| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku 5 kilo milosti denně

Jako stromPodle času
 Celkem 4 názorů.
 Simona Sládková, dvě dcery - 12 a 2 roky 
  • 

odvaha 

(18.5.2000 8:29:43)
Držím palce celé rodině - i když si myslím, že až tak ideální, jak to popisujete, to nemůže být. Myslím si, že všechny děti se někdy poškorpí nebo zlobí, každý rodič má dny, kdy by potřeboval klid a odpočinout si od běžných starostí a tak. Ale v podstatě vám závidím tu odvahu. My ještě uvažujeme o třetím dítěti a jak se znám za dva roky si ho budu moc přát, ale na postižené dítě bych si netroufla. Jistě, kdyby se nám narodilo, tak se o něj budeme starat a budeme ho milovat, Ale jsem člověk s malou trpělivostí a tak se modlím, abych postižené dítě neměla. Obávám se. že bych to špatně zvládala. O to více obdivuji někoho, kdo si vědomně postižené dítě do rodiny vezme......
Ještě jednou držím palce a zdravím.
Simona S.
Odpovědět
 Růžena, 3 děti 
  • 

prosím o kontakt 

(12.2.2001 23:31:53)
Ráda bych získala kontakt na rodinu Štěpánkovu. Prosím, ozvěte se .
Růžena.
Odpovědět
 Veronika 
  • 

5 kilo milosti denně 

(29.5.2001 10:45:01)
Zdravím všechny,
dnes jsem si tak brouzdala po netu a četla vaše články. Tento mne upoutal a povzbudil - rodinu Štěpánkových trošku znám a to právě díky Barunce. Když byla ještě v ústavu, tak jsme si ji brávala k sobě na víkendy domů,potom jsme se domluvily s kamarádkou Zuzkou, že ji budeme brát z ústavu, co nejvíce to půjde, domů. Potom "ústavní rada" přišla na to, že pokud jsme na vozíku nejsme oprávněny si jakékoliv dítě na víkend vzít - ražení hesla "až budeš chodit, tak klidně!", se tedy znovu ozvalo. Vyzrálo se na to jinak - Zuzčina maminka si Barunku brávala na své jméno a problém byl celkem vyřešen, i když neúplně. Tu úplnost, a to normální život v rodině, dokončila právě Jarka s Vojtěchem a se všemi dětmi. Nejdříve mi bylo líto, že Barunku už neuvidíme, ale není to tak. Barča s námi,když to jde, jezdí na tábory a když jsme byli v Beskydech, dojela za náma celá rodina i s novým členem. Moc bych si přála, aby žádné dítě v žádném ústavu zůstat nemuselo! - Ty, který(á) jsi v podobných zdech vyrůstal(a), dobře víš, o čem mluvím..
Odpovědět
 Hanka, dva malí kluci 
  • 

poděkování 

(19.1.2002 20:20:12)
Já osobně si myslím, že to chce hodně odvahy a hlavně na to musí být dva. Je krásné vědět, že jsou mezi námi lidé, kteří dokáží pomoci dětem. Žádné dítě se na svět neptalo a maminky, kterým je patnáct a možná něco málo navrh u nás přibývá. Je smutné vidět plačící dítě, vždycky to má jistě důvod. A vinni jsou většinou rodiče, ať již naplácáním nebo tím nejhorším- zbavením se vlastního dítěte. Já osobně musím přiznat, že mám dva malé chlapečky a do osvojení bych si v tuto dobu netroufla, ale držím pevně palce všem, kteří to dokážou. Jste suproví a já vám děkuji za všechny ty děti, kterým pomáháte. Snad i já jednou udělám co vy.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.