| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dítě versus finance

 Celkem 485 názorů.
 Kamila 
  • 

Strach z budoucnosti 

(23.5.2007 9:41:50)
Zdravím. Strach, jak to v budoucnosti budeme zvládat, znám také. Nestraší mě ani tak finanční situace rodiny, ale zdraví a naše síly. Co by bylo s našimi dětmi, kdyby se se mnou či s mým manželem něco stalo. Zároveň ale vím, že se touto nejistotou, která je před námi všemi, nechci nechat řídit a trápit.
 Danča, dvě děcka 
  • 

Re: Strach z budoucnosti 

(23.5.2007 14:23:07)
Zdravím vás všechny.

Myslím si, že v článku opravdu neřeší, zda dítě bude chodit ve značkovém nebo ne, to zaprvé.
Asi by bylo užitečné, kdyby odpovědi byly typu, jako prakticky na to.
Mám zkušenost, že je to velice těžké, když je peněz opravdu málo. Je to každodenní stres a hádky partnerů, co koupit a co ne. Je to pak řada výčitek a rozhodnutí, odrazí se to na vztahu partnerů, protože nakonec se ti dva o ničem jiném nebaví, jen o prachách. A děti vždycky chtějí to, co mají ostatní, i když nejsem tohoto zastáncem, kolikrát to opravdu tak je. V dnešní době jsou i drobnosti velkými výdaji. Myslím si, že s málo penězi se dá vyjít, ale pouze určitý čas, ale když není před náma vidina lepších časů, jedná se o pernamentní stres, který neprospěje nikomu.
Já jsem šetřivější, manžel si rád dopřeje a je to neustálý boj, kdo co komu "dovolí" a kdo půjde na nákup (manžel na ceny potravin moc nekouká, přestože si myslím, že právě tam by bylo možné ušetřit). Rozhodování, zda holka pojede na soutěž, na kterou se celý rok připravovala, nebo né, protože si to momentálně nemůžeme dovolit, a jak jí to vysvětlit, no je to stále dokola.
Spíše bych uvažovala, jak zvýšit příjmy, nežli spoléhat na to, jak to jednou dopadne, ale záleží na člověku.
Přeji správné rozhodnutí
Danča
 cfuas 


Re: Strach z budoucnosti 

(12.3.2008 1:15:05)
zdravím,
hezký příspěvek,kterých je tady spousta.Vím, že hodně lidí si stěžuje,naříká atd.Ale nevím proč lidé tuto situaci neřeší, ale jen o ní píší?Je to jistě jednodušší a pohodlnější.Dnes by chtěl každý vysokou životní úroveň, ale udělat proto něco ,to je už horší.Národ je hrozně pohodlný a líný.Dnes je tolik možností a tak málo lidí je využívá.Nikdo se nezajímá o důležité informace a když lidem pak nabízíte pomoc tak ji odmítnou.Jsme zvláštní národ jen co je pravda :o)mějte se bájo a dopřejte dcerce vše co ji udělá šťastnou.m
 Danča, dvě děcka 
  • 

Re: Strach z budoucnosti 

(23.5.2007 14:23:10)
Zdravím vás všechny.

Myslím si, že v článku opravdu neřeší, zda dítě bude chodit ve značkovém nebo ne, to zaprvé.
Asi by bylo užitečné, kdyby odpovědi byly typu, jako prakticky na to.
Mám zkušenost, že je to velice těžké, když je peněz opravdu málo. Je to každodenní stres a hádky partnerů, co koupit a co ne. Je to pak řada výčitek a rozhodnutí, odrazí se to na vztahu partnerů, protože nakonec se ti dva o ničem jiném nebaví, jen o prachách. A děti vždycky chtějí to, co mají ostatní, i když nejsem tohoto zastáncem, kolikrát to opravdu tak je. V dnešní době jsou i drobnosti velkými výdaji. Myslím si, že s málo penězi se dá vyjít, ale pouze určitý čas, ale když není před náma vidina lepších časů, jedná se o pernamentní stres, který neprospěje nikomu.
Já jsem šetřivější, manžel si rád dopřeje a je to neustálý boj, kdo co komu "dovolí" a kdo půjde na nákup (manžel na ceny potravin moc nekouká, přestože si myslím, že právě tam by bylo možné ušetřit). Rozhodování, zda holka pojede na soutěž, na kterou se celý rok připravovala, nebo né, protože si to momentálně nemůžeme dovolit, a jak jí to vysvětlit, no je to stále dokola.
Spíše bych uvažovala, jak zvýšit příjmy, nežli spoléhat na to, jak to jednou dopadne, ale záleží na člověku.
Přeji správné rozhodnutí
Danča
 Katie+Z06+I12 


peníze budou, ale děti ..... 

(24.5.2007 14:04:45)
Ahoj, musím reagovat na toto téma. Neříkám, že se naší rodině vede špatně, ale tím, že jsem odešla na mateřskou, tak se taky rapidně snížil rodinný rozpočet, platíme docela dost vysokou hypotéku na dům a starší dcera půjde na střední školu, ta mladší má 7. m. Nikdy by mě nenapadlo, abych z důvodu peněz přemýšlela o tom jestli mít či nemít dítě. Dřív bylo dětí jako smetí a jak byly šťastné. Dnes má rodina jedno, nebo max dvě. Není to spíš tím, že už se možná ani mi nechceme uskromnit a slevit jak z našich tak požadavků dětí. Dnešní doba nese opravdu zásadní poblém, že standardem podle kterého se lidi začali posuzovat je jaké mají auto, oblečení, kočárek, dovolenou. Uvědomila jsem si to taky až teď, když strarší dcera už mě až tak moc nepotřebuje a doma začalo být smutno. Bylo mi opravdu úplně jedno jestli na to máme a nebo ne, chtěla jsem mít dítě, vše ostatní šlo stranou. A co budu dělat, když nám nebudou stačit peníze? Půjdu si sednou třeba za kasu v hypermarketu až se můj muž vrátí z práce a bude se věnovat naší maličké. Mě to vadit nebude, jen má starší dcera se mě zeptala : " A co když tě někdo pozná?" Měli jsm pak moc dlouhý rozhovor a já jsem uvažovala, kde jsme udělali chybu, že sedět za kasou a přivydělávat si k mateřské je skoro ostuda?
Třeba se mnou bude někdo souhlasit i kdyby ne, je na každém aby si uvědomil co v jeho životě hraje prim!
Mějte se krásně Kateřina
 Erika, dvě děti 
  • 

Re: peníze budou, ale děti ..... 

(28.5.2007 12:18:13)
Plně souhlasím s Katie. Je fakt, že my se s nedostatkem peněz nepotýkáme, tudíž rozhodnutí, zda mít druhé dítě či nemít kvůli finanční situaci řešit nemusíme. Sice nic neušetříme, na dovolenou taky nepojedeme a nové oblečení si na sebe taky nekoupím, ale kdybych se měla znovu rozhodnout jdu do toho opět.Taky jsme si rapidně snížili rodinný rozpočet po narození druhého dítěte. Snažím se přividělávat si jak jen to jde. S první dcerou jsem začala chodit do práce po šestinedělí a se synem ve dvou měsících, ačkoli jen na jeden den v týdnu. Každopádně i těch "pár stovek" měsíčně se nám moc hodí.
 Myss 


Re: Re: peníze budou, ale děti ..... 

(4.6.2007 22:15:31)
pisatelka ale neresi,jak se uskrovnit,ale jak prezit.To je rozdil.Z penez,ktere maji k dispozici se neda zit ani s jednim ditetem.Penize jsou opravdu dulezite a kdo rika ze ne,tak jich ma dost a toto muze noblesne tvrdit.jsou treba nejen na preziti,ale deti chteji jezdit napr.na vylety,tam si koupit vstupne,zmrzlinu,zajit si do kina,divadla,koupit knizku,hracku.Tohle vsechno deti potrebuji,aby byly stastne,neni to jen o najmu,obleceni,jidle...Pokud toto detem nedoprejete,opravdu to bude trapeni a na nejake sourozence ve chvili,kdy bude touzit jet na lyzak nebo skolu v prirode,ci chodit do plavani bude kaslat.Rodice by meli detem zajistit kvalitni vyvoj a vyrustani,nejde prece o kvantitu ale predevsim o kvalitu.
 Bára R. 
  • 

Re: Re: Re: peníze budou, ale děti ..... 

(27.6.2007 12:31:00)
No jo no,jenomže Vy tady evidentně popisujete kvantitu a ne kvalitu. děti nemusí mít kino,hračku atd. Já jsem ze čtyř dětí a bohatě mi stačilo si vyhrát venku s kamarády na indiány. To je tím,že je doba kdy každý musí mít to co druhý a nedokáže si odepřít. A nevěřím tomu,že se nedá vyžít s rodičovským příspěvkem a platem deset tisíc hrubého. Znám rodinu,která má dvojčata,matka má rodičák a otec je na podpoře a ještě zvládají všechny peníze prochlastat,denně jsou v hospodě. Tak mi řekněte, myslíte,že to jsou chudáci? Ne,jen si nedokáží odepřít alkohol a ubírají dětem.
A můžu vám říct,že děti nejsou šťastné když mají hračky,kino,zoo,to ne. děti jsou šťastné, když jsou šťastní jejich rodiče, když s ejim věnují a neé jim kupují všechno možné.Tak to vidím já.
 Mouch a Kačka 6let 
  • 

Re: peníze budou, ale děti ..... 

(24.3.2009 13:53:42)
Ahoj, tak na tohle musím reagovat také. Neustále řešíte jen současnost, plínky mlíčko apod. Ale co s dětmi až budou chtít jít na střední, vysokou školu. S našimi platy si nemůžeme příliš doufat v lepší život a až přijde den D, rozhodnutí potomka jít studovat, rázně se před něj postavíme a připomeneme mu, že má sourozence, a že nemůže tedy studovat? Děti jsou přece naše radost, chceme, aby byly šťastné, aby se jednou měly dobře, nemusely se dřít ( pokud to ony samy nebudou chtít )Je na každém rodiči, aby zvážil jaká bude pravděpodobná budoucnost s tolika a tolika dětmi a jaký život jim bude moci zajistit. To, že nás bylo v rodinách více, svědčí pouze o tom, že naši rodiče si nědělali starosti o budoucnost, měli jistou práci a školství bylo bezplatné a na to málo vždycky bylo. Naší Kačce je šest a také zvažujme mít či nemít (tedy další dítě,) ale stále u nás vítězí pohodlí nad riskem.
 Tvoje horší já 


Re: peníze budou, ale děti ..... 

(24.3.2009 13:55:28)
To je logika ďábla. Kdyby každý pár uvažoval takto a měl jedno dítě, bude lidí ubývat geometrickou řadou a za krátkou dobu lidstvo vyhyne.~;)
 Minie1 


Re: Strach z budoucnosti 

(25.5.2007 16:16:19)
Předposraná určitě nejsi, to je realita. Nemá cenu si namlouvat, že se ti najednou z nebe snesou nějaké velké peníze navíc. A samozřejmě "vždycky se to nějak vyřeší" - to nějak je ve většině případů - když přijde další dítě, tak se je třeba víc uskromnit.

Naprosto tě chápu, smutné je, že člověk v našem státě, který se živí prací, musí takhle uvažovat, ale socky co žijou na podporách prakticky celý život produkují děti a žijou si dobře. Je to postavený na hlavu. U nás v baráku takový bílý "exempláře" máme - matka samoživitelka se třemi dětmi a můžu tě ujistit, že udrží i provoz staršího auta a všichni chodí solidně oblíkaný. Takže si kolikrát člověk říká, že je blb, že se většinu života živí prací.
 Katka 
  • 

Re: Strach z budoucnosti 

(28.5.2007 9:59:52)
Když to zvládají jiní, tak vy to zvládnete také. Jsem na MD mám 3děti a přítel je zedník s platem nic moc.Ale zvládáme to.Tak neváhejte a jděte do druhého mimča Jsou natom i hůř.
 navia, 2 (velké) děti 


Tak a co bys chtěla slyšet 

(23.5.2007 9:45:25)
buď, že děláš dobře a že je správné, že dítě nechceš, nebo ať se nebojíš a jdeš do toho, že nějak bylo a nějak bude?
Já taky nežiju s milionářem a pokud tě mám přesvědčovat o tom, že to nějak dopadne tak třeba: mladší dítě může nosit věci po starším, děti nemusí mít mobil s videem (beztak by jim ho někdo ukradl), po značkových hadrech ani jedno z mých dětí 15 a 11 (zatím) neprahne, že jsi nemohla kojit poprvé ještě neznamená, že nebudeš moct ani podruhé.... A navíc pokud byste žili z jednoho platu a RP, tak snad dostanete nějaké soc. dávky...přídavky, soc. přípl., na bydlení.... Že by ti nevzali dítě do školky a ty kvůli tomu brala 3,5 tis. rodičák, tomu nerozumím, ta novela přeci ještě neplatí....a nedovedu si představit jak bude maminka v půl roce dítěte vědět, co bude za 2,5 roku....

Pokud dítě nechceš, tak máš pravdu, s jedním určitě budete mít snažší "živobytí".... ale jinak moc argumentů nemám.
 Eva 
  • 

Rozhodnutí 

(23.5.2007 11:58:46)
Já si myslím, že tohle si musíš rozhodnout jen ty a tvůj manžel, k tomu ti nemůže radit ani žádná kamarádka. Jen si myslím, že velmi mnoho rodin žije ještě hůř, než ty, nebo stejně. Jen se s tím nikdo nechválí. Taky je pravda, že dopředu nikdo neví, co bude, za 2, 3 roky. Buď do toho jdeš, protože chceš, nebo nechceš a nejdeš.
A poslední dodatek: Nevím, kolik je třeba tady mamin, které nikdy neměly víc jak 12 tisíc. Ale vím jedno, když musíte, tak vyjdete i s míň penězma. Zjistíte, že neutratíte za zbytečnosti.
 Katka - dvě děti ( 5,8) 
  • 

Re: Tak a co bys chtěla slyšet 

(25.5.2007 9:50:29)
No, teď nevím, co bych Vám na to řekla, manžel vydělává tolik, co Váš, moje mateřská byla 3 500,-Kč a teď chodím do práce na zkrácený úvazek, a mám 6 200,- Kč čistého, což je méně než máte v dnešní době Vy.Ty děti máme dvě a jsem velice ráda, že je mám. Nevím jestli to není trošku výmluva, já jsem taky nekojila a kupovala náhradu mateřského mléka.Děti ve značkovém oblečení nechodí ( jinak existují sekáče, které prodávají pěkné značkové věci pro děti a není to na těch věcech napsáno, že jsou ze sekáče ), ale na kroužek, který stojí ročně 2 000,- ušetříme, když něco chtějí a není to hloupost tak jim to taky dopřejeme, nájem máme 6 000,- i s inkasem,o dalších asi 2 000,- poplatcích jako je telefon ani nemluvím,a co se týče ostatních věcí tak si taky dopřejeme, co potřebujeme. Nemáme si na co stěžovat jsou horší věci na světě, jako nemoci apod. A taky přemýšlejte o tom, zda dítěti později nebude smutno, já jsem ráda, že mám 2 sourozence a mám se ským sejít a popovídat si.
Když to vemu z druhé strany tak v mém okolí se řeší nezaměstnanost tím, že si rodiny pořizují další děti, aby měli nějaký příjem tz. mateřskou, ale neřeší už problém, který řešíte Vy, to zda budete mít peníze, protože dítě, které navštěvuje školu, tak jsou i vyšší finanční nároky, starší dcera má starší mobilní telefon, ale je v kolektivu dětí, které nemají tak vysoké nároky jako v jiných kolektivech. Nebojte se my z toho měli taky strach, ale všechno je v pořádku, záleží na Vás, jak budete dítě vychovávat a k čemu vést. Zrovna dnes má starší dcera vzala své ušetřené úspory a koupila mi dárek k narozeninám.
A co se týče práce, musíte se vzdělávat i při mateřské, jinak práci neseženete. Přeji Vám hodně štěstí a nebojte se. Katka
 naďa 
  • 

Re: Re: Tak a co bys chtěla slyšet 

(1.6.2007 23:54:12)
dost s těmi názory souhlasím. Peníze opravdu nejsou všechno a dětem neuškodí, když se uskromní. Zdraví je přednější a to si těžko někdo koupí. Člověk by se úmyslně neměl dostat na hranici bídy, ale to není váš případ. Řeknu jen jedno... vždy jsem brala jako samozřejmost, že mám bratra. Musela jsem se dělit, musela jsem se o něho starat....oba rodiče pracovali a mateřská nebyla 4 roky. Měla jsem ho jako ocásek a někdy to dost nenáviděla. Ale přijala jsem to takové jaké to bylo. Máme dost velký věkový rozdíl, byli jsem mnohdy mimo. Bratr končil ZŠ, když jsem se vdávala. Poprvé jsem byla strašně ráda, že ho mám, když nám náhle zemřel otec. To vše kolem, maminka se zhroutila, nebyla vůbec schopná něco zařizovat, hrůza. Byla jsem štastná, že ta samozřejmost... můj bratr je. Prostě jsme vše zařizovali spolu. Dnes mi občas pohlídá děti, já mu pomáhám s větším prádlem (dosud se neoženil), jezdíme i spolu na dovolenou, chodila jsem mu vařit když měl úraz. Prostě ta samozřejmost, že tu jsme ... je hrozně fajn. Rodiče nás díky zákonu přírody opustí, ale my si můžeme být dost let oporou a pokud si jako u nás rozumí můj bratr a můj manžel je to super.
 Helča+3svišti 


Re: Tak a co bys chtěla slyšet 

(28.5.2007 14:26:16)
Podepisuji se pod tento příspěvek. Naprosto s ním souhlasím.
Navíc, z vlastní zkušenosti vím, že čím míň peněz máme, tím lépe s nimi vyjdeme... Zní to trošku nesmyslně, ale ono to tak fakt je. Samozřejmě, pohromou jsou právě ty nedoplatky a jiné nečekané výdaje, ale i to se vždy nějak vyřešilo. Důležité je, jestli to dítě opravdu VŠICHNI chcete, pokud ano, určitě se nově vzniklé situaci rádi přizpůsobíte.
Určitě bych to neodkládala na neurčito, protože později se Vám do toho bude chtít daleko méně, zvyknete si na vyšší standart. Na lepší se vždycky rychle zvyká. A navíc - co když to pak z nějakého zdravodního důvodu nepůjde? Nevyčítala by sis to....?
Toť můj názor. Držím palce a přeji mnoho sil a odvahy!!!
 Petra, 2 deti (Miriam 5, Michal 6 mesicu) 
  • 

Re: Tak a co bys chtěla slyšet 

(29.5.2007 9:26:03)
Co je pro dite dulezitejsi?
Laska (kojeni, satek + pouzity kocarek, spolecne spani, vypraveni pohadek....) nebo materialni veci(znackove obleceni,ruzovy ci modry pokojicek, drahe hracky, televize v pokojicku..)??
 Marie a Barunka 
  • 

Re: Více empatie, každý to máme jinak 

(30.5.2007 14:57:32)
Přijdete mi nějak "moc moudrá". Už ten váš nadpis. Já problém s penězi nemám, ale chápu paní, co psala ten dopis. Já to znám. Před revolucí jsme taky neměli peníze. Chtělo by to trochu více empatie. Každej jsme jinej. Někdo uvažuje u prvního dítěte, jestli chce druhý a někdo u čtvrtýho, jestli si pořídit pátý. Každej jsme na tom trochu jinak. Navíc - někdo má babičky na hlídání, ochotnýho manžela, ale někdo má babičku na důchodě, navíc třeba nemocnou, potřebující pomoc, manžela truhlíka neschopnýho, či co já vím a navíc tyhle problémy s nedostatkem peněz. Je normální, že ženská má obavy z toho, aby to všechno zvládla a aby se dokázala postarat o děti. Naopak je nenormální říci si: ono to nějak dopadne, když ať počítám jak počítám, peníze se i s uskrovněním nedostávají. To mi přijde nezodpovědnost. Tahle maminka je zodpovědná. A líbí se mi, že o tom takhle uvažuje. Že neřekne: "Druhý dítě nechci" nebo naopak "Ono to nějak dopadne". Chce to určitou rozvahu, pomoci trochu tomu strachu, zbavit se ho. A chci jen říci, že pokud jí není 45 let a nic ji nežene, tak ať ještě chvíli počká. Může si něco našetřit, udělat si fond "Druhé miminko", zní to hrozně, ale už jenom pro ten pocit, že kdyby něco... Já vím, že se říká - děti ať jsou věkově blízko sebe, aby si mohli spolu hrát. To je fakt. Já jsem taky spíš pro a držím paní, co psala dopis, palečky, ale ať to nedrhne za každou cenu - můj názor.
 katka+katka 
  • 

je mi to líto 

(23.5.2007 9:52:16)
ale upřímně, já bych do druhého nešla, dítě jsme měli docela pozdě, kamarádky mají děti okolo 10 let a povím ti, je to síla, teď nemluvím o oblečení, nebo mobilech, videích a jiných blbostech, ale lyžák se třídou vyšel na 10 000, učebnice jazyků a k tomu další pomůcky 1500 (každý rok), když si k tomu připočítám, jak to teď chodí na středních školách, kde platíš všechny učebnice a vysokých školách (i na státních školách chtějí zavést školné), tak mi prostě vychází, že my s manželem musíme zůstat u jednoho dítěte, pokud chceme, aby mělo vzdělání a něco málo jsme mu do života našetřili. Teď se nechci něják chlubit, ale dle tvého výčtu jsme na to finančně líp a další dítě se neodvažujeme pořídit, je to smutný, ale doba je taková. Taky bych se radši dívala na to, jak mi po zahradě běhá (ničí kytky) víc dětí, ale bohužel je to tak. Máme a budeme mít jedináčka, ale snažíme se to kompenzovat tím, že dcera má spoustu kamarádů a kamarádek, kteří k nám kdykoli můžou a dokonce u nás i spí. Stejně tak dceru pouštíme zase i na noc k rodičům jejích kamarádů, TAKY JE ALE DŮLEŽITÉ ZNÁT TY RODIČE VELICE, VELICE DOBŘE. Neříkám, že mám pravdu, že se tak musí řídit ostatní, ale tohle je můj názor.
 Dana 
  • 

Budoucnost 

(23.5.2007 10:01:25)
Přála jsem si vždy mít dvě děti a jsem nesmírně šťastná, že je mám. Dokonce bych si strašně moc přála za pár let i třetí dítě, ale v dnešní době to opravdu je otázka peněz a ani nemáme tak velký byt.. Myslím, že druhé dítě už není taková finanční zátěž, aby se to nedalo zvládnout, spoustu věcí podědí. Ale spíše rostou finanční nároky jak dítě roste (školní výlety, pomůcky, oblečení, kapesné...). A to už je asi opravdu velmi náročné utáhnout.
 Míša, 2 děti 15 a 12 let) 
  • 

druhé dítě 

(25.5.2007 12:18:45)
My jsme si druhé dítě s manželem pořídili v době, kdy jsme na to finančně byli dost bledě, spláceli jsme bydlení a dneska zpětně vidím, že to byla až drzost si druhé dítko pořídit. Byli jsme ovšem dost mladí a tyto věci jsme moc neřešili. Ještě že tak. Dneska máme bezvadnýho dvanáctiletýho kluka a dcera není jedináček, děti mají krásný vztah a já jsem ráda, že až tu jednou třeba nebudeme, budou mít jeden druhého.
Kdybych tehdy uvažovala o penězích, syn by se nenarodil. Ale ono se to vždycky nějak udělá. Manžel taky vydělával málo a já brala rodičák. Až bylo dětem 7 a 4 roky naskytla se mi úplnou náhodou výborná práce a firma, kde byl manžel zaměstnán skončila. Práci si našel daleko lepší, než dřív. Naše životní úroveň je teď dobrá, i když to tak tehdy vůbec nevypadalo. A o tom, že budeme lítat na krásné dovolené jsem si mohla nechat jenom zdát a on se ten sen splnil.
A to nám tehdy náš známý řekl, že pořídit si v naší situaci druhé dítě je natolik nerozumné, že by nám dal metál za odvahu nebo pár facek za drzost.....
 Klara, syn Robin (3,5 roku) 
  • 

Re: je mi to líto 

(28.5.2007 22:48:09)
To s temi vydaji na lyzak, ucebnice atd. atd. atd. je samozrejme pravda. Verte tomu nebo ne, ale tady (v Nizozemi) temer kazdy vystudovany vysokoskolak zacina s dluhem kolem 15000-20000 eur za skolne. Moje znama mela 7 deti, z toho jde tedka nejmladsi na vysokou. Zili z jednoho platu a nyni je samozivitelka. Nikdy nad tim asi takhle neuvazovala. Deti nosili veci po sobe, nikdy nedostaly to co ostatni deti ve skole... ale zato jsou naprosto skvela rodina, ktera drzi pri sobe a ted kdyz jsou skoro vsechny z domu se k sobe vraci a maji se radi - a o to asi jde.
 MirkaEyrová 


Re: Re: je mi to líto 

(28.5.2007 23:21:34)
Kláro, nic ve zlém, ale mít 600 tis. Kč dluh jen na školném hned při startu do života je na mne skoro dost silná káva. Možná že to tam u vás je běžné, ale já osobně bych do tak vysokého dluhu v životě nešla. Podobnou částku, o něco nižší, budeme pětadvacet let splácet za hypotéku na byt. Ale šli jsme do toho z toho důvodu, že manžel má práci. Jít studovat, nevědět, zdali se uplatním, a muset se takto příšerně zadlužit, to teda ani omylem. Při současné české průměrné mzdě 20 tis. Kč hrubého.
 Nelie 


Re: Re: Re: je mi to líto 

(29.5.2007 6:01:34)
Mirko - s dluhy za skolne se na zapad od Cech pocita...Manzel je lekar, zplatili jsme skolu a ted zplacime pujcku na ordinaci plus dum plus auto - proste zacina se nikoliv od nuly ale z minusu, a pekne velkeho minusu...ale kvuli tomu by si mel vysokoskolak (lekar, pravnik, ucitel) vydelat dost na to, aby mohl zplacet dluhy a vicemene normalne zit - a to se bojim, ze jeste v Cesku neni.
 Ja+1 dospívající dítko 
  • 

Re: je mi to líto 

(7.6.2007 1:00:39)
Původně jsem chtěla 3 děti, nakonec zůstalo u jednoho. Proč? Začalo se sypat manželství, až jsme se rozvedli. Víc než jedno bych jako samoživitelka neuživila. Dneska mám studenta VŠ a kdyby si nevydělával, neuživila bych ho. Pindy o tom, jak si dodělat školu a mít víc jsou na nic. Mám VŠ, titul, ale rozumně placená práce ani v okresním městě není. Donedávna jsme brali jakousi sociální podporu. A to umím PC a jazyk, kdybych to neznala, tak snad hrabeme kořínky. Je mi 50 a kdybych přišla o práci, jinou už kvůli situaci na trhu práce prostě neseženu. Nestěžuju si, ale celý život jsem, strávila počítáním, jestli na to máme nebo ne. Někdy mi z toho úplně hrabe. Krátkodobě se to možná přežít dá, ale jak je to víc než 20 let, tak je to na kočku.
Přeju zodpovědné rozhodnutí.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Počkejte pár let 

(23.5.2007 9:53:46)
Fisperando,

já tento problém sice nemám, ale napadlo mě, že bys mohla s tím druhým dítětem pár let počkat. Jsi určitě šikovná holka, není vyloučeno, že se vám za pár let situace zlepší. Mám dvě děti blízko po sobě – má to svoje výhody i nevýhody, na tvém místě bych klidně počkala, zapracovala na zvýšení kvalifikace, hledala lepší zaměstnání pro sebe (a třeba i pro manžela) a za pár let zkusila další dítě.
 Michel7 


Re:  

(23.5.2007 14:02:44)
Ahoj,
s tím plně souhlasím. Mám s tím vlastní zkušenost. Narodil se první kluk a my neměli vlastní bydlení, po mateřské jsem byla chviličku na pracáku a vůbec vyhlídky, co se týče financí, mizerný. Tak jsem zkusila dálkově na tři roky vysokou, kterou jsem úspěšně zvládla, našla si lepší práci a trochu ten náš rodinný rozpočet vylepšila. Měla jsem ale dva pracovní poměry. Nyní jsem na rodičovském příspěvku a na částečný úvazek jsem se do jednoho pracovního poměru vrátila s tím, že mi zaměstnavatel umožnil pracovat z domu. Můžu říct, že na základní potřeby nám to stačí a navíc rozhodně nemám pocit, že ztrácím kontakt s "pracovním světem".
Zkus o tom taky popřemýšlet. Přeju hodně štěstí.
Michala
 Martina + 2kluci 
  • 

Re: pockejte par let - to radsi nedelejte 

(28.5.2007 12:35:12)
Počak par let je blbost. Pokud to dite chces, tak at ho mas hned, ty dva roky nez bude moct jit do jesli prezijete, a az si po MD najdes praci, budete v pohode. Delat delsi pauzu mezi detmi je hloupost, jednak nebudou partaci, kteri by si rozumeli, a jednak uz se po case nikomu zpet na materskou nechce, zvykne si na urcity standard, rytmus rodiny, a malinky mimino to vsechno tak naboura, ze starsi sourozenec na nej bude spis zarlit nebo jim opovrhovat. A to druhy dite opravdu stoji mnohem min penez nez to prvni, protoze obleceni se zdedi, kocarek, postylku a autosedacku uz mate, tak jen ty starsi holcice radsi kupujte neutralni obleceni, aby to mohl zdedit pripadny kluk.
Martina
 Myss 


Re: Re: pockejte par let - to radsi nedelejte 

(4.6.2007 22:39:42)
Lidi,proboha uvedomte si,ze male miminko opravdu nestoji nic,navic,pokud muze vsechno podedit po starsim.Ale s rostoucim ditetem se vsechno rapidne meni.Az budete mit vysokoskolaka,tak ten stoji mesicne od 8-10tis.To jen tak mimichodem.Pozor-bez znackoveho obleceni a dalsich "blbosti".Jo a to nevim,kolik vysokoskolacka,protoze holky to maji trochu slozitejsi.Asi budou chtit obcas do fitka,na sminky,kadernika a hezke boty a saticky.(a mozna nejedny)Nebo je nechate jako strasidla?To,co vam deti nosi jako male,rozhodne neuhadate,az budou vetsi-a stale nemluvim o zadnych znackach.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Re: pockejte par let - to radsi nedelejte 

(5.6.2007 8:58:28)
Tanulo, vysokoškolák si přece na svoji zábavu, koníčky a podobně může taky vydělat sám. Není dobře děti naučit, že jim rodiče zaplatí všechno, na co si vzpomenou. Pak budou zatraceně zklamané, až budou muset stát na vlastních nohou a vyjít se začátečnickým platem.
 gatto 


Re: Re: Re: pockejte par let - to radsi nedelejte 

(5.6.2007 22:20:08)
To jste tak konzumně zaměření, nebo co? Jakých 8 až 10 tisíc???? Studenti dostávají v průměru od rodičů 3000 a ti, co dostanou 4000, jsou rádi. Někteří nedostanou ani to a studují taky, ale musí víc chodit na brigády. Proč si myslíš, že když nedáš dceři na šminky a na kadeřnici, tak bude chodit jako strašidlo? Bohužel v některých případech platí opak - jako strašidla chodí ty, co mají šminky a kadeřnici. Jako strašidlo vypadá nenašminkovaná a "nenakadeřnicovaná" dívka v tom případě, když to zdědí po mamince. Nevím, jestli je to Tvůj případ...?
 Katka 
  • 

Druhé dítě 

(23.5.2007 9:59:20)
Tak já jsem udělala to, co popisuješ na začátku - prostě jsem podruhé otěhotněla, protože jsme druhé dítě chtěli, a budoucnost neřešila. Je pro mě horší představa, že syn nebude mít sourozence, než že budeme věčně bez peněz (a teď se mi to v dobrém vrátilo, protože syn je z brášky nadšený a tvrdí, že než se brácha narodil, bylo mu bez něj smutno).
Zatím se mi taky vždycky potvrdilo, že ono to vždy nějak dopadne a hlady neumřem. Např. prvního syna jsem nekojila, utratili jsme hrozné peníze za Nutrilon. Podruhé jde kojení bez problémů. U prvního dítěte jsme utratili hodně za papírové pleny. U druhého syna jsem objevila nežehlicí látkovky, čímž myslím dost ušetříme. Atd.
Jasně, musíme se uskrovnit - dražší dovolená nepřipadá v úvahu, kočárek mám po prvním prckovi, není to žádný módní výstřelek. Oblečení prckům nakupuju skoro výhradně v bazarech (kromě bot, do těch investuju skoro cokoliv).
Uvědomuju si, že čím budou děti starší, tím víc peněz budou "stát". Ale neřeším to. Co já vím, co bude zítra, natož za 5, 8 let. Vzpomněla jsem si na manželovo babičku - měla 10 dětí, domeček o třech místnostech a taky hlady neumřeli.
Ale Tvé obavy chápu, rozhodně Tě neodsuzuju. Přeju světlou budoucnost. Katka
 Mery72 


Re: Druhé dítě 

(23.5.2007 10:21:08)
Vidím to podobně jako Katka. Myslím si, že platí pořekadlo "dá-li Bůh kravičku, dá taky travičku" :-) Teď jsme na tom finančně dobře, ale v době, kdy jsme měli první dítě (teď máme 3), jsem fakt přemýšlela, jak drahý sýr nebo zeleninu můžu koupit. Známí na tom jeden čas byli tak, že měli třeba na týden 300Kč na jídlo s třema dětma. Byl to záhul, ale zvládli to.
Je fakt, že u nás máme velké společenství rodin s víc dětma - 3 jsou průměr - a vzájemně si předáváme oblečení, dva sekáče, kde mají pěkné věci a děti si Bohu díky nevymýšlí. Zatím:-)
Mám zkušenost, že o některých věcech se nedá dopředu moc přemýšlet. Prostě je to vždycky jinak a nějak to dopadne. V našem státě se hlady neumírá a že nemáš všechno nové a extra... no a co? Kvalita života přece není v oblečení, drahé dovolené, mobilu, doplňcích, nákladných kroužcích... každý si doplní. Nejvíc potřebujeme lásku, a ta se nedá koupit.

 MirkaEyrová 


Re: Re: Druhé dítě 

(26.5.2007 22:12:06)
No jo, jenže jsou oblasti, kde si ty děti vymýšlejí. Možná, pokud jste z Moravy (průměrný počet dětí v rodině by tomu asi tak odpovídal), tak máte situaci trochu v tomto směru jednodušší - pokud vím, je tam víc věřících rodin a tím pádem méně lidí zaměřených konzumně. Ostatně dá se to trochu vysledovat i v rámci naší oblasti - čím dál od větších měst, tím skromnější život lidé vedou, protože víc lidí musí vyjít s daleko menší výplatou než lidé ve větším městě. My žijeme poblíž většího města, a syn (třeťák) byl už nějakou dobu jediný ze třídy, kdo neměl mobil:-(. Jenže pravda, ani výsměch spolužáků pro evidentně chudší výbavu, oblečení nebo nevlastnění čehosi není stále ještě to nejhorší na menším příjmu. Nejhorší je to vzdělání. My zatím ještě žádné učebnice nepořizujeme (až na výjimky). Ale stačí volnočasové vyžití. Hudebka v lidušce stojí přes tisíc korun na rok, v jiné, soukromé firmě, kde to berou trochu méně závazně, už stojí tři a půl... Obyčejné kroužky kolem 600, sportovní typu hokej ani nepočítám, to musí být ještě výrazně dražší. Co se středních a vysokých škol týká, tam i když by nebylo školné, musí student nebo jeho rodina minimálně hradit dopravu nebo ubytování. A jasně, týdenní "škola v přírodě" pro našeho třeťáka stojí tisícovku, k tomu potřeboval brusle, protože chodili bruslit, příští rok pojedou na lyžák, takže pobyt + lyže + boty...
K dilematu, jestli dítě ano nebo ne v horších finančních podmínkách, nemám mnoho co říct. Náš kluk je jedináček, a myslím, že to má dost krušné, protože zároveň jsme neuměli vyhlídat dost mimorodinných vztahů s cizími dětmi;-(. Napadá mě jediné: rozhodně nic neuspěchat, nechat to v sobě dozrát. Jedno nebo druhé časem logicky převáží. Buď si řekneš, že raději dáš dítěti sourozence, i když se budete muset uskromnit, nebo raději stávajícímu dítěti dáš o něco větší komfort za cenu větší samoty. Oba záporné extrémy se dají teoreticky zjemnit - samotu se může podařit odbourat dostatkem kamarádů, a nízké příjmy se dají zvětšit zvýšením vzdělání nebo nějakým trvalejším přivýdělkem.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Druhé dítě 

(26.5.2007 23:07:34)
Milado, však to byl jen raději o něco nižší odhad. No jestli je to ještě vyšší, tak tě pic. Luboš do hudebky (zatím) nechodí. Teď zvažujeme tu zmíněnou soukromou školičku. Proto neznám úplně přesné údaje.
 Eriny 
  • 

Re: Druhé dítě - jiný přístup 

(23.5.2007 13:15:07)
Souhlas,
já sama nejsem z nějaká extra bohaté rodiny a vzpomínám na to, jaké jsem měly se ségrou super dětství, i když jsme neměly tuzexové hadry, hračky ..., vím, že byla jiná doba, ale přesto. Já taky řeším stejný problém: jsem na mateřské a přemýšlím o druhém dítěti. A chci co toho jít. Manžel bere necelých 10.000 a minulý rok mně zbývalo po zaplacení všeho cca 3.500 na jídlo a přežili jsme celkem v poho. Občas pomohly nějakou "naturálií" babičky. Nežili jsme si na vysoké noze - ale bylo nám dobře. Já se spíš bojím, abych se oběma mrňouskům dovedla věnovat stejně spravedlivě, ale i to snad zvládnu.
 hanah 
  • 

Re: Re: Druhé dítě - jiný přístup 

(24.5.2007 9:30:18)
Dávám příklad svého bratra- vychovává 3děti (2vyženil), švagruša je na RD- 7500, bratr vydělává 11OOO, a přídavky s alimenty od otce starších dětí dělají dohromady cca 2500, souhrn, je jich 5 a vyžijou docela fajn, občas dopomůžou prarodiče- většinou hmotně- věci na sebe (ale v tom množství potřebných věcí je to prakticky minimum)...jestli dítě opravdu chceš, pak nevidím problém!!!
 Myss 


Re: Druhé dítě 

(4.6.2007 22:46:01)
Katko-na babicku zapomente!Mate male deti,to je fakt,brzy vam ale reknou-mami,je jina doba!Jak zila babicka,je vubec zajimat nebude.Myslim,ze urcitym resenim-pokud pisatelka bez druheho ditete opravdu nemuze zit-by bylo pockat.Mam deti hodne od sebe,vubec to neni na skodu,kazde melo ten luxus,ze se mu matka mohla naplno venovat,bez stresu jsem si obe deti vychutnala,oba se miluji.Financni situace je rozhodne nesrovnatelne lepsi.Ale je fakt jina doba,tehdy mel manzel na vyplatu 2tisice,takze o babicce a jejich 10-ti detech uz radej nemluvte.
 Majka 
  • 

Zvladnete to 

(23.5.2007 10:20:05)
Verte nebo neverte ... z pohledu vyvoje ekonomiky ... nikdy doposud nebylo lip!

Ja pamatuji dobu kolem roku 2000 , kdy rodicovsky prispevek byl 2.5 tis. Kc a prumerny plat byl 15 tis. Kc. (na kterem se pohyboval manzel) a poridili jsme si v tomto roce prvni dite a za 2 roky druhe. A verte, ze zivotni naklady nebyly o tolik mensi. Takze nas rozpocet byl rovnez napnuty.

Zvladnout se to urcite da, i kdyz to nebude prochazka, penize se budou pocitat, ale zvladnete to a nestastni nebudete.
 Veda, 2 dcery (7 a 5 let) 


Re: Zvladnete to 

(23.5.2007 10:49:08)
Moje slova. První dítě jsme měli v roce 2000. Příjem jsme měli nejvíc do 15000 Kč měsíčně. Bylo to různé. Spláceli jsme úvěr z bydlení, neměli v obýváku nábytek. V kuchyni jsme měli vypůjčený jídelní stůl se židlemi, ledničku apod. Dítě jsme si oba moc přáli, tak jsme o financích tolik nepřemýšleli, prostě jsme si řekli, že to určitě zvládnem. Neměla jsem na oblečky pro malou, takže jsme měli hodně věcí vypůjčených, něco nakoupily mamka s tetou po sekáčích. Plínky jsem dávala do půl roku látkové, papírové jen na noc a na cesty. Plně jsou kojila do 8 měsíců, což byla velká výhoda.
Postupně se naše finanční situale lepšila, takže po dvou letech jsme měli další dítě. S tím, jak děti rostou, je třeba počítat s většími náklady, ale myslím si, že se to zvládnout dá. Navíc mateřská netrvá věčně a když se naskytne dobrá práce, finanční situace se určitě vylepší. A za oblečení pro druhé dítě se ušetří, protože většinu nosí po sobě. I kdybychom byli ve finanční tísni, druhé dítě bychom měli a snažili se to finančně utáhnout. Děti za to stojí.
 Marťuša,Kryštof 16,Emma 15 


Určitě to zvládnete 

(23.5.2007 11:02:20)
Chtěla jsem jen přihodit svou zkušenost, že 2 děti nestojí zdaleka dvojnásobek peněz jako jedno. Naše rodina je na tom finančně docela dobře, to ale naznamená, že bych se nesnažila ušetřit. Druhé dítě vyžije hodně z toho po prvním, já jsem tedy kojila, takže jídlo nás prvních 8 měsíců nestálo nic.Dobrou volbu přeje Martina
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Zvladnete to 

(23.5.2007 12:13:18)
Jednou už jsem to tu psala. My měli prvního syna v r.1991 a manžel byl na VŠ. Bylo to krušnél, ale přežili jsme, bydleli jsme v jedné místnosti plus kuchyň ve zcela zchátralém domku mého otce (alkoholika), kde nebyla koupelna, záchod, voda jen za venkovními dveřmi, plyn apod. Prostě jsme se uskrovnili a to hodně (maso jsme měli jen v neděli, jedla se zelenina - dítě samozřejmě dostávalo "vše"). Řekli jsme si, že tohle už zažít nechceme a tak jsme druhé dítě důkladně plánovali. V r.1999 se nám narodil druhý syn. I u druhého dítěte jsme se uskrovnili (výpadek jednoho platu je vždy znát), ale druhé dítě jsme chtěli.
Dnes je to mnohem lehčí viz. různé soc. dávky (znám i rodiny, kde rod.příspěvek + přídavky jsou větší než plat matky). Myslím, že děláš dobře, když zvažuješ fin. možnosti rodiny, ale nechápu proč by mělo mít dítě mobil s kamerou (mému synovi je 16let a takový mobil nemá a ani po něm netouží) apod. Chodí na víceleté gymnázium ta věci týkající se značkového oblečení, mobilů a jiných módních výstřelků (pokud vím) ve třídě neřeší.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Zvladnete to 

(26.5.2007 23:22:25)
No, a ještě bych něco dodala. Ta napjatá finanční situace je vážná ještě z jednoho důvodu, který tu myslím už zazněl, a já se k němu přidám - nečekané a pochopitelně neplánované ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY DÍTĚTE. V devíti letech věku mého syna mu byla diagnostikována alergie na žitnou mouku. Znamená to ŽÁDNÝ CHLÉB, nebo pekárnu (domácí), případně kupovaný SÓJOVÝ chléb (mmch velmi nechutný), který je dost drahý. A teď si představte, že by to nebylo žito, ale PŠENICE nebo dokonce LEPEK! Tj. vyloučit veškerou pšenici/lepek ze stravy a kupovat speciální potraviny, které jsou výrazně dražší než ty obyčejné, které by musela zakladatelka kupovat v případě 4 tis měsíčně na čtyřčlennou rodinu. A ovšem existují i alergie na jiné složky potravy, vč. éček, kterými se laciná strava jen hemží. I to je nezanedbatelné riziko, a alergie bohužel nejsou tak ojedinělé, aby se s nimi jaksi "nemuselo" počítat.
Tím nechci zakladatelku děsit a odrazovat od druhého dítěte, tím chci naznačit, jak necitlivé, hloupé nebo zlé jsou názory, že když se zvažují před otěhotněním možnosti financování, jde automaticky o sobectví, nebo v případě jedináčkovství o rozmazlování apod.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Zvladnete to 

(26.5.2007 23:25:22)
No, a ještě bych něco dodala. Ta napjatá finanční situace je vážná ještě z jednoho důvodu, který tu myslím už zazněl, a já se k němu přidám - nečekané a pochopitelně neplánované ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY DÍTĚTE. V devíti letech věku mého syna mu byla diagnostikována alergie na žitnou mouku. Znamená to ŽÁDNÝ CHLÉB, nebo pekárnu (domácí), případně kupovaný SÓJOVÝ chléb (mmch velmi nechutný), který je dost drahý. A pardon, opomněla jsem ještě ŠPALDOVÝ chléb, ale ten je taky asi dvojnásobně drahý proti klasickému chlebu (chuťově taky ale není nic moc; chápu ovšem, že tohle je už možná trochu i o naší zmlsanosti...). A teď si vemte, že by ona alergie nebyla na žito, ale na PŠENICI nebo dokonce LEPEK! Tj. vyloučit veškerou pšenici/lepek ze stravy a kupovat speciální potraviny, které jsou výrazně dražší než ty obyčejné, které by musela zakladatelka kupovat v případě "rozpočtu" 4 tis měsíčně na čtyřčlennou rodinu. A ovšem existují i alergie na jiné složky potravy, vč. éček, kterými se laciná strava jen hemží. I to je nezanedbatelné riziko, a alergie bohužel nejsou tak ojedinělé, aby se s nimi jaksi "nemuselo" počítat.
Tím nechci zakladatelku děsit a odrazovat od druhého dítěte, tím chci naznačit, jak necitlivé, hloupé nebo zlé jsou názory, že když se zvažují před otěhotněním možnosti financování, jde automaticky o sobectví, nebo v případě jedináčkovství o rozmazlování apod.
 Myss 


Re: Re: Re: Zvladnete to 

(4.6.2007 22:51:03)
a ja mela toho prvniho v druhaku na vysoke,dostavala jen socialni a prospechove stipko,zila v podnajmu a taky jsem to zvladla,hm..Zvladnout se da fakt vsechno.I 15let v thajskem kriminalu.
 Myss 


Re: Zvladnete to 

(4.6.2007 22:47:38)
no,i bezdomovci to nejak zvladaji,kolem naseho domu chodi uz par let,takze fakt nejak se to zvladnout da...
 Veronika 
  • 

Brigáda 

(23.5.2007 10:32:02)
A co třeba opravdu začít hledat nějakou brigádu pro tebe nebo pro manžela? Např. v supermarketech hledají pokladní nebo na doplňování zboží téměř v každém městě. Když u Vás jezdí tramvaje, tak předpokládám, že bydlíš v nějakém velkém městě. Upřímně si odpověz, jak intenzivně jsi hledala brigádu, na kolik inzeratu jsi odpovedela, kde vsude jsi se byla zeptat...
 Manka, 4 děti 
  • 

Co řešíte? 

(23.5.2007 10:42:19)
Všechno se dá zvládnout. Máme 4 děti, bydlíme v paneláku, starší děti chodí do školy, prostřední do školky, s nejmladší dcerou jsem na mateřské. Nemůžeme jim koupit všechno, co mají spolužáci, ale děti to ani nechtějí. Mladší dědí po starších, a jestli do kastrolu přidám o 4 brambory víc, to nás přece finančně nepoloží. A vždycky se peníze na školy v přírodě, lyžařské zájezdy a podobné školní akce našly. Rozhodně nikdo nouzí netrpí, ani my rodiče, ani děti.
 delfina7 


Re: Co řešíte? 

(23.5.2007 11:02:30)
Peníze "se" samy nenajdou, tady nejde jen o čtyři brambory v kastrolu navíc nebo o obnošené oblečení.
Od ledna jsme zaplatili asi 40 000 Kč za lyž. kurzy, pobyty se školou, taneční, tábory, rovnátka a očkování. V září to bylo podobné - např. jazykové učebnice nás vyšly na dost peněz (a nemůžou je po sobě ani dědit, ani je nemůžu rozprodat - každý používá jinou sadu a píše se jak do pracovního sešitu, tak do učebnice). A k tomu samozřejmě musíme dát dětem najíst a občas jim koupit něco na sebe. Oblečení mají moderní, ale ne značkové (to jedině ze sekáče), mobily ty nejlevnější, boty někdy i ty dražší. Musím je ale pochválit, jak i s tím umí být oba spokojení. Jen já nemám peníze navíc, abych si mohla koupit pár potřebných věcí do domácnosti nebo do práce.

Zakladatelko,
už jsem tu viděla dobré rady - s dítětem počkat, mezitím si najít práci a zvýšit kvalifkaci. To je rozhodně lepší než myslet, že "se" peníze vždycky najdou. A mít jen jedno dítě - to by tě určitě mrzelo.
 Myss 


Re: Co řešíte? 

(4.6.2007 22:56:34)
treba vam to deti nereknou,navic jsou fakt jeste male.Taky jsem to rodicum nikdy nerekla.To ovsem neznamena,ze mi to nevadilo.Mela jsem dva starsi sourozence a zili jsme tak nejak jako vy.Pro me jako holku,to bylo fakt utrpeni.Hadry jsem nosila stare a jeste po klukach,o nejakch jinych statcich jsem si mohla nechat zdat.Nastesti tehdy nebyly zadne mobily a rozdily mezi lidmi nebyly tak velke,ale sunku na svacinu jsem opravdu zavidela.No,a v podstate by si rodice mohli rict-nouzi jsme netrpeli-jenze zadny zivot to nebyl!
 Lavanda 


tanulo 

(5.6.2007 8:14:37)
Tanulo, přečetla jsem si všechny vaše příspěvky.
Přemýšlela jste někdy o tom, že váš přístup k otázce počtu dětí a jejich zajištění není rozhodně jediný a už vůbec nemusí být správný?
Tři děti, to za mého dětství nebylo nic neobvyklého a my jsme byli taky tři. Nepamatuju si na žádné strádání a živoření, i tu šunku nám naši dopřáli, i když mamka často nechodila do práce a byla na neplaceném volnu. K moři jsme nikdy nejeli, ale přežili jsme to bez psychické újmy. Že bych sestru nebo bratra vyměnila radši za nové kolo a lyže? To mi připadá nemorální.

Myslím si, že svým postojem vychováte ze svých dětí jen sobce, zvyklé na pravidelné uspokojování svých potřeb zvenčí.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: tanulo 

(5.6.2007 10:23:39)
No, každý snad může mít svůj názor. Moje teta taky měla 3děti (dnes už dospělé) a k moři jezdili každý rok. Ona byla v domácnosti a později doma šila pro nějakého výrobce už si nepamatuji.
Můj bratr má také tři děti (19,18,7) a také jsem od něj neslyšela toli nářků a neměli to vůbec jednoduché. Švagrová je doma (koupili před 1/2 rokem rod.domek) a hledá práci (bohužel jsou ve "špatném" regionu) a bratr je řidič (tedy žádný intoš. - jak si stěžovala autorka článku). Je pravdou, že na tom nebyli vždy nejlépe a také jsem slyšela, že neměli s dětmi tolik spěchat, ale stěžovali si na SEBE, na SVOJE ROZHODNUTÍ. U moře byli 1x a myslím, že toto je tolik netrápí.
A názor dětí ? Moje neteř klidně řekne, že dítě nechce, až na něj bude mít. Už je výdělečně činná, má pronajatý byt a prostě si chce užívat. Bratr si stěžuje, že neudrží korunu, ale ona říká, že nikdy nic neměla a nyní to dohání (myslím oblečení a tak). Synovec ještě studuje a celé prázdniny tráví na brigádách (což je samozřejmě správné) aby si mohl koupit co chce. A ta málá je v klidu ona je ještě na nějaké soudy malá. Je pravdou (tedy pokud mezi sebou nebojovali) tak jsem nikdy neslyšela, že by některého sourozence vyměnili třeba za kolo.
My máme 2děti a šli jsme na to jinak.
Znám bohužel i přímo v rodině názor 15leté dívky (vím, že názor je ovlivněný pubertou) že se vdá, bude mít děti a do práce prostě chodit nebude muset (jsou taky 3děti). Tak nevím jestli počet dětí v rodině ovlivní charakterové vlastnosti dětí.
 Idamut 


Re: Brigáda 

(23.5.2007 10:42:31)
No jo, ono se hezky řekne "najdi si brigádu", ale kam dáš to dítě, pokud nemáš někoho na hlídání? Platit někomu? To se pak nevyplatí kamkoliv chodit, protože, co vyděláš, zaplatíš za hlídání.
 katka+katka 
  • 

Re: Brigáda 

(23.5.2007 10:44:51)
a kam dá během brigády dítě? Já oficiálně na mateřský nejsem, podnikám doma, jak už jsem psala výš, mám dceru a její kamarádi jsou u nás kdykoli vítáni a stejně tak dceru můžu odložit k maminkám jejích kamarádu, je to dobrá spolupráce, buď mám doma 2 nebo 3 děti a starám se jen o ně (jejich maminky si zatím zařídí, co chtějí, potřebují) a pak já zase odevzdám své dítě do jejich péče a doma je klid a pracuju, je to úžasná spolupráce a taky zadarmo, ale ne každý má tyto možnosti
 Šárka, 3 děti 
  • 

Re: Brigáda 

(23.5.2007 19:51:28)
Brigáda se najít dá i s dětmi, mám čtyřletého klučinu, chodí do školky, k tomu roční dvojčata. Chodím prodávat do supermarketu, jednou doplňuji zboží, podruhé sedím na kase, s manželem se střídáme, když má on ranní, já odpolední a obráceně. Pracuju na půl úvazku, manžel 60 hodin týdně, víkendy máme oba volné a užíváme si jako rodina. Je to náročné, ale zvládnout se to dá. Pokud chceme přestavbu našeho domku dovést do konce, jinou možnost ani nemáme.
 Mediana 


rekvalifikace 

(23.5.2007 10:38:58)
Fisperando, co pár let počkat a udělat si dálkově bakalářský titul? Na mnoha VŠ je kombinovaný bakalář opravdu velmi snadný a časově nijak náročný. Brala bys pak o dobrých 10 tisíc víc. Asi by sis na toho bakaláře musela půjčit, ale není to moc.
 Patty 
  • 

Re: rekvalifikace 

(23.5.2007 10:59:00)
Myslim, ze vydelky se odviji primarne od nabidky a poptavky prace v regionu, kde zijes, a prave matky, ktere musi dal obsluhovat skolni (skolkove) deti, kdyz se vraci do prace, tak mobilni nejsou, aby dojizdely jinam a mely plne uvazky s dalsi casovou flexibilitou. Takze postreh, ze s bakalarem bude mit nekdo o 10 tis. Kc vic me rozesmal ... a to hodnotim situaci jako VS z Prahy ... >-)))
 Hadi a spol 


Dvojčata 

(23.5.2007 11:16:28)
Tak já jenom svojí poznámku - jsem maminka dvojčat, přirozeně počatých, takže jsem neměla moc na výběr jestli budeme mít druhé nebo nebudeme :-)) Splácíme hypotéku, už jenom 18 let, nekojím, kupujeme plenky..... tak nějak normálně jako všichni a určitě uvažujeme o "druhém" Pro dítě se vždycky potřebnosti seženou. Výdaje za školu budou vysoké, uvažuje se o školném na vysokých školách, ale k tomu se také uvažuje o půjčkách vratných po ukončení školy a s tím souhlasím.
 Luba, 2 děti 
  • 

Děti a výdaje 

(23.5.2007 11:29:50)
No, musím souhlasit, že vyšší kvalifikace ne vždy znamená vyšší příjem a brigády vyřeší jen dočasné fin. problémy. Mám zkušenost, že jsme si od nátupu do práce taky slibovala zlepšení situace, ale děti začaly marodit a vzniklo pnutí, zda dát dítě do školky s nemocí nebo mít problém v práci.Bez hlídacích babiček se těžko řeší prázdniny a svátky, kterých je ve škole požehnaně atp.Jak nám děti odrůstají, výdaje opravdu rostou (školka v přírodě 2500 na týden atp.), ale nelituju. Spíš se jen obávám budoucnosti,zda půjde finančně zvládnout udržet děti na studiích a zároveň si šetřit na důchod, který už v"našem" důchodovém věku bude asi minimální, případně podporovat vlastní staré rodiče, kteří už teď z důchodu nevyžij. íPořekadlo dá-li pánbůh kravičku, dá i travičku mi přijde silně nezodpovědné, fandím těm, co zvažují svoje možnosti zodpovědně k budoucnosti dětí. Příprava dětí do života nejsou jen obnošené věci po kamarádech a brambora k večeři.Ale na to má každý svůj názor. Podotýkám, že moje děti nosí věci zásadně po sobě a sportovní náčiní jako kolo a koloběžku z bazaru.
 stará Marie 


Re: rekvalifikace 

(23.5.2007 11:32:25)
Mediano, bez ohledu na to, zda titul pomůže k lépe placené práci (já teda doufám že jo, ale...): kombinovaný Bc se platí? Studuju na FF UK (po troše štěstí u přijímaček) zadarmo - to už teď nejde?
 štěpánka 
  • 

Re: Re: rekvalifikace 

(23.5.2007 17:25:57)
Já myslím, že se snad platí jenom přijímačky, jako na všechny VŠ, pokud jsou tedy státní. Pak jsou taky školy soukromé a tam to asi něco stojí. Doufám, že mě teď někrdo v diskusi nevyvede z omylu.
Mě by spíš zajímalo, jak taková maminka bude chodit do školy, má-li doma malé dítě. Vždyť je to přeci podobné jako práce nebo brigáda. jistě, asi záleží na oboru, ale všechno se přece doma samostudiem zvládnout nedá?
 stará Marie 


Re: Re: Re: rekvalifikace 

(23.5.2007 18:09:56)
Při kombinovaném (rozuměj dálkovém) studiu se do školy moc nechodí.
 lenka 
  • 

Re: Re: Re: rekvalifikace 

(23.5.2007 23:14:03)
Ahojky, jsem také na MD. Finančně jsme na tom v pohodě. Tento rok jsem začala studovat bakaláře v Chebu, je to distanční studium - podniková ekonomie a management. Jsou dvě možnosti jak se na školu dostat, zaplatit poplatek cca 17 tis, nebo jít na klasické přijímačky. Jednou za 3 týdny jsou nepovinné přednášky, jinak prakticky samostudium. Zápočty jsou formou dávek, které se buď posílají internetem, nebo poštou. Pokud jsou uznané, jste puštěny ke zkoušce, kterých je za rok cca 10. Pokud budete chtít více info. písněte mi e-mail.
Zakladatelce přeji dobrou volbu Lenka
 M. 
  • 

Re: Re: rekvalifikace 

(23.5.2007 17:56:40)
Vysoká škola dálkově studovaná se stále na státních školách neplatí. Vyjímkou je, pokud už je to druhá vysoká škola, pak je školné, ale zatím to nebývá příliž vysoké (za semestr asi tři tisíce, ale to je asi různý, podle školy).
Ale nespoléhala bych na zásadně vyšší výdělek, spíš možná na zajímavější práci. Mám vysokou školu, pracovala jsem už na čtyřech místech, ale víc než 13, 14 tisíc čistého mi nikde nedali.
 čerstvá Bc 
  • 

Re: Re: rekvalifikace 

(24.5.2007 20:04:20)
Jo, studium se platí i na státní škole - aspoň na FF UP Olomouc. Jmenuje se to "nadstandardní služby". Vychází to podle typu školy asi na čtyři a půl až osm tisíc za semestr. Taky jsem studovala při rodičovské dovolené. Byl to dost záhul a ani se moc nevyplatil. Jako absolventka humanitního oboru vydělávám asi o pět tisíc míň, než jako bývalá účetní. Takže ta teorie o desetitisícovým vylepšení platu jen za "titul" mě fakt rozesmála.
 Lavanda 


Studium se platí všude 

(24.5.2007 21:21:07)
Dospělák už asi nikde zdarma studovat nemůže, platí se, a to docela dost. Musím si dělat tzv. pedagogické minimum a stojí to přibližně 28 tisíc.
 jasietka 


čo je lepšie pre dieťa 

(23.5.2007 11:17:15)
Pozdravujem zo Slovenska - máme 4 deti, viete, že na Slovensku sú životné náklady vyššie a rodičovský príspevok nižší... Životná úroveň je však vždy relatívny pojem. Áno, musíme sa uskromniť, ale zatiaľ to deti nevnímajú ako ujmu. Koľkokrát mi už povedali, že viac sa potešili najmladšej sestričke než koliesovým korčuliam.... Áno, najstaršia dcéra (11r) prišla zo školy, že spolužiaci mali poznámky k jej "neznačkovému" oblečeniu - ale hovorila mi to s nadhľadom, nič si z toho nerobila. Učí sa na výborné a vie, že hodnota človeka sa neposudzuje podľa vonkajšku, ale toho, aký je, aké má srdce. Nemá mobil - no a čo? Keď ide na prechádzku so sestričkou, všetky spolužiačky chcú voziť s ňou. Ja i manžel sme tiež z veľkých rodín (5 a 6 detí), tak sme nejako zvlášť neriešili, či mať jedno alebo viac detí. Vedeli sme, že chceme najmenej tri. A potom sme sa slobodne a s láskou rozhodli aj pre štvrté. A ešte poznámka - dúfam, že aj naše deti sa raz budú mať tak radi, ako sa mám ja s mojimi súrodencami alebo manžel so svojimi. Proste, získala som v jeho súrodencoch ďalších bratov a sestry, takisto on v mojich. Ťažko by mi bolo úpredstaviť si, že raz by moje dieťa ostalo bez nás aj bez súrodencov, nemalo by s kým spomínať, nemal by sa s ním kto tešiť z jeho rodiny...
Nechodíme na drahé dovolenky - naše prázdniny spočívajú v tom, že ideme na týždeň k bratovi - býva v Tatrách, potom sú oni u nás, alebo na týždeň berieme deti k nám a potom našich dáme k druhým... Deti sa na to veľmi tešia a vôbec im nevadí, že ešte neboli pri mori.
Boli tu hlasy o brigáde - ja som tiež na MD a nemám nikoho na varovanie mojej dcérky - ale našla som si v malej firmičke u nás brigádu - potrebujú len 2 krát do týždňa poupratovať kancelárie a dielňu - chodím tam večer alebo poobede, keď už je doma manžel, alebo najstaršia, je to u nás v dedine, takže sa to dá. A tisícka mesačne tiež dobre padne.
Súhlasím aj s rekvalifikáciou - robím si diaľkovo VŠ, predsa sa len bude ľahšie hľadať práca.
A myslím, že aj to je dobrý vklad pre deti, keď vedia, že korunky nepadajú z neba a treba si ich zarobiť. Napr. starší syn (9r) lepí papierové modely áut a niektoré predal spolužiakom, ktorí mali záujem. Vie, že ich musí lepiť precízne, a keď zarobí za jeden model 10 korún, vie, že je ohodnotená jeho práca.
Prepáčte mi kostrbatú štylizáciu, autorke želám veľa šťastia pri rozhodovaní a verím, že ak sa rozhodne pre dieťa, nikdy to neoľutuje.
 Terka, Jakub 1rok 
  • 

Re: čo je lepšie pre dieťa 

(23.5.2007 11:51:49)
Já myslím, že je lépe mít sourozence a naučit se, že penízky se neberou jen tak a že rodiče nejsou samozřejmými dodavateli všeho, co dítě požaduje. Jako úča jsem často viděla, jak tohle dětem chybí. A byla jsem překvapená, co vše jim bylo v rodinách dopřáno i na úkor rodičů - např. maminka nezaměstnaná, tatínek dělník, dvě děti na prvním stupni, a po Vánocích měly tolik dárků, a maminka dál chodila v jednom svetru, jedněch kalhotech, a do těch zimních bot jí podle už muselo téct...
Já osobně jsem se před Kubou obávala, za co všechno pro dítě "musím" utratit, ale nakonec se to tak pěkně poskládalo: dřevěná postýlka ještě po mě a sestře, oblečení za pár korun koupené od dcer maminých kolegyní z práce (a pěkné, značkové), pleny papírové jen na procházku a noc a k doktorce (zde se dají koupit francouzské II. jakost pakl 30ks za necelou stovku, a jsem s nimi spokojená), jinak nežehlící látkové, k tomu dvoje kalhotky. Hraček má málo, stejně teď nejraději kramuje v kuchyni a hračky, které mu občas koupí babička, jaou mu aspoň vzácnější.
Manžel končí VŠ, do toho ale už několik let pracuje, já před porodem pracovala několik měsíců, splácíme teď úvěr na bydlení, takže šetříme. Už za studií jsme najeli na systém hromádek - tohle na nájem, tohle na jídlo, tohle na oblečení, tohle se musí ušetřit. Je pravda, že neznám nakupování bez seznamu, píšu si jídelníček na týden dopředu, podle toho dávám do košíku. Je to trochu otrava, ale je to spíš o zvyku. Když jsem to na pár týdnů z lenosti opustila, utratila jsem víc, čokoládičky apod. Zpočátku mi také pomohlo psát si opravdu každý výdaj, já jsem třeba na sladké, a když po desáté píšeš na seznam "tatranka", má to psychologický efekt, že je ti to už hloupé.
Nechci se tu vychloubat, jak to mám zmáknuté, někdy třeba ujedu, někdy bych si chtěla něco drahého koupit... Ale myslím, že to jde. Na tvém místě bych prohledala net, před porodem jsem narazila na dost nabídek ve stylu "přenechám výbavičku za pár korun, chcinse toho zbavit, je mi líto to vyhodit", koupila si vícevrstvé plíny Popoliny a k tomu Imse Vimse kalhotky, a můžeš pak pořídit lepší kočárek, boty až bude capkat, očkování... Pokud budeš chtít, můžu ti výbavičku minimálně na novorozence a tak do 6 měsíce poskládat z našich věcí a věcí od kamarádek a poslat balíkem. Je to skoro nové nebo nové, mám pár "rozežraných" kamarádek, které musely mít vše nové a hodně, dítě to mělo na sobě dvakrát a už to bylo malé. Terka
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: čo je lepšie pre dieťa 

(23.5.2007 12:25:59)
Takhle jsme to měli při prvním dítěti. Na vánoce dostával dárky malý a hotovo. Když už byl větší (3roky) a zlákaly ho reklamy na hračky tak se mu vysvětlilo, že rodiče tolik nemají a bude si muset počkat na ježíška, nebo na narozeniny (to se týkalo dražších hraček) stalo se i, že si prostě na tu drahou hračku přispěl co dostal od babiček. Kojila jsem 3měsíce pak dokrmovala ovesnými vločkami se sunarem (sunaru se tak moc nespotřebovalo), papírové plíny nebyly tak nastoupily plíny ještě po mě (maminka naštěstí schovávala vše a tak jsem měla komplet výbavičku ještě po mě, stačilo dokoupit opravdu jen pár kousků) a vyvářely se v vířivé pračce (automatická opravdu nebyla). Barák jsme si postupně spravili a na dovolenou nejezdili (brala si ho vždy maminka na dovolenou sebou). Tak asi tak.
 Majka + 3 svišti  
  • 

Mít nebo nemít ? 

(23.5.2007 11:43:22)
Rozhodnout se budeš muset sama, ať Ti radí kdo chce co chce. Jen z vlastní zkušenosti ti můžu říct, že o penězích to taky vždycky není. Při prvním dítěti jsem byla celou mateřskou doma,brigáda žádná,dědit jsme taky neměli po kom - situace nic moc.Bohužel se to nijak závratně nezlepšilo ani když jsem šla do práce, zaplatit školku, dojíždění do práce a taky občas člověk nestíhá uvařit teplou véču a tak se koupí nějaká ta rychlovka, komplet změnit šatník po mateřské ... to vše taky leze do peněz.Takže když jsme se rozhodli pro 2.dítě spousta těchto výdajů odpadla a nebylo to zas tak hrozné. Taky se mi časem podařilo najít občas nějakou brigádu na doma a hned bylo líp.A navíc jsem chtěla 2 děti a když něco opravdu chci, tak to vždycky nějak dokážu. A 3 mimčo teď už mám jen pro radost. Na druhé mateřské jsem si udělala rekvalifikační kurz, po pár letech v zaměstnání se zdokonalila a tak teď můžu pracovat doma. Neříkám, že to není rozdíl oproti tomu, když jsem chodila do práce, ale opravdu záleží jen na tom co vlastně doopravdy chceš ! Přemýšlej...
 Modřinka 


3500?? 

(23.5.2007 12:23:38)
No já jsem se ve financích nikdy moc neorientovala, ale to co se tady píše o 3,5 tisících mateřské mi příjde nepravdivé. Já osobně si myslím, že v ČR nikdo hlady neumírá protože má dvě děti.No omlouvám se, jestli jsem mimo mísu :-).
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: 3500?? 

(23.5.2007 12:30:06)
Máš pravdu. 3.500,- opravdu je kec protože rodičovský příspěvek je nějak 7.400,- nevím to přesně + vysoké porodné + přídavky a jiné soc.dávky.
Já být mladší a moci mít dítě, tak ho mám hned a užívám si to. Nemyslím to nijak zle, ale uznejte, že dřív to bylo opravdu horší.
 stará Marie 


7852,- 

(23.5.2007 12:59:15)
Výše rodičovského příspěvku

Od 1. ledna 2007 je rodičovský příspěvek vypočítán jako 40 % z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok, který o dva roky předchází aktuální rok. V roce 2007 činí 40 % průměrné mzdy roku 2005, tedy 7 582 Kč.
 sarmi 


Re: 7852,- 

(23.5.2007 13:45:24)
ktery nase nova vlada bude brzy jiste snizovat, jako ostatne vsechny socialni davky :-(
 Šárka, 3 děti 
  • 

Re: Re: 7852,- 

(23.5.2007 20:02:15)
Autorka má nejspíš na mysli výši rodičovského příspěvku v případě, že projde návrh vlády na mateřskou dovolenou odstupňovanou: 2 roky - příspěvek cca 11 tis. Kč, 3 roky - současných 7,5 tis., 4 roky - 3,5 tis. Matka se bude muset předem rozhodnout, jak dlouho s dítětem bude na mateřské, volba je nevratná, tato změna by měla platit od 1.1.2008, pokud projde parlamentem.
 kiki 
  • 

Geniální nápad 

(24.5.2007 8:39:05)
No už fakt neví, jak z nás vytáhnout prachy. Zrušení pohřebného, pastelkovného, snížení porodného, platby u lékaře. Tak do tohohle Kocourkova bych děťátko ani přivést nechtěla
 Patty 
  • 

Re: Geniální nápad 

(24.5.2007 12:11:20)
Ale to zatím Tebe,Kiki,asi nemusí trápit,ne?Myslím že máš zatím jiné starosti než výše mateřského příspěvku....přemýšlela jsem zda napsat něco k tomu strachu,ale snad ti někdo pomůže....
  
  • 

Re: Geniální nápad 

(24.5.2007 12:22:10)
Registruji se a tento krok mi připadá padlý na hlavu :-(
 Míša, s 8-měsíčním chlapečkem 
  • 

Re: Geniální nápad 

(31.5.2007 11:48:26)
Každá doba přináší buď menší nebo vetší zátěž pro rodinu,
a je tedy sociálně buď více či méně nakloněná rodinám s dětmi.
Ani kdyby existovaly všechny výše zmíněné sociální podpory,
které jsi jmenovala (pohřebné, pastelkovné, porodné) v maximální
výši, tak si myslím, že by to porodnost a počet dětí v rodině
těžko ovlivnilo. Jsou to jednorázové dávky, které mohou na moment
vypomoct. Důležité je, aby se rodiny uměly o sebe postarat samy.
Schopní a šikovní rodiče, kteří si upřímně přejí alespoň 2 děti,
dosáhnou uspokojivého výdělku. Vždyť z mojí vlastní zkušenosti vím, že
dnes manuálně šikovný nebo motivovaný člověk si za hodinu může
vydělat víc než studovaný vysokoškolák, nehledě na to, že vysokou
školu má dneska kdekdo a často umí míň než jiný vyučený.
Takže podle mě by se zdravý, práceschopný člověk nikdy neměl
vymlouvat na nízké dávky od státu. Je to jenom zastěrka lenosti
a nesamostatnosti. Nemluvím o zdravotně fyzicky či psychicky
postužených lidech, lidech v invalidním důchodu apod. A pak fakt,
že děti chtějí určitý "standard" věcí jako jejich vrstevníci
není obecně platný. Když je dítě vychováno v rodině, kde peníze
a materiální uspokojení nejsou první hodnotou v žebříčku, pak
jistě ocení, když s nimi rodiče místo drahého mobilu např. pojedou
třeba někam na výlet (na kolách, k vodě, na turistický výlet apod.),
jsou-li děti ještě malé, a později jsou-li děti větší, jim např.
pomohou najít vhodnou brigádu, kde si děti sami něco vydělají
a budou se moci spolužákům pochlubit, že si např. na mobil
dokázali vydělat sami. A navíc: "děti se přece mají dělat a pak
se to má řešit". Já osobně chci děti čtyři. Mějte se.
 fisperanda 


Děkuji za reakce 

(23.5.2007 13:08:52)
Všem děkuji za reakce a názory. Je pro mě potěšující vědět, že zvládáte živit dvě i víc dětí a povzbuzuje mě to.

Ohledně těch brigád - práci hledám pořád, ale už pomalu docházím k závěru, že práce na doma je mýtus. Došly mi takový nabídky, že nad tím zůstává rozum stát, ale to by vydalo na samostatný článek. Chvilku jsem taky dělala telefonistku, ale vnucovat se lidem mě strašně ponižovalo, tak hledám dál. Nemůžu si moc vymýšlet, protože manžel má v práci nepravidelný směny a nemáme nikoho na hlídání dcerky, takže najít brigádu kde si budu sama moct organizovat čas a nebude to dýlerství, to je téměř nemožný.

Se vzděláním se snažím něco dělat, dva roky po sobě jsem se hlásila na nástavbový studium, ale nevzali mě. Na soukromou školu nemám, snad by to vyřešila nějaká půjčka, ale do té se mi vůbec nechce, nerada zabředávám do dluhů. No ale vzhledem k tomu, že je to investice do budoucna to ještě zvážím.

Výše rodičáku - vycházela jsem z té třírychlostní mateřské, která zřejmě bude schválená, nebo si to aspoň myslím.
 v 
  • 

Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 13:24:36)
Ahoj,
- docela me zarazila poznamka byt jedinackem je tak rochu handicap; tak to jsem ani ja ani moji pratele jedinacci nikdy takhle nevideli
-naopak situaci opakujeme s moji dcerou, jedinackem, ajsm emaximalne spokojeni,ze ji muzeme doprat, co si predstavujeme
-ja bych s ehlavne zamyslela nad tim, abych byla sto svemu dittei doprat maximalni a kvalitni vzdelani, prave prot, aby nikdy nemuselo byt odkazano na manulani praci
 Mery72 


jedináček? 

(23.5.2007 14:15:00)
Promiň, V, ale z tvého příspěvku mě mrazí. Mít jedináčka, aby mohl mít všechno a nemusel manuálně pracovat... pod tím si představím rozmazleného fracka, co mu nic není dost dobré a nechá ostatní pracovat za sebe. Netvrdím v žádném případě, že tak to musí být u Vás, jen - opakuji - mě mrazí.
Jsme s manželem oba jedináčci, já pocházím z rodiny, kde jsme nezažili nouzi o peníze. Přesto si myslím, že nejsme rozmazlení, protože naši rodiče se naštěstí nesnažili "dopřát nám všechno". Bohu díky za ně. Kdyby nás "vším" zásobovali, nebyli bychom schopni ustát krušné okamžiky našeho manželství (finanční i osobní). I tak máme, oproti lidem zvyklým žít ve větší rodině, různé nevýhody.
 Amina 
  • 

Re: jedináček? 

(23.5.2007 15:57:56)
Jenže V upozorňuje na slova zakladatelky:-((((
Jen s jinými chybami.
 Mery72 


Re: Re: jedináček? 

(23.5.2007 22:46:20)
Omlouvám se, nevšimla jsem si.
 Melzína 
  • 

Re: jedináček? 

(24.5.2007 12:38:26)
souhlas. já jen dodávám, že pro mě je fakt, že jsem jedináček hrozně nepříjemný, od mala jsem velmi společenský tvor a miluju lidi kolem sebe, čím jsem starší (nyní 29), tím mě to mrzí déle. Sami ještě děti nemáme (zdravotní důvody) a jestli vůbec, asi budeme muset zůstat u jednoho (taktéž zdravotní důvody), což mě strašně mrzí, mím snem byla vždy velká rodina.
jinak ale k článku: souhlasím i s tím, že člověk PŘEMÝŠLÍ
 Myss 


Re: jedináček? 

(4.6.2007 23:07:30)
"V" to myslela tak,ze chce aby dcera byla vystudovana a nemusla treba kopat kanaly,chapes?Vscihni prece smerujeme k tomu,abychom detem mohli doprat,nasporit,atd.nebo ne?
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 14:22:46)
být jedináčkem je skutečně v mnoha směrech "handicap". možná to jako jedináček nevnímáš ty sama, ale třeba to vnímá tvé okolí :) jedináček je o lecos ochuzen, pozornost rodičů je upřena jen na něj, což má své výhody, ale také nesporné nevýhody. Ale být prvorozeným, prostředním či benjamínkem má také svá pro a proti... doporučuju knížku od KEvina Lemana Sourozenecké konstelace, je fakt skvělá.
 Mery72 


Leman 

(23.5.2007 18:53:23)
Zdravím "Lemanovce"! :-)) Taky ji mám doma a leccos z ní se hodí.
 Helena 
  • 

Re: Re: Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 21:13:27)
Jedináček je hendikepován vždy! i když si to sám neuvědomuje. Zkrátka se nikdy nemůže v rodině naučit některé sociální dovednosti, které bude v životě někdy i bolestně dohánět. To dítě za to nemůže. Můžeme za to my, sobečtí rodiče.
 Meluzína 
  • 

Re: Re: Re: Re: Děkuji za reakce 

(24.5.2007 12:39:57)
VELMI RAZANTNÍ TVRZENÍ, NE VŽDY JE TO ROZHODNUTÍ RODIČŮ - MÍT JEDINÁČKA - DOBROVOLNÉ Omlouvám se za verzálky, enní to křik, jen caps lock
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Děkuji za reakce 

(26.5.2007 22:37:15)
No, taky máme jedináčka, a ačkoliv jsme druhé nezkoušeli, není to tedy ze zdravotních důvodů, nemyslím, že by to bylo ode mě sobecké; prostě mám několik důvodů, které jsou dost pádné. Nemysli si, že to bylo jednoduché rozhodnutí. Nezobecňuj a nezjednodušuj něco, co může být i dost složité.
 oklika 
  • 

Re: Re: Re: Re: Děkuji za reakce 

(28.5.2007 13:35:49)
hmmmmmmmmmmmmm si asi při penězích když takhe můžeš mlít viď my máme jedno dítě ale chceme i druhý ale zatím to nejde páč chybí peníze,(páč bych nechtěla obě dětičky šidit) a ty tomu říkaš že rodiče jsou sobci jo tak to si buď sbohaté rodiny s pěkným nosem na horu nebo nevím kdes to sebrala ae ať je po tvým, sbohem a mějte se. PS:VŠEM..držím moc palečky ať jsou hlavně dětičky zdravý a přeju všem aby se zlepšili finanční prostředky a aby bylo líp vím že peníze nejsou vše ale někdy je opak pravdou tak papa.:-)
 Zuzana+Terezka 


Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 13:24:41)
No já jsem si přečetla tvůj článek s úplně zatajeným dechem, páč jsem měla dojem, že jsem to psala já o naší rodině. Věta od věty by se dala dosadit na mně (na nás). Fakt. Jsem z toho ještě celá vedle.
No a k tomu dítěti. Já si všechno po Terezce schovávala, sice má pořád věk na plíny a na Nutrilon, ale do dalšího mimča jdem v září. Pevně jsme se rozhodli a hotovo. A musím říct, že když padlo to rozhodnutí, značně se mi ulevilo.
P.S. A o domácích pracích mi ani nemluv. Kdybys sis o týhle situaci chtěla popovídat, budu ráda, email mám v záhlaví.
P.S. 2 Furt jsem z tý podobnosti situace vedle. Furt. :-))
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Je to tak. 

(23.5.2007 13:50:21)
Je to smutné, ale je to tak. V dnešní době se musí přemýšlet takovým způsobem. A řešení je buď a nebo, přesně, jak píšeš.
Pokud po dítěti toužíte, asi bych do toho šla, nějak bylo, nějak bude, připadáš mi dost zodpovědná na to, aby děti nestrádaly. Když už se tu mluvilo o zvyšujících se nákladech, když děti rostou, ber to tak, že zase pak ty budeš v práci, zase bude lépe. Platy rostou, sice mizerně, ale rostou. Možná i manžel bude mít štěstí a najde lépe placenou práci. A k tomu bych chtěla něco dodat mimo článek. Můj manžel také pracuje rukama a já bych mohla vyletět z kůže, když takoví ti pitomí kravaťáčci (tím myslím vlezlé obchodní dealery neznající stud) vydělají šílené peníze jen na hubě. A můj chlap se na to nadře jako kůň.
 Blanče 


Re: Je to tak. 

(23.5.2007 15:25:34)
Rovnou píšu, že já ani manžel se neživíme jako obchoďáci. Ale to co jsi napsala mi přijde dost sprosté. Co brání tvému manželovi, aby se šel živit jako obchoďák? Ve většině těchto firem mají jako jediné požadavky "komunikativnost, schopnost týmové práce a zaměření na výsledek". Co brání tvému manželovi (nebo tobě), aby se nechal vyhodit dveřmi a vlezl oknem, nechal si nadávat, prošel spoustou neúspěchů a jeho profesní prestiž byla níž, než prestiž popeláře, protože toho, na rozdíl od obchodníků přece potřebujeme. A proč si, poté, co se mu přece jen začne třeba dařit (což není pravidlem), nenechá závidět od svého okolí, že vydělává? A naopak, nezůstane bez příjmu např. v době nemoci, či špatné ekonomické situace ve státě, protože je zcela závislý ne na tom, jak dlouho denně pracuje, ale na tom, kolik toho prodá. Vím o spoustě lidí ze svého okolí, kteří si obchodem prošli v dobách, kdy byli bez práce ve svém oboru a když ji našli, vrátili se k nižším výdělkům a příjemnější (i když třeba fyzicky náročnější) práci. A myslet si, že pracuje jen ten, kdo se z práce vrací špinavý a fyzicky unavený je dle mého názoru hodně jednostranný pohled. Ano, jsou v životě mnoha lidí momenty, kdy se jim podaří přijít k penězům, o kterých se většině z nás ani nezdá, bezpracně. Ale většina běžných "kravaťáků" k nim, alespoň podle mého názoru nepatří.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Je to tak. 

(23.5.2007 17:31:27)
Promiň, ale dost jsi to překroutila, to co jsem napsala. Vůbec jsem nepsala, že jim ty prachy závidím. Jde jen o to, že třeba i manžel Fisperandy není dostatečně ohodnocen za svou práci.
A ještě dále, ano, příčí se mi lidé, kteří se nestydí zaklepat u cizích dveří, kteří ti pomalu i strčí nohu do dveří, jen aby jsi nezavřela. Lidé, kteří se na tebe ve městě vrhají, a můžu se vás zeptat? máte mobil? atd.
 bára škutová,1dítě 
  • 

Re: Děkuji za reakce 

(5.11.2009 17:35:46)
hojky tak to se nás sešlo více:))) ja řeším stejnou situaci akorát my už máme zaděláno a bojím se že to z 2 dětma neutáhnem,,mám15měsíčního chlapečka a včera jsem zjistila že jsem těhotná ...a jsem z toho taková špatná,protože už teďkom je to mazec ale jde opravdu jen o peníze:((a to mě štve nejvíce
 Zuzu 
  • 

Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 14:03:16)
Já byla na tom podobně jako ty. Tvá rodinná situace je skoro na chlup stejná jako je ta tvá a to i s těmi penězmi. Mnohdy jsme na tom byli i hůře, to když já byla na MD a manžel přišel o práci (tehdy byl rodičák ještě nějakých 2500kč, už nevím přesně), ale o tom se nechci rozepisovat.
O druhém dítěti v době kdy jsme žili, jak se říká, z ruky do huby, nemohla být řeč. Přesto, kdykoliv jsem viděla nějakou maminku s kočárkem, bylo mi tak nějak smutno. Dcera rostla, když mi zkončila MD snažila jsem se někjak zapojit do pracovního procesu, ale moc to nešlo, protože jsem neměla hlídání. Zkončila jsem na brigádě za 40kč na hod., ale byla jsem ráda že jsem našla aspoň to. Po čase jsem však opravdu zatoužila po druhém, situace byla stále stejná, ale já si řekla, nějak jsme se protloukli, nějak se protĺučem i v budoucnosti. Holce nic nechybělo, i s takového mála jsme vždy dokázali ušetřit na kroužky, zájmy, dovolenou v ČR.
Znovu jsem otěhotněla a dnes vím, že jsme udělali dobře. Štěstí se na nás usmálo, manžel dostal dobré místo v prosperující firmě a najednou bylo dostatek financí na všechno. Člověk nikdy neví co bude za rok, dva, či deset let. Když toužíš po dítěti, nečekej. Já čekala zbytečně moc dlouho a dnes mám téměř dva jedináčky - dcera má 8 a syn šest měsíců. Říkám si, že je škoda, že si spolu asi nikdy nebudou hrát a budou mít k sobě i trochu dále.
 Evča, 3 porody (2děti) 
  • 

Re: Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 14:22:48)
Zuzu, naprostý souhlas s celým příspěvkem, zejména s těmi "dvěmi jedináčky". Je opravdu lepší mít děti co nejdřív po sobě - víc si spolu vyhrajou, lépe si rozumějí, v pozdějším věku se pak snáze řeší program pro děti ve volnu i na prázdniny. Dvě přibližně stejně staré děti zabavíš společně daleko snáze než dvě odlišně staré děti. Mrně si chce plácat bábovičky na písečku, zatímco velké dítě by chtělo jít třeba na kovbojku do kina. Dvě malé děti je zátěž, dokud jsou malé, ale bohatě se to vrátí, když jsou větší a velké.
 kiki 
  • 

My teda ne 

(23.5.2007 15:29:14)
Jsme se sestrou od sebe ani ne 2 roky a mame dost rozdilne povahy. Nikdy jsme si spolu moc nerozumely a dost jsme se praly. Az ted v dospelosti (bude nam skoro 30) je to v poho. Takze porizovat si deti hned za sebou, aby se zabavily taky nemusi vyjit
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 21:10:48)
K tématu 2 jedináčci: Jsme se sestrou o 7,5 roku a pamatuji si jak jsem si užívala, že rodiče se věnují miminku a ne mě :-) Já mám ze svého dětství spoustu vzpomínek na výlety a dovolené a společné chvíle s rodiči. Myslím si, že sestra si toho tolik neužila, protože rodiče už byli v aktivitách takoví leniví (přes sport, kulturu, výlety). V současné době se se sestrou moc nevídáme, protože máme rozdílné zájmy - já rodinu ona zábavu ... Manžel je zase o 10 let mladší a jeho bratr bohužel zemřel dříve než si k sobě mohli najít cestu. Na výlety rodiče v té době už nejezdili a "vychovávala" ho náves. Proto jsme měli jasno, že děti budeme mít za sebou a jsem ráda, i když je to občas náročný...
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Děkuji za reakce 

(23.5.2007 14:28:24)
Děti skutečně hodně stojí, ale stojí to za to!
Předem člověk stejně všechno nevymyslí. Jdi do toho. V mém okolí jsme se třemi dětmi "žabaři" :), naši přátelé mají 4-5 dětí. Točíme mezi sebou oblečení, vzájemně si vypomáháme, jak je potřeba, nikdo z nás hlady neumírá. Když chce některé ze starších dětí mých přátel něco super značkového, rodiče mu dají část peněz a zbytek si musí vydělat. To je rozhodně zdravější přístup, který děti lépe připraví na životní realitu.
 Petra,Madlenka05 a Michálek06 


Re: Děkuji za reakce 

(29.5.2007 22:04:50)
Fisperando, pokud máte zájem napište mi na mail pod přezdívkou jakou velikost má Vaše dcerka ráda Vám daruji nějaké oblečení po ní. Nejso to sice značkové věci, ale určitě byste je využila. Pěkný den Petra.
 Evča, 3 porody (2děti) 
  • 

ODVAHU a do toho! 

(23.5.2007 13:12:06)
Ahoj, chápu Tě, ani nevíš jak. Při prvním dítěti jsme se taky potýkali s financemi dosti zoufalým způsobem. Pak se nám poněkud neplánovaně zadařilo počít druhé dítko (mimko jsme chtěli, jen ne tak brzo, ale nechali jsme tomu volný průběh). Jenže druhý synek se narodil velmi předčasně a po několika měsících šíleného trápení zemřel. Byla jsem dost na dně psychicky i fyzicky - ještě že jsem už jedno dítko měla - a kromě toho jsme zažívali velmi krušné období s financema. Nejenže můj manžel moc nevydělával, ale začal ještě hrát na automatech... naprosto šílená kombinace :-(( První dítko dvouleté, druhé zemřelo jako miminko, v peněžence průvan a manžel se kdesi toulal. Případné podrobnosti nechám na jindy.

Strašně moc jsem chtěla další miminko - velice silná touha až šílenství, bolavá poloprázdná náruč. A přitom peníze nebyly vůbec a pracovitej manžel taky ne :-(

Nakonec jsem začala pracovat doma při malém a po nějaké době, když jsem se srovnala psychicky i fyzicky a začala jsem mít nějaké - byť malé - příjmy, začala jsem přemlouvat manžela na další dítě. Chtěla jsem miminko i za tu cenu, že s dětma zůstanu sama, bez manžela. Jo, je to blbý, ale já jsem to tak cítila, prostě jsem strašně moc toužila po dítěti. Manželovi se do toho moc nechtělo, navíc naše vztahy nebyly zrovna optimální a nejsou dodnes... nicméně miminko se zadařilo :-) Pracovala jsem doma celé těhotenství i po porodu a furt, vlastně jsem pak sama živila sebe i obě děti, manžel se sotva živil sám. Bylo to hodně náročné, ale zvládla jsem to. To nepíšu proto, aby mě někdo obdivoval - prostě jsem MUSELA. Všechno se MUSELO nějak vyřešit, nějak zvládnout, zorganizovat. A když se musí, tak nakonec všechno jde. Dnes mám doma dva skvělé zdravé syny a jsem za ně moc vděčná! A nikdy jsem ani na okamžik nelitovala, že jsem šla do té nejistoty a otěhotněla jsem v situaci, která byla více než nejistá. Jenže ono nebylo na co čekat. Jinýho chlapa jsem nechtěla a utíkaly mi roky...

Takže Tě chci povzbudit - jestli miminko chceš a manžel taky, tak se do toho pusťte. Věř mi, všechno se vždycky NĚJAK vyřeší, protože se to vyřešit musí. Všechno zvládneš, protože ti nic jiného nezbyde. Ty máš - na rozdíl ode mě - velkou oporu v manželovi, což je obrovské plus.

Moje zkušenost je, že když budeš hledat cesty, jak vyřešit to či ono, tak že je najdeš. A naopak - pokud bys hledala důvody, proč to či ono nepůjde, tak ty důvody taky najdeš. Takže moje doporučení: Ujasni si, co chceš - a směle se vydej za svým cílem. Moje životem prověřené heslo je: "ONO TO NĚJAK PŮJDE!"
Ne, není to nezodpovědnost - naše babičky a prababičky zvládaly daleko horší a nejistější situace než my dnes... prostě to zvládnost musely a nakonec se cesta vždycky našla. Takže Ti moc držím palce!!!
 Luba, 2 deti 
  • 

Každý zvládne jiný náklad 

(23.5.2007 13:53:42)
obdivuju všechny pisatelky, které překonaly a překonávají velké obtíže a jsou schopné jít dál. Proč ale argumentujeme tím, jak žili naše babičky? Žijeme v jiné době, naše děti budou žít v jiné době a v jiných podmínkách a naše babičky měly jiné starosti ale i jiné radosti.Takže uvažujeme nad tím, co chceme a zvládneme my v nárocích současného světa-hlavně co chceme. Děti jsou opravdu velká zodovědnost na desetiletí dopředu. Na druhou stranu pro většinu z nás největší smysl života. Chápu ty, co se rozhodnout nebýt v situaci, kdy nervózně přemýšlíte jestli bude na lyžák, chápu i ty, co si pořídí dětí víc, s vědomím, že jim to vynahradí jinak. Oboje je cesta, každá pro někoho jiného.
 Denisa 
  • 

Re: Každý zvládne jiný náklad 

(23.5.2007 14:09:38)
Také si myslím, že si to musíte zvážit, kam až jste ochotni zajít, co ještě ošidit,abyste vyšli s financemi. Každý je zvyklí na jinou životní úroveň. My třeba máme jedno dítě, máme čistý příjem dohromady asi 35 tisíc a na druhé si netroufáme. Obdivuji, že vyjdete s tím co máte a přemýšlíte o dalším prckovi. Asi když se chce, tak to opravdu jde a dá se ještě uskromňovat víc a víc. Takže pokud se na to opravdu cítíte, jen do toho.
 nina 2 děti 
  • 

Re: Re: VŽdycky se najde důvod proč ne 

(23.5.2007 15:04:37)
...vždycky se najde důvod proč dětti nemít a kdyby nebylo takových jací se objevují v této diskuzi, zřejmě bychom vymřeli. Na dítě se nezdá nikdy vhodná doba. Možná bych jen doporučila paní také dát větší pauzu mezi mateřskými, ale nikdo neví co bude :-)
 klarka 
  • 

Re: ODVAHU a do toho! 

(23.5.2007 15:42:49)
no to je teda sila, chtit jeste dalsi dite s gamblerem, kterej uzivi sotva sebe a prachy cpe do sve vasne automatu. Ono se decko bohuzel jen lasky nenaji! Myslim,ze by se deti meli rodit do stabilniho vztahu plneho lasky, ale taky financne zabezpeceneho. Decko si hodne ze sveho detstvi prenasi do dospelosti a mit deti jen proto, ze je chci, zaslepene za tim jit (JA chci dite, udelej mi ho) a o nicem nepremyslet? To nechapu. A pak somrovat na gamblerovi horkotezko alimenty?
 Piggy 


A co tak jednoduše mít druhé později? 

(23.5.2007 14:27:31)
Nečetla jsem zatím ostatní diskuze, ale je možnost, že druhé nebudete si pořizovat hned, ale až dcerka odroste, ty si mezitím najdeš práci na 2-3 roky, třeba i na dobu neurčitou, něco si vyděláte a ušetřite a pak si muzete hupsnout na další dětátko. Dcerka, tím, že nebude tak malá, může vám pomáhat a přitom bude mít sourozence!
Ješte se pozeptej na sociálním úřadě, možná bys měla nárok na nějaký ten malý příspěvek, sice nic moc, ale každá koruna, na kterou máte nárok, je fajn.
Podobně to kdysi řešila moje máma a nedávno i já, i když důvody nebyly úplně totožné, ale v něčem přece jen ano.
 IvanaJ 


Re: A co tak jednoduše mít druhé později? 

(23.5.2007 14:48:54)
my měli první dítě brzy a druhé jsme chtěli po třech letech, ale byli jsme na tom podobně ne-li hůř než píše zakladatelka. nakonec máme mezi kluky rozdíl 12 let a nelitujeme. manžel si dodělal školu, zrekonstruoali jsme byt přídili auto a peníze se taky vyřešili a můžeme si vychutnávat obě děti a víme, že jediní koho šidíme jsme my dva, protože radši něco dáme klukům než sobě.

takže jestli můžu poradit nespěchej s druhým uvidíš časem jestli to nebude s financema lepší oni totiž kroužky něco stojí a škola taky není právě zadarmo
 Helena 
  • 

Re: Re: A co tak jednoduše mít druhé později? 

(23.5.2007 16:00:46)
Já bych se přikláněla také k tomuhle řešení - tedy pokud je to z ohledem na věk autorky článku možné (my jsme začali sprvním dítětem ve 33 a druhé vyjde tak na 36 a připadá mi to akorát). Bylo by smutné, kdybyste museli neustále řešit existenční problémy :( a navíc něco na tom je, pořídit si miminko, když už je jedno děcko odrostlé :)
 Juldafulda 


Re: Re: A co tak jednoduše mít druhé později? 

(23.5.2007 16:06:04)
Zakladatelko ja bych asi taky neresila co bude az bude. Vlada si sice reformu schvalila, ale ted ji jeste musi schvalit posl. snemovna. Buh vi jak to vsechno bude. Osobne si myslim, ze kdyz ma clovek druhe dite tak nema skoro zadne porizovaci naklady pokud si teda schovaval oblecky a ostatni ptakoviny po prvnim diteti. Takze co se tyce toho miminka, nikdo nerika, ze nebudes druhe dite kojit. Plinky se daji vzdycky koupit v nejake akci a co se tyce hracek copak musi mit dite vsechny hracky od Lamaze apod? Nas Kuba nema ani jednu a ze by tim nejak trpel? Kdyz jsem byla mala rodice taky nemeli penize vim co to je byt na tom financne opravdu spatne, jak to dokaze rozvratit manzelstvi. Podle me je lepsi mit decka po sobe do 3 let. Co je platne, kdyz ted pujdes treba do prace a pak zase skoncis na materske. Budes resit uplne stejny problem a to mozna pak jeste vetsi, protoze budes starsi a jak je vidno v nasi zemi diskriminace ohledne veku mam pocit zacina uz brzy:)). Myslim ,ze nejde jen o vzdelavani Tve, ale take tveho manzela. A mit titul jeste neznamena mit extra prijmy. Spis jde o to jak se clovek umi pohybovat ve spleti mezilidskych vztahu. A hlavne vsechno je otazkou stesti. Pokud je ti druhe dite dano budes ho mit a ver ,ze v dobe kdy to budes nejmene cekat. Ja bych si treba taky rada privydelavala, ale nemam zadne hlidani a cizimu cloveku bych maleho nikdy nesverila.
 Hryzalka, 2 myši 


Re: Velký věk.rozdíl se neosvědčil 

(23.5.2007 22:18:53)
Bohužel máme děti s větším věkovým rozdílem (šest let), bohužel říkám proto, neboť jsme to takto neplánovali, proti nám se jen spikla příroda a na syna jsme čekali čtyři roky. Jak už tady psala jiná mamča, není to zrovna pravé ořechové ... syn je v bábovkovém věku (pískoviště, prolézačky, tříkolka apod.), dcera by ráda do kina, do divadla,na dívčí párty, vlastně kdekoliv, jen co nejdál od brášky, který jí třebas naposledy při troše její nepozornosti počmáral pracně vyvedený úkol do školy. Vlastně si spolu nemají co říci, ona je slečna, která si sama čte a zajímá se o skoro dospělé záležitosti, on batole, kterému zatím stačí leporelo s obrázky bagru a buldozeru (a i to zkouší roztrhat). Ačkoliv to nyní tak nevyznělo, mají se rádi, ale nemusí spolu déle být (nedej bože v jedné místnosti)!
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Velký věk.rozdíl se neosvědčil 

(24.5.2007 7:32:09)
My máme ještě větší rozdíl mezi kluky a řešili jsme to tak, že tomu staršímu se "více" věnoval manžel. Syn hrál v té době závodně tenis, tak prostě jezdili spolu po turnajích - pokud to šlo tak jsme jeli všichni. Na dovolenou od dob mého těhotenství jezdili taky sami dvá (ze zdr.důvodů) a užívali si to (jezdili s partou k moři). Nyní je stav takový, že st.syn (16) samozřejmě toho mladšího (7) škádlí a provokuje, mladší "šílí". Na druhou stranu musím říct, že se mají rádi, drží při sobě (kromě úletů) a na st.syna se můžu spolehnout, když potřebuji vyzvednou mladšího ze školy, pohlídat apod.
Můj bratr měl děti hned po sobě a švagrová říká, že ani neví jak vyrostli (19,18) a tak si pořídili "mazlíka" a teprve nyní si to užívá.
 Luckaaa 


zůstat u dvou nebo čtyři? 

(23.5.2007 16:35:24)
kdybychom měli s manželem čekat na jistoty neměli bychom děti asi nikdy....ale Tvé obavy chápu,jsou normální
co se týká uspokojení základních potřeb myslím že dnes se hlady neumírá (ne u nás)sami jsme kolem nového roku měli dva měsíce půst a museli vyjít s 500 na týden (včetně plen)vařili se luštěniny,kroupy a pod. pak jsme si říkali,že bychom tak mohli pokračovat i dál a třeba šetřili na něco užitečnějšího (vlastně jsi mi to tak trochu připoměla, asi se nad tím zase zamyslíme),ale sklouzli jsme zase k požitkaření (no normál.....). navíc se dcerka tenkrát pěkně uskrovnila a přestala si vybírat, byla to taková lekcička pro mne.uvědomila jsem si jak mně má omotanou kolem prstíku(to nechci a támhleto a todleto....)

také nemáme vyhlídku žádných velkých příjmů a řeším podobnou situaci ale rozdíl je ten,že my bychom si přáli děti čtyři. dvě máme a dál se uvidí. dáme si pauzu (tu potřebuji i já) a pak po čtyřech letech bychom chtěli ještě dvě. nicméně se vše ještě uvidí,jaká bude situace.
 hataika/97,02,08/ 


Re: zůstat u dvou nebo čtyři? 

(23.5.2007 19:06:33)
I my jsme vyzkoušeli,že vyjít s málem se dá.Ono člověk víc přemýšlí za co utratí a zjistí,jak málo vlastně stačí.Máme jako rodina s dvěma dětma vyzkoušené,že vyjdeme s tím co máme.Když je peněz méně,tak se všichni uskromníme a když je více,tak si všichni dopřejeme.A k tématu,jestli si pořídit další dítě z důvodů finanční nejistoty?Nikdo neví co bude zítra a i ten,kdo má dnes finanční zajištění ho mít zítra nemusí.Ono se všechno opravdu naplánovat nedá.Pro mně by bylo rozhodující,jestli si další dítě přejeme a chceme,pak bych věděla,že to zvládnu.
 Betull 


Re: zůstat u dvou nebo čtyři? 

(23.5.2007 23:01:43)
Lucko, tak presne takovou predstavu mame i my. NO teda spis ja, manzelovi by pry stacily tri deti, ja touzim po ctyrech (sama jsem ze ctyr), ted dve a po nejake pauze a par letech v praci dalsi dve.
Jinak u nas doma jsem zazivali krusne chvile, tatka vystridal tolik zamestnani, vse v okoli krachovalo. Bylo mi kolem osmi az dvanacti, pamatuju si, jak tatka pohledal nejake nevracene flasky, aby bylo na rohliky, jak prohledaval garaz, nasel medene draty, sel je prodat, dostal za ne padesat korun a tenkrat za to byl smazak a brambory, dodnes si to pamatuju. To jsme teda jeste byli jen dva s brachou. Taky si pamatuji, tak tatka chodil pesky pro domaci mliko do sousedni vesnice nekolik kilometru pesky, brali jsem na dluh, na benzin nebylo. Nebylo na najem, na zaplaceni telefonu a byly to pak silene penale, ktere samo nebylo platit z ceho. Bylo to velmi narocne obdobi. Pak jsem sla studovat do Brna na stredni skolu, nasi mi davali, co bylo treba, to uz jsem byli tri sourozenci, ja mela penez dostatek, ale nasi doma ne... prednost jsem mela ja. Dodnes na to nerada vzpominam, ale za sve sourozence jsem strasne rada, i kdyz jsou o tolik mladsi a musela jsem je tolik hlidat a doma pomahat, ze jsem tak ztratila velkou cast mladi.
My s manzelem mame vyhlidky na penize mizerne, on skolstvi - ale je pravda, ze muze vydelavat jinde a vice ve svem oboru a ja zdravotnictvi. Takze neco malo pres deset a neco malo pod deset. Nase platy. A presto doufame, ze deti budou a zvladnem to, kdyz bude nejhur tak jen tri... Ale jeste jednou rikam, doma to bylo velmi narocne, smutne a depresivni obdobi, a kazdy se musi rozhodout sam, jestli do toho pujde treba s timto rizikem, jednou nebylo pro brachu ani na boticky, tak mamka prostrihla diru na palecek... strasne, ale je to pryc a nasim se dari vyborne, maji drahy dum, auto a vse je jinak...
 DasaT 
  • 

Finance jsou důležité, ale není to jen o tom... 

(23.5.2007 16:45:49)
Ahoj,
docela chápu o čem píšeš. Ze své zkušenosti můžu říct, že po prvním dítěti jsem zbytečně dlouho čekala na "vhodnější " dobu, kdy bychom měli mít další dítě. Ta doba se protáhla na dost dlouho, pořád jsme se ohlíželi na finance, kariéru v práci. Mezi prvním dítětem a dalšími dětmi máme kvůli tomu hodně velký věkový rozdíl, první dítě - syn - byl vlastně dlouho jedináček a pak jsme mu v pubertě pořídili sestřičku. A abychom neměli zase dalšího jedináčka, za dva roky na to se narodilá druhá holka. To už jsme vůbec neřešili, jestli budeme mít málo peněz, protože jsme zjistili, že to opravdu vždycky nějak jde, jen se musíme v něčem uskromnit. Je to otázka priorit.
Pokud nechceš mít mezi dětmi větší věkový rozdíl, tak moc dlouho nečekej a neodkládej narození dalšího dítěte. Pokud ti to nevadí, tak je to taky možnost. Ale u nás se velký věkový rozdíl mezi sourozenci moc neosvědčil, určité problémy máme.
 Winky 
  • 

Re: Finance jsou důležité, ale není to jen o tom... 

(23.5.2007 17:29:44)
Tak přiznám se že nad druhým dítkem taky uvažuju v podobných souvislostech, nejsme na tom sice úplně finančně bledě, ale chceme stavět a to jsou výdaje vždycky větší než všechny rozpočty a plány. U mě to má ale taky jiný podtext, nejsem si jistá že zvládnu zase ten "řvoucí" uzlíček, teď co je dcera samostatnější mi to tak perfektně vyhovuje :-)))

Ale k těm domácím pracem. Pokud bydlíš ve větším městě, můžeš klidně zkusit obejít ty "lepší" čtvrti s letáčkem třeba na žehlení prádla. To můžeš dělat doma, hlídání nepotřebuješ - a pokud tě to baví a umíš to dobře (já teda moc ne a právě proto bych to kolikrát i nechala někoho dělat) tak nebudeš mít o zákazníky/zákaznice nouzi. Spoustu ženských žehlení "smrtelně" nebaví a do mandlu se nedá dát všechno, takže pokud si k tobě v pondělí přivezou koš prádla a ve středu ho dostanou voňavý a nažehlený, určitě se budou pravidelně vracet..... Nebo třeba zjara a před Vánoci chodit mýt okna - já jako studentka takhle obrážela sousedky - buď neměly čas, nebo se jim nechtělo popřípadě měly zdravotní problémy.... a byly rády že jim to zvládne udělat někdo koho znají.... nápadů je víc, záleží co bys zvládla. Tady v květince třeba pořád shánějí brigádnice na sobotu - taky jsem to chvíli zvažovala, kytky mě hrozně baví ale nevím jestli jsem tak zručná. Já už ale práci mám.
Tak hodně štěstí a pokud máte psychické síly na miminko tak se toho nebojte - nejste nezodpovědná když takhle přemýšlíte.
 Věra 
  • 

Re: Finance jsou důležité, ale není to jen o tom... 

(23.5.2007 17:30:05)
Druhé dítě je menší finanční zátěž než první.

Není nezbytně nutné, aby dítě jezdilo na lyžák za 10 000, z naší celé školy jelo cca 20 dětí a ani na levnější tuzemský pobyt nejeli zdaleka všichni, ani ne tak z finančních důvodů, jako že prostě nechtěli, takže se ten, kdo na to nemá nemusí cítit až tak odstrčený.

Dětem se dá dopřát i vyžití , které nestojí až tak moc, jsou drahé kroužky - tenis, hokej , a levné , třeba u nás je florball, platí se 1000 Kč na celý rok, možné i na splátky.

Děti jsou schopné přijmout ledacos, když se jim to správně podá, nemyslím, že nepochopí proč nemají drahé věci a že se jim bude někdo posmívat, pokud jim rodiče budou budovat zdravé sebevědomí od malička. To ale znamená nebědovat doma celé dny, jak jsme na tom špatně a že ostatní mají všechno, asi si nakradou apod. (tím nereaguji na nic, co se tu psalo, jen znám takové rodiny. A pak jsou jiní, kteří mají možná míň ale našli způsob jak si dobře žít i tak). Pokud děti pochopí, že nemůžou mít všechno, co by chtěli, ale přesto můžou být šťastní, je to dobrá průprava pro život.

A pokud mají středoškoláci vyšší nároky, můžou přece jít na brigádu, ne?

Takže je asi nejdůležitější zvážit, co vlastně chceš - pokud chceš dvě děti, věkově blízko sebe, určitě se to zvládnout dá. Pokud chceš raději větší odstup, proč ne. Pokud jsi přesvědčená, že raději dopřeješ co nejvíc jednomu dítěti než se uskrovnit a mít dvě, taky dobře. Ale pokud toužíš po dvou dětech, z finančních důvodů se rozhodneš mít jen jedno ale budeš toho pořád litovat, to je podle mě špatně a představ si situaci, kdy budeš mít jedno dítě a věk, kdy už druhé nepůjde a vaše finanční situace bude taková, že byste ty dvě děti klidně mohli mít , nebude ti to pak dvakrát líto ?
 nicota 


Drahá strava 

(23.5.2007 19:02:36)
Jenom bych chtěla napsat,že mě udivují vaše stížnosti na peníze.Mám doma dceru s alergií na potraviny a to bych vás teprve chtěla vidět,jak byste brečely.Kdybyste daly za rostl.tuk 48.kč za náhražku rostl.smetany 32.kč,rýžový nápoje 50kč.sušenky a bonbóny jsou neskutečně drahé,protože jdou koupit jen ve zdravé výživě ,jako všechny potraviny.Dítě ,kterému je 6 a chodí na pouhé 3,5hod.takže práce nepřipadá v úvahu a máme sotva 14tis.výplatu a socka3,500kč.Musím podotknout,že děti chodí normálně oblékané z obchodu /žádné sekáče/a taky žijeme normálním životem.
 MiladaL 


Návrh jak ušetřit 

(23.5.2007 19:34:18)
neušetřilo by se používáním látkových plen? já v nich zatím "jedu". žádné drahé pleny, čtvercovky zděděné po mě.
 Kristiánka 


Zakladatelko 

(23.5.2007 20:32:17)
Vůbec se ti nedivím, že nad tím přemýšlíš. Naše situace by byla úplně stejná, kdybych při MD nechodila na půl úvazku do práce. Po první MD jsem šla na rok do práce, potom se narodilo 2. dítě. Bylo mu 5 měsíců a šla jsem do práce na 1 den v týdnu, další rok na 2 dny atd. Ty asi takovou možnost nemáš, tak bych raději šla do práce na pár let na celý úvazek a snažila se něco našetřit. Píšeš, že by vám zbyly na měsíc 4 000,- a to je opravdu hodně málo. Nejde o to, že by dcera neměla značkové oblečení, ale o to, že bys jí nemohla koupit např. nové boty nebo kvalitní potraviny. Názory typu "peníze se někde najdou" bych nebrala v úvahu. Spíš bych řekla, že je to naopak - vždycky se najde nějaký nečekaný výdaj. Já na tvém místě bych rok dva počkala, pokud jsi mladá a snažila se buď si zvýšit kvalifikaci, jak psaly holky, nebo se poohlédnout po nějakém přivýdělku. Přeju hodně štěstí při rozhodování.
 Dygab 
  • 

Take pocitame 

(30.5.2007 10:18:42)
Hodne me zaujal tvuj prispevek, protoze jsem stejne uvazovala i pred prvnim. Ted jsem v 9.mesici, mimnko se klube na svet a nebudeme na to lepe, i kdyz prijmy mame vetsi. Vetsinu penez dame za hypoteku, protoze bychom jinak nemeli kde bydlet. Manzel je ten intous o kterem pises, ale ani ti nevydelavaji velke penize. Byt v dnesni dobe intelektuálem je dost velka rehole. Ja jsem sice take intous, ale musela jsem se kvuli hypotece vzdat sve milovane profese a vrhnout se od sveta komerce, ktery mi nesedi a nemam ho rada. No a ted jsme prisli o muj pomerne slusny plat. Ve vysledku budeme mit cca 6.000 na mesic, coz je veliky zivotni skok v zivotni urovni, ale nevadi nam to. Zacinali jsem take na rohlicich. Ale po pul roce budeme na uplne O, takze me ceka odchod do prace a snad babicka bude hlidat. Moje prace je psychicky velice vycerpavajici a s prvnim miminkem bych si to ve 32 letech chtela hodne uzit doma, ale......zivot je uz holt takovy.
NEVESTE HLAVU, nejak to zvladneme.
 Hanka, tři dospělé děti 
  • 

problém není v penězích, ale v tobě 

(23.5.2007 21:06:24)
Nebuď hloupá a pořiďte si další děti. Už jsi viděla, že by někdo své děti neuživil? To jsem ještě neslyšela. Vezmi si příklad z našich spoluobčanů tmavší pleti, ti si s tím hlavu nelámou a jsou spokojení a své děti milují. Já sama mám tři dospělé děti, jsem už dlouho vdova, vychovávala jsem je sama z jednoho učitelského platu a nemyslím, že bych je o něco ochuzovala.
 fisperanda 


Re: problém není v penězích, ale v tobě 

(23.5.2007 21:30:38)
Hani, věř mi, že "spoluobčané tmavší pleti" jsou ti poslední, ze kterých bych si chtěla brát příklad.
Jinak tě obdivuju, že to zvládáš, tohle se mi zdá téměř nemožné, vychovávat tři děti bez tatínka.
 pavla 
  • 

Fisperando 

(24.5.2007 8:28:34)
mě zase připadají vždycky docela úsměvné řeči typu: připadá mi to nemožné vychovávat tři děti bez tatínka... jak nemožné? když se ženská dostane do takové situace tak nezbývá než prostě jet dál. Má skočit z okna. Co bys dělala ty kdyby tě to potkalo?
 Páťa,dcera 6,5+ syn 5 
  • 

Re: Fisperando 

(24.5.2007 9:48:14)
Zdravím,po nějaké době jsem se podívala na příspěvky tady a zaujal mě tento příběh.Protože jsme byli s manželem tak "zodpovědní"budoucí rodiče,tak jsme nejdříve postavili dům,zařídili ho,koupili auto a tak teď přece to dítě....jenže ejhle-ono to nešlo tak "zodpovědně rychle" jak bychom si představovali.Čekali jsme dva roky,když se konečně zadařilo.Já na mateřské kdy byla ještě něco kolem 2,5 tisíc a manželovi příjmy cca 8,5-10 tisíc.Do toho splátka na dům a provoz domácnosti....:-((Přesně po osmi měsících po porodu jsem přišla znovu do jiného stavu a ani jednoho z nás nenapadlo to druhé nemít!!!Takže mezi dětmi 1,5 roku rozdílu,mateřská 3,5 tisíce a manželův příjem stále stejný.Tak jsem se začala starat i já a věřte mi,že bych si také raději užívala mateřskou jako moje kamarádky,ale chtěla jsem víc než si stěžovat jak je to hrozné.Od dvou let malého jsem v práci,a nechodilo se mi od něho moc lehce,ale zvládli jsme to s pomocí školky kde se naštěstí oběma dětem moc líbilo.Když dnes vidím ty samé kamarádky jak jsou "nešťastné" že mají jen jedno dítě,jsem ráda že jsme to tenkrát udělali tak jak to život přinesl.Z vlastní zkušenosti vím že v tomto se musíte rozhodnout sami,nikdo vám neporadí.Pro někoho je jedno dítě moc a bude si stále stěžovat na nedostatek všeho a pro někoho jsou 4 děti málo a jsou naprosto v pohodě (a tím nemyslím jen finance).A hlavně si vždycky vzpomenu na dobu své babičky,kdy neměly žádné technické vymoženosti naší doby,ženy byly prostě doma zadarmo a své DĚTI taky vychovaly.Tak se rozhodněte sama,třeba budete mít doma rozmazleného jedináčka anebo možná dva :-))))Držím palečky.
 Renus+kluci10/00,02/07 


Fišperando 

(28.5.2007 17:10:12)
mám dvě děti, 6,5 roku a 3měsíce.Toto dylema jsem řešila také. Jen proto,že se zlepšila naše finanční situace (snížili jsme splátky hypotéky částečným zaplacením) jsme do druhého miminka šli. Přesně jak píšeš, učebnice, lyžák,kroužky a jednou možná i školné... A to už nyní šetříme oběma dětem na studia. Po troškách, ale aspoň něco. Abych jim jednou nemusela říct, že nemůže studovat,protože nemáme.. A kdyby náhodou tato situace hrozila, věřím,že i banky v tomto vidí potenciál a budou již v té době existovat úvěrové produkty, které tu cestu usnadní.
Nejsem zastáncem zadlužování se, ale pokud dluh vzniká kvůli řešení bydlení nebo vzdělání, pak to beru jako přijatelnou možnost. Jiná věc je zadlužit se kvůli dovolené, vánocům,dvd přehrávačům atd.. ale to už je zase jiné téma. ;-)

Hodně štěstí!
 Jíťa 
  • 

hledáš způsoby, nebo důvody? 

(23.5.2007 22:07:47)
Četla jsem jak článek, tak i názory k němu. Jeden si dovolím připojit.

Za svůj poměrně krátký život (34 let) jsem se naučila, že si nemám nechat od nikoho do života kecat. Každý zvládá jinou zátěž, každý je schopen řešit problémy jiným způsobem. Kdykoliv jsem v životě dala na rady někoho jiného, tak jsem si to později vyčítala.

Takže moje rada je jednoduchá. Zamysli se nad tím, co je pro tebe/vás oba s manželem důležitější. Pokud opravdu další dítě chcete, vždycky se to dá zvládnout. Navíc děti opravdu dlouho nepotřebují značkové oblečení a drahý mobily (s tím moje dcera začala otravovat až kolem 12 let - skutečně nemůžeš vědět, co s vámi za takovou dobu bude). Pokud máte nižší příjem jsou tu sociální dávky - kromě dorovnání do životního minima ti sociální odbor poskytne 2x ročně mimořádné dávky na potřeby pro děti (např. učebnice, nákup oblečení, nebo i nějaký kus nábytku do dětského pokojíčku) zatím jsem neslyšela, že by tato dávka byla zrušená, ale moc se o tom neví. Pak je tu ještě možnost, že by byl na mateřské manžel, zvláště pokud má menší příjem než ty a přivydělával by si různými brigádami.

Pokud si netroufáš jít do dalšího dítěte, nikdo nemá právo tě za to kritizovat, protože nikdo jiný za tebe ty finanční problémy řešit nebude. Ale nějak zvládnout se to dá vždycky.

Jediná zkušenost, co ti můžu předat, je, že opravdu nikdy nemůžeš vědět, jak na tom budete za 2,3,5 ...10 ... 15 let a co si budete moci dovolit. Můžete na tom být lépe ale i hůře a bude jedno jestli budete mít jedno nebo více dětí.

Otázka tedy nezní jestli mít další dítě nebo ne, ale jestli hledáš způsoby, jak to lépe zvládnout, nebo hledáš důvody proč, se o to nepokusit. Až na ni najdeš odpověď, budeš znát odpověď i na to jestli mít, či nemít.
 Linda - jedno dítě 
  • 

Rozmysli si to jak chceš , ale...... 

(30.5.2007 17:47:03)
Pročítám si se zájmem tyto články a ať na to má názor kdo jaký chce , já jsem za jedno pouze s jednou větou nevíš co bude za rok, za dva , proto, když chceš druhé dítě do toho rozhodně jdi a ono to nějak dopadne. Já si pořizovala miminko s ,,milujícím,, chlapem, který ode mne v pul roce odešel a co . V době těhotenství jsme měli vše , byt , slušný příjem ideální pro rodinu o půl roku později jsem byla úplně na dně. Proto ti říkám na ničim nepřemýšlej , pokud si to vše chceš ještě jednou zažít, tak žij z toho co je teď a jdi do toho, nějak to vždy dopadne ......
 Linda - jedno dítě 
  • 

Rozmysli si to jak chceš , ale...... 

(30.5.2007 17:47:18)
Pročítám si se zájmem tyto články a ať na to má názor kdo jaký chce , já jsem za jedno pouze s jednou větou nevíš co bude za rok, za dva , proto, když chceš druhé dítě do toho rozhodně jdi a ono to nějak dopadne. Já si pořizovala miminko s ,,milujícím,, chlapem, který ode mne v pul roce odešel a co . V době těhotenství jsme měli vše , byt , slušný příjem ideální pro rodinu o půl roku později jsem byla úplně na dně. Proto ti říkám na ničim nepřemýšlej , pokud si to vše chceš ještě jednou zažít, tak žij z toho co je teď a jdi do toho, nějak to vždy dopadne ......
 JankaP 


Máš pravdu 

(24.5.2007 0:15:52)
Fisperando,
nečetla jsem předchozí příspěvky, snad později, ale chtěla jsem ti říct, že si vážím toho, že nejdřív přemýšlíš a uvažuješ a až potom konáš! Znám dost lidí, kteří si nejdřív pořídili dítě (ono se to nějak...) a pak nebyli schopni řešit problémy, které musely zákonitě přijít. I nás tlačilo okolí do miminka v době, kdy jsme oba dodělávali školu, potloukali se po podnájmech a museli žít dost skromně. Prý ono se to nějak ... Ale JAK, to už nám nikdo neřekl!
Nenech se unést city. Držím palce do budoucnosti!
 Mia 
  • 

druhe dite? 

(24.5.2007 7:07:24)
To si musi maminka s tatinkem rozhodnout sami. Ja uz jsem tedy nekolikanasobna babca a dokonce me prvni dve vnucky jsou uz dospele, ale chci jen rici, ze vse jde, kdyz se chce. Ja mam 2 deti (30 a 40) a kdyz muj ex-manzel utekl za kopecky, byla jsem na vse sama a zadne vyzivne jsem nemela. jen 170 Kc pridavky a plat asi 1200 Kc.Myslim,ze neni treba kupovat detem znackove drahe veci, ja jsem dokonce uschovala veci po mych detech a po mnoha letech (20) to jeste pak dcera pouzila pro sve deti a nikdo nepoznal,ze je to po rodicich. Zvlaste dobre to bylo jen pro doma a ven se vzalo neco lepsiho. take jsem na deti napletla. Co se tyka tisicovky na pleny, radila bych radeji pouzivat latkove. jsou mekci a deti se drive nauci chodit na nocnik a bez plen. Je to prokazane. Nacucana kalhotkova plena je tezka a dite ji vlece za sebou jako batoh. Cetla jsem o tom hodne uvah a zase se dost lidi vraci k tradicnim plenam,ktere jsou pro dite lepsi. Dnes s pomoci automatickych pracek to neni tak narocne jako za nas,kdy se vyvarovalo v hrnci, prelevalo do obycejne pracky ROMA, pak prehazovat do zdimacky,ktera tancovala po podlaze. Dcera mela pleny jen rok a ctvrt a syn asi o 2 mesice dele. S dnesnimi kalhotkovymi deti pouzivaji i 2-3 roky.
 Radka 
  • 

Jde to 

(24.5.2007 9:15:59)
Jsme na tom dost podobně. Děti dvě - 11 a 6. Pravda - oblečení po sobě dědí. Jedny džíny na rok, 6 pěkných triček, jedna mikina. Nejvíc stojí boty.
Ale jinak se nic neošulí. Když jel kluk na hory, čekala jsem, až budu moct vrátit lyže do půjčovny, kde mi vrátí zálohu, ze které jsem teprve mohla zaplatit obědy. Apod. Chce to dobře počítat. A když se vybere dobrá škola - a tím nemyslím luxusní, tak se nebojte. A víc, než oblečení, mobil nebo iPod je důležitější vzdělání, právě proto, aby Vaše děti už nemusely řešit podobnou situaci.
 Petra-4děti(15,12,8let a 3roky 


Dítě versus finance 

(24.5.2007 9:42:48)
Záleží na tom co si je kdo schopen odpustit.Máme 4děti, všechny plánované i to poslední a to ještě v době,kdy si vůbec nemluvilo o zvýš.mateřské(nakonec se mi podařilo otěhotnět těsně před schválením).Nemáme auto, nejezdíme na dovolené(kromě chalupy babičky), děti nemají oblečení z Nextu.Při nákupu musim hledět na to co je potřeba a nekupovat zbytečnosti.Já nemám každý rok nové boty,ale oni ano,protože je potřebují.Nemají vše,ale co mají toho si váží. Již jako mlinké nikdy nerozbili žádnou hračku ani knížku.Když mají nějakou školní akci(švp,pobyt v Chorvatsku...)peníze vždycky nějak pro ně dáme dohromady.Chodí na kroužky, které chtějí.Když chtějí něco dražšího(mobil, Mp3..)přispějí ze svých ušetřených peněz a musí si to zasloužit (známkami,což u nás není problém,jsou to jedničkáři).Manžel domů přinese tolik co ten tvůj, takže žádná sláva,ale nejvíce mi vadí, že je celé dny v práci.Přesčasy nedělá,alespoň víkendy je doma.Takže péče o děti a jejich doprovázení do kroužků je na mně,což mně často rozčiluje více,než nedostatek peněz.Myslím, že to je věc každého zvlášť, jeho výchova a co je schopný pro své děti udělat. Pro mně jsou děti vším.Myslím, že není rodina,kde by se neuživili 2děti.Prvních 1,5roku je těžkých(pleny,mléka),ale na VŠ to bude také.Můžou se však stát horší věci,které nelze předvídat a budou stát spoustu peněz(nezamněstnanost, bezlepková dieta...).Takže nejdůležitější je mít zdravé dítě.
PS:Nebo si to teď naplánovat podle mateřské, mít děti po 2letech.
Já jsem byla vždy na mateřské 3,75r. a můžu říci, že bych to za nic nevymněnila.A i teď všechen čas věnuji svým dětem, neběhají znuděné po ulici..
 Helois+Hela03/06+Dia07/09 


Re: Dítě versus finance 

(24.5.2007 11:57:22)
Sice jsem nechtěla na článek vůbec reagovat, ale nedá mi to a přispěju také svoji troškou do mlýna, ale ne z pohledu rodiče, ale dítěte. Narodila jsem se do rodiny, kde jsme byli 4 děti (dnes 31, 30, 24, 23). Mít tolik sourozenců bylo v určitém věku super, v určitém věku otrava, ale tak už to bývá, že jsou v životě různé etapy a že se různě vyvíjíme a měníme názory. Dětství jsem měla skvělé, doma bylo o zábavu postaráno a hodně mě naučilo žít ve velké rodině. Otec pracoval různě jako řidič, bagrista apod. vydělával (v době mého narození) na tu dobu slušné peníze. Mamka dělala v kravíně zootechnika a měla asi půlku toho co taťka a pak samozřejmě mateřskou. Během doby, co byla mamka doma se dvěma strašími dětmi, postavili barák, v té době to šlo, spousta novomanželských půjček a tak. Když už jsme byli čtyři a nejmladšímu asi 2 roky, taťka onemocněl a skoro rok byl na neschopence, byla to doba, kdy se počítala každá koruna a uživit 6 krků z nemocenské a té almužny co se tenkrát dávala na děti nebyla žádná sranda, ale rodiče to zvládli. Pak bylo vše chvíli Ok než se otec rozhodl podnikat, začátky byly těžký a dodnes si pamatuju, že mamka neměla ani tu "blbou" korunu pro mě na ledňáka... Období nouze se opět překonalo a bylo chvíli dobře. Do doby, než mi onemocněla nejstarší sestra, bylo mi deset, jí sedmnáct, nikdy se nevyléčila a od té doby je s ní mamka doma až do teď. Opět se musela rodina uživit z jednoho platu, taťkovi podnikání nikdy moc nevynášelo, je šikovný, ale není obchodník. A co tím chtěl básník říct? Že člověk nikdy nemůže dopředu tušit, co všechno ho v životě potká a jak bude schopný se s tím vyrovnat. Že i když v mém dětství nebylo doby, kdy by si rodiče mohli dovolit koupit mi něco navíc, vzpomínám na něj ráda. Nemrzelo mě, že jsem nemohla jet na týden se školou na hory, stejně jsem nikdy nelyžovala, ale dopřáli mi jet o rok později na jeden den, takže jsem o ten zážitek nepřišla. Nevadilo mi nosit oblečení po mých sestrách, naopak mi přišlo fajn, že si mám jít kam vybírat (do jejich skříní). občas mě mrzelo, že jsme nejezdili nikam na dovolené, ale to nebylo z důvodu nedostatku peněz, ale proto, že taťka si jako podnikatel dovolený nebral, se segrou se pak už nikam moc jet nedalo. Toužila jsem po dovolené v čechách a po prvé k moři jsem jela až na gymnáziu, bylo to úžasné, ale nikdy mi nevadilo, že to bylo až tenkrát. Svůj první mobil jsem si koupila taky až na gymplu z peněz z brigády a o to víc jsem si ho vážila, co na tom, že všichni kolem mě ho měli už dávno. Od 16 let jsem chodila na letní brigády a naučilo mě to vážit si peněz, mohla jsem si za ně koupit značkový rifle a jiný věci, který pro mě ovšem měli zcela jinou hodnotu. Uznávám, že byly chvíle, kdy mě mrzelo, že já nemám Barbie ale "jen" Jessie, že nemám horský kolo, ale jen obyčko co taťka někde splašil, ale to byly všechno pomíjivý zážitky... Za rok mi to už bylo jedno. Měla jsem i jiná přání, ne jen ty drahý a ty levný mi naši moc rádi plnili. Měla jsem krásné dětství, ikdyž občas v nedostatku, vyvážené časem, kdy mi máma naslouchala, kdy mě chápala, pocitem, že jí můžu říct vše, aniž by mě zatracovala, ona věděla o každé mé lásce, o každém snu. A neposlouchala jen mě, poslouchala i všechny mé sourozence a chci říct, že si jí za všechno moc vážím, že jí za život který mi dala moc děkuju!!! Máma pro mě moc znamená a je mi úplně jedno, že jsem nemohla mít vše, jsem šťastná a vděčná za to, co jsem mít mohla!!! Maminko, mockrát děkuju!!!
Ať už se rozhodnete pro život s dostatkem peněz a jedním dítětem nebo pro život s omezenými penězi a dvěma či více dětmi, prosím uvědomte si, že vaše dítě nepotřebuje materiální statky, ale především lásku a pochopení. Já se nepřikláním ani k jednomu řešení, myslím, že každý by měl mít možnost se svobodně rozhodnout bez ohledu na to, jaké důvody ho k tomu rozhodnutí vedou. Jen jsem vám chtěla ukázat jeden z mnoha pohledů z "druhé" strany. Hodně štěstí!
 Věrka 
  • 

Re: Re: Dítě versus finance 

(25.5.2007 11:35:21)
No klobouk dolů, moc hezky si to napsala !
 dib (matěj 21.8.05) 


Re: Re: Dítě versus finance 

(4.6.2007 23:14:50)
helois, já vám za váš příspěvek taky moc děkuju. jsem ráda, že "doba není až natolik jiná", a že pořád existují lidé, kteří staví životní jistoty a postoje na jiných prožitcích, než na tom, zda materiálně stačili svým spolužákům.
 asmara 
  • 

trochu mimo mísu-poraďte mi 

(24.5.2007 10:21:26)
především,obdivuji Fisperandu,že svoje pochybnosti zveřejnila,připadá mi to nanejvýš zodpovědné a v dnešní době asi i nezbytné.Touha po dětech a pocit naplnění je báječná věc,ale vyžít z minima je stresující pro oba partnery
a vztah by to nemusel ustát.Spoustu toho řeší děděné věci po kamarádech a doplácení do minima.ale ta vnitřní hrůza,kdy nám zase přijde nedoplatek za plyn a uvolní nájemné,s tím už se žije hůř.Tolik k článku.Já řeším podobné vnitřní dilema několik let,mám syna/8,5/ a ráda bych šla ještě do jednoho dítěte.Ale...Neřěšíme problém finanční-vyšli bychom,bylo by to na hraně,samozřejmě počítáme se snížením životní úrovně,o to nejde,ale jde o životní prostor.Bydlíme v garsonce,40m2
nyní s dítětem,psem a kočkou.Stropy jsou nízké,patro postavit nejde a naději na změnu bydlení také nemáme.Dětská postýlka a sřínka na věci se ještě vejde,ale děti rostou....Při našich příjmech nám neschválí hypotéku,už teď máme jeden úvěr po koupi chalupy.A zajímalo by mne tedy-která z Vás by si pořídila druhé dítě do garsonky?
 Patty 
  • 

Re: trochu mimo mísu-poraďte mi 

(24.5.2007 10:30:49)
A proč třeba nebydlet na chalupě?:-))Vím,trochu nadsázka,ale je to vaše a pokud byste byla na mateřské....nevím jak to třeba máte daleko do práce,školy,lékař,atd.,ale i to by byla možnost.Jsem ráda že tohle už řešit nemusíme,mějte se :-))
 DasaT 
  • 

Re: trochu mimo mísu-poraďte mi 

(24.5.2007 10:38:35)
Ahoj, jestli můžu napsat svůj názor, tak já bych prodala chalupu (lze ji prodat i s úvěrem) a snažila bych se sehnat větší byt nebo malý domek. Druhé dítě bych určitě chtěla, asi by mi vadilo, nemít dítě kvůli malému bytu. Nějak se to řešit třeba dá. Nebo taky dost mladých lidí dělá to, že chalupu opraví, udělají z ní celoročně obyvatelný domek a bydlí tam. Ale záleží na lokalitě.
Asi můj názor vyznívá černobíle. V garzonce to s jedním dítětem nejakou dobu jde, ale brzy váš syn vyroste a přijde puberta. Určitě by potom ocenil, kdyby měl svůj pokoj.
Třeba se vám podaří sehnat práci s vyššími příjmy - kvůli hypotéce.
 asmara 
  • 

Re: Re: trochu mimo mísu-poraďte mi 

(24.5.2007 10:47:30)
asi jsem se vyjádřila trochu nepřesně,není to chalupa,ale srub v suťovém svahu u Sázavy-bez elektřiny,voda ze studánky a dva kilometry pěšky od nejbližší civilizace...Takže na víkend romantika dokonalá,ale na celoroční bydlení neřešitelné.
 Agnes (1,5 dítěte) 


chalupa... 

(24.5.2007 13:28:51)
Je to čistě můj názor a chápu vás jako obyvatele bytu (ať už jakkoli velkého, ale stále "pouze" bytu), že je pro vás nutností občas někam vypadnout za tou romantikou, jak ty píšeš, ale já osobně nemám k chalupám nijak vřelý vztah. Je to z čistě praktického hlediska - musíš udržovat v podstatě dvě domácnosti, dojíždění není zadarmo, vaření v takových podmínkách, to by teda pro mě fakt nebylo. Tcháni mají chalupu vzdálenou pouze cca 20 km, ale to věčné ježdění, převážení jídla a jiných věcí, ten "komfort" studené vody a podobně, to mě teda neláká. Je ale pravda, že oni jsou taky z paneláku. My bydlíme s mými rodiči v rodinném domku se zahradou v celkem klidné oblasti, do města to máme 5 minut pěšky takže značka IDEÁL. S manželem proto pořád řešíme, jestli na chalupu jo nebo ne (já tam nechci a on jo, ale to je zase náš problém, až ji jednou budeme dědit, tak nevím, jak se dohodneme). Ve vaší situaci bych se na chalupu buď přestěhovala (což jsi tedy kvůli tamním podmínkám zavrhla) nebo ji prodala. Jestli chcete druhé dítě, nemáte peníze a kde bydlet, tak je ta chalupa zbytečný luxus. Mohlo by být řešením koupit místo chalupy nějaký starší domek (třeba i na té Sázavě) a dát ho dokupy. Přeju hodně štěstí při řešení Vašeho problému...
 Zuzu 
  • 

Re: trochu mimo mísu-poraďte mi 

(24.5.2007 14:16:13)
kdybych byla ve vaší situaci, asi bych to řešila tak, že bych malý byt pronajala, tím by se zvýšily příjmy domácnosti a vzala si hypotéku na byt větší. Pokud by to ani tak nestačilo, tak bych byt pronajala a šla do podnájmu, dnes tak žije spousta mladých rodin. Rozhodně bych se srubu nevzdávala, sama žiju na sídlišti a vím jak je skvělé občas vypadnout někam do přírody. Všechno má své řešení, jen je třeba pořád hledat a nevzdávat to předem.
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Hypotéka u Spořky 

(24.5.2007 16:53:47)
Ahojky, tohle je vcelku dobrá teorie, ale nějak si neumím představit, jak by to vypadalo v praxi. Vyřizování hypotéky mám ještě v živé paměti a kdybych tam přišla s tím, že nejprv chci hypotéku na velký byt, pak se přestěhuju, pak pronajmu malý byt a pak začnu hypotéku splácet .... No úřednice by se bohužel umlátila smíchy.
My jsme to museli vyřešit tak, že jsme složili nějakou akontaci (vy byste zřejmě museli prodat tu chalupu). Manžel měl na výplatní pásce napsáno 10 000 hrubého, což bance (česká spořitelna) samozřejmě nestačilo a tak doporučili, ať k úvěru přizveme rodiče. Naštěstí tchánci byli natolik ochotní, že se za nás zaručili. Jejich jméno nikde v papírech od bytu nefiguruje, ale zaručili se jakoby za to, že když nebudeme mít peníze na splátku hypotéky my, tak to zaplatí oni. Vím, je to pro ně velký závazek a na tolik let, ale jinak (myslím finančně) nám pomoci nemohli, tak pomohli alespoň tak.
Dnes se byty staví už pomalu v přírodě, tak kdybyste prodali chajdu, přesvědčili jedny z rodičů (musí to být oba dva, pokud jsou manželé) a pořídili si 2+1 někde na kraji města.... mimimu by snad nic už nestálo v cestě. A váš syn by se v garsonce s rodiči a miminem asi opravdu trápil. Nám ta česká spořitelna opravdu vycházela vstříc a to pro ni nejsme žádní super klienti. Ani jsme tam neměli účet. Se vším pomohli, poradili, vyřešili. Prostě i jim šlo o to, abychom tu hypotéku dostali. Kdybys chtěla vědět podrobnosti, písni mi na maila, ju ? Zdravím, Zuzana
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Re: Dodatek 

(24.5.2007 17:08:18)
Jen pro úplnost, zatím stále také bydlíme v garsonce (2+malá+pes), chci další mimi, ale až se přestěhujem do toho nového bytu. Náš nový byt bude na menším městě, ale blízko manželovy práce. A ten byt je v novostavbě, ale přitom úplně v přírodě. Všude jen lesy, ale do města 15 minut. Tím chci jen říct, že jde skloubit i panelák s přírodou a malé příjmy s hypotékou. Ahojda a klíďo si napiš o podrobnosti.
 DasaT 
  • 

Re: Re: Re: Re: Dodatek 

(25.5.2007 10:23:44)
Terezko, tak s tím souhlasím, ČS nám taky se vším vyšla vstříc, poradili atd...
Myslím, že nejhorší je nic nemít, a v tomto případě mají chajdu a byt a s tím se něco dá dělat. A pokud by se zaručili rodiče nebo někdo jiný, tak tomu nemusí nic stát v cestě.
 Eraser 
  • 

Re: trochu mimo mísu-poraďte mi 

(25.5.2007 17:54:43)
Tak vy bydlíte v garsonce a místo většího bytu si koupíte chalupu, jo? No to je teda... Dvě domácnosti jsou luxus, to nevíte?
 asmara 
  • 

Re: Re: trochu mimo mísu-poraďte mi 

(28.5.2007 9:30:21)
už jsem psala,že termín chalupa je dost zavádějící,srub 4x4 metry se za chalupu považovat nedá.Jinak ta koupě byla obrovská náhoda,sruby ve starých trampských osadách se prostě nedají sehnat,pro lidi-a pro mě samozřejmě také-je to srdeční záležitost,která se předává dalším generacím.Ale zadařilo se a koupila jsem to právě proto,že jsme se s manželem dohodli,že zústaneme u jednoho dítěte.Poslední dobou se mi ale hormony zase bouří a biologické hodiny moooc nahlas tikají,tak to řeším zatím alespoň v teoretické rovině.Jediné,co vím stopro,je,že srubu se nevzdám.Jinak moc díky všem holkám,co radily další úvěr u CS,začnu propátrávat web.
 ola 
  • 

Re: trochu mimo mísu-poraďte mi 

(26.5.2007 20:09:31)
Jestli ti to pomuze, sla jsem do ctvrteho ditete, i kdyz bydlime v panelakovem byte 56m2.
 Michal - děti=2kluci+2holky 
  • 

názor od taťky 

(24.5.2007 12:01:24)
Vidím, že to nemáte holky lehký (moc mužů sem nepíše), ale pokud nejste na to sami, tak je tady ta druhá polovička, která se už od doby kamenné starala o to, aby jste si takové otázky - jako dítě versus finance - nemuseli klást. Doporučuji tedy neomlouvat partnerův příjem jeho schopnostmi a možnostmi uplatnění, ale snažit se společně hovořit o tom kdo má domov budovat a kdo o něj pečovat. Já mám čtyři děti a jsme neustále v mínusu, ale to neznamená, že nežijeme šťastně - ty starosti o děti, někdy úplně přebijou starosti o finance.
 DasaT 
  • 

Re: názor od taťky 

(24.5.2007 13:38:39)
Docela mile mě překvapil názor od taťky. Ze své zkušenosti vím, alespoň v mém okolí to většinou funguje tak, že chlapi se do dalších dětí moc nehrnou, protože ta finanční zátěž je hlavně na nich. My máme tři děti, jsme taky většinou v mínusu, ale nelitujeme toho, jsme rádi, že ty děti máme, to se opravdu nedá srovnávat - děti versus peníze. Tady totiž záleží hlavně na tom, jestli někdo ty děti chce. Pokud ano, tak se neřeší, jestli bude chvíli míň peněz. Tou "chvílí" mám na mysli rodičovskou dovolenou, která může být i kratší, pokud se najde nějaká školka nebo jesle, může jít žena do práce.
Chci taky říct a už jsem to tu zmiňovala, že jsem obdobím upřednostňování financí a kariéry před dalším dítětem prošla a vím, o čem mluvím. Společně chtěné děti nenahradí větší finanční příjem a lepší dovolené. Člověk pak může být podvědomě nespokojen a může mu chybět něco jiného. Nic není definitivní a ani děti nejsou pořád jen malé a nesoběstačné. Kariéra a vydělávání peněz může přijít později. Podle mě je škoda nemít děti jen kvůli penězům. Teď je alespoň celkem slušný rodičovský příspěvek, takže se to už dá nějak překlepat.
 Myss 


Re: Re: názor od taťky 

(4.6.2007 23:15:44)
hm,vy byste nasekala deti a pak hup s nimi do jesli nebo do skolky,abyste mohla delat karieru nebo vydelavat penize,protoze je treba deti nejak uzivit.A co jich nemit tolik a radeji jim doprat mamu nejakou dobu doma?Proste se o ne starat,vychovavat je-to je luxus co?Mozna byste tem detem dala nejvic.
 Insula 


A co věci po prvním potomkovi??? 

(24.5.2007 12:13:25)
Spousta věcí přece zůstane po prvím dítěti, tedy pokud se jich autorka článku "nezbavila". Druhé dítě je určitě zátěž do rozpočtu, ale u prvího je to horší. Také jsem musela všechno kupovat. Navíc mám dceru a syna, takže ne všechné jsem mohla využít (růžové věci, sukýnky, šatičky), ale jde to.
 Lavanda 


Mám tři děti, chtěla bych čtvrté 

(24.5.2007 12:58:39)
Řeším podobný problém jako autorka. Máme tři děti, toužím i po čtvrtém. Jsou argumenty pro a argumenty proti. Chvíli se mi zdá, že převažují klady, potom zase zápory. Jen se bojím, abych někdy nelitovala, že jsem do toho nešla.
 Teri+4´děti (8,6,4,2) a bříško(8.měs) 
  • 

Re: Mám tři děti, chtěla bych čtvrté 

(24.5.2007 14:01:33)
Čtvrté dítě je skvělé, podobně pohodové jako třetí a navíc pro našeho třetího to byl konečně ten jeho brácha. Všichni společně se moc těší na další mimi. Máme ze všech velkou radost a už si s mužem neumíme představit mít menší rodinu. Je to krásně barevný život, protože každé dítě je jiné a každé má osobní a jedinečný vztah s ostatními. Není to vždy sranda,hlídání nemáme a pomoc v domácnosti také ne. Zato se nám daří v našem manželství, aktivně pracujeme na našem vztahu a je to čím dál lepší.A právě to je podle mého názoru to nejdůležitější pro správný vývoj dětí. (Jen je těžší se poskládat do auta :-))Ale i to lze,až do letošní zimi jsme se vešli do favorita :-)
 žaneta 3 kluci 
  • 

Re: Mám tři děti, chtěla bych čtvrté 

(13.2.2008 11:04:36)
ježiš pani jak to zvládáte já mám 3 a jsem z nich uplne vyčerpaná a nic me nebaví
 heřmanka 
  • 

taky mám tři děti, chtěla bych čtvrté 

(24.5.2007 15:42:43)
Jo, jo to znám. Jak já bych chtěla 4 děti. Ale ten náš třetí budulínek je zatím ještě miminko, tak uvidíme časem.
Manžel je OSVČ a je to takové ode zdi ke zdi. Např. od půlky prosince do půlky února neměl žádnou práci a v dubnu zas musel dvě odříct, protože nestíhal. V průměru jsme průměr. Zachraňuje nás to, že já mám možnost práce na zkrácený úvazek (což je okolo 5 000 - v nouzi paráda). Samozřejmě nevíme co to je dovolená v zahraničí ani nenosíme značkové oblečení, no a dětem např. vysvětluji, že lepší než mít mobil, je být samostatný.
Ale neměnila bych a jsem za ty 3 děti vděčná - a za manžela ještě víc :-)
 Zuzka a Anežka 06/05 
  • 

Druhé dítě asi mít bohužel nebudeme ... 

(24.5.2007 13:35:21)
Chápu autorčiny obavy a docela ji i obdivuji, jak to zvládají s takovým příjmem. Máme o pár tisíc měsíčně víc, hodně finančně pomáhají babičky s dědečkem a prababička s pradědečkem a někdy mám pocit, že lítají tisíce na všechny strany a je to hrůza. Ale máme zas problém ten, že naše holčička je tak trochu zázrak - vyšlo nám až třetí těhotenství a navíc jsem porod málem nepřežila, tak asi další miminko raději zkoušet nebudeme. I když nám doktoři říkají, že teď už by na to byli připraveni atd. atd. Navíc je mi za pár dní 35 a i kdyby, tak další miminko bych nechtěla hned ... Ale prostě máme strach... Mrzí mě to, vždy jsem si přála hodně dětí, od mala jsem "tahala" děti známých a příbuzných. Ale asi zůstane jen u jednoho. Ale jsem šťastná za naši holčičku, vždyť spousta lidí nemůže mít ani to jedno ...
 Michal, 2 kluci 
  • 

šel bych do toho 

(24.5.2007 14:30:30)
Ahoj,
myslím, že vždy byla "blbá" doba pro děti: války, komunismus,teď materiální kapitalismus....a vždy se děti rodily.Až na poslední léta.
Co nás čeká v nadcházejících letech nevíme nikdo. poslanci můžou schválit špatný zákon a jsme bez peněz....teroristi vyhodí do vzduchu obchodní centrum a pokles na burze nás zrujnuje....a nebo nás může za pár dnů srazit auto. Samozdřejmě nechci sýčkovat,ale tyhle věci prostě nelze do detailů naplánovat. Myslím, že je dobré, že se do budoucna díváš zodpovědně, ale asi bych se nenechal strachem z toho co přijde tak ovlivnit.
Přijdou i příjemné věci. Manžel pravděpodobně nebude do důchodu pracovat na stejném místě a ty taky nebudeš bez práce.
Moc dobře ti rozumím,byl jsem taky na rodičovské dovolené....a bral 2500Kč. A byl jsem to já, kdo měl velkou hlavu z toho, že se nám rodiný rozpočet sníží o 7000-8000Kč. Když byly strašímu synovi 3 roky, narodil se nám druhý syn a my se s manželkou doma vystřídali. Podařilo se mi najít zajímavější práci a rodičovský příspěvek zvýšili. takže jsem se strachoval zbytečně. A oba kluky miluju. .....a chci ještě holčičku. Ale kdo s ní bude na mateřské? :-)
Přeju Ti spoustu štěstíčka a pohody.
 Eli 2 kluci 
  • 

Re: šel bych do toho 

(24.5.2007 15:03:44)
Ahojky souhlasím,
kdyby člověk měl neustále přemýšlet jestli to zvládne nezvládne (finančně), spousta děti by se vůbec nenarodila. Ale ani my na tom nejsme nějak růžově, splácíme velikou hypotéku za byt, takže manželovi často zbývá tolik jako je plat tvého muže, ale je pravda, že já si při mateřské něco málo přivydělám, což je tedy paráda. Ale chci říci, že pokud člověk miminko chce a touží po něm, tak ani finanční nedostatek mu v tom nezabrání. Chápu, že chceš svému dítěti dopřád maximální pohodlí a alespoň takový standard jako mají jeho spolužáci, ale o co je dítě horší, když nemá značkový mobilní telefon a nebo značkové oblečení. Jde o to mu to asi správně vysvětlit, aby se dokázalo ubránit posměškům od hloupých spolužáků, kteří mají sice super věci,ale večer čučí na telku a usínají sami v pokojíku.... Můj starší syn mívá takové touhy, jako že by měl rád značkové věci, pokud to jde něco málo mu dopřeju, ale opravdu jen zřídka a rozhodně je pro něj malej bráška lepší, než ten nejnovější mobil. Děti fakt pro svůj zdravý prychycký vývoj nepotřebují značkové věci, ale fungující rodinu a zázemí a lásku... Sourozence opravdu nenahradí, žádý materiální komfort.
Když jsou děti dvě a více, řekla bych, že jsou solidárnější a možná méně sobecké...(tím nechci psát, že všichni jedináčci jsou sobečtí), ale rozhodně mít sourozence, je nejlepší věc na světě. Kam se hrabe drahej mobil a nebo dovolená u moře, když můžou být klluci spolu pod stanem:-D Fakt!
My jsme se také rozmýšleli, ale kdybychom čekali, až zaplatíme hypotéku, tak bych se dočkala leda vnoučat :-).
Jo a taky mám známé, ona nedělá on nedělá a mají 2 děti... (ona vyučená on základní vzdělání..., nevím jak to pytlíkují, ale starší dcera jezdí na školy v přírodě, také má super mobil a malej kluk je zatím nenáročnej... ale je fakt že pobírají spoustu sociálních dávek.. Jo a mají bazén :-D.
Tak nevím, ale asi bych do mimča šla... Ale je to jen na tobě :-)
 kiki 
  • 

My teda ne 

(24.5.2007 15:17:02)
Jsme se sestrou od sebe ani ne 2 roky a mame dost rozdilne povahy. Nikdy jsme si spolu moc nerozumely a dost jsme se praly. Az ted v dospelosti (bude nam skoro 30) je to v poho. Takze porizovat si deti hned za sebou, aby se zabavily taky nemusi vyjit...

 DasaT 
  • 

Re: My teda ne 

(24.5.2007 15:25:11)
Pořizovat si děti brzy po sobě kvůli tomu, aby se zabavily je vůbec blbost. O tom to opravdu není.
 zuzkasim 


U nás je to takto 

(24.5.2007 16:13:29)
Je to o tom, jak se rozhodnete žít. A žít se dá opravdu různě.
Mám kamarádku, která si žije, řekla bych, docela nadstandartně. Ale chce si zachovat svou úroveň a tak ví, že víc jak 2 děti nechce, protože by jim ta úroveň pak klesla.
Já jsem trochu jiná. Vyrostla jsem v rodině, kde se dost šetřilo a já si už od 15 let přivydělávala. Mohla jsem si díky tomu koupit vysněné kolo, tehdy moderního walkmana, za pár let jet s přítelem k moři. Ne, že by na to mí rodiče neměli, ale nechtěli mi moc dávat na věci, které považovali za zbytečné. Naučila jsem se spoléhat víc sama na sebe. Jsem asi dost spořivý typ. Po škole jsem v prvním měsíci svého zaměstnání otěhotněla. Připadalo mi to jako šok. Co budu dělat, když nemám nic moc naspořeno, praxe taky skoro žádná... Ale těhotenství trvá 9 měsíců, takže se postupně výbavička pořídila, pracovala jsem celou dobu, takže mám vlastně rok praxe plného úvazku (k tomu další 2 roky při škole). Je dobré si rozmyslet, které investice se ti vyplatí a které ne.
Např. kočárek, chtěla jsem, aby mi vydržel na víc dětí než jedno, jsme z města, kde se každoročně konají veletrhy, takže jsme kvalitní kočárek koupili tam, bez obchodní marže (ušetřeno zhruba 3 tisíce). Kočárky tohoto typu se popř. dají i prodat (ty polské už mnohem hůř). Takže tady se mi investice zatím vyplatila.
Plenky od začátku používáme bavlněné, počáteční ivestice se nám vrátila po 8 měsících (praní si zapisuju, takže přehled mám), papírovky máme jen na cesty či celodenní návštěvy. Plenky se nežehlí, pere pračka, která má spotřebu A, a to jsem ještě nemusela kupovat tak drahé plenky, stačily by obyčejné čtvercovky a jen kvalitní kalhotky na ně (tohle jsem zjistila až časem na internetu).
Peru v mýdlovém slizu (nastrouhá se mýdlo s jelenem, rozpustí se ve vodě se sodou), ekologické, ekonomické, účinnost naprosto srovnatelná s Persilem, Lovelou apod. Není tam navíc nic, co by mohlo dráždit dětskou pokožku.
Kojila jsem 13měsíců (pravda, ne všem se tohle podaří), ale pak jsme nějakou dobu kupovali Sunar, Babylove mléko (složení všech mlék je velice podobné, a pokud dítě nějaké vyloženě nesnáší, neviděla bych důvod kupovat to nejdražší). Od roku a půl syn pije normální mléko (ale v tom nevidím finanční úsporu, spíš mi dá práci shánět čerstvé plnotučné mléko).
Oblečení kupuju hlavně v sekáčku (na děti se tam dají sehnat sladké věci a při tom za pusu). Pro sebe koupím raději věci v obchodě, aby mi to vydrželo déle, vietnamce moc nepodporuju.
Taky jsem hledala různé možnosti přivýdělku, ale celkem bez úspěchu. Dvakrát se mi poštěstilo sedět ve volební komisi (zhruba tisícovka za ty 2 dny). Ale snažím se nepotřebné věci občas prodávat. Tím se mi doma nehromadí staré krámy a občas se přidá nějaká ta korunka, za kterou můžu koupit nové věci. Na internetu jsou nepřeberné možnosti. Umím šít, takže občas můžu synovi a sobě pár jednodušších věcí ušít.
Nechodím s kamarádkama po kavárnách, restauracích apod., to opravdu jen vyjímečně párkrát do roka. Příkrmy pro dítě jsem nekupovala (tedy krom dovolené a nenadálých událostí), ale vařila doma (dost značná finanční úspora). Vařím doma přesnídávky, sirupy, dělám domácí jogurt. Na tom všem se dá docela výrazně ušetřit a při tom získat hodnotnější potravinu než z obchodu (mám tím na mysli čerstvost, použití konzervantů apod.).
Občas se vyplatí koupit kvalitní věci. Např. tchýně si kupuje každý rok téměř všechny nové boty (déle jí nevydrží) od vietnamců. Já si koupím kožené, sice 3x tak drahé, ale starám se o ně a obvykle mi vydrží zhruba 5 let. Takže víc se to vyplatí mě. Člověk musí uvažovat a počítat i dopředu.
Moje děti asi budou patřit k těm, které nebudou mít všechno (ale socka taky nejsme), ale pokud budu mít oporu ve svém manželovi a náš vztah bude dobrý, je to pro mě základ spokojené rodiny, do které bych ráda uvítala 3 děti (4. možná pak časem taky:-) ). Manžel pracuje taky jako dělník a peněz přinese zhruba tolik, co tvůj muž, přesto se budoucnosti nebojím.
Chtěla jsem ti napsat možnosti, jak uspořit a při tom neživořit, třeba tě aspoň něco inspiruje. Čekáme brzy druhé a vpodstatě do začátku nemusím skoro nic pořizovat. Vím, až budou děti chodit do školy, bude to náročnější, ale to už budu asi vydělávat i já a děti budou zkrátka vedeny k tomu, že nemůžou mít všechno.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Jaké jsou poměry mýdla a 

(24.5.2007 16:42:26)
a vody se sodou na jednu pračku? Mohla bys mi to prosím napsat. Sice teď peru v Persilu, jenže za několik měsíců dojde a musíme šetřit. Tak moc prosím o odpověď. Díky předem.
 zuzkasim 


Re: Re: Jaké jsou poměry mýdla a 

(24.5.2007 20:01:25)
Našla jsem si na internetu na www.latkovepleny.cz návod, ale trošku jsem si ho upravila. Nastrouhám půl kostky mýdla, přidám asi půl sáčku sody (máme hodně tvrdou vodu, tak proto větší množství), naředím do 3litrového kanystru od destilované vody. To mýdlo se hůř rozpouští, je dobré to dělat v horké vodě, prý i rovnou na sporáku ve vroucí vodě. Dávám pak dvě odměrky od prášku (dala bych stejné množství prášku), nebo jednu odměrku, která byla kdysi na tekuté Lovele (to by asi vyšlo jako jeden kelímek od jogurtu). Lepší je dávat rovnou k prádlu do bubnu. Ale to množství je takový můj odhad, možná by toho bylo potřeba míň. Chce to vyzkoušet.
 Brebina, E+M 


Je to těžký 

(24.5.2007 17:05:04)
Plně chápu vaše obavy, ale ještě jste na tom lépe než my. Nám se dlouho nedařilo a po umělém oplodnění máme dvojčátka. Jsme za ně moc rádi, ale tím že jsem ztratila mlíko, byli na Nutrilonu, k tomu připočítejte plínky, kočár pro dvojčata, oblečení vše dvakrát, protože oblečení které schovávala máma na půdě je 30 let starý a nošený celou famílií, prostě nepoužitelné. Do toho stavíme dům, takže další výdaje. Když to spočítám, neušetříme absolutně nic, žijeme z ruky do huby, ale jsme spokojení a šťastní a ikdyž je našim zlatíčkům 8 měsíců, přemýšlíme ještě o dalším dítěti, však se to nějak zvládne. Holt se pro děti musí leccos obětovat - nechodíme do restaurací na večeře ani obědy, místo dovolené jezdíme ke strejdovi na chalupu a taky žijeme
 Petra Kořenová, dcerka 20m. 
  • 

Souhlasím 

(24.5.2007 17:23:09)
Tak tohle řeším také. Po druhém dítěti sice ještě tak moc netoužím, ale také marně přemýšlím, jak bychom vyšli s penězi. Můj přítel také žádné zázraky domů nenosí a přesně se mi nepodaří ušetřit ani korunu, no, někdy třeba 500,- ale z toho neuživím druhé dítě. Je to hrozné, ale opravdu mi vyšlo, že si dvě děti prostě dovolit nemůžeme.
 Bella, 6 dětí 
  • 

Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(24.5.2007 22:39:30)
Ale bohužel to je. Vidím kolik žen tak smýšlí a jsem z toho celá překvapená. Já jsem takhle nikdy nepřemýšlela. Nikdy jsem neměla peníze. Můj muž mi je nikdy nevydělal. Přežíváme pomocí dávek. Přesto jsem věděla, že přivést dítě na tento svět musím. Pokuď jsem otěhotněla je to moje poslání. Samozřejmě, že to máme těžký. Hlavně proto, že jsou hodně talentovaní a nemůžeme jim nic dopřát. Nicméně si myslím, že s nich vyrostou jednou osobnosti. Už jenom proto, že si prošli tak těžkým dětstvím. Vždycky si říkám, že někde jsou na tom děti mnohem hůř. A nemít druhé dítě s vaším příjmem je pro mě absolutně absurdní!! Nejste trošičku zhýčkáni?
 Pruhovaná 


Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 3:40:26)
Tak tomuhle nevěřím, že je to myšleno vážně. Nepsal to nějaký - ani radši nechci jmenovat, abych nepřivolávala duchy nebo slávky - to jsem zvědavá, jaké na takovouhle provokačku budou reakce :-)))))
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 7:55:18)
No už jsem o sobě slyšela ledacos, ale věř mi,že tohle není provokace. Tohle je můj život a snažím se pořád vybojovat si místečko na tomto světě. Já jsem opravdu o svých dětech nepřemýšlela tržně. Věděla jsem, že budou potřebovat peníze. Mě prostě zatím naděleny nebyly. Každý měsíc bojujem,aby jsme přežili. Proto mě článek autorky připadá jako prkotina. Já musela řešit teda horší věci.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 8:54:15)
Ja naprosto souhlasim s autorkou clanku - deti mam vde, moc si vyskakovat nemuzem, ale jde to - muzu klukum doprat lyze, brusle , kolo, dovolenou po Cechach (po mori neprahneme, jezdime v zime hory)
Neni vubec nic spatneho na tom, ze premysli do budoucna a dokaze si spocitata a hlavne srovnat v hlave KOLIK STOJI V DNESNI DOBE POTOMEK

Bello, ty mas deti sest - pokud bys pred par lety premyslela stejne, jako autorka dnes, nemusela by si zivorit (jak sama pises)

Kazdy je zvykly na jisty zivotni standart a chce stejny doprat i svym detem.
Pokud mne rodice vozili na lyze a jezdili jsme pod stan a na vodu, lze predpokladat, ze k tomu povedu i me deti...

Kdybych treba ted mela treti dite, nemohla bych jim tohle doprat, sedela bych doma s miminem.. a za par lety mi kluci odrostou, uz se treba neudou chti ucit nove veci - radeji pojedou s kamarady na letni tabor, nez se mnou na tu vodu.

Ale je to muj nazor.
Ty nikoho neodsuzuj, ze je zhyckany. To, ze mas sama deti jako smeti a nemuzes doprat nis sobe ani detem - to je Tvoje vec.
Ale spousta maminek svym detem jiste veci doprat chce, proto premysli nad pocetim potomku - kdy, po kolika letech praxe, kolik deti v jakem vekovem rozestupu - TO JE NORMALNI, vis?
 maruschka.aja04.paja07 


Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 9:40:43)
nazor belly me tedy take opravdu prekvapil. radit nekomu at se spolehne na socialni davky, ze ona to tak sama praktikuje - manzel domu penize neprinese, nikam nemuzou, ani deti do krouzku, zivori, ale prezivaji.. kdyby v ceske republice neexistovaly socialni davky, take by jste, bello, mela tak silny pocit poslani plodit dalsi a dalsi deti??
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(26.5.2007 0:20:07)
Maruscho, nikomu neradím , aby se spoléhal na dávky. Každému naopak radím, aby si dodělal vzdělání a našel si dobrou práci. Takže tohle nepište, když to nevíte. Na otázku zda bych měla děti i kdyby nebyl sociální systém - ti musím odpovědět , že měla. Protože mít děti není pro mě otázka nějakého dávkového systému. Já na něm ráda nejsem. To jsem se tu celou dobu snažila napsat. Ale jak to vidím nikdo z vás kdo reagoval to zjevně nepochopil.
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Caiře 

(26.5.2007 0:11:43)
Právě proto jsem reagovala na tento článek. Protože plánovat si děti takhle strojově, aby do všeho zapadali mi připadá nepřirozené i když je to určitě výhodné. Není to přirozený koloběh života. Já si tolik dětí neplánovala. Vždycky jsem se strašně bála dalšího otěhotnění. No ale dnes jsem ráda, že je všechny mám. Mě rodiče konfort dali, ale nedali mě jistotu lásky. Tu jsem našla až ve své rodině.
 10.5Libik12 


Re: Re: Caiře 

(26.5.2007 0:34:56)
Bello, kondom je takový tenoučký balonek, který, když použiješ podle přiloženého nákresu, zmenší tvůj strašný strach z dalšího otěhotnění. Prosím tě, jak ta tvoje jistota lásky asi vypadá, když se měsíc co měsíc třepeš strašným strachem. To má vliv na atmosféru v rodině. To není přece přirozené:))

Chtěla jsem jen říct, že tě také trochu pokládám za provokatérku.
 Bella, 6dětí 
  • 

Re: Re: Re: Caiře 

(26.5.2007 22:30:25)
Milá Libik já jsem alergická na látky obsažené v kondomech. Málo snáším chemicky upravené věci. Z kondomů jsem měla akorát tak zdravotní problémy. Nemůžu ze zdrav.důvodů pojídat většinu antikoncepcí. Zkoušela jsem to ,ale bylo mi z toho zle jak po fyzické stránce, tak i po psychické. Mám k tomu vyloženě odpor. Nejím ani žádné léky. Léčím se přírodními prostředky. Takže jsme se to s manželem uhlídat. Ale lékařka mi sdělila, že jsme holt moc plodní
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: Re: Re: Caiře 

(27.5.2007 1:28:13)
Bello,

Nikdy jsem neslyšela, že by měl někdo z kondomů zdravotní problémy. Pokud nesnášíte hormonální antikoncepci, existuje ještě několik dalších možností – hormonální náplasti, tělísko, sterilizace… Případně sterilizace muže (a myslím, že je možné ji dnes v případě potřeby vrátit zpátky)

Nebo se takhle budete rozmnožovat, dokud budete „holt moc plodní“?

Myslete trochu aspoň na ty děti, které už máte doma.


 Myss 


Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(4.6.2007 23:37:12)
Konecne normalni nazor! S O U H L A S I M !!!
 zuzkasim 


Pro Bellu 

(25.5.2007 13:50:00)
Jsem asi založením spíš levicový člověk, ale takhle přemýšlet by mě nikdy nenapadlo. Bůh nám dal nejen rozmnožovací orgány, ale i rozum a obvykle zdravé ruce. Tím rozumem bychom se měli řídit a těma rukama pracovat (obrazně řečeno). Peníze nerozdává Bůh. Neříkám, že kdo má 6 dětí, tak nepracuje, vy se za den naotáčíte opravdu dost, ale je potřeba pracovat i na sobě a snažit se postarat se o sebe a svou rodinu. Nenechávat to všechno jen na státu. Ano, sociální systém je výborná věc, ale mělo by to být pouze dočasné řešení. Např. budu šťastná, když mou rodinu stát nenechá ve štychu, pokud budu déle vážně nemocná, manžel náhle ztratí práci nebo by dokonce zemřel. Ale vždycky se budu snažit, abych se co nejdříve postavila na vlastní nohy. Pokud máte 6 dětí, pravděpodobně nejsou po roce, takže ti nejstarší se už pomalu budou blížit věku, kdy budou schopni si sami přivydělat na brigádě. Vy máte dost času na to, abyste mohla sama na sobě pracovat, zdokonalovat se v něčem, co vás baví a jde vám (nejsou talentované pouze vaše děti, ale i vy sama). V dnešní době je spousta možností (kurzy internetu, jazykové, rekvalifikační a dají se najít i zdarma!!!). Můžete si práci v rodině dělit i mezi děti tak, aby vám na vás samotnou zbyl čas. Neodsuzuju vás, jen bych vás ráda přivedla na myšlenku, že to u vás vůbec nemusí být tak, jak je doposud, že máte možnosti udělat víc sama pro sebe a pro vaši rodinu taky. Nebojte se, děti ocení, když jejich maminka pracuje i jinak než jen pro domácnost. Mám dojem, že vy jste se obětovala rodině a říkáte si, tak ať se stát stará, já je vychovávám a dám jim veškerou péči. Jenže i ony jedno vyrostou (a v tuto chvíli je jedno, jestli z peněz státu nebo vydělaných vaší rodinou), a co budete dělat vy?
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Pro Bellu 

(25.5.2007 23:19:26)
Samozřejmě všechno co jste zde napsala vím. Nemůžu psát o všem. Můj manžel si teď dodělává vzdělání a věřte mi není to jednoduché. Ještě ho čeká další, proto teď nevydělává. No i když jsme si spočítali, že finančně na tom nebudeme o moc líp. Já si dělám dva kurzy a další začínám v Září. Navíc chci dálkově dělat školu. Akorát zatím nemám vyřešené kde na to vezmu peníze. Jinak jsem nikde nepsala, že se spoléhám na sociální státní dávky na ty se opravdu spolehnout nejde. Nejsem hloupá, to by jste mě podcenili. Já jsem jenom napsala, že je to náš veškerý příjem. Vzdělávat se chceme celá naše rodina. Starší děti se dobře učí. Takže nevím proč jste všichni dospěli k těmto názorům. Být chudý neznamená být hloupý. A to že jsem napsala o zhýčkanosti - to si opravdu myslím je celá tato doba. Můj život bylo sebezapření a to mi dalo obrovské hodnoty do života. Protože já jsem byla zhýčkané rozmazlené dítě. A Bůh mi rozum dal, ale dal mi i ty děti. Dal mi je darem. Skrze ně si mě vychovává a dělá ze mě lepšího člověka.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Pro Bellu 

(27.5.2007 7:46:46)
Bello, zní do divně, dávky a bůh, jak to jde dohromady?! Navíc se sama zamotáváš do svých odpovědí. Ze začátku jsi psala, že se nestydíš za to, že žijete z dávek, a že my "uvažující" jsme zhýčkaní a později ubíráš na plynu a píšeš, že z dávek se vyžít nedá. Tak jak to vlastně je?
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Re: Re: Pro Bellu 

(30.5.2007 15:43:21)
Milá Jano z dávek se vyžít opravdu nedá. Máme to tak na 14dní . A nechápu proč bych se měla za to stydět. Jsou jiné věci za které by se měl člověk stydět. Že je nucen žít na dávkách určitě ne. A dávky a Bůh- to opravdu nespojuj. Protože v Boha člověk věří a dávky poze pobírá. To abys v tom měla jasno.
 Myss 


Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(4.6.2007 23:35:14)
Myslite si,ze zivot se ma prezit?mysli si to i vase deti?Nejste sobec?Ukajite si svuj hlad po detech,ale ony zivori.Zajimalo vas to nekdy?
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 10:01:16)
Tanulo, myslím, že živoření je něco úplně jiného. Já jsem vyrůstala v podobných podmínkách, jako vy - jak už jsem psala výše, naučilo mě to se o sebe postarat a ne pouze natahovat ruce ve stylu "mami, dej!". Můj skoro švagr se ještě teď nechává vydržovat rodičema, nepřispívá ani na nájem a má přitom plat podobný, jako rodiče. I tchýně si myslí, že by se člověk měl o své děti postarat, našetřit jim atd. On si, místo toho, aby spořil např. na bydlení, teď koupil motorku. Až se JEDNOU osamostatní, bude se s tím velmi obtížně potýkat a i tak své vrstevníky nikdy nedožene. Vím, že jste neměla na mysli teto případ, jen jsem chtěla říct, že nevidím jako nutnost studující dceři dávat peníze např. na ty šminky. Pokud je alespoň trochu schopná, může si vydělat na brigádě, do života se jí to bude hodit.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 10:30:29)
Ono je to hodně o přístupu. Mám jedno dítě, víc jich neplánuju, ale ani tak ho nevychovávám k tomu, že může mít všechno, na co si ukáže a taky to nemá. Jak už jsem tu myslím psala, mám dojem, že skupina zastávající názor "peníze jsou až na druhém místě" se neustále točí na nepodstatných věcech (hadry, šminky, mobily, dovolené u moře), ale pokud mluvíme o konkrétní situaci rodiny, které po odečtení nutných výdajů zbývají 4000,- na měsíc, osobně si neumím představit, jak by se daly řešit právě ty výlety, kroužky apod. Můj syn nenosí značkové hadry, a když, tak jsou ze sekáče. Hraček má sice hodně, ale dost je jich poděděných, darovaných, a i ty co kupuju jsou levné (Lego dostal k Ježíšku od finančně lépe zajištěné tety, např.). U moře byl jednou, před 2 lety, a to jen díky tomu, že jela parta autem do Chorvatska a vyšlo to pro nás oba jen na 3500,-. Ale když jsem s ním šla na Matějskou, nemusela jsem mu složitě vysvětlovat, že na tuhle atrakci nepůjdeme, protože na to nemáme. Vzala jsem pětikilo a řekla mu, že to je na zábavu a jak s tím naloží je jeho věc. On samozřejmě neumí počítat, ale ví, že každá věc něco stojí a je zvyklý se ptát, maminko je tohle drahý nebo levný, můžeme to koupit, můžeme tam jít apod. V obchodě ví, že si může vzít jednu věc a ne víc, a když si vybere bonbóny za 40,- a já zrovna nemám dost peněz, normálně mu vysvětlím, že si musí vzít levnější, protože maminka teď nemá peníze. Ovšem neumím si představit, že by prostě nebyly na tohle peníze nikdy. Ne na ty bonbóny za 40,-, to je zbytečný luxus, který nemusí být. Ale ta jedna drobnost za 10,- udělá při deseti návštěvách v obchodě za měsíc stovku. Se 4000,- na měsíc se podle mne musí počítat každá stovka.
Tady se přece nebavíme o tom, že by to technicky "nešlo", jde to, samozřejmě. Jde o tu cenu, kterou je za to třeba zaplatit. O to, že na spoustu běžných (aspoň pro mne) věcí ta rodina nebude mít a bude to někoho z členů prostě mrzet. Nejsem bohatá, ale mám radost, když můžu jet se synem vlakem na výlet nebo ho vzít do mořskýho světa (vstup je snad dneska už přes 200,-), protože se mu to líbí a je to pro nás oba zážitek. Kdybych měla na 4 lidi 4000 na měsíc, seděli bychom doma a obírali kuřecí krky. Což mi jako ideální stav rozhodně nepřipadá...
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 10:52:10)
Monty, souhlasím s tebou, ale opět jen částečně. Třeba ty kroužky jsou také celkem sporná věc .... pokud dítě něco baví a projeví o to zájem, věřím, že je důležité ho v tom podpořit, i kdybych měla po večerech roznášet letáky. Dneska ale spousta rodičů nacpe děti i do kroužků, kde se děti nudí. Vím to, protože jsem pracovala(krátce) ve školství a měla na starosti i některé volnočasové aktivity. Měli jsme tam děti, které to vyloženě nebavilo, ale rodiče byli prostě spokojení, že mají o děti až do 4 postaráno...
Takový vodní svět je určitě prima, ale malé dítě bude stejně tak nadšené i z celodenního výletu s rodiči, zvlášť, pokud má sourozence a může se s ním po cestě vyběhat a vyblbnout. Já jsem v dětsví například milovala houbaření, chodili jsme s táto vždycky brzy ráno a já vždycky nemohla dospat, jak jsem se těšila.
Hory jsou věc jiná, stejně tak jako vzdělání. Chtěla jsem jen říct, že spousta rodičů je z dětí unavená a než aby s ním strávila nějaký čas, nacpe ho do kroužků a věří, že se zabily 2 mouchy jednou ranou. Sama jsi psala, že tě některé věci k smrti nudí...o to ale(také)jde. Ty děti si to užívají, zvlášť, když si můžou pohrát s tátou a mámou, případně sourozenci.
Strašně spěchám, musím běžet, malá řve jako tur...za případné chyby se omlouvám...
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 10:58:10)
Monty, souhlasím s tebou, ale opět jen částečně. Třeba ty kroužky jsou také celkem sporná věc .... pokud dítě něco baví a projeví o to zájem, věřím, že je důležité ho v tom podpořit, i kdybych měla po večerech roznášet letáky. Dneska ale spousta rodičů nacpe děti i do kroužků, kde se děti nudí. Vím to, protože jsem pracovala(krátce) ve školství a měla na starosti i některé volnočasové aktivity. Měli jsme tam děti, které to vyloženě nebavilo, ale rodiče byli prostě spokojení, že mají o děti až do 4 postaráno...
Takový vodní svět je určitě prima, ale malé dítě bude stejně tak nadšené i z celodenního výletu s rodiči, zvlášť, pokud má sourozence a může se s ním po cestě vyběhat a vyblbnout. Já jsem v dětsví například milovala houbaření, chodili jsme s táto vždycky brzy ráno a já vždycky nemohla dospat, jak jsem se těšila.
Hory jsou věc jiná, stejně tak jako vzdělání. Chtěla jsem jen říct, že spousta rodičů je z dětí unavená a než aby s ním strávila nějaký čas, nacpe ho do kroužků a věří, že se zabily 2 mouchy jednou ranou. Sama jsi psala, že tě některé věci k smrti nudí...o to ale(také)jde. Ty děti si to užívají, zvlášť, když si můžou pohrát s tátou a mámou, případně sourozenci.
Strašně spěchám, musím běžet, malá řve jako tur...za případné chyby se omlouvám...
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 11:00:21)
Omlouvám se za to dvojnásobné provedení, nejdříve se to nezobrazilo, tak jsem to odklepla podruhé...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 11:26:59)
Lassie,
to je zase druhý extrém, cpát děti do kroužků "chca nechca". :o) Myslela jsem to jinak, já nejsem moc příznivcem toho nutit děti do něčeho, co je nebaví a k čemu nemají prokazatelně vlohy. Syn chodí jen na angličtinu (v rámci školky; stojí to 1100,- za rok plus 100,- učebnice), s babičkou do Sokola (platí ona) a od příštího roku ho chci přihlásit do dramaťáku (opět 1100,- na rok). Vzhledem k tomu, že už ho přes dva roky drží zájem o ryby a mořský svět, bude asi chtít chodit do nějakýho přírodovědnýho kroužku, na akvaristiku nebo tak, zatím pro takhle malé děti nic není (jsou mu 4 a 1/2). Proti jeho vůli ho nestrkám nikam, ale když ho něco baví, tak chci, aby měl možnost se v tom realizovat podle svých představ.
K těm výletům - jo, když jde s prarodiči na houby, taky ho to baví, ale v poslední době začal mít zájem o historii, hrady, rytíře, takže chci, aby měl možnost zažít i tohle. A na to vstupný prostě mít musíš, zadarmo můžeš jen na nějakou zříceninu...
 Hana (2děti) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 19:16:39)
Jsi bezva máma. Líbí se mi, že nelituješ peněz na vzdělání dítěte. A to, že někteří rodiče investují do zájmů svého dítěte podle mne není zbytečné rozhazování. Mne by hodně mrzelo, kdybych jela s děckama na výlet, ukázala jim hrad a řekla: tam žil XX, my si teď dáme sváču a obejdeme si hrad dokola. A když budeme mít štěstí, uvidíme bez vstupnýho i nádvoří.
Nemáme na to, abychom prolezli každý hrad a každou výstavu, která by se mohla líbit, ale snažíme se procestovat republiku, aby děcka jednou mohly říct, že ji opravdu znají. A když jsem viděla, že má malá ráda hudbu a ráda tančí, tak holt chodí tancovat a do divadla. A to něco stojí. Syn zase nadšeně maluje, tak chodíme do výtvarky pro mrňata. Taky je z toho nadšený. A taky to něco stojí..

Určitě bychom uživili i třetí dítko, jenže pak by to znamenalo, že se ty strší budou muset vzdát koníčků a asi bych třeba těžko dál platila angličtinu. Nemluvím teď o omezení v "blbinách" - mlsky, drahé hadry, dovolené letadlem atp. Ovšem je taky fakt, že třetí dítě už pro mne nepadá ze zdravotních důvodů v úvahu, takže to nějak moc neřeším.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 12:01:16)
Lassie,
máš pravdu, ale na druhou stranu nevím, jak to mají dělat rodiče dětí, kteří pracují do 17 - 18 hodin a děti už jsou "staré" na družinu. Například moje dcera by byla denně sama doma od 13 do 18 hodin a pochybuji, že by ten čas trávila nějak smysluplně. Tak také volíme kroužky a sportovní téninky, abychom měli nějak zorganizované odpoledne a peněz to stojí dost. Dceru to naštěstí baví a zájmy si vybírá sama. Kdyby ji to nebavilo, nevím, jak bych to řešila.
 Hana (2děti) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 19:02:57)
Naprosto s tebou souhlasím. To, že dítě chodí do kroužku, který třeba moc neprožívá, nemusí nutně znamenat, že se ho rodiče chtějí zbavit. Já ještě nenhle problém neřeším, neb mám malýho prcka a pracuji na "půlku", ale chápu rodiče, co dětem naplánují kroužky.
U nás je třeba družina pouze do druhé třídy. A protože žijeme ve velkém městě, tak prostě doma dítě samotné nenechám. Ano, dítko ve třetí třídě musí zvládnout dojít domů, převlíct se (najíst, vzít si věci atd.)a dojít do kroužku. Ale podle mne není schopné pravidelně trávit rozumným způsobem několik hodin denně samo. U našich sousedů to funguje pro jejich děcka následovně: 2xtýdně kroužek, 1x týdně babička, 1x týdně angličtina a 1x týdně funguje "volno", tj. po příchodu se nahlásí u nás doma, pak jdou domů a kolem třetí jdeme společně ven, nebo si hrají u nás.
Já vidím na dcerce, co mne stojí její zatím levné zájmy. A jsem ráda, že jí je můžu dopřát.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(5.6.2007 10:33:29)
Souhlas, u mého švagra (3děti) to zase funguje tak, že když se jim např. poláme televize tak čekají až příjde tchýně na návštěvu a pak pláčou tak dlouho, až na opravu dostanou. Nejhorší na tom je, že prostě to nevidí jako špatné, ale ještě se chlubí jak je má tchýně ráda, když jim tak cpe.
Ono je opravdu moc pěkné mít kopu dětí, ale pak neplačte, že jste chudáci bez peněz. Co takhle nejdřív přemýšlet jestli tu kopu dětí uživím a pak je mít a věřte, že nepotřebujete milióny jen můj názor je takový, že zodpovědnost začíná už před narozením dítěte.
 Lenka, syn-5 měsíců 
  • 

sama na dítě 

(21.7.2007 15:23:03)
Musím říct, že plně chápu existenční obavy a strach z nedostatku peněz.Myslím ale, že pokud má ženská oporu a spolehnutí v muži, zvládne se všechno.Po roce známosti jsem otěhotněla a přítele jsem od té doby neviděla. Stačil mi jen říct, že když ho uvedu jako otce, budeme spolu na ostří nože a bude mi dělat problémy s alimenty. Dítě je prý jen můj problém, jeho se to netýká.Dítě jsem si nechala, mám jen rodičovský příspěvek a žádné alimenty.Vidina honby po soudech a sociálkách mě naplnila děsem a myslím, že za ten klid to stojí.Musím se hodně uskromnit, ale jsem ráda, že jsem na potrat nešla.Na druhou stranu ale nebýt mých rodičů a mýho bráchy nevím, zda bych si mohla dítě v této situaci dovolit.Strach z toho jak své dítě sama uživím mě provází stále. Tím chci říct, že pokud máte dva platy stále jste na tom dobře a hlavně na to nejste sami.
 Epi 
  • 

Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 8:17:57)
Dobrý den,
kdyby každý byl odvážný jako Vy a spoléhal na dávky, tak z čeho by Vám stát asi dávky vyplácel? Byt jsme si museli pořídit na hypotéku, takže celou mateřskou pracuji. Přiznávám, mám výhodu. Činnost jsme provozovala již před MD a tak po porodu se počítač přesunul pouze domů. Pracuji, ale je to za cenu, že občas si jdu spát pouze na 2 h a pak se s tím musím nějak vypořádat. Omlouvám se, že takto reaguji, ale opravdu mne to nazdvihlo ze židle. Manžel platí daně, já platím daně a finančně to vychází. O druhém dítěti uvažujeme, ale mám obavu z toho, kdybych nezvládala pracovat při 2 dětech, jak by to bylo. A někdo tady radí, ať se autorka článku spolehne na sociální dávky. Na ty Vám ale někdo musí vydělat a třeba kvůli tomu bude mít daňový poplatník pouze tolik dětí, kolik ji sám uživí.
Epi
 jehla +4 


Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 18:46:01)
Dobrý den přečetla jsem pár článků. Je to zajímavé,jak máme každý jiný názor. Ale to je důležité. My máme tři děti,teď čekáme čtvrtého broučka. Moc jsme si ho přáli.Bydlíme v paneláku 3+1.V ložnici mám krejčovskou dílnu,takže místa mnoho není.S penězi taky válčíme, nemůžeme si dovolit hypotéku na dům. Ale děti mají vše co potřebují.Pracuji doma, je to náročné,ale jsem pro děti vždy na blízku. A to je to nejcennější.Nechci tady poučovat,každý má svou svobodnou vůli a musí si sám rozmyslet,kolik bude mít dětí,co si koupí atd.Všechny naše děti chodí na různé kroužky a není to jednoduché platit.Ale tak nějak nám to vychází.Pravda je to, že když umím šít,tak potřebné oblečení ušiji,ale to se může naučit i každá jiná maminka.Někteří nás odsuzují,jiní nám fandí.Důležité je,aby doma vládla láska a potom je jedno jestli máte jedno nebo deset dětí.Nenechte se ovlivnit okolím a rozhodněte se sami.Držím pěstě.Gabka
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 23:26:49)
Já jsem určitě nenapsala, že se spoléhám na sociální dávky. Já jsem pouze napsala, že je pobírám a nestydím se za to. Nespoléhám vůbec na nic. A nezapomeňte, že jednou budou daňový poplatníci všechny moje děti a jednou budou vydělávat na vaše důchody.
 Epi 
  • 

Pro Bellu 

(26.5.2007 7:48:05)
Dobrý den Bello,
děti se vychovávají příkladem, velmi rádi napodobují dospělé. Jestli půjdou Vašim příkladem, tak do státní kasy asi nic moc nepřinesou. A aby přinesly do státní kasy rozumnou korunu, tak budou pravděpodobně potřebovat lepší vzdělání a to stojí nějakou korunu. Epi
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 10:21:31)
Děti mají právo na důstojný život. Přílišná chudoba je poškozuje stejně jako přílišný blahobyt. Jste bezohledná a odtržená od reality.

Jdu zpátky pracovat, abych mohla svým dětem dopřát zdravé jídlo, pobyt na horách a inspirující prostředí.
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz - Zuzce 

(25.5.2007 23:37:55)
Mé okolí si omě většinou nemyslí, že bych byla bezohledná. Nevím z čeho jste to dedukovala. Většinou mi říkají, že na to všechno jsem jim poskytla maximum a jsem ochotná pro ně udělat to nejlepší. Nebojte mi také chceme pracovat i naše dětí. Ti nejstarší se nemůžou dočkat až si začnou po ukončení vzdělání vydělávat. No a našťestí mi žijem v pěkné krajině, takže naše děti si hrají v krásné přírodě to jim dopřát můžem. Já jsem sice jako dítě jezdila k moři, ale nevzpomínám na to jako na prioritu života. Mí rodiče se často hádali a tak na to nemám pěkné vzpomínky. Takže tohle nebývá v životě to podstatné.
 Nela, 1 dítě 
  • 

Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 12:30:41)
Miá Bello, na ty dávky ti někdo musí vydělat, to je umění nasekat si 6 dětí a státe postarej se ani korunu bych ti na dávkách nedala, postarej se sama, děti si udělat umíš ale dávky bys pak pobírala. Nejseš náhodou tmavší pleti u těch je to totiž normální mít 6dětí a žít s dávek. Je mi z tebe zle.
 lumidee 
  • 

Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(25.5.2007 13:14:59)
Mě by taky mimochodem zajímalo - když tady Bella hlásá, že vyžije jen ze soc.dávek a jak není důležité mít peníze, kde tedy vzala na drahý počítač(a že si ho vůbec koupila-když děti jsou důležitější). A internetové připojení taky není zadarmo, že?
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz- lumidee 

(25.5.2007 23:59:24)
No já tady v žádném případě nehlásám, že peníze nejsou důležité. Kde jsi na to prosím tě přišla. A už vůbec, že se dá vyžít z dávek. Ty vůbec nemusíte nikomu závidět, ono se totiž z nich vyžít nedá. Kdyby bylo na mě nikdy bych je nebrala, ale co naplat spadám do skupiny, která je pobírá. Tak přece to nebudu tajit a stydět se za to. No a jestli tě zajímá počítač tak je jasné, že si by jsme si ho nemohli dovolit koupit. Dostal ho náš syn, protože ho potřebuje ke studiu- od koho to myslím by nemělo tě zajímat.
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz- Nelo ! 

(25.5.2007 23:49:29)
No milá Nelo tvá reakce je velice divná. Z čeho ti je prosím zle, z těch 6 dětí ? To snad ne. Pamatuj si, že děti nemusí mít jen ten kdo má hodně peněz. Má na to pravo každý člověk. Systém nemáš peníze neměj děti je trochu divný. Já s tím nesouhlasím. Já jsem nevěděla, že na tom budeme tak zle. Vždycky jsem doufala,že na tom budeme líp. Mému muži málokdy za práci zaplatili a to věděli, že má tolik dětí. Mě je spíš zle z těchto lidí víš. Z těch co okrádají druhé. Já až půjdu po mateřské do práce / na což se velice těším / nebudu řešit, že z mých daní se vyplácí dávky. To by mě opravdu nenapadlo.
 Epi 
  • 

Pro Bellu 

(26.5.2007 8:02:02)
No, já bych to taky na Vašem místě neřešila. Protože to co budete odvádět, bude pravděpodbně pouze to, co jste čerpala. A zajímalo by mne, jestli vše splatíte.
Co být trochu zodpovědný? S manželem jsme chodili od 18 let. Čekali jsme, než udělá vysokou, potom povinnou 3letou praxi a poté sme šli do úvěru na byt. Já dala výpověď, rozběhla OSVČ, abych mne nikdo nemohl propustit a měla výdělek i při mateřské.
Peníze odvádíme jak mourovatí, šetříme, aby jsme měli finační pojistku při 2. dítěti a byli schopni splácet.
Epi
 Zuzu 
  • 

Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(30.5.2007 21:46:54)
Nelo, nehledě na to, co zde píše paní Bella, to co jste napsala Vy, je fakt síla, v tom horším slova smyslu. Je mi z Vás a Vám podobných zle.
 Nela 
  • 

Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(3.6.2007 22:07:36)
Milá Zuzu, je mi z vás taky zle a kolik máte dětí vy? taky šest a taky je živíte z sociálních dávek, se máte čím chlubit, z vašich příspěvků o sociálních dávkách je vidět jak závidíte bohatým lidem, asi jste chudá a zakomplexovaná, tak jděde pracovat a nezáviďte.
 Nela, 1 dítě 
  • 

Re: Re: Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(3.6.2007 22:08:14)
Milá Zuzu, je mi z vás taky zle a kolik máte dětí vy? taky šest a taky je živíte z sociálních dávek, se máte čím chlubit, z vašich příspěvků o sociálních dávkách je vidět jak závidíte bohatým lidem, asi jste chudá a zakomplexovaná, tak jděde pracovat a nezáviďte.
 Ferda 
  • 

Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(31.5.2007 11:22:18)
Souhlasím s Bellou, obzváště když potom vysvětlila, že se snaží svou těžkou finanční situaci řešit dalším vzděláváním a nespoléhat napořád na dávky.

A vy kritici - uvědomte si, že šest dětí objektivně není mnoho. Ano, dnes spousta lidí pokládá i pouhé tři děti za "hodně", což je ale směšné.

Vaše prababičky měly klidně deset nebo dvanáct dětí, k tomu ŘÁDOVĚ horší materiální podmínky a přesto je většinou vychovaly mnohem lépe, než dnešní rodiče, kteří se přitom zaklínají, že nemohou mít z finančních důvodů více než dvě děti.
 Zuzu 
  • 

Sociální dávky 

(31.5.2007 11:36:49)
Nechápu, proč kamenujete Bellu a její rodinu za to, že pobírají sociální dávky, když na ně mají podle současných platných zákonů nárok. Raději se zaměřte na ty, kteří evidentně český sociální systém zneužívají. Pobírají dávky a přitom souběžně pracují načerno, jezdí v drahých autech, kupují si drahé jídlo v restauracích a žijí na vysoké noze. To jsou ti, kteří Vás skutečně okrádají a netají se tím, ještě se vám vysmějou do obličeje. Zdá se mi, že paní Bella aspoň podle toho co píše, není pasivní oběť své nezodpovědnosti, snaží se svou situaci jistě řešit, není určitě tak hloupá za jakou ji máte. Myslím si, že vaše přehnaná kritika není v tomto případě namístě.
 Myss 


Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(4.6.2007 23:31:35)
To snad nemuzete myslet vazne?Pani psala,ze manzel nosi domu 11tis.,kolik vas proboha stoji bydleni?Ja platim jen za bydleni 8 a pul tis.Kde je jidlo,doprava,obleceni,leky,drogerie,veci do domacnosti, o nejakem pojisteni,stavebnim sporeni ap. je asi zbytecne mluvit.JAK proboha zijete?Vynechala jsem vsechny pozitky-jako jsou vylety nebo vstupne do materskeho centra,kina,loutkoveho divadla,knizky,hracky,sportovni potreby,telefon ap.
 Tortojs 


Re: Dítě by nemělo být otázkou peněz 

(22.5.2008 17:52:36)
A to je právě to..."že jsou talentovaní a my jim nemůžeme nic dopřát" A není tedy lepší mít méně dětí, ale dopřát jim dětství, na které budou vzpomínat s tím, že měli vše po čem toužili?
 Babička 3 dospělé děti + 2 vnoučata 
  • 

Já myslím, 

(25.5.2007 7:57:22)
že děti stejně jako dospělí potřebují hodně lásky. Základní lidská potřeba je být kladně hodnocen ostatními. A o tom je celá ta honba za penězi. Všichni se snažíme sklidit obdiv, uznání - potažmo lásku - druhých. Když se zamyslím co opravdu člověk k životu nezbytně potřebuje, tak na to se dá docela dobře vydělat. Všichni známe lidi, kteří mají spoustu peněz přitom se topí se v depresích a alkoholu. Kupují si nová luxusní auta a drahé hadry aby apoň na chvilku pocítili obdiv druhých.
Když nějakej frajer táta vezme kopací míč a celé odpolene si s klukama hraje, tak jim dá víc, nž kdyby je vozil v Mercedesu a přitom se hádal s manželkou kam pojedou.
 Čekatel na smazání 


Re: Já myslím, 

(25.5.2007 8:39:23)
Fisperando urcite jdete do druheho ditete, vzdycky se to da zvladnout. Zkuste, pokud nejsou v dohlednu vetsi prijmy, snizit svoje naklady. Nejvic se da usetrit na jidle, pokud tvuj manza dostava v praci stravenky, vyuzijte je na nakup potravin a var mu jidla, sice to bude pro tebe narocnejsi ale strasne moc se usetri. Doma jsme to pocitali, kde to provozujeme a az o 3000 usetrime. Pokud mate mobily, tak zrusit tarify pokud jsou misto toho koupit kartu s kreditem, vidim ze mate internet tak se zkuste podivat jestli nekdo nenabizi levnejsi provoz (pocitam podle psani ze jsi asi z Brna, tak poskytovatelu je tu dost) a prozatim me nic nenapada. Snad jen at zkusi manzel v praci zazadat o zvyseni platu, obcas to zabere, me sice ne ale zacali me proplacet cestu do prace tak se aspon neco usetri.

Jak jste tu psali o kravatacich a tech co manualne drou, uvedomte si ze kazdeho je zapotrebi. Kazdy umi neco a ten kdo dela u soustruhu nemusi mit vlohy na komunikaci a naopak, pritom oba dva se potrebuji, jeden vyrabi druhy se to snazi prodat.
 maruschka.aja04.paja07 


xx 

(25.5.2007 9:21:31)
A proc se vubec nezabyvas moznosti, ze bys pracovala pri materske, nebo na materske byla jen nejaky cas a pak sla do prace? .. jsem vdana za francouze a (nejen) francouzky jsou bezne na materske jen napr. pul roku a pak se vraceji do prace za vydelky. ve svete vubec neni obvykle, aby zeny byly s detmi tak dlouho doma jako v cechach a ted se jeste zvysil rodicovsky prispevek na 7.5 tis mesicne, coz je podle me dost velkoryse. nechapu, proc je vetsina ceskych maminek s detmi doma tak dlouho a to i presto, ze napr. dite samotne uz by radeji bylo v kolektivu deti a mnoho rodin na takovy nekolikalety luxus zkratka nema..
ja jsem take musela jako batole chodit do jestlicek, protoze tak to v 70./80.letech bezne chodilo, vydelky otcu vetsinou nebyly nijak zavratne a maminky se musely proste vratit do prace. a nevim o nikom z meho okoli, kdo by byl doma v peci maminky do 3 a vice let (snad jen starsi sourozenci). pamatuju se, ze ke konci mesice jsme se sestrou nosily k svacine do skoly chleba namazany horcici a k veceri byly topinky. u more jsem byla poprve az v 15letech. nejsem z chude rodiny, vzdycky jsem chodily se sestrou na krouzky a jazyky a jezdily na lyzaky, tabory atd., ale nekdy proste naklady byly vyssi nez prijmy..
jak uz tady nekdo psal, spis bych se zamyslela, jak to udelat, aby jste mohli mit druhe dite, nez propocitavala proc to nejde. zalezi opravdu jen na vas s manzelem. preju hodne stesti!

 DasaT 
  • 

Re: xx 

(25.5.2007 10:16:18)
Můj názor, proč jsou matky v Čechách na MD podle tebe tak dlouho: nedostatek jeslí, pokud nejsou v místě trvalého pobytu, platíš pět tisíc navrch k měsíčnímu poplatku a stravnému, (pokud vůbec nějaké jesle seženeš mimo místo trvalého pobytu), což vyjde nejméně na šest a půl tisíc. Místa v jeslích, alespoň v Praze nejsou. Soukromé školky a jesle jsou pro většinu rodin drahé, protože ne každý má nadstandartní plat, aby se mu vůbec vyplatilo chodit do práce. Pracovní místo na zkrácený úvazek je také těžké sehnat, pokud by mělo být slušně placené. Kromě toho není vyjímkou, že s ženou , která se chce vrátit po MD nebo i dříve do práce, rozvážou prac. poměr. Raději dají odstupné, než aby zaměstnávali ženu s malinkými dětmi, u které hrozí časté absence v práci z důvodu onemocnění dětí. Místa ve školkách také nejsou, předškoláci mají přednost, těžko dostaneš dítě mladší tří let do školky. Školky např. v blízkém okolí Prahy jsou otevřeny pouze do 16 hodin, někde jen do 15:30. Jak se má stíhat vyzvedávání dětí, pokud někdo pracuje do 17hod v Praze? Musíš si zase někoho zaplatit, kdo ti je bude vyzvdávat a odvážet. Školku V praze, kde je provozní doba alespoň do šesti neseženeš, pokud nemáš trvalý pobyt v místě školky - tj. v obvodu Prahy, kde se školka nachází.

Takže já momentálně řeším spíš to, jak seženu dětem dobré školky a školy, jak je budu vyzvedávat, jakou si seženu práci s ohledem na plat a pracovní úvazek.
Jestli teď na mateřské nejezdíme na dovolené, platíme hypotéku a musíme se uskromnit, to beru jako samozřejmost.
 maruschka.aja04.paja07 


Re: Re: xx 

(25.5.2007 12:13:10)
Takže já momentálně řeším spíš to, jak seženu dětem dobré školky a školy, jak je budu vyzvedávat, jakou si seženu práci s ohledem na plat a pracovní úvazek.
Jestli teď na mateřské nejezdíme na dovolené, platíme hypotéku a musíme se uskromnit, to beru jako samozřejmost.
 maruschka.aja04.paja07 


Re: Re: Re: xx 

(25.5.2007 12:27:16)
DanoT, to o cem pises je ale presne to, co pisatelce clanku navrhuji jako moznost jak zvladnout dalsi dite.. aby se snazila najit pro deti dobre skolky, skoly a jesle (i ty se urcite daji sehnat) a hlavne praci s dobrym platem a dobrym pracovnim uvazkem - to je zkratka zakladni a asi take rozhodne nejlepsi reseni spatne rodinne financni situace.. rozhodne nikoho neodsuzuji za to, ze je s detmi co nejdele doma, ale za cenu toho, ze pak rodina sotva preziva a vzhledem k rocnim unikum prijmu maminky behem materske si pak vlastne ani nemuzou dovolit dalsi dite?? to mi pripadne cele postavene na hlavu..
vidim, ze u vas to jde, mate asi vice nez jedno dite a jeste pri tom platite hypoteku, coz je asi velky vydaj pro rodinu s malymi detmi. autorka ovsem ani nepise, ze by meli nejake pujcky na bydleni apod. a stejne se jim dalsi dite "nevejde do rozpoctu"?
pokud dite opravdu chteji, pak to se jiste zaridi tak, aby to slo.
 Rita 
  • 

Re: xx 

(25.5.2007 10:23:44)
Ahoj,musím s tebou souhlasit.Za dob mnoha lidmi opěvovaného socialismu musela jít máma do práce,když bylo sestře 5 měsíců,aby o ni nepřišla (o práci) a ode mě "až" ve dvou letech.Střídaly se v péči s babičkou,která chodila do práce na noční.Bylo naprosto běžné,že jsme i se sestřenicema dědily jedna po druhé,málokdy se kupovalo nové oblečení.Pokud vím,ve zděděném chodila většina děcek kolem mě.K večeři namazaný chleba nebo různě upravené brambory,v neděli,když se poštěstilo a známá v masně odložila maso,byly řízky nebo kuře.Žili jsme v malé vesnici,kam zavedli vodovod v roce 92 a nikdy nezapomenu na svou udřenou mámu,jak vyprala,prádlo v koši hodila do vozíčku a jela vedle k sousedům,kteří měli víc vody ve studni,kde si na dvoře napumpovala do vaničky vodu a prádlo vymáchala.I v zimě.Koupelnu si naši postavili asi až po deseti letech manželství.Tak jak žili oni,jak strašně museli šetřit,jak jsme pořád nic neměli - myslím,že takhle dnes nežijí ani sociálně slabí.A když je řeč o chudobě - pokud je střecha nad hlavou,teplo a něco do žaludku,nedá se mluvit o chudobě.Rodičovský příspěvek mi přijde opravdu štědrý,porodné (17.500) také,ať nikdo netvrdí,že se z toho nedá pořídit základní výbava.Třeba moje švagrová má teď na mateřské víc,než když chodila do práce.Ale nikoho neodsuzuju,někomu nevadí žít z ruky do huby,jiný chce víc.Ale kdo dítě opravdu chce,má ho,a neřeší,za co mu za 10 let koupí mobil.Sama sem na mateřské,platíme hypo atd,musíme hodně šetřit a rozmýšlet,však to všichni známe,ale sem vděčná za to co mám a nesnáším stěžovatele a nikdy nikomu bych si sama nestěžovala na peníze.Přijde mi, že to je trend v ČR,nadávat na nedostatek peněz.O takových věcech se podle mě mluvit nemá,je to každého věc a každého boj.A nelze čekat že někdo něco vyřeší za mě.
 Jíťa 
  • 

Re: Jesličky??? 

(26.5.2007 13:08:27)
Nevím odkud jsi, ale zkusila ses po nějakých jesličkách dnes podívat?
Dříve jsem bydlela v Brně (zřejmě jako autorka)a když jsem chtěla jít do práce a hledala jesličky tak byly jen jediné (před 15-ti lety - jak je to teď nevím), cesta od nás tam trvala asi 1 hodinu. Takže když počítám 1 hod cesta do jeslí, pak třebas další 1/2 hod do práce, 8,5 hod v práci, 1/2 hod. do jeslí a 1 hod zpátky domů. To máš celkem 11,5 hod mimo domov. A jít do práce na zkrácený úvazek se nevyplatilo, protože plat by byl stále ještě nižší než sociální dávky a navíc by přibyly výdaje za jesle a jízdenky atd.

Teď, čekám druhé dítě, bydlíme na vesnici a když jsem slyšela o chystaných změnách v sociálním systému, zkusmo jsem zkoušela hledat jesličky v okolí. Nejbližší jsou v Olomoui (40 km) nebo v Brně (50 km).

Ještě pořád si myslíš, že jesličky jsou řešením???
 zuzkasim 


napslala jste to pěkně 

(25.5.2007 11:30:15)
Napsala jste to podle mě moc pěkně.
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Já myslím, 

(26.5.2007 0:02:47)
Ano to máte pravdu. Ta láska v rodině je nejdůležitější. Máte velice moudrý názor.
 olina, dvojčata Linda a Samuel 


Dvojčata 

(25.5.2007 12:46:20)
Ahoj všem.
Tady se plně přemýšlí nad tím, zda druhé dítě či nikoliv. Já spiš řeším problém zda další dvojčata či nikoliv. Nemůžeme mít děti přirozenou cestou, takže IVF.
Děti jsem kojila a přikrmovala od začátku. Takže tady zmiňovaná 1000 za Nutrilon mi nestačila. Taky jsem v životě nekoupila Nutrilon, protože je zbytečně předražený úplně stejnou službu udělal Sunar či Hami. Co se týče plen, tak jsem nakoupila látkový a prostě prala a prala. Jednorázovky pouze na noc nebo na cestu. Takže další úspora.
Výhada tady oblečení, kočárek po prvním dítěti. Já musím všechno kupovat dvakrát a dostávám rodičovskou jako všechny 7 600 Kč nebo tak nějak. Manžel vydělá průměrně 12 000 měsíčně a nikoho moc nezajímá, že všechno se dvojnásobí.
Mám jedinou výhodu, že se mohu vrátit do práce.
Ještě bych chtěla reagovat na určitou rodinou úroveň. Pokud si myslíte, že je to tím, že vaše dcera bude mít mobil s foťákem. Tak bych se za to styděla. Jak jste napsala, tak jí nikdy nebude moci koupit absolutní špičku, takže stejně bude považována za "socku". Vidím to na dětech ve škole, pokud namají každý měsíc nový mobil, tak jsou odsouzeni. Pokud se podívá na jejich oblečení, tak většinou mají všichni věci od vietnamců, málokdo chodí ve značkovým.
Hodně záleží na partě, do které přijde a jak bude reagovat učitel. Neměla bych strach z toho mít další dítě, že ji nebudu moc dopřát všechno. Prostě se na to našetří a hotovo. Každá škola nyní zvěřejňuje své plány, tak se můžete podívat na plánované akce a podle toho rozložit finance.
Jinak já bych volila další dítě.
 fisperanda 


Pomohli jste mi 

(25.5.2007 13:35:14)
Děkuju všem. Vesměs jsem se dozvěděla, že zvládnout se to určitě dá, takže už nemám strach. Máme schované věcičky po dcerce, takže na oblečení určitě ušetříme a potěšilo mě taky to, že výživa druhýho dítěte není tak nákladná, jak jsem si myslela.
Pravda je taky taková, že pokud fakt nejsme bohatí, abysme měli na luxusní věci, tak dítě bude beztak "socka", ať už bude jedináček, nebo budou dva.
Děkuju za praktický rady, jak ušetřit. Určitě najedeme na látkový plínky, tohle třeba mě vůbec nenapadlo, takže super tip. Začala sem šetřit na jídle tak, že mám jídelníček na celý týden, podle toho jdu nakoupit a vařím. Když má manžel teplou večeři, nehrozí že vyžere celou ledničku, takže značná úspora.
Včera sem teda oznámila manžovi, že se začínáme snažit o mimčo. :o)
Tak mockrát děkuju za povzbuzení. Doufám, že to zvládneme.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Pomohli jste mi 

(25.5.2007 13:57:36)
Fisperando, držím palce! A až to bude aktuální, přijď na diskusi o látkových plenkách (v Hlavních diskusích) poradit se o nejlepších plenkových kalhotkách - to je totiož základ pohodlného přebalování i s klasickými čtvercovkami ;)
 Leona, 2 dcery 
  • 

Re:BELLO jsi hloupá 

(30.5.2007 21:22:13)
Co se týče Belly,
dle mého názoru je hloupá a s jejími argumenty se nestotožňuji. Naflákat si šest děcek není nic složitýho, to umí kde kdo. Ale člověk musí trošku přemýšlet co bude dál. Chlubit se, že žiji z dávek a jsem chudá, na to musí mít člověk IQ tykve. Chudáci děcka, jaké ti mají Vánoce, prázdniny atd.
Copak normálně uvažující člověk má v dnešní době tolik dětí?
Jak chceš, Bello, dětem trošku pomoct do začátku života? Třeba vystrojit svatbu, přispět k pořízení bydlení? A že ti děti upevnili vztah s manželem?
No to mě podrž! Většina neshod mezi manželi vzniká především kvůli finanční stránce.
A k autorce článku-je to rozumná ženská, která žije v reálném světě. Každý se chvástá, že dítě není otázkou peněz! Ale je!!!! Děti stojí peněz moc moc. A pokud opravdu vím, že manžel bude vydělávat tolik a tolik, pomoc od rodičů nemáme, také bych druhé dítě zvažovala. Ne třeba úplně zavrhnout, ale asi bych také počkala. Ať jde na nějaký rok do práce, něco našetří a pak se uvidí.
 Ferda 
  • 

Re: Re:BELLO jsi hloupá 

(31.5.2007 11:33:26)
Uvědomujete si vůbec, co píšete? Jak jste neuvěřitelně zlá? Jste dobrá ukázka toho, jak strašně v naší zemi upadla kultura života.

Píšete, že "chudáci děti ani nemůžou na pořádné prázdniny".

Fajn, podívejte se na to ale z jiné perspektivy, pokud jste toho schopna. Bylo by totiž zajímavé se takových dětí zeptat "Nejezdíme sice na zahraniční dovolené a nemáš iPod. Upřednostnil bys ale, abys raději neexistoval (vůbec se nenarodil) kvůli tomu, aby ten iPod mohl mít tvůj starší brácha?"

Úchylné uvažování, co? Ale takhle Vy uvažujete,
 Zuzu 
  • 

Re: Re: Re:BELLO jsi hloupá 

(31.5.2007 13:55:13)
Krásně napsáno, líp bych to nedokázala. Škoda, že dost pozdě, aktéři této diskuze už se odlili jinam...
 Leona, 2 dcery 
  • 

Re: Re: Re: Re:BELLO jsi hloupá 

(1.6.2007 11:33:05)
Za tím, co jsem napsala si stojím. Zlá nejsem.Děti chudáci jsou. Je mi jich líto.
 Nela 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re:BELLO jsi hloupá 

(3.6.2007 22:04:18)
naprosto s vámi souhlasím
 Ferda 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re:BELLO jsi hloupá 

(4.6.2007 23:41:57)
Obávám se, že jste vůbec nepochopila, co jsem napsal.

To je možné, že těch dětí je Vám líto. Třeba máte i pravdu, třeba by mě jich bylo "líto" taky.

Znamená to ale, že by podle Vás bylo lepší, kdyby se několik z těch 6 dětí vůbec nenarodilo? A které? Dokázala byste se postavit před těch šest dětí a vybrat, které se nemělo narodit? To nejmladší? Tak mu zkuste říct: "Ty ses vůbec neměl narodit, tvoji starší sourozenci by aspoň měli lepší dovolenou."

Samozřejmě, že mi může být těch dětí trochu líto, stejně jako je mi líto, když je třena někdo nemocný. Ale to přece vůbec neznamená, že bych měl vidět alternativu v tom, že se to dítě vůbec nemělo narodit. To je přeci úchylné! Jaký má potom smysl, že Vám ho je líto (cítíte k němu tedy určité pozitivní emoce), když byste si zároveň přála, aby to dítě neexistovalo????

Když má někdo zlomenou nohu a bolí ho to, tak je Vám asi toho člověka líto. Takže se mu snažíte pomoct a neříkáte mu: "Vidíš, kdyby si to tenkrát Tvoji rodiče rozmysleli a Ty ses ůbec nenarodil, tak Tě teď ta noha nemusela bolet."
 Minie1 


Re: Pomohli jste mi 

(25.5.2007 16:27:22)
Fisperando, nevím, nevím...teď možná ušetříš na oblečcích na mimi, ale hlavní nápor přijde, až půjdou děti do školy - obědy, kroužky, hory, plavání - pro obě. Nemluvě kdyby byly chytré a chtěly třeba na vysokou? To už je sakra díra do rozpočtu.

A látkové pleny - tě nespasí, podle mého názoru. Jednak jich nakoupíš spousty a jednak si asi zapomněla na náklady na vodu a hlavně prášek na prádlo - speciální dětský. Myslím, že látkové pleny nejsou ekonomická výhra, spíš ekologická i když sporná - chemikálie z prášků na praní jdou do vody.

Mě docela baví, že látkovky propagují podle mě buďto ženské, které už mají velké děti a samy využívaly dřív jednorázovky, nebo ženské, co prodávají kojenecké potřeby- tím pádem i prodávají "plenkové systémy" nebo ekologistky či celkově alternativně zaměřené maminy. Ve svém okolí mezi běžnou populací o nikom takovém nevím.

No a oznámit manželovi, že se snažíme o dítě. Myslím, že by se mu to mělo nejen oznámit, ale i to s ním konzultovat, protože to bude ON, kdo po dobu tvé druhé mateřské potáhne rodinný rozpočet a pokud nebudeš moct pak hned najít práci, potáhne ho dál.

Jinak, samozřejmě, pokud se chcete uskromňovat, vaše věc. Ale propočet sis mohla udělat i sama.
Jen ti chci ještě říct s tím, že sestavuješ jídelníček atd...TAKHLE NAPJATÝ ROZPOČET, KDE SE POČÍTÁ KAŽDÁ KORUNA, není žádná sranda a co ti nevadí třeba první dobu, může ti začít strašně vadit, pokud to bude trvat x-dalších let,bez možnosti zlepšení.

Vím, o čem mluvím, protože z takové rodiny, kde se šetřilo na všem - včetně elektřiny, vody, necestovalo se, na moderní oblečení nebylo - pocházím. A ujišťuju tě, že pro dítě nic příjemného a matka je časem dosti frustrovaná, protože už skoro nesmí mít žádné potřeby pro sebe.
 Kristiánka 


Re: Re: Pomohli jste mi 

(26.5.2007 9:33:38)
Fisperando, souhlasím s Christnou. Látkové pleny vás opravdu nespasí, potřebuješ jich dost a pokud budeš skoro každý den prát, budete doplácet za elektřinu a vodu, prášek na praní taky není zadarmo. Já osobně bych se snažila co nejvíc našetřit, než bych se rozhodla mít druhé dítě. 4 000 na měsíc pro 4 lidi je žalostně málo, bála bych se, že přijde nečekaná složenka nebo někdo z nás bude potřebovat boty, léky apod. a prostě na ně nebude. Samozřejmě je to vaše věc a ať se rozhodnete jakkoliv, přeju hodně štěstí. K.
 olina, dvojčata Linda a Samuel 


Re: Re: Pomohli jste mi 

(26.5.2007 10:28:06)
Na látkovkách se ušetří. Mám to z vlastní zkušenosati a rozhodně nejsem aktivistka a ni nic jiného. Jem jsečm si prostě nemohla dovolit dát z 3500 mateřské za pleny měsíčně kolem 2500. Jak jsem to jeden měsíc zkusila. K tomu ještě nakoupit umělou stravu, protože se holt muselo přikrmovat.
Náklady na energie nebyly tak veliké, jak tu líčíte. Pleny jsem nakoupila na začátku a prala jednou za tři dny. Prášek jsem nikdy žádný speciální dětský nekupovala, protože nevidím jediný důvod, proč je dopředu rozmazlovat. Nikdy se mi po tom neosypali. Jen jsem do máchání přilila lžíci octa pro lepší desinfekci. A jestli jsem tím udělala něco lepšího pro ekologii tak fajn.
A ještě k těm kroužkům. Až se její děti dostanou na školu, tak už budou mít oba dva platy, takže ta finanční situace bude jiná. Během několika měsíců musí mít školy na internetu vzdělávací plány s pobytovými akcemi. Takže se může dopředu připravit na to, kdy kam pojedou. Plno škol nabízí kroužky, kde placení není žádná horentní suma. U nás na škole se pohybují od 100 - 300 Kč za pololetí. -a ještě k horám. Plno škol řeší školní výcvik v místsě bydliště, takže se zaplatí jen minimum nákladů. A pokud někam nepojede tak nebude sama. většinou se ze třídy kvůli financím neúčastní více dětí.
 Kristiánka 


Re: Re: Re: Pomohli jste mi 

(26.5.2007 11:18:40)
Olino, tady ale nejde jen o plíny. Možná se látkovými něco málo ušetří, ale přesto mi 4 000 na rodinu připadají hrozně málo, podle mě se s tím prostě vyžít nedá. Děti přece potřebují kvalitní potraviny, spoustu ovoce a zeleniny, jogurty, kvalitní obuv. A dospělí také nemohou chodit 4 roky v jedněch kalhotách. Tady nejde o kroužky, spíš o to, jak přežít ty 4 roky MD s tak malým příjmem. Vím, že miminku stačí MM a oblečky po ségře, ale za půl roku bude třeba kupovat zdravé potraviny i pro něj. A starší dcera? Určitě by ráda jela např. se školkou na výlet nebo šla do divadla. A to se z těch
4 000 podle mě nezaplatí. Tento příjem podle mě stačí na základní potraviny, vždyť to není ani 1 000 na týden. Vím, že je to každého věc, ale já bych do toho bez finanční rezervy nešla.
 DitaB 


Re: Re: Re: Pro Olinu - jména pro dvojčata 

(26.5.2007 11:36:37)
Milá Olino,

taky jsem si říkala, že kdybych čistě náhodou někdy čekala dvojčata holku a kluka, že to bude Linda a Samuel :-))) (a původně pro dvě holky pro mě byla jasná volba Linda a Adéla :-)) Tak gratuluju, že Vám tahle kombinace tak krásně vyšla :-) a všem Vám přeju hodně radosti!
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Pomohli jste mi 

(27.5.2007 22:43:47)
Teď trochu od tématu - jak jsi přišla na to, že školy musí mít pobytové akce s cenami na netu? Jednak nemusí a jednak je to dost pitomost. pobytové akce záležejí hlavně na tom, jestli s těmi dětmi bude některý kantor ochotný jet "ven" a kolik to bude stát, to se přece nedá v současné době naplánovat vůbec! Ceny se přeci rok od roku (a někdy měsíc od měsíce mění). Mimochodem škola vlastně už nemusí organizovat nic a vše co organizuje je spíše dobrá vůle, není to ani povinné a buhužel tak ne dotované (jako dříve bývaly třeba školy v přírodě. Takže zrovna tohle se moc naplánovat nedá.
 olina, dvojčata Linda a Samuel 


Pro Štěpánku 

(28.5.2007 20:00:27)
Jak tohle vím, protože jsme zrovna dokončili ŠKolní vzdělávací plán (ŠVP). Vypracovávhá ho každá škola a měl by být volně přístupný, buď na internetu nebo ve škole, kam hodláš dítě umístit. Ze ŠVP by jsi se měla dozvědět, kolik je na škole žáků. učitelů, jaké předměty a v jaké časové dotaci se učí. Dále se dozvíš, co se v kterém předmětu bude v daném roce učit. Dále by tam měli by sepsány, jaké akce jsou naplánovány v daném ročníku např. pobytové akce, exkurze, mimoškolní pobyty i lyže. Samozřejmě, že tam není cena, ale jako rodič si můžeš odhadnout sumu. Dále už nezáleží na učiteli, zda chce s dětmi jet. Prostě pokud je to napsané v ŠVP, tak je to něco, na čem se dohodli všichni učitelé dané školy, a tím pádem je to závazný.
My máme například v 6. třídě seznamovací pobyt dále máme v každém ročníku naplánován nějaký výjezd 2 - 3 dení mimo školu. Také máme napsáno, že děti budou mít 2 krát zapololetí divadlo a jednou kino. Takže je to závazné, pokud půjdou do divadla třikrát, tak je to v pořádku, ale nesmí jít méně než dvakrát.
Doufám, že jsem ti to trochu osvětlila.
Jinak ŠVP začíná fungovat na našich školách v 1. a 6. ročníku od školního roku 2007/2008
 Jaňule 
  • 

Re: Pomohli jste mi 

(29.5.2007 11:36:08)
No tak to je skvělý, mám radost a věřím, že svého rozhodnutí nebudeš muset nikdy litovat:-)
Také se přikláním k názoru, že druhé mimčo už není tak finančně náročné (resp. jedno versus dvě už nemůže být až takový rozdíl), i když jsem teprve v rovině teorie :-) Právě pořizuju výbavičku pro první mimčo, a i když také nemáme po kom dědit, příjemně mně překvapily kamarádky - u jedné mám rychlozavinovačku, u druhé nabídku půjčení postýlky a pár oblečků, u další také pár oblečků atd..., kočárek jsem si koupila myslím kvalitní, ale po 1 dítěti na MMB takže taky super cena :-)
A přestože od babičky a dědečků žádnou finanční ani jinou pomoc očekávat nemůžeme, říkám si, že druhé mimčo pokud to půjde určitě chtít budeme, myslím na to už teď při nákupu oblečků a prakticky vše pořizuji unisex :)i když vím, že budeme mít kluka...
A díky za podporu a názory ohledně velikosti bytu, najednou mi náš 2+1 nepřipadá zase tak malý, vešla se sem spousta rodin a tak zkrátka až bude potřeba uděláme z ložnice dětský pokojíček :-)
Takže držím palečky ať vše zvládnete a máte z dětí jen a jen radost....
A těmi značkovými věcmi se fakt netrap, nevím, co je to za módu ale připadá mi povrchní a hloupá...
 Jana 
  • 

Dítě je dar! 

(25.5.2007 13:26:05)
Rada pro Tebe? Manžela a Tvou dcerku? Jse-li láskyplnná rodina, kde si váží jeden druhého a máte-li dobré základy. Rozhodněte se oba podle toho, abyste jednou za pár let nelitovali, že jste se nepokusili ještě přivést na svět sourozence pro dcerku. Pak už bude pozdě.
PS: já mám dva syny a vyvdala jsem dvě dcery a přesto se s láskou pokoušíme o to (s tím, že to naše děti ví), zplodit ještě jedno
Přeji krásný život. Jana
 MÍLA 3 DĚTI 
  • 

Re: Dítě je dar! 

(25.5.2007 16:49:15)
MÁTE VELIKOU PRAVDU ,MOC VÁM PŘEJU ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ ALE CO VÁM PŘEJU NEJVÍC VŠEM CO PÍŠETE DO TÉTO RUBRIKY JE TAKOVÁ VELKÁ A ZÁROVEŇ NENÁPADNÁ MALIČKOST
MÍT VROZENÝ CIT PRO ZODPOVĚDNOST VŮČI DRUHÉMU ČLOVĚKU A DÍTĚTI.DNESKA SE PÁNI CHLAPI CHOVAJÍ JAKO MALÍ KLUCI ,KTEŘÍ UTÍKAJÍ TAM,KDE JIM SITUACE PŘINÁŠÍ KLÍDEK A POKOJ A USPOKOJENÍ SVÝCH POTŘEB,ANIŽ BY UVAŽOVALI O ODPOVĚDNOSTI SVÉ VŮČI DĚTEM A RODINĚ,TUDÍŽ SE CHOVAJÍ JAKO DĚTI SAMI,NEBO OPAČNĚ ŽENY KLIDNĚ PÁLÍ MOSTY JEN PROTO ,ŽE TEN JEJICH JE LENOCH A JINDE SE JIM VŠECHNO ZAMLOUVÁ.

VÍTE JE JEDNO KOLIK PENEZ MÁTE NA VÝCHOVU DĚTÍ A PRO RODINU,ALE NENÍ JEDNO JAK ZVLÁDNETE PŘEKÁŽKY A TO OBA DVA ,JAK SE BUDETE DLOUHO HÁDAT,OSOČOVAT DRUHÉHO Z NEZDARU,NEŽ ABYSTE MĚLI NA VĚDOMÍ,ŽE PRÁVĚ VE SCHOPNOSTI ŘEŠIT PROBLÉMY A USTOUPIT VE SPORU,NEBO POODSTOUPIT A ROZHLÉDNOUT SE KOLEM.A TO HLAVNÍ NEJPODSTATNĚJŠÍ JE POHLADIT A POTĚŠIT SVÉ DRAHÉ POLOVIČKY A DĚTÍ KOLIK JE DNESKA MOŽNÉ VYCHOVAT V RODINĚ JE OPRAVDU NA VÁS TATÍNKU A MAMINKO,MÁM 3 A NEMÁME PENĚZ NAZBYT ,TED SI POMÁHAJÍ MEZI SEBOU JSOU NA STŘEDNÍ A VYSOKÉ ŠKOLE A TAK VÍM,ŽE PENÍZE VŽDYCKY JSOU KDYŽ SE CHCE ALE NA PRVNÍM MÍSTĚ MUSÍ CÍTIT JISTOTU V RODINĚ ABY SE MĚLI KAM VRACET A PAK SE PENÍZKY PŘIKUTÁLEJÍ TED UŽ S JEJICH POMOCÍ.KDYŽ JSOU MALÍ DÁTE VY JIM,KDYŽ JSOU VELCÍ DAJÍ ZASE ONI,ALE K TOMU JE MUSÍME VÉST.JE TO SLOŽITÉ A VYČERPÁVAJÍCÍ,ALE JEDNO DÍTKO JE MOC MÁLO A TŘI SE DOPLŇUJÍ .
PŘEJI MOC ŠTĚSTÍ A POKOJE VŠEM PŘEJU MÍLA
 Eraser 
  • 

:-/ 

(25.5.2007 16:54:19)
No já myslím, že jste si víceméně odpověděla sama. Větší sobec byste byla, kdybyste si udělali další dítě za každou cenu. Když jen tak tak vyžijete, je to prostě bezpředmětný řešit.
 16.5Salám&Lajka14 


Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 13:24:47)
s těmi jedináčky. Jako kdyby nikdy nikdo z vás nepotkal rozmazleného, sobeckého "něčího sourozence". Podle mne nejde o to, kolik je v rodině dětí, ale o to, jak se k nim přistupuje.
Mmch. mám jedináčka, určitě je to trochu handicap např. ve školce (není zvyklý se dělit, ustupovat jiným dětem), ale vcelku bych řekla, že je to normální dítě.

A pokud jde o finance vs. druhé dítě. Já fakt nevím, naprosto se neumí vžít to někoho, kdo chce druhý dítě - se stejným mužem, jak jsem pochopila. Prostě mám tohle jinak, nechtěla jsem děti vůbec a když už bych v tom hledala nějaký důvod (proč je mít) tak jako "plod společný lásky". Na to jedno úplně stačí. Ale to je můj názor. :o)
Každopádně, je hezký, že tu zaznívá, jak peníze nejsou důležitý a všechno se dá zvládnout. Dá, ale za jakou cenu? Co mám kolem sebe známé a kamarádky (nevirtuální) se dvěmi, třemi dětmi, tak ve chvíli, kdy ze sladkých robátek vyrůstají školáci a puberťáci je mateřský hormonální poblouznění dávno pryč a nastávají praktický problémy. Není to jen o penězích, je to i o tom, že víc dětí znamená automaticky problém, když se chce člověk taky věnovat něčemu jinému než rodině, někam si zajít, vyjet... jedno dítě "odložíte" vcelku snadno, ale dvě, tři... to je slabší. A když už budou děti dospělý, jednak se vám může stát, že už na žádný vlastní život nebudete mít chuť, za druhé na to díky investicím do dětí nebudete mít ani ty peníze... co potom?
OK, dejme tomu že pro mne rodina a děti nejsou na prvním místě a nikdy nebyly. Někdo to má jinak. Ale vidím kolem sebe dost ženských, které jsou v padesáti úplně mimo, protože najednou nemají co dělat, nic kromě dětí si nevytvořily, děti je nepotřebujou, vnoučata ještě nemají a teď co. Manželství už je víceméně stereotyp, láska nebeská dávno pryč. Když chce člověk mimo péče o rodinu zvládat i sebe, vzdělávat se, chodit do společnosti, do kina, divadla, na výstavy - všechno stojí prachy. Když všechny nacpete do dětí a "obětujete se", tak prostě odvyknete a přijde vakuum.
Já bych si na místě autorky článku druhé dítě nepořizovala. 4000 na měsíc pro 4 lidi mi přijde ukrutně málo. Přežít se s tím dá, ale za jakou cenu?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 13:30:33)
Ještě podotýkám, k těm penězům. Nejde ani tak o to, že dítě nebude mít značkový hadry, i když v pubertě sociální nerovnost může způsobovat ošklivý problémy. Jde o to, že se platí školka, stravný, já za syna platím 480,- školný a když je celý měsíc ve školce, tak cca 500 - 600,- jídlo. Za dvě děti by to byly skoro 2000,-. Pak jsou tu kroužky, angličtina na pololetí 550,-, Sokol (což teda platí babička, byl to její nápad) asi 600,-, nevím jestli ročně nebo pololetně, teď tu mám přihlášku do dramaťáku, 1 100,- ročně a to je ještě hodně levný. Po nástupu do školy jsou tu školní pomůcky, učebnice, stravné, výlety atd. atd.
Spousta věcí se dá koupit za hubičku nebo dostat úplně zadarmo. Ale ty poplatky bohužel musíte platit "chca nechca". A pravda je taková, že peníze investované třeba do vzdělání dětí jsou ta nejlepší investice, pokud chcete, aby vaše dítě jednou nemuselo "šňupat popel", jak říkala moje babička...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 14:35:05)
Milado,
v ideálním případě třeba jo, jenže já zas ve svým okolí vidím spíš případy, že se sourozenci prakticky nestýkaj, maximálně se na pohřbech pohádaj o dědictví. Nikdy nemůžeš vědět, jestli bude sourozenec parťák nebo nepřítel.
Obě varianty jsou zhruba stejně pravděpodobné.
Taky jsem si jeden čas říkala, že by bylo pro syna lepší, kdyby nebyl sám. Ale nepřijde mi jako vhodná motivace k početí, aby mělo starší dítě "hračku". Navíc, autorka (vypadlo mi jméno a komolit ho nechci) o situaci, kdy je z ekonomickýho hlediska druhé dítě tak nějak... "o hubu".
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 14:40:01)
Navíc teda kvituju, jak k tomu přistupuješ zodpovědně - vůbec by mne nenapadlo řešit, co bude mít syn, až tu nebudu. Vzdělání pokládám za samozřejmý, pokud na to intelektuálně bude stačit a bude mít chuť, tak se v rámci možností postarám, aby dostal to nejlepší možný, ale nějak to nespojuju se svojí existencí na tomto světě...
Pokud se dožiju aspoň statisticky průměrnýho věku, tak synovi bude v době mý smrti tak cca 45, to už bude sakra dlouho samostatnej a pravděpodobně bude mít i nějakou svoji rodinu, přátele... já mu nemíním strkat nos do života ještě na smrtelný posteli, jakmile bude mít ukončený vzdělání, tak se prostě BUDE MUSET starat sám o sebe a preventivně ho na to upozorňuju už teď. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 14:43:55)
Někdo to vidí tak, že druhý dítě prvnímu něco ubere, já to vidim tak, že druhý dítě tomu prvnímu strašně moc dalo. Tolik, že by mu to žádnej kroužek ani dovolená nikdy nevyvážili.
 JaninaH 


Re: Re: Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 15:11:46)
Sohlasím s Jenou, taky si myslím, že pro dítě je mít sourozence hodně důležité, vlastně nenahraditelné.
Jasně, že z jedináček nemusí být rozmazlený a nemusí z něj vyrůst sobec. Ale nějaký VZTAH si k sourozencem musí vybudovat, bez ohledu na to, jestli v dospělosti zůstanou přáteli nebo se budou hádat o dědictví. A budování vztahů je pro život důležité, ne-li zásadní.
Jena by to určitě vysvětlila líp :-)
J.
 koa 


Re: Re: Re: Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 15:20:07)
Tak tak, podle mě je soužití se sourozenci ten nejpřirozenější "nácvik" sociálního spolunažívání.

Znám sourozence, kteří si nemůžou přijít na jméno a závidí si nos mezi očima, ale hlavně znám takové (většinu), mezi kterými fungují dobré vztahy a vzájemná podpora.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 15:26:15)
Janino, líp těžko :-)

Monty, zajímavý téma. Kor když pro našeho syna je nejúčinnější léčbou právě sourozenec.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Trochu úsměvné, 

(26.5.2007 15:28:32)
Janino,
vyrůstala jsem jako jedináček téměř do devíti let a jedinej nácvik, kterej mi spolunažívanie s nevlastní sestrou dalo byl ten, že se mladší děti dají poměrně slušně "lakovat" a využívat k drobným "šibalstvím". :o)
Ale OK, určitě na tom co píšete něco je. Jenže já na to prostě nemám. Jedno dítě je na mne moc. Se dvěma bych skončila v blázinci. Jsem ošklivý sobí hnusec a radši připustím variantu, že syn bude mít (a má) problémy v dětským kolektivu, než že doslintám svůj bídnej život za mřížema na uzavřeným oddělení. :o)
 Jajka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Trochu úsměvné, 

(3.6.2007 7:37:17)
Monty,
jsi velmi výrazná osobnost, jak sleduji Tvé odpovědi, mé mateřské srdce chce řvát a protestovat....ale vidím, že prostě jinak nemůžeš, takhle to máš nastaveno, tak co s tím, že?
Přemýšlím, proč máš dítě (kdybys ho úplně vůbec nechtěla, pak bys ho jistě neměla), a co mu můžeš předat. Byla bys supr tetička, velká kamarádka, určitě se s Tebou synek nenudí. Ale máma...máma jsi hodně zvláštní. Jistě nejsem první kdo Ti to píše, ale občas nad tím přemýšlím. Chtěla bych Tě odsoudit, ale nemůžu.
Myslím, že až bude synek velký, můžete mít prima vztah, určitě jsi fajn člověk, ale nebude to vztah k mámě, ten běžný citový vztah. Kluk (promiň) prostě nemá mámu, má kolem sebe lidi, co se starají, hrají si s ním, ale nemá ten pocit té maminky, toho citového tepla... Chtě nechtě vychováš dalšího človíčka , který nebude řešit city, protože se to nemá kde naučit.
Neuraz se, prosím, vím, že s tím nehneš. Já to prostě tak vidím.
 dib (matěj 21.8.05) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Trochu úsměvné, 

(4.6.2007 23:49:22)
tak my jsme byli tři děti plus dva rodiče.. ano, vyrostli jsme v době, kdy jsem nijak nevyčnívala, když jsem chodila v levných šatech z obchodů, ve kterých nakupovali všichni ostatní..
ale "náš způsob života" :-) ve mně vybudoval přesvědčení, že život ve větší rodině je jakýmsi odkazem na život ve smečce.. je to malý svět existující sám o sobě, ostatní svět existuje až za hranicema toho soukromého.. je to dané jak množstvím zábavy, kterou si větší tlupa dokáže poskytovat navzájem (a není potřeba pro ni chodit "za hranice"), tak i materiálním nedostatkem, který prostě vytváří vnitřní zákony a pravidla, které se vnějším světem neřídí, a to zas udržuje větší vnitřní pospolitost.
ano, určitě taková pospolitost a rodinná hrdost existuje i v jednodětných rodinách. ale já jsem vděčná za to, že naši rodiče riskovali (nejen finanční nejistotu, ale vůbec budoucnost, nikdo jim nezaručil, že z nás nevyrostou grázli a mučitelé..) a přivedli nás na svět tři :-)


(a eště si neodpustím...
ano, monty asi není zrovna statisticky typická matka, a spoustě statisticky zastoupenějším typům matek hýbou její prohlášení žlučí.. ale ona OPRAVDU matka je, takže láska, kterou k ní její syn kdy bude cítit, prostě bude láska k matce, ta pravá a opravdová..
no nic, já se jenom neudržím, když se mluví řeči, které nemají žádné opodstatnění, kromě toho, že většina lidí si je myslí...)
 Leona 
  • 

Podivné názory  

(26.5.2007 14:53:11)
O tom mít či nemít druhé dítě,je takto velmi hloupé uvažovat.Vždycky to nějak dopadne!
Podle mého názoru,děti nepotřebují značkové oblečení,mobil atd...V sekáči se dá nakoupit za pár babek naprosto neuvěřitelný oblečení-A udržet dítěti "úroveň"je opravdu veliká tupost-Z takového dítěte vyroste pouze rozmazlený spratek,který nebude mít žádnou morální hodnotu a bude otravovat do konce svého života okolí.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Podivné názory  

(26.5.2007 15:08:27)
Pochopitelně. Pokud chci produkovat řadové proletáře, můžu je rodit v jednom vrhu po pěti a to každoročně. :o)
Tady se pořád vytahují nějaké hadry a mobily. Ale to je přece to poslední, zvlášť když mluvíme o malým dítěti (mému synovi jsou 4 a 1/2 a je mu srdečně jedno, co má na sobě, nemluvě o tom, že stejně nejradši lítá úplně nahatej). Co třeba knížky? Taky v bazaru? OK, já třeba tenhle týden taky koupila v antíku o 50% levnější a novou Velkou knihu o dinosaurech. Jenže já mám čas po těch antících chodit, navíc si můžu zajet do velkoskladu a tam mám s 33% slevou všechno... a hlavně mám aspoň na to, abych ty knížky koupila LEVNĚJŠÍ. Se čtyřma litrama na 4 lidi na měsíc bych nekoupila ani Sluníčko za 29,-, protože bych na něj prostě neměla.
Tady se pořád udržuje mýtus, že bohatý lidi koukají jen na svý hadry a mobily, přitom zrovna tohle je hovadina. Peníze nejsou důležitý kvůli hadrům a mobilům, dokonce ani ne kvůli aktovkám, přezůvkám do školy, svačinám atd. atd.
Peníze jsou PRO MNE KONKRÉTNĚ ve vztahu k dítěti důležitý proto, abych mu mohla zaplatit vzdělání, koníčky a aby měl v případě potřeby NEJLEPŠÍ LÉKY A LÉKAŘSKOU PÉČI. Jestli má kalhoty z bazaru nebo od tetičky z USA je mi srdečně u prdele. Sama nosím džíny, který někdo položil na víko popelnice na plastovej odpad, protože mi přišly hezký a škoda je vyhodit... a nemám s tím naprosto žádnej problém. :o) O tom to fakt není. Já jenom nechci, aby na mně moje dítě koukalo smutnejma (a zarudlejma) očima, protože bude nedej Bože třeba alergik, mělo by jezdit každoročně k moři a já na to nebudu mít.
I ty knížky se v nejhorším případě dají půjčit. Tohle ne. Nechci, aby si můj syn musel od malička huntovat žaludek podřadnýma potravinama, protože nebudu mít na jiný peníze. Zdraví je ještě vejš než vzdělání a za prachy se sice tak úplně koupit nedá, ale bez nich je to podstatně horší.
 Leona 
  • 

Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 15:26:22)
Proč , proletáře? I když majitel dítěte bude finančně hodně vysoko - neznamená,že jeho dítě bude genius a možná,že to nedotáhne ani na toho proletáře a to samé naopak.Já jsem nikdy u moře nebyla - kolo a oblečky jsem měla po starších sourozencích.Moji rodiče byli za bolševika silně diskriminovaní,kulivá politickým názorům.Z dobře placených funkcí odstraněni a tudíž téměr socky.Všichni jsme v pohodě vystudovali-Celou vejšku jsem byla na brigádě abych přežila.Můj syn,když něco chce,tak si na to musí našetřit,tedy většinou s naší pomocí.Ale nemá všechno jen aby byl jako ostatní stádo. Jde pouze o to - neprodukovat rozmazlený spratky.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 15:41:31)
Leono,
evidentně máme každá jiný názor. Nemá smysl se vzájemně o čemkoli přesvědčovat. Můj syn taky nejezdí k moři 3x ročně, kolo má po bratrancích, hadry ze sekáče. Ale než půjde teoreticky na nějakou školu - třeba jenom na střední - tak bude kromě jídla, pití a nějakých naprosto nedůležitých hadrů taky potřebovat (doufám) nějaký intelektuální vyžití. Ano, jistě, nemusí mít počítač na hraní, ale co kdyby byl nadanej na programování - třeba? Má určitý zájmy, ve kterých ho chci podporovat - budu mu kreslit mapy na koleně podle předlohy, kdyby se zajímal o zeměpis? Mikroskop, kdyby ho zajímala biologie, mu vyrobím z trubičky od hajzlpapíru a spodku pivní láhve?
Za totáče byly i pro prominenty omezený možnosti. To byla úplně jiná doba a nedá se to srovnávat...
 koa 


Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 15:46:18)
Monty,
ty máš jedno dítě, máš na to svůj názor a svůj důvod.
To je v pořádku, nikdo ti to nebere, není, myslím, třeba to podbarvovat dramatickým líčením výroby mikroskopu z roličky od toaleťáku. :-)

Hele, ale víš, že moje dítka přišla s nadšením od Věda je zábava, že si vyrobíme křídy z kukuřičné mouky a potravinářského barviva?
:-))
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 15:55:19)
koa,
jsem chtěla být za třeskutě vtipnou... jak je mým (zlo)zvykem. :o)

Syn náhodou na tenhle pořad taky kouká a věčně chce vyrábět něco "vlastníma rukama". Díl s křídama ale nejspíš neviděl. :o)))

A k tématu, už naposled, doufám. Přeju každýmu, aby byly jeho děti spokojený a šťastný a je jasný, že v penězích štěstí nespočívá. Nicméně dovolím si stát za názorem, že peníze rozšiřujou možnosti a při výchově dětí v TRADIČNÍM SPOLEČENSKÝM MODELU (o alternativcích z hor, co si stloukaj vlastní máslo a čistěj zuby prosátým popelem nemluvím) určitá suma peněz JE potřeba, aby dítě nestrádalo.
Tečka. :o)
 Zufi. 


Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 15:56:37)
Horší mýtus je ten, že děti z bohatších rodin jsou nebo budou rozmazlení spratkové.To je smutné.Setkala jsem se s tím už v tolika diskuzích...
 Vali 
  • 

Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 16:24:06)
Jo, Zufi,
mýtus je to celkem rozšířený. Ono je ale celkem jednoduché uhodnout, proč je tak oblíbený. Protože ho šíří některé maminy z nízkopřímových rodin na svoji obranu toho, že ony nemohou dát svým dětem to, co by rády a co by děti potřebovaly (vzdělání, kroužky, pobyt na horách, kvalitní stravu ..). Takže se aspoň uklidňují tím, že jejich dítě neaspiruje na rozmazleného fracka z bohaté rodiny s nulovými morálními hodnotami. Jako třeba Leona.
 Zufi. 


Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 17:10:06)
Máš pravdu.
Mohu s klidným svědomím říci, že frackové jsou ve všech vrstvách, a že jsem jich za dvacet let ve školství poznala!!!
Byli z hodně bohatých, úplně normálních i sociálních...Je to jako v životě, taky jenom bohatí nejsou nevychovaní, nafoukaní, necitelní, sobečtí aj.
 Leona 
  • 

Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 17:28:07)
To je naprosté nepochopení o čem mluvím - Šlo mě pouze o to aby pisatelka,které se tahle diskuse týká , nebyla "připosraná" z budoucnosti.Jedno nebo dvě děcka - téměř stejný výdaje na rodinu.
PS: Moje názory rozhodně nejsou odvozený od mé finanční hotovosti.Jen mám jistotu,že stádo je příliš zhlouplé reklamou a tupostmi jako Beverly Hills z kterých si bere příklad :-)...Myslím že jsem to snad vysvětlila dostatečně.
 Vali 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 22:14:55)
No jestli ti šlo o to vyjádřit, že se pisatelka nemá bát budoucnosti, pak fakt nerozumím větě, že z dítka, kterému se rodiče snaží udržet úroveň (ve smyslu umožnit navštěvu kroužků, získání adekvátního vzdělání apod.) vyroste pouze rozmazlený spratek bez morálních hodnot.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 20:00:03)
Víš Monty, na jednu stranu máš pravdu, ale na druhou jsi sobecká až hrůza a já marně pořád přemýšlím, k čemu se přikloním.
Nelíbí se mi, jak o synovi mluvíš, jako, že se bude muset starat sám o sebe, že o tebe možná nebude jevit zájem atd. Můj osobní názor je takový, že co do dítěte vložíš, to se ti vrátí (pokud někde něco šíleně nekiksne, což se taky stává, ale proč přemýšlet tak pesimisticky).
Píšeš, že bys do druhého dítěte na místě Fisperandy nešla, protože na střední škole bys neměla na mapy a mikroskop, ale milá Monty, ty nízké příjmy, o kterých Fisperanda píše jsou myšleny po dobu mateřské. Pořád existuje možnost, že i ona i její manžel budou mít solidní zaměstnání a vydělají si, co já vím, jak to říct "normální" příjmy.
Rozhodně neodsuzuji nikoho, kdo má jen jedno dítě - tohle rozhodnutí je na každém člověku, ale pokud dva lidé po dítěti touží, proč do toho nejít, vždyť nakonec by si to mohli vyčítat. A jít do práce, za pár let na mateřskou a pak začínat zase znovu, tohle bych asi neriskovala, na to není doba.
A když má člověk doma podporu - prostě všechno funguje jinak.
 Kristiánka 


Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 20:13:18)
Já nevím, ale mně rozhodně nepřipadá, že by výdaje za jedno nebo dvě děti byly stejné. Platíte 2x tolik potravin, školkovného,dva lístky do divadla, dvoje boty. Ale o to celkem nejde, vím, že než půjdou obě děti do školky, může se finanční situace zlepšit. Tady se píše o tom, jak je pro dítě důležitý sourozenec, ale ruku na srdce - vy byste dokázaly vyjít se 4 000 na měsíc?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 20:33:58)
No to právě není úplně přesný. Něco je potřeba dvakrát, ale něco ne - třeba ve školce příspěvek na SRPŠ či co to bylo byl u nás 200Kč za jedno dítě, 300Kč za dvě. Za benzín na cestu do MŠ dám stejně ať vezu dítě jedno nebo dvě. Boty dědí. Atp..

Asi rok jsme vycházeli s obdobnou částkou. Dlouhodobě by to asi byla zkouška vztahu.
 Kristiánka 


Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 20:46:49)
Jeno, no právě, krátkodobě možná, ale my se bavíme o 4 letech. A to se podle mě vydržet nedá.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 20:55:52)
Jenže když je třeba, tak člověk není doma 4 roky jen tak, ale přinejmenšim nějakou brigádu na odpoledne (aby moh hlídat manžel), nebo další dítě na hlídání dopoledne si sežene.
Nebo se pletu?
My jsme si přivydělávat nemohli, protože jsme oba chodili ještě do školy, takže když manžel ještě k tomu pracoval, čas na muj přivýdělek fakt nezbýval. Kdyby byla opravdu krize, tak by ale škola šla stranou.
 Kristiánka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 21:16:29)
To je fakt, jenže zakladatelka psala, že brigádu nesehnala a manžel pracuje i v sobotu. U nás je to tak, že já pracuju na poloviční úvazek, můžu si říct, kolik dní v týdnu chci pracovat, kolik hodin denně a navíc nám děti hlídá babička. Vím, že je to luxus, každý tuhle možnost prostě nemá.
 Lassie 
  • 

Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 22:34:05)
Mám 2 bratry, jako malá jsem si musela spoustu věcí odpustit. Jak léta plynou, člověk čím dál víc zapomíná, jak moc se někdy trápil kvůli nedostatku peněz - na lyžáku jsem měla půjčené příšerné lyže, které mi zkazily celý pobyt, jelikož jsem pravidelně lítala z kopce pro lyže, které měli předpotopní vázání a večer jsem byla vždycky úplně vyřízená. O oblečení a jiných věcech ani nemluvim. Na druhou stranu je pravda, že jsem se naučila akceptovat, že člověk prostě nemůže mít všechno a ani teď, v mých 30 letech, nemám problém s tím, že nemáme nové auto nebo že nejezdíme 2x ročně do zahraničí. Podobnou zkušenost z dětsví má spousta mých přátel a musím říct, že ačkoliv někteří z nich na tom byli ještě hůře, než já, nikdy jsem od nikoho z nich neslyšela, že by raději byli jedináčci. Nikdo z nich by se nevzdal svého bratra, či sestry, aby měl lepší oblečení, počítač či zážitky z exotických dovolených. Neznám prostě nikoho, kdo by si stěžoval, že má sourozence, ale potkala jsem pár lidí, kterým brácha či ségra chyběli a moc by si je přáli.
 leni 
  • 

Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 22:48:06)
No, je to asi o zdravým rozumu a stání nohama na zemi.

Zakladatelce se stačí sama sebe zeptat: na domácnost mi zbývá kolik, kolik let alespoň musím s tímhle stavem financí vydržet, jaký plat podle situace v regionu asi tak budu mít až půjdu do práce /pokud nějakou seženu/...to se dá zjistit velice snadno - u nás je plat průměrného SŠ cca 8000-12000 čistého /mluvím o ženské z kanceláře, prodavačka tak 7000/.

Z toho plyne jednoduchý závěr - když nevyhraju v loterii, budu muset ve čtyřech lidech spoustu let žít z jakých financí???

Jo a souhlasím s Monty, nebudu polemizovat o hodnotě sourozeneckých vztahů, záleží jak se na počet dětí člověk dívá. Jestli tak, že třeba se sám musel v dětství uskromnovat a tak se houby stane, když svoje dítě třeba nebude moct držet na škole, protože to neutáhne.
A nebo jestli se na to dívá tak, že radši jedno dítě, aby mu mohl "dopřát". Myšleno vzdělání, koníčky atd...
Prostě dát mu to nejlepší a tím nemyslím značkové hadry.

Moje zkušenost je, že na tohle matky více dětí většinou moc nemyslí.

Mimochodem, řeči o tom, že dítě nemusí mít mobil. Já taky nejsem zrovna zastáncem esemeskujících osmiletých dětí, ale zastávám názor, že dítě by mělo mít pokud možno alespon tolik CO MÁ OSTATNÍ VĚTŠINA.

Tj. pokud by byl dneska mobil ojedinělý výstřelek pro bohaté, nekoupím ho. Ale pokud by kvůli tomu, že ho nemá, muselo být dítě za třídního chudáka, pak ho koupím a určitě si nebudu říkat, že je moje dítě rozmazlený spratek. To by skoro celá dětská populace v našem státě byla spratky, ne???

Nevím, ale některé pisatelky se mi zdají fakt odtržené od reality. Možná, že se jen snaží zakladatelku utěšovat a dodávat jí odvahy, jenže těšínská jablíčka??? A čtyři tácy na měsíc? Já zastávám zdravý rozum, myslím, že to co píše Monty o časem opadající hormonální bouři je pravda.
Rady jsou hezké, ale potýkat se bude muset zakladatelka pak sama. A dodávat si odvahy po spoustu dalších let taky.

A nemyslím, že partnerský vztah, kde jsou věčné hádky kvůli nedostatku peněz je nějaká zábava. Člověk vydrží leccos, ale musí mít před sebou vizi, že to za nějakou /krátkou/ dobu skončí.

Howgh
 Marie 
  • 

Podivné názory?! 

(26.5.2007 23:19:37)
Nevhazujte všechny matky více dětí do jednoho pytle! Z této diskuze mám pocit, že všechny matky více dětí odsuzujete jako naprosto nezodpovědné. Sama mám 4 děti a myslím si, že jsme jim s manželem schopni dopřát TÉMĚŘ vše, o čem se tady vedou tak vášnivé diskuze. Naše děti jezdí na školy v přírodě, lyžařské výcviky (i když po tom ani tolik neprahnou), navštěvují různé kroužky, chodí slušně oblékané a mobil nechtějí, sami přišli s tím, že na to mají dost času. Skutečně si myslím, že každý pár má mít tolik dětí, na kolik se cítí a odsuzovat někoho za to, že má jedináčka nebo naopak víc dětí je naprostá hovadina. Záleží jen na tom, jestli se mají rádi a jestli jsou děti i jejich rodiče šťastní a spokojení.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(26.5.2007 23:34:18)
Je pravda, že dítě něco stojí a je odpovědné přemýšlet o tom ve smyslu, dám dítěti vše pro jeho rozvoj, aby naplnilo svoje (moje?) ambice. (zahrnuji mobily, mikroskopy, hudebky) Jenže, jak mají peníze různé podoby, tak navzdory prostým počtům je fakt, že jedno nebo dvě (v normálním věkovém odstupu) až tolik životní styl rodiny nebo matky nezmění, nebude ani chudší ani bohatší, nebude mít o tolik jiné povinnosti ani možnosti. Pokud se zakladatelka potřebovala ujistit, že dítě je nejvíc, myslím si, že 2 uživí stejně snadno (těžce) jako jedno.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 0:56:26)
Libiku,
no, s tím bych až tak nesouhlasila, že dvě děti nezmění víc než jedno. Pro mne by třeba změnily zásadně. A nejen finančně. Ve všem. Znamenal by to naprostej konec mýho osobního života.
Měla bych pouze práci, abych je uživila, a starosti kolem dětí. Nic jinýho. A když už by se našel dobrovolník, kterej by je jeden večer hlídal, tak bych byla zřejmě tak groggy, že bych ani neměla náladu někam chodit a šla bych se maximálně vedle do pokoje v klidu vyspat. Neexistovaly by žádný kulturní akce, koncerty, fesťáky, výlety, akce s přáteli... já nevím, možná žije většina lidí jinak, ale mně by tohle chybělo a nechci bez toho být...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 7:13:06)
Monty, tak nevim jak to souvisí - já na fesťáky chodim dosud.
Jestli u Tebe nebude problém spíš v tom, že nemáš vhodnýho otce.
 Ilona-L97+A04 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 7:43:29)
Děti znamenají konec osobního života-tak tenhle názor mě naprosto šokoval.My máme s manželem dvě dcerky a nikdy bych nenapsala, že mám konec osobního života.Pouze, když holky byly fakt miminka,obě jsou říjnové ,tak to přes zimu bylo trošku složitější.TeĎ je té mladší 2,5 a starší 9,5 a není problém podniknout spoustu věcí.Řadu známým máme mezi lidmi, které mají děti a tak vymýšlíme a podnikáme akce, které se dají perfektně zládnout i s dětmi.POkud budu chtít někam vyrazit třeba s kámoškou,tak manžel holky v pohodě obstará.
A dvě děti jsou rozdíl opravdu když je to mladší malinké,ale později je to ok.Teda pro mě byl rozdíl v tom, že jsem najendou měla starost o dvě děti,ale taky jsem dostávala a dostávám dvakrát tolik lásky:-)))Věci může bez problému nosit po starším dítku,ty 3 brambory, které přihodím do hrnce, mě už taky nezruinují.
POkud se rozhodnu pro to mít děti,mělo by mi být jasné, že tak svobodná jako jsem byla před narozením dětí, už nebudu.
 Ilona-L97+A04 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 7:47:13)
Tak koukám, že už tady na názor Monty zareagoval i někdo jiný.Přiznávám, že příspěvek Monty mě naprosto šokoval. Mám kamarádku, která má jednu holčičku a druhé mít nechce.Několikrát jsme spolu diskutovaly o tom proč,...Nejdřív se vymlouvala na zdravotní problémy,ale jelikož ji znám, tak vím,že pravda je trošku jinde.Pak z ní nakonec vylezlo,že je pohodlná a že se odmítá obětovat pro dítě.Já teda nemám vůbec pocit, že jsem se dětem obětovala,to co mi holky dávají, mi nemůže nic nahradit!!!
 Ilona-L97+A04 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 7:53:22)
Jeno, to s tím, co je pro dítě důležité, jsi napsala moc hezky!!!
Já to vidím u starší dcery,7 let byla vlastně bez sourozence a strašně moc si ho přála.Ze začátku to nebylo jednoduché,přece jen byla zvyklá 7 let být sama, mít nás, babičky,dědu jen pro sebe,ale za nějaký čs se to srovnalo.KOlikrát mi sama říkala, že si už vůbec neumí představit,že by byla sama.A ve třídě prý za ní chodil spolužák a kolikrát jí říkal, že by taky chtěl sourozence.KDyž nás potkal s malou,tak k ní hned šel, něco si s ní povídal.A i maminka toho klučiny mi několikrát říkala, jak doma otravuje, že chce taky sourozence.Vyslyšeno jeho přání teda nebylo a pochybuju,že bude.
A kroužky starší dceři platíme taky,takže má zájmy i ségru.Na dovču jezdíme tady-nejraději máme hory-letos to budou Krkonoše.
 Ilona-L97+A04 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 7:55:04)
Jani,přesně tak.Vůbec není problém podniknout něco s dětma a hlavně je to úplně jiné.Ty děti tomu dají úplně jiný rozměr.My jezdíme na kolech,do skal,na všelijaké výlety,na hory.A ty světýlka v dětských očích,když holkám řekneme,že vyrážíme tam a tam,to je super!!!
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 9:08:53)
Co je to za řeči, že se někdo přizná, že nechce dítě? Copak to se musí?
Já se možná někdy přiznám, že jsem matce zničila papińák, to je zřejmé provinění. Ale i kdybych se chtěla celej život válet na trávníku bez potomků, tak to řeknu na rovinu a vůbec mě nenapadne, že jsem se k něčemu přiznala. To je totiž moje právo a nikomu do toho nic není.

Holky já teda Monty neznám a někdy se i do ní navážím, ovšem v tomto případě mám pocit, že její malej je ve výhodě, že má akční matku, co "zná mapu" a umí žít, to se počítá a je to důležitý, tak ho tolik nelitujte, jo:)?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 9:50:14)
No nevím, dítě zralý na litování si představuju malinko jinak než to svoje. :o)
K těm omezením - těžko říct, jestli bych to vnímala podobně jako Libik, ale v mém okolí je fakt velká převaha "vícedětných" holek, které prostě nemůžou, ať už nemají hlídání, čas nebo peníze.

Jeno,
jasně, ono to technicky jde. Ale já s tím mám problém i u jinejch, natož u sebe. Prostě mi přijde, že ty malý děti ad jedna z toho fesťáku nic nemají, ad dvě ten kravál nepovažuju za zdravej (viděla jsem jednou jedinkrát, že nějakej papín nasadil dítěti sluchátka proti hluku) a ad tři omezujou ostatní členy skupiny, což je ovšem nejmíň důležitý. Až bude synovi šest a víc, tak uvidíme.
Jde skoro všechno, s dítětem; ale mne to prostě s dítětem nebaví. Představa, že bych byla schopná jít na celý odpoledne na Bambiriádu nebo na něco podobnýho mne vyloženě děsí. Můžu s ním jít někam do muzea, do planetária, to jo, ale ve volným prostoru jsem s ním na krupici do třiceti minut. :o) Na dětským hřišti vydržím tak pět minut a tahám ho pryč. Ale neznamená to, že je to to ochuzenej, chodí tam prostě s někým jiným, kdo na to náladu a nervy má nebo koho to dokonce baví. Já se zase synovi věnuju ve věcech, který bavěj mě. Normální dělba práce ke všeobecný spokojenosti. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 10:21:10)
Mno tak záleží o jakej fesťák jde, že :-)
Na uzavřenej stadion bych dítě taky nevzala (tam ostatně nelezu ani sama), ale na menší fesťáčky v přírodě je beru bez problémů asi od půl roku. Kdyby se jim tam nelíbilo, dali by to rozhodně jasně najevo :-)
Loni jsem na jednom zdejšim pětidennim pomáhala kamarádce v čajovně a na čaj přišlo docela dost dětí včetně batolat, tak letos plánuju připojit přístřešek s dřevěnýma kostkama a pokud bude teplo, tak i nafukovací bazének s vodou, kluci už jsou ve věku, kdy pokud zrovna netančí, tak se zabaví s cizíma dětma (nebo dospělýma) a jen na ně občas kouknu.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 10:14:35)
Libiku, jenže to je právě to, co tady z příspěvků nějak neni jasný. Jestli má Stáník mamku, která umí žít, když tu ta mamka píše, že by nemohla na fesťák.

Spousta lidí umí jít na fesťák nebo na divadelní akci i s dítětem (a užijou si to) nebo mají komu to dítě dát, aby mohli jít sami (či s partnerem). Spousta lidí umí cestovat s dítětem (a užijou si to), nebo se zařídí tak, aby mohli někam vyrazit bez dítěte.

Monty tvrdí, že to nejde, nebo že by si to neužila.
A v její situaci si myslim, že by druhý dítě fakt nebyl dobrej nápad. Ale ne kvůli penězům.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 17:16:21)
Jeno, moje máma žít neuměla vůbec, taková ta knedlíkářka úžasnice, co měla vždycky horší boty než já. A kolikrát mě napadlo, že jí chyběly zkušenosti, aby mě dokázala poradit. Mám ji ráda, ale trpívám dosud pocitem (a to od 40 nepočítám věk), že nejsem až tak dobrá, jak by si mamka zasloužila, když už holt nám všechno dala a nic nezažila:)

Ale k tomu prožívání a omezování. Monty je básník, nakonec je to její povolání.Ale nemyslím si, že třeskutou romantiku v lanoví dokáže vyrobit 365x do roka. Ale já spoustu každodenních možností využiju právě jenom proto, že mám dítě, jinak bych se na to vykašlala a skončila zase v restauraci případně na festíku:)). Vezměte si takovou ranní rosu v trávě. No já nemít balote, tak buď zrána chrním a nebo jedu zpruzená polospící do fachy, takhle se přede mnou ráno v 6 rozprostírá svěží nový den a ať někdo popře, že takový východ slunce je celkem v pořádku:).
No a když přestanu přehánět, fakt se těším, že znovu dám ty hrady, zámky, skály, safari a milion věcí.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 7:49:39)
Znovu to musím napsat, po přečtení tvých životních názorů je mi líto toho tvého omezení osobního života - dítěte. Ono na svět nechtělo, ty jsi ho tu přivedla a tvoje hlavní starost jsou fesťáky a procházky s přáteli.....
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Ještě dodatek 

(27.5.2007 7:51:35)
Ještě jsem chtěla dodat, že my dvě děti máme a spíše mě překvapuje, jaká s nima může být zábava. A to nejsme peciválové, taky jsme rádi pryč.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 10:27:47)
Neřekla bych, že Monty je krkavčice, protože nerezignovala na vlastní zájmy. Nevím, co je špatného na tom, že někdo se nevyžívá JENOM v tom, že celé dny lítá kolem dětí. Vždyť je na světě spousta věcí, které člověka, a to i ŽENU, mohou bavit a zajímat. Je podstatné, aby dítě, které člověk na svět přivede, neodstrkoval na vedlejší kolej a dal mu tu péči a lásku, kterou si dítě zaslouží. Ale nevidím nic tak strašnýho na tom, že se někdo přizná, že děti nejsou tak úplně jeho hobby, a že tudíž si nepořizuje dítě druhé. Pravda, je to od Monty trochu provokace:o), ale je to přece její život a její rozhodnutí, jestli chce dělat klasickou maminu s několika dětmi, která nějakých deset let objíždí pouze výstavy hraček a dětské sedánky, anebo jestli upřednostní život, ve kterém jí zbývá i špetka místa na akce, na kterých by se děti nudily (čímž není řečeno, že stávajícímu dítěti ty výstavy hraček a dětské sedánky odepře)?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 10:50:21)
O tom to celé je. Já synovi nic neodpírám, ale nemusím u všeho bejt. Jsou věci, který mne s ním baví a věci, který mne zoufale nebaví. Navíc podotýkám, jako těžkej alergik a astmatik, který se celý léto dusí hlenem jsem fakt ráda, když je se synem v přírodě, u vody, na "open-air" akci KDOKOLI JINEJ. Ostatně Milada může potvrdit, že kašlu hnusně a není to suchej kuřáckej kašel. :o))) (Tím netvrdím, že je kouření zdravý, pochopitelně.)
Někoho baví sedět u pískoviště, mě baví si hlavně se synem povídat o tom, co ho zajímá (příroda, zvířata, moře, dinosauři, poslední dobou i trochu vesmír), čteme si spolu knížky o pravěku, jdu s ním na Matějskou, protože si to tam oba užijeme, jenom s ním nechodím nikam, kde by "trpěl" on nebo já. My spolu plánujeme, že až bude větší, pojedeme na loď, do džungle za zvířátkama atd. A oba se na to těšíme. Letos se třeba chystáme na ryby. :o) Ve finále není podstatný, s kým je na chatě nebo na výletě. On si to užije, jede tam vždycky s někým, kdo ho má rád a s kým je mu dobře. Fakt nemám pocit, že by byl nešťastný nebo frustrovaný dítě. Má takovýho vyžití jako málokterý jiný. Že ho nemusím nosit pořád s sebou jako klokanice mládě je prostě moje rozhodnutí, moje filozofie a normálně mu to na rovinu říkám. Maminka je s tebou ráda, ale nemá na světě jenom tebe, jednou budeš velkej, budeš mít kamarády, holku, svůj život, a já mám taky svůj. Pokud mu vydrží jeho zájmy, tak za pár let to bude ještě lepší, rozšíří se okruh společných činností, ale momentálně si neumím představit, že bych ho vlekla s sebou někam s partou na dovolenou jako JEDINÝ DÍTĚ ve skupině. Například. :o)
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 11:18:37)
Co se mě týče, tak jsem to myslela trochu jinak - pochopitelně neznám, jak přesně svůj život s dítětem vedeš. Já jsem myslela hlavně to, že nelze obecně na základě toho jednoho příspěvku kdesi v začátku ženu odsoudit, že je sobecká, protože se přizná, že má taky nějaké vlastní zájmy. Konkrétně jsem měla na mysli třeba to, že jedno dítě chce řekněme na výstavu vláčků, a podruhý TŘEBA zůstane někde s babičkou a máma si jde já nevím na výstavu avantgardního umění. Zatímco když jsou děti dvě, jde se první den s prvním dítětem na výstavu vláčků, druhý den s druhým dítětem na výstavu panenek, a teprve když zbývá nějaký třetí den, zbyde čas na to, aby děti byly někde s babičkou a máma vyrazí na avantgardu (zjednodušené schéma, pochopitelně).
A vůbec, já nemám tak vyhraněný zájmy jako Ty, Monty, a hodně věcí dělám pro dítě, ale zrovna tak jako Ty se nevyžívám v nějakých "parcích" a blbinkách typu Bambiriáda. Ale mám manžela, tomu tyhle věci nevadí, a spoustu akcí nebo hraní "zařídí" za mě. Teď třeba spolu dělají přes půlku bytu "lanovku" (na šňůře zavěšený koš s plyšáky): no věc, u které já bych vyletěla z kůže:-))). Takže mi zbývá prostor i na moje zájmy. Kdybychom si měli pořídit druhé dítě, měla bych s volným časem na několik let zase utrum. No, už by se mi do toho nechtělo... (Pro šťouraly: toto není JEDINÝ důvod, proč je náš syn jedináček.)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 11:36:59)
Mirko,
jasně. Navíc u nás je situace taková, že syn má veškeré hlídání a ostatní servis téměř výhradně z manželovy strany - jeho rodiče, jeho kamarádky. Moje máma jako babička moc nefunguje, sestra vůbec ne, ta ho vidí párkrát do roka, i když bydlíme ve stejném městě, a nehlídala ho ještě ani jednou. Moji kamarádi/kamarádky jsou buď bezdětní a mají naprosto jiné zájmy, nebo bydlí daleko. Kdybych teoreticky někdy měla druhý dítě, tak by mělo jinýho tátu a o to by se mi pochopitelně nikdo z okruhu "manželových lidí" nestaral. Pro mne by to fakt byl konec s veškerým "soukromým životem"...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 11:53:51)
Monty, jo, džungle je dobrá, pokud tam alergie zázračně zmizí :-)
Proč mám pocit, že místo abys rovnou napsala, že to či ono s dítětem prostě vůbec nepodnikneš, odkládáš na neurčito?
Jestli čekáš, až to nebude dítě, ale dospělej parťák, je Ti asi jasný, ža pak už vůbec nemusí mít chuť jet někam s matkou...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 11:58:41)
Jeno,
možná se budeš divit, ale v jiném klimatickém pásmu alergií netrpím. Po třech měsících na moři (z toho měsíc v západní Africe) jsem měla DVA ROKY po alergických projevech i tady v Čechách. Takže alergii v džungli se fakt nebojím.
Třeba ti to přijde, že něco odkládám - no, je to tvůj názor. Když byly synovi dva, taky bych s ním nešla ani na tu Matějskou a teď jdu klidně a ráda. :o) Prostě v daný chvíli, když pominu, že na to stejně nemám prachy, by to pro mně nebylo hezký dobrodružství, nýbrž neskutečný opruz. A jestli syn za tři čtyři roky atd. už nebude o výlety se mnou stát, jeho problém. Nabídka padla a trvá. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 12:11:01)
Tak to je fajn - s tou alergií. Já myslela, že pyly jsou všude podobný.

Na lodi jsme si to s klukama užili už v tomhle věku (oni měli na co koukat, zkusili si držet kormidlo a prostě se zabavili a my jsme si to tudíž mohli užít taky).
Ale je to samozřejmě věc názoru.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 12:15:38)
Jeno,
tak na nedělní výlet na loď ho klidně vezmu příští tejden. :o) Já myslela, že než půjde do školy - tzn. v září 2009 - pojedeme spolu na loď zas na nějaký dva tři měsíce. A to si SAMA se čtyřapůlletým klukem představit neumím, se šestiapůlletým už vcelku jo. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 13:51:25)
Nemyslela jsme nedělní, byli jsme na moři, ale to je fuk. Jak víš, jsou tu i tací, kteří jedou i s miminem a batoletem na měsíc. Podstatný je, že to v tomhle věku lze, je to jen otázka organizace.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 13:58:58)
Jeno,
ale já vím, že to lze. Ono lze úplně všechno. Na moře se dá jet i s kojencem. Potíž je v tom, že to sice objektivně vzato lze, ale z mého subjektivního pohledu je to otrava a opruz. Proto to nedělám. Jsem typ člověka, kterej miluje svůj klid, ticho, soukromí. Z celýho moře pro mne byly nejkrásnější chvíle, když jsem si v noci šla lehnout na příď do smotanýho lanoví a čuměla na hvězdy a poslouchala, jak loď rozráží vlny. A tohle bych s dítětem neměla, protože dítě nelze nechat samotný v kajutě na širým moři a jít si někam na čumendu. Jde to VE DVOU, jenže já nemám žádnýho akčního Jenoně jako ty. :o) Já bych tyhle věci musela absolvovat sama a tudíž je dost vyloučený, že bych si to dokázala užít aspoň na 50%. Takže to logicky odkládám na dobu, kdy bude mít syn dost rozumu, aby v tý kajutě sám mohl zůstat nebo na dobu, kdy se nějakej ten akční strejda vyloupne a bude na nás mít čas. :o)
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 14:04:26)
Monty, jela bych s tebou hned. Bereš mě jako chůvu, popř. plavčíka? :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 14:21:39)
Fišperando,
klidně, proč ne? Jsem noční tvor, takže bychom se mohly "šábnout", já si kluka obstarám přes den a v noci budeš mít službu ty. :o)
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 19:06:45)
Já jsem taky noční sova, jediným řešením je, že by klučík musel přes den spát :o)
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to sice k tématu, ale chci se zeptat 

(27.5.2007 12:28:38)
MOnty, to kašleš, protože máš alergii, jak jsem vyrozuměla. A je to alergie na pyly, prach např. nebo i na potraviny? Můj syn je citlivý na lepek a teď má stále rýmu a kašle. Co Ti na to pomáhá? Využíváš jen normální medicínu nebo i nějakou alternativní? Sbírám zkušenosti. Jaké kapky Ti na rýmu zabírají? Jestli odpovíš, tak předem děkuji.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to sice k tématu, ale chci se zeptat 

(27.5.2007 12:39:06)
Mám alergii na pyly. Bohužel na všechny. Teď budu mluvit jako laik, ale mám dojem, že alergický kašel je způsobený podrážděním sliznic, jako reakce na alergen, já mám alergický astma, resp. během pylové sezóny mám BUĎTO neustále zahleněné průdušky, nebo mi sliznice otečou a dusím se.
Pomáhá mi pobyt v chladným a vlhkým prostředí, na kašel jako takový neberu nic, když se dusím, tak mám tři druhy "dejcháků" (Ventolin, Pulmicort, Seretide), ale snažím se je nebrat, blbě snáším kortikoidy. Prášky beru Claritine nebo Zodac, u těch je víceméně jedno, jak se jmenujou, je to všechno stejný, nezabírá mi jenom Dithiaden, buďto je slabší, nebo už jsem si na něj vytvořila protilátky.
U alergie na lepek bych si tipla, že kašel může způsobovat třeba i stopový množství nějaký mouky ve vzduchu - mně stačí mít kvetoucí strom na druhý straně ulice a otevřít okno. Nebo je taky možný, že prostě alergikovu sliznici podráždí i prach a podobný mikroskopický "blbinky".
Poradit můžu maximálně to zvýšení vlhkosti v bytě. Ono je to dobrý i proto, že vlhčí vzduch "stahuje" ty částečky prachu, podobně jako po dešti je "smytej" pyl a dobře se mi dýchá...
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to sice k tématu, ale chci se zeptat 

(27.5.2007 19:44:13)
Monty, já jsem alergický astmatik taky, naštěstí to astma není až takové drámo, jen mám v některých případech holt problémy s dýcháním, např. v takovýmhle počasí.
Tragikomický je, že já bych měla mít doma vzduch vlhčí (i když ne zas tak vlhký, jako má v přízemním domku moje mamka), a zároveň by tu mělo být poměrně sucho, protože syn je alergický na plísně (čili žádná zvlhčovadla a sušení prádla v bytě). Tohle dodržovat je pěkný oříšek. Notabene když zatím nemáme dodělaný (upravený) balkon, a jinde nemám KDE prádlo sušit než právě v bytě...
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to sice k tématu, ale chci se zeptat 

(27.5.2007 22:10:57)
Ahoj Monty!
Právě jsi popsala stav celé rodiny (kromě mě - před pár lety. Manželovi i klukům pomohly opakované zimní vakcinace (nevím, jak se to jmenuje odborně. Prostě přes zimu měli dávky postupně se zvyšujících alergenů a jarně-letní potíže skoro vymizely. To znamená, že nastávají jenom bez léčby. S pravidelnými léky se zmírnily na minimum. (K tématu článku - pravidelné léky nás stojí teď přes tisícovku měsíčně, pro všechny 4 osoby.) U mě alergie vypukla letos, tak se začínám těšit na zimu, až si projdu tady tou léčbou a bude to lepší. Zatím mi otékají oči, kašlu jak o závod a teče mi z nosu, léky, neléky. Jsem zvědavá, zda to i u mě zabere.
Zkoušela jsi na sobě nějaké vakcíny? Mohlo by Ti to taky pomoct.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to sice k tématu, ale chci se zeptat 

(27.5.2007 22:19:10)
Štěpánko,
zkoušela, bohužel bez úspěchu. Na vakcíny jsem měla tak silný alergický reakce, že mi místo tří měsíců, kolik to má normálně trvat, museli píchat skoro ROK, protože mi nešly zvyšovat dávky podle plánu léčby. Nakonec jsem léčbu musela přerušit, 2x po sobě jsem brala ATB a tím pádem nemohla dodržet ten maximální desetidenní odstup.
První rok po té vakcinaci to sice bylo o něco lepší, ale zase mi to úplně rozházelo imunitu, než jsem začala s vakcínami, byla jsem zdravá, netrpěla na žádné virózy, infekce; od té doby jsem měla snad 10x ATB (předtím 10 let nic). Druhý rok už stejný.
Myslím, že nemám vůbec šanci to zlepšit, poslední pokus jsou asi autovakcíny dělané přímo z krve, ale po předchozích zkušenostech nevím, jestli do toho jít.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to sice k tématu, ale chci se zeptat 

(27.5.2007 22:33:54)
Jejda, tak to bojim bojim. Doufala jsem, že tohle léto nějak překlepu, přes zimu se zavakcínuju a příští rok zase budu moct vyrazit do "lesa". S imunitou mám taky problémy, teď jsem ji konečně s doktory dala do normy, ale zase se mi objevily nově alergie právě na pyly a to po celé vegetační období v ČR. Zatím to byly jen alergie na roztoče a plísně. jediné co L"zatím" nemám je alergie na zvířecí srst. Ach jo!
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 12:01:54)
Mirko,
přesně - přiznávám, že děti nejsou zrovna moje hobby. Monty chápu.
Radši vychovám jedno dítě relativně v klidu než mu pořídit sourozence za cenu, že budu neustále na antidepresivech a za pár let budou děti spolu navštěvovat matku v blázinci :-)))
Jsem hrozně ráda, že je dcera už ve věku, kdy chápe jako dospělá.

Jo, často mě mrzí, že nemám druhé -kvůli dceři, kvůli sobě ne, ale vím, že v případě druhého by byla cesta k duševní rovnováze hodně trnitá. Prostě nejsem mateřský typ a to vůbec.
 ivana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 18:31:59)
Mirko,
myslím, žes to vystihla hodně přesně. Mmch. z podobných důvodů, které popsala Monty v předchozím příspěvku, se ani já nehrnu do druhého dítětě.. Protože zatímco s jedním dítětem se jakž takž dají skloubit moje osobní zájmy s tím, co potřebuje a vyžaduje dítě, se dvěma dětmi bych byla já (moje potřeby a zájmy) odsunuta někam na poslední kolej, zadupána, ušlapána :)).
Někdo si to zařídí tak, že mu život se dvěma (nebo více) dětmi vyhovuje, někdo po takovém stylu života netouží. A co. Jsem snad kvůli tomu horší matka, jak se tu v některých příspěvcích snaží být podsouváno?
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 9:00:15)
Monty, zatím:) máš jedno, tak nevíš.
Všechno, co uvádíš, bys zase dělala po tý nezbytný pauze na rození a kojení a možná by Stanislav i půjčil ségře ten mikroskop, tudíž bys to měla za jedny prachy. Ono se ve třiceti zdá, že 2-3 roky s mrńavým děckem je strašný zdržení "od života", ale starý páky ví, že je to vlastně chvilička. Určitě si sama nedovedeš představit, že bys měla pouze práci a děti.
Ale já vůbec nemyslím, že bys měla nějaký nový dítě mít, pokud ho nechceš, nakonec jedno je někdy až nad hlavu a všechny řeči o jedináčcích mi připadají srandovní.

Myslela jsem především na to, že pokud zakladatelka propočítává pětistovky jestli jo nebo ne a víceméně chce dítě, tak ať nepočítá, protože je to za jedny peníze, i když to vypadá, že 2 kroužky stojí 2x tolik. Je to tak, že dítě rodinu do chudoby neuvrhne, matka žije velmi podobným způsobem se dvěma či jedním děckem a rodina investuje a pouští se do akcí přibližně stejně, ať má 1 nebo 2.
 Mateřídouška 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 9:08:44)
Monty,
v Tvém případě uvažovat o druhém dítěti je opravdu absurdní, ale mohla bys pochopit, že ne všichni mají takové depresivní dětství i manželství jako ty a prostě je naplňuje ten pro tebe banální partnerský vztah v manželství s více dětmi. Fesťáky, divadla a jiné akce lze absolvovat i jako matka více dětí. Záleží jen na tom, jestli tam opravdu chodit chceš a zařídíš si hlídání. V podstatě je jedno, jestli babička hlídá jen jedno nebo dvě děti. Jena má asi pravdu, chce to asi toho vhodného otce, pak se na to díváš jinak. Mít dítě s chlapem, s kterým se mám rozvádět nebo s ženatým milencem, tak taky asi budu tvrdit, že díky, druhé dítě opravdu ne a okamžitě si zajdu pro další dávku antikoncepce.

 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 7:08:45)
Leni, no tak dát dítěti to nejlepší chtějí všichni, o to se tu snad nikdo nepře :-)
Vtip je v tom, že někteří si myslí, že to nejlepší jsou kroužky a dovča a někteří, že to nejlepší je sourozenec.

U nás konkrétně je situace tak jasně viditelná, že nemůžu mít pochyb. Toť vše.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Re: Re: Podivné názory  

(27.5.2007 16:01:45)
Leni, moji kluci dostali mobil každý při nástupu na osmiletý gympl, dcera ho nemá dodnes - je třeťačka, u nich ve třídě jsou jen dvě, kdo ho nemá. Nejmladší syn byl taky jeden z posledních, ne-li úplně poslední, a nikdy mu to nevadilo. Stejně jako plno jiných věcí, které třeba většina spolužáků má a on ne. O "velkých" klucích ani nemluvím, ti si prostě "jedou po svém" a třída je uznává takové, jací jsou. Nehodlám dítěti kupovat něco jen proto, že SKORO VŠICHNI to už mají. A vůbec to není o tom, že bych na to neměla.
 Veronika+3kluci 


starší článek 

(26.5.2007 23:16:00)
Před nějakou dobou tu byl na toto téma článek od pana Matějčka (je to nanejvýš půl roku). Taky se strhla bouřlivá diskuse:-)))
Jinak se dá ušetřit na plenách - pořídit látkové.
A prosím všechny: nepište DVĚMI ale DVĚMA!!!
 leni 
  • 

Re: starší článek 

(27.5.2007 23:09:04)
Mě přijde, že si tady každý víc řeší vlastní psyché a vlastní názory na život, než aby se zabýval skutečnou situací zakladatelky - výjimky jsou - např. Kristiánka.

Já bych řekla tohle - která z vás, co tady doporučujete zakladatelce druhé dítě si troufáte a DOBROVOLNĚ budete žít z takového rozpočtu, jaký bude mít ona???? No - nehlašte se všechny...
Nechci být za šťouru, ale myslím, že kdo chodí na rodinku není zrovna kompetentní radit v takovém případě, protože to si tady všechny přiznejme, kdo má na slušný počítač a internet není "socka". Zatím jí ani není asi zakladatelka, ale podobnými radami "dobře míněnými" by se do ní mohla dostat, pokud pouze pořídí další dítě, ale nezvýší příjmy.

POZOR!!! já pořád nemluvím o tom hypotetickém "všechno se nějak zvládne", ale o zcela konkrétní situací, jasně vylíčenou zakladatelkou.

Jinak, samozřejmě že Monty většina matek kamenuje. Já osobně se divím, že na server, kde je tolik "skalních" matek, ona jejího založení chodí. Tohle není myšleno proti nikomu, ale ruku na srdce - kdo tady na rodině kdy uspěl v diskusích s názory, které by "zaváněly tím, že alfou a omegou života, mě matky, nejsou jen děti"?????? Ty plnohodnotné obětavé matky, se okamžitě do těch "nehodných" pustí a propírají je až hrůza.

Já si taky myslím, že model jediná a hlavní funkce ženy je matka-ochránkyně rodinného krbu, je dávno překonaný. Tohle je specifikum českých žen, "obětovat se pro rodinu". Zejména generace padesátnic a výš to tak má nastaveno až do sebezničení, ale pokračuje se v tom pořád dál. Česká žena je prostě a zkrátka správnou ženou jen tehdy, když lítá kolem dětí, plotny a manžela. A když už si nechce najít prostor pro sebe, tak běda, kdy by jí někdo tuhle "glorifikaci mateřství" byť jen názorově ohrožoval.

A já Monty fandím v tom, že více dětí rovná se téměř potlačit sebe a své zájmy - to je prostě realita. A není to jen finanční uspokojování. Ruku na srdce - kolik českých chlapů je natolik super, aby pracovalo v domácnosti, stejně jako musí žena chodit do práce aby jim pomáhala spoluuživit rodinu.
Nějak mi z toho vychází, že ženě pak moc prostoru na aktivity nezbývá. Přilítne z práce, další směna v domácnosti, do toho něco chtějí děti a je moooc ráda, když si odběhne na aerobic.

Postřeh pro Fisperandu: četla jsem tvůj další příspěvek. Pokud o dítěti uvažuješ rozumově, není to nepřekonatelné puzení stylu "příroda volá", jak jsem pochopila z tvého dalšího příspěvku, pak fakt nechápu, netuším, co řešíš.
Další dítě jen kvůli společenskému modelu, nebo prostě že by dítě "mělo mít sourozence". A kvůli tomu se dostat do chudoby?? Myslíš, že tyhle důvody tě budou dostatečně posilovat, až se budeš tak uskromňovat. Nezlob se, ale samozřejmě že budeš mít další dítě ráda, ale asi taky budeš hodně frustrovaná nedostatkem. Nemáš ty správné důvody a JÁ TĚ VŮBEC ZA TO NEODSUZUJU I KDYBYS TADY MÍSTOPŘÍSEŽNĚ PROHLÁSILA, že jsi ten hnusý sobec, co se prostě nechce obětovat až do krajnosti.
 leni 
  • 

Re: Re: starší článek 

(27.5.2007 23:22:29)


ještě trocha psychologie - dítě z chudých poměrů musí mít od přírody hoodně velké sebevědomí, podpořené rodinou, aby ustálo to, že "se liší" majetkově od většiny svých spolužáků. Pokud to neustojí bez úhony na duši, potáhne si sebou celý život stigma chudáčka. Takový chudáček s podlomeným sebevědomím těžko kdy např. bude aspirovat na skvělé místo, protože nebude mít dostatečné sebevědomí na to, aby ho urval.
Aj...aj...

Nemluvím o těch dětech, co tohle "ustojí".

A dítě, které doma neustále slyší "nejsou peníze, na tohle nemáme, tohle nemůžeme koupit" si myslím, není moc šťastné. Vím o čem mluvím, kvůli stálému poslouchání těchto řečí já vzdala vysokou školu, abych si šla raději hned po střední vydělávat, abych přispěla rodičům a taky si mohla koupit věci, na které nebylo, včetně toho, že když se občas koupil moderní kousek oblečení, nikdy nebyl jen pro mě, ale nosily jsme ho s mámou na střídačku.
A dodnes mě mrzí, že jsem takhle vzdala vzdělání. A už při práci studovat nehodlám, protože je to řehole, pro ty, co by mi snad tohle chtěly napsat.

Já jen, jak to vypadá v takové uskromňující se rodině skutečně. Jo a do školy jsem chodila za totáče, takže moc velká možnost brigád nebyla.

PROTO bych fakt nerada, aby moje JEDNO dítě na tom bylo právě takhle. A že bych jednou dokázala např. držet na vysoké dvě-tři děti, pokud bych tomu svému jedináčkovi pořídila sourozence, na to bych zrovna nespoléhala. V minulosti, když byly chudé rodiny to bývalo taky tak, že na studie např. nejstaršího syna se složila celá rodina, mladší nadaní měli smůlu.
 Lavanda 


Re: Re: Re: starší článek 

(27.5.2007 23:44:31)
Určitě není pro dítě moc příjemné být chudý. Ale je velmi dobré, když občas uslyší, že tohle je moc drahé, že na tohle aspoň zatím nemáme a podobně. A že k tomu moři pojedeme třeba příští rok nebo za dva roky. Myslím, že se tak naučí znát cenu peněz a nebude je brát jako jakýsi nevysychající zdroj.
K tomu studiu - můj otec pochází z poměrně chudých poměrů a přece vystudovali všichni tři sourozenci. Protože to byla pro rodiče priorita. Studium je drahá záležitost, ale znám spoustu lidí, kteří nestudovali prostě proto, že v jejich rodině se prostě hledělo spíš na to, aby se dítě rychle postavilo na nohy a vydělávalo.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 0:59:14)
ty jo, že to ty matky jedináčků ale prožívají:), no tomu teda nerozumím. Máte jedno děcko, fajn, ale proč to takhle dramatizovat? Navíc tu stráááááááášlivou chudobu se dvěma dětma jste ale vůbec nezažily.
Znovu říkám, že je kdybych měla jen jedno dítě, mohla bych mít možná už třetí automatku(mám druhou), druhou myčku(mám první), novější auťák (r.v. 1999) a takový prkotinky, který tě šťastným nedělaj. A říkám to pro Fisperandu, která podle mě to dítě docela chce. Říkám to jako matka tří dětí:)
 Karavela 


Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 9:41:59)

Leni, musim reagovat na možnost brigád za totáče - já jsem si vydělávala při studiu od šestnácti a fakt si nepamatuju, že by byly problémy se sháněním práce, jedny prázdniny jsem strávila na poště, druhé v kanceláři jako sekretářka, v průběhu roku jsem chodily s kamarádkou dvakrát týdně na odpolední směnu do pekárny, výborná brigáda byla v metru, potom na vrátnici. Jen to chtělo se aktivně ptát a nečekat, až si mě práce najde
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 9:24:48)
Leni, možná neznáš ty "správné" diskuse, kam třeba Monty dost dobře zapadne :-))))
MMCH, taky jsme pár let žili s hooooodně napnutým rozpočtem, ve stísněném prostoru, ale šlo to, a taky jsme se z toho vyhrabali. Jo, počítač jsme doma měli vždycky, ale primárně proto, že se tím živíme :-)
Bez drastického omezení vlastních zájmů se dá obvykle zvládnout i víc dětí, je fakt, že to chce alespoň trošku spolupracujícího partnera (což Monty moc nemá). Většinou vcelku postačí rezignovat na "hovadiny" typu "naleštěná okna bez poskvrnky", "denní teplá složitá večeře", "dokonale uklizený byt", "prádlo jako karta" a podobně.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 10:07:08)
Libiku,
nezažila jsem drastickou chudobu se dvěma dětmi, asi ani s jedním, i když těžko říct, protože o tom, co to je chudoba má každý jiné představy. Ono je to hodně o prioritách. Za sebe vím, že jsem adaptabilní na jakýkoli podmínky, zažila jsem dobu, kdy jsem fakt neměla ani na jídlo a přespávala po kamarádech, nicméně nebyla jsem z toho nijak traumatizovaná, prostě to tak bylo a bylo to docela fajn. Nic nemít znamená taky nemít žádný závazky, žádnou zodpovědnost. :o)
Ale když rozhoduju ZA JINÝHO ČLOVĚKA - tzn. za dítě - tak prostě uvažuju co nejvíc zodpovědně to v mým případě lze. Všechno se dá "nějak" zvládnout. Jenže já třeba nechci ani teoreticky připustit situaci, že by moje dítě - osoba, která je na mně závislá - měla něčím reálným trpět. Syna nerozmazluju, ale dělám mu ráda radost, jako všem lidem, ke kterým mám nějaký vztah. Nemoct dělat dítěti radost by mně osobně vadilo fakt hodně.
Jak píše Lída, na nějaký umytý okna a vypulírovaný podlahy já fakt kašlu, ale dost dobře nemůžu kašlat na to, že bych přivedla vědomě dítě do podmínek, kdy by se dělilo o nejlevnější jogurt se starším sourozencem. Může se stát cokoli, budu dlouhodobě nemocná (nedej Bože), klient nezaplatí (děje se často) a s jedním dítětem to vždycky nějak zpytlíkuju. Se dvěma - a jedním příjmem - opravdu blbě...
Navíc, ona tu v diskusi padla ještě jedna důležitá věc. Přivést na svět miminko je pro někoho ta nejkrásnější věc, pro mne je to jenom zodpovědnost a povinnost vůči osobě závislý, protože se neskromně domnívám, že umím i jiný věci než rodit děti. Chápu, že někdo to tak nemá a fakt je pro něj rození dětí super. Mám to prostě jinak. Mateřství mne kromě tý zodpovědnosti ničím moc nenaplňuje. :o)
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 10:24:57)
Monty, Pánbůh ví, že jsem celkem tvůj fanoušek, dám ti jednu soukromou, jo? Nebojíš se, že až Stanislav za rok zadá do Google "Monty" vyletí mu diskuse na Rodině, kde opakovaně zdůrazňuješ, jak tě to mateřství nebere? Jak si ho ani tak moc nechtěla?(vlastně vůbec) Mně to připadá škoda, neměj mi to za zlé, ale působíš jako dobrá matka:)))))
Reagovala jsem na kategorické rozbory Leni, neumím si představit, jak v našem zeměpisném pásmu a politickém zřízení někdo odmítne jeden přírůstek do rodiny z finančních důvodů, trvám na tom, že teda buď zodpovědnost za všechny (ne)narozené, nebo za žádné, že je to stejný(podobný), zvlášť jde-li o JEDNO nebo DVÉ děti.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 10:41:34)
Libiku,
tak nad tím jsem fakt ještě nepřemýšlela. :o)
Ale když už ta otázka padla - nejsem asi pro syna klasická "maminka". Snažím se, abychom byli kamarádi. Snažím se mu vysvětlit, že ho mám ráda jako člověka, že pro mne není primární, že je MOJE DÍTĚ, já k němu tenhle vztah nemám a výlučnost mateřský lásky nepociťuju. Prostě to tak je, nebudu se do toho stylizovat, byla by to křeč. Myslím, že on ví, blbej není. Ví, jak je ten vztah nastavenej a nepřijde mi - zatím - že by s tím měl problém. Asi se to špatně vysvětluje, ale u nás to prostě funguje trochu jinak, syn mi kolikrát řekne místo "mami" jménem a naopak řekne "mami" nějaký jiný ženský; a když se bavíme o tom, že se máme rádi, tak to není nikdy o nějaký nespoutaný hormonální bouři mateřských citů, já ho mám ráda, myslím že se snažím jak to jde, aby byl spokojený a šťastný dítě, ale odmalička ho připravuju na limity, který ten vztah má. Pro mne to není tak, že dítě je někdo, kdo musí bejt milovanej za všech okolností, on ví, že když udělá něco, s čím nesouhlasím nebo co se mi nelíbí, že to nebude automaticky tolerovaný PROTO, že je "můj". Takže předpokládám, že s tím snad nebude mít problém, i kdyby si to náhodou někde vylistoval. :o)
 Čekatel na smazání 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 12:21:37)
Monty jen tak přemýšlím dopředu, jaký tvůj syn bude mít asi vzorec pro rodinu, když jeho vlastní matka ho bere jako neprimárního a jako dobrého kámoše. Můžu se zeptat na tvůj smysl života?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 14:32:18)
Michale,
smysl života? Co to probůh je, smysl života? Lidský život je nahodile vzniklá změna genotypu, když se budeme držet Darwina. :o)
Pokud mne chceš navést na to, že děti jsou pokračováním nás samých, něco jako stupínek k nesmrtelnosti - sorry, nepovažuju své geny za takový zázrak, abych jím musela nutně zaplevelovat planetu. Proto jsem taky s dětmi ve svým životě jaksi nepočítala. :o)
Smysl života, když už to musí být, je pro mne prožít ho. Naplno. Co nejvíc poznat, co nejvíc vidět, co nejvíc užít. Máme na to od přírody (Pánaboha) v průměru 75 let, z čehož těch posledních 10 - 15 už kvalitativně nemusí být nic moc. Chci žít tak, abych v kterejkoli den mohla říct, kdyby přišel Smrť, že jsem z toho života něco měla. Že jsem ho neproflákala. :o)
Protože zcela logicky nevidím smysl vlastního života v nějakým jiným životě, nemám důvod mu svůj život obětovat. Já kupodivu nejsem tak sobecká mrcha, jak si tady zřejmě kdekdo myslí. :o) Jsem člověk, kterej nemá problém kdykoli s čímkoli pomoct, podržet, vyslechnout, jsem trouba, kterej sype žebrákům a doplácí za starý babičky nákup v krámě. Ale asi nejsem tak vysoko na žebříčku morálního vývoje, abych rezignovala na všechny svý potřeby kvůli KOMUKOLIV. To je jedno, jestli je to moje dítě, partner, nejlepší přítel. Vždycky budu nešťastná, když budu přivázaná za nohu. Kdekoli a u kohokoli.
Víš co, já ti řeknu, co je asi "smysl mýho života". Aspoň tak mi to obyčejně prezentujou lidi, který jsou mi blízko. Já jsem takovej dočasnej, putovní andělíček strážníček, kterej je rád, když pomůže, když udělá radost, prosvětlí dobrým skutkem něčí den či život - ale pak může zase jít. :o)
Stačí takhle? :o)
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 14:50:09)
Monty, nemyslel on tím Michal spíš to, že když máš dítě a není hlavním smyslem Tvého života, že ho asi nějak šidíš, nemyslíš na něj, nedáváš mu to, co potřebuje včetně lásky. Že pro něj nedýcháš, že pro něj neskočíš do toho ohně, protože v první řadě myslíš na sebe, aby sis něco neudělala. Podezřívám Tě ale, že ač syn není, jak tvrdíš, smyslem Tvého života, stejně na něj myslíš, vymýšlíš ptákoviny pro jeho potěchu, a plameny bys taky ignorovala, až bys ho z toho ohně tahala... --- Je to zvláštní, já svého syna miluju, dejchám pro něj, snažím se, aby se měl dobře (psychicky a v rámci skromných možností i materiálně), vymýšlím kdejaký projekt pro zabavení dítěte a pro jeho dobrý rozvoj. A samozřejmě nevím, jak bych se zachovala, kdyby se ocitl v plamenech, ale upřímně doufám, že bych pro něj do toho ohně skočila... Přesto si troufám tvrdit, že ač víceméně JE mým smyslem života, přesto potřebuju od života ještě cosi jiného, cosi, co mi samo dítě poskytnout nemůže. Něco, co třeba hledám v knížkách, v expozicích zámků, v lese u potůčku, v nějakém obraze... Nemít toto, asi bych umřela. Tak co je to tedy ten "smysl života"?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 15:21:23)
Mirko,
jenže u mne je to tak, že do toho ohně skočím NEJEN pro syna. Skočila bych tam minimálně pro tři další lidi. Já nemyslím na to, aby se mi něco nestalo - pouze si myslím, že můj život nemá pro mne takovou cenu v tom, že bych ho neobětovala jako takovej. Neobětovala bych jeho kvalitu. :o) Dokud žiju, tak chci žít tak, jak mi to vyhovuje. Když bude třeba ho nasadit pro někoho, kdo mi za to stojí, tak to udělám. Ale nic mezi tím.
Řeknu ti to takhle - když jsem se synem, tak se snažím s ním být naplno. Je x věcí, který nás oba baví a který si můžeme vzájemně dávat, který nás oba obohatěj. Příklad - pojedeme na nějakej zámek nebo hrad, budu mu vyprávět o jeho historii, o tom, kdo tam straší, budeme se bavit o tom, co vidíme, třeba si tam zablbneme, dejme tomu se budeme klouzat v pantoflích po podlaze, dáme si pak někde kafe a džus atd. atd. Já teda nebudu myslet na to, aby se v první řadě bavil, počítám že není tak blbej, aby někam jezdil, když by nechtěl. Neplánuju mu žádný programy, ptám se ho, jestli někam chce nebo nechce, protože tahat ho někam, kde nechce bejt, podle mého názoru smysl nemá. Když řekne, že nechce jít na nákup do Billy, ale do Tesca, tak netrvám na tom, že půjdem do Billy, je mi to jedno; míst, kam bych ho nutila chodit je kromě školky minimum. :o)))
Na druhý straně, když jsem někde já za svejma osobníma věcma a manžel mi ve dvě ráno volá, ať přijedu, že ho bolí ucho, tak nepřijedu. Vím, že je tady manžel plus teta Alena, která má sama dítě, takže se určitě dokáže zachovat adekvátně v daný situaci. Neměním svůj program, pokud to není otázka života a smrti, což není téměř nikdy, že. Tak jsem to myslela. U mně není nikdo na prvním místě ani na druhým místě, jsou věci hlavní a vedlejší, jsou lidi který mám ráda víc a který míň, ale nijak je neseřazuju. Nikdo nevyčnívá ani nahoru ani dolů. :o)
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 20:19:43)
S tím uchem jsi mě skoro přesvědčila, nejde o to, že chudáček Stáníček, ale o to, že dokážeš v klidu v čemkoliv pokračovat, pokud víš, že ho bolí ucho. Opravdu s tím ani malinko nebojuješ, když si ho tak představíš, uplakanýho, malýho, sobě podobnýho? Fakt je ti to jedno, je-li zajištěnej? Nebo to v tobě je, ale dbáš na to, aby se o , řekněme "protistrana" dokázala z principu postarat?
Pokud tedy skutečně , ale opravdu položíš telefon a vypustíš okamžitě ucho z hlavy, tak jsi mě přesvědčila a jsi matka na baterie:), rp. tak trochu jiná maminka a už o tom pochybovat nebudu.:))
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 21:01:07)
Libiku,
nevypustím to okamžitě z hlavy... ale fakt jsem roky tyhle věci řešila sama, jela jsem s ním v deset večer autobusem na pohotovost, manžel se doma válel a naprosto ho to nezajímalo, vlekla jsem ho tramvají na píchání uší, on šel v klidu na noční, do loňskýho léta jsem všechno tohle řešila já, úrazy, nemoci... atd. atd. Stáníkovi je čtyři a půl a má taky otce.
Když jsem nedávno jela do Ostravy, tak mi ještě do autobusu manžel volal, ať se okamžitě vrátím, že si Stáníka nemůže vzít tchýně k sobě, protože jim nejde topení (bylo to v zimě). Taky jsem se nevrátila. Prostě už ne. Zvlášť když tam s ním není sám, ale má tam Alenu. Třeba je to spíš boj s manželem, kterej na tohle léta sral. Nepopírám. Jenže jinak ho nedonutím. Jakmile ustoupím, bude to opět ve stejnejch kolejích.
Asi takhle - ideální je, když tyhle věci rodiče řeší společně. U nás to není možný. Takže si prostě manžel musí zvykat, že ke střídavý péči tohle patří. Stáník je v tom opravdu chudák nevinně.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 22:43:15)
OK, jsi hodná maminka:)
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 23:03:27)
Nic ve zlém, ale andělíčka strážníčka, jako jsi ty, bych rozhodně nechtěla. Andělíček, co přijde jen když se mu chce, je strážce na prd. Jsou věci, ve kterých s tebou souhlasím, ale přci jen jsi opravdu moc velký sobec. Píšeš o tom, že "těch posledních 10 - 15 už kvalitativně nemusí být nic moc". Nepřemýšlela jsi někdy o tom, jestli dítě, které znamená pro matku to, co pro tebe tvůj syn má kvalitativně nic moc celý život? Věřím, že i bez dětí může mít život smysl a také si myslím, že se člověk nemusí dětem zcela oddat. Nejsi sama, koho nudí pískoviště a jiné dětské zábavy. Většina matek to dělá prostě proto, že to baví jejich děti a je hezké pozorovat své děti, jak si něco užívají. To samé s návštěvami babiček, které si stále jen stěžují, jak je všechno bolí a vytýkají vám častou změnu zaměstnání, partnerů, případně jiné "nectnosti". Jedeme tam prostě proto, že je naše návštěva potěší, i když nás to k smrti nudí a zdržuje. Chci jen říct, že pokud mi na někom záleží, občas se prostě obětuji a udělám něco pro něj. Sobci jsme v určité míře všichni - ale že bych to tu lidem musela servírovat jako svou přednost?
 Čekatel na smazání 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(29.5.2007 9:02:12)
Promin ze pisu az ted ale to vis prace a povinnosti .)

Ano pochopilas spravne co jsem tim myslel. Jen me to zajimalo. Nijak nekomentuju to cos napsala, kazdy clovek je original a kazdy ma jine zajmy, predstavy a potreby. Jen preju at ve stari to cos prozila a procestovala nevyprcha. Preci jen zbydou vzpominky a mozna par fotek, ja se radeji budu tesit az se budu stykat se svou rodinou, synama, vnukama atd.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(29.5.2007 9:38:58)
Problém je, Michale, že se můžeš třeba na hlavu stavět jakožto rodič, a přesto nemáš záruku, že ty děti o tebe budou mít v dospělosti zájem. Řekneš si - jo, to si člověk musí dítě správně vychovat. Ale, Michale, to je tak strašně relativní! Moje máma nás vychovávala podle nejlepšího vědomí a svědomí tak, abychom se na ni nevykašlali, až budeme dospělí. Snažíme se na ni nekašlat - snažíme se za ní jezdit, já jí prakticky každej den volám atd. Ale ona je na nás tak zoufale upnutá, že nás to až dusí. Jako rodina máme své potřeby, ale ona uznává jen ty svoje. Jako dospělá ženská mám potřebu dělat určité věci určitým způsobem, ale ona uznává jedině ten svůj způsob, a všem ho tak nějak pořád vnucuje. Nejsem nevděčná. Naopak, když jsem si tady na Rodince kolikrát vylívala srdíčko, ozývaly se tu rady typu "omezit styk", a "copak musíš telefonovat každý den?" apod. Snažím se si k ní hledat cestu. Ale nejsem splachovací. Tudíž mi vadí, že když za ní jedu na návštěvu, připadám si nesvobodná; nemám ani trochu prostoru pro sebe; existuje jen to, co ona si myslí, co ona řekne, co ona chce, to ostatní nestojí ani za řeč. To člověk se zaťatými zuby a zoufalou snahou o toleranci vydrží jednou za čas (řekněme každých 14 dní nebo 3 týdny osobně a při telefonátech). Ale nevydržela bych to při tom, co ona by chtěla, abychom za ní jezdili skoro každý den, nebo abychom se k ní přestěhovali. Aniž by samozřejmě brala v potaz, že tím bych musela vzdát výchovné plány vůči svému synovi - bydlí na vesnici, kde není lautr nic než pole, takže pro děti tam není naprosto žádné vyžití, a kde je třeba hudebka a jiné volnočasové vyžití, které v dnešní době považuju za výsostně důležité. A co ta plíseň v domě, které se nelze tak snadno zbavit, přičemž kluk má na plíseň alergii... Atd. Moje máma tím pádem ani zdaleka není spokojená s tím, co my jako její děti jí dnes vracíme (žárlivě hledí na jiné rodiny, kde se děti za rodiči několikrát týdně sjíždějí; ale nevidí, že ti lidé jsou - narozdíl od mé mámy - tolerantnější a nechají své děti trochu dýchat).
Poučení? Je zoufale beznadějné upnout se jen na děti, a očekávat od nich, že nás budou ve stáří obšťastňovat. Můžeme doufat, že se nám to povede; že se nám povede vychovat je tak, že s námi sami budou šťastné, a budou nás vyhledávat. Ale neměli bychom je tím zavazovat a pověsit se jim na krk (kéž mám sílu se tím řídit, až mi jednou syn oznámí - mami, stěhuju se do Anglie...).
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(29.5.2007 9:42:42)
...pochopitelně "děti - samy". Pardon.
 MirkaEyrová 


Monty, 

(29.5.2007 10:07:04)
většinou tady spíš polemizuju s názory, které kritizují Tebe (podotýkám, že se nezastávám až tak konkrétně Tvého způsobu výchovy, protože Tě neznám, spíš jaksi "principů").
Ale napadla mě jedna věc, o které by sis možná měla popřemýšlet zase Ty. Moje máma měla štěstí, že mohla dělat práci, která byla vlastní její povaze. Sama sice popírá, že by to pro ni byla bůhvíjaká zábava, ale to je spíš tím, že si neumí spojit, že i věci, které baví, si člověk musí zasloužit pílí. (Bude to asi složitější, protože ona je trochu ze staré školy, a neuznává, že by někdo mohl taky něco dělat pro svoje pobavení, uznává víceméně jen práci, práci a zase práci. Proto mimo jiné mezi námi taky vládne jisté mezigenerační napětí, protože my zase neuznáváme "jen práci, práci a zase práci"...) Byla to učitelka. A protože ji její práce hluboce bavila, měli jsme dnes a denně na talíři děje školní, co se dělo, které dítě mělo problém, jak ona to řešila, co rodiče na to atd. atd. Spoustu krásných pouček pro výchovu jsem si z této "školy" odnesla, třeba tu, že když je dítě slabší, třeba čtverkař, a dostane trojku, zaslouží si pochvalu za píli, a když je jiné dítě jedničkář, tak za tu trojku dostane výtku, protože se málo snažilo. - A já, zoufalec zoufalá, jsem dobu v sobě měla bolest žárlivosti, protože jsem si říkala - kdyby stejně tak, jako přemýšlela o školních dětech, přemýšlela i o nás, o tom, co my skutečně potřebujeme! Musím v sobě nést bolest z toho, že její školní dětičky měly víc její pozornosti než my. Ano, starala se o nás. Věnovala nám spoustu péče. Ale spíš té hmotné. Zatímco o duševních potřebách školních dětí tušila spoustu věcí, o mých skutečných potřebách neví skoro nic dodneška...
 Mateřídouška 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(29.5.2007 11:28:01)
Já svoje děti vychovávám v tom duchu, že teď jsem tady pro ně a ony pro mě. Ale neočekávám, že se děti o mě postarají až budu stará nebo že se se mnou musí pravidelně stýkat po tom, co budou mít svoje rodiny. To už je jejich věc. Pokud budou potřebovat s něčím pomoci nebo poradit a já budu toho schopná, tak jsem tady. Pokud mě budou samy vyhledávat a mít zájem, tak to beru jako takový bonus od života ke stáří. Ale určitě nechci být pro ně závažím. A kdyby mi měly děti denně volat a denně být s nimi v kontaktu, tak to bych opravdu nechtěla. Nebylo by to přirozené a upřímné. Já chci mít později taky svůj klid, svůj život a svojí pohodu. A nechci se stát já něčí obětí a nebo naopak pro někoho závažím. Tu svobodu svým dětem dám, nechci je dusit. Samy pak přijdou na to, co jim nejvíc vyhovuje a co jim chybí. Moc ráda se s nimi budu stýkat, ale nesnesla bych, kdybych někomu z nich zavolala a poznala, že vlastně volám nevhod a že o to moc nestojí. Raději budu za maminku, která se od dětí nechá uhánět než obráceně.
Vidím to vlastně u rodičů manžela. Tam mám pocit, že oni chtějí mít svůj klid. Jezdí na chalupu, vnoučata si tam neberou, protože je s nimi moc práce. Raději chodí na grilování a zábavy. Prostě si chtějí užít. Z jedné strany je chápu, z druhé mě mrzí, že jsou tak chladní a trochu sobci, protože když si pak stěžují, že se s námi málo vidí, tak mi to nepřijde upřímné. Takže takový extrém já bych být nechtěla.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(29.5.2007 11:48:20)
Grrr. Koukám, že jsem se moc rozohnila, a nenapsala jsem některé věci logicky správně. Takže - máma bydlí na vesnici, kde není vyžití pro děti, a do hudebky a podobných volnočas. aktivit je příliš daleko (dojíždění autobusem). Škola jen první stupeň 2 km od mamčinýho domu, od druhého stupně dojíždění do města 10 km. Jediná věc, a to ještě nevím, jestli i pro děti, fotbalové hřiště 2 km od domu - přičemž syna fotbal nebaví. Moje dětství probíhalo tak, že volnočasové aktivity se omezily na téměř povinného pionýra na 2. stupni ZŠ a jiskřičky na tom prvním. Dodnes lituju, že jsem nemohla ANI ZKUSIT klavír. Divadlo, kino v dětství nebylo, až jako dospívající jednou za rok. Výstavy, zámky nula nula nic, protože nebylo auto, a protože se prostě žilo pro práci, ne pro zábavu.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(29.5.2007 11:54:20)
K tomu, co píše Michal (a vlastně i Mirka)...
To, že lidem, kteří se nevěnují na prvním místě rodině zbudou na stará kolena jen oči pro pláč, je taky takové obehrané klišé. Nikdy nic není černobílé. :o)
Já na adoraci rodiny moc nedám z jednoho prostého důvodu - jediný člověk, kterého si z rodiny máme šanci sami vybrat je partner. Ostatní nám bylo "přiděleno". A buďto se holt vzájemně sneseme víc nebo míň nebo vůbec. Partnera nemám a těžko kdy mít budu, babička mi nedávno zemřela, jakou povahu bude mít syn zatím můžu odhadovat. S matkou a sestrou si moc blízké nejsme. Ale je tu ještě jedna věc. Přátelé. Přátelé jsou rodina, kterou si vybíráme sami. Tím je to pouto daleko silnější, alespoň pro mne, protože přátelé nemusí z hlediska nějaké obecné morálky pro durhého udělat nic, nejsou "rodina", ale když to přesto udělají, má to daleko větší váhu než povinnost.
Když se někdo upíná jen na rodinu, může se stát, že zůstane sám, až děti vyletí z hnízda nebo riskuje, že bude do smrti zavalen starostmi o děti, vnoučata, pravnoučata a nezbude mu vůbec čas na osobní život. Kdo myslí jen na sebe, zůstane pravděpodobně sám. Já to tak nějak rozděluju na víc stran. Ne proto, abych nezůstala sama, jsem sama ráda. Hodně moc ráda. :o))) Prostě proto, že mi to vyhovuje.
Moje kamarádka ze základky má přesně maminku, která by se pro rodinu roztrhala. Doma má neustále uklizeno, navařeno, napečeno, má pět vnoučat, o které se stará, kdykoli si dcery písknou, bere si je na dovolené, na chatu o víkendech. Když ji moje máma někam chce vytáhnout, tak složitě hledá volný den, aby mohla do divadla, protože támhle něco slíbila jedné dceři, támhle musí s jedním vnukem na kroužek nebo k doktorovi, další pátek chce jít druhá dcera na vínko s kamarádkama a ona musí hlídat tři její děti... a já jí to léta rozmlouvám, ona sama ví, že to dělá špatně, ale "nemůže si pomoct".
Moje máma je pravý opak, vnuka má jednoho a jediné, co považuje za "babičkovskou povinnost" je neustále mu vozit sladkosti, dárečky, kupovat hračky. Ale když chci, aby ho hlídala jeden večer, po návratu domů jí najdu ubrečenou, že to nezvládá, že jí bolí u srdce a už je na to stará (je jí 56, mámě kamarádky je o dva roky víc a má těch vnuků pět, opakuju). Nebere si ho na víkendy, ani na prázdniny, a když už s ním někam jde na odpoledne, musí mít s sebou sestru nebo kamarádku, protože by to sama "nezvládla". Ale sama zvládne jezdit starou plečkou po republice za příbuznými a známými, vymetat reklamní akce kvůli děsivým "dárkům zdarma", jezdit za přítelem do zahraničí, na dovolené...
Takže druhý extrém. Ani jednu cestu bych si já nevybrala, obě mi přijdou "mimo mísu". Nechci být ani ničí otrok, ani naprostej sobec. Proto beru důležitý lidi v mým životě v podstatě stejně, ať je to syn nebo nejlepší kamarád, u syna je to jen "ztížené" tím, že je malý a jsem za něj zodpovědná i právně, nejen morálně. Není dobrý mít jenom jednu jedinou věc, jeden cíl, jeden "smysl života". O jednu věc se snáz přijde než když jich máte x. :o)
Asi tak. :o)
 Čekatel na smazání 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 9:32:54)
Proto je dobre mít více dětí :-P :)) Nevidím problém v tom aby babička řekla že tento víkend se jí hlídání nehodí že už má něco naplánovaného - divadlo, posezení s přateli. Takto to prakticky funguje i u nás, babička někdy volá kdy jim přivezeme prcka na víkend, ona je ráda že se mu může věnovat a my jsme rádi že máme chvíli na sebe s manželkou nebo na nějakou činnost kterou zvládneme rychleji než s prckem. Pokud se jí to nehodí tak to řekne a no problem.
Víš u těch přátel, každý má svoje starosti a hlavně třeba svoje rodiny a nemůžeš se spolehnout že tu pro tebe budou pořád, narozdíl od rodiny (beru pokud vycházíte dobře). Přeci jen to pouto k vlastní krvi je mnohem silnější než k nejlepšímu příteli.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 9:40:49)
Michale,
obecně možná ano. U mne to tak neplatí, nejsilnější pouto z rodiny jsem měla k babičce, která minulý měsíc zemřela. Nevyrůstala jsem v klasickém rodinném modelu, neznám ho, ani nevím, jestli by mi vyhovoval nebo ne, můžu se jen domýšlet. :o)
Třeba naivně, ale spoléhám na to, že pokud budu OPRAVDU potřebovat pomoc, tak se mi jí od přátel dostane. Od rodiny těžko - té spíš musím celý život se vším pomáhat já. Když mi bylo v minulosti nejhůř, volala jsem nejlepšího kamaráda, ne rodinu. A bylo to třeba ve tři hodiny ráno, kdy mne opilý exmanžel vyhodil z bytu v tričku a ponožkách, zamkl mi dveře, sebral klíče i mobil a já lítala v noci po městě a sháněla od někoho deset kaček na telefon. :o)
 Čekatel na smazání 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 9:48:27)
A to je prave to, jak pises nevyrustala jsi v klasickem rodinnem modelu, pak to chapu. Ja v nem zase vyrustal i kdyz v ne uplné (rozvedena rodina), ale mam dva brachy, ktery kdyz potrebuju s necim pomoct (stehovani, pujceni penez...) tak neni problem a naopak. A presne tak nejak si predstavuju pokracovani i me rodiny.
Taky mame par pratel, ktere se radeji obrati treba na nas nez na svoji rodinu kdyz potrebuji azyl nebo s necim pomoct, ale to moje predstavy vubec nijak nenarusuje.
To muselo byt drsny, ale zda se ze jsi je sehnala :)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 9:59:58)
Michale,
právě, každý vycházíme z toho, co známe a co je nám blízký. Já bych taky ráda, abych měla se synem hezký vztah i v jeho dospělosti, ale nechci mu stát věčně za zadkem a počítám s tím, že si v 99% případů poradí sám. Samozřejmě mu POMŮŽU, když mne o to požádá a nebude to "nic proti ničemu" (příspěvek na volební kampaň KSČM bych mu FAKT NEDALA, rozhodně ne vědomě). Ale vychovávám ho tak, aby spoléhal v první řadě na sebe a byl co nejvíc samostatný.
Právě proto, že mně to x krát pomohlo, ty situace s manželem opilcem nebyly jediný "patálie", měla jsem a mám hoooodně pestrej život plnej velice komplikovanejch zápletek, do kterých se dílem dostávám sama a dílem se prostě objeví. :o) Já tady nebudu věčně a chci, aby to syn ustál i beze mne. :o)
 Čekatel na smazání 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 10:11:08)
Monty to jedine schvaluju, aby byl samostatny. Pokud planujes tu jednou nebyt, nadel mu sourozence, ve dvou se to lepe tahne a lip vzpomina na cloveka blizkeho. Ja vim chlapi jsou previti a najit toho spravnyho...
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 10:57:44)
No s tím nadělením sourozence jenom z tohoto důvodu, nevím. Evidentně se Monty do ničeho takovýho nechce, a pořizovat sourozence proto, že si bude mít syn v dospělosti s kým pokecat... Realita je většinou taková, že v dospělosti má každej svůj život, sourozenci se sejdou na výjimečných příležitostech, nebo vůbec ne. Navíc má člověk kolem sebe lidi, který si vybere, rodinu, přátele, takže jestli Monty syn bude v dospělosti sám, až tady Monty nebude, tak to zase bude jeho vina, že se neobklopil lidma. Ale z tohodle důvodu pořizovat sourozence, to mi příde jako nesmysl.
Já vím, že hodně lidí se tím ohání, ale na druhou stranu znám spoustu sourozenců, kteří by radši byli jedináčci. Celý dětství se mlátí a v dospělosti se rači nechcou vidět.
 Čekatel na smazání 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 13:25:53)
Fisperando ber to s nadhledem, samo ze to neni jediny duvod :) Ale jestli chces vyjmenovat jaky to ma plus mit minimalne dve deti... tedy vyhody pro ne samotne...
To omylame porad dokola, jeden zna nekoho kde se jeho rodina nestyka a jsou na noze, druzi zase znaji, kde se vsichni schazeji az do smrti. Kazdy si holt bude obhajovat to co si mysli ze je spravne a s tim clovek moc nenadela.
Zil jsem ve funkcni rodine a ted i kdyz kazdy z brachu (2) ma svuj zivot a rodiny, se stykame, pokecame, popripade vypomuzeme a je to v pohode. Zvlast v dnesni dobe kdyz jsou maily, icq, skype, je ten kontakt jeste castejsi...
 fisperanda 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 14:25:07)
S tím se dá jenom souhlasit. Pokud máš dobrý vztahy s rodinou, tak je pravděpodobný, že i ty budeš tento rodinný model napodobovat, což se asi děje :o)
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 15:04:14)
No já žila také ve "funkční" rodině, stále se scházíme na oslavách i na pohřbech i jen tak na kafe. V první řadě si své problémy snažím vyřešit sama, pokud to nezvládám (a opravdu to je móóóc málo kdy) tak požádám kamarády. Peníze si nepůjčuji vůbec - tedy od soukromých osob.
Opravdu si nemyslím, že musím mít nové auto, každý rok nový mobil apod. Moje děti takhle také nepřemýšlejí. Ale pokud bydlím v garsonce, sotva se uživím s jedním dítětem, nemám vůbec výhled na lepší tak mi přivést na svět druhé dítě příjde nezodpovědné - promiňte, ale je to tak.
Co se týká sourozenců tak mám jednoho bratra, bydlí 200km daleko a vídám se s ním málo. Mám ho ráda, ale nedělám z něho parťáka jedinou spásnou osobu. Prostě si myslím, že hodnotit počet dětí v rodině je blbost, do chce 10dětí ať je má je to jeho věc, ale odsuzovat ty, kteří chtějí nebo mají 1 nebo žádné je zcestné.
 Mateřídouška 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(30.5.2007 20:34:49)
Fisperando,
a co ty, jak Ti pomohly názory ostatních?
 Lassie 
  • 

Přátelé & Rodina 

(30.5.2007 14:26:48)
Michale, mám to podobně, jako Monty - za vlastní rodinné příslušníky spíše žehlím průšvihy a pomoc a oporu hledám u přátel. Když jsem několikrát neměla kde bydlet či když jsem potřebovala půjčit ty zmíněné peníze, nejčastěji mi pomohli právě přátelé. Mám také velmi dobrý vztah s mladším bratrem, bojovali jsme vždy spolu a jeden bez druhého ani ránu. Zvláštní je, že každý z nás má na materiální zabezpečení jiný názor - on hrabe, hrabe, hrabe, šetří, buduje, aby případným potomkům zajistil přijatelnější a radostnější dětsví, než jsme měly my. Já, jako nevyléčitelný idealista, považuji za důležité úplně jiné věci. Ano, není lehké být dítětem z ne příliš zajištěné rodiny - dalo mi to ale houževnatost a vytrvalost, motivovalo mě to do vzdělání a naučilo mě to, že člověk prostě nemůže mít všechno. Hromadění majetku mi nic neříká, nerada se obklopuji krámy a když už peníze do něčeho vrážet, tak rozhodně ne do značkových hadrů. Nutno dodat, že jsme oba spokojení tam, kde jsme. Druhá věc, se kterou s Monty souhlasím je, že děti by se měly vést k samostatnosti - švagrovi matka stále dělá svačiny a kupuje slipy, je mu 26 a dle mého názoru, je to chudák, který své vrstevníky, díky ní, nikdy nedožene.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 15:14:39)
Monty, nevěřím ti, že bys ho vytěsnila, kdyby tě jakože zklamal. Zatím neměl šanci, čtyřletý děcko může sice zlobit, ale nikoho nezabije, nefetuje, nekrade, nevyhazujou ho ze škol, není srab. Takže tobě může hnout žlučí, ale nevíš, jaké to je, když tě ho vezou policajti na služebnu.
Někde jsem četla nějakej tvůj střípek, bylo to o tom, jak ti matka zdůrazňuje náhodnost tvého bytí, opakovaně a drsně. Proč jsi to psala, nežralo tě to? To že nejsi až tak maminčina láska?:)
Myslím si, že dítě by mělo mít pocit, že matku má vždycky, i kdyby nevím co, navíc si nemyslím, že bys to měla jinak.

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 15:31:46)
Libiku,
já ho nemůžu vytěsnit jako svýho syna, bude pořád můj syn, to je neměnnej stav, nikam se nevyvíjí jako třeba když z přítele povýší chlap na manžela. Synovství je doživotní. Jenom prostě nemám vzhledem k synovi žádný takový ty představy, jako co bych asi chtěla aby dělal nebo nedělal, že bude pan doktor nebo já nevím co. Chci, aby byl v pohodě a jakou si k tomu vybere cestu je jeho věc. Vím, co je PRO MNE neskousnutelný. Vím, že kdyby něco z toho udělal, asi bych neměla moc chuť se s ním vídat, ale bez jakýhokoli pocitu hořkosti nebo zatrpklosti, prostě si to vybral a basta. :o)
Na rozdíl od mý matky jsem synovi v životě ani náznakem nevyčetla, že existuje. Ani to nemám v plánu Pouze mu od malička vysvětluju, že nejsem na světě jenom pro něj a nemám jenom jeho. :o)
A k tomu, jak jsem to brala já - věř nebo ne, naprosto věcně. Moje matka nebyla a není typ člověka, se kterým bych si mohla opravdu rozumět. Daleko víc se mne dotýká to, co dělá TEĎ, než to, co dělala, když jsem byla dítě. A ani tak se mne to nedotýká nijak zásadně, to je takový chvilkový zamrzení. :o)
Víš co, já nějak neřeším, že mi někdo něco špatnýho provedl a ani si nemyslím, že by provedl. Pro mne to tak bylo asi nejlepší. Díky tomu, v čem jsem vyrostla, jsem taková jaká jsem a vzhledem k nějakým vrozeným dispozicím je to pro mne prostě nejlíp. Nikdy jsem matce nic nevyčítala a když na ní někde "nadávám", tak si jenom vypouštím páru, když je toho "zu moc". Z pohledu zvenčí jsem možná měla děsnej a dramatickej život, ale z mýho pohledu to bylo fajn a aspoň jsem se nenudila. :o)
 Veronika+3kluci 


Re: Re: Re: starší článek 

(28.5.2007 11:59:23)
Hm, okna bez poskvrnky a dokonalý pořádek jsem vzdala předen ještě bez dítěte:-)))
 Irena, 2 deti 
  • 

jina kategorie 

(27.5.2007 0:16:55)
Myslim, ze rozhodovat se pro poceti dite podle financni urovne rodicu, a to nejen v nasi spolecnosti, je chyba. Jde totiz o jine kategorie. Rozmnozovani je snadne a prirozene jen pro zdravy (na vsech frontach) organizmus. Nesnaze se pak i z pochopitelnych duvodu hali do ruznych mytu, resp. "zasadnich potizi". Financni "potize" jsou tak po ruce...Myslim, ze nema cenu presvedcovat nekoho o tom, ze druhe dite financne zvladne a vypocitavat, na cem vsem lze usetrit. Clovek rozhodne nepostrada zakladni atributy zivych organizmu.
 Lavanda 


Proč tolik lidí vytáčejí matky více dětí? 

(27.5.2007 6:49:51)
Nechápu. Sama sice nemám a nikdy nebudu mít šest nebo dokonce jedenáct dětí, ani v nejmenším mě však tyhle početné rodiny neprovokují.
Že někoho rozhodila Bella žijící ze sociálních dávek, budiž. I když já si myslím, že bude do systému několikanásobně vráceno.
Ale lavina, která se pravidelně strhává např. u článků pana Nágla, který si svých jedenáct dětí živí s manželkou sám, bez nějaké nadstandardní pomoci státu, ta je pro mě nepochopitelná.

Není v tom nějaká skrytá a neuvědomělá závist? Nezávidíte těmto rodinám, že úspěšně předaly své geny dalším generacím?

A ještě: Pokud bude mít každá rodina jedno dítě, národ vymře za několik málo generaci. Pokud bude mít každá rodina dvě děti, bude to trvat sice o několik generací déle, ale vymřeme taky. Však už máme našlápnuto.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Proč tolik lidí vytáčejí matky více dětí? 

(27.5.2007 8:16:55)
Budilko,

zareagovala jsem na Bellu, ale to neznamená, že mi vadí početné rodiny.

Měla jsem dokonce známou, která měla dětí 11. Z toho čtyři byly její a ostatní byly adoptované (ty její byly už vlastně z domova pryč – byly velké, jezdily jen na prázdniny). Koupila si za Prahou veliký statek s krásnou zahradou, který zrekonstruovala, najala si českého asistenta (byla to Kanaďanka) a pomocnici do domácnosti. Děti neměly luxusní oblečení a nejspíš ani mobily, ale měly absolutně všechno, co potřebovaly.... Máma i táta se jim mohly celé dny věnovat. Vyučovali je doma, jednou za rok jezdily děti do Kanady na přezkoušení.

Bella žije ze sociálních dávek, její manžel nevydělává buď vůbec, nebo málo. Má šest dětí a sama mluví o tom, že se bála každého dalšího těhotenství. Má děti proto, že nesnáší antikoncepci! To je mi důvod. Pokud žije osmičlenná rodina ze sociálních dávek, je téměř jisté, že děti žijí v chudobě. Jsou to otrhané, vyhladovělé chudinky. Nejen že nemohou chodit na žádnou zájmovou činnost, ale pravděpodobně se musí doma starat o mladší sourozence, aby ta rodina fungovala alespoň na nějaké nejzákladnější úrovni. Je mi těch dětí líto. Toť vše.
 Kristiánka 


Re: Re: Proč tolik lidí vytáčejí matky více dětí? 

(27.5.2007 8:53:34)
Mně osobně je úplně jedno, kolik má kdo dětí. Pokud je uživí, ať jich má třeba deset. Mrzí mě spíš to, že se tady pořád dokola omílá, jak je důležitý sourozenec, ale nikoho nezajímá, jestli rodina zakladatelky bude mít co jíst. S jejich příjmem se o tom dá pochybovat. Sourozenec je super, ale ne za každou cenu. Neustále se tu dokola píše o kroužcích, lyžích, dovolených, ale my se tu bavíme o rodině, která bude mít příjem ani ne
1 000 na týden - ve čtyřech lidech. Takže na něco takového jako je dovolená asi těžko kdy pomyslí. Tady jde spíš o to, jestli budou mít co jíst.
 Kristiánka 


Re: Re: Re: Re: Proč tolik lidí vytáčejí matky více dětí? 

(27.5.2007 12:39:26)
Milado, ale já jsem přece vůbec nereagovala na tebe, ale na holky, které se vyjadřují k problému zakladatelky.
 Kudla2 


Fišperando, 

(27.5.2007 9:34:07)
přezkoumej svědomí a jestli to mimčo opravdu chceš, tak jdi do toho. Já jsem taky zastánce teorie "když dal pánbůh zajíčka, dá i trávníčka", myslím, že v tomhle státě nikdo hladem neumře a vem si, že na to druhé mimčo nebudeš mít zdaleka tolik nákladů jako na to první, protože spoustu věcí podědí.

Podívej, v životě se může stát spousta nepředvídaných okolností (třeba jak tu píše Mirka s tou alergií), ale se všemi počítat stejně nejde a myslím, že je zbytečné se stresovat dopředu.

Důležité je si ujasnit, jestli to přání mít mimčo opravdu vychází z Tebe (protože pak uděláš všechno pro to, aby to "nějak šlo"), nebo jestli Tě k tomu tlačí nějaké vnější vlivy (a v tom případě bych do toho nešla).
 fisperanda 


Druhý dítě z praktických důvodů 

(27.5.2007 13:42:14)
Sice jsem vždycky chtěla dvě děti, to jo, ale to spíš vyplývá z modelu rodiny v této společnosti, kdy je rodina šťastná s počtem dvou dětí, v rozmezí dvou let nejlépe. Je to prostě zažitý model a každý kdo z toho vybočí, je podezřelý. Takže pro mě tak ňák bylo jasný, že budu mít taky dvě.
Teď už to vidím trochu jinak. Protože sem podobně smýšlející jako Monty, řekla bych, tak je mi prd do zažitých modelů, ale těžko se vzdávám svojí léta budované představy.
Jediný důvod, pro který bych to druhý dítě skutečně chtěla, je aby dcerka nebyla jedináček.
Co se týče mně, čistě osobně, necítím potřebu se dál realizovat jako matka, a navíc už vůbec nechci být těhotná, je to devět měsíců hororu, musela bych to fakt přetrpět.
Dcera je pro mě všechno, smysl života, ale pořídit si další dítě je čistě racionální úvaha, v podstatě bysme jí "pořídili sourozence" spíš než bych si "pořídila dítě".
Nevím, jestli mi rozumíte. ale ono na tom důvodu vesměs až tak nezáleží, protože samozřejmě až se to malý narodí, tak ho budu milovat a nějaký důvod, proč přišel na svět... bude ten tam.
 Valkýra 


Re: Druhý dítě z praktických důvodů 

(27.5.2007 13:47:34)
Fisperando,
ano, taky jsem zvažovala druhé dítě z ryze "praktických" důvodů. Nakonec jsem se na to vykašlala, beru to tak, že jsem v zájmu přítomnosti neinvestovala do budoucnosti:-( Mně se ale představa druhého těhotenství, porodu, miminkovského a batolecího období stávala čím dál hrůznější, až jsem to vzdala.
Škoda, mohla jsem mít už dva školáky.
 fisperanda 


Re: Re: Druhý dítě z praktických důvodů 

(27.5.2007 14:03:03)
Valkýro,

rozumím ti. Tvoje poslední věta to vystihuje naprosto jasně. Nejvíc mě děsí, že se za deset let budu mlátit do hlavy za to, že sem do toho tenkrát nešla protože teď už to mohlo být v pohodě.
Ale momentálně se musím přinutit k tomu, abych do toho šla, vůbec se mi totiž nechce, ale ani trochu. Fakt to beru jako povinnost.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Druhý dítě z praktických důvodů 

(27.5.2007 16:19:40)
Fišperando,
já si spíš představuju, jaké by to bylo kdyby..... Kdybych skutečně litovala, asi bych si to druhé pořídila teď. Než by proběhlo těhotenství a porod, byla by dcera ve věku, kdy už s námi stejně nebude chtít trávit čas. Jenže mně se brutálně nechce, i když vím, že v budoucnu asi litovat budu. Nějak mě baví užívat si relativní svobodu, jsem asi sobí hnusec (jak by řekla Monty). :-))) Kdy mě to přestane bavit nevím, na dítě je nejvyšší čas, tak asi pak už stejně bude pozdě.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Druhý dítě z praktických důvodů 

(28.5.2007 15:03:32)
Fisperando, beru zpět vše, co jsem napsala, tedy ne svoje názory jako takové, ale to, že ty bys do toho měla jít. Neměla - pokud to cítíš takhle, tak v žádném případě. Z tvého článku nahoře jsem to totiž pochopila naprosto opačně.
 Petr 
  • 

Chudoba cti netratí 

(27.5.2007 14:10:26)
říkalo se. Ale už asi neříká.
Zuzana o něco níž napsala:
"Pokud žije osmičlenná rodina ze sociálních dávek, je téměř jisté, že děti žijí v chudobě. Jsou to otrhané, vyhladovělé chudinky. Nejen že nemohou chodit na žádnou zájmovou činnost, ale pravděpodobně se musí doma starat o mladší sourozence, aby ta rodina fungovala alespoň na nějaké nejzákladnější úrovni. Je mi těch dětí líto. Toť vše."
Máme tři děti, a už leta žijeme na hraně životního minima. Když jsme se s manželkou bavili o tomto článku, uvědomili jsme si, že s každým dalším dítětem naše životní úroveň o něco stoupla. Přotom jsme se obávali pravého opaku :o).
Starší děti se opravdu starají o toho mladšího, ale nejsou to chudinky, spíš dobře informované mladé slečny. Mají tolik zájmů, že to sotva stíhají, akorát to nejsou zájmy vyžadující desetitisícové dotace. Z toho, že jsme otrhaní si nic neděláme, když o něco jde, oblečeme si prostě sváteční šaty :o) - ale to už si fakt dělaám srandu. Nakonec tohle píšu na notesu přes slušně rychlé připojení. Celé je to prostě o tom, kde člověk ušetří a kam vrazí peníze. Nikdy jsem neviděl moře, ani děti ne, ale přesto nás to sociálně nesnižuje - leda v očích hlupáka.
Co jsem ale hlavně chtěl říct: člověk se bojí toho, co nezažil. Už nemáme strach z toho, co by se stalo, kdyby jsme měli další dítě. Nestalo by se totiž nic zvláštního. Možná by jsme si dokonce polepšili :o)
Pokud se někdo usadil ve vyšší životní úrovni a teď teprve uvažuje o dítěti, logicky vidí, jak s tou úrovní půjde dolů, a dvě nebo dokonce tři děti mu už připadají jako naprostý propad do bídy. Vidím to u mladších kolegů v práci. Co na to jen říct, aby to nevyznělo moralisticky? Třeba NEBOJTE SE, I TAK SE DÁ ŽÍT!
A kdyby to moralistické být mělo, tak třeba tohle: nebojte se, i když budete mít málo dětí, až zestárnete a vaše úspory sežere inflace, moje děti vás nenechají třít bídu. Alespoň tak se je snažíme vychovat.
 8.5Yettynkaa12 


Jsme na tom podobně 

(27.5.2007 14:47:10)
Ahoj, naprosto rozumím tvé situaci, s prvním manželem jsme taky žili z ruky do huby - on, historik vysokoškolák, měl plat pouze kolem 10000 a já tehdy mateřskou kolem 2500, a jen za nájem jsme dávali 7000. Nyní jsem vdaná podruhé, je to o něco finančně lepší, ale taky žádná sláva. Manžel má kolem 15000 a já 7500 mateřskou, ale protože musíme odkoupit byt, tak šetříme, a taky si nemůžeme vyskakovat a třeba jet k moři, kam bych moc chtěla.
Co nechápu - seznámila jsem se s pár holkama, které chodí sem na rodinku, a všechny do jedné měly super moderní luxusní bejváky, manžely manažery, plovoucí podlahy, ...vím, že život není jen o penězích, ale začala jsem přemýšlet, jestli to ony jsou tak bohaté, nebo my tak chudí. Došla jsem k názoru, že sem chodí specifická sociokulturní skupina, že zde snáz naleznu manželku manažera, než např. prodavačku. Máte na to nějaký názor?
 Epi 
  • 

Re: Jsme na tom podobně 

(27.5.2007 15:19:33)
Asi na tom bude něco pravdy. Spíš zde jsou ženy s vyšším vzdělaním, nebo prostě ty, které více přemýšlejí.
Mám pár lidí v okolí, kteří mají základní vzdělaní a ty vše takto nerozebírají. Prostě to tak je nebo není a podle toho pádlují :-)
Asi to mají jednoduší, protože to věčné dumání co by kdyby...
Když se prcek narodil, tak mi byla nabídnuta pomoc jedné „více“ přemýšlející matky a já ji věrně naslouchala. Tři měsíce depek jestli to mám dělat tak či onak, jestli se dostatečně a dobře věnuji... manžel mi už vnucoval odvaz k psychiatrovi. Po třech měsícíc jsem sebrala odvahu, přestala se s dotyčnou stýkat a řeším to nyní tak, jak mi přijde pod ruku. A je klídek.
Epi.
 Petr 
  • 

Re: Jsme na tom podobně 

(27.5.2007 20:59:59)
Co když je to dané formou komunikace? Počítač a připojení něco stojí. S počítačem umí zacházet běžně všichni muži, ale většinou jen ženy s vyšším vzděláním (to nemyslím sexisticky, je to spíš o oblibě využívání techniky). taky bych se vsadil, že je víc času na čtení a psaní, když člověk dělá v kanclu a za tím počálem sedí, nebo když je na mateřské a má ho doma.
 Epi 
  • 

Re: Re: Jsme na tom podobně 

(27.5.2007 21:18:15)
Já si myslím, že to souvisí s tím vzdělaním. Známé prodavačky,kadeřnice apod. s počítačem opravdu neumí. Ani však neřeší problémy, které se řeší zde. A jakto že kamarádky vysokolačky, nebo alespoň se střední školou se neustále v něčem pitvají a vše řeší tak či onak a s miminem měly zpravidla neustále nějaký problém. Doufám, že jsem nedotkla osob se základním vzděláním, utčitě+ to tak nebylo myšleno.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Jsme na tom podobně 

(27.5.2007 21:48:26)
Myslím, že ano, že to bude vzděláním. Resp., nerada bych se někoho dotkla, ale i inteligencí, a pochopitelně i povahou. Taky věkem matky. Hloubavý člověk víc přemýšlí o čemkoliv, ženy, které rodí později (třeba kolem třicítky), budou trochu opatrnější než maminy o deset let mladší. Čím vyšší vzdělání, tím větší přehled o problematice výchovy, zdravotních problémů atd.
Nerada bych se někoho dotkla, ale nemyslím, že by bylo až tak špatně, když se o něčem přemýšlí. Není samozřejmě dobré, když se to přehání, ale když se zase koná víceméně intuitivně, tak strašně moc záleží na tom, jaký člověk je počínaje povahou a konče výchovou. Pokud je skutečně od povahy obětavý, laskavý a dobrosrdečný, a rodiče jej vychovali všestranně bezchybně, včetně zdravého sebevědomí, je vše OK. Ale běda, když si člověk nese s sebou do rodičovství břímě nějaké výchovné boty - nízké sebevědomí, netolerance, pocit povinnosti nadměrného sebeobětování, vzor příliš úzkostné výchovy nebo výchovy příliš autoritativní atd. Tam je daleko lepší, když o své vlastní výchově víc přemýšlí - může se tak totiž vyvíjet a snažit se napravovat to, co zvoraly předchozí generace.
Kdybych se já konkrétně řídila tím, co mi bylo dáno výchovou, bez přemýšlení kopírovala rodičovský vzor, tak bych byla úplně v jeteli. Mnoho, mnoho věcí jsem vědomě dělala jinak. Není to ideální, ale řekla bych, že bych u syna s výchovným stylem mé mámy totálně pohořela.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Jsme na tom podobně 

(28.5.2007 9:12:57)
Petře, fakt není pravda, že by běžně chlapi uměli zacházet s počítačem. Chááááá cháááá... Spousta i vysokoškoláků se na počítač skoro bojí sáhnout, maximálně pokud musí, tak zvládnou pár přesně naučených postupů. Ovšem dělají ramena... :-DDDDDD
 8.5Yettynkaa12 


Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(29.5.2007 19:09:19)
Ahoj, děkuji za názory! Já jsem vysokoškolačka, konkrétně učitelka na mateřské, manžel má 15000 čistého. S prvním synem - rodila jsem hned rok po škole - jsem neměla moc kamarádek s dětmi. Všechny bezdětné. Nyní jsem zapátrala zde na seznamce, a seznámila se s pár holkama přes rodinku. A ve srovnání se všema si už pomalu začínám připadat "chudě"! Konkrétně : máme byt 2+1, nábytek po rodičích, auto feliciu ojetinu, nyní chceme nové auto na leasing - manžel je potřebuje do práce, a řešíme, zda leasing vůbec utáhneme. A te´d srovnání s mými internetovými kamarádkami: všechny mají minimálně 3+1, nebo baráky, všude nový nábytek, plovoucí podlahy, minimalistický styl či jiný sladěný styl(ten pojem jsem si vymyslela), auto např. Mazda, manžel manažer, chodí na kosmetiku, pedikůru, často kadeřnice, a nemusí řešit každou korunu. V restauraci si dají na co mají chuť, já na to teda sice taky mám, ale už musím přemýšlet jinak. Nyní si dělám autoškolu a už jen to je čára přes rozpočet. Na vše nutné máme, děti mají hraček dost, ale na rozhazování rozhodně ne a musíme šetřit. Navíc budeme odkupovat byt, tak šetříme na něj. Ve srovnání s mými kamarádkami mamkami z okolí - prodavačka, studentka na mateřské, účetní...si připadám naprosto normálně. Ale ve srovnání s holkama z rodinky (znám se asi s 5, tak to už je nějaký reprezentativní vzorek) jsem těžce podprůměrná. Ty holky si jezdí k moři, benzín neřeší, taxíky při odjezdu např. z restaurace neřeší...Hodně jsem nad tím přemýšlela, kdo je teda normální, stále myslím, že průměrní jsme my, že ony jsou ...jak to správně napsat - co už tu zaznělo - vrstva inteligence chodící na rodinku, specifická sociokulturní skupina.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Ale proč to řešíš? 

(29.5.2007 19:47:57)
Vždyť je to jedno, kdo co má. Důležité je, že si s nimi rozumíš. Nesnáším lidi, kteří se nebaví s jinými lidmi proto, že nemají tolika peněz nebo nemají VŠ. Není důležité jak jsme na tom, ale zda si navzájem rozumíme. A to jde i chudý versus bohatý. Taky máme bohaté známé, se kterými si rozumíme. A když nechápou, že si něco nemůžeme dovolit, tak to prostě vysvětlíme a oni to už nekomentují. Majetkové rozdíly ano, ale mrzí mne, když je to překážkou v přátelství.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Ale proč to řešíš? 

(29.5.2007 19:49:04)
Vždyť je to jedno, kdo co má. Důležité je, že si s nimi rozumíš. Nesnáším lidi, kteří se nebaví s jinými lidmi proto, že nemají tolika peněz nebo nemají VŠ. Není důležité jak jsme na tom, ale zda si navzájem rozumíme. A to jde i chudý versus bohatý. Taky máme bohaté známé, se kterými si rozumíme. A když nechápou, že si něco nemůžeme dovolit, tak to prostě vysvětlíme a oni to už nekomentují. Majetkové rozdíly ano, ale mrzí mne, když je to překážkou v přátelství.
 štěpánka 
  • 

Re: Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(29.5.2007 19:58:45)
Tak si to tak neber. Taky mám známé, již od VŠ, bývali mými kamarády a protože jsem na tom tak asi jako Ty a oni tak jako ty tvé "kamarádky z rodinky", tak prostě mluvíme každý jinou řečí. Oni jezdí každý rok k moři, my byli za 10 let dvakrát (fakt jsme na to 5 let šetřili), tak prostě oni nevědí, jaký život žiju já a já zas nerozumím tomu jejich. Proto jsem napsala známí a ne kamarádi. Skoro všechny "ženy" jsou doma s dětmi, i když tyto jsou již školní, táhnou vše jejich manželé. Já musela do práce. Sice jsem chtěla, být v domácnosti mě neláká, ale i ten můj příjem není zanedbatelný.
Mimochodem jsem učitelka již nikoli na mateřské, auto máme Formana a leasing na nové bychom neutáhli v žádném případě, uvažujem o nějaké ojetině, až nám Formánek doslouží (doufám, že ještě vydrží). Bydlíme v nájemním bytě, hypotéku by nám snad ani nedali, navíc si neumím představit, že by na ni šel celý můj plat. Z čeho bychom žili? Z jediného platu asi těžko (jsme 4). A to nejsem zrovna nejmladší, je mi už přes 40.
Zase mám jiné známé i kamarády, kteří jsou na tom stejně nebo i hůř než my. S těmi aspoň mluvím stejnou řečí. Když si s někým nerozumím, tak ho holt tak často nevyhledávám..............
 8.5Yettynkaa12 


Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(30.5.2007 8:31:02)
Já si nechci stěžovat, že bychom na tom byli nějak blbě, spíš mne ZAUJAL A ZARÁŽÍ TEN FAKT, že všech pět holek ze seznamky na rodince patří do zmíněné příjmové kategorie. Seznámili jsme se nejdříve na akcích pro děti a poté jsem je pozvala k nám. To jsme bydleli ještě v 1+1 po babičce, starý nábytek, a syn měl na hraní prostor asi 1,5 krát 2 metry - tam měl svůj koberec a la silnice, jinak si kreslíval u stolu, nebo jsme prostě byli venku. Trapas byl, že děti mých internetových maminek si zde nechtěly hrát,uvedu příklad jedné návštěvy u nás: nakonec, abychom i my 2 mamky mohly pokecat, tak si děti hrály na našem letišti - v peřinách, které jsme nezastýlali, ale měli jen přikryté dekou. Do toho vysypaly křupky atd, mně to zas tak nevadilo, ale ta kamarádka "fakt koukala". A různě se vyptávala, jak můžeme bydlet v tak malém bytě, proč si nekoupíme tohle, onohle...Pak šok, když ona pozvala mne k ní a "provázela mne po bytě" - asi 5 místností, luxusní novostavba. Jen ten její syn měl super pokoj pro sebe zařízený tak dokonale(miliony hraček, houpačka, skulzavka, barevná postel, k tomu sladěný stoleček, židlička, nástěnka...jak z nějakého katalogu) a vítězně řekl synovi: podívej, jaký já mám pokojíček, to ty nemáš.
Vím, že to není o penězích, ....ale vlastně tak trochu ano. Já se v bytě té holky úplně styděla, jak mi ukazovala, jak to mají zařízené oni. A pobyt u ní mi nebyl příjemný, takže paradoxně kvůli penězům jsem s ní omezila styky. Ještě jsme se teda asi pětkrát viděly, ale vždy venku, ono když vy šetříte na moře x let a pak vám někdo ukáže fotky jak tadyhle byl na Maledivách, tadyhle na Kanárech, to vše v jednom roce, tak já se přiznám, že závidím a skrývám to. Ale takové setkání mi přinese víc té závisti než radosti.
Když se ale vidíme venku, na hřišti, tak už je to lepší. Ale stejně - patřím do jiného světa, problémy těch holek jestli si zaplatit tuhle jazykovku nebo jinou bych taky chtěla mít. Teda já si chci taky zaplatit jazykovku, ale řeším, jestli to VŮBEC zvládneme, ne ten styl, ha - jazykovka - tak jo, zaplatím si ji, a k ní si pak přikoupím cestu do oné země. Jsem divná??? Vaše reakce mne zajímají, protože si tuhle otázku vážně kladu. Zda je chyba ve mě, že tu závist nezvládám, a mám se sebou něco začít dělat, nebo se s nimi přestat stýkat. (Vím, že chyba je na mé straně, ony za to nemůžou, že se mají dobře, jinak jsou to celkem fajn holky)
 fisperanda 


Re: Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(30.5.2007 16:36:40)
Já mám kamarádku, kterou když sem poznala, tak sem si myslela, že my dvě si absolutně nemáme co říct. Chodila značkově oblečená, měla suprovej kočárek, krásně oblečený děti a sama působila strašně namyšleně. Až sem jí poznala pořádně, tak sem zjistila, že je to suprová holka, která sice nemá problém s penězma, ale tohle všechno je zase vyvážený tím, že manžel je workoholik, nestará se o děti... a ona sama je sebou dost nejistá, a proto vypadá namistrovaně. No zkrátka, pokud ty kamarádky jak píšeš, jsou skutečně kamarádky (což si nemyslím, zřejmě to jsou jen známé, že jo...), tak bys brzo zjistila, že ten jejich život není ideální. Že ty máš starosti tyhle a oni zas támhlety. Pokud ale to sou jenom známý z netu, se kterýma se setkáváš kvůli dětem, tak ti ukážou krásnej barák, pokecají o tom, jak si nechaly udělat drahou manikůru atd... zkrátka předvedou šlupku a určitě jim to udělá dobře. Od takových lidí radši dál, to ti nepřinese nic dobrýho, skutečný přátelství to není, pokud se prezentují jako perfektní ženy, takže ani nic neztratíš.
Pokud by dotyčné byly kamarádky a nechaly tě nahlídnout do celýho svýho života, zjistíš, že zdaleka tak perfektní jejich život není a tam je můžeš pochopit a může vás to stmelit a můžete si toho hodně předat.
 8.5Yettynkaa12 


Jedná se o známé, ne kamarádky 

(30.5.2007 18:12:23)
Seznámily jsme se přes seznamku s jediným účelem - abych měla nějaké kamarádky, které mají děti a nejsou ode mne bůhvíjak daleko. Kamarádek mám dost, většina však nemá děti, a ty, které je mají, jsou ode mne zase hodinu cesty. Setkáváme se, vždy je ráda vidím, ale chtěla jsem si zde najít někoho, kdo bude bydlet poblíž mě a bude mít zhruba stejně staré děti. Takže se jedná o známé. Viděly jsme se třeba desetkrát. Jasně, když se jedná o dobré kamarády, nehrají finance roli, mně šlo spíš o něco jiného - zarazil mne ten fakt, že z pěti holek, se kterýma jsem se takto seznámila, všech pět spadá do ekonomicky velmi dobře situované skupiny s luxusním bydlením atd. Může to být samozřejmě náhoda.
 Kudla2 


Re: Re: Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(31.5.2007 9:42:43)
Fišperando,

odpusť, jestli jsem Tě špatně pochopila, ale z Tvého příspěvku jsem měla dojem, jako by se ty "bohatší" maminy tím svým "bohatstvím" nějak provinily a jediné, co by Tě s ním trochu smířilo, by bylo zjištění, že i ony mají nějakého toho "kostlivce ve skříni".

Je mi jasné, že s člověkem, který Ti s rozkoší předvádí nablýskanou vilu a ukazuje fotky z dovolené v Karibiku, a přitom ví, že bydlíš ve starém 2 + 1 v paneláku a na dovolenou pojedeš na Mácháč, jestli na to seženeš prachy, si toho asi moc co říct mít nebudeš. Ale myslím, že na vině je spíš tím "chlubilkovským" přístupem - heč, já mám tohle, to ty nemáš - než to bohatství samo jako takové.

My jsme na tom finančně tak středně - určitě si nemůžeme dovolit drahé zahraniční dovolené, oblečení nakupuji v sekáči a u Vietnamců, ale na druhou stranu nemusíme počítat každý rohlík a na konci měsíce si chodit půjčovat. Mám kamarádku, která má tři děti, na krku rozestavěný barák a hypotéku. Nestěžuje si, protože hodně dětí chtěla odjakživa, co ji znám, a já ji obdivuji, jak to dokáže zařídit, že dětem dopřává všechno, co potřebují, a navíc ještě spoustu svého času. Technicky vzato jsme na tom finančně líp, ale jednak ona to opravdu bravurně zvládá, jednak v momentech, kdy by ten rozdíl mohl být vidět, tak se držím hodně zpátky, aby neměla pocit, že se vytahuju nebo tak něco. Nevím, nakolik se mi to daří, ale moc by mě mrzelo, kdyby to kamarádce i tak vadilo a chtěla se "utěšovat" tím, že mně se zase nedaří to či ono, jestli mi rozumíš.
 fisperanda 


Re: Re: Re: Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(31.5.2007 11:18:59)
Kudlo, to jsi mě ale úplně špatně pochopila. Jenom sem chtěla říct, že pod tím pozlátkem, co někteří tak rádi ukazují, může být normální člověk s normálníma problémama, a pokud to pochopím, tak v tomhle se mu můžu přiblížit. Protože narazím na tu lidskost, chápeš?
Pokud budu mít radost nad tím, že se někomu něco nedaří, tak to nebude můj kamarád. V tom případě nemám důvod se s ním stýkat.
 Kudla2 


Re: Re: Re: Re: Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(31.5.2007 12:06:45)
Ahoj Fišperando,

já jsem si říkala, že jsi to asi myslela jinak. Já mám takovou známou, skoro vůbec se neznáme, ale ona mi vždycky pošle fotky z nějaké exotické dovolené. No a já jsem jí zas poslala fotku mimina ;-))) z mého výletu do porodnice.
 Lenka 
  • 

Re: Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(7.6.2007 20:03:05)
Milko, říká se "vrána k vráně sedá a rovný rovného si hledá". Myslím, že tahle moudrost našich předků hovoří za vše.
Já se taky nestydím přiznat, že bych se se známými, kteří jsou na tom až o tolik výrazně finančně lépe, nestýkala. Z každodenních zamrzení a ukázek, co ta druhá rodina má a já ne, by pak vzrůstal pocit lítosti a ukřivděnosti. A ten přece nebudu dobrovolně vyhledávat.

Ono kolikrát i stačí, že někdo si pořídí dítě a druhý ho nemá /ještě nemá, nebo mít nemůže, nedaří se/ - už to dokáže nepevná přátelství a známosti rozdělit...prostě když člověk není s někým "na jedné lodi", tak mu ten druhý automaticky nemůže být moc blízký. Naprosto jiné zájmy - finanční nebo rodinné.
A s lidmi se přece nestýkám, abych se frustrovala, naopak snažím se frustraci vyhnout. Neúspěšná snažilka ztěží bude vyhledávat přítomnost mamin, pokud je ze své bezdětnosti hodně nešťastná a chudší kamarádka bohatší, aby v okamžiku, kdy řeší, jak koupit nový spotřebič do domácnosti poslouchala úvahy druhé, na jakou exotiku -dovolenou pojede. Takové přátelství většinou nemůže vydržet, nebo se ani navázat.
 Barbara 
  • 

Re: Re: Internetové maminy aneb připadám si "chudě" 

(27.6.2007 13:17:15)
Lenko,myslím,že to je blbost co píšeš. Za prvé moudrost Vrána k vráně sedá,se týká povahy a ne finanční situace a za druhé,to že se nekamarádíte s finančně bohatšími přáteli je pouho pouhá závist. Já nepatřím mezi bohaté vrstvy,finančně patříme spíš pod průměr,ale nedělá mi problém se přátelit i s bohatými lidmi a to proto,že jim nezávidím luxusní byt či auto,prostě jim to přeju,oni jsou normální lidi,nejsou namyšlení,tak nemám problém s nimi vycházet. Takže si myslím,že to že si s někým rozumíš není otázkou financí,ale toho jaká v jádru jsi!
 Linda, dítě po výhře ve Sportce 
  • 

chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 15:21:27)
Je mi 27, jsem vdaná, vydělávám kolem 15 000, manžel 20 000 čistého. Dítě nemáme z finančních důvodů. Zvládli bychom to, určitě.Ale za jakou cenu? Vyrůstala jsem ne zrovna v chudobě, ale tak na hranici.Na základce to ještě šlo, i když třeba na lyžák jsem nejela. Nechtěla jsem. Tak to brali rodiče. Ale proč? Byly mi nabídnuty předpotopní lyže od známých.O oblečení raději nemluvím. Tak jsem prostě raději nechtěla jet. Když jsem potřebovala nový boty, vzala mě máma na tržnici-byla smutná, protože věděla, že tam se mi nelíbí žádný. Když jsem chtěla něco slušnýho, peníze jsem si musela opatřit sama. Nechci psát jak, ale nic moc to nebylo. Nechci, aby takhle žilo mý mimčo. Já jsem byla dítě, který nepotřebovalo a nechtělo to nej, protože vědělo, že to stejně nedostane.Od doby co jsem se osamostatnila, nekupuji točený salám a k obědu dělám pro dva lidi třeba šest řízků. Bez brambor. Máme na to, tak si to užijeme. Už se nechci vracet do dětství. I když moji rodiče by řekli, že to zvládli a nežili jsme si špatně...
 misapoho 


Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 15:31:50)
NO to teda dopadnes, cpat se jen tucnejma rizkama :o) hlavne ze se mas dobre, kdyz budes mit za par let zvyseny cholesterol a budes silne obezni, jestli uz ted s takovou stravou nejses.
 Linda, dítě po výhře ve Sportce  
  • 

Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 15:42:49)
Řízky dělám jen krůtí, ale nejčastěji vařím ryby - třeba lososa. Měřím 170 cm a vážím 52 kg. tlustá fakt nejsem. Jen jsem chtěla říct, že než žít jako socka, tak raději s mimi počkám, a možná mi bude přáno...
 Chapsy 
  • 

Re: Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 15:55:06)
No teda koukám..... třeba ti taky přáno nebude.... Udělej si pár krůtích řízků navíc, kup k tomu lososa a zaobal ho kaviárem..... přeju ti to, opravdu a moc tě lituju...
 epi 
  • 

Pro Chapsy 

(27.5.2007 16:01:19)
yslím, že by dítě bez problémů zvládli. Ale nezáviď jak malá holka.
Epi.
 chapsy 
  • 

Re: Pro Chapsy 

(27.5.2007 17:32:50)
nemám co závidět.... spíš je mi jí líto, moc a upřímně....
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Pro Chapsy 

(27.5.2007 18:52:18)
Tady nejde o závist, ale o to, že tohle hlava prostě nebere.
 Epi 
  • 

Re: Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 15:58:35)
Myslím, že mimi klidně můžeš mít. Máme obdobný příjem, splácíme hypotéku (8000) + veškeré náklady na bydlení apod. K moři sice nejedeme, byť průměrnou rekreaci u moře by jsme zvládli. Na Šumavě je nám lépe. Není tam vedro. A lososa máme taky každý týden, čerstvého. Myslím si, že žijeme průměrným životem, ale ostatní mladé rodiny v okolí nás vidí optimističtějším pohledem.¨
Epi
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 18:50:59)
A možná, že ti přáno nebude - pravděpodobnost výhry ve sportce je velice malá.

My s manželem rozhodně tolik čistých příjmů nemáme (máme méně v řádu tisíců, máme dvě děti a žijeme úplně normálně, žádné socky. Boty na tržnici bych nekoupila, jedeme na dvě dovolené a nedávno jsem si udělala radost a koupila foťák za skoro jedenáct tisíc. Takže v celku nechápu, o čem že to vlastně mluvíš ?!
 Linda, dítě po výhře ve Sportce  
  • 

Re: Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 19:52:08)
Jen jsem chtěla říct, že když někdo řekne "nám to tak stačí, mé dítě nechce k moři" - jsou to jen kecy. Nikdo na tom není tak, že by bez výletů umřel, ale je strašně fajn, když víkendy strávíš ve wellness hotýlku a neřešíš účet. Známí nejezdí k moři, i když mají dítě alergika. Sami přiznají, že je to jen o penězích. Moje máma nevytáhla paty z domu ,a když jsme jeli na dovolenou - v ČR, pod stan do kempu, tak nám vybírala ledňáky podle ceny. Nechci takhle skončit.
 Epi 
  • 

Re: Re: Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 21:11:04)
Víš jsou opravdu lidi, kteří po moři netouží. A nejezdí tam pouze kvůli tomu, aby sousedi věděli, že na to mají. I takové znám. Je tam příšerné vedro, že se nedá ani hýbat...leda se tak schovat do stínu někde u hotelu a pak zdravotní účinek moře nikde. A představa manžela, který je zrovna alergický pouze na sluníčko :-( Ona taky třeba existuje solná komora. Jsem zastáncem zlaté střední cesty, a to téměř ve všem. Nesouhlasím s tím, aby někdo, kdo je na sociálních dávkách, si pořizoval další děti 3,4,... Sociální dávky mají být dočasné řešení. Ale třeba nemají možnost práce, třeba ze zdravotních důvodů a kvůli tomu nemít ani jedno dítě, to by bylo smutné. Těm se má pomoci a pro ty dávky jsou. Taky je mi moc líto Tvé maminky, kdyby věděla, jak jejím životem pohrdáš. Ono je dobře, že dítě asi mít nebudeš. Ne pro Tebe ale pro Něj.
Epi
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 22:29:44)
Lindo, možná neskončíš tak, jak popisuješ, tedy jako Tvoje maminka. Ale seš si 100% jistá, že budeš šťastnější? Vůbec si nemyslím, že jsi divná nebo že musíš mít děti jako ostatní. Je to jenom Tvoje věc. Ale jsem přesvědčená, že spíš potřebuješ psychologa. Všechny (3nebo4) Tvoje příspěvky na mě dýchly hrozným smutkem a nespokojeností se sebou.... Ale třeba se pletu. Víš, měla jsem jednu známou, která vedla stejné silné řeči - to o těch řízkách třeba. A hrozně se trápila (což by nikdy nepřiznala). Každého od sebe tou trpkostí odháněla - kluky i holky. A pak najednou potkala skvělýho chlapa, veselýho, plnýho života, nějak ji nakazil, je teď fakt šťastná, dokonce jsem ji viděla se něčemu chechtat (ne posmívat jako dřív) a čeká s ním už 2. mimčo. ani se nestihli (zatím) vzít.
Samozřejmě, že svůj život si prožiješ jak chceš Ty, ale na konci se třeba ohlédneš a...................
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Re: Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(28.5.2007 6:56:44)
Teda tebe musí mít všichni hodně rádi - taková snobka!!!!

Mezi námi, ve wellnes hotýlku bych se asi užrala nudou a řízky nejím, možná bys mi mohla doporučit, za co ještě "lidé, kteří žijí normálně" utrácejí.

 Lavanda 


Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 18:44:53)
Pane jo. Nic tak divného jsem už dlouho nečetla. Je to snad jen nepovedený žert?
 MirkaEyrová 


Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 20:14:05)
Lindo, tohle je vážně spíš na psychologa. Asi Ti v dětství bylo natolik nedobře, že si teď neužiješ ani to, co je pro stovky lidí úplně OK. My si sice nedáváme šest řízků na dva lidi k obědu bez brambor, ale dá se to. Někdy to finančně skřípe víc, někdy míň, ale musím říct, že bych žádné výlety k moři za mého syna nevyměnila. Máš pravdu. I já bych to moře (i když jiné než Ty) ráda viděla. A náš syn je smutný, protože k moři (zatím) nemůže. Ale nikdo nemůže všecko. I ti nejbohatší mají zpravidla nějakou bolest, jejíž zahojení jim zůstává navěky zapovězeno. Pokud jde o hmotné vyžití, jen ti opravdu nej, NEJbohatší si mohou dovolit opravdu vše, po čem touží. Tj. - syn nemá moře (jak říkám ZATÍM), ale má výlety, výstavy, knížky, hry, občas i divadlo, kino. A představ si, když jsme mu z ekonomických důvodů koupili levnější brusle (skořápkové, aby dýl vydržely), byl hvězdou ve třídě, protože všichni měli tkaničkový, a ty jeho se jim moc líbily:-)... Jinak se snažím, aby byl co nejmíň "nápadný". Batoh od Topgalu, penál se sporťákem od Emipa, oblečení teď momentálně na mimi bazaru nebo z výprodejů...
Ty máš v současné době drahé jídlo, drahé dovolené atd. Ale jednou třeba pocítíš, a nejspíš to nebudeš chtít přiznat ani sobě, natož veřejně, tu bolest v srdci - "a co já, kde jsou ty malý teploučký dlaně, který mě měly hřát, a ta malá našpulená pusinka, která mi měla říkat - mami, mám tě rád". Protože tohle se stává, ne že ne, asi bys měla lepší to řešit dřív, dokud to ještě můžeš změnit...
 MirkaEyrová 


Re: Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(27.5.2007 20:27:56)
...hm, spíš pro tisíce lidí. Spousta lidí má i se dvěma dětmi a ženou na MD menší příjem od muže než je 20 tis čistého.
 Ivana Procházková 


Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(28.5.2007 0:56:03)
No, Lindo,
asi budu jediná, která ti napíše, že ti snad rozumí..

Akorát si myslím, že bys pro ty davy, co tě tu odsuzují, měla připsat, že se na dítě ještě teď akorát a prostě necítíš. Ty se totiž utkáváš s táborem mamin, které dítě chtěly, naplňuje jim život a šly by do toho i přes finanční nesnáze. Tobě naplňuje život něco jiného (a věřím, že to nejsou řízky :)) a není na tom nic zlého. Jenže to ten druhý tábor těžko chápe, když je to podáno tak, jakože je lepší těch šest řízků k obědu..

Také jsem svého času razila myšlenku že než "chudoba" s dítětem, to radši žádné dítě. Byla jsem tenkrát hodně mladá a koneckonců jsem měla v tehdejších svých podmínkách zřejmě pravdu, i když můj tehdejší přítel to absolutně nebyl schopný a ochotný chápat..

Užívej si peníze, zasloužíš si to. A taky si pamatuj, že šetřením nezbohatneš a ve Sportce se moc často nevyhrává. Nejleší obrana proti tomu nebýt chudý je naučit se peníze vydělávat. Pak si můžeš dovolit i to mimčo.

 Ferda 
  • 

Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(5.6.2007 0:08:42)
Ty brďo - řízky bez brambor jako symbol blahobytu! :-)))))) Jak roztomile česky zaostalé :-)

Musela jste na tom být v dětství opravdu špatně. I když mám pocit, že ve Vašem případě se jedná spíše o chudobu ducha...
 8.5Yettynkaa12 


Trefně napsané 

(5.6.2007 6:01:41)
Chudoba ducha, tím to bude:)))
 mamina, 2 děti 
  • 

Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(18.6.2007 19:23:01)
Mně osobně tedy čistý příjem rodiny 35,000,- nepřipadá nijak extrémně nízký, myslím si, že takto nás žije mnoho a mnohdy co by za to jiní dali ! Naše rodina např. má příjem ještě nižší a to o dost - dohromady asi 27. ooo,- a to máme děti dvě, jedno na střední a druhé na ZŠ. Máme počítač, internet,DVD, mobily (Ježíšek), MP3 si koupily samy. Školy v přírodě se konají,výlety též. Dovča - sice tuzemská, ale je. Oblečení není značkové, ale velmi slušné, děti ani my se nevymykáme průměru.Boty z tržiště bych nikdy nekoupila, raději ušetřím jinde. Děti dostávají i kapesné a i my dospěláci si občas něco pořídíme pro radost. Ale tohle všechno by jaksi nemělo smysl bez dětí, to určitě potvrdí všichni rodičové. Samozřejmě nemůžete dát více dětem (ALE POUZE MATERIÁLNĚ !!)to, co jednomu. Ale to si musí každý zvážit a rozhodnout sám za sebe. Dvě (a více) dětí v rodině se naučí, že se musí dělit, pomáhat, jednou ten a podruhé zas ten. A tohle se za peníze fakt nekoupí.
 nika, děti -10let - 9měs. 
  • 

Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(20.11.2007 14:35:38)
Spíše záleží na tom, kdo jaké uctívá hodnoty. Někdo leda "vyšší" úroveň, -uklízečka 10.000, chůva 15.000,- jinak jest dítě nepoho :-)) (ještě, že tím pádem je na světě "Klauzíčků" málo neb takové dítko je potom hóóódně konzumní a neeko neb na úrovni to jinak ani nelze!).
Chci říci, že záleží na způsobu podání výchovy, ať v chudobě, tak tím těžší v blahobytu- by nevyrostl nám pak smrad. Samozřejmě extrém je všude.
No nic....punk is dead....
(Jinak hezké oblečky se stále nabízejí na netu na bazarech, po jednom děcku a za symbol. cenu, a když bude chytré, může mít stipendium nebo se vdát za prince:-))))
 Diva.Bara 


Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(7.6.2008 0:26:06)
Lindo, zvu tě k nám domů na exkurzi :) máme 3 děti (2,5r a 7měs dvojky), starý domek který za pochodu opravujeme, staré auto které momentálně nejezdí. máme hypo, manža má normální práci - průměr, a jdeme od výplaty k výplatě. ale budeš se divit - jsme šťastní, máme sse rádi, máme bezva děti a spoustu přátel, kterým nevadí, že si s nima místo řízků ugrilujeme točeňáka, chlapůi si k tomu dají pifko a je nám dobře. vsadím se, že tě "nakazíme" a třeba zjistíš, že to není jen o materiálních hodnotách.
 Diva.Bara 


Re: chápu,j á bych s tvými příjmy neměla ani první 

(7.6.2008 0:28:05)
Lindo, zvu tě k nám domů na exkurzi :) máme 3 děti (2,5r a 7měs dvojky), starý domek který za pochodu opravujeme, staré auto které momentálně nejezdí. máme hypo, manža má normální práci - průměr, a jdeme od výplaty k výplatě. ale budeš se divit - jsme šťastní, máme sse rádi, máme bezva děti a spoustu přátel, kterým nevadí, že si s nima místo řízků ugrilujeme točeňáka, chlapůi si k tomu dají pifko a je nám dobře. vsadím se, že tě "nakazíme" a třeba zjistíš, že to není jen o materiálních hodnotách.
 Ivana Procházková 


Našetřit si na miminko 

(27.5.2007 23:07:16)
Už se tady toho přetřáslo hodně, nestihla jsem přečíst všechny reakce, ale nikde jsem si nevšimla rady "našetřit si na miminko". Tedy jít na pár let zpátky do zaměstnání a dávat si stranou penízky, z kterých by se dalo poté rozumněji vyžít na další MD v čtyřčlenné rodině. Padly tu návrhy jako zvýšit si kvalifikaci - to jistě ano. Jenže to nemusí zvládnout úplně každý, může to být náročnějí, než člověk na začátku očekává, atd. Dávat si stranou po určitou dobu nějaký menší obnos a pak z toho čerpat po dobu další MD, kdy budou příjmy zase menší, by mohlo být jednodušší.
Ostatně, poté co jsem vylezla z VŠ, bylo v mém okolí spousta párů, co tzv. "šetřili na miminko".
 Lucie 2 děti (9 let a 4 měsíce) 
  • 

To bych chtěla vidět! 

(28.5.2007 13:12:45)
Dobrý den, Váš návrh "Našetřit si na mimino" mě opravdu pobavil. To mohou tak bezdětné páry, ale pokud lidé mají dítě, tak to moc dobře nejde. I když mi na konci měsíce zbyly nějaké peníze, vždycky se našlo něco, co jsem musela zaplatit (škola v přírodě, očkování, pomůcky do školy, nové boty, rifle, voda apod.)
Zajímalo by mne, kolik párů ušetřilo 1 milion korun, aby mohlo mít dítě. Tolik Vás přibližně stojí než mu bude 18 a to mu nové auto nekoupíte, ani nebudete jezdit na drahé dovolené. Do toho milionu se vejdou nejnutnější potřeby.
Ještě bych ráda věděla, kolik máte dětí Vy?
 Lída,3 kluci a holka 


Re: To bych chtěla vidět! 

(28.5.2007 13:17:12)
Lucie, nepřeháněj... přece není potřeba našetřit na celou dobu. Stačí jen na dobu, než dítě půjde do školky a máma do práce.
 Lucie 2 děti (9 let a 4 měsíce) 
  • 

To bych chtěla vidět! 

(28.5.2007 14:18:23)
Ano, trochu jsem to přehnala, ale mě se vážně nějak nedaří šetřit.
Možná by mi někdo mohl poradit. Jak mám z 8 000 měsíčně ušetřit. To je to, co mi zbyde po zaplacení všeho nutného. Já si nestěžuji, žila jsem i z míň peněz. Byly doby, kdy jsem měla 5 000 na měsíc pro 3 lidi. Takže jsem na tom o mnoho lepší. Ale prostě neušetřím. Neumím to.
 Ivana Procházková 


Re: To bych chtěla vidět! 

(28.5.2007 21:21:30)
Můj příspěvek patřil autorce článku. Ona řeší, jak překlenout dobu 4 let na další MD, pokud by ji měla trávit se 4.000 Kč na čtyři lidi a měsíc.
Takže jsem radila, aby šla na čas do práce. Pokud by si vydělala v čistém třeba 13 tis. Kč, tak má oproti současnému stavu o nějakých 7.500 tis. víc (odečetla jsem rodičovský příspěvek). Kdyby si z toho polovinu každý měsíc uložila, má pořád o 3.750 Kč na měsíc víc než nyní. Zároveň si stejnou částku šetří "napotom".
Za 4 roky může na další MD každý měsíc těch našetřených 3.750 Kč čerpat.

A tvoji reakci chápu, taky jsem byla svýho času nucená snažit se šetřit a šetřit a stejně tam nikdy nic nezbylo.. :(
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Našetřit si na miminko 

(28.5.2007 14:06:40)
No už jsem to tady psala, my měli privní dítě, když byl manžel na vysoké v r. 1991 (takže "chudoba") a to soc.dávky byly oproti tomu co dostáváte nyní opravdu směšné. Druhé jsme plánovali, až si vytvoříme určitou rezervu a budeme si moci druhé dítě "dovolit". Bohužel to potom jaksi nešlo, tak jsme se rozhodli, že tomu do mých 30let necháme volný průběh. Otěhotněla jsem 4měsíce před 30tými narozeninami. Rozdíl máme 8 a 3/4 roku.
Co se týká dovolených k moři jezdil manžel se synem nejdříve sám, a nyní jezdíme všichni. Jedeme na jeden týden k moři (starší už se brání zuby nehty, mladší "musí" má astma a alergie,my s manželem to přetrpíme) a jeden týden na kola u nás v ČR.
No nejsem zastáncem názoru stát nás uživí, nějak bude a tak. Já i manžel jsme asi "blbě hrdí", ale prostě nechceme být nikomu za nic vděční ani státu. Také jsme nikdy na život nenadávali, ale snažili se řešit si své problémy sami. Od dob zrušení celoplošných přídavků jsme o žádné ani nežádali.
Dnes máme dobré příjmy a snažíme se pomalu chystat zázemí synům, aby nemuseli procházet tím čím jsme procházeli my. To samozřejmě neznamená, že vše dostanou "zadarmo". Staršímu synovi už je 16 a tak už minulé prázdniny byl na brigádě, aby si zkusil vydělat penízky vlastníma rukama. Máme vlastně dva jedináčky, ale jako rozmazlenci mě nepřipadají a celkem mě tyto a podobné názory vytáčí. Radši uznám názor, že dítě mít nechci (nebo zatím nechci) než je "naflákat" a potom závistivě odsuzovat.
Každá máme svůj názor a tak bychom se měli brát. Také myslím, že platí v této duskuzi, že každý svého štěstí strůjcem.
 Modracek 


Asi podobný problém... 

(28.5.2007 8:28:26)
Jsem teď na MD - zatím čekáme první miminko. Ale už teď počítám každoui korunu výdajů a nebýt příbuzných a rodičů, asi bych taky chodila po bazarech apod. také bychom chtělůi uvažovat potom o sourozenci, ale přesně jak bylo napsaáno - do malého bytu, s málo penězi...Pořád si opakuju, že je na tom určitě spousta lidí stejně nebo hodně podobně. jenže si na druhou stranu řeknu, že pro TO SOJE dítě budeme chtít pokud možno to nejlepší...
Takže zatíma si neporadím, ale určitě v otm nejsi sama!!! A je nás víc, které počítáme a počítáme a nevíme...On do toho asi člověk musí šlápnout - tedy prostě to risknout...Ale sama zatím nevím, jak by to u nás dopadlo...
Rozhodně moc držíím palce všem, které jsem na tom takhle podobně!
 lidka 
  • 

jsem na to podobně 

(28.5.2007 9:07:19)
Ahojky já jsem na tom asi tak stejně mám 3,5 letého chlapečka.na dovolenou jezdíme jenom v létě na tyden vícwe si nemůžem dovolit,ale do bazénu nebo do zoo občas zajdem.Chtěla bych ale řícvi to že mateřský příspěvek už je 7500kč tak jsme se rozhodli že prostě do toho půjdem.Ikdyž mám synka raubíře a věci po nom moc v dobrém stavu nejsou ale jedináčka nechci a když vidím letos kolem sebe ty maminy tak se mi chce brečet je to nádhera být těhotná a přivést na svět miminko.
 Marťule+4 


Mít děti není o penězích 

(28.5.2007 9:31:28)
Kde se nají jeden,nají se i další.A rodičák už trochu povýšil,ne?Tři děti jsme vychovali i za ten pakatel,kterému se říkalo mateřská.A teď na maličkou beru již zvýšenou.Pročůrá 300 za měsíc.Žádné značkové,ale bezproblémové.Cenu UM neznám,tak tato položka u nás odpadá.Všechny čtyři děti si vypily svoje dva roky poctivé šlehačky od maminky.

Nikdy si nemyslete,že na dětech vyděláte.Spíš naopak,ale právě děti jsou naší nejvýhodnější investicí do budoucna.Pro peníze se děti nerodí.Ty se mají rodit z lásky.
 MirkaEyrová 


Re: Mít děti není o penězích 

(28.5.2007 9:47:12)
K tomuhle bych chtěla něco napsat. Uskrovnit se dá i hodně hodně moc. Jak píše Marťule - například nekupovat značkové papírovky, a navíc je třeba měnit jen málokrát denně. Ale ne každý právě tohle chce - já si raději připlatila za značkovky, tenkrát ještě spíš proto, že neznačkovky byly okamžitě "vylité" do dupaček; dnes bych se už taky bála příměsí různých sajrajtů, kterými se cena čehokoliv až nápadně často "snižuje"; a také jsem si raději připlatila za komfort dostatečně častého přebalování, aby miminkovská pleť nebyla hnedle opruzená (raději jsem předcházela potížím, protože sama mám pleť dost citlivou). Totéž platí i o dalších položkách v rodinném rozpočtu - pokud jednomu dítěti koupím maso a nemusím tolik hledět na cenu, bude to např. libové kuřecí a bude ho řádná porce (samozřejmě zase ne 3 řízky na osobu:o)); pokud ty děti budu mít tři, může se stát, že budu muset koupit masa za stejné peníze, tedy třeba laciný bůček, a každý bude mít spíš jen tak "na oblíznutí". A opět - ne každý právě tohle chce.
 Martinka, syn Vojtíšek (14m) 


Jsme na tom hůř a přece líp 

(28.5.2007 10:21:01)
Když si to vezmu, tak naše finanční situace je o dost nižší, i když právě na výdajích jako je nutrilon nebo pleny (mám obyčejné látkové) dost ušetříme. Syn má 14 měs. a já pořád kojím - výhoda je, že dost věcí mám ještě po mně, příp. po mladším bráškovi. Z mojí mateřské zaplatíme výdaje za bydlení, jídlo a pojištění za nás i malého..no, a pak nám zbývá manželův "plat" - poslední rok studuje VŠ a pracuje na částečný úvazek jako učitel INF - F, takže má od 3500 - 5000 Kč (podle počtu odučených hodin)..z toho platíme mimořádky, takže toho též moc neušetříme..ale u nás je to jednodušší v tom, že manžel bude mít od září práci a tím pádem se nám zvýší rozpočet.

Nejdříve jsme chtěli mít 4 děti:-))) (manžel je z 5 dětí a já ze 3). Rozhodně už bychom měli rádi druhé, ale syn je dost živé dítě, tak ještě chvíli počkáme. Pak bych ráda na chvíli do práce - jako učitelka na 1. stupni už se do školy docela těším, pak jsem si řekla, že bychom mohli zas aspoň jedno, ale nevím, jestli už budeme chtít. Bojím se totiž toho, že pokud by to třetí bylo divoké a já měla přes 30, tak už ho tak nezvládnu..ale aspoň ty dvě děti. Taky, pokud by měl manžel slušný plat a vycházelo nám to, rádi bychom stavěli vlastní domeček, takže by nás čekala hypotéka.

Myslím si ale, že pokud člověk chce další dítě, určitě to vždy nějak udělá..protože myslím, že i u nás by se možná dalo něco málo víc ušetřit, a pokud i já po druhém půjdu do práce, zas nám stoupne finanční situace rodiny..takže se toho opravdu nebojím.

A souhlasím i s názorem, že pokud člověk dítě vychová tak, aby mu nevadilo, že holt mobil s videem mít nebude, ale přece ten jeho je taky fajn a spolužáci - vím, mám bráchu 15 let, a kolektiv dokáže být krutý, ale ví, že naši na to taky nemají a i když něco opravdu moc chce - kolikrát je to vidět, tak zase plánuje, až si bude vydělávat, že si třeba za první výplatu něco skvělého koupí ..a přece si toho za jeho penízky bude vážit mnohem víc.

No nic, už plácám jedno přes druhé:-). Myslím, že pokud po dítěti s manželem toužíte, moc bych se nerozmýšlela..je dobře, že uvažujete i takle, ale dvěma dětem je mnohem veseleji a s druhým to v začátku nebude tak náročné, protože už spoustu věcí máte..a pak půjdete do práce, takže taky budete mít trošku víc.

Rozhodnutí je ovšem na vás, tak držím palečky!
 Martinka, syn Vojtíšek (14m) 


Re: Jsme na tom hůř a přece líp 

(28.5.2007 10:23:17)
A mj. si nemyslím, že bychom si žili nějak špatně. Manžel i já jsme byli vychováváni v rodinách, které neměly na luxus a vůbec mi nepřišlo, že bych tím nějak trpěla..možná proto je teď fajn, že mi přijde, že si žijeme tak akorát a moc šťastně:-)
 klarisa 
  • 

Re: Mít děti není o penězích 

(28.5.2007 14:33:08)
jasně z lásky, ale jen láskou se nenakrmí ani se do ní neobléknou a kdoví, co bude za pár let... V tom našem Kocourkově akorát přemejšlej, jak z nás vytahat co nejvíc peněz- Zrušíme pohřebné, snížíme porodné, zavedem poplatky u lékaře atd. atd.
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Mít děti není o penězích 

(30.5.2007 16:01:15)
Tak v tomto s tebou souhlasím. Dneska je trend, že dítě je otázkou peněz. Ale musí zůstat otázkou lásky. Nám naše děti v podstatě zachránili manželství. Čím jich bylo víc, tím jsme překonávali těžší překážky a hodně jsme se s manželem semkli. Víme, že musíme držet při sobě. A i když člověk na tom není finančně dobře, musí se naučit žít. Třeba i lépe hospodařit. Mým dětem se nikdo nevysmívá, že nemají pěkné oblečení. Protože ho mají pěkné.Naučila jsem se být i dobrým obchodníkem. Kolikrát slyším za co jsou maminky ochotné dát peníze a musím se divit. Není se pak čemu divit,že jim peníze nestačí.
 katka+katka 
  • 

Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 9:44:10)
Po událostech za poslední týden ti nemůžu doporučit nic jiného,
1) paní z trafiky, kam chodíme pro noviny, má syna, který se dostal na víceleté STÁTNÍ gymnázium a už teď dostali seznam učebnic (souhrně to dělá 5500,-Kč - na rok), dále musí (vlastně nemusí) jet na seznamovací kurz se třídou 14-denní (dalších 6000,-Kč), sice jet nemusí, ale kdyby nejel asi by se hůř začlenil, rád hraje fotbal a chtěl tam chodit na rozšířenou výuku TV (není to klasická TV, hraje se tam jen ten fotbal), do teď mu stačilo obyčejné tričko, šortky a botasky, ale teď by musel mít dres a kopačky, kolik stojí tohle paní radši už ani nezjišťuje, dále škola vše (změny rozvrhů) zveřejňuje přes internet, takže musí pořídit internet (ačkoli ho máme, ani nevím, kolik stojí - docela ostuda, ale myslím, že to bude okolo 1500/měsíc).
Paní je zoufalá a nemá představu jak to budou jako čtyřčlená rodina zvládat (mají ještě holčičku)

2) moje kamarádka se v pátek vrátila ze školky v přírodě, byla tam se svojí holčičkou a platili něco málo přes 4000,-, jenže to bylo jen za jídlo a ubytování, pokud chtěly do bazénu nebo tak musely si připlatit, sice chtěla šetřit, ale řeknětě dítěti ne do bazénu budeme chodit jen jednou za dva dny, když ostatní děti chodí denně, celý pobyt tak stál ještě o 2000 víc (bazén, zmrzliny, kolotoče)

3) taky v pátek, se manželův kolega vracel k autu na parkovišti a bylo nabourané (už to tak bývá, nikdo nic neslyšel, neviděl), nicméně auto je na odpis (má pokřivenou nějakou osu - já to mu nerozumím), musí se koupit nové

Když si to tak všechno sečtu, vychází mi, že budeme rádi, když uživíme jedno dítě, peněz máme víc než vy (to není vytahování), do druhého určitě nepůjdeme, jsi zodpovědná a oceňuju,že se snažíš to všechno propočítat a zjišťuješ situaci ostatních
 gatto 


Re: Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 11:12:53)
Promiň, ale cena učebnic 5500 za rok? To jsem nikde neslyšela. Já jsem chodila na SŠ, můj brácha na gympl, ale cena za učebnice maximálně 600 za rok u obou. Nejdražší jsou jazykové učebnice, ale pokud zrovna nevydali novou edici, tak bohatě stačí u všech učebnic koupit starší od žáků vyšších tříd. Navíc stačí zjistit od starších žáků, které učebnice učitelé požadovali a nakonec se ani nepoužili - a ty nekupovat, nebo se dají koupit některé knížky s kamarádem do lavice (sbírky příkladů apod). To píšu jen proto, že mě rozčiluje, když někdo fakt přehání.
Stejné je to, jak když někdo říká: když se ti narodí dítě, máš tolik nákladů - nový kočárek stojí deset tisíc... ale už ti nikdo neřekne, že si nový kočárek za deset kupovat nemusíš, ale můžeš se spokojit s darovaným starším kočárkem nebo si koupit v bazaru za tisícovku.
To ale záleží hodně na osobnosti, prostě některé maminky, pokud nemají nový kočárek, nové oblečky a všechno značkové, tak jsou z toho hodně špatné...
Co se týče drahých seznamovacích pobytů, hor a škol v přírodě apod., snad je možné se domluvit s učiteli či organizátory a snažit se najít co nejlevnější variantu takového pabytu a případně se spojit s dalšími rodiči. Určitě se na třídní schůzce najdou další rodiče, pro které je 6000 za 14 dní moc, když by se to dalo zorganizovat za 4000 (i míň samozřejmě), nebo by se pobyt dal zkrátit na 10 nebo 7 dní.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 11:58:34)
U nás se škola snaží maximálně šetřit rodičům peníze (což se, pravda, bohužel občas i projeví na kvalitě služeb), takže za pětidenní školu v přírodě jsme platili cca 1000 Kč. Na druhou stranu tyto pobyty mají zatím každý rok - není to jako klasická škola v přírodě, ale tzv. projekt, kde se netradičním způsobem učí některé věci dobré pro život v rámci pobytu mimo školu (na jednom z předchozích pobytů se např. učili o smyslech, takže třeba chodili po lese s očima ovázanýma šátkem a zkoušeli si, jak jsou oči pro život důležité). Také mají spoustu dalších aktivit, například lyžařský kurz budou mít už ve čtvrté třídě - pochopila-li jsem to správně, je to ústupek tomu, že sedmáci už jsou mezi sebou trochu drsnější a případná neznalost lyžování tak může být mnohem nepříjemnějším terčem posměchu. ---Takže záleží na tom, jaké zvyklosti má ta která škola.
- Milado, pochopitelně lze nejet na ŠvP, lyžáky atd., ale, co bychom si povídali(-y) - jednak to samozřejmě tomu dítěti může být líto, a jednak to může být jistý handicap pro uplatnění v kolektivu.
 Karavela 


Re: Re: Re: Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 12:01:57)
ŠvP naše děti absolvovaly nepočítaně, na cenu 6 tis. jsme se dostali, jen když jeli do Chorvatska, jinak tyto akce stojí maximálně polovičku i s kapesným.
Na gymnáziu existuje možnost pomoci pro děti ze sociálně slabších rodin z fondu obecně prospěšné vzdělávací společnosti, vím to, protože se dcera kamarádky vymlouvala na finanční situaci, když se jí nechtělo na terénní výjezd a tuto možnost jí ředitel sám nabídl
 Petra(12,9,5 a 3měs. 
  • 

Re: Re: Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 15:39:36)
K tomu se musím taky ohradit. Tolik za učebnice?Můj syn v září nastoupil na osmileté gymnázium a když počítám jen učebnice,tak za ty jsme utratili 600kč.Seznamovací výlet měli na víkend zdarma do Německa spojené s exkurzí a seznámení s něm.studenty.Neplatila jsem ani 1kč. Takže záleží i na přístupu učitelů.
Samozřejmě, že až bude o 4r.dále bude potřebovat koupit všechny učebnice,ale inzerátů na starší učebnice mají u nich dost a stačí to.
Druhý syn byl 10dní v Švp za 2600kč.Věděli jsme to asi 10měsíců dopředu,takže se dalo bezproblémů 260kč.měsíčně ušetřit.
Přeji jen to nejlepší rozhodnutí a to i s ohledem na dítě,které máte.Být jedináčkem není vždycky bezva.A věkový rozdíl více jak 7let,už je jako mít 2 jedináčky.
 Líza 


Re: Re: Re: Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 15:47:03)
Počkej, na výlet do Německa zdarma, a to záleží na přístupu učitelů?
Tak buď máte šikovnou školu, která sehnala na nějakou družbu granty, nebo jste si to zaplatili v rámci rodičovského fondu vy, ale těžko mě můžeš přesvědčit, že ten výlet byl skutečně zadarmo.
Škola v přírodě za 2600 je sice fajn, ale když to spočítám - to je v létě tábor, v zimě lyžák, na jaře škola v přírodě - jen za jedno dítě - to je tak trojnásobek uvedené částky, při dvou dětech šestinásobek. To už se nešetří tak snadno po desetikorunách, žejo?

Pokud se týče toho, jestli se skutečně nají čtyři tam, kde se najedli tři, tak jo, samozřejmě. Ale když se ohlédnu na svou vlastní zkušenost z doby, kdy nejen rozdrbnuté boty, ale i tak obyčejná věc, jako již zaplacený zkažený kus ovoce z prodejny představovaly neřešitelný problém z hlediska rodinného rozpočtu, musím říct, že bych nedoporučovala se do takového podniku úmyslně pouštět. Ono otáčení padesátníků každý den desetkrát, stálé napětí, jaký nečekaný výdaj zase přijde a nikdy nekončící plánování vyváženého jídelníčku za nula celá nula korun vede po jisté době k vyčerpání všech zúčastněných.
 Petra(12,9,5 a 3měs. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Fisperando, nedělej to 

(29.5.2007 14:31:09)
Ohledně těch učitelů.Myslím, že hodně záleží jestli i učitelé přemýšlí, zda na to vše rodiče dětí mají.Můžou sehnat bezproblémů spoustu výletů atd. za hodně peněz. Ale snažit se pracovat na tom a sehnat za málo,aby mohla jet celá třída.Je myslím super.Jestli se něco platilo z fondu, to fakt nevím.Ale na výlet jeli v říjnu a v září do školy nastoupil a platíme 30kč. do třídního fondu měsíčně. Tak i přesto si myslím, že je to málo.Jestliže mají nějaké sponzory,které vypomáhají. Tak zase je to o učitelích či ředitelce, kteří je shání.A knížky si Ti co na ně nemají, můžou ve škole půjčit.Pro pár žáků je tam vždy mají.
Je pravda, že jsem momentálně doma na MD, takže na tábory nejezdí a ani nechtějí.Prázdniny tráví u babičky.
Fajn třeba si nemůžou všichni dovolit jet 3-4xza rok někam(švp,lyžák,tábor..)
Ale mají si s kým hrát, můžou za mnou kdykoliv přijít,netoulají se mi ulicemi.A já nemusím stále shánět hlídání,protože školka má zavřeno, protože školka má otevřeno až od 6,00h a já bych musela být třeba v 6,00h. již v práci atd.. O tom všem to je. My jsme s manželem o tom hodně dlouho mluvili.
A nejen s manželem,ale i s dětmi a vysvětlovali jsme jim, co si budou muset odpustit a co né.A souhlasili a těšili se. A malého obskakují až moc.
A jak tady někdo napsal, nemysleme, že bude hůře ,ale že bude lépe.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 12:15:08)
Co se týče internetu, tak mi ho máme za 300 Kč měsíčně i s DPH.TAkže ten se dá pořídit taky docela lacino.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: Fisperando, nedělej to 

(28.5.2007 13:52:59)
Víš, ono to není takhle černobílé:

ad 1) můj bratranec právě nastoupil na gympl, knihy ho rozhodně tolik nestály, protože na škole probíhá pravidelně burza, kde starší žáci prodávají knížky žákům o ročník níže (což mi přijde jako bezva nápad a určitě to takhle nefunguje jen na jedné škole)a i kdyby burza nebyla, co se tak zeptat někoho o ročník výše, dát si inzerát na náštěnku .... S tím pobytem, to docela věřím, ono 14 dní je docela dost, co se tak zkusit s vedením školy domluvit (po dohodě s ostatními rodiči), že týdenní seznamovací kurs za polovinu by stačil. A s tím internetem, to už jsi trošku mimo mísu, my máme neomezené připojení přes optický kabel a platíme 475,--Kč za měsíc. A když občas běží nabídka internetového připojení v reklamě v TV, mám pocit, že zase o tolik více to nebude.

ad 2) u nás školka v přírodě stojí 450,--Kč na osobu na víkend, to je taky docela rozdíl. Asi záleží i na místě. Bydlíš možná v Praze, já nevím, ale Fisperandu bych podle té šalin karty pro manžela tipovala spíše někde do Brna nebo Ostravy, tam mohou být ceny naprosto jiné

ad 3) a s tím nabouraným autem. Manžel je automechanik a radí mi tu, že spravit jde všechno a s poloosou (o které zřejmě píšeš), to není na odpis

Takže asi tak. Já už jsem psala výše, že to rozhodnutí je na člověku, není hanba říct, chci si dopřát, budeme mít jen jedno dítě. Ale! Pokud oba po dítěti touží, asi bych si ho neodříkala. Já osobně bych se čtyřmi tisíci za měsíc nevyšla, doopravdy ne. Ale na druhou stranu, kdo říká, že vždycky musí být hůře - holky buďme optimistky, vždycky může být i líp :)
 MARNEUM 


jen do toho 

(28.5.2007 9:44:28)
četla jsem váš článek,ale být váma,tak bych z toho strach neměla.
Manžel,jako celník,před 2 lety musel odejít ze zaměstnání,taky jsem si říkala,máme dvě děti a hypotéku,co bude?!
Když slyšeli celník,tak nikde neměli zájem,nakonec vzal manuální práci,je rád,že má čistou hlavu a dokonce vydělává i víc.K tomu všemu si mi vloni taky začali bouřit hormony,děli už mají 12 a 7 let a chtěla jsem moc miminko.Věci po sobě taky nemůžou dědit,jelikož mám holku a kluka,sem tam nakoupím něco na bazaru,něco u číňanů,je boty kupuji v obchodě,a co se nestalo,vloni v červenci se zadařilo,i když neplánovaně,dneska mu je 5 týdnů a nedala bych ho za nic na světě,je to náš miláček.A to jsem musela koupit celou výbavičku znova(moje sestra s věcičkama udělala ,ani nevím co,zbyly jen plínky.)
To zvládnete taky,jen do toho,budeme vám držet palečky a přejeme hodně štěstíčka do budoucnosti.papa
 Lucka 7a1rok 
  • 

Fisperando neboj se toho  

(28.5.2007 11:58:22)
Tak jsem se rozčílila nad škoulkou v přírodě za 6tisíc,učebnice za 5tis-že ti musím napsat.Máme dvě děti kluk ted 7let a dcera taktéž květen 1rok.Věci jsem si schovávala,občas v sekáči koupím šatičky nebo růžové trtiko-a i tam nakoupím na staršího značkové oblečení next za pakatel.škola v přírodě na týden nás vyšla na 1700,kč učebnice na 500kč.příspěvky do školy na 500kč za rok máme prima školu a při vv třeba vyrábějí trika,malují sklenky apod.Kroužky nás vyjdou na 5500,-ročne-jsem,ale domluvená na půlročních platbách a když jsou svátky a narozky tak místo blbostí dostane penízky na kroužky a je rád-samozřejmě i něco na hraní.mobil nepotřebuje a když tak obyčejný,ale to až tak ve 3třídě.ted jsme se i na aktivu domluvili,že dětem mobily ne.S malou chodím na plavčo a to že občas je komplet v klučíčím oblečení je mi jedno-hlavně že je zdravá,čistá a štastná.Splácíme hypotéku-ještě 10let,manžel dělá od nevidim do nevidím-je makáč a šíkovný,ale ty platy co se říká průměrné-hahaha-o to víc pracuje,abysme to nějak zvládli.já si ted také budu zvyšovat rek.,abych pak mohla někam do práce.no a po zaplacení všeho nám zbyde 3000měsíčně na stravu ,drogerii,oblečení.nemohu si dovolit koupit 4boty za měsíc,ale po jedněch měsíčně to zvládnem.a když už opravdu jde do tuhého koncem měsíce tak musí mužský na melouch.
Přesto si myslím,že jsme spokojení a štastní za 2děti,malej malůou zbožnuje a chlubí se s ní ve škole,a když neco moc chce koupit a je to blbost tak mu vysvětlím,že není tolik korunek a když mu to koupím tak nebude moct třeba na keramiku.bere to suprově a víc si váží věci.
Neboj se toho,vždy to nějak zvládneš a já bych neměnila i když je to opravdu těžké.ale ty dětský očíčka,smích a to jak si spolu hrají je nádhera.držím palce
 Lucie 2 děti (9 let a 4 měsíce) 
  • 

Jak ušetřit 

(28.5.2007 14:33:07)
Jen jsem chtěla trošku poradit, jak ušetřit při mateřské.
Tak zaprvé naučte svoji dcerku na nočník. Do roku by měla být bez plen. Nemusíte kupovat značkové pleny. I v neznačkových se neoprudí. Vybírejte levnější a přesto velmi kvalitní kosmetiku pro dítě např. aviril (my jsme na něm vyrůstali, je kvalitní a levný).
Jídlo - proč kupujete Nutrilon? Je velmi drahý. Nekupujte příkrmy. Lepší je, sama je uvařit. Vždycky uvařím více a dám je do mrazničky zmrazit.
Levné a přitom pěkné věci se dají koupit v sekáči.
K tomu přivýdělku - co takhle dělat nočního doplňovače? Manžel je určitě přes noc doma.
 klarka 
  • 

Re: Jak ušetřit 

(28.5.2007 14:58:37)
Noční doplňovač? Přijít z noční a hned k děťátku. No matka asi nemusí spát. A jak přimět děcko na nočník? Synovec se načil až v 2.5 letech, ale sám. Párkrát byl předtím nucen a lékařka řekla nedělejte to, bude mít trauma
 Lucie 2 děti (9 let a 4 měsíce) 
  • 

Re: Re: Jak ušetřit 

(28.5.2007 15:07:58)
Dítě musíte začít učit včas na nočník. Začínat v roce je pozdě. Jakmile začne sedět, je potřeba jej pravidelně dávat. Jak nás to asi učili naše matky a babičky? Na této věci jsem se shodla se svojí tchyní, která měla své dvě děti rok po sobě a za dva roky měla třetí. Nemusí chodit každý den do práce, nebo může pracovat o víkendu. Já si taky přivydělávám večer (doučuju), v noci 3 x vstávám, abych syna nakojila a od 5 ráno je vzhůru. Přes den nemám možnost si lehnout,syn spí jen v kočáru, nebo potom v noci. Mám ještě staršího syna, se kterým se musím učit, kromě toho mám obrovskou zahradu a 2 psy.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Jak ušetřit 

(28.5.2007 15:10:45)
A proč ne? Já si sehnala práci z domova a protože syn byl přes den nespavec tak jsem dělala pouze v noci. Autoškolu jsem se učila taky jen v noci. Jde to a nemyslím si, že to odskákalo dítě.
S tím nočníkem máš úplnou pravdu u druhého syna jsem to měla to samé. Doktorka mě prostě řekla, že až bude chtít tak půjde sám. Měla pravdu, od 2,5roku se nepočůral ani v noci.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Jak ušetřit 

(28.5.2007 14:59:31)
No v něčem máš pravdu v něčem ne. Jako u všeho je to dítě od dítěte. Např. starší syn měl látkové pleny (o jednorázokách se mě mohlo jen zdát)nočíník používal od roku a od 3měsíců byl na sunaru a ovesných vločkách. Příkmy jsem vařila vždy a čerstvé u obou kluků. U mladšího jsme kupovali jen značkové pleny (oprudil se v neznačkových)a na nočník začal chodit až ve 2,5letech, olejíček jsem používala taky aviril a byl bezvadnej (drahé se neosvědčily), kojila jsem do tří let tak tam to bylo bez problémů. Oblečení podědil, tak jsme měli nové výhradně na navštěvy a k doktorce. Hluboký kočár se koupil už po jednom dítěti, také žádná převratná investice a nikdo to nepoznal. A to jsme si na druhé dítě "našetřili", ale i tak nevidím důvod proč by mělo mít všechno značkové apod.
Bezdětné zkuste chápat "zasloužilé matky" a matky zkuste chápat bezdětné (z jakéhokoli důvodu bezdětné).
 Lucie 2 děti (9 let a 4 měsíce) 
  • 

Jak ušetřit 

(28.5.2007 14:45:44)
Jen jsem chtěla trošku poradit, jak ušetřit při mateřské.
Tak zaprvé naučte svoji dcerku na nočník. Do roku by měla být bez plen. Nemusíte kupovat značkové pleny. I v neznačkových se neoprudí. Vybírejte levnější a přesto velmi kvalitní kosmetiku pro dítě např. aviril (my jsme na něm vyrůstali, je kvalitní a levný).
Jídlo - proč kupujete Nutrilon? Je velmi drahý. Nekupujte příkrmy. Lepší je, sama je uvařit. Vždycky uvařím více a dám je do mrazničky zmrazit.
Levné a přitom pěkné věci se dají koupit v sekáči.
K tomu přivýdělku - co takhle dělat nočního doplňovače? Manžel je určitě přes noc doma.
 Alisi,19letý syn a 19 měsíč.dcerka 
  • 

Přeji správné rozhodnutí 

(28.5.2007 14:51:25)
Ahoj,vím,že můj příspěvek bude tak trochu z "jiného soudku".Když jsme neměli s manželem byt,peníze a bylo nám 20 let-tak jsme zjistili,že čekáme miminko,ale věděli jsme,že to musíme zvládnout.Krásný dům,velké peníze a majetek máme,ale druhé děťátko-takové to plánované ne a ne přijít.Tolik jsme chtěli 2 děti,né jedináčka. Chci tímto příspěvkem říci,že v době,co jsme se léčili a 17 let toužili po mimi,bychom dali všechny peníze i majetek za to,abychom dětátko měli. Povedlo se,máme dcerušku a je to to největší bohatství-2 zdravé krásné děti.
 Beebie+Honzík 09/07+Luci 06/10 


Re: Přeji správné rozhodnutí 

(29.5.2007 11:58:26)
To je krásný, moc gratuluju, tohle by si měli všichni uvědomit...že dítě je obrovský dar a nedá se vyčíslit žádnými penězi...
 fisperanda 


Re: Re: Přeji správné rozhodnutí 

(29.5.2007 15:24:39)
Beebie, to je sice hezký co píšeš, a určitě je to pravda, ale na druhé straně dítě svou láskou nenakrmíš.
 fisperanda 


Re: Re: Přeji správné rozhodnutí 

(29.5.2007 15:25:19)
Beebie, to je sice hezký co píšeš, a určitě je to pravda, ale na druhé straně dítě svou láskou nenakrmíš.
 Slávka+Kačka 2,5 
  • 

Výmluva...??? 

(28.5.2007 19:54:50)
No my sme na tom podobně,ale že bych měla strach,že dvě děti neuživím? To ne...
Když to vemu kolem a kolem,teď mateřskou zvedli na 7500,- což už je v určitých okresech celkem slušný plat.A když zaplatíš ze své mateřské nájem i inkaso tak 11 000 na jídlo je docela slušny.A vymlouvat se na to,že nebudu mít na plínky... Tak koupím levnější, no a oblečení budeš mít po 1. prckovi. Jsou na tom lidi,ještě hůř a taky to zvládnou.A mezi náma pořád si můžeš najít nějakou brigádu třeba i na doma... Nevím,ale podle mě se to dá zvládnout uplně v pohodě!!!
Co dělaj lidi,kde je otec na pracáku a mamina na mateřské??? To pak vidím jako problém,ale toto ne...
 Slávka+Kačka 2,5 
  • 

Výmluva...??? 

(28.5.2007 19:54:59)
No my sme na tom podobně,ale že bych měla strach,že dvě děti neuživím? To ne...
Když to vemu kolem a kolem,teď mateřskou zvedli na 7500,- což už je v určitých okresech celkem slušný plat.A když zaplatíš ze své mateřské nájem i inkaso tak 11 000 na jídlo je docela slušny.A vymlouvat se na to,že nebudu mít na plínky... Tak koupím levnější, no a oblečení budeš mít po 1. prckovi. Jsou na tom lidi,ještě hůř a taky to zvládnou.A mezi náma pořád si můžeš najít nějakou brigádu třeba i na doma... Nevím,ale podle mě se to dá zvládnout uplně v pohodě!!!
Co dělaj lidi,kde je otec na pracáku a mamina na mateřské??? To pak vidím jako problém,ale toto ne...
 Irena3a1 
  • 

peníze nebo dítě 

(29.5.2007 8:27:13)
Nemohu nereagovat na článek Dítě versus finance. Tento problém jsem řešila před 5 lety, kdy jsem už měla 3 dospívající syny (16,15 a 13 let) a doslova se ve mně splašily hormony a zatoužila jsem ještě po benjamínkovi, abych si celé to dění kolem těhotenství a mateřství mohla ještě jednou pořádně vychutnat. Bylo mi už 42 let, a tak jsem neměla moc času na dlouhé rozmýšlení. Měla jsem v té době i slušně placené zaměstnání, kde mě to však po pravdě zase až tak moc nebavilo. I proto byla představa dnů strávených s miminkem tolik lákavá. Manžel to neřešil, vždycky toužil po dcerce, tak co kdyby to počtvrté vyšlo....
Jediný a zcela zásadní problém představovaly naše rodinné finance. Tři dospívající kluci, 1 na střední škole, to je pořádný zápřah, také jsme v té době žili z ruky do huby, upomínky za nezaplacené účty se řadily v pořadí naléhavosti. V té době činil rodičovský příspěvek 2552,-Kč a co navíc, možnost přivýdělku byla omezena na tuším 3480,-Kč (to už si přesně nepamatuji, ale vím, že maximální možný příjem matky na rodičovské dovolené byl cca 6 tis. Kč.) Bylo mi tedy jasné, že budu muset při dítěti pracovat a i tak to bude těžké. Naštěstí moje zaměstnání umožňovalo pokračovat v práci z domova, a tak jsem do toho šla. Od 3 měsíců syna (dcerka se nekonala) jsem jezdila 1x týdně do firmy, maminka mi tam kroužila s kočárkem a vozila syna na kojení, další práci jsem si brala domů. Malý byl ranní vyspávač, tak jsem vstávala po 5.h a sedala k počítači. Večer dělat nešlo, to zase usínal až okolo 22.h i později. Zkrátka jsem se moc a moc snažila, práci jsem si s sebou vozila i do mateřského centra (dělala jsem korektury na PC, pořídila jsem si starší notebook, abych mohla každou chvilku využít). I tak jsem se propadla na účtu a leckde zadlužila. Ale bylo to dobrodružství a já jsem to ubojovala a vyhrála. Přežili jsme 4 roky mé rodičovské dovolené a máme krásné 4 syny. Dnes jsem moc ráda, že jsem to tehdy riskla a spolehla jsem se na sebe a svoji píli. Kdybych byla "sralbotka", nikdy bych tohle čtvrté děťátko neměla. Teď je to takové sluníčko naší rodiny a je krásné sledovat, jaký k němu mají vztah ti dospělí habáni. Jak se díky němu naučili pečovat o kojence (často ho také hlídali) a batole a díky tomu mají porozumění pro malé děti a myslím, že budou skvělí tátové.
Takže - přežít se dá, ale je to skutečně volba mezi dítětem a značkovými hadry, když to hodně zjednoduším.
Držím palce, Irena a čtyři kluci
 Mateřídouška 
  • 

Re: peníze nebo dítě 

(29.5.2007 11:36:26)
Tak to máš můj obdiv. V něčem podobném se plácáme teď my, ale ani jeden den jsem nezalitovala, že máme ty děti a to třetí nám sice udělalo trochu čáru přes rozpočet, protože jsem se akorát měla vracet do práce po mateřské a ještě jsme stavěli barák, no je to tak trochu adrenalinový sport, ale nelituju, toho totiž ani litovat nejde.
 kiki 
  • 

Re: Re: peníze nebo dítě 

(29.5.2007 13:51:28)
jak to zvládáte? Nejde přece si říct, ono se to NĚJAK UDĚLÁ...
 Mateřídouška 
  • 

Re: Re: Re: peníze nebo dítě 

(29.5.2007 14:33:20)
Tak ono se nejdřív dítě musí chtít a potom řešíš takový ty konkrétní věci ohledně financí, bydlení atd... Prostě si člověk musí vybrat, co chce a situaci tomu podřídit. U nás to např. zafungovalo tak, že manžel změnil zaměstnavatele a našel si lépe placenou práci, sice mimo svůj obor, ale jak on sám říká, nic není definitivní, takže je to jen dočasná záležitost, později se ke své profesi vrátí. Akorát je to otázka priorit, manžel je naštěstí v pohodě a nevadí mu se přizpůsobit se situaci. Takže na tvou otázku, jak to zvládáme? Celkem to jde. V penězích se sice netopíme, ale slušný bydlení a živobytí taky máme. Děti i my nechodíme oblečeni ze sekáče (jinak já proti tomu nic nemám), v jídle si taky vybírat můžeme - opravdu nemusíme jíst potraviny "v akci - se slevou" atd., fakt nejsme žádný socky :) Na život s hypotékou jsem si taky zvykla, časem to člověku ani nepřijde, obzvlášť když na to bydlení, které chceš, nemusíš čeka roky. Kdysi, když jsem měla jen jedno dítě, tak jsem to řešila taky, taky mi přišlo, že když půjdu na mateřskou a nebudu vydělávat, že naše životní úroveň dost klesne. Ale nemůžu říct, že bychom nějak strádali. Takže takový ty řeči typu ONO SE TO NĚJAK UDĚLÁ, ty já jsem taky nesnášela, ono je to spíš tak, že si to člověk musí zařídit sám, je dospělý, musí si umět poradit. Dost to záleží na chlapovi a na jeho příjmech. Pokud nechce slevit v ničem on, je všechno o hodně těžší.
 Marťule+4 


Dítě jako bonus 

(29.5.2007 15:24:18)
Zase se připojím,už jsem sem psala,ale stejně...Měli jsme tři malé kluky,když jsme sehnali dům na splátky.Taky jsme měli strach,jestli ho splatíme.A víte co?Šlo to rychleji,než jsme všichni čekali.Místo sedmi let splácení jsme to stihli za čtyři.Jasně,každá volná koruna šla do oprav.Mít dům taky něco stojí,ale děláte si na svém a pro sebe.Když jsme všechno dodělali k obrazu svému a finančním možnostem,zjistila jsem,že čekám čtvrté dítě.Manžel váhal,ale já bych za něj duši dala.Stejně by mu to nebylo nic platné.Po tolika letech dřiny to byl opravdu bonus lásky pro štěstí.Teď je nás v chaloupce šest a i když kupuju laciné plínky,pokud by se malá jakkoli oprudila,přejdu z fleku na dražší.I se čtyřmi dětmi se dá slušně žít.Jak na můj příspěvek kdosi reagoval,že koupíme asi lacinější maso a v menším ,tak to pozor.Čas od času se koupí půl prasete a nacpe se mrazák.Rozhodně se neživíme jen párky a bůčkem.Máme velkou zahradu a i když malá ničitelka vytrhává místo plevele i užitečné rostlinky,napěstuji jim každý rok spoustu zeleniny,aby se mohli jít napást,jak s oblibou říkají.Nejsem matka roku,ale ve svých 33 letech si myslím,že jsem prožila dost.Dítě se opravdu nerodí pro peníze.Doba je zlá,všechno stojí peníze,ale ty dětské rozzářené oči vám žádná kupa peněz nevynahradí.A ještě chci připsat,že manžel nevydělává bůhví jaký obrovský peníze.Dělá jednoduše ve družstvě.A kluci mají mobili i nová kola.Nikdy nebudou moct říct,že jsme je o něco ošidili.Alespoň se snažíme,aby to tak bylo.Promiňte román.
 Martina-4deti-16,14,4,1rok 
  • 

Druhe dite? 

(30.5.2007 10:39:41)
Precetla jsem si vas prispevek a taky cast diskuse.Rada bych vam rekla,ze az opravdu budete druhe dite chtit,tak finance budou az na druhem miste.Vzdy existuje nejake reseni ,jak financni situaci rodiny zlepsit-v prvni rade by se o to mel postarat tatinek-jeho vydelek opravdu neni vysoky a i kdyz pracuje fyzicky,urcite existuje moznost,jak vydelat vic penez-zmena zamestnavatele,zvyseni naroku na ohodnoceni sve prace.Pak tady existuji take prispevky od socialniho uradu-prispevek na bydleni,socialni prispevek.Neni to moc,ale pokud se opravdu pohybujete pod minimem,tak vam ty 2-3tis.pomuzou.A pak taky muzete vy pracovat castecne i z domova pri materske.Prace na doma je stale dost,zalezi na vasi snaze tuto situaci resit.Dulezite je ale mit jasno v tom,ze druhe dite opravdu chci.Ja mam deti 4,vzdycky jsem je mit chtela a jsem moc rada za to,ze je mit muzu.Samozdrejmne to neni zadna legrace,je to spousta starosti,ale taky radosti,ktere stoji za to usili.Reseni si vzdy najde,staci jen chtit.Drzim palce v e vasem rozhodovani.M
 fisperanda 


Re: Druhe dite? 

(30.5.2007 10:48:13)
Samozřejmě jsme zvažovali, že by manžel změnil práci, jenomže je to další nejistota. Chtěl jít dělat na poštu, kde mu slíbili deset tisíc a po ňákým tom roku by se možná vyšplhal na dvanáct. čekat několik let, jestli se v nové práci uchytí, jak to bude s platem atd... na to nemám čas. Navíc si nedělám iluze, že by změnou místa něčemu extra přilepšil, protože třeba můj taťka dělá v počítačové firmě, programuje, člověk by si myslel, bůhví kolik nevydělá a plat má o něco málo větší než manžel. To pak člověku spadne čelist.
Já už jsem tady psala, co se týče zaměstnání, že pro mě je to docela neřešitelná záležitost. Práce na doma neexistuje, což musí vědět ti, kdo ji zkusili hledat, pokud člověk nechce dýlovat, nebo dělat na videochatu, tak utře nos. Jinou práci dělat nemůžu, protože manžel má nepravidelný směny v práci, takže úklid kanceláří každý den od čtyř do devíti mi nehrozí.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Re: Práce na doma existuje! 

(30.5.2007 13:11:50)
U nás ve vesnici lidé montovali např. propisky nebo máme v sousední vesnici firmu, která balí katalogy pro Německo a ty dávají taky práci na doma, jenže na to musíš mít místo, kde ji dělat a auto, abys pro ni zajela a zase přivezla zpět hotovou. Ne vše je podvod. Ale je třeba si to zjistit, jestli něco takového u Vás je.
 Andrea 
  • 

Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 10:52:00)
Zdravím všechny maminky, tady dcera.
Pročetla jsem si tuhle diskuzi a řekla jsem si,že by nebylo na škodu se na to všechno podívat i z druhé stránky,ze strany dítěte,možná se pak nejedna z Vás chytne za nos.Je krásné mít více dětí,koukat jak vyrůstají a říkat si,že nevadí,že nemají támhleto či todleto,hlavně,že je rodina spokojená....nebo,že by spokojeni byli jen rodiče???Spousta z Vás tu píše,že děti nemusí mít vše moderní,nemusí být in....nejsem zastánce značek,ale pokud díky tomu,že máte sourozence,jste odkázáni na jedny kalhoty a tři svetry,dokud se na Vás nerozpadnou,tak to asi není to pravé ořechové, viďte??A co teprve pohledy spolužáků a následné bezesné noci,kdy si říkáte,proč oni mají tohle a Vy zase ne...že tímhle Vaše dítě netrpí?? Ale jděte...jen Vás tím nezaťěžuje...dítě není hloupé..pozoruje..naslouchá hovorům dospělých a ví,že to či ono nemůže mít,protože nejsou finance a tak mlčí...tváří se spokojeně a nepřidělává rodičům starosti, Ti jich přece mají sami dost...mezi Vámi je spousta rodičů,kteří v dětství také neměli vše a to už si nevzpomínáte na to,jak Vám tehdy bylo??Přestaňte se tvářit pokrytě a tvrdit,že peníze nejsou důležité...jsou...právě ony Vám zaplatí složenky a zbaví Vás rozhodování mezi doplatkem elektřiny a novými botami pro potomka.Tahle doba se točí jen kolem peněz, je to smutné,ale je to tak...buďte upřímní sami k sobě a nebuďte sobečtí při rozhodování o počtu potomků ve Vaší rodině...ANO, Vás zahřeje u srdce pohled na tři děti pobíhající po zahradě...jestlipak,ale Vašeho třetího potomka hřeje u srdce pocit,že musí nosit tričko po bráchovi,protože potřebuje nakoupit učebnice??
 fisperanda 


Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 11:01:47)
No, pěkně... konečně to někdo vzal z té druhé stránky. O tohle mi šlo.
 Petr 
  • 

Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 12:12:56)
Kdyby jsi si mohla vybrat, jestli budeš s tričkem po sestře, nebo nebudeš vůbec, co by jsi si vybrala?
Peníze jsou důležité - Pokud ti zajistí životní potřeby. Fungl nové tričko mezi ně, promiň, nepatří. Lidi touží po tom, aby žili, a aby jejich život měl smysl.

Jak toho hodlají dosáhnout je druhá věc, ale myslím, že s pocitem můžu si dovolit koupit si cokoliv to fakt nesouvisí. Ostatně mám pocit, že reklamní masáž ohledně toho, co "musíme mít" je dost v rozporu s tím, mít děti. Není potřeba přesvědčovat lidi, aby si koupili chleba nebo plínky, to už jde tak nějak samo. Ale je nutné je přesvědčit, aby si koupili mobil, video, domácí kino, auto, a tak dál. A oni by na to nemuseli mít, kdyby si pořídili další dítě, že jo? Takže už i některé reklamy např. na auta se nesou ve smyslu "nový člen rodiny". Finančně to vyjde dost podobně, pořídit si miminko a nebo auto.

Děti samozřejmě mají i pocity nedostatku. Ale víš, ony je budou mít i kdyby měly skoro všechno. Vždycky je s kým se srovnávat. Mami, kámoška má taky čtyčicetimetrovej bazém, ale mami, oni maj umělý vlnobití! Ale fakt je život o tomhle?
 Dáša a Maruška 
  • 

Právě proto! 

(30.5.2007 15:19:19)
Už dlouho tuto diskuzi pročítám...a prostě musím něco napsat:)
Právě proto, že tato doba je o penězích, právě proto, že nejvyšší hodnotou se stává to, jak je kdo oblečený a kolik má peněz a ne jaký je člověk. Právě proto, že tato doba je natolik konzumní...dobře se najíst (viz. šest řízků k obědu pro dva lidi, v příspěvku mladé paní co si s příjmem 35 tisíc bojí pořídit dítě), dobře se obléct a jet na dobrou dovku...toť vše.
Všechno nakupovat, mít ledničky narvané k prasknutí a tričko po dvou nošeních vyhodit....
Mít všechno a pak chodit k psychoanalitikovi, protože něco chybí....
Právě proto, že doba začíná být taková, podle mého názoru hrozná...Protože mizí láska, tolerance, nějaké normální hodnoty....
I právě proto bychom měli děti mít....Samozřejmě hlavně je mít,protože chceme mít děti. Ale i skrze ně zkusit svět udělat jiný, lepší....
Ne mít jedno dítě, protže doba je taková, tak plout s dobou a mít jedno dítě... Ale mít tolik dětí kolik chci a snažit se dobu udělat jinou...
Protože to jak je to nastavené teď nikam nevede, jen k tomu, že spoustu lidí je bohatých a stejně moc nešťastných...ale někdy si to bojí i jenom připustit...
Doba je teď opravdu dost hrozná, stačí se podívat na zprávy...myslím, že trocha chudoby by spoustě lidem prospěla...
Život je o něčem jiném a jinde...
Krásný den všem.
Dáša a Maruška
 Andrea 
  • 

Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 15:26:02)
Asi Tě to překvapí,ale raději bych nebyla vůbec...já byla ta starší a vždycky jsem musela ustoupit mladšímu...ve všem...naši dřeli jak mezci,aby jsme měli co jíst a kde bydlet a šlo to na úkor nás s bráchou....rodiče později sami přiznali,že bráška byl neplánovaný,že chtěli abychom měli odstup aspoň deseti let a ne 2,5 roku,protože to finančně bylo náročné,ale vzdát se dítěte na cestě bylo nemyslitelné(to by bylo ostatně i pro mě,kdybych se ocitla jako dospělá v jejich situaci)....na druhou stranu,ale musím nepokrytecky přiznat,že si s bráchou fantasticky rozumíme :o)...nicméně....my s manželem více jak jedno dítě neplánujeme...už jen proto,že vidíme kam se řítí školství a máme obavy,že více jak jedno studium neutáhneme....máš pravdu v tom,že reklamy nás pěkně masírují,ale taková mladá rodina,která chce bydlet, dá za byt třeba 700 000,-,zadluží se a už tohle ovlivňuje jejich smýšlení o počtu dětí..zda to vše utáhnou...
 Marie 
  • 

Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 15:28:59)
S tím bazénem a tím vlnobitím jste to trochu přehnal. Ubližujete tím oné dívce. Ona psala o tričku. O tom, že mlčí, aby neubližovala rodičům. A psala o tom, že to je nebo bylo pro ni těžké. A je rozdíl jenom "nemít všechno" nebo být ten nejchudší ve třídě a tím pádem častým terčem, protože ten si opravdu vyslechne od spolužáků ledacos a doma to neřekne aby neublížil rodičům. Já jsem taky pro to, ať nemají děti všechno. Sama se o to snažím, moje děti budou mít vždycky extrémně všeho méně než ty nejbohatší. Ale nechci, aby se jim pernamentně děti smáli, že jsou "socani" a chci jim dopřát, aby se mohli jednou za čas pochlubit třeba tím novým tričkem nebo botama nebo tak. Na tom není nic špatného. Moje rodina se neměla za komunistů moc dobře a musím říci, že mi to spolužáci dávali sežrat. Ale naštěstí pro mně ve třídě byla ještě chudší spolužačka, takže tu tepali víc. Dnes se léčí na psychiatrii.
Myslím, že toto měla na mysli ona dívka. Vás také chápu, ale vy jste to vyhrotil do extrému.
 Andrea 
  • 

Re: Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 15:43:50)
Marie, tak tohle přesně jsem měla na mysli,trefila jste hřebíček na hlavičku, jen jste to dokázala zformulovat lépe než já. Děkuji.
 Marie 
  • 

Re: Re: To je dneska mládež, že? 

(30.5.2007 15:36:10)
S tím bazénem a tím vlnobitím jste to trochu přehnal. Ubližujete tím oné dívce. Ona psala o tričku. O tom, že mlčí, aby neubližovala rodičům. A psala o tom, že to je nebo bylo pro ni těžké. A je rozdíl jenom "nemít všechno" nebo být ten nejchudší ve třídě a tím pádem častým terčem, protože ten si opravdu vyslechne od spolužáků ledacos a doma to neřekne aby neublížil rodičům. Já jsem taky pro to, ať nemají děti všechno. Sama se o to snažím, moje děti budou mít vždycky extrémně všeho méně než ty nejbohatší. Ale nechci, aby se jim pernamentně děti smáli, že jsou "socani" a chci jim dopřát, aby se mohli jednou za čas pochlubit třeba tím novým tričkem nebo botama nebo tak. Na tom není nic špatného. Moje rodina se neměla za komunistů moc dobře a musím říci, že mi to spolužáci dávali sežrat. Ale naštěstí pro mně ve třídě byla ještě chudší spolužačka, takže tu tepali víc. Dnes se léčí na psychiatrii.
Myslím, že toto měla na mysli ona dívka. Vás také chápu, ale vy jste to vyhrotil do extrému.
 Andrea 
  • 

Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 15:41:48)
ještě malý dovětek: když pomineme reklamní masírování, máme tu ještě školní kolektiv...takové školy v přírodě, lyžařské výcviky a výlety jsou celkem slušný finanční nápor....zaplatit tohle všechno už jen dvěma dětem na základní škole je "záhul"...verdikt rodiče "nepojedeš nikam"....výsledek? Izolace od třídního kolektivu a psychická šikana - v lepším případě jen na základní škole, v tom horším i na střední....
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 15:51:03)
Andreo, děti se šikanují i kvůli jiným věcem, než jsou peníze, např. kvůli vzhledu, inteligenci či zdravotnímu stavu. A pak to může být třeba ten sourozenec, kdo onomu dítěti dodá kuráž a sebevědomí, pohladí, uklidní, případně těm šikanujícím zmetkům dá co proto. Samozřejmě s vámi souhlasím v tom, že je důležité, aby se děti zúčastňovaly školních aktivit, ale rozhodně bych se rozhodla pro sourozence, pokud bych měla volit mezi lyžákem a bráchou.
 Andrea 
  • 

Re: Re: Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 16:02:52)
Ano máte pravdu,že se šikanuje i za něco jiného - když si dáte do kupy nic moc vzhled,ošoupané kalhoty a pověst šprta ve třídě...asi Vám vyjde,že to dotyčný nemá jednoduché:-).S bráchou jsme se,když jsme byli malí, přímo nesnášeli,kdybysme mohli,tak se připleštíme navzájem,cestu k sobě jsme našli až v dospělosti,kdy jsme pochopili,že jsme rodina :-).Tohle všechno beru tak nějak ze svého pohledu...každý si v dětství prožil "to svoje" a podle toho se i teď,dle mého názoru, odvíjí smýšlení o rodině každého z nás.
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 16:28:34)
Andreo, bohatství a chudoba jsou často subjektivní věci - někdo si připadá jako socka, když nemá dům se zahradou, jiný bydlí v podnájmu, žije od výplaty k výplatě a je spokojený. V případě, že bych týden před výplatou musela šacovat kapsy a kabelky, abych našla nějaké ty nikláky, sotva bych si pořizovala druhé dítě. Pokud by ale šlo jen o to, zda se mé děcko kapánek uskromní, zase až tolik bych neváhala, jelikož a)se mu to bude do života hodit a za b)ať děláte, co děláte, stejně se všem nezavděčíte.
 Lassie 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 16:28:35)
Andreo, bohatství a chudoba jsou často subjektivní věci - někdo si připadá jako socka, když nemá dům se zahradou, jiný bydlí v podnájmu, žije od výplaty k výplatě a je spokojený. V případě, že bych týden před výplatou musela šacovat kapsy a kabelky, abych našla nějaké ty nikláky, sotva bych si pořizovala druhé dítě. Pokud by ale šlo jen o to, zda se mé děcko kapánek uskromní, zase až tolik bych neváhala, jelikož a)se mu to bude do života hodit a za b)ať děláte, co děláte, stejně se všem nezavděčíte.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 13:22:26)
Andreo, jenže docela podstatná část dětí je naprosto spokojená, i když mají třeba jen jedny kalhoty a tři svetry - i v případě, že by těch hadrů klidně mohli mít víc. Opravdu daleko víc oceňují, že mají parťáka, na kterého se můžou spolehnout.
 fisperanda 


Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 14:21:21)
NO, ohledně toho parťáka - neznám jedinýho člověka, který by v dětství ve svým sourozenci viděl parťáka. Spíš otravnýho moulu, ještě pokud je sourozenec mladší, tak je to katastrofa. Spíš si myslím, že tohle člověk docení až v dospělosti, v dětství děti bojují o pozornost rodičů a sourozence mají plný zuby.
A pokud de o ty věci, tak věřím, že pokud se třeba svýho dítěte zeptáš, jestli by raději bazén, nebo jestli je vděčný za sourozence, tak ti asi řekne, co chceš slyšet. Je taky možný, že pokud bys měla jedináčka, sourozenec by mu v nejmenším nechyběl a byl by spokojený tak, jak to je, že má veškerou pozornost rodičů a jako návdavek materiální zajištění.
Fakt je všechno relativní, pokud už žijete tak, že máš čtyři děti a oni sou zvyklý na takový život, tak ti nebudou vykládat, jak by to bylo lepší, kdyby byli jedináčci, protože to neznají.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 14:32:34)
Pokud jsou děti dostatečně věkově blízko, můžou být parťáci. Funguje to ale i u větších rozdílů. Naši "velcí" kluci spolu hodně drželi hlavně na prvním stupni, teď už jsou spíš každý sám za sebe (chodí každý na jiný gympl), ale vědí, že se na sebe můžou spolehnout. Stejně tak dokážou fantasticky spolupracovat i s tím třetím, který je od jednoho o sedm a od druhého o pět let. S holkou je to trošku jiné, přeci jenom má dost odlišné zájmy. Ale ten nejstarší bez problémů přibere malého na některé akce s kamarády (většinou kolem dvacítky, jemu je čerstvých 18), i když to znamená, že ho pak musí třeba dřív dopravit domů, a podobně.
Je pravda, že moje děti neřeší, jestli někdo ze spolužáků má něco, co oni ne, a vytahuje se s tím... ještě se mi nestalo, že by někdo z nich něco chtěl prostě proto, že to ostatní mají. Většinou se o tom ani nedovíme, maximálně "pro pobavení" - "Mami, Ajka se mi smála, proč ještě nosím tu aktovku s Krtkem. Tak jsem jí řekla, že proč ne, že mně se moc líbí. Ta je blbá, co?"
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Re: Re: Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 15:13:06)
V tomhle máš taky pravdu já myslím, že je to výchovou né tím kolik kdo má peněz. Mému synovi je 16let a také neřeší oblečení a dokonce ani mobily, on nám řekl, že ho má na to aby se dovolal odevšad a né na chlubení.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Byla jsem ze svého vzhledu terčem posměchu, 

(30.5.2007 13:32:49)
protože jsem nebyla hezká, měla jsem akné, mastné vlasy, byla jsem nesmělá a do toho všeho jsem chodila nemožně oblékaná. Děs, běs, hrůza. Naši měli samo málo peněz, takže mne šila moc šikovná babička jenže i to, co se mi vůbec nelíbilo. A mohla jsem říkat, co jsem chtěla a stejně mi to nebylo nic platné. Vypadala jsem jako stará mladá. Toužila jsem tak moc po džínách a mamka je nesnášela, tak jsem pořádné džíny nikdy nedostala. Koupila jsem si je, až jsem si na ně vydělala na brigádě. Prostě jsem tím chtěla říct, že jsem tím trpěla, neboť jsem nebyla silná osobnost, abych to zvládla. Takže děti máme dvě a do té doby, dokud to bude jedno, budou nosit věci po sobě. Až uvidím, že se jim kvůli věcem někdo posmívá, tak si o tom promluvíme. Ráda bych, aby se nad to mé děti povznesly, ale když toho nebudou schopny, tak je nebudu vystavovat posměchu. Půjdu sama na brigádu (v případě nedostatku peněz). Ve věku, kdy budou moci chodit na brigádu děti, samo půjdou, když budou chtít něco lepšího. Musí vědět, že se o to taky musí zasloužit. Peníze nepadají z samy z nebe. Sama jsem za totality na brigády chodila a byla šťastná, že jsem si něco vydělala.
 LENKA, Alešek, Lucinka 


Re: Re: Byla jsem kvůli svému vzhledu terčem posměchu - oprava 

(30.5.2007 13:38:47)
Jsem to ale správná Čecha, co?
 Bella, 6 dětí 
  • 

Re: Zdravím všechny maminky,tady dcera 

(30.5.2007 16:16:54)
Milá Andreo na toto téma ze svým synem diskutuji velice často. Má totiž vytříbený vkus a docela velké požadavky,ale také hodně sourozenců. Máme k sobě otevřený vztah a můžu ti říct, že když jsem se rozhodovala jestli mít nebo nemít šesté dítě řekl mi jedno : že kdybych se rozhodla k interupci tak by si mě jako matky už nevážil. Bylo to v době kdy měl mít počítač. Vybral si radši sourozence než počítač. Na ten si holt musel počkat. No a když si chce koupit něco značkového musí si na to vydělat. Je mu 15 a tyto věci velice dobře chápe. Já bych v tvé situaci hodila řeči tvých spolužáků víš kam. Můj syn to umí velice dobře. Má svoji hrdost a o to jde. Já nikdy neposlouchám co říkají druzí na to, že je nás tolik. Nezajímá mě to. Je to náš život...
 Marie 
  • 

Re: Re: Pro Bellu a Andreu 

(30.5.2007 17:47:51)
Nezlobte se, Bello, ale nedá mi to. Jsem z pěti dětí, také věřím v Boha. Musím se zastat Andrei (už podruhé:-)). Ne proto, že bych to dělala stejně, ale proto, že chápu její obavy. A z vás cítím takové lehké pohrdání tím, že takto uvažuje. Přijdete mi tak nějak nebezpečně dokonalá. I to slovo "musí" to tak rádi my "věřící" používáme. Uvidíte ještě časem, jaké můžou přijít problémy. Nejde jen o dělení peněz mezi děti, ale také o dělení lásky mezi své děti. A je dokázáno, že rodiny s mnoha dětmi mají pak v dospělosti více problémů sami se sebou. Samozřejmě je to bráno statisticky. Vám ale přeju, aby to tak nebylo a svým způsobem vám fandím.
Nechci vás strašit, ale spíše vám nastavit i různé pohledy na věc. Nic nikdy přeci není tak jasné a neříkejte mi, že vše vidíte takto jednoznačně.
Andreo, nedejte se. Každý chceme, aby naše děti nezažívali to, co se nás v dětství hluboce dotýkalo.
Ale zároveň to nežeňte do extrému, ale to myslím, že neděláte. Alespoň jsem to tak pochopila.
Mě přijde fajn, že někdo má pět, šest, deset dětí a rodina je v pohodě, ale zároveň mi přijde fajn, když je děťátko jedno a jsou taky v pohodě. Tolerujme se.
 Jíťa (dcera 15 let + bříško) 
  • 

Nakonec se stejně musíš rozhodnout sama 

(30.5.2007 15:26:07)
Milá fisperando!

Se zájmem pročítám diskusi k tvému článku. Je až s podivem, jak druzí vědí, co bys měla dělat! Jedni radí: "Jdi do toho!" a druzí zase: "Jedno dítě stačí!" No a pak se ty dva tábory vzájemně napadají, kdo z nich má pravdu. Jenže kde je skutečně pravda? Je lepší mít víc dětí nebo jen jedno? Tady nejde o to, kdo má pravdu, tady jde jen o názory jednotlivců tu více, tu méně podložené zkušenostmi.

Sama si musíš rozmyslet, jestli skutečně chceš druhé dítě, jestli tě do toho netlačí manžel, rodiče nebo někdo další různýma hloupýma řečma. Pokud to skutečně chceš, tak bys do toho měla jít, peníze se opravdu vždycky najdou a navíc během těch prvních let, to opravdu nebude až zas tak složité - viz různé nápady jak ušetřit apod. A později, až budou děti chodit do školky a do školy a přibudou další výdaje, tak už přeci budeš mít po MD a snad budeš vydělávat.

Pokud však máš pocit, že je tzv. "správné" mít dvě děti, ale ty sama se na to necítíš, tak není důvod mít další dítě. Nikde přece není psáno, že ženská má povinnost rodit děti. Nikomu do toho nic není! A ani není potřeba se omlouvat starostmi o finance, stejně se vždycky najde někdo, kdo tě bude dál přesvědčovat a tebe s tím bude akorát tak otravovat. (Věř mi, taky jsme se vymlouvali na peníze, protože jsme nechtěli říct pravý důvod, proč si nepořídíme dítě. Nám to bohužel nešlo.)

Možná se teď ještě na další dítě necítíš, ale za nějakou dobu se to změní a ty po něm zatoužíš. V tu chvíli skutečně nebudeš asi řešit, jestli si to můžeš dovolit nebo ne.

Ani my to neřešili, kdyby jo, tak jsme si teď to mimi nepořídili - opakuju, že jsme na ně čekali několik let, než se zadařilo. Mám dojem, že se nám povedla ta nejhorší možná věková kombinace. Dcera jde po prázdninách na SŠ a to znamená zvýšené náklady na učebnice, dojíždění atd. A k tomu se v má v létě narodit mimi, které nemá po nikom co podědit, protože věci po dceři už dávno někdo z rodiny podědil a i oni čekají další mimi skoro v ten samý termín, co my. Máme domek 3+1 takže pravděpodobně budeme muset v budoucnu přistavět (zvláště pokud dcera půjde na VŠ) a s manželem máme dohromady asi 15 tis. měsíčně (kolik nám zbývá na živobytí po zaplacení všech účtů přesně nevím, řekla bych, že tak něco mezi 5-6 tis. pokud nenastanou nějaké mimořádné výdaje). Víme, že se budeme muset uskromnit, manžel si hledá brigády, nejlépe na doma, abych mu mohla pomáhat, kdyby náhodou nemoh - zatím má jen roznášení letáků (to je práce i pro ženskou na MD - při procházce s kočárkem se to dá docela jednoduše zvládnout, takže to bych pak dělala já) a shání dál. Jo a 1x za rok máme mimořádný příjem cca 10 tis. za štěňátka - jinak bychom si asi nemohli koupit nic novýho do domácnosti - to je taky poměrně nenáročné, pokud si člověk pořídí malé plemeno (my máme pinče a teď jsme si k tomu pořídili štěňátko Fr.buldočka, protože za 2 roky bude už pinčka na chov stará) - náklady na chov za rok jsou asi 2 tis. (u toho buldočka počítáme trošku víc, ale taky štěňátka jsou podstatně dražší) + 1 tis. za krytí, ale trvá alespoň 2 roky než se investované penízky vrátí. To jsem tu napsala jen tak na okraj, že i tak se dá vylepšit rodinný rozpočet, pokud má člověk nějaký vztah ke zvířátkům.

Přeju ti, abys nikdy nemusela litovat svého rozhodnutí, ať už bude jakékoliv. Hlavně se nenech nikým ovlivnit, protože nikdo jiný pak za tebe řešit problémy taky nebude.


 Ivo Patta, 2 synové, dvě dcery, z toho jedna čtrnáctiletá 
  • 

Máte plnou pravdu 

(31.5.2007 0:14:04)
Politika státu je protipopulační vůči pracujícím rodičům dětí. Daně mají rodiče dětí stejné jako bezdětní ve výši 48,5% úhrnné mzdy(těch 500,-Kč odečtu je 7,8% skutečných nákladů na výchovu dítěte, čili nic. Do roku 1992 včetně zohlednil stát 53% nákladů na výchovu dětí). Stát se dnes nedívá na děti jako na investici, ačkoliv je již vyčísleno, že každé narozené ditě přináší státu čistý zisk vyšší než půl milionu korun, takže stát místo aby náklady na výchovu dětí odečetl od daní, tak náklady prostě ignoruje. Již při dvou dětech mají pracující manželé na jednoho člena domácnosti polovinu peněz ve srovnání se stejně placenými bezdětnými a přitom dvojnásobek práce a čtyřnásobek starostí. Podrobnosti v článku "Na výchovu dětí nemáme" na www.aktualne.cz
 8.5Yettynkaa12 


Fisperando 

(1.6.2007 20:09:26)
nejsi z Brna?
 Jana, 2 synové 
  • 

otazníky.... 

(2.6.2007 23:27:29)
No jestli ty nejsi nějaká blbka, náhodou, nechápu tě, tak si vydělej peníze, hele vím o čem mluvím, jsem sice na mateřský, ale ještě nosím troje letáky, chodím do rodinný firmy a sama mám částečný další přivýdělek v letní sezoně a můj přítel má stálou práci a ještě dvě vedlejší po večerech o víkendech. Takže u vás to je čistě o lenosti, hlavně u tebe, válíš se doma a chceš peníze, takový lidi nesnáším. Pak si teda další dítě fakt nepořizuj nebo se budeš furt jen litovat....
 Irena 
  • 

Jednou by zůstalo samo 

(3.6.2007 3:05:06)
Vyrůstala jsem jako jedináček - nikdy jsem si jako dítě neuvědomovala, že by mi někdo chyběl. Otec nás opustil, když mi bylo 11 let a maminka se již nevdala. Když jste dítě, myslím, že Vám sourozenec ani třeba nechybí, máte kamarády a doma jsou rodiče nebo maminka, prostě někdo, kdo Vás miluje.
Dnes jsem již dávno dospělá, maminka mi řed měsícem zemřela. Mám svou rodinu - ale opravdu bych byla šťastná, kdybych měla sourozence. Dnes si to uvědomuji daleko víc, než když jsem byla dítě. Ten jedináček může opravdu zůstat sám ve světě - nemusí se vdát/oženit, partner ho může opustit - a potom vlastně nemá nikoho. A nikoho nemít - to není až tak superjednoduchá věc.
 Irena 
  • 

Jednou by zůstalo samo 

(3.6.2007 3:05:15)
Vyrůstala jsem jako jedináček - nikdy jsem si jako dítě neuvědomovala, že by mi někdo chyběl. Otec nás opustil, když mi bylo 11 let a maminka se již nevdala. Když jste dítě, myslím, že Vám sourozenec ani třeba nechybí, máte kamarády a doma jsou rodiče nebo maminka, prostě někdo, kdo Vás miluje.
Dnes jsem již dávno dospělá, maminka mi řed měsícem zemřela. Mám svou rodinu - ale opravdu bych byla šťastná, kdybych měla sourozence. Dnes si to uvědomuji daleko víc, než když jsem byla dítě. Ten jedináček může opravdu zůstat sám ve světě - nemusí se vdát/oženit, partner ho může opustit - a potom vlastně nemá nikoho. A nikoho nemít - to není až tak superjednoduchá věc.
 Ivo Patta 
  • 

Problém není v pracujících rodičích ani v dětech, problém jsou daně! 

(28.7.2007 14:48:38)

Motivace mladých lidí.

V listopadu 1989 proběhl pouhý náznak revoluce a proto následně došlo k parciální transformaci. Byla transformována jen ekonomika. V oblasti společenské k žádnému přizpůsobení mezilidských vztahů novým ekonomickým podmínkám nedošlo. Nekritické kopírování převážně německých vzorů, charakterizované například snížením státem zohledněných nákladů na výchovu dětí pracujícím rodičům z 53% v roce 1992 na pouhých 12,5% po roce 1993, dále zrušení i když malého časového bonusu odchodu do důchodu matkám dětí pod záminkou, že se jedná o dědictví totality, (I. Tomeš - Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost, Praha 2001, str. 151) nebylo ani omylem přizpůsobením společenských vztahů nově nastavenému ekonomickému řádu. Jen nás zavedlo do stejných problémů, s jakými se dlouhodobě potýká ekonomika tzv. vyspělých zemí EU.
Míra přerozdělování, navíc prostřednictvím nesmírně drahého úřednického státního aparátu překročila všechny meze. Státu odevzdáme téměř polovinu peněz, které má pro nás připravené zaměstnavatel. Z toho si můžeme ještě docela dobře žít, ale jen za podmínky, že si nepořídíme děti. V opačném případě se dostáváme do soukolí schizofrenně se chovajících státních institucí. Podle Ministerstva financí České republiky v rodinách s 1 - 3 dětmi a nejčastější mzdou (po 15 500,- Kč) stačí 794,- Kč (500 Kč daňový odečet + 294 Kč dětské přídavky) na jedno dítě měsíčně. Český statistický úřad přitom vykazuje (za rok 2004) ve stejných rodinách s 1 - 3 dětmi skutečné náklady 6 352,- Kč na jedno dítě měsíčně. Stát se v tomto případě chová jako pacient s rozštěpem mysli, celkovým úpadkem osobnosti a se sklonem k sebevraždě.
Vztaženo k rodinám z předchozího odstavce, rodina se 2 dětmi odvede státu na daních 15 653,- Kč, stát ji zohlední na daních částku 1 000,- Kč a navíc, vzhledem k tomu že z rodiny díky daňovým odvodům udělal sociální případ, jí přidá 588,- Kč na 2 děti. Tím ale diskriminace a lži ze strany státu vůči rodinám pracujících rodičů, degradovaným na sociální případy, zdaleka nekončí. Dostávají se pod tlak státní propagandy, která nestydatě tvrdí, že vydatně pomáhá rodinám s dětmi. Jistě, je to ovšem tvrzení že hrušky a jablka jedno jsou a mezi rodiči pracujícími a nepracujícími není žádný rozdíl. Přitom náklady na výchovu dětí jsou dnes z 87,5%, to znamená téměř výhradně, investicí pracujících rodičů.
Komu by se chtělo mít pro sebe poloviční příjmy (53,2%) při dvou dětech, k tomu dvojnásobek práce a čtyřnásobek starostí, když mi důchod v průběžně financovaném a státem garantovaném I. pilíři zaplatí děti cizích lidí! Platí zde definice, která říká: "Čím sociálnější je státní sociální politika v dnešním deformovaném pojetí, tím více na ní doplácejí pracující rodiče".

Zkuste si odpovědět na otázku: má pravdu stát, který rodinám s nejčastějšími příjmy odejme 15 653,- Kč na daních a přidá jim 1 588,- Kč na dvě děti, když tvrdí že masivně podporuje rodiny ?

Ještě jedna otázka. Je takováto politika státu pro mladé zodpovědné pracující lidi, kteří se rozhodují založit rodinu motivující a tedy pro-rodinná a nebo naopak odrazující, proti-rodinná ?

A neodpustím si do třetice otázku: mají pravdu ti sociologové a demografové, kteří do nekonečna opakují, že nedostatek dětí je způsoben změnou chování mladých lidí upřednostňujících kariéru a konzum před manželstvím a výchovou dětí ?

www.ivopatta.cz
V Praze dne 21. června 2007

 Robert 
  • 

Můj hluboký obdiv 

(13.5.2008 20:27:42)
Vážená paní,máte můj hluboký obdiv a úctu.Píšete,že Váš rodinný příjem je mateřská a manželův plat,který činí cca 11 000.Nemohu pochopit,jak to děláte a nemyslím to nijak špatně.
Máme syna 2 roky,v prosinci čekáme další dítě.Náš rodinný rozpočet činí včetně mateřské 7600 a přídavk 500 něco přes 30 000 měsíčně.Každý měsíc počítáme zda vyjdem.Žijeme v Praze ve státním bytě,nájem a inkaso dělá cca 9000.1000 mobily,1000 benzín,4500 splátka půjčky,asi 1000 měsíčně za psy(krmení,očkování atd.),žena dělala na veterině,takže máme výrazné slevy.Máme 10 let staré auto,naštěstí bezporuchové.Dovolenou trávíme pravidelně na Orlíku či na Lipně,pouze týden v roce,na víc nám nezbyde.Plenky kupujeme v Tesco,oblečení na syna většinou v sekáči.Pouze boty kupujeme kvalitní.Jediné na čem nešetříme je jídlo pro kluka,nechcem ho krmit gulášem jako naše mámy kdysi.Nikam nechodíme,nemáme koníčky a přesto sotva vyjdem
 Robert 
  • 

Můj hluboký obdiv 

(13.5.2008 20:29:52)
Vážená paní,máte můj hluboký obdiv a úctu.Píšete,že Váš rodinný příjem je mateřská a manželův plat,který činí cca 11 000.Nemohu pochopit,jak to děláte a nemyslím to nijak špatně.
Máme syna 2 roky,v prosinci čekáme další dítě.Náš rodinný rozpočet činí včetně mateřské 7600 a přídavk 500 něco přes 30 000 měsíčně.Každý měsíc počítáme zda vyjdem.Žijeme v Praze ve státním bytě,nájem a inkaso dělá cca 9000.1000 mobily,1000 benzín,4500 splátka půjčky,asi 1000 měsíčně za psy(krmení,očkování atd.),žena dělala na veterině,takže máme výrazné slevy.Máme 10 let staré auto,naštěstí bezporuchové.Dovolenou trávíme pravidelně na Orlíku či na Lipně,pouze týden v roce,na víc nám nezbyde.Plenky kupujeme v Tesco,oblečení na syna většinou v sekáči.Pouze boty kupujeme kvalitní.Jediné na čem nešetříme je jídlo pro kluka,nechcem ho krmit gulášem jako naše mámy kdysi.Nikam nechodíme,nemáme koníčky a přesto sotva vyjdem.
 Teraza Horáková 


Re: Můj hluboký obdiv 

(13.5.2008 20:35:28)
Roberte, ono 30000 je docela dost i na Prahu (kupodivu), ale vlastně děsně málo ze strany druhé.

Nedávno jsme to řešili v rodině, kdy měl živitel rodiny čistého 17000 + manželka mateřskou 7600, mají 3+1, v Praze, tudíž hradí totéž co Vy, půjčku si berou až teď, protože chtějí byt do OV. No, je to dost tristní.... ale jsou lidi, co nemají ani ten byt, že jo.


Maminka to řeší tím, že hodně vaří, v podstatě vůbec nekupují žádné uzeniny apod.... my je nekupujeme tedy taky (tam opravdu "lítal balík peněz";), jenomže my je nekupujeme proto, že je nejíme. Oni proto, že nemůžou.... atd....
někdy je to fakt těžké.
 Iva z Moravy 
  • 

Re: Můj hluboký obdiv 

(13.5.2008 21:18:37)
Já bych byla ráda, kdyby mažel donesl domů aspon těch 17000kč. K tomu moje mateřská, minus 15000kč které odcházejí na splátky na dům a ruzné výdaje, Kolik si myslíte,že máme na měsíc s 2 dětma,kdyř dnes manžel donsl 14000kč?
 Merida7 


Nic si nevyčítej 

(5.11.2009 19:51:28)
Fisperando, já myslím, žes tohle minimálně jednou už na rodině řešila.

Hele...já ti to řeknu takhle, život je často o tom, že BEREME, CO JE...

ne, co bychom si pro sebe ideálně přáli, prostě je to kompromis...někdy pomůže víc se snažit, někdy je lepší smířit se s tím, že "slevím"

Já vím, spousta fanatických mamin z přesvědčení ti tady bude psát, hop jdi do toho, peníze budou, my nebudeme...mrzký peníze ti přece nebudou bránit v dítěti...dítě MUSÍ mít sourozence, jinak bude duševní mrzák.

Pravda je tak, že oni ti sice poradí, ale jen ty vidíš, jaká vaše situace REÁLNĚ je a jestli se vůbec může REÁLNĚ VÝRAZNĚ zlepšit.

Pak už je to jen bud anebo...bud snížená životní úroven a dvě děti,nebo "rozchodit" svojí touhu po druhém dítěti. Nic mezi bohužel neexistuje. A na výčitky svědomí a kecy lidí hod bobek.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.