitě načetli dostupnou literaturu nemaje žádných zkušeností
a taky jsme se tak nějak podvědomně řídili těmi časovými údaji tj. že dítě si
má samo sednout do 7 měsíce atd. atd. Naše Klárka se k tomu tedy vůbec neměla,
kutálela se sem a tam ale, aby si sedla z lehu sama to ani náhodou. Musím říct, že mi to už tehdy připadalo úplně praštěné, aby si mimino sedlo z lehu -
on si těžko z lehu sedne i dospělý, zkuste si to schválně :-) no ale chytré knihy to tak všude psaly !! doopravdy !! a tak jsme začali úplně umanutě pozorovat ostatní kočárky a jestli si děti sedají z lehu nebo ne. Já jsem teda neviděla žádné batole sedat si z lehu, ale ti kdo psali poučné knihy, to zřejmě někde vidět museli, nebo k tomu dospěli dlouhodobým vědeckým výzkumem. Každopádně když už jsem byla v úplné mánii, že Klárka stále sama nesedí, žačala lézt a sezení přišlo z lezení po čtyřech jako ta úplně nejpřirozenější věc na světě (což taky logicky je). U synka jsem to už vůbec neřešila, protože jsem už věděla své.... Nicméně nevím, co je tak nepochopitelného na tom, že když člověk nemá tu zkušenost, tak prostě neví, jak to bude. Mimochodem nevím jak u vašeho doktora, ale mě se u obou v poradně ptali v půl roce, jstli se už sami posadí.........a to má prosím naše paní doktorka sama pět dětí...............a pak se v tom vyznejte
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: To se mi snad zdá... 

(20.7.2007 12:22:14)
Ano, máte pravdu, náš pediatr byl to samé. Naposledy nás ve 12 měsících mordoval s tím, jestli už Terča mluví, a že to už by tedy měla, že děti v tomhle věku už skoro všechny mluví :-))) No, ale dělala jsem si z toho prd.
Rozumějte, já například chápu, že dřív, kdy nebyly dostupné absolutně žádné informace, byla jedna kniha o miminech a žádný internet, rodiče dělaly chyby. Každý by je dělal. Ale v dnešní době, kdy si můžete jeden večer sednout k internetu a na dané téma (např. to sezení) najít hromady a hromady informací, najít doporučenou literaturu atd., mi přijde fakt uhozené řídit se podle nějaké knihy. Je fakt, že informací je spousta a každá pomalu jiná, ale přeci čím víc toho na dané téma přečtete, tím lehčeji si uděláte obrázek o tom, která cesta je ta správná. Mně prostě, když něco leží v hlavě, tak si o tom okamžitě zjistím co nejvíc a mám (popřípadě oprávněně nemám) klid. Zdravím Zuzana.
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

Zuzano, souhlasím! 

(21.7.2007 12:27:56)
Taky si takhle všechno zjišťuji na internetu (nebo také od přátel atd.) a nedokážu si představit že se spokojím s jednou pochybnou knížkou či jedním nekvalifikovaným výrokem doktora, navíc když se mi to nezdá...
Odpovědět
 Káťa a škubánci 


Re: Zuzano, souhlasím! 

(1.8.2007 20:43:01)
Souhlasím v podstatě se Zuzkoú. Ovšem co se týče informací je to někdy těžké. Sháněla jsem info ohledně kojení, jak dlouho je pro děti nejlepší (syna jsme kojila do jeho 2let, holčičce je zatím 1,5). Tak co jsem tak načetla, usoudila jsem že bude dobré do těch dvou kojit. Ovšem když byl holčičce asi necelý rok, musela jsme brát ATB, když jsem MUDr. upozorňovala že kojím, tak ta na mě koukala jako na zjevení, a pak se do mě se sestřičkou pustili (no nebudu to popisovat, byla jsme z toho celá špatná) A jak si pak má laik vybrat?
Odpovědět
 Míša, 2 holčičky 
  • 

Opravdu si vyhledáváš informace??? 

(25.7.2007 22:12:39)
Jestli si opravdu ráda vyhledáváš informace o všem, co Tě zajímá, doporučuji Tvé pozornosti třeba shodu podmětu s přísudkem...
Odpovědět
 Grainne 


Re: Opravdu si vyhledáváš informace??? 

(25.7.2007 22:33:00)
Schoda podmětu s přísudkem ještě nikomu život nezachránila
Odpovědět
 mariana 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(20.7.2007 12:25:34)
Ahoj,nevím proč by každé dítě muselo prvně lézt a pak sedět. Některé děti to opravdu dokáží a co teprv děcka které vůbec nelezou a rovnou obcházijou nábytek ... Tabulky jsou samozřejmě jen orientační , někomu pomůžou, někomu zas ne. Ale jak už je ta odrbaná věta: každé dítě je jiné a jeden chodí v 9měsících jiné zase ve 15. A co se týká toho tahání za ruce, aby jako chodilo, z toho se mi taky zvedá žaludek. Když vidím jak mají hlavu vraženou v ramenách , natažený ruce a maminka se chvástá... co mám dělat on chce chodit!!!! tak bych ji namlátila.
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Nesouhlasím 

(20.7.2007 13:33:13)
Ahoj, já jenom chci připomenout, že o výjimkách jsem ve svém příspěvku mluvila. Už mi to tu jednou někdo vysvětloval, jak si mimi samo sedlo z lehu. Sice z toho nakonec vylezlo, že trénovali přitahování do sedu.... ale budiž. Já bych to nedělala, ale jsou horší věci.... Takže výjimky samozřejmě beru na vědomí a hlásám to předem :-) Mluvila jsem o ideálním případě.
Odpovědět
 Mary+ Safi 11m 
  • 

Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(21.7.2007 19:05:32)
Tak my jsme asi zarnym prikladem, kdy si miminko samo sedne z lehu. Nase Safinka si totiz asi od sesti mesicu zacala zvedat hlavu a pritahovat bradu k hrudi, jako by si chtela sednout a pak v 8 mesicich se ji to konecne podarilo, pres bok si sedla. Na brise se ji nikdy moc nelibilo, vzdy zacala vriskat.Lezt zacala az v 10 mesicich.
Mejte se
Odpovědět
 Betina 


Re: Re: Nesouhlasím 

(20.7.2007 16:02:04)
to určitě nikdo netvrdí, spousta dětí vůbec neleze a rovnou stojí a obchází nábytek - ale - že by dítě neumělo nic jiného než se samo z lehu posadit a zase si lehnout, tak to je pitomost... musí mít přece napřed vyvinuté zádové svaly a břišní svaly a zpevněné nožičky a ruce, pak je schopné se převalovat,
plazit, zvedat se na kolínka a chytat se postýlky nebo něčeho jiného a stoupat si, to samostatné sezení pak jde ruku v ruce.. ono je taky něco jiného když ho posadíte a prťous se kinklá, sice se udrží, ale stačí se malinko nahnout pro hračku a už je na zemi, to podle mě ale není samostatné aktivní sezení, kdy si dítě samo sedne, samo se překlopí na kolena a stojí a nebo leze - a toho je podle mě schopno jen velmi málo 6-měsíčních dětí
takže klídek, nic se neuspěchá
Odpovědět
 Iva, Viki (08/05) 
  • 

Re: Re: Nesouhlasím 

(23.7.2007 16:55:30)
jo, tak to můžeš klidně začít u mě, stím mlácením. ale bacha! myšák slušně běhá a mámu bude bránit :-)
Odpovědět
 l+2 
  • 

Re: To se mi snad zdá... 

(20.7.2007 15:46:54)
Zuzano,

Ja mam pocit, ze se mylis. Ceska literatura sice uvadi, ze dite se nema posazovat, dokud se neposadi samo. Mohu te ale ujist, ze Anglicka literatura naopak rika, ze deti od 6teho mesice chteji videt kolem sebe, takze doporucuji, aby je matky davaly do polosedu obklopeny polstari. Ja jsem holky take posazovala, jelikoz nesedely sami az do 10ti mesicu, a nic se jim nestalo, naopak doktorka mi rekla, at je klidne posazuji. Pokud je budou bolet zada tak se sesunou sami.
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: To se mi snad zdá... 

(20.7.2007 17:51:22)
Ahoj, je to takové těžké téma, mluvit o věcech, které jsme vůči svým dětem dělaly špatně, i když v nejlepší vůli....
Řeknu jen to, že jsem při čtení tvého příspěvku málem spadla na zadek a klesla mi čelist....
Vypadá to, že anglická literatura tohoto druhu je na stejné úrovni jako britské zdravotnictví...
Už jsem toho tady na rodině četla hodně o prenatální péči, porodu a poporodní péči v Británii a nezbývá, než tobě i dětem popřát opravdu hodně zdraví.
Odpovědět
 L+2 
  • 

Re: Re: Re: To se mi snad zdá... 

(23.7.2007 17:34:50)
Zuzano, mas pravdu, GB zdravotnictvi nepatri zrovna k nejlepsim. Na druhou stranu jsem si ale zvykla. Oni to tu berou trochu vice v klidu nez v CR. V nekterych pripadech maji i docela pravdu. Nemam pocit, ze by tu deti byly vice nemocne, spis mam pocit, ze mene.
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: To se mi snad zdá... 

(25.7.2007 10:54:13)
No, já jsem si právě vybrala pediatra, který roky pracoval v britské nemocnici. Kříží se u něj to české a britské lékařství a mně to vyhovuje. Ne tak všem maminkám, dost od něj odcházejí k paní doktorce, která má vedle ordinaci už asi 35 let. Ale i k němu dost mladých mamin přichází. Promiňte, ale musím ještě jednou zdůraznit slovo "mladých". Chci to použít jako asociaci ke slovu "moderních". Mějte se hezky, Zuzka
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: To se mi snad zdá... 

(20.7.2007 20:07:04)
No, nic proti tvojí pediatričce, ale ta moje má naprosto odlišný názor.
Píšeš, že když je budou bolet záda sesunou se samy, jo to je fakt, jenže ony je ty záda začnou bolet později - třeba ve dvaceti, a to není sranda... já vím o čem mluvím, nedávno mě chytly záda tak, že jsem nevěděla, jak si v noci lehnout, měřím 180 cm, takže seskládat se byla docela potíž a beru to jako daň za to, že mě moje mamka nejspíše také posazovala, strkala na nočník a tahala za ručičky, jen ať už chodím.... ostatně, tak se to tehdy dělalo s většinou dětí, snad i proto populace v mém věku na tom s páteří tak jak je.
Odpovědět
 yA+Amálka 


Re: Re: To se mi snad zdá... 

(26.7.2007 10:03:44)
V tomhle pripade ma Zuzka naprostou pravdu. Detem se nema pomahat ze dvou prostych duvodu.
Narusuje se tim jejich prirozeny fyzicky vyvoj a zaroven snizujete jeho motivaci. Pokud napr. pomahate diteti do sedu v momente, kdy jeste samo nesedi, vystavujete jeho pater neprimerene zatezi, protoze dite jeste pravdepodobne nema dostatecne posilene svalstvo, ktere pater drzi a veskera vaha pak pada jen na pater. Tato se pak muze deformovat. Dale, kazde miminko je zvidave, coz jej zene do vyssich vyvojovych poloh. Pokud mu usnadnite docilit rozhledu, ktery skyta poloha vsede, rozhodne mu tim snizujete motivaci dosahnout "vyssich cilu" vlastnimi silami (proc bych se namahala, kdyz to za me nekdo udela).
Zapomente prosim na choditka (pomahaji mozna Vam, ale Vasim detem rozhodne ne), sezeni v polstarovem korzetu, nevodte deti za ruce..., jednoduse je nechte vyvijet se. Samozrejme existuji limity, kdy uz je treba zamyslet se nad vyvojovymi vadami, ale pokud Vase dite napr. jeste v patnacti mesicich nechodi, vubec nic se nedeje, naopak, kazdy ortoped a fyzioterapeut jasa :), podle nekterych z nich by bylo idelani, kdyby deti zacaly samy chodit az ve dvou letech (s ohledem na jejich pater)...
Odpovědět
 Autorka 
  • 

Re: To se mi snad zdá... 

(22.7.2007 21:02:49)
Mila Zuzko,
to zkazene rano me fakt mrzi :) holt nejsem dokonala mama, co vsechno vi navzdory informacnimu boomu predem, ale ucim se za pochodu a nekdy holt mam urcitou prestavu o tom, jak by veci mohly byt, a pak casem zjistim, nejsou. Napadlo me, ze to muze prozivat vic lidi a povzbudite je, ze nejsou sami.
Jinak myslim, ze z textu je pri trose pozornejsiho cteni vic nez patrne, ze jsem se neridila jen jednou blbou knizkou :)
Jeste k te jedovatosti - neni trochu zbytecna? Nepripada mi prilis funkcni...
Odpovědět
 Peta77 


Re: To se mi snad zdá... 

(23.7.2007 7:48:50)
To se mi snad zdá, že NĚKDO nepochopí nadsázku, která z článku přímo čiší!
Odpovědět
 Zuzana+Jony, 2 roky 
  • 

naše zkušenosti 

(20.7.2007 13:28:54)
JOnášek je narozený v 32. tt - takže se dalo očekávat zpoždění - nakonec to ale zvládnul v pohodě, i tak jsem všechno obrečela.... Ne kvůli sobě, ale kvůli tlaku okolí - on ještě nesedí? on ještě nechodí?....
Pasení koníků nám vůbec nešlo - to se povedlo asi až v 5. měsíci, ovšem v 7. měsíci si klekl, v 8. stoupl a okamžitě (opravdu během pár dnů)začal lozit (a pěkně dopředu, i když se jmenuje RAK :)). V lození se neustále zdokonaloval, byl jako blesk a paní doktorka jen chválila, že je to dobré pro záda. V kočáru jezdil na kolínkách - sedět jsme ho nedávali, protože sám se neposadil a uměle jsme to měli zakázáno od pediatra. No, a pak mu bylo 10 měs., 12., 13. i 14., a stále jen lezl a stoupal si k nábytku - za ruku jsme také moc nevodili, no zkuste si to sami chodit s rukama nahoru za hlavou.... Už si přesně nepamatuju, ale bylo to mezi 14. a 15. měsícem, kdy ze dne na den začal lítat. A bylo to. Dneska je opravdu šikovný, tělíčko má v pořádku, chodí vzorně, je pružný a hbitý. Sedět začal asi také kolem toho 15. měsíce - ale dodnes moc sedět nechce, jen u jídla a v aute, jinak radši klečí (u hraní atd.). Náš jediný problém je mluvení - bude mít 2,5 roků a zvládá tak cca 20-30 slov, která říká krásně, ale jinak nezájem. Tak doufám, že jednou začne rovnou ve větách, jak říká naše paní doktorka.
Odpovědět
 Eli 
  • 

Re: naše zkušenosti 

(20.7.2007 16:54:02)
No u nás je to tak že náš roční chlapeček si stoupá už asi od jedenácti měsíců a capká opatrně okolo nábytku, ale sám se ještě bojí. Stále si převážně stoupá na špičky, takže zřejmě ještě chvilku chodit nebude... je holt takovej opatrnej:-). Nějak to tedy neřeším, první kluk chodil už v jedenácti měsících a tady to holt bude trošku později i když občas si říkám, zda vůbec:-)???? Bez opory ještě ani nestojí jen chviličku a hnedky se bojí a rychle si sedne, anebo se něčeho chytí. Je to holt takovej malej opatra :-,) tak uvidíme kdy nás překvapí a začne chodit. Za ručičky také nevodíme, ani on o to moc nestojí.
Odpovědět
 mama 
  • 

Re: Re: naše zkušenosti 

(20.7.2007 18:56:12)
U první dcery jsem taky sledovala tabulky a hlavně - chlapečka kamarádky. Nic mi nebylo dost brzy. Druhá dcera začala chodit na 1,5 roce a přiměřeně tomu nedělala pokroky po celou dobu. Teď je tak půl roku za tou starší s řečí. Kašlu na to ...
Odpovědět
 Insula 


Začínám se obávat 

(20.7.2007 21:56:58)
Můj 16-ti měsíční syn chodí pouze za ruku. To naprosto miluje. Už asi před dvěma měsíci udělal sám pár kroků, ale od té doby chce chodit pouze za ruku. Chodí naprosto jistě, ale sám se bojí. Asi nikdy chodit nebudeme..... :-((((( Už z toho začínám být "mírně" nervózní. Kašlu na tabulky. K ničemu ho nenutím, ale přece...... Každý den čekám, kdy "to" konečně začne a ono pořád nic. :-(((((
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

I chůze za ruku je chůze! 

(21.7.2007 12:20:48)
Cituji: "Chodí naprosto jistě, ale sám se bojí. Asi nikdy chodit nebudeme" konec citátu. -> ??? Jak to, vždyť už chodíte?! I chození za ruku (ještě navíc kdž chodí jistě, jak píšeš) je chození!! Jen ještě nechodí "bez držení". Zrovna nedávno jsem to zas četla na nějaké internetové poradně. Tam ten pediatr připomínal že když dítě chodí byť za ruku, tak chodit umí, jen musí zdokonalit rovnováhu a/nebo psychický blok (strach se pustit), což jé otázka povahy a času. Ale ten hlavní pohybový vzorec už má, jinak by to prostě nedokázalo! (Něco jiného asi je, když některé matky tahají děti za obě ruce a vláčejí je aby "chodili", a ty děti víc visí než ťapkají :-(, ale to není váš případ.)
Odpovědět
 MM, 2 kluci 
  • 

P.S. Vypadlo mi slovíčko... 

(21.7.2007 12:29:44)
...- má to být "PŘEKONAT psychický blok...", pardon!
Odpovědět
 Insula 


Re: P.S. Vypadlo mi slovíčko... 

(21.7.2007 14:13:49)
MM, pochopila jsem. :-) Ale fakt začínám mít blbý pocit, že nechodí sám. Nikdy jsem nedala na okolí ani na tabulky, ale už na mě lidi koukají fakt divně, když jim řeknu, že chodí "jen" za ruku. Zajímalo by mě, do kdy se to bere jako normální??? Doktorka na to nic neříká. Možná jen zbytečně plaším.
Odpovědět
 first 
  • 

Re: Re: P.S. Vypadlo mi slovíčko... 

(21.7.2007 16:08:06)
Ale tady prece nejde o lidi, kteri se ptaji... kdybe se maminky opravdu soustredily na deti a prestaly poslouchat okoli...at si kazdy rika co chce, kazde dite ma pravo na to byt JINE, tak je neskatulkujme uz od perinky...
Uz jen otazka CHODITE ? misto chodi vase dite ? o leccem napovida..O koho vlasne tedy jde ???
Odpovědět
 Blanka 
  • 

Re: Začínám se obávat 

(21.7.2007 13:51:34)
Chápu, že jsi "mírně nervózní", jsou to normální pocity, za které se nikdo nemusí stydět. Tvůj syn podle toho co popisuješ je asi více opatrnější a bude mu trvat možná delší dobu než nalezne potřebnou sebejistotu. Moje dcera na sebe byla také od malička více opatrná, než aby se bezhlavě do něčeho pustila, vždy si to dvakrát rozmyslela. A zůstalo ji to dodnes (6 let), výhodu to má v tom, že zas nemívá tolik odřenin, boulí, úrazů, jako její vrstevníci. Já jsem teď také "mírně nervózní", narodil se mi totiž podle slov neuroložky "lenoch" (skoro 12měsíců). Na roce se dokáže jen plazit, zatím, cvičíme, chodíme na rehabilitace, bojím se, že snad nikdy nebude chodit nebo aspoň sedět...když vidím ostatní mamky se stejně starými dětmi, jak už vesele pochodují po trávě, cachtají se v bazénech, je mi smutno a tiše závidím. My většinou jen ležíme a teď se konečně i trochu plazíme, ale do sedu nebo do stání to má ještě daleko. Kočárek mám také stále upravený na hluboký, ale už se do něj skoro nevejde a lidi se už také pousmívají, jak mu z něj koukají nohy :). Jenže na sednutí ho také nemůžu dát, prtotože vím, že se to nesmí. No, nezbývá nám asi, než trpělivě čekat a snažit se je v jejich vývoji co nejvíc podporovat.
Odpovědět
 Insula 


Re: Re: Začínám se obávat 

(21.7.2007 14:20:41)
Blanko, taky jsme chodili cvičit. Pořád byl napřed a pak začali růst zuby a "zarazil" se a najednou jsme byli pozadu. Co se týče sezení, tak můžu říct, že k sedu ho zřejmě nic nedonutí. Sedět umí perfektně, ale dává přednost klečení. Když si vzpomenu na dceru nebo vidím jiné děti v klasickém sedu na zemi, tak se směju, protože my prostě klečíme. :-)))) Ale s tím chozením jsem už prostě nervózní. Ale je fakt, že je malý naprostý "salámista". Když mu chci ukazovat v knížce, tak ho to vůbec nezajímá, když mu něco říkám, tak většinou dělá, že neslyší. :-))) Jen když vidí jet auto, tak si může hlavu vykroutit nebo když slyší reklamu v tv, to hned "maže", aby mu neunikla. Nebo když slyší muziku, tak tancuje. Asi si fakt dělám zbytečně hlavu. Jenom mě zajímalo, jestli jsou tu také maminky, které mají podobné "potíže".
Odpovědět
 Elena Nová 2 dospělé děti 
  • 

Re.Každé dítě je individualita 

(21.7.2007 14:50:58)
Dětem jsem nikdy nemixovala jídlo a taky se nikdy nedusily.Dcera seděla v 5 měsících,lezla napřed pozpátku, pak vpřed- byla pořád o 8cm menší než ostatní děti, zato baculatější.V roce 74cm 12,5 kg.Chodila od roku-házeli jsme si s manželem přes kuchyň čokoládu a jak mazala! Syn seděl v 6 měsících, také lezl pozpátku a pak teprve vpřed, chodil od 13měsíců, měl normální výšku i váhu. Zato oba , hlavně dcera mluvili od 8 měsíců, od roku mě z nich bolela hlava. Dnes dcera 28let 176cm, štíhlá holka-syn 192cm -štíhlý posilovnou vypracovaný kluk.Takže máminky nezoufejte, kdyby jsme všichni byli stejní, byl by ten život pěkně nudný. A děti přece nerodíme přes šablony a podle příruček. Všechny Vás zdravím
Odpovědět
 x 
  • 

Re: Re.Každé dítě je individualita 

(21.7.2007 22:37:39)
Bych chtěla vidět ty dokonalé děti, hlavně mluvení v 8 měsících, asi je to dlouho................
Odpovědět
 Věrka 
  • 

Re: Re: Re: Začínám se obávat 

(21.7.2007 22:29:59)
Mám syna, a za měsíc mu bude 5. Měli jsme podobný problém a pediatři říkali, že to pomine, nepominulo, mojí jedinou radou je věnovat se a snažit se rozvíjet soustředění. My to zanedbali a v pozdějším věku se to těžko dohání. Velmi těžko. Neříkám, že je to to samé, jen reaguji. Mladší dcera jede podle "tabulek" a až nyní vidím ten rozdíl. Je jí rok a je bystřejší a soustředěnější. Lépe začít včas.
Odpovědět
 monka + 1990,1996 
  • 

Re: Začínám se obávat 

(21.7.2007 20:00:54)
Opravdu se zatím obávat nemusíš, já si tím prošla taky a u obou dětí. Bylo mi řečeno, že do 18ti měsíců je to ještě v normě, pokud dítko nechodí. Syn začal těsně před 18. měsícem a dcera před 17. měsícem. Aspoň jsme ušetřili za botičky :-))). Syn začal sedět asi v 11ti měs (dcera neseděla ještě ani když jí byl rok). V roce ještě nestál, ale plazil se (a dlouho)po břiše s rychlostí blesku všude, kam potřeboval. Ty na bříšku prošoupaný gatě! A pro mě to byli pořád takový mimískové, rozhodně si prodloužili tohle krásný období. Každý má prostě to svoje tempo vývoje a každý je jedinečná individualita. A ti co srovnávají, jsou hloupí. Srovnávají nesrovnatelné.
Odpovědět
 Luckaaa 


couvání 

(20.7.2007 23:11:42)
ahoj jen jsem chtěla podotknout že to lezení zprvu pospátku je celkem normální a běžná věc
jde o to vzepřít se na kyčli, dokud to nedovedou sice se pokoušejí dostat vpřed, ale sune je to dozadu. zesílením nožiček (hl. souhra všech svyl skupin)pak jednou tento bod překonají a jde to

jinak je to pro mne zase překvapující článek
vzhledem k tomu,že jsem z oboru mám pocit, že třeba každej člověk musí vědět kde jsou játra atp. nic ve zlém já zase nevím spoustu jiných věcí,ale tak neumím sama posoudit kolik toho běžný rodič může vědět...a třeba tady na rodině je myslím informovanost celkem dobrá ikdyž názory se liší,ale na pískovištích a hřištích dokonce v čekárně v poradně jsem dosti překvapená.on také net nemá každý že,ale v populaci "mladých" mi to přišlo už celkem běžné,asi se pletu. právě mě zaráží,že v dnešní době se dostane člověku publikovaná informace o běžném sezení dítěte v 6 měs.... nemluvím o vyjímkách,které jistě jsou (sama mám doma od 9 měs chodce bez vodění ohrádek atp.... jenže to sebou nese třeba to, že není vše ideální a potřebuje lehčí korekce a hlídat ve vývoji... )
musím říci že pokud jde o knížky o zdraví a výchově vždy sahám spíše po nových titulech
Odpovědět
 ajka,1a5r. 
  • 

a co noseni ve svisle poloze 

(20.7.2007 23:55:26)
posazovat driv ńez se dite samo posadi z lezeni by se nemelo a vodit za ruce taky ne. jaky mate nazor na noseni deti ve svisle poloze? ja myslim ze to taky neni normalni. mne az mrazi kdyz vidim maminy s malinkyma mimcama takto na rukach,ze jsou az prohnute a jeste s nema takto nekde bezi. ja si myslim ze to ma stejn zly vliv na pater jako predcasne posazovani.
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 7:59:50)
Myslím, že nejméně do ukončeného čtvrtého měsíce se miminko hlavičkou vzhůru nosit nejen, že nemá, ale hlavně NESMÍ. Váha hlavičky tlačí dolů a škodí.
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 10:12:40)
Přesně tak, jsem ráda, že to tu někdo zmínil. I mne polévá horko, když to vidím, ale bohužel děti takto nosí a odkrkává snad 99% mamin. Děti se mají nosit v klubíčku a na tygříka. A takto i odkrkávat.
Odpovědět
 ... 
  • 

Re: Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 15:30:12)
Hmm, tvoje příspěvky na mě působí jednak agresivně a nesnášenlivě, jednak jsi si stoprocentně jistá "svou pravdou". Ale ono to nnikdy není na sto procent. Všechno je mnohem složitější a takovýhle výpady můžou ubližovat ostatním maminkám, který to se svýma dětma myslí dobře a dělají pro ně, co můžou.
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 17:47:48)
Ano, máte pravdu. Omlouvám se. Snažím se o těch chybách psát v množném čísle, jakože je děláme my všechny, protože je děláme. Snažím se to zaobalit. Ale ne zas tak moc. Proč taky. Tohle je prostě téma, které mně osobně strašně trápí. Jak manipulujeme s dětmi je prostě šílené. A to ,že mám svou pravdu o sobě vím. Ale nebudu se za to omlouvat. Každý můžeme mít opravdu svou pravdu ve věcech psychyckých, duchovních, rodinných.... Ale ve věcech, které se týkají pouze a jen fyziky a gravitační síly...... Jsem opravdu stále přesvědčená, že je to tak jak píši. Zdravím Zuzana
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 17:52:17)
Aby nedošlo k omylu, o fyzice a gravitační síle jsem psala v souvislosti s dětskou páteří a nošením svisle, posazováním a přitahováním a voděním za ruce.... Snad si rozumíme.
Odpovědět
 Katka a 2 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 22:16:36)
Zuzko,
souhlasím s tebou co se týče posazování/přitahování do sedu, vodění za ruce, svislá poloha, atd.
Naše malá si poprvé sama sedla v 9M a to naprosto kuriózním způsobem: ležela na bříšku opřená o dlaně a posunovala natažené nohy postupně do provazu a pak před sebe do sedu a stále se opírala o dlaně. Teď už to dělá jakože normoš. Lozit začala v 10,5M.
Takže jen jako ukázka, že možné je všechno:-)))
Teď jí bude rok a ještě se nepostavila, ale já to nehrotím. já chodila ve 14M a zase jsem napřed seděla, pak stála a pak lozila a pak až chodila. A mamka mě nikdy neposazovala.
Závěrem chci říct, že každé dítko je fakt jiné a dělá si to po svém. Nejde o kvantitu, jestli už třeba v 9M lozí, atd., ale o kvalitu. Neprve musí kvalitně projít urč., stupněm vývoje a pak až se dostane dál. No a pokud je něco v kvalitě v nepořádku - měl by poznat pediatr dle různých testů. Ale dle mých osobních zkušeností NEPOZNÁ a tek doporučuju těm co jsou na pochybách tak zajít za fyzioterapeutem, který cvičí děti - Vojtova metoda, ten je na tom se znalostmi vývoje podstatně líp.
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 20:11:58)
Fakt je, že o tom svislém nošení se mluví a píše snad pořád, tak jaképak copak. Většina maminek to vysvětluje tím, že dítě prostě chce vidět. Chce? A odkud by to asi vědělo, že to chce, kdyby ho předtím někdo nenechával koukat přes rameno...
A na Zuzaně se mi líbí, že interpretuje své názory tak, jak to cítí a mezi námi - aspoň se podepíše a neschovává se za tři tečky.
Odpovědět
 Ajka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 22:19:04)
my jsme taky obcas nosili prvni dite ve svisle poloze,ale jen obcas a to proto ze nam to babky ukazaly,jinak by me samou tato poloha vubec nenapadla,a nepripada mi vubec prirozena. nevim proc jsem se nechala tak oblbnout. ale vodit za ruky jsme ho nevodili,pockali jsme az to zvladne samo. a u druheho ditete jsme si dali velky pozor,zadne svisle noseni,jen klubicko,zadne posazovani a vodeni za ruce,a supeeer,vsechno se naucil maly sam a vubec mu to nechybelo.protoze kdyz se detem parkrat neco noveho ukaze tak si to potom vyzadujou,ale kdyz to nepoznaji,tak jim to nechybi./tak je to i s jedenim sladkosti/ skoda ze na to noseni deti a manipulaci s nimi neupozornuji i pediatri,mozna to hodne lidi porusuje protoze o tom nic nevi a delaji proste to co je nauci doma starsi generace. ale mam hodne znamych co maji male deti a jim se o tom rikala,ze se to nema delat a stejne nosili svisle a posazovali.....,asi se jim nechtelo zmenit zauzivane zvyky.skoda,ale aspon o tom vedeli a mozna u dalsich deti uz si na to daji taky pozor.
Odpovědět
 first 
  • 

Re: Re: a co noseni ve svisle poloze 

(21.7.2007 13:36:55)
A co je zase tohle ?????
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Nevím, co přesně myslíš. 

(21.7.2007 20:14:09)
Někdo se tu ptal, jak je to svislým nošením dítěte, mám to načteno a odpovídám. Máš s tím nějaký problém?
Odpovědět
 first 
  • 

Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(21.7.2007 22:24:07)
No....,jestli prave nemaji ty problémy ti co maji " nacteno....
Pripada mi nekdy, ze sem na toto diskusni forum "chodi" maminky aby probraly prave to co maji jak pises nacteno...
Problem, ver mi, vazne nemam, moje nejmaldsi dite uz svislemu i jinemu noseni odrostlo, jen mi nekdy pripada, ze se vytraci zdravy instinkt na ukor prilisneho cteni, tot vse..
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(22.7.2007 7:35:30)
Tohle bych asi věděla i bez člení, když malé miminko plandá přes rameno, sotva drží hlavičku, boří čelo mamince do ramene - to je smutný pohled. A když tak uvažuju, tohle jsem si potvrdila na lekcích plavání, měli jsme tam lékařku kvůli posouzení psychomotirického vývoje dětí a ta nám právě říkala ty nejčastější chyby.
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(22.7.2007 10:04:01)
Ahoj. A mně se zase zdá, že v dnešní době je zdravý instinkt tak potlačen, že nejvíc chyb nasekají maminky, co si nic nepřečtou. Já nejdřív čtu hromady literatury a informací z netu a pak je teprve tím zdravým instinktem roztřídím. Já osobně, kdybych si nejdřív nenahromadila ty informace, tak nemám z čeho vycházet. Chci znát na jednu věc co nejvíc názorů a pak si to zařídím podle sebe a Terezky. Já nejsem typ člověka, který čeká, co mu instinkt napoví... Páč někdy to může být pěkná kravina. A ohledně svislé polohy.... právě instinkt mi říkal, že je to šíleně nesmyslná poloha, ale byla jsem mezi ostatními jak blázen. Ale i přesto jsme svislou polohu nepoužívali až do Terčiných 9 měsíců. Dokud si sama nesedla a nebylo tím jasné, že má pevná zádíčka. Ale pochybností o tom, že jsem magor mně zbavila zase až kniha.
Odpovědět
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(22.7.2007 11:41:17)
Zuzano, že je instinkt potlačen u Tebe neznamená, že je potlačen i u jiných :-)
Předpokládám, že instinkt používají ti, kdo s nim udělali dobrou zkušenost, takže Tvuj příspěvek je jako bys říkala lidem s hudebním sluchem, že většinou špatně zpívají, protože Ty hudební sluch nemáš.
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(22.7.2007 19:52:58)
Máš pravdu, z tohoto mého příspěvku asi vzniká takový dojem (myslím to hezké přirovnání s tím hudebním sluchem :-)) Ale já už tady přispívala nahoře, dole, uprostřed, včera, dnes, předevčírem, tak snad maminy, se kterými tu diskutujeme od začátku pochopily můj postoj. Zdravím, Zuzana

Jinak už jsem tu někde psala, že je jasné, že každý má svou pravdu a svůj instinkt ve věcech psychických. Ale ve věcech fyzických a fyzikálních nevím nevím (navazuji na špatné nošení dětí - křivá zádíčka). Dovolím si taky jedno přirovnání... Když má maminka instiktivně dojem, že je pro její roční dítě zdravý např. Pribiňáček, nic to nemění na tom, že nemá pravdu a roční dítě rozhodně Pribiňák jíst nemá. Je to prostě fakt a hotovo konec. A tak i s nošením dětí. Zdravím, Zuzana
Odpovědět
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(22.7.2007 21:09:36)
No jo, jenže moje maminka si kdysi přečetla, že tříměsíční děti by měly jíst tvaroh s jahodama, protože to je zdravý a teď je to najednou jinak. To co si čteš teď Ty bude za pár let zase jinde a Tvojí dceři nebo snaše z toho budou vstávat vlasy na hlavě.

A z jinýho soudku - v době mýho narození se všude propagoval sunar, mamka četla, četla, četla... a pak se vykašlala na knížky a v roce 78 mě rok kojila.

Tož tak já to vidim s knížkama a instinktama.
Odpovědět
 marie 4+1 
  • 

Pribináček?  

(25.7.2007 1:48:03)
Co se týče vstřebávání vápníku do těla u dětí, tak je všeobecně známé, že pokud je v mléčném výrobku (např. Pribináček, ovocný jogurt, kakao apod.) obsažen rafinovaný cukr, a to u výrobků zmíněných v závorce je, tak dochází k blokování vstřebání vápníku. U výrobků s ovocným cukrem, např. hroznovým nebo řepným nerafinovaným nebo u medu k tomu nedochází.
Stejný efekt mají i tavené sýry - já jsem jako těhotná tlačila mimo jiné i tavené sýry, než jsem se s lítostí dozvěděla že tavicí soli obsažené v tavených sýrech vážou vápník, který se pak nevstřebá do těla.
Takže pokud dítěti chce něco přisladit, zvláště mléčné výrobky (bílý jogurt, kaši apod.), tak nerafinovaným cukrem.
Navíc rafinovaný cukr blokuje vstřebávání železa a dalších prvků.
Odpovědět
 first 
  • 

Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(22.7.2007 15:46:05)
No vidis a tak Te ridil instinkt s tou svislou polohou ci nosenim a az POTOM jsi si to overila v knizkach...
Takze to nekdy funguje; nezlob se, ale priklonila bych se k nazoru, ze je to presne opacne: z prirozeneho instinktu clovek vetsinou kraviny nedela
Z neduvery ve vlastni instinkt ci schopnosti, mozna ano....
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(22.7.2007 19:43:36)
No jasně, že to někdy funguje, o tom žádná..... Ale stále si myslím, že nejvíc paseky všeobecně nadělají maminy (a to i např. ve výchově), které žádné knihy nečtou.
Každopádně je pravda, že já osobně nemám takovou důvěru v sebe a svůj instinkt, abych se na něj stoprocentně spolehla. Ostatně, stoprocentně se nespoléhám ani na cokoliv jiného. Zdravím, Zuzana
Odpovědět
 alikaa 


Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(24.7.2007 12:28:50)
Zuzano, ty bys mela psat knihy :-) :-) :-) Ja porad nevim, jak vypada dokonala matka a snad bys nam ji lepe priblizila :-) :-) :-)

(tohle je ironie, pokud by to nekdo nepochopil :-) )

Cist, cist, cist... daleko vic dava zivot sam, stihas i zit?
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(24.7.2007 19:52:18)
Ahoj, buď v klídku, vůbec nejsem taková, jak si mně představuješ :-))) Zase holky neblbněte, já to prostě myslim tak, že když jdete dělat maturitu, taky se učíte a připravujete, když jdete dělat řidičák tak taky, když jedete do Egypta hledat vykopávky, tak o tom taky přečtete mraky knih, když jdete rodit, jste taky hodně teoreticky připravený, ale když už to dítě máte - zkouška ze všech největší - tak si řeknete "Nó, to je život, mám mateřský instinkt, ono to nějak dopadne ?????" Prostě tohle mi hlava nebere, mějte se hezky, jdu přemýšlet o tom, že jsem fakt magor, když se vám tu pořád dokola snažim vysvětlit, že jsou věci, který samy od sebe prostě NEVÍME. Zdravím, Zuzana
Odpovědět
 first 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(27.7.2007 13:08:34)
Ne, Zuzano nejsi magor, jsi zodpovedna a urcite neni k zahozeni si precist literaturu, ktera vetsinou vychazi od ODPOZOROVANYCH a opakujicich se jevu, cimz mama pri prvnim miminu nedisponuje - mozna pri dvanactem....
V podstate s Tebou souhlasim - i kdyz jsem psala o instinktu - ale proste vychazim z moji zkusenosti : mezi mymi potomky je rozdil 15 let (!!!) a v mezicase se clovek k leccemus dostane a i si to precte ( ano, ano :-)))) anebo to " okouka " v beznem zivote , proto jsem psala o tom instinktu.
Ne rozhodne magor nejsi...Tak se mej
Zdravi Iva alias First
Odpovědět
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(30.7.2007 17:51:30)
Ahoj po delší době, dík a taky zdravím, Zuzka
Odpovědět
 first 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím, co přesně myslíš. 

(27.7.2007 13:08:36)
Ne, Zuzano nejsi magor, jsi zodpovedna a urcite neni k zahozeni si precist literaturu, ktera vetsinou vychazi od ODPOZOROVANYCH a opakujicich se jevu, cimz mama pri prvnim miminu nedisponuje - mozna pri dvanactem....
V podstate s Tebou souhlasim - i kdyz jsem psala o instinktu - ale proste vychazim z moji zkusenosti : mezi mymi potomky je rozdil 15 let (!!!) a v mezicase se clovek k leccemus dostane a i si to precte ( ano, ano :-)))) anebo to " okouka " v beznem zivote , proto jsem psala o tom instinktu.
Ne rozhodne magor nejsi...Tak se mej
Zdravi Iva alias First
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Nedá mi to se nezeptat 

(22.7.2007 14:02:16)
co máš vlastně proti čtení?
Odpovědět
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Nedá mi to se nezeptat 

(22.7.2007 14:11:09)
A já myslela, že to First napsala jasně...
Odpovědět
 first 
  • 

Nemam nic proti cteni, ale proti porovnavani 

(22.7.2007 15:38:20)
Nemam nic proti cteni, naopak...
Ne, opradvu proti cteni nemam nic, dokonce musim cist poslouhat i mluvit ve dvou jazycich a to denne...a uz 15 let..
V dobe kdy se mi narodilo prvni dite, byla jedina zajimava knizka v Cechach ( mimo tech " hodne socialistickych" co vychazely jiz od roku 1960...) od pana doktora Svejcara, ktery velmi citlive a prirozene instruoval maminky k predevsim lasce k detem. Dokonce jsem o ni prisla a kdyz se mi narodila dcera pred 5 lety,nekoupila jsem si zadnou knizku ani tabulky, mozna jsem neco prosvihla ???

Nekdy mi to bohuzel pripada ( a dokonce i oblast tak individualni jako je matetrstvi )a nechci se nikoho dotknout, jako by slo o porovnavani co kdo s miminem dela a jestli to dela spravne...

No a v Cechach jsme na porovnavani odbornici...

Jen takovy maly priklad : jedna ma kamaradka , sesly jsme se po letech - ona tehdy mela 2 lete ditko a ja temer rocni holcicku.
Jeji prvni otazky byly: tak copak dcerunka uz umi, co dela a jak to dela...no,jiste to vsechny zname..
Budiz, zajima se o vyvoj detatka, rekneme, jenze pak prisly dalsi otazky: jakou mate sedacku, kocarek, pleny a proc tohle ne a proc tohle ano a MY pouzivaME a delaME to takhle -
Tim my, je mysleno dite + maminka, jako by dite byl jeji ( pardon ) doplnek.....
Neni to presne to o cem se v tehle diskusi diskutuje,
jsem si toho vedoma a jen jsem si dovolila zareagovat na tema( zdanlive nesouvisejici s tabulkamai ): porovnavani a srovnavani...
Odpovědět
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


To jsme si ale nerozumněly. 

(22.7.2007 16:54:51)
Protože já taky nemám ráda srovnávání dětí - dokonce ani těch mých dvou. Míšu mám sice teprve 1,5 roku, ale už naprosto chápu, jak odlišné mohou být dvě děti, jak bych to řekla "jedné krve" - naprosté individuality.
Jenže to nošení hlavičkou nahoru, to je přece něco jiného. Prostě logicky - těžká hlavička (a to snad ví každý ze sedmé třídy z přírodopisu, že miminka mají nepoměrně velkou a těžkou hlavičku oproti tělíčku) a slabý krček není ideální. A že jsem použila termín "mám načteno", no protože mám. Od té doby, co jsem se naučila číst, nemůžu žít bez knihy, louskám a louskám a louskám.
Tak asi tak.
Odpovědět
 lenka+terezka8m,lucka 7let 
  • 

Tabulky beru s rezervou. 

(22.7.2007 9:51:53)
Doporučuji brát tabulky hodně s rezervou.Stáhla jsem si do počítače růstove grafy a jediné co jsem z toho měla byly nervy že mi Terezka nepřibírá tak jak by měla,postupně jsme se propadali pod 50percentilu a ted v 8 měsících jsme z grafu vypadli úplně.Naštěstí se naše lékařka tabulkama neřídí,takže nevyšiluje že Terezka v 8 měsících má 7kg při 74cm,ale bere v potaz to jak vypadám já,manžel i starší dcera-všichni jsem štíhlí,já spíš hubená i po dvou dětech,takže mi pokaždé řekla když jsem říkala že nějak málo přibírá,že bude prostě po mě.A ve vývoji je díky tomu že je drobná tak o 2 měsíce ryhlejší než byla starší dcera,v 8 měsících 9kg 74cm-ta začala lozit v 10měsících a v tu dobu se začala i stavět. Sedět už uměla -začala jsem ji posazovat kolem6 měsíce,ale dneska má kulaté záda a špatné držení těla,takže toho jsem se ted vyvarovala.Terezka už lozí -začala asi tak týden před 8 měsícem,už se i staví a sedět začala jak se udržela na 4.Plazením jsem neprošli vůbec.Jen jí dýl trvalo než se jí podařilo překulit se ze zad na bříško -to zvládla až kolem 6,5 měsíce,ale opačně to už uměla tak měsíc a půl.Mám tendence srovnávat,ale doktorka mi pokaždé řekne,že každé dítě je individuální,že některé umí rychleji to a některé zas ono,že srovnávat to prostě nejde a že tabulky jsou skutečně jen pro orientaci.Takže u tabulek doporučuju koukat do nich jen pro orientaci,jiank se budete zbytečně stresovat.
Odpovědět
 Dana, Kubík 4/05 
  • 

Re: Tabulky beru s rezervou. 

(23.7.2007 11:09:41)
Také beru tabulky s rezervou:
Kubík držel hlavičku v 6 týdnech, koníčky správně pásl až ve 4 měsících (od 3 měsíců jsme chodili na rehabku), od 6,5 měsíců lezl jako dráha, ale rovně si sednul až v 10 měsících (do té doby pouze překážkový sed a přeferoval jednu stranu - takže stále rehabka), v 10 měsících si stoupl, ale lezení bylo lepší :-), první samostatné krůčky až v 15 měsících a první krůčky venku (kdy se sám pustil kočárku) až přesně v 18 měsících :-).
Na rehabilitaci jsme "odchytili" drobnou vadu - slabší jednu stranu těla, takže jsem dostala "školení" co a jak hlídat, jak na zádech poznám, že zapíná zádové svaly souměrně a při jakékoliv nejistotě se mám znovu na rehabku objednat. No a zatím dobrý :-).
Odpovědět
 Zuzana + kluk04 + holka06 


Tabulky neberu s rezervou 

(23.7.2007 16:44:54)
Tabulky neberu s rezervou

První dítě mělo ve všem spíš trochu náskok, tabulky jsem přestala sledovat.
Při druhém dítěti se mi to nevyplatilo.
Mandy se relativně brzy otočila na jednu i na druhou stranu a potom i na bříško, všechno vypadalo normálně. Někdy kolem 6. měsíce se začala plazit po břiše. Zpočátku i trochu trénovala na lezení, ale přestalo jí to bavit. A tak lítala po břiše další 4 měsíce, neseděla, nelezla. Někdy v 10. měsíci mi doktorka říká, že by se asi měla pohybovat "víc" a že "jestli chci“, tak můžu někam zajít. Vzala jsem si kontakt na soukromou doktorku i státní zařízení.
A ejhle! Až na rehabilitaci (státní zařízení zaměřené na Vojtovku) poznali, že Mandy má špatný pohybový vzorec (trvale zakloněná hlava), který jí brání v rozvoji dalšího pohybu. Kdybychom přišli v 6 měsících nebo ještě dřív, bylo by všechno mnohem jednodušší. Pohybově teď dělá skoky (v necelém roce částečně leze, klečí i stojí s oporou), ale hlavičku má pořád dost zapadlou a nestabilní a nevím, jestli to někdy dáme úplně do pořádku. Udivuje mě, že dva doktoři ze tří to nepoznali. Respektive poznala to až fyzioterapeutka. Kdybych se řídila podle tabulek, v půl roce bych už někam šupajdila.


Odpovědět
 Terka, Jakub 14m. 
  • 

Re: Tabulky neberu s rezervou 

(23.7.2007 21:39:20)
To je přesně ten problém, na který jsem narazila já. Naši doktoři tohle prostě nepoznají, a když Vám kvalifikovaně neporadí pediatr, tak jak to jako rodiče máte poznat vy? V literatuře zoufale chybí skutečně správné tabulky včetně popisu a nejlépe fotografií toho, jak má první, druhé vzpřímení atd. vypadat. Navíc se mnoho rodičů domnívá, že když ta dovednost není úplně dobrá, že "se to časem samo spraví" - ale ono nemusí. Kromě toho, když se to chytí včas, stačí mnohdy jen správná manipulace nebo pár cviků a je po problému. Ale zkuste si cvičit Vojtu s ročním skorobatoletem, jak to teď zažívá moje kamarádka, to je očistec pro obě, jak jsem měla možnost několikrát sledovat.
Jak tady někdo psal, že snad ani není možné si v dnešní době o psychomotorice myslet to, co autorka, tak to zní možná příkře, ale já s tím vpodstatě souhlasím. Častokrát v těhotenství chodíme na různé testy, mnhody nám k tomu otěhotnění musí být dost pomoženo, ale pak s dětmi příšerně manipulujeme, živíme je skleničkama a nevadí nám to. Často je mi z toho smutno.
Odpovědět
 Colorlight 


Hmotnost... 

(26.7.2007 9:14:46)
Já narazila na tabulky kvůli hmotnosti. Manželova sestra rodí sloníky, kteří v roce vypadají na 3 roky (hmotnost 14 kg v roce ten první, druhý v 6ti týdnech 6 kg a 60 cm...). My máme dvojčata, porodní váhy 2,6 a 2,76 kg, 45 a 46 cm. Nyní je jim rok a měli 8,9 a 8,3 kg, 70 a 72 cm. První syn měl porodní váhu 3,1 a v roce 10 kg.

Když jsme šli s dvojčaty na roční prohlídku, říkala jsem si, že by bylo dobré, kdyby měli těch 10 kg. Pak jsem zklamaně, před doktorkou, prohlásila, že jsou strašně maličcí, že prostě jsem doufala aspoň v těch 10 kg, které měl mladší. A dr mi řekla: "Kdyby Vaše dvojčata měla 10 kg, nejspíš byste z této prohlídky odcházeli s dietou kvůli nadváze, nebo obezitě. Děti mají do roka ztrojnásobit svou porodní váhu, Vaše děti mají celkem slušný nadprůměr. Měly i nádherné porodní váhy, takže mamko, klídek."

Jinak se co do srovnání s tabulkami vejdou naprosto do všech dovedností, krásně baští, začínají chodit. To sezení v 6ti měsících je asi zastaralý názor, dneska se na to vůbec nehledí, důležité je prý dle dr jen lezení. Nám začali lézt a sedět současně asi tak mezi 7 a 8 měsícem.
Odpovědět
 Jíťa 
  • 

Tabulky jsou na nic 

(29.7.2007 21:18:58)
Už při první dceři jsem zjistila, že tabulky jsou na houby. Měla jsem takovou bezvadnou knížku, kde bylo popsané, co by mělo mimčo v jakém věku umět i s radami jak mu pomoci se rozvíjet, pokud by snad zaostávalo. Dcera se absolutně odmítala těmito tabulkami řídit a rady taky příliš nepomohly.

Teprve když jí byly asi 2 roky jsem si uvědomila, že její vývoj probíhá v jakýchsi poskocích. Abych upřesnila - 1. rok, kromě pasení koníčků nedokázala vůbec nic (nepřevracela se, neudržela v ruce hračku, neseděla apod.) Zhruba v 8. měsíci začala z pasení koníčků lézt a asi v 10 měsících už sama chodila.

Stejné to bylo s mluvením. Do 2 let uměla říct jen tři slova: máma, bába a dát. S tím si vystačila a pak najednou z ničeho nic mluvila v celých větách a odříkávala básničky.

Podobné to bylo i později a vlastně to trvá dodnes. Má prostě období stagnace a pak všechno během krátké doby dožene a vlastně i předběhne tabulkový vývoj. Akorát, že jí to trošku komplikuje život ve škole, protože i tam prostě někdy je pozadu a někdy zase strašně napřed.
Odpovědět
 zuzana 
  • 

Re: Tabulky jsou na nic 

(6.8.2007 14:24:00)
Podle mě má autorka článku ukázkové dítě, protože pravý sed je opravdu kolem 8měsíce a to z polohy na čtyřech a přesně jak popisuje takže nechápu, kde se píše, že by mělo dítě v 6měs.sedět???? A opravdu je vhodné si na to počkat a dítě neposazovat i kdyby to mělo být trošičku později.
Odpovědět
 zuzana 
  • 

tabulky 

(6.8.2007 14:22:19)
Podle mě má autorka článku ukázkové dítě, protože pravý sed je opravdu kolem 8měsíce a to z polohy na čtyřech a přesně jak popisuje takže nechápu, kde se píše, že by mělo dítě v 6měs.sedět???? A opravdu je vhodné si na to počkat a dítě neposazovat i kdyby to mělo být trošičku později.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.