| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Když mlíčko neteče

 Celkem 136 názorů.
 Insula 


Co dodat??? 

(27.3.2007 10:54:00)
K tomuto nelze nic říct. Obdivuji vůli Jitky a její výdrž. Já takovou neměla. Ale co jsem měla dělat, když u dcery se mi mléko neudělalo vůbec a u kluka jsem ho měla méně a méně, navzdory častému přikládání, střídání prsů, laktační poradkyni, dobré technice a já nevím, čemu všemu. Jitko gratuluji a obdivuji tě.
 Helena, 1 dcera 
  • 

Re: Co dodat??? 

(27.3.2007 11:14:37)
Kojit, kojit...
Na tyto slova jsem opravdu alergická.Taky jsem se těšila, jak budu kojit,nebudu používat lahvičku ani dudlík. Ale po porodu byla malá v inkubátoru, já jsem měla o ni strašný strach. Dětské sestry ji dokrmovaly - lily jí mlíko rovnu do krku (někdy 70ml jako jednu dávku).Malá pak dlouho spala a nepomohlo ji budit. Prostě byl to boj. Doma jsme se snažily kojit,dokrmovat z AVENTU,ale malá vůbec nesála. Já jsem se tomu ani nedivila, po tom, co s ní dělali v porodnici. Pak se ještě sestry divily, proč nekojím. Každý se nás ptal: "a kojíte, kojíte?"Stresovali mě i manželovi rodiče:"a už máš mlíko? Musíš hodně pít" Prostě musíš, musíš....Byla to pro mě hrozná doba. Připadala jsem si méněcenná, neschopná. Teď na to kašlu. Nakonec jsem se dopracovala k odstříkávání 160ml denně - 1 dávka pro malou. Ve 4měs. jsem ale skončila, mlíko se prostě ztratilo. Malá teď papá nutrilon a brzo přejdeme na zeleninku. Pokud nám bude štěstí přát a budeme mít druhé mimi, tak snad to konečně s kojením vyjde. A pokud ne, tak už si s tím hlavu lámat nebudu. Mějte se hezky Helena
 Míša 
  • 

Re: Re: Co dodat??? 

(27.3.2007 13:20:33)
Ahoj, u článku jsem si rovněž zavzpomínala na svou válku s kojením...samozřejmě jsem byla namasírována z literaturyn i kurzů, jak je kojení přirozeně jednoduché, praktické, úžasné. Nicméně už v porodnici jsem zjistila, že moje dítě se patrně se všemi těmi přirozenými reflexy nenarodilo a začala muka. Až na krátká období bylo kojení bolestivé, ještě v šestinedělí jsem dostala zánět prsu, horečky, antibiotika...před kojením vždy prsa nahřát, odstříknout, po kojení ošetřit...a dělejte to několikrát za noc - nemluvě o té ,,pohodě" kojení venku - to jsem nikdy nezažila. Vrcholem bylo, když syn začal mít černou stolici a my s hrůzou zjistili, že trpí chudáček hlady a tak někdy ve 2 měsících začalo přikrmování Nutrilonem. A tak nám to na střídačku už vydrželo - kojila jsem nakonec statečně do 10 měsíců. Moc mě mrzelo, že jsme měli takové problémy, myslím, že kojení je nádherná chvilka pro matku i dítě, mateřské mléko je bez diskuse největší dar pro miminko, ale co dělat, když to prostě nejde?? Nevím, zda problémem nemohly být třeba i moje prsa, i když vpáčené bradavky nemám, ale kdo ví . když gynekoložka moje prsa viděla, až když jsem tam dorazila se zánětem?? A ad Laktační liga - odpusťe, ale přes všechnu pravdu, co mají, na mě působí trochu demagogicky. Také jsem jim v zoufalství volala, ale jejich rady mě přišly trochu odtržené od reality....všechny ty lžičky místo lahví....Zkrátka: moc doufám, že příští mateřství si už užiju v plné míře a že moje další děťátko se bude umět hezky přisát:-)) Jo - a co týče mého synka, dnes čtyřletého, který chudáček bojoval o mlíčko a byl přikrmovaný z láhve, je z něho patnáctikilový svalnatý kluk jako buk! KOjení zdar! - ale asi ne za každou cenu - úspěsné kojení vyžaduje 2 partnery, kteří k akci přistupují pohodově, když není v pohodě matka, trpí bolestí, těžko dítěti přenese žádoucí účinek.
Mějte se!
 Insula 


Re: Re: Re: Co dodat??? 

(27.3.2007 14:37:51)
Je pravda, že mě hrozně "štve", že všude se píše (až skoro fanaticky), že kojení je nejlepší a jak se má kojit atd. atd. Ale nikde se nedočtete, co dělat, když to nejde. A hlavně jakou stravu dávat a od kdy přikrmovat nebo začít dávat šťávy. Vždycky když vidím první větu: "první půl rok mateřské mléko", tak příručku zavřu, protože to mi žádnou radu nedalo. To přece vím!!!!! Ale nevím, co dělat, když mléko není!!! To opravdu postrádám. Laktační liga prostě nepřipouští, že kojení někdy nejde a přitom já ve svém okolí vidím pravý opak. A to i od matek, které třeba první dítě kojily bez problémů a u druhého se trápily a nešlo to a ne a ne.
 Terka, Jakub 9m. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Co dodat??? 

(27.3.2007 22:44:53)
J. Průchová - Jak jste klamáni, J. Průchová - Chudáci děti a jak je chránit. Zde je podrobně, přitom jasně a srozumitelně vysvětleno, jak se stravovat v období před otěhotněním, v těhotenství a při kojení, jak eventuelně přikrmovat, a proč (respektive za jakých stravovacích podmínek) dochází k nedostatku mateřského mléka. Osobně s úspěchem vyzkoušeno.
 janaa 
  • 

Re: Re: Re: Re: Co dodat??? 

(30.3.2007 9:50:57)
Tak s tímhle zase nesouhlasím, kojení je prostě podle všeho to nejlepší pro dítě. a to že nikde není nic napsané, co dělat když je mlíčka málo? Stačí se podívat do očkovacího průkazu, zavolat na linku laktační ligy nebo se porozhlédnout po okolí, kde je nějaké centrum pro matky. Určitě tam najdete někoho, kdo vám řekne co dělat.
 helena,1dcera 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Co dodat??? 

(30.3.2007 17:27:25)
ale o tom to není, prostě uznejte, že někdy je toho mlíčka opravdu málo, my jsme přece o kojení věděly víc než jiné, co kojily a nic neřešily. Někdy je lepší ani nic nevědět a nestresovat se dopředu tak jako já, jestli budu nebo nebudu kojit. V porodnici jsem ostatním maminám radila, jak kojit, co jíst, hodně pít atd. a sama jsem nekojila. Moje mimi prostě nesálo atd...už jsem to psala. Víme, že mateřské mlíko je to nej..pro dítě. Ale někdy to opravdu nejde, věřte, že jsem zkusila všechno možné. A v tom mi žádná laktační liga posedlá kojením nepomůže.
 Insula 


Re: Re: Re: Re: Re: Co dodat??? 

(2.4.2007 13:18:40)
Jano, laktační ligu jsem kontaktovala a měla jsem tu několikrát i laktační poradkyni. Nepomohlo to. Jednání laktační ligy bylo, mírně řečeno, někdy hodně "nepříjemné". Smůla na lidi? Nevím. Měla jsem dojem, že jsem TA, CO KOJIT NECHCE, ale tak to nebylo!!!! Laktační poradkyně byla skvělá, milá a ochotná. Ale nedokázala mi pomoct. Technika správná, mléko ubývalo. :-(((( Ani homeopatika a kojící čaje nic nezlepšily.
Co se týče jídla pro dítě (měla jsem totiž na mysli jídlo pro dítě), když není mléko, tak jsem slyšela tisíce názorů, co kdy dávat a nedávat. Co si z toho mám vybrat??? Co doktor (člověk), to názor. A všechny příručky, co se ke mě dostaly, začínaly "6 měsíců kojení".
 Ivča, 2 dcery (03/2005, 09/2006) 
  • 

moje zkušenost 

(27.3.2007 11:41:06)
Díky za článek i za tipy. Sama jsem obě dcerky dokrmovala od narození Nutrilonem, později - na doporučení naší dětské lékařky - Bebou H.A. (mám atopický ekzém). Dokrmy jsem dávala do lahviček MAM, jsou dražší, ale mají široké hrdlo - výborné na přípravu um. mléka. Krom toho mají savičku ve tvaru prsu. Obě dcerky se přisávaly i přesto, že byly dokrmované z této lahvičky. První to vydrželo jen 3,5 měsíce, druhá je stále ještě částečně kojená. Piju čaje na podporu tvorby mléka - Hipp - granulovaný, Apotheke - sáčky. Snažím se, ale když prostě toho mléka není tolik, tak se (podle mě) nic tak hrozného nestane, když mimčo vyroste na umělé výživě. Znám spoustu dětí, které tak vyrostly a jsou v pohodě :-)

Důležité je, aby miminko mělo v mamince oporu a ne, jestli je jen kojené, nebo přikrmované, nebo zcela na umělé výživě - nic se nemá lámat přes koleno.
 DanaMaz 


Když se mlíko neudělá... 

(15.12.2007 22:24:34)
Zdravím všechny, ráda jsem si přečetla tento příspěvek. Také mně se stalo, že bohužel nemůžu kojit, neb přes veškerou snahu se mi prostě prsy nenalily a mlíčko se neudělalo... :-( Taky všude čtu, jak je kojení prospěšné a jak za nedostatečnou tvorbou mléka stojí špatná technika nebo malá odhodlanost... Dovolte, abych si vylila srdíčko... :-) Já měla bezproblémové těhotenství a strašně jsem se těšila na porod. Bohužel kvůli problémům v dřívějším těhotenství, kdy se malá narodila mrtvá mě nenechali rodit přirozeně, i když během těhotenství o tom nepadlo ani slovo a při přechodu od svého gynekologa do porodnice mi okamžitě bylo sdělěno, že za 3 dny nastoupím na vyvolání.. Krve by se ve mně nedořezal... Já se tak těšila a teď tohle. Bránila jsem se, ovšem udolali mě psychologicky slovy - přece nechcete, aby to dopadlo jako minule. To, že minule šlo o vrozenou vadu srdce, na kterou bohužel nikdo včas nepřišel, je jaksi nezajímalo a rozhodli se mi to vyvolat týden předem... Ani se mi nechce líčit ta bezradnost, kdy se střídaly v porodnici směny a jeden doktor říkal, porodní cesty jsou připravené, zítra jdeme na to a druhý, že nejsou vůbec připravené, že je musí napřed "nachystat" atd..., byly to pro mě stresy, kdy do mě pořád někdo "hrabal" a každý říkal něco jiného... Nakonec mi to tedy vyvolali, já si "vyžrala" bolesti, které přicházely a odcházely jedna za druhou a velmi silné, útěchou mi měla být slova, že víte, ono po těch prášcích jsou ty bolesti takové "jiné".. Ano, jeden přirozený porod mám už za sebou a musím říct, že jsou opravdu HODNĚ jiné.. To je jedno, prostě pak šlo všechno ráz na ráz, ani jsem se pořádně neotevřela, jeden říkal tlačte, druhý netlačte, tudíž jsem se celá potrhala, ale malá byla na světě a v pořádku. :-) Posléze si na mě doktorka během půl hodiny zopakovala kurz šití. Nemít tam u sebe manžela tak nevím. Byla jsem zralá porodní asistentce ukousnout hlavu.. (Pardon, ale nechci nikoho strašit, samozřejmě každý to má jinak a já mám spoustu kamarádek, u kterých to bylo všechno naprosto v pohodě.) Bohužel tohle všechno na mě zanechalo docela silné psychické následky a přestože jsem měla mleziva pro 10 dětí, zmizelo a mléko se prostě neudělalo.. Sestry mě nutili kojit, mě to bolelo, malá plakala hlady, tak stříkačky, sondičky, kloboučky... byly jsme obě na nervy, malá i já. Už jsem se těšila domů, až budu mít od všech klid. Po příchodu domů jsme skoupily lékárnu a od té doby krmíme (malé bude v pondělí měsíc) a malá je spokojená, krásně spinká a doktorka nás jen chválí.. Bohužel stále ale narážím na "chytré" lidi, kteří se nad tím že nekojím pozastavují, jako bych byla nějaká "vadná" nebo to dělala z vlastní vůle. Bohužel - stres je svině a může za to on a ne já. Já se snažila, ale nenechám zbytečně trpět sebe ani své dítě (malá ubyla na váze v porodnici víc než oných 10%). Když všude čtu o tom, jak se musí kojit a že to je tím, že se málo snažím, je mi z toho smutno, ale pak se kouknu na malou a uleví se mi. :-) Hlavní je to, jak se jí daří a jak prospívá a ne to, co píšou knížky. Tak hodně štěstí všem nekojícím a hlavně krásná a zdravá miminka i na umělém mlíčku přejí Dana a Miška
 Markéta 
  • 

Re: Když se mlíko neudělá... 

(15.12.2007 22:35:54)
nic si z toho nedelej, nekdy to nevyjde, hlavni je, ze jsi chtela. miminko bude krasne rust i na UM.
me prijde hrozny, kdyz nekdo mliko ma a rozhodne se odstavit po dvou nebo trech mesicich, protoze se mu chce jit do kina a dite nekde odlozit, jako by to neslo pul roku vydrzet (jednu takovou jsem potkala). to vazne nechapu. chudaci maminky jako ty, ktere moc chteji a nevyjde to.
az budes mit po sestinedeli, urcite nebude svet tak cernej. pamatuju se, jak mi nalady skakaly nahoru dolu, hned jsem brecela, hned se smala.
gratuluju ke zdrave holcicce.
 DanaMaz 


Re: Když se mlíko neudělá... 

(15.12.2007 22:41:30)
Markéto, děkuju moc za povzbuzení :-). S těma náladama máš úplnou pravdu, napřed jsem byla asi týden v depresi ze sebe, z toho "co se mi stalo", připadala jsem si jak zneužitá, znásilněná nebo nevím, jak to popsat, prostě mě celý ten průběh porodu strašně zklamal.. Pak následovala radost z toho, že mám krásné zdravé miminko, pak zas depka, že jsem šitá "až na záda" a špatně se hojím a nekojím a jiní jo, pak zas dobrý, je to fakt nahoru dolu, nestačím se divit. :-))) Asi bych si potřebovala s někým pokecat a není s kým, manžel nemá čas... tak díky za tvou reakci.
 Petra H. 
  • 

Re: Když se mlíko neudělá... 

(18.12.2007 22:48:49)
Ahoj Dani,jen Ti chci říct,že v tom nejsi sama,taky jsem měla vyvolávaný porod a mlíka málo..Dokrmujem a Natálka je spokojené miminko,na Štědrý den bude mít měsíc,svoji první dceru jsem ve snaze o plné kojení nechala úplně vyhladovět..Když si budeš chtít popovídat,ozvi se na mail,budu ráda.
 Anna 
  • 

Kravička nám mléko dává, aneb má každý mléka dostatek? 

(24.9.2008 12:31:34)
Myslíte, že každá kráva když ji budete dojit neustále Vám dá 150 litrů mléka? Ne, notrmálně Vám dá vám 40, ale je mnoho které nadojí 100, také se najdou ty, co nadojí 5. Myslíte že je to s lidmi jiné...já ne.Kdyby nabídka kopírovala poptávku, tak by zemědělci měli 4 krávy, které by dojili imrvére a do zbytku by neinvestovali...Kravku masného plemene můžete dojit i z uší a laktaci nedostanete ani na úroveň nejhorší mléčné kravky a pořád je to ona stejná čtyřnohá rohatá kravička, která má telátko s drsným jazýčkem...Prostě někdo má mléka málo a hotovo...mě se to stalo.Mám holčičku Adélku, od narození sála jako klíšťátko, ale ve 3 týdnech bylo na ni prostě mlíčka málo, ať sem se snažila sebevíc, vždycky jsem ze sebe vydolovala max 40 ml mléka. Prsa se mi pri těhotenství nezvětšili, po porodu nenalili, nikdy jsem necítila v prsou tlak...a když jsem kojila z jednoho, tak mi mléko z druhého odtékalo...Takže jsem začala přidávat Nutrilon.Miminko roste, já jsem spokojená a svět se nezřítil:-)
 Rapiti 


Vyjímečný článek 

(27.3.2007 11:10:50)
Tak pěkný článek o kojení jsem už dlouho nečetla. Tipy v něm jsou srozumitelné a užitečné. Jen mi tam chybí jakákoli zmínka o suplementoru.
Jinak já klidně kojím třeba po půlhodině, sice to vypadá, že v tom prsu nic není, ale i ta troška, co se tam vždycky najde, kolikrát stačí, aby dokrmila a uklidnila miminko.
Ze zkušenosti mohu dodat, že řada maminek, které u prvního dítěte kojily jen částečně, druhé kojila plně, protože mléčná žláza se s každým dalším těhotenstvím vyvíjí. Takže nic není ztraceno. A každopádně i částečné kojení je dítěti prospěšné už kvůli imunitě.

Blahopřeji autorce!
 Zuzana+Terezka 


Konečně ! 

(27.3.2007 13:04:16)
Super článek. Konečně konkrétní rady maminkám v nesnázích a né jen bla bla bla.... Já musela dokrmovat nakonec jen trošku a s přestávkami, od začátku jsem se zdravotníky bojovala o to, jak a kolik mám krmit své dítě, nakonec se vše zdařilo, ale byl to fakt nelehký boj. Jsem ráda, že to mám za sebou, podruhé to snad půjde líp. A jak už zde psala jedna maminka, lahvičky, savičky i dudlíčky MAM jsou opravdu skvělé. U nás na kojení neměly vliv ani náznakem. Tak ještě jednou díky pisatelce za článek, jen víc takových.
 Hana Pokorná a Michalka 3měsíce 
  • 

Re: Konečně ! 

(27.6.2009 15:42:34)
Musím se podělit o své zkušenosti.Porod celkem ušel, ikdyž nakonec nám trošku "pomohli " Oxytocinem-ty bolesti potom se nedají popsat, kdybych měla celý porod vyvolávaný, tak si nechám píchnout epidurál a vůbec se za to nestydím. V porodnici obrovský stres, byly se mnou na pokoji samé zasloužilé matky, co kojily jako o závod a já jsem si vymáčkla sotva pár kapiček. Uklidńovala jsem se,že doma to bude lepší, ale malá probrečela 3 noci a museli jsme dokrmovat Nutrilonem Ha,což není nejlevnější záležitost, ale hlavně jak je miminko spokojené. Dokrmujeme z lahvičky MAM a malá jinou nechce. Dnes je to 3.den co jsme nedokrmovali. Nechci to zakřiknout! Jen jsem chtěla povzbudit všechny maminky, aby to nevzdávali a kojily i dokrmovali, myslí si, že i tak je kojení přínos, nezáleží, kolik toho miminko vypije,ale, že je kojené.Užívejte si miminka a netrapte se, nejste v tom sami.
 Cow :-) 


Re: Konečně ! 

(27.6.2009 15:53:46)
zdravotnická mlčenlivost a mlčenlivot zdravotníka je něco jiného?
Ještě že ten češtin je tak pestrý~k~
liší se tak max. ve slovních druzích.
příd. jm.,pod. jm. **** pod.jm. pod. jm.
jsem ráda, že nejsem právník a můžu používat pestrý češtin~t~
 Pelli 


to znám 

(27.3.2007 13:13:48)
Také znám problémy s kojením. Rodila jsem před rokem,normálně,ne císařem,malého jsem neměla u sebe protože bylo hodně maminek tak jsem ležela na gyn.odd. a malého mi nosili. Jenže,laktace u mně vůbec nenastoupila a prcek se odmítal přisát( i přes veškerou snahu snad všech sestřiček které ochotně pomáhaly). Protože jsem nemohla malého přikládat dost často tak jsem se snažila odstříkávat,ale nebylo co. Z porodnice jsme šli s Nutrilonem a už na něm zůstali. Mléko jsem neměla vůbec( a to jsem si před porodem naprosto věřila,že budu kojit)a syn se odmítal přisávat už v porodnici. Byla jsem z toho pěkně vynervovaná,až dětská doktorka mi řekla at se netrápim,že někdy prostě neteče.
 Manka, 8 letý syn 
  • 

Re: to znám 

(27.3.2007 14:04:28)
Ahoj,
také to znám... Rodila jsem v roce 1999 císařem, malý se nepřisál, byl hrozně hodný, dokud jsem mu nezkoušela dát pít. To začal brečet a spolupráce s ním skončila. Mléka jsem bohužel měla málo. Takže už v porodnici ho přikrmovali, pak jsem dostala zánět prsou, teploty. Nahřívání prsou, zakoupení odsávačky mléka. Po propuštění z porodnice (byla sobota a nikdo mi ani neřekl, čímže to mám své robátko krmit, dokud jsem se nezeptala (byla to Beba) - lékařka neměla čas. Pila jsem čajíky na podporu tvorby mléka, a jen jsem většinu dne zkoušela aspoň něco odsát, byla jsem z toho nešťastná, protože to znamenalo opět nahřát prsa, nekonečně dlouho se snažit o odsání alespoň té "čtyřicítky" a tu měl jen jednou denně, vic jsem ze sebe nedostala. Na kontrole po šestinedělí se mě gynekoložka zeptala, jak kojím a po sdělení, že tak jednou denně tu 40 odsaji, řekla mi, že to snad ani nemá cenu, ať se domluvím s dětskou lékařkou. Což jsem učinila a převedla po poradě s ní synka na Bebu úplně. Moc mě to mrzelo, těšila jsem se, jak si budeme kojení užívat. No co se dalo dělat, zvládli jsme to i tak, alespoň trošku mateřského mléka syn dostal v šestinidělí. POzději už to mělo své výhody, manžel mě mohl zastupovat v noci, střídali jsme se.
Takže hlavu vzhůru, už jsem se tím vyrovnala, holt to fakt někdy asi nejde.
 Zuzana27 


Díky 

(27.3.2007 13:15:02)
Jitko,
díky, takhle prospěšný článek mi na rodince dlouho chyběl.
Sama jsem kojila a dokrmovala 7 měsíců a to dvojčata, bylo mi moc líto, že zrovna já nemám mlíčko na plné kojení a trápila jsem se tím opravdu dlouho (zejména když mi někdo dal najevo, že kdybych se více snažila, tak by mléka bylo jistě dost). Sice jsem asi pochybovačům "dokázala" že kojit jsem chtěla, protože kombinace kojení a dokrmu je dle mě tím nejnáročnějším, co může maminka zvolit (a to ještě u dvojčat:-)) ale i tak mě některé poznámky okolí velmi mrzely:-)
Takže ještě jednou vřelé díky za článek.
Claudie
 Novotňásci 


Re: Díky 

(8.6.2008 20:08:40)
Já také děkuji.Konečně budu moci poradit kamarádce,která má s kojením problémy a ze všech stran slyší jen samé"dobré"rady o snaze.
Naštěstí já osobně jsem odkojila dva kluky a v současné době kojím svoji skoro 5měsíční holčičku.Má už přes 7kg.Ale ze začátku jsme měli problémy s kojením.Byla moc malá na to aby si sama vytáhla mlíčko ode mne.Naštěstí jsem to zvládla s pomocí duly a paní doktorky.Ta mne totiž uklidnila.Vyšetřila moje prsa a hned věděla v čem je problém.Měla jsem na její pusinku moc velká prsa.Počkaly jsme až trochu malá povyroste a hned bylo po problému.A přikrmovaly jsme lahvičkou.S lahvičkou mám dobré zkušenosti když jsem nemohla tři neděle kojit svého třínedělního syna.Dokrmovala jsem ho z lahvičky a potom co jsem ho opět směla kojit tak se po dvou měsících kojení a příkrmů sám dostatečně napil ode mne.Lahvičku bych nezavrhovala.
 Peggy, 1 syn 
  • 

Smekám 

(27.3.2007 13:22:04)
Nemůžu k článku dodat nic jiného, než že smekám úctou k autorce, co vše byla a je schopna pro kojení udělat. Já bych na to sílu asi těžko hledala. Moje začátky kojení byly též krušné, ne snad z nedostatku mléka - přestože se syn narodil císařským řezem, laktace se rozběhla bez problémů (a bylo ho až moc, jelikož jsem pořád pila odvar z lněného semínka ze strachu před nadýmáním... mastitida, která na sebe nedala dlouho čekat a ke které jistě nadbytek mléka přispěl - i když jsem samozřejmě odstříkávala, mě poučila, že nic se nemá přehánět) U nás byl problém s technikou - syn se zkrátka nedokázal pevně přichytit a nějaký ten pátek mu trvalo, než si bradavky "ochodil". Ze slova ragády mi naskakuje husí kůže ještě teď. Brečela jsem bolestí a proklínala manžela, že mě "nutí" kojit. (Aby bylo jasno, on mě přímo nenutil, spíš se snažil dodat mi sílu, když jsem rozbolavělá, s krvavými prsy se zánětem v noci při x-tém kojení už prostě nemohla. Prostě už jsem byla psychicky na dně.) Pak se to rozběhlo a vydrželi jsme přes rok. Ale vážně nevím, jestli bych v sobě našla tolik síly k boji, kdyby to mlíko prostě nebylo. Hysterie kolem POVINNOSTI kojit se mi taky nelíbí při vší úctě k Laktační lize, jejíž službu jsem tenkrát též vděčně využila. Přeju všem maminkám, které právě kojí nebo které to brzy čeká, ať jsou hlavně v pohodě a ať si věří v tom, že to jsou právě ony, kdo dokáže určit, co je pro jejich miminka nejlepší - pro někoho to zkrátka není kojení, ale klidná a zdravá máma (fyzicky i psychicky).
 Míša 
  • 

Re: Smekám 

(27.3.2007 13:26:18)
Peggy, mluvíš mi z duše! A úplně se dokážu vcítit do tvých pocitů.
M.
 Peggy, 1 syn 
  • 

Re: Smekám - oprava 

(27.3.2007 19:00:14)
Nepila jsem odvar z lněného semínka, ale z fenyklu! Jen pro upřesnění, abych někoho nemátla. Omlouvám se.
 klou06 


akupunktura 

(27.3.2007 13:27:03)
...mně velmi pomohla akupunktura, bohužel už nevím kontakt...mléka jsem též měla méně, přesto ještě dnes, kdy je malé 9.měsíců kojím...a s díky našemu pediatrovi jsme ustáli i celý půl rok pouze kojením, malá přibírala velmi málo, přesto mě pediatr od dokrmů zrazoval, že je důležité, že váha stoupá, a i když míň, než je v tabulkách, není podstatné (jednalo se o 4.-6.měsíc)...díky jemu, hodně jsem se stresovala, pak jsem získala kontakt na akupukturu a jásám:-), ale "zázračná" je prý hlavně (celkem logicky) bezprostředně po porodu a u anemických žen...
 jenda06 
  • 

Re: akupunktura 

(27.3.2007 13:44:46)
...už vím, manžel poradil:-), je to Ambulance alternativní medicíny na poliklinice v Šeberově (Praha 4)...
 Jitka+Tonda(2) 
  • 

málo mlíčka 

(27.3.2007 14:07:43)
Když slyším kojit, kojit, ježí se mi vlasy na hlavě. Rodila jsem v Táborské porodnici, měla jsem dítě nesavce, prostě to neuměl, já také ne a nikdo nám nebyl ochotný to pořádně vysvětlit, naučit. Na dokrm tam dávali glukózu.
Doma mi pak brečelo hladové dítě, já brečela, byla to síla. Pak si nás vzala do parády porodní asistentka a do měsíce jsme pak plně kojili. Mám dobre zkušenosti s akupunkturou, pokud tedy nezasáhla příroda. Kojila jsem pak do 14 měsíců.
Ale tento nešťastný začátek naše kojení poznamenal až do konce, Tonda uměl sát jen v jedné poloze, na polštáři, musel mít klid, no apodobné problémy....
Všem přeji, aby kojení probíhalo bez problémů.
 Iva a Viki (08/05) 
  • 

co ještě pomáhá  

(27.3.2007 14:27:55)
ahoj,

já měla naštěstí mléka dostatek. Pomohlo nám - hodně pít, taky nealkoholické pivo Melta či Caro a 2x denně čaje (fenyklový, kmínový a anýzový), k dostání jsou i různé laktační čajové směsi. Taky je důležitý odpočinek.
Díky moc i za tvé rady.

Iva
 Iva a Viki (08/05) 
  • 

Re: co ještě pomáhá  

(27.3.2007 14:29:30)
dodatek - za nealk. pivo patří čárka. Aby to nevypadalo, že je to ta Melta :-)
 Juldafulda 


laktační poradkyně 

(27.3.2007 14:28:05)
Jitko já mám sice trochu opačný problém, ale když jsme měli spurt ve 3 týdne 6 týdnech a 3 měsících tak jsem zažila co to je nemít mlíko. V tom prvním případě jsem byla zralá na chocholouška, protože malej chtěl pít a já mu prostě už v 5 odpolko neměla co dát brečela jsem manželovi at jde do lékárny koupit nějaký umělý mlíko, že už to fakt nezvládnu, on byl ale docela tvrdý a nikam nešel a prostě jsme to nějak přežili. Já se trápím s kojením už od začátku v porodnici jsem měla prsa jak balony pořád mokrou peřiny a totálně rozkousaný prsa, sestřičky mi nic neporadily až potom paní dr. a jedna moc ochotná sestřička mi dala odsávačku a mohla jsem si ulevit do toho mám ploché bradavky a syndrom bělavé bradavky, což kdo zažil jistě ví, jaká je to hrozná bolest, když se mimi přisaje. Bolí mě to i hodinu po kojení nesnesu jakýkoliv dotyk. Tak mi sestra nacpala kloboučky no a s těmi jsem kojila do 3 měsíců malého ted už se nám skoro měsíc daří kojit bez kloboučků. Mám doma knížku od paní Mydlilové a musím říci, že mě totálně zdeptala. Všude totiž píšou, že jak mimino neodnaučíte od kloboučků nejdýl do 6 týdnů tak je pak s kojením amen. Já nevím jakou mají zkušenost jiné mamky, já zkoušela vysadit kloboučky 3x první dva pokusy byly marné malý se jich prostě nechtěl vzdát , ted když jsem mu ho zkusila dát, protože jsem měla trochu prasklou bradavku tak ho totálně odmítá.Mám pocit, že se z kojení dělá moc veliký humbuk. A taky, že většina maminek je z toho tak zničená, že si to své mateřství nemůže ani užívat. Já se těším až přestanu kojit. Rozhodla jsem se to vydržet do konce, protože když už jsem se tolik natrápila tak to doklepu do konce, ale podruhé kdyby byl problém tak kojení prostě utnu a nazdar. Protože když se mamince nedaří tak to miminko to z ní hrozně vycítí a je pořád uplakané. Nakonec je z toho ubrečená celá rodina. Kojit ano, ale pouze, když to člověku přináší radost. Věřím, že mateřské mléko je "dobré" ale na druhou stranu většina z nás má v sobě tolik jedů, které do sebe dostaneme jídlem pitím a nevím čím vším tak at mi nikdo neříká, že to neobsahuje i to mléko. Za pár let se přijde na to, že mateřské mléko není zas tak dobré jak se myslelo. Co je nejhorší, že každý lékař má jiný názor. Jeden je striktní a pokud mimčo nepřibírá podle tabulek tak matku sprdne, jiný to bere prostě tak jak to je, pokud je miminko veselé a člověk má pocit, že mu nic nechybí, akorát přemírá faldíků na těle tak nevím proč je kolem kojení taková buzerace.
 hanah 
  • 

Re: laktační poradkyně 

(27.3.2007 14:41:52)
...kojím s kloboučky už 8,5měsíce a žijem, malý se bez nich nenaučil...
 Juldafulda 


Re: Re: laktační poradkyně 

(27.3.2007 15:11:49)
Hanah naše dětská dr. při mém skoro ubrečeném výrazu, že ale kojím s kloboučky tím jak jsem byla zmasírovaná tím, že to je něco špatného se na mě tak podívala a pravila: No a mám tady maminu, která kojí už hodně dlouho s kloboučky a nic se neděje. Jako fakt jsem šťastná za naši dr., která bere ohledy na můj názor a snaží se pomoci jak jen to jde. akorát by mě zajímalo, jak to pak funguje, když začnou růst zuby, páč na těch od Medely píšou, že se musí přestat používat.
 Luccina 


Re: Re: laktační poradkyně 

(7.4.2007 21:02:59)
Taky kojím s kloboučky už 5 měsíců, mám vpáčené bradavky a malý se bez nich pořádně nepřisaje. Zatím to zvládáme a za chvíli stějně začneme s příkrmy.
 Insula 


Naprosto chápu 

(27.3.2007 14:45:47)
Když jsem s dcerou mléko neměla vůbec, tak nikdo nechápal. Se synem trochu bylo, ale málo. Jenomže když jsou dvě děti, tak už je všechno složitější. Dcera na to hrozně doplácela, protože já měla kluka u prsa a nestíhala jsem jí ani přinést jogurt z lednice a dát jí najíst. Hrůza.
 čiřikaví a Jakub 9.10.06 


Co se mi osvědčilo... 

(27.3.2007 16:05:16)
diky za skvely clanek - ja s kojenim ted uz nastesti problemy moc nemam ... co je to jeden zoubek proti belave bradavce - jak uz tu nektera psala :))
ale sama mam bradavky velmi citlive a kojeni me dlouho bolelo - pomohly mi vlozky do podprsenky z hedvabi a vlny. Nosim je stale a myslela jsem si ze nepomahaji tolik, jak se pise, ale pak jsem je zapomnela doma ( kdyz jsem byla 5 dni mimo) a ten rozdil byl okamzity - bradavky me palily a bolely o dost vic. Mozna to nektera z vas muze pomoct take.
Kontakt na prodejce je www.pisisvor.cz, www.latkovky.cz

a na tvorbu mleka taky hodne pomahaji homeopatika - konkretne na zvýšení laktace je Ricinus communis 5CH. 1-2 bobulky 2-4 krát denně. Podle toho, jak moc se mléka nedostává. 20 minut před použitím a 20 minut po rozpuštění bobulí nejíst a nepít. Bobule položit pod jazyk a nechat rozpustit. Nekousat a necucat. S přibývajícím mlékem postupně snižovat dávku, po dosažení dostatečné produkce úplně vysadit. Zatim vzdycky maminkam poholy - je dulezite je potom vysadit - ve chvili kdy uz mlicko je, jinak zacne mleko zase ubyvat.

 gabina 2 deti 
  • 

Re: Co se mi osvědčilo... 

(27.3.2007 16:24:27)
mam dve deti u prvniho jsem kojila aswi 14 dni a pak do 6 nedel s prikrmem,mleka jsem mela malo a vim co je to mit bolavy bradavky jeste se ani neprisal a uz me tekly slzy .ted mam holcicku 16 mesicu a kojim stale a bez bolesti pila jsem caj pro kojici matky a homeopatika se me osvedcily taky
 Anavi 


Re: Co se mi osvědčilo... 

(28.3.2007 10:39:20)
Taky mi hodně pomohla tato homeopatika, jak píše Čiřikaví. Předepsala mi je naše dětská MUDr. a ten účinek jsem opravdu pocítila hned při dalším kojení.
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Re: Co se mi osvědčilo... 

(28.3.2007 22:57:08)
Chci se zeptat, kde se dají ty homeopatika koupit. V lékárně nebo Natuře (přírodníléky-bylinky). Díky
 Dagmar Blažejová 
  • 

Re: jak to bylo u nás... 

(28.3.2007 10:55:39)
Dobrý den,taky já jsem se rozhodla přispět svými zkušenostmo s kojením.Bohužel musím říct,že ani u jedné z mých dvou dcer teď už 17.a 13.letých slečen nebylo naše kojení nijak valné.S tou starčí jsme kojily stěží 6 týdnů za neustálého pláče nás obou.Nejdřív mlíčko bylo,ale malá raději spala a občas si cucla a zase usnula.Nepomáhalo ani štípání do tvářiček(jak radily sestřičky v porodnici)ani natřásání a buzení malé.Byla prostě lenoch.Později víc plakala,ale vzít si co jsem měla,prostě odmítala.Pak začalo mlíka ubívat a já tam měla už jen vodu.Nikdo kdo nezažil tyhle peripetie s kojením nikdy nepochopí.Nervy a zase nervy.Pak nastoupil Feminar,ale ten malá nesnášela a pořád blinkala,tkže jsme začaly s Nutrilonem.To už byla spokojená a klidná jako želvička.Říkala jsem si,že u druhého dítěte to bude jinak a těšila jsem se jak budu kojit jako divá.Omyl a veliký.Mlíka dost,když jsem vyšla ze sprchy,tak stříkalo na všechny strany a musela jsem si sebou brát dva kelímkya vždycky chvilku počkat až trocha mlíka odteče.jenže druhá dcera byly ještě větší lenoch než ta první a moje nalité prsa k prasknutí jí vůbec nic neříkala,hlad nehlad.Takže jsem začala pracně nejdřív ručně a pak s odsávačkou odstříkávat a přelít do lahvičky s dudlíkem,kam mi ještě sestřička přidala mlíčko od jiné maminky,která měla to její asi plnější nebo jak to nazvat.To už naše slečna ráda vypila jako nic a mohla jsem začít nanovo.Nepomáhalo absolutně nic.Bradavky jsem si poškodila odstříkáváním,takže jsem si užila a na kvalitnější mlíčko mi paní doktorka radila u nás se tomu říká Posypačka což je drobenka na koláče nebo taky hodně zahušťované polévky.Kdepak nic nepomohlo a naše druhé kojení skončilo už po 14 dnech.Dodnes toho lituju ,že jsem jim nedokázala dát víc a před maminkama kjteré kojí trřeba jen 3 měsíce hluboce smekám a závidím.Chystáme se na třetího potomka a tak jsem zvědavá jak to bude tentokrát.Ano informací je víc,zkušenosti už mám a odhodlání mi nechybí.Tak nám držte pěsti a všechno co máte ať to do třetice vyjde.S pozdravem Blažejová D.
 Šárka +Zuzka 5m. 
  • 

Nervy kolem kojení 

(27.3.2007 23:46:46)
Jůůů, to mi mluvíš z duše!I já jsem měla předsevzetí kojit co nejdéle, ale dopadlo to následovně : rodila jsem ve Vrchlabí, porod byl dlouhej ale v pohodě, malou jsem dostala hned na břicho a manžel byl celou dobu u mě, takže celkem idylka, ale když jsem chtěla pomoct přiložit Zuzku hned na sále k prsu( a měla jsem to i v porodním plánu, když všude píšou jak je včasný přisání důležitý, že) primář mi řekl, že to nedělaj, že jsou děti ještě
oblblý po porodu.Zuzka mi teda oblblá nepřipadala, měla apgar 10,10,10 a byla čiperná ( a je furt ), no dobře, tak jsem čekala, že mi pošlou někoho na pokoj. Nechtěli nás asi s manželem rušit, ale sestřička přišla asi až za 2 hodiny a to už byla Zuzka ospalá, tak neměla zájem. Kromě knížečky od laktační ligy mi sestřičky žádné polohy při kojení neukázaly, furt jsem se jich ptala, jestli to dělám dobře. V tomto směru jsem čekala od sestřiček větší aktivitu.Mlíko se mi udělalo až 4 den ( a to jsem pila asi 5 litrů denně) a z mleziva malá nepřibírala ( přesto spala jak dudek a neřvala hlady), tak jsme dávali příkrm stříkačkou. To se sestřičky snažily a dávali mi hadičku k prsu, aby malá zároveň stimulovala tvorbu mlíka. Stresovalo mě to neustálý vážení před a po kojení (hlavně když jsem viděla napsaný "výsledky" ostatních maminek), ikdyž chápu, že je to asi důležitý.Po příchodu domů se mi zase prsa nalily až moc, že se malá nemohla přisát( taky trvalo, než mi došlo čím to je). Zuzka ač neměla žloutenku spala jak dudek, celou noc a přes den klidně 5 hodin, když jsme jí budili byla jak omámená, moc toho nevypila.Nepřibírala na váze a já začla bejt ve stresu, ještě jsem chtěla mít doma uklizeno, tak jsem moc neodpočívala- výsledek = málo mlíka.Tak jsem začla odpočívat, pít, jíst, mlíko teklo moc rychle, tak jsem kojila "na tanečníka a v záklonu" ale Zuzka furt přibejvala málo. Doktorka měla ze začátku výdrž a já taky. Byla jsem u ní pečená vařená, kojila jsem v čekárně a pak jsme Zuzku vážily a vypila toho dost, tak to už nechápala ani doktorka ale když Zuzka nebyla za měsíc na svý porodní váze, doporučila mi, ať jí přikrmuju umělkou. Ze začátku jsme jí přikrmovali hadičkou a jak tady poznamenala jedna paní je to nejhorší babračka a nervy ( kolik jí dát, aby nebyla přejedená a zárověň aby jí to stačilo)zároveň začla po umělce víc blinkat.To už jsem psychicky nevydržela a začla jí 1 krmení dávat z flašky a další jsem jen kojila ( ale asi to byla chyba, začlo se mi dělat míň mlíka). Zuzka to takhle zvládala 2 měsíce, bohužel stále více ve prospěch flašky, kterou začala po těch 2 měsících preferovat.S kojením jsme skončili, když malá dostala zánět průdušek, byla zahleněná a u prsa nemohla pořádně dejchat. prostě už ho nechtěla a když jsem jí prs nutila, dostala hysterák.Teď je Zuzka na umělce, sní toho o polovinu míň než je v návodu a pěkně přibejvá ( ale neni žádnej vařbuch), blinká o sto šest, ale je spokojená. Je mi toho kojení furt líto, ale umělka má taky svoje výhody- člověk má větší volnost.Co se týká nemocnosti, mám několik kamarádek, jejichž plně kojené děti jsou každou chvíli marod. Zuzka po mě zdědila atopický ekzem, ale osypala se už po 14 dnech a to jsem ještě kojila.Myslím si, že svoje druhé dítě bych už díky zkušenostem mohla plně kojit, ale když to nepůjde, tak už si s tím nebudu dělat takovýhle hrozný nervy.Možná že před 100 lety neměli matky problémy s kojením, protože to tak neřešily a nebyly tak vystreslý, taky to viděli od malička v praxi, žily na vesnici pospolu několik generací a ne jako dneska sociální izolace v paneláku a na problém s kojením si volat laktační poradkyni.to jsem se nějak rozepsala :)
 helena,1 dcera 
  • 

Re: Nervy kolem kojení 

(29.3.2007 7:59:14)
Přebalit,zvážit,nakojit,dokrmit, zvážit, taky jsme válčily v porodnici 7 dní takto. Od hrůzy z dalšího kojení a vážení jsem vůbec nespala, pořád jsem lítala po chodbách vážit a pro dokrm. Sestry se divily,že pořád ještě nekojím a říkaly, kojte, nebo Vás nepustíme domů. Jednou mi řekly, že jsem jim lhala a nenapsala správnou váhu, to už bylo moc, brečela jsem, volala domů manželovi, že už to nevydržím. Hrůůůůza. Teď se nad tím jen usměju, ale pořád je mi líto, že jsem nedokázala kojit. Jen částečně a pak jen odstřákávat do 4měs. Teď jsme na nutrilonu. Ale mám tu nejhezčí a nejhodnější holčičku na nervy kolem kojení si už ani nevzpomenu.
 janna001 


Re: Nervy kolem kojení 

(28.4.2007 11:58:53)
Šárko, nejsem odborník a dítě teprve čekám, ale v jednom článku jsem se náhodou dočetla, že příznaky, co měla tvoje malá, jsou stejné u alergie dítěte na kravské mléko. A může vadit, i když ho piješ ty (nebo výrobky z něj) a pak kojíš. Dítě má být potom extrémně spavé, apatické. A to zahlenění tomu taky odpovídá. Je to jen nápad, třeba ti to pomůže.
 Lucka, 3týdenní Štěpánek 
  • 

Re: Nervy kolem kojení 

(30.8.2007 17:48:29)
Tak to tady pročítám a jsem ráda, že v tom nejsem sama.Porod nebyla zase tak strašný jako spíš poporodní komplikace.Hned po porodu placenty mě museli dočistit, protože kus placenty tam zůstal, krvácení z dělohy nešlo zastavit, takže výsledkem byla 1200 ml krevní ztráta a k tomu dost velký šití (i v pochvě).Malýho k přiložení tudíž donesli až asi za 2,5 hodiny, na chvíli se přisál, ale pak už mě ho vzali a odvezli na pokoj.Jelikož jsem byla dost opuchlá, že jsem se ani sama nevyčůrala, zavedli mě cévku a ještě jsem měla jakýsi drén z dělohy....TAkže jsem si nesedla.Štěpánka mi nosili jednou za čas, počítám tak 3-4 za den, ale moc se nechtěl přisávat, byl od začátku neklidný a kojit se mi nedařilo.4 den se mi nalily prsa a já se těšila, že začnu pořádně kojit, ale nic.Sestry dokrmovaly stříkačkou a prstem, já ho pořád kvůli mému stavu neměla u sebe....Pak dostal žloutenku a když jsem se šla podívat jak je pod světlem a viděla tam u něj dudlíka (i přesto, že jsou proti dudlikum)tak jsem se ani nedivila, že se nechce přisávat. Jenom jsem pořád slyšela, tam byla ta velká krevní ztráta, uvidíte, že se rozkojíte....a to bylo pořád. Nerozkojila jsem se, zkusila jsem všechno, měla jsem jen pár kapek.Zkoušela jsem odsávačky pro stimulaci mlíka, horkou vodu a masáž, čaje, homeopatika....Obrečela jsem to, ale co se dá dělat, hlady ho přece nenechám. Ted jíme z flašky, malý nebrečí a je spokojený.Před pár dny jsem musela znova na revizi dělohy tak jediný plus má umělá výživa....rodina se s flaškou postarala sama o Štěpánka zatímco já se v klidu mohla z další velké ztráty krve zotavovat v nemocnici a u toho se tam pořádně vyspat :-)Štve mě, že všude čtu jak se má kojit, že každý může kojit, jak je to to nejlepší a bla bla. Nikdy bych nečekala, že nebudu kojit...
 helena, 1 dítě 
  • 

Re: laktační poradkyně 

(28.3.2007 11:55:11)
Dobrý den, mluvíte mi z duše. Laktační poradkyně a nemocnice, které jsou na kojení až moc zaměřeny kloboučky úplně zavrhují, moje švagrová kojí s kloboučkama už 5 měs. a má mlíka dost a spokojené mimi. Mně kloboučky nabídli v nemocnici po 4 dnech, co kojení nešlo. Cumlík pro děti taky neuznávají, přitom co jiného zbude, když dítě řve celé hodiny? V mateřském mlíce jsou jedy, to je pravda. Ale v čem nejsou, že? Stále jen čtu a slyším, jak se má kojit, kojit, ale realita je jiná. Spousta maminek v mém okolí nekojí nebo kojila částečně. Prostě málo která maminka si kojení užívá, buď je mlíka málo nebo moc (švagrová měla už 4 záněty prsu a mlíka má tolik, až je jí to odporné, hrozně zhubla - z toho jak jen pořád kojí a kojí.Všechny známé co kojily poctivě do 6 měs. tak byly unavené,pohublé nevyspané.Taky nevím jak některé maminky vydrží kojit třeba co hodinu ve dne v noci. To Já jsem 2 měs. kojila, dokrmovala, odstříkávala, to se nedá vydržet. Klobouk dolů před Vámi, co takto válčíte.Kojit dítě do tří let, to je taky úlet, ne? Stáhla jsem si z internetu zavádění příkrmů a tam píšou, že se má až do 10měs. jen kojit a nedávat čajíky, to je taky blbost.Asi se z toho fenoménu kojení zblázním......Prý se posiluje imunita, ale děti jsem steně nachlazené a nemocné jako to moje částečně kojené mimi.
 Šárka+ Zuzka 5m. 
  • 

Re: Re: laktační poradkyně 

(28.3.2007 19:47:34)
Vy jste to přesně vystihla!!!!! :)
 Jarka, Sofia 5 r., Timo 3 mes. 
  • 

Re: laktační poradkyně 

(28.3.2007 14:19:31)
ja som kojila dceru s klobucikmi 8 mesiacov, z toho 6 plne. Bolo to akurat dost neprakticke, kedze som ich musela mat stale pri sebe.
 Stáník 
  • 

Konečně!!! 

(27.3.2007 15:29:51)
Zdravím a děkuji!
V září 2005 se mi narodil syn s porodní váhou 4,1kg. Byl velký spavec a odmítal sát. Prostě usínal. Žádné buzení nepomáhalo a v kombinaci s málem mléka, které jsem měla to nestačilo. 3měsíce jsme se snažili, ale denně nedostal ani 60ml ode mne. Pak už jsem na dně sil vzdala. Babičky neřešili, ale okolí hodně. Nikdo jiný problém neměl. Jenže nikdo jiný není po plastice ze zdravotních důvodů a neslyšel už před porodem otázky typu: A budete moci kojit? Co Vám tenkrát řekl plastik? atd.
A když pak přijde problém a lékaři i sestry to berou stylem : To se dalo předpokládat. nikdo už vám nepomůže. Přitom mamolog neustále opakuje, že on žádný problém ani po operaci nevidí.
Dodnes mi to mrzí a v rámci plánování druhého si říkám, snad to vyjde, ale zároveň si říkám - a jak si pak budu připadat před prvním synem? Vše se teprve ale uvidí a já doufám, že to příště přeci jen už zvládneme.
 Mája 
  • 

super článek 

(27.3.2007 16:01:30)
ahojky vespolek, díky autorce, opravdu pěkně napsaný článek, opravdu to někdy není jednoduché, nedávno jsme se s mamkou bavily, jaká to byla se mnou fakt krize v šestinedělí a ona mi prozradila, že se u ní byl radit můj manžel, co se mnou má dělat, když jsem fakt pořád totálně vystreslá a pořád brečím (jo mám dojem, že říkala že až začnu mít nepřítomný výraz tak volat psychiatrii - no k tomu naštěstí nedošlo). A řekla bych, že hlavní problém bylo KOJENÍ. Mlíko se mi udělalo až 6 den (vlastně až den po návratu z nemocnice, malý pořád ubíral, dokrmovali jsme nutrilonem, odchod jsem si vyloženě vybrečela). Několik měsíců jsem bojovala s kvasinkama, což je fakt krizovka, boláky, popraskané bradavky, píchání v prsou, no nakonec kojíme pořád teda už s ostatním jídlem (8 měsíc)ale vydržet to bylo dost krize (pomoc jsme hledala taky kde se dalo, moc mi pomohla laktační poradkyně a Jiřinka z kojení.net) A ještě dodatek ke kloboučkům, mám velký prsa skoro žádný bradavky, zkoušeli jsme přestat několikrát, okamžitě jsem měla totálně pokousaná a popraskaná prsa (a technika byla v pořádku), tak jsem se na ty špatné řeči o kloboučcích prostě vykašlala a kojím v pohodě 8 měsíců a teď už asi jen díky těm kloboučkům, vhledem k tomu, že kluk už má 8 zubů a hrozně kouše. Takže já bych je opravdu nezavrhovala. Prostě než se zbláznit, tak je lepší najít nějaký kompromis, ne?
 gabina 2deti 
  • 

Re: super článek 

(27.3.2007 16:32:19)
ted jsem si vzpomela ze me dr. poradila u prvniho kluka nejakou rosolnatku stribrnitou ze je to dobry na podporu mlika. da se to koupit ve zdrave vyzive ale videla jsem to i vsupermarketech.dava se kousek varit do litru vody asi hodinu,musise varit ve skle voda se vypije azbytek se sni treba v polivce ji se to umelou lzici no me to nepomohlo pila jsem to mesic a ze by to bylo nejak dobry to se rict neda
 L+2 
  • 

a co kdyz dite proste neumi kojit 

(27.3.2007 15:46:10)
Docela me pobavil komentar....
"že "skutečný nedostatek mateřského mléka vznikne málokdy, a že častější příčinou odstavení dítěte je nedostatečná sebedůvěra matky ve vlastní schopnost kojit",.....


Vyborne, takze z me zkusenosti. Mela jsem dvojcata. Jedno z nich se okamzite prisalo na prs jako vysavac, bastila jak jen to slo. Zato ta druha si s tim prsem vubec nevedela rady - nikdy, az kdyz jsem ji dala na flasku, tak se konecne najedla. Upozornuji, ze mezi tim zhubla o 500g - to jsem ji mela trapit hlady dal? Co na tyto pripady, laktacni ligo. Ze by nedostatecna sebeduvera matky?
 Osminka 


Re: a co kdyz dite proste neumi kojit 

(27.3.2007 20:03:11)
Teď jsi, myslím, trefila hřebík na hlavičku. Čím víc pozoruju cvrkot kolem kojení, stesky kamarádek i rozdíl mezi mými dvěma kluky, tím víc jsem přesvědčená, že kojení je o dítěti. Když to dítě "umí nasosnout", tak mlíko za pár dnů stříká a stříká po celou dobu kojení (samozřejmě až na laktační krize, ty si prožije víc nebo míň intenzivně každý). Když neumí, nenadělá nikdo nic. Některé děti jsou prostě nesavé. Můžete dělat všechno podle laktační poradkyně i podle jiných babských rad, jestli mléko bude nebo nebude rozhoduje dítě. Tím jak se přisává, tím jak umí vyvolat spouštěcí reflex, tím jak umí říct prsu, že chce mléko. Prsa poslechnou, od toho jsou stvořené. Toť moje pozorování a můj názor.
 Šárka+ Zuzka 5m. 
  • 

Re: Re: a co kdyz dite proste neumi kojit 

(28.3.2007 20:10:30)
Souhlasím. taky mě to ne-kojení dost potrápilo( viz. můj článek) a proto jsem se snad všech maminek na potkání ptala jak je to u nich a udělala jsem si stejný názor jako vy. V ordinaci mého gynekologa je na vývěsce:" kojit se musí naučit matka, dítě to již od přírody umí" - to je podle mě pěkná blbost!
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Re: a co kdyz dite proste neumi kojit 

(28.3.2007 23:06:54)
Tak já si dovolím nesouhlasit. Můj malý sál jak blázen a stejně spadl z váhou dolů a nahoru nešel po dobu jednoho měsíce, kdy už mi doktorka řekla, že musí začít přibírat. Tak jsme začali dávat Nutrilon. Ale je fakt, že jsem dost nepila a o homeopatikách jsem neslyšela vůbec :-((. Tak teď už se připravuju, abych byla trochu informovaná. Doufám tedy, že druhé dítě bude sát tak jako první, aby jsem neměla zase opačný problém. Mléka dost a nesavé dítě. Ale strašně moc kojit chci, trápila jsem se patnáct měsíců tím, že nekojím a nikdo mi s tím mým trápením nedokázal pomoct. Žádné řeči nepomáhaly. Tak doufám, že teď se to povede, jinak nevím, jak se s tím vyrovnám :-(.
 Eva a 2 hladoví kluci 
  • 

Re: a co kdyz dite proste neumi kojit 

(28.3.2007 12:18:34)
Mám podobné zkušenosti, prvního syna jsem plně kojila 2 měsíce, na váze celkem přibýval, ale spokojený nebyl vůbec. Pak začal prs odmítat, horečně jsem hledala informace, co dělat, volala Laktační ligu a výsledkem bylo zjištění, ze podání flašky není řešením. Ale co je řešením jsem se nedověděla nikde. Tak jsem ho asi měla nechat hlady a jít stejně jako ty paní z ligy na nějakou dobrou večeři, ne? Když večer vykakal stolici zelenou jako špenát, bylo rozhodnuto. Jeníček dostal flašku a poprvé v životě se dosyta najedl a usnul u flašky jako děti mých spokojeně kojících kamarádek. Nechci hanět LL, jejich možnosti pomoci jsou omezené, ale ten tlak na to, aby maminky kojily je tak velký, že nám, kterým se to nedaří, opravdu snižuje sebedůvěru. Já jsem se za méněcennou považovala i přes odhodlání nenechat se rozhodit neúspěšným kojením i u druhého dítěte. S Františkem se kojení báječně dařilo do 3 týdnů, kdy nastalo víc komplikací najednou. František dostal antibiotika kvůli zánětu v pupíčku a mě se na prsou objevila plíseň, protože jsem kojila 50 minut po 1,5 hodině. Ještě teď mi vstávájí vlasy na hlavě hrůzou, jak to bolelo! Napadl mě slogan "Kojení, hojení", ale ten se asi v brožuře LL neobjeví. Tak začal kolotoč odstříkávání, kojení, hojení bradavek, odříhávání, uspávání, a zase znovu pěkně od začátku. Ve dne, v noci. A kde je čas pro první dítě? Nebýt mé maminky, vzdala bych to po týdnu. Začala jsem dokrmovat přes stříkačku, ve 2 měsících jsem dala výtečnou flašku Avent, kterou tímto vřele doporučuji, a kombinovala jsem to s kojením. Někdy František vypil víc mateřiny, jindy Nutrilonu. Teď má 8 měsíců, jí už příkrmy a já stále kojím, ne plně, ale i to považuji za vítězství. Prostě - nejdůležitějši je, milé maminky a milá Laktační ligo - spokojené miminko a spokojená maminka. Mezi tím je totiž rovnítko.
 Eva a 2 hladoví kluci 
  • 

Re: a co kdyz dite proste neumi kojit 

(28.3.2007 12:18:35)
Mám podobné zkušenosti, prvního syna jsem plně kojila 2 měsíce, na váze celkem přibýval, ale spokojený nebyl vůbec. Pak začal prs odmítat, horečně jsem hledala informace, co dělat, volala Laktační ligu a výsledkem bylo zjištění, ze podání flašky není řešením. Ale co je řešením jsem se nedověděla nikde. Tak jsem ho asi měla nechat hlady a jít stejně jako ty paní z ligy na nějakou dobrou večeři, ne? Když večer vykakal stolici zelenou jako špenát, bylo rozhodnuto. Jeníček dostal flašku a poprvé v životě se dosyta najedl a usnul u flašky jako děti mých spokojeně kojících kamarádek. Nechci hanět LL, jejich možnosti pomoci jsou omezené, ale ten tlak na to, aby maminky kojily je tak velký, že nám, kterým se to nedaří, opravdu snižuje sebedůvěru. Já jsem se za méněcennou považovala i přes odhodlání nenechat se rozhodit neúspěšným kojením i u druhého dítěte. S Františkem se kojení báječně dařilo do 3 týdnů, kdy nastalo víc komplikací najednou. František dostal antibiotika kvůli zánětu v pupíčku a mě se na prsou objevila plíseň, protože jsem kojila 50 minut po 1,5 hodině. Ještě teď mi vstávájí vlasy na hlavě hrůzou, jak to bolelo! Napadl mě slogan "Kojení, hojení", ale ten se asi v brožuře LL neobjeví. Tak začal kolotoč odstříkávání, kojení, hojení bradavek, odříhávání, uspávání, a zase znovu pěkně od začátku. Ve dne, v noci. A kde je čas pro první dítě? Nebýt mé maminky, vzdala bych to po týdnu. Začala jsem dokrmovat přes stříkačku, ve 2 měsících jsem dala výtečnou flašku Avent, kterou tímto vřele doporučuji, a kombinovala jsem to s kojením. Někdy František vypil víc mateřiny, jindy Nutrilonu. Teď má 8 měsíců, jí už příkrmy a já stále kojím, ne plně, ale i to považuji za vítězství. Prostě - nejdůležitějši je, milé maminky a milá Laktační ligo - spokojené miminko a spokojená maminka. Mezi tím je totiž rovnítko.
 Eva a 2 hladoví kluci 
  • 

Re: a co kdyz dite proste neumi kojit 

(28.3.2007 12:20:02)
Mám podobné zkušenosti, prvního syna jsem plně kojila 2 měsíce, na váze celkem přibýval, ale spokojený nebyl vůbec. Pak začal prs odmítat, horečně jsem hledala informace, co dělat, volala Laktační ligu a výsledkem bylo zjištění, ze podání flašky není řešením. Ale co je řešením jsem se nedověděla nikde. Tak jsem ho asi měla nechat hlady a jít stejně jako ty paní z ligy na nějakou dobrou večeři, ne? Když večer vykakal stolici zelenou jako špenát, bylo rozhodnuto. Jeníček dostal flašku a poprvé v životě se dosyta najedl a usnul u flašky jako děti mých spokojeně kojících kamarádek. Nechci hanět LL, jejich možnosti pomoci jsou omezené, ale ten tlak na to, aby maminky kojily je tak velký, že nám, kterým se to nedaří, opravdu snižuje sebedůvěru. Já jsem se za méněcennou považovala i přes odhodlání nenechat se rozhodit neúspěšným kojením i u druhého dítěte. S Františkem se kojení báječně dařilo do 3 týdnů, kdy nastalo víc komplikací najednou. František dostal antibiotika kvůli zánětu v pupíčku a mě se na prsou objevila plíseň, protože jsem kojila 50 minut po 1,5 hodině. Ještě teď mi vstávájí vlasy na hlavě hrůzou, jak to bolelo! Napadl mě slogan "Kojení, hojení", ale ten se asi v brožuře LL neobjeví. Tak začal kolotoč odstříkávání, kojení, hojení bradavek, odříhávání, uspávání, a zase znovu pěkně od začátku. Ve dne, v noci. A kde je čas pro první dítě? Nebýt mé maminky, vzdala bych to po týdnu. Začala jsem dokrmovat přes stříkačku, ve 2 měsících jsem dala výtečnou flašku Avent, kterou tímto vřele doporučuji, a kombinovala jsem to s kojením. Někdy František vypil víc mateřiny, jindy Nutrilonu. Teď má 8 měsíců, jí už příkrmy a já stále kojím, ne plně, ale i to považuji za vítězství. Prostě - nejdůležitějši je, milé maminky a milá Laktační ligo - spokojené miminko a spokojená maminka. Mezi tím je totiž rovnítko.
 Vendy, 2kluci 
  • 

Re: Re: a co kdyz dite proste neumi kojit 

(28.3.2007 18:39:01)
musím napsat, že mi naopak dámy z LL dost podpořili sebevědomí v tom vydržet a nevzdat. Nevnímala jsem jejich podporu jako tlak na to kojit za každou cenu. Držim všem palce, vím jak je to složitý ani jeden z kluků nebyl na porodní váze ještě 4 týdny po porodu. A oba dva jsou nakonec zdraví kluci jak buci v roce oba 9.6 kg a vpoho. Vydrželi jsme to do 6 měsíců.
 Petra, holčička 2,5 roku 
  • 

Re: a co kdyz dite proste neumi kojit - jiný názor 

(29.3.2007 10:53:06)
Mám jiný názor. Spoustu věcí lze podchytit hned od začátku - zjistit, zda nemáte ploché či zapadlé bradavky - může být jen jedna a poté nosit formovače. Nenechat si během porodu dát anestetika, nebo epidurál, potože se promítají do dítěte a mohou z něj vyprchávat i 50 dnů.U epidurálu teď přišli australští vědci na to, že látka v něm obsažená má negativní vliv na produkci mléka. V porodnici vám to ale nepotvrdí....Přiložit dítě do půl hodiny po porodu k prsu, nehpozději do 2 hodin, kdy je sací reflex největší. Využívat v plné míře rooming - in,abyste sehned na začátku naučily na dítě reagovat. Nechat si s kojením poradit, když ne od sestřiček v porodnici, které na to mouhou a dost často i "dlabou", tak od laktační poradkyně. I tak mohou vzniknout problémy, důležité je vskutku vyhledat laktačního poradce,který k vám přijede domů, upraví techniku kojení,případně pomůže s odsáváním. Nejlepší na zvednutí produkce mléka jsou odsávačky na dvě prsa od firmy Medela, stojí asi 2800Kč. Hlavně vydržet a nevzdávat to. Nepoužívat dudlíky a savičky, sání z nich je diametrálně odlišné než z prsu a děti to mate.Hlavně v případě pochybností na nic nečekat a hned vyhledat na www.kojení.cz laktačního poradce, který vám v maximu případů pomůže.Věřte, dělám to taky...
 L+2 
  • 

Re: Re: a co kdyz dite proste neumi kojit - jiný názor 

(29.3.2007 17:05:40)
Petro,
jenom sesumiruji - deti jsem mela obe behem 30 minut u prsu. Byly se mnou v pokoji celou dobu. Mleka jsem mela dost. Bradavky jsem mela v poradku. Presto jedna dlabala o sto sets. Druha ani nahodou??? Nikdo mi nebyl schope poradit. Jenom na me vzdycky zirali a krcili rameny kdyz jsem o radu zadala.
 Bobeška 


Bezva knížka! 

(27.3.2007 16:01:48)
O kojení jsem měla přečteno hodně, navíc jsem byla přesvědčená (jo, jo prvorodička :-)), že kojení je normální, přirozená výživa dítěte, takže jakýpak problémy. Haha. Porod, péče o dítě, hormony,.. všechno byla úplná sranda proti kojení. Bylo to pro mě ohromné překvapení.
Jako dárek jsme dostali ve VZP knížku "Výživa kojenců" od Martina Gregory a Magdaleny Paulové. Výborná. Je tam vše o kojení a hlavně: co dělat, když není mlíko, jak přežít laktační krize, i jak případně dokrmovat. Navíc obsahuje i podrobné rady jak na příkrmy, které jsem také využila bezezbytku.
No, prostě knížka mi výrazným způsobem pomohla k překonání potíží s kojením a později k hladkému přechodu k příkrmům. Fakt doporučuji.
 Juldafulda 


Re: Bezva knížka! 

(27.3.2007 16:36:41)
No já o zoubcích ještě nemůžu mluvit, ale já můžu chodit jen s vložkama do podprsenky jinak bych se asi pos.... bolestí. A s těmi kloboučky mě na tom štve jedna věc to věčné vyvařování a že když Kubík začal blbnout a praštil do toho a bylo v tom mlíko tak jsme byli zlitý oba dva. No já to zatím zkouším bez nich. a uvidíme. Já se snažím kojit dle pouček a stejně mě to strašně bolí. Nejhorší to bylo, když jsem byla doma po císaří a do toho ještě bolest při kojení to jsem myslela, že skočím z okna.

Jinak mě na produkci mléka hodně pomohl fenyklový čaj. Ale já si myslím, že pokud není ženě dáno, aby měla hodně mlíka tak ho prostě mít nebude i kdyby se stavěla na hlavu.
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Asi na tom něco je. 

(28.3.2007 8:36:08)
Asi na tom něco je. Moje babička měla málo mlíka, moje máma měla málo mlíka a já ? Já si říkala, že byly málo informované, podlehly hned při první krizi, že já to určitě zvládnu. No, i já měla přes všechno snažení málo mléka. Myslím, že tohle už nemůže být náhoda.
 Zuzana+Terezka 


Re: Bezva knížka! 

(28.3.2007 8:31:52)
Ano, kniha je super, je tam i spousta dalších rad, které se člověk jinde nedočte. I já doporučuji, kniha mi hodně pomohla.
 Lucyena 
  • 

Piskavice recke seno 

(27.3.2007 16:23:50)
Piskavice recke seno ma bejt desne dobra bylinka na zvyseni tvorby mleka, ze to pry nejak stimuluje ten hormon co to mlicko dela.....prodava se jako caj nebo tabletky.
 Sonja (dcera 4 roky) 
  • 

HOMEOPATIKA, MASÁŽE a AROMATERAPIE při stresu, když není mléko 

(2.4.2007 8:28:32)
Ahoj všem, článek byl opravdu vyčerpávající. Také bych přidala svojí zkušenost s kojením a jak napomoci tvorbě mléka, když je stres.

Měla jsem v těhotenství i po porodu svojí porodní asistentku, která byla vždy na telefonu při nějakých dotazech. Jednoho dne a nebylo jich málo, mně natolik zdolal stres ze všeho, že jsem si zastavila tvorbu mléka. Asistentka mi poradila prsní masáže.

Masírovat levé prso pravou rukou kruhovými pohyby od klíční kosti po směru hodinových ručiček pořád zmenšovat kruhy až pak se masíruje kolem bradavky. Vždycky, když jsem tohle dělala cca 10-15 minut, mléko se spustilo. Prsa se zamozřejmě při masáži střídají. A u masáže je třeba opravdu VĚDOMĚ vypnout starosti a snažit se chvíli zrelaxovat.

Také jsem používala AROMATERAPII - na stres: cedrový olej, mandlový olej a olej z heřmánku římského.

Homeopatika tady už někde zazněly: Ricinus communis 5CH. Myslím, že se dají použít i pro naprosté zastavení laktace, když už matka kojit nechce. Tuším, že je to 5-10 bobulí najednou. Určitě poradí homeopat.

Všem zdar
 gabina 2 deti 
  • 

Re: HOMEOPATIKA, MASÁŽE a AROMATERAPIE při stresu, když není mléko 

(4.4.2007 16:20:24)
na zastaveni laktace je riccinus comunis 30
 Markéta 
  • 

na zacatku to boli 

(27.3.2007 16:51:42)
me na te priruckach vadi, ze rikaji, ze kdy spravne prilozite, tak to neboli, ze je to jen technika. jasne tecnika je dulezita, nepopiram, ale byla jsem vydeptana, jakto, ze se mi chce rvat bolesti a proc zatinam ruku do polstare, kdyz dite saje jak z ucebnicveho obrazku. co delam blbe.
zachranila mne svagrova, zeptala se nahodou pri navsteve porodnice: jo taky te to tak boli? odkojila dve deti a ujistila mne, ze to je na zacatku normalni.
ten zacatek trval pres sest tydnu! ted to trochu zaboli, kdyz mala dlouho spi a ja mam pak prsa jak dva medicinbaly a ona se na ne hladove vrhne :-)
 Dana, Kubík 4/05 
  • 

Re: na zacatku to boli, jak kojit, když má dítě reflux 

(27.3.2007 18:44:11)
Na bolest jsem byla celkem připravená - ve cvičení těhotných nás na to upozornila PA a doporučila v těhotenství otužovat bradavky (při sprchování přejíždět přes bradavky drsnou žínkou nebo i kartáčkem, povytahovat atd.), docela to pomohlo, i když poprvé, když se Kubík přisál jsem myslela, že má snad zuby...
S rozkojením jsem neměla problém, 3.den se mi vytvořilo mléko. Bohužel Kubík měl reflux, takže co vypil to vyblinkal a nikdo mi v tu dobu neporadil, jak na to. Takže nejdřív před každým kojením na lžičce dostal nutriton (ale zkuste dát miminu lžičku s kašovitým nutritonem, když řve hlady a chce prso), pak nakojit a pokud možno s malým moc nehoupat, udržet ho v klidu, nenechat ho rozeřvat... Nakonec ve 2,5 měsících to rozhodl osud za nás - dostala jsem silnou alergickou reakci, byla jsem v nemocnici (bez malého - hlídala babička) skoro 14 dnů a nasadili mi kortikoidy. Kubík dostal flašku, nutrilon se mu zahušťoval nutritonem a bylo po kojení. Ještě poznámku - zahušťovat mléko (ale později i čajíček) jsem mu musela až do 10 měsíce - nemohla jsem mu dát ani přesnídávku, protože na něj byla řídká! Ale reflux jsme nakonec zvládli bez prášků a v 10.měsíci ho přešel ze dne na den. Neumíte si představit, jaká to byla úleva :-)
 gabi, Amálka 2 roky 
  • 

Nápodobně 

(27.3.2007 21:31:46)
Úplně jsem se v tomto článku viděla, prožila jsem si naprosto totéž - také jsme vydrželi 4 měsíce u stříkačky i prsu. Potom jsme přešli na lahvičku také s novorozeneckým dudlíkem a ten malé vydržel až dodnes. Mléko totiž narozdíl od čaje z hrnečku striktně odmítá . Přiznám se ale, že dodnes tento neúspěch s kojením cítím jako osobní prohru a bojím se dalšího těhotenství, že se mi to znovu nepovede.
 Zůza Peterková, Tomík 9m 
  • 

Ó jak důvěrně tohle znám... 

(27.3.2007 23:13:01)
Díky za tenhle článek, mluvíš mi z duše. Já jsem se rozkojila až v 5.měsíci, když začal Tomík konečně dobře sát. Všechno co jsem vyzkoušela, bylo téměř k ničemu tj. střídání prsů, časté přikládání, noční odtříkávání, kojící čaje...Už z porodnice jsme šli se stříkačkou a nebýt toho, že Tom začal v 5.měsíci odmítat Nutrilon a zachutnala mu máma, asi bychom nekojili dodnes. Takže neházej flintu do žita, možná to teprve přijde...Přeji hodně štěstí!!!
 MartinaNov (dva rošťáci 


kojení 

(28.3.2007 1:38:11)
mít mlíčko a kojit - opravdu není samozřejmost a žádná pravidla neexistují. Já jsem toho příkladem - porod nakonec skončil císařským řezem a miminko se k prsu dostalo až po 3 hodinách. Přisál se ale bez problému (je ale fakt, že jsem měla mlezivo od konce 4.!!! měsíce).
Je dost možné, že jsem si tomu "nevědomky" pomohla, protože jsem "nacvičovala" během těhotenství techniku odstřikávání a tím si stimulovala bradavky. Začaly se objevovat kapičky mleziva a ještě před porodem jsem tak půl deci odstříkala.
Nikde jsem nenarazila na tento způsob jako podporu budoucí laktace, akorát se jedna maminka zmínila v jakési diskusi (taky jí nešlo kojit), jak ji sestra zdrbala, že si "nestimulovala" bradavky už během těhotenství.
Tak nevím, jestli to byla ta příčina, že jsem měla mlíka tak pro pět hladovečků (tekla jsem jak prasklé topení)... pro jistotu budu i v dalším těhotenství "nacvičovat"...
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: kojení 

(28.3.2007 1:44:35)
jo a používali jsme lahvičku (na čajíčky proti prdíkům, na odstříkané mlíčko) i dudlík (ten maličký začal sám od sebe odmítat kolem 2. měsíce. Od té doby dudlík nechce).
Dnes má skoro 14. měsíců a pořád kojíme celou noc a ve dne jak má chuť. A to on má 8-))

prostě jeden velký paradox
 Markéta+Matěj 
  • 

kojení napůl 

(28.3.2007 8:42:44)
Dobrý den, článek mě velmi potěšil, týká se totiž problému, se kterým se potýkám už od 4. týdne. Tady je má zkušenost:
Asi jako téměř všechny nastávající maminky jsem byla před porodem přesvědčená, že budu kojit, podle knížek to bude přece jednoduché, zvládnu techniku, budu pravidelně přikládat a mlíčko poteče proudem, vždyť je to přirozená věc.První 4 týdny se mé prsy podobaly přetékajícím nádržkám, které se malému nepodařily nikdy vyprázdnit. Poté jsem dostala virosu s horečkami, přišly obavy, aby to prcek ode mne nedostal a abych nepřišla o mléko, které obsahuje pro něho cenné protilátky. Druhý den se mé prsy po kojení už nenaplnily, otevřela jsem tedy knihu na straně o laktační krizi a vydržela jsem dle pokynů 5 dní (píšou max. 2-3 dny). Ty dny by prcek pernamentně přisátý a snažil se. Hodinu sál a za další půlhodinu měl hlad. Byl to trvale neudržitelný stav. Koupili jsme výživu, lahvičku a začali jsme dokrmovat. Jsou to již 3 měsíce, stále kojím, cca 2/3, zbytek malý dostane v umělém mléku.Dávám cca 1- 2 dávky výživy denně, kojím, až se mi prsa naplní, jinak to k ničemu nevede, malý pak dlouho saje a poté má stejně hlad. S kombinací láhve a sání nejsou abolutně žádné problémy. Plánuji vydržet minimálně do 6. měsíce a půjde-li to i dál, budu ráda.
Ze začátku to bylo velmi těžké období, velký tlak zvenku, zvědavost, co se děje, dnes musí všechny mámy kojit a ty, kterým to nejde, dělají určitě něco špatně. Brala jsem to jako osobní selhání a méněcennost. Je chybou, že se v knihách možnost částečného kojení neuvádí, takové maminky potřebují povzbuzení, praktické rady, kterých bude mnoho variant, protože každému bude vyhovovat něco jiného. Takovou podporu by měly dostat i od okolí (hlavně lékařů), aby vydržely, protože i menší množství mléka dodá miminku potřebné protilátky a neochudí je o společný intimní zážitek.
 Magdaléna Stavinohová, moje holčička 
  • 

Re: kojení napůl a problemy se stolici 

(29.10.2007 21:12:38)
Zdravim vsechny maminky. Musim rict ze o krmeni mé nyni uz 4 mesicni holcicky premyslim snad kazdy den uz pres mesic. Ze zacatku jsem plne kojila, nez jsme zacali mit problem se zaklopkou a meli jsme pred kazdym kojenim davat lehce tuzsiho mlicka Nutrilonu AR, aby Nelinka tolik nezvracela a nedusila se. Ze zacatku vse fungovalo, ale pak prislo par růstovych spurtů a zacala krize. Ac jsem Nelinku prikladala cim dal vic, tak moje mliko ji nestacilo. Zacala jsem davat vice Nutrilonu AR az jednou mela Nelinka z toho zacpu...Kdyz jsem se chtela v lekarne poradit, tak me pani lekarnice totalne odbyla se slovy ze musim kojit a maly to musi stacit az do 6ti mesicu. No tim me totalne dostala protoze Nelince zcela jasne moje mliko nestaci a vic proste netece.
Koupila jsem si z nouze normalni Nutrilon a davam ji 150ml vecer pred spanim a 150 ml behem dopoledne po prvnim ranim kojeni.Když mám vysáté prsa a malá má hlad, tak výjmečně dostane ještě jednu lahvičku. Jinak zbytek dne a celou noc kojim. Jidlo ji uz staci, alespon teda neplace a nic podobnyho ale mame zase problemy se zacpou a se stolici. Nevim jak casto by mela chodit Nelinka na velkou, zda uz kazdy den nebo je to stale jeste jedno. Nevim zda ji pres den davat caj, vodu a kolik, aby mela stolici normalni.
No a dnes mela Nelinka tuhou zelenou stolici. Tak jsem z toho spatna. Mamka mi rikala ze zelena stolice je dehydratace a na internetu zase ze zelena je malo mlika. Tak vubec nevim co delat. Kde najdu pravdu a poradnou radu. Kdybyste nekdo mel stejne nebo podobne problemy, dejte mi prosim vedet. Co s tim. Dekuji moc.
 Anadar 


Kojení-výdrž 

(28.3.2007 10:45:21)
Článek popisuje opravdu dramatickou situaci a autorka zaslouží obdiv, za to,jak se k věci postavila.
Sama mám zkušenost s velmi špatným začátkem a velice dobrým koncem.
Honzu jsem rodila na začátku 90.let v porodnici bez roomingu,ačkoli už tehdy převažovaly.Po porodu mi ho ale přiložili na břicho a přisál se.Bylo to moc bezva.Jenomže pak mi naskočila laktace a medicinbaly-velikostí a tvrdostí rozhodně.Honza se neměl za co chytit-bradavky byly tak rozepjaté,že to tou malou pusinkou nešlo.Protože nebyl rooming,nosili mi ho po třech hodinách na 20 minut.Hoch tvrdě ztrácel na váze a já prosila a´t mne pustěj domů,že to takhle nejde.Pustili mě s nedůvěrou 5.den a já byla vybavená znalostí o kloboučkách a jednoduchým zjištění,že když před kojením odstříkám,prs změkne a dá se uchopit.Čert vem kvalitu mlíka.
Honza pochopil,že musí spolupracovat,dudlíček na kloboučku mu šel do pusy akorát a po prvním návalu mlíka,když byl malý odběr ,prsy trochu oplaskly,takže se byl časem schopný přisát úplně v pohodě a klobouček jsem zrušili.Poporodní ztrátu váhy doháněl docela dlouho(asi 6 týdnů),ale protože pravidelně přibýval ,tak nás to s pediatrou tolik nevzrušovalo.
Jak jsem se uklidnila,probíhalo všechno docela v klidu.Kluka jsem kojila až do tří let a největší senzaci jsem tropila v porodnici s druhým dítětem,kdy jsem sestřičkám vysvětlovala,že odstříkávat nebudu,ale počkám si na návštěvu rodiny a odsaje starší bratr.
Co mi docela hodně pomohlo k navodění klidné atmosféry,bylo to,že jsem záhy přešla na kojení vleže a četla jsem si u toho.Měla jsem to už tak nacvičené,že jsme byli všichni spokojení.Kluk nasával podle libosti,já tolik nevnímala bolest bradavky(ze začátku to skutečně dost bolí a nejen bradavka i takový ten podtlak ve žláze),protože jsem se začetla a čas nám ubíhal docela mile.
Kdybych se dala odradit ze začátku,bylo by to škoda.Proto je fajn,když se tu objevuje tolik příspěvků o tom,jak se všichni snažíme tenhle problém překonat.Někomu to opravdu nejde,ať dělá cokoli,ale mnohdy se to povede.Bylo by škoda šanci ke kojení nevyužít.
 Nasuada 


Nechci se vám do toho moc míchat 

(28.3.2007 13:22:03)
Článek byl fajn. Rady pro maminky co jim to mlíčko ne a ne .... jsou nové a neotřelé. Kéž by pomohly. Nejvíce mě na něm zaujalo, že autorka do popředí vystrčila zásadu, která obvykle stojí vzadu tj. zasada o dobré kondici maminky (výživa atp.). I přesto, že jsem úspěšná kojička dokážu pochopit, že někdo prostě z nejrůznějších důvodů nemůže.
Na vašich příspěvcích mě ale mrzí dvě věci:
1. zásada kojit, kojit, kojit ..... před pár dny někdo založil diskusi s otázkou jak zvýšit tvorbu MM a maminky vesměs odpovídaly, že jim hodně pomohlo přikládat co nejčastěji. Chápu, že někomu, komu neteče vůbec může tahle zásada lézt na nervy, ale tam kde je jen problém v tom, že mamča vyslyšela rady sestřiček a kojí jednou za 3 hod. po 10 min. z každého prsa .... no není co dodat.
2. To ujišťování, že kojení bolí - ale tak přece to není. Trocha bolesti s odřenými bradavkami než se ochodí to je běžné, ale taková bolest, že jsou slzy v očích a zatínáte ruce do polštáře - to teda normální není. Proč by mělo?
 Petanda + Neo (10.9.05) 


Re: Nechci se vám do toho moc míchat 

(28.3.2007 15:14:39)
Tak tohle mi neda a musim Vam kojici maminko rict, ze opravdu nekdy i pres spravnou techniku, jsou proste bradavky do krve, do masa a pri kazdem kojeni se breci. Mam s tim zkusenost. Vydrzela jsem to 3 tydny. Do toho jsem zkousela castecne kojit, hojit jak to slo, vetrat, mazat, dokrmovat. Proste jsem nespala, nebylo pres vsechny ty procedury kdy. Aspon jsem shodila za ty 3 tydny skoro 10 kilo. Nekdy je flaska s umelym mlikem dar z nebes. Zavidim maminkam, co maji "jen odrene" bradavky. Nebo dokonce je kojeni skoro neboli. Ani si to snad nedokazu predstavit. Kdyby se stalo, ze nahodou budu jeste jedno dite mit, tak tomu super kojeni asi dam sanci, kdyz je to tak prirozene ze, ale pokud se to bude opakovat, s klidem dam flasku a nenecham se nikym stresovat a masirovat. Jinak kojicim maminkam fandim a zavidim.
Pa Petanda
 Nasuada 


Re: Re: Nechci se vám do toho moc míchat 

(28.3.2007 15:43:16)
Ahoj Petando, promiň občas se mi do diskuse zamíchá stará přezdívka - já jsem Lanař.
Aby nevznikl omyl - nepsala jsem, že kojení nebolí. Psala jsem, že to není normální. Vždycky to nějakou příčinu má. A třeba se dá odstranit a třeba nedá. Prostě mi vadí to zevšeobecňování: "Kojení bolí, připravte se na to". To že to bolelo sousedku a kamarádku neznamená, že to musí bolet i mě a pokud mě to bolí tak nebudu hledat příčiny, protože to bolí všechny? Co když zrovna já můžu příčinu odstranit? Beru poučení typu: kojení může bolet, mívá to ty a ty příčiny a takto je odstraníte. Pokud vás to přesto bolí zkuste vyhledat pomoc odborníka a další informace. A pokud vám nic a nikdo nepomůže tak se zbytečně netrapte. Přeju aby případné další kojení proběhlo tak aby se ti líbilo.
 Petanda + Neo (10.9.05) 


Re: Re: Re: Nechci se vám do toho moc míchat 

(29.3.2007 11:54:41)
Mno jo, ja taky hledala pricinu. Za bradavky me tahala kdejaka sestricka, dve laktacni poradkyne a ja nevim kdo. Proste nekdo ma prilis citlivou pokozku a i bradavky, ja mela do tydne i zanet kuze na prsou a to jsem menila vlozky kazdou chvilku, co to slo, tak jsem byla bez podprsenky, no proste hruza. A opravdu znam zeny, co je to chvilku bolelo a preslo to a i ty, co je to nebolelo vubec. Asi je to i tim, ze jak prdnou nervy, tak to ma na mliko taky vliv, maly pak uz rval i hlady, no byl to zacarovany kruh, kde ty bradavky byly jen zacatek;-) Ale uz je to fuk, malemu je rok a 7 mesicu a pije z hrnicku a obcas normalni mliko z flasky. Je spokojeny a krasne roste. Je to za nama a jak uz jsem psala, kdybych jeste jedno ditko mela, tak tomu kojeni zase dam sanci, preci jenom uz vim co mam cekat, tak se na to zase jinak pripravim;-) Toz tak. Pa Petanda
 K 
  • 

Je ale technika opravdu správná? 

(28.3.2007 16:07:56)
Ani při jednom ze tří dětí mě kojení nebolelo. A je to nejspíš díky tomu, že jsem měla při tom prvním odborný dozor v Thomayerově nemocnici. Když jsem si dceru poprvé přiložila, myslela jsem, že to dělám správně, ale sestřička mě vyvedla z omylu: Kdepak maminko, takhle by vám tu bradavku za chvíli rozkousala a vy byste se zbláznila bolestí. Takže si myslím, že když to bolí nebo jsou jiné problémy, asi se vyplatí zajít někam, kde se kojení věnují, a nechat si to prakticky ukázat.
 Markéta 
  • 

Re: Je ale technika opravdu správná? 

(29.3.2007 15:12:17)
nekdo ma opravdu citlivejsi bradavky. taky mi to vysvetlili, zkontrolvali a presto to proste na zacatku bolelo, cele sestinedeli. kazdy den ale kratsi dobu a mene intenzivne. no a ted je to dobry. zpusob prikladani jsem nezmenila, takze pouze a jen v te technice to asi nebude, nejspis nemas tak citlive bradavky.
 Petra 
  • 

Re: Někdy bolí, někdy nebolí. 

(28.3.2007 19:11:17)
První dítě jsem kojila v pohodě 7 měsíců,žádné problémy nebyly.Bradavky mě trošku bolely prvních pár dní, jak nebyly na sání zvyklé, ale to se brzy spravilo.
Druhé dítě mi během prvního týdne "rozkousalo" bradavky do krve. Každé kojení bylo utrpení, tekly mi slzy bolestí. Někdy jsem to nebohé dítě musela odtrhnout od prsa předčasně, už se to nedalo snést. Vydržela jsem to skoro tři týdny a bylo to pořád stejné(samozřejmě jsem si mazala bradavky všelijakými mastičkami, větrala..., ale nic nepomáhalo).Volala jsem dětské doktorce, co s tím mám dělat. Odpověděla, jednou kojit, jednout odstříkávat a podávat odstříkané mléko. Po odstříkání jsem musela volat znovu, jestli nevadí, že je mléko celé růžové od krve, to vadilo, ale rada žádná. Přešli jsme na umělé mléko, moc mě to mrzelo, ale zároveň se mi strašně ulevilo. Mimi konečně pilo v klidu, kolik potřebovalo.
Myslím, že u druhého dítěte byla chyba v tom, že nám v porodnici nedali glukozu, mléko se mi udělalo až třetí den po porodu a malý se narodil dlouhý(56 cm), ale relativně hubený , měl hlad, ale nebylo, co pít, tak žužlal, žužlal a nic...a bradavky to odnesly. Ale to je jen má teorie!
 Gábi, 2 děti 


Kde je vlastně  

(28.3.2007 13:39:18)
Souhlasím s autorko, že jakákoliv snaha za kojení stojí a také, že neinformovanost zdravotnického personálu je zoufalá.
Na druhou stranu bych tolik nekladla důraz na výživu matky (tedy myslím tím maminky, které normálně jí zdravě), příjem tekutin je přirozeně zvýšen silnějším pocitem žízně hormonálně vyvolaným.
Také si myslím, že neustálé vážení je úplně zbytečné - spíše maminku stresuje a nutí jí "tabulky". Nerespektuje růstové spurty, krátkodobé rozdíly mezi nabídkou a poptávkou apod.
K dalším uváděným "pokusům" snad jen tolik: pokud mamince přinášení pohodu, sebedůvěru, relaxaci - proč ne?! ;-)
A na závěr: i kojené dítě se může přepíjet a hledat ideální časový interval pro kojení je zbytečné.
 Anna, Kubík 11 měs. 
  • 

Rozkojila jsem se po 2 měsících 

(28.3.2007 16:56:01)
Pridam sem jeste jednu kojici historii. Mela jsem stejny problem jako autorka clanku, ale reseni bylo trochu jine, tak snad me zkusenosti taky nekomu pomuzou. V porodnici radil každý něco jiného, hlavne mi tvrdili, ze mam kojit 1.den 10 ml, 2.den 20 ml atd., ale mleko neprichazelo a neprichazelo. Pripadala jsem si jako na tabore, kde se mi nedari plnit bobriky. Některé sestry byly dost neprijemne a rozhodily me tak, ze jsem i brecela. Jine byly naopak hodne, jedna starsi rikala, ze mleko muze prijit klidne az za ctrnact dni po porodu. Ja jsem se ale plne nerozkojila ani za ctrnact dnu, snazila jsem se, ale Kubik nepribiral, tak jsme dokrmovali. Az po dvou mesicich jsem se odhodlala navstivit laktacni poradnu, protoze dokrmu bylo zapotrebi cim dal vic. Poradkyne mi nejdriv opravila polohu pri kojeni, o ktere jsem se domnivala, ze je podle vsech pravidel. Doporucila kojit mnohem casteji, po kazdem kojeni odstrikavat a dokrmovat maximalne 30 ml strikackou, kdyz to jinak nepujde. S tim dokrmovanim jsme trochu svindlovali, prvni dny jsem vecer davala tak 100 ml, protoze ten rev neslo vydrzet, ale pak uz to nebylo zapotrebi. Prvnich par dnu jsem skutecne jenom sedela na gauci a kojila nebo odstrikavala. Myslim, ze zlom nastal, kdyz jsem jednou misto kojeni jenom odstrikavala a odstrikala jsem za chvili asi 80 ml. Predtim jsem totiz nejak neverila, ze tam to mleko je, nikdy jsem ho vlastne nevidela a Kubik byl porad nespokojeny. Asi po tydnu jsem uz plne kojila a pak uz to probihalo jako podle prirucek, prikrmy od sesti mesicu a kojim doted. Myslim, ze pro kojeni je opravdu nejdulezitejsi pohoda a sebeduvera, ale ta se bohuzel neda koupit v lekarne. Takze, mile novopecene maminky, kterym to nejde, nehazejte flintu do zita, treba se to jeste podari. A kdyz ne, tak se taky svet nezbori.
 vochroust 


Re: Rozkojila jsem se po 2 měsících 

(23.7.2009 14:26:40)
Já se rozkojila u dcerky po čtyřech měsících, do té doby jsme ji dokrmovali. Malé najednou kojení začalo stačit a kojila jsem až do dvou let. U synka jsem si říkala, že už to umím, ale mám stejný problém - mléko se začalo tvořit později (nerodila jsem císařem), když přikládám moc často, tak se nestačí vytvořit nové, malý je nervózní, uplakaný a vyčerpaný, protože saje a nic neteče. Pobavila mě moje kamarádka, která mi poradila, že si mám věřit. Dobrá rada nad zlato. Nemyslím si, že bych po zkušenosti s dvouletým kojením měla nedostatek důvěry v to, že kojit dokážu, prostě to mléko fyzicky není. Radši malému čas od času tu flašku dám, než abych ho trápila hladem. A co se týče té bolesti při kojení - taky se mi první týdny rolovala chodidla bolestí vždycky, když se drobeček přisál, ale teď mu byly čtyři týdny a už to skoro nebolí - poradila bych maminkám, které kojí poprvé, aby to zkusily vydržet, opravdu to bolet přestane.
 Petra Mullerka 


Jakou lahvičku 

(28.3.2007 23:37:56)
Prosím, poraďte, kterou lahvičku s dudlíkem s malým odvorem doporučujete. Mé kamarádce miminko odmítá prs, protože je pro něj lahvička jednodušší.
Předem moc děkuji
mullerova.dc@seznam.cz
 helena, 1 dcera 
  • 

Re: Jakou lahvičku 

(29.3.2007 7:49:09)
Doporučuji AVENT a dudlík č.1 - je to miniaturní otvor. Máme to vyzkoušeno i kamarádky kojily a krmily z AVENTU. Tak hodně štěstí
 Juldafulda 


Re: kojení ale opravdu může bolet 

(29.3.2007 10:32:34)
Já teda nevím, ale kojení fakt bolet může a může být skvělá technika a nevím co ještě. Nemám ráda názory typu, že někomu nic není tak Tobě přeci taky nemůže být. dokud člověk sám na vlastní kůži nepozná co to je opravdu brečet při každém kojení tak by měl mlčet. Já i kdybych si dřela bradavky drátěnkou tak je to na houby mám odjakživa přecitlivělé bradavky a když se malý přisaje tak je mám potom úplně bílé- odkrvené, že to je tak hrozná bolest to opravdu může pochopit jen ten kdo to zažil. Bohužel jsem si myslela, že je konec kloboučkům ,ale ne. Na pravé prso se malý chytne v pohodě, ale to levé to je katastrofa, mám věčně ucpaný ten samý kanálek a zatvrdliny do toho se mi na něm udělal puchýř došla mi trpělivost a z levého musím aspon na začátku kojit s kloboučkem. Jinak od jeho 1 měsíce má neustále rýmu a ted začíná se mu dělat atopický ekzem já mám pocit. Tak jaktože se všude píše jak jsou kojené děti zdravé. Moje mamka kojila měsíc babička to samé a důvod naprosto stejný jako já. Akorát měly smůlu, že v té době neexistovali silikonové kloboučky. Bohužel. Jenže ony si z toho hlavu nedělaly věděly, že než se trápit tak jsme papkali umělou výživu. Se ségrou jsme obě astmatici a atopici, ale máme to vrozené s kojením to nemá nic společného. Jediné co mě u kojení drží je to, že to je neopakovatelný intimní zážitek, který člověk jinak s miminkem nezažije. Při kojení se z věčně uřvaného čertíka stává naprosto oddaná bytost.
 Mild, dcera (28 měs.) +syn (10 týdnů)  
  • 

Kojení a lahvička - to se neslučuje!  

(29.3.2007 18:09:29)
Pokud chce zachovat kojení, tak žádnou lahvičku! My jsme taky u dcery měli na dokrm Avent s nejmenším dudlíkem (dali jí to už v porodnici) a vydrželi jsme silou (mé) vůle necelé tři měsíce, protože malá záhy pochopila, že lahička je pohodlnější. Takže chcete-li zachovat kojení, pak dokrmujte alternativně - stříkačkou, z kádinky, ze lžičky, ideálně suplementorem! Není to sice tak pohodlné jako lahvička, ale myslímani nijak komplikované. Možná lze použít lahvičku výjimečně - např. u plně kojeného dítěte, kdy maminka jde s kamarádkami a dítě dostane odstříkané mléko. Jinak je Avent úžasný,geniálně kombinovatelný (myslím různé velikosti lahviček, dudlíků, pítek, držátek, kouzelných hrnečků, dudlíky s krytkou, vše snadno k sehnání), máme ho dodneška a, i když je dražší než jiné značky, vyplatí se to. Mild
 Lucie 
  • 

Re: Kojení a lahvička - u nás nebyl problém! 

(30.3.2007 12:11:44)
Naše malá je příkladem toho, že to jde :-) Měla jsem stejný problém jako autorka článku, takže jsem do 9.měsíce kojila a zároveň používala lahvičku. Dokonce mi starší sestra v porodnici řekla, že zásadně nesouhlasí s dáváním malíčku do pusinky a dokrmováním stříkačkou, jelikož se dítě nemusí snažit ani trochu. Doporučovala flašku. Jinak je fakt, že jsem chtěla kojit dál, ale MM žel změnilo chuť na odporně kyselo-slanou a malá se odstavila..Ale od začátku příkrmů jí dáváme BIO-potraviny a malá je podstatně zdravější než její plně kojení vrstevníci, navíc se snažím být duševně v pohodě a malá pak je taky..
 Mischa, 6měs.syn 
  • 

Re: Kojení a lahvička - to se neslučuje!  

(2.4.2007 7:49:58)
Já jsem rodila císařem, laktace mi nastupovala déle a pomaleji, mlíčka bylo málo, ale snažili jsme se, do tří měsíců jsem jen kojila a pak jsem musela dokrmovat z láhve, máme MAM dudlík č.1, ten používám dosud, větší jsem nekoupila, aby se na to malej nezvykla a neodmítal prso. Pořád ještě kojím, malej saje z prsa pořád pěkně, takže si myslím, že když se dá láhev, tak se kojení nezkazí. Naopak malej pak začal lépe přibývat, já jsem se uklidnila, byla jsem v pohodě a řekla bych že i kojení nám šlo líp, než když jsem se nervovala jestli dost vypil a aby přibíral. A ještě k těm váhám, já ji měla půjčenou, ale mám asi divocha, který se nedal vůbec zvážit, jakmile byl položen na váhu, rajtoval tak že se nedal zvážit.
 silva+ mimi 5 měsíců 
  • 

Re: Kojení a lahvička - to se neslučuje!  

(15.10.2007 21:48:07)
To nemusí být tak úplně pravidlem.Já kojím plus přikrmuji z lahvičky-nepravidelně,když mám zrovna málo mlíčka,má sestra taktéž a miminka sají bez problémů jak z prsu,tak z lahvičky-a to z jakékoliv.(jakýkoliv typ .-))Takže si myslím,že u každého mimi je to jiné.A teď,asi po měsíci dokrmování z lahvičky,se tvorba mlíčka upravila,tudíž už skoro nedokrmuji a kojím bez problémů.
 Anči  
  • 

REKLAMA NA SUNAR  

(29.3.2007 15:19:08)
Milé maminky,

viděly jste už televizní reklamu na SUNAR? Dávají ji na ČT1, dnes zrovna v Dobrém ránu. Text je tam následující:

I MY KDO DNES ŘÍDÍME TĚŽKÁ AUTA JSME VYROSTLI NA SUNARU.

Nebo taky

I MY KDO DNES NADÁVÁME NA POČASÍ JSME VYROSTLI NA SUNARU.




:-))




Přiznávám, že se mi tato reklama líbí, myslím si, že je vtipná a výrobci gratuluji za odvahu. Konečně to někdo řekl naplno. Celá generace dnešních maminek opravdu na tom Sunaru vyrostla. V dnešním hysterickém tlaku kolem kojení je to opravdu velmi osvěžující a vtipná hláška.




 Bumbi&05,08,10 


Re: REKLAMA NA SUNAR  

(29.3.2007 15:36:38)
No, ale ten Sunar, co jsme pili my, neni tentyz, co piji dnes nase deti - nastesti :-).

A jestli myslis, ze je to fajn, ze jsme nebyli kojeni... no, temer neznam nikoho ze svych vrstevniku bez alergie ci nejakeho exemu... A nase deti se alergiky a ekzematiky uz rodi... Mame vubec nase deti kojit, kdyz jsme telesne schranky plne jedů o kterych nemame tuseni???

Mam dnes nejako pesimistickou naladu, sorry...
 Petra 
  • 

Re: Re: REKLAMA NA SUNAR  

(29.3.2007 16:38:48)
Řekla bych, že ty alergie a eksémy jsou spíš ze životního prostředí, než z toho, že jsme byli málo kojeni.
Jestli máme kojit, když jsme plné jedu? Toť otázka. Taky jsem přemýšlela, co je zdravější, jestli nezávadné umělé mléko nebo mateřské s protilátkami, ale "nasáklé" našim životním prostředím. Asi to vyjde na stejno.
 Petra 
  • 

Re: REKLAMA NA SUNAR  

(29.3.2007 15:46:30)
Souhlasím, že se to s tím tlakem na matky kvůli kojení dneska přehání, jsou přece důležitější věci. Většina maminek kojit chce a když to nejde, tak to holt nejde. Většina z nás na tom Sunaru opravdu vyrostla a co se stalo? A dneska je umělá výživa ještě vymáklejší. Já jsem jednoho syna kojila a druhého ne a nepřijde mi, že by byl nemocnější(jsou oba zdraví jako řípa, ťukam na dřevo).
Každá se určitě snažíme dělat pro děti to nejlepší, co jde. Chce to vykašlat se na řeči okolí, to o tom nic neví, dělat všechno podle svého nejlepšího vědomí a netrápit se nepodstatnýma věcma.
 Marcela L 


Lopuchový kořen 

(29.3.2007 22:37:48)
Ráda bych se zeptala kde je možné sehnat (v jaké prodejně či na dobírku) sušený lopuchový kořen. Ve zdravých výživách jsem na něj nikdy nenarazila. Děkuji. Marcela
 Jitka Kolářová 
  • 

Re: Lopuchový kořen 

(31.3.2007 21:45:52)
Na dobírku zaslali:

Byliny Mikeš s.r.o.
Čičenice 114
387 71 Čičenice
tel. 383 382 364

Jitka
 Sonja 
  • 

RECEPT ? 

(2.4.2007 8:33:26)
Neznáte někdo ten recept na zázračnou polévku?

Díky
 Jitka Kolářová 
  • 

Re:RECEPT - posílám 

(2.4.2007 22:04:13)
Ráda posílám. Na úvod: postup přípravy zní přinejmenším zvláštně, nicméně v praxi to tak strašné opravdu není. Vaření trvá dlouho a lopuch v polévce intenzivně voní, ale když se do toho člověk dá, opravdu to tak strašné není. Nejhorší bylo kapra umýt z toho slizu, hlavně pro mne, která si sladkovodní ryby docela dost oškliví, ale nouze naučila i Dalibora.... ale ta radost, když malý najednou cucal deset minut z každého prsu, ta stála za to. Takže:

1 menší kapr
kolik kapra, tolik lopuchového kořenu (čerstvého. Pokud je sušený, tak odhadem dvě tři hrsti jsem nechala přes noc v gázovém pytlíku namočit a včetně vody z máčení pak použila. Celý gázový pytel jsem pak nechala vykapat do polévky a vyvařený vymačkaný lopuch vyhodila, je totiž dost tvrdý a má taková tuhá vlákna, která se nerozmixují, na konzumaci potom opravdu nic moc).
hrst lístečků čaje bancha (nebo banča, k dostání ve zdravé výživě, mohou být i spařené lístečky z přípravy čaje)
sezamový olej, pokud máme lopuch čerstvý
doplnit při podávání: ječné miso (opět k dostání ve zdravé výživě, v nouzi nejvyšší lze nahradit kvalitní sójovou omáčkou), šťáva z čerstvého zázvoru (oloupaného)

Kapr má být co nejčerstvější, ze sádek nebo alespoň čerstvě zabitý (prodává např. Tesco). Použije se celý kapr, tj. včetně ploutví, šupin, ocasu i hlavy a včetně vnitřností kromě žluči (malý tmavý váček, ten se musí opatrně odstranit, znehodnotí všechno maso) a střeva. Rozseknout na kusy, aby se poskládal do hrnce. Ponechají se i žábry, byť se říká, že pak bude vývar hořký. Není. Lopuchový kořen, pokud je čerstvý, nakrájet na tenké plátky, jako by se ořezávala tužka, a důkladně opéci na sezamovém oleji , pokud sušený viz výše. Čaj bancha se přidává pro urychlení změknutí kostí a šupin, opět svázaný do gázového pytlíčku. Vše se v hrnci zalije dostatečným množstvím studené vody, aby jí bylo alespoň 5 cm nad vrstvu surovin. Pomalu uvést do varu a vařit do úplného změknutí kosti – bez tlakového hrnce to trvá i šest sedm hodin. Šupiny a menší kosti změknou až úplně zmizí, z ploutví a největších kostí zbydou kousky, s kterými si poradí mixér. Lze použít tlakový hrnec (páru nevypouštět, nechat tlak přirozeně klesnout), tam postačí asi tři hodiny, vývar je pak silný koncentrát, který je třeba naředit a ještě povařit.
Hotovou rozmixovanou polévku lze uchovávat v mrazničce. Před konzumací se polévka ještě asi deset minut udržuje na mírném ohni, ale bez vaření, s přidáním ječného misa na dochucení a lžičkou čerstvé zázvorové šťávy. Konzumuje se teplá, lze doplnit čerstvou nasekanou řeřichou, zelenou natí cibule nebo nasekanou šalotkou. Nemá se jíst více než 1x denně.

Proč kapr: japonského lékařství si kapra velice cenilo. Kapří maso má unikátní vlastnosti plynoucí z prostředí, kde se tato ryba přirozeně pohybuje – u dna řek či rybníků, pohybuje se velmi pomalu, jeho maso v sobě váže mnoho kyslíku. Používalo zejména při chorobách dýchacího aparátu a tam, kde je potřeba posílit organismus: v rekonvalescenci, po porodu, pro zvýšení vitality a síly. Zdroj a více informací: bob.dvorak@dobruska.cz (škola shiatsu Ki).
 Jan Liškař 
  • 

Re: Lopuchový kořen 

(18.11.2009 17:36:55)
Dobrý večer,
náhodou jsem narazil na Váš dotaz. I když je už trochu starší,
pro případ, že jste neuspěla v Čičenicích, našel jsem na webu tento odkaz:
http://www.lekarna.cz/herbata-koren-lopuchu-bal-50g/

Zdraví

JL
 Eli+3kluci 


Kojení X umělá výživa 

(30.3.2007 7:58:44)
Předně pisatelce článku klobouk dolů, nejsem si vůbec jistá, jestli bych pro záchranu kojení byla ochotná tolik udělat!!!
Já sama prvního syna kojila rok, nyní zatím úspěšně kojím i druhého, ale jsou mu teprve tři týdny, takže uvidíme, jak dlouho to půjde.
Pročetla jsem tak nějak celou diskuzi a kojení mě nebolí a ani nebolelo (jen v prvních dnech trošku, to je asi běžné). Myslím si, že kojení má význam, pokud netrápí maminku a oběma dává pocit pohody. Kdybych měla každé kojení brečet,asi bych to vzdala. A souhlasím i s tím, že by nemuselo být kojení tak zfanatizováno. Prostě pokud je to v pohodě, je to to nejlepší a nejsnazší, co může být, ale pokud to provází bolest, stresy a já nevím co ještě, tak snad není taková katastrofa to vzdát - psychická pohoda nadevše! Eli
 Ája - tři poklady 
  • 

záleží na dětech 

(30.3.2007 14:30:21)
Málo mléka jsem měla u všech svých dětí. První se narodil Ondra s mimořádným apetitem. Nedostatek mléka ho rozladil natolik, že se od prsu k lahvi dostal velmi rychle, a nutno podotknout, že jsem z toho byla dost nešťastná. Po pár letech se narodila Anička, ta byla přítulnější a i když se stal příkrm nutností, tak jsem docela dlouho docela dost kojila. Bohužel ve třech měsících dostala těžkou bronchitidu a laryngitidu a tak jsme skončily v nemocnici. Moje střídmá laktace tuto krizi nezvládla a o mléko jsem přišla úplně. Třetí se narodila Josefína, a má laktace - setrvalý stav. Ale Josefina byla urputná a nehodlala se vzdát. Dneska jí jsou skoro dva roky a já - světe div se - stále kojím!
 Lucyena 
  • 

Malo mleka 

(30.3.2007 14:57:00)
Jak se to pozna, ze ma nekdo malo mleka? My sem tam kojime i po hodnine, 45 minutach, znamena to ze mame malo mleka? Nebo malo mleka je, ze to dite casto ji, ale nepribira? Moje dite je desne tlusty...taky furt ji, tak aby nebylo! :)))))) Dik za odpovedi, vazne me to zajima!
 Brebina - Eliška a Matěj 
  • 

Marná byla moje snaha 

(30.3.2007 15:00:15)
Jsem maminka dnes už 7 měsíčních dvojčat - tedy od porodu. Podle termínu porodu nám je 5,5 měsíce, děti se narodily předčasně skoro o 7 týdnů a porod byl velice překotný a spontání - trval pouhopouhé dvě hodiny od začátku bolestí, což je na prvorodičku úctyhodné - poznámkám o minimálně 12 hodinových porodech prvorodiček se jen směju.
Po porodu mi děti ihned odvezly na JIPku, kde setrvaly celý měsíc zavřeni v inkubátorech ( v nemocnici jsem strávila 8 dní po porodu díky menším komplikacím). Chodila jsem za dětmi pravidelně a vždy na otázku sestřiček, jestli nesu mlíčko odpovídala ne, nemám. Nikdo se mi jako novopečené mamince ohledně laktace nevěnoval, na radu sestřičky jsem si začala 4 den po porodu mačkat a masírovat prsa a objevily se první kapky. Jak jsem šla šťastná s dostříkanými 2ml prvního mlíčka na Jipku za dětmi. Laktace se mi spustila až po 5 dnu a za pomoci odsávačky jsem se propracovala na 100 - 130 ml na jedno odsávání. Děti krmili sondou, lahvičku začali dávat až 3 týdny po porodu - nedivím se, neměli vyvinutý sací reflex, lahvičku dlouho odmítali. Díky psychickému vypětí se mi mlíčko ale začalo po 3 týdnech ztrácet a nikdo mi nedokázal poradit co s tím. Přečetla jsem všechny možné kníčky, brožury a dočetla se jen, co dělat když je mlíka moc. Po 5 týdnech od porodu jsem nastoupila zpět k dětem do nemocnice, za týden jsme měli jít všichni konečně domů. Jenže kojení v mém případě bylo pořád tabu. Mlíka bylo málo - už jsem odsávala max. 20 ml z obou prsů za 3 hodiny. Sestřičky radily jen jak se starat o dítě a když jsem projevila zájem o zkoušku kojení, koukaly na mě co to jako chci? Nikdo mi s tím nepomohl, Elinka se ne a ne přisát, když se přisála, ihned usnula. Matěj se přisál, chvíli tahal, snažil se. Byli jsme na jiném odd. než je šestinedělí, za našimi dveřmi pořádali kurzy pro novopečené maminky o kojení a nás nikdo nepřizval. Když jsem se obrátila na sestru s radou, jak zvýšit laktaci, nebyla ochotná se semnou bavit, odkázala mě na sestřičky "na mém" oddělení. Nicméně při pohledu na mé uslzené oči, mlela něco v tom smyslu, čaje, často přikládat .... prostě vše co jsem už vyzkoušela a odbyla mě. Kojení se mi rozchodit nepodařilo, 8 týdnů po porodu jsem odstříkala jen 10 ml za celý den!! a dávala to dětem jako bonus k příkrmu. Matýsek se ještě párkrát přisál - byl to nejkrásnější pocit na světě, moci dítě kojit.
Trápím se dodnes, ale co nadělám? Mohu se jen těšit, že snad příště, až budeme mít ještě další dítě, bude vše v pořádku a já budu kojit.
Nevzdávejte se, bojujte, dokud to jde, vím že je to moc těžké
 Jaja 
  • 

Par tipu! 

(30.3.2007 15:54:57)
Dekuji za velice mily a povzbudivy clanek a zdravim vsechny, co bojuji s MM, taky jsem byla jedna z nich... O kojeni a nedostatku mleka jsem precetla kde co, hlavne v anglictine jsou vyborne zdroje, takze co se mi osvedcilo:

pit co nejvic, jak se pise v clanku a kvalitni caj pri kojici - doporucuji misto pytlikoveho zajit nekam do dobreho bylinkarstvi a nechat si ho namichat. Ja jsem pila 1 l denne a abych se nezdrzovala, udelala jsem ho rano do termosky a cely den upijela... a taky (treba pred nejdelsim spankem) cerne pivo

taky uz zmineno a navic si reknete, ze tezce realizovatelne - co nejvic spat! Mne 3 laktacni poradkyne radily co nejcasteji prikladat, po 2-3 hodinach a mezitim (i v noci!!!) odstrikavat - tak takovy rezim jsem zkusila asi tyden a byla jsem totalne na pokraji nervoveho zhrouceni a okamzite chtela s kojenim trisknout. Az LP Kamenikova z Obilnaku me uklidnila a poradila, at to necham zcela na diteti, proste az si rekne , tak prilozit. Castej to nema smysl, leda by melo zloutenku a bylo spave, nebo max. zkratit o kousek denni spanek. Ale v noci nebudte! Mozna behem rustoveho spurtu, ale jako dlouhodoba strategie je to neudrzitelne!

Z pripravku se mi homeopatika neosvedcila (ale neodsuzuji), jedine, co opravdu zabira a podle serioznich vyzkumu zvysuje laktaci, je piskavice recke seno (ang. fenugreek,lat. foenugraci). V USA a VB to prodavaji v kapslich, ale je to dost drahe. Uzivaji se AZ 3x3 kapsle denne. Ja jsem jedno baleni mela, pak jsem si varila vyvar z celych seminek, ale nakonec jsem proste šx denne snedla mensi cajovou lzicku mletych seminek. Je to hnus, ale kdyz to poradne zapijete, da se to prezit. Efekt se dostavi tak za 3 dny. Sehnat se to da ve zdravych vyzivach, bylinkach nebo koreni - jako koreni se to ostatne prodava.

Ja jsem navic odsavackou nic neodsala a mela strasne pomaly spousteci reflex, takze na to jsem vyzrala stimulaci bradavek pred kojenim, aby mliko teklo rychleji. Jinak pouzivani Aventu s nejmensim otvorem uz bylo zmineno.

A ted dotaz: ma nekdo zkusenost se suplementorem (u nas ho prodava myslim Medela) - matka ma na krku lahev s UM a na prsu tenkou hadicku, takze dite ma v puse bradavku s hadickou, tim padem se dokrmi, ale zaroven porad stimuluje laktaci? Ja jsem to mela pujcene, ale uz byla na to moc velka, ale ted cekam druhe a rada bych to eventuelne zkusila, tak bych byla vdecna za kazdou zkusenost...
 kamuška 


Re: Par tipu! 

(1.4.2007 12:34:35)
Ahoj Jajo-s tímto zkušenost přímo nemám-ale v porodnici mi sestřičky pomáhaly rozběhnout kojení pomocí hadičky na konci stříkačka s MM od jiné mamči a malý měl v puse prso i hadičku a tahal tak,že sestra ani nemusela mačkat stříkačku-))) Ale bez této stimulace by to nešlo. Když sem ho přiložila normál tak 4x potáhl a s řevem se pustil.Rodila sem císařem a první přiložení bylo po 20 hodinách. Kojím doteď malému je 21měs. Přeju abys ten přístroj ani nepotřebovala:-)))) K
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Maminky, které jste nedávaly DUDLÍKA!!! 

(30.3.2007 21:17:20)
Chci se zeptat maminek, které nedávaly dudlíka, jak na to? Také jsem nechtěla dát dudlíka a tak jsem si ho nevezla do porodnice. Dva dny byl prcek hodnej, ještě si nějak ani neuvědomoval, že je na světě :-). Třetí den začal mít hlad a já pořád neměla mléko, tak jsem měla malého přikládat ke každému prsu 3-5minut. To ale prckovi nestačilo, hlavně se vůbec nenajedl a u prsa by mohl být přisátý pořád, což jsem i zkusila, ale dlouho jsem to nevydržela, měla jsem bradavky v jednom ohni. Ale jak jsem ho dala od prsa, začal brečet, tak jsem mu do pusinky dala malíček. Zklidnil se, ale mě to nebavilo dýl jak půl hodiny. Malíček jsem vyndala-pláč. Zkoušela jsem, aby si cucal prstíky sám, ale neuměl to-hned mu paleček vypadnul a zase pláč. Tak jsem se zeptala sestry, jestli by mu nedala najíst. Dala mu, tak byl spokojenej, až škytal. Spinkal, ale když vyhladověl, znovu se všechno opakovalo, tak už jsem psala, aby mi přivezli dudlíka. Od té doby spinkal krásně. No poraďte mi maminky s miminkama bez dudlíků, jak byste to řešily, aby jste dudlíka nemusely dát. Díky
 Renata a Marek- 2,5roku 
  • 

Re: Maminky, které jste nedávaly DUDLÍKA!!! 

(30.3.2007 22:08:05)
Zdravim, taky jse byla presvedcena ze dudlik je skodliva vec. Vydrzela jsem to presne jeden tyden po porodu. Syn strasne plakal, mel typicke kolikove brisko. S dudlikem se trochu uklidnil a pomohlo to. Ted zadne vycitky nemam a dala bych ho znova. Nervy mam jen jedny.
Moje kamaradka take porad (i dve hodiny) musela kojit,mimco strasne plakalo kdyz nemelo prso. Se svym pediatrem se domluvila na tom, aby mu davala pit feniklovy caj, jelikoz melo zizen. Zabralo to a asi po mesici uz normalne koji cca 20min...
 petrida 


Co je špatného na dudlíku? 

(30.3.2007 23:12:41)
Když se malý narodil, pořád jen plakal. Dudlík byl v porodnici zakázaný. Sestra mi poradila, ať mu dávám do pusy prst. Dodnes jsem nepochopila, jaký je v tom rozdíl. Spala jsem tam s prstem v synově puse. Hned, jak jsme přijeli domů, dudlík jsme dali, na kojení to žádný vliv nemělo. Kamarádka dudlíka nedala a její syn má celý prstík ohryzaný. Co je na dudlíku tak špatného? Některým dětem, co pořád pláčou a jsou neklidné dudlík může pomoci a jejich rodičům taky.
 Zuzu 
  • 

Re: Buďte rádi, že ho máte 

(30.3.2007 23:42:29)
Ano ano. Já jsem taky nechtěla dávat dudlíka - v porodnici jsem ho neměla, doma dávala jen na chvilku a zase brala, ze strachu, aby ho neovlivnil ve schopnosti pít z prsu. Pak už ho nechtěl ani on. Kolikrát jsem si už na to vzpoměla od té doby, když plakal a plakal a já musela vždy vytáhnout prso, jinak se neuklidnil?? A pak šly do pusinky prstíky a nakonec PALEČEK. A je tam stále (13 měsíců) a jak to tak vypadá, tak ještě dlouho bude. Dudlíka dítěti nakonec jednou vezmete, ale prstík, který má všude s sebou a ještě mu tak chutná? Těžko říct, co je lepší.
 Zuzik,Kubajs 05/05, Gugí 12/07 


Co je leší dudlík, nebo paleček 

(2.5.2007 12:32:48)
jj taky jsem si říkala, že dudlíka nebudu dávat, že to vadí kojení, posléze zoubků a další a další věci proč prostě dudlík nedávat. Synek ho ani nikdy nechtěl, kojení nám šlo na jedničku kojila jsem ho 18 měsíců do 15 měsíců i přes den. Výsledek mého nedudlíkové dítěte je ten, že si cucá PALEC a ten mu nevyhodíte, teď vím, že jsem na začátku udělala chybu tom, že jsem prostě dudlík nikdy nedala. Když slyším od kamarádek co mají stejně staré děti větu už jsme bez dudlíku, dali jsme ho kačenkám, popelářům a podobným odnašečům dudlíkům, jen tiše závidím a pokaždé při usínání mého syna si říkám, proč jsem tenkrát ten dudlík zakázala. Bez palečku prostě neusne, má ho věčně rozkousný, namokvavý. Zkoužela jsme už dost věcí jak ho paleček odnaučit, výsledek je stejný cucá se dál, paleček kačenkám hodit nemůžete. Takže po oslavě druhých narozenin půjde spát s palečkem v puse, zatímco jeho většina kamarádů už dudlík darovala kačenkám a spinkají jako velké děti. Navíc jeho zubařka mi oznámila, že dudlík je pro zoubky o něco málo lepší než palečečk, právě z důvodu, že dudlíka rychleji odnaučíte a palec si děti cucají o mnoho déle :o(
Teď čekám druhého mimíse a vím, že s dudlíkem už půjdu do prodnice, protože tuhle palečkovou strory už nechci opakovat.
 Eva 
  • 

Re: Buďte rádi, že ho máte 

(1.11.2013 8:52:46)
Pracuji s dětmi a to do 18 let věku . A je opravdu příšerné když přes den 17 letý kluk oblbuje holky a v noci pak spí s palcem v puse !!!!!

Myslím že i tady by měl vítězit rozum nad všemi možnými radami. Dudlík jsem svm dětem zkrátka jednou vzala a že ho spapal králíček a bylo !

A co se týče kojení!

Až mě bere dech co všelijakých podpůrných roztodivných přípravků existuje ( co tady čtu) na podporu laktace !

Prosím Vás maminky hlavu vzhůru. To že díte nebudete plně kojit ještě nikdy nikoho nezabilo ale to že dítě v prvních měsících vychováváte ve stresu má následky po celý život (psychické) !!!

A tohle je opravdu profesionální ale i osobní zkušenost ne nějaká povídačka!

Důležité je aby byla pohoda klídek...

Kojení je důležité ano to bezesporu ,ale ne natolik aby muselo být příčinou tak hrozných psychických stavů jako o nich tady čtu.

Neteče, nesaje no tak prostě dokrmíme . Dnes je co a obrovský výběr tak o co jde.

Přesně jak to výše psala autorka o těch krávách.

Moje babička když neměla mlíko, tak ředila normální kravské , nepasterizované, ničím neošetřené, donesené v bandasce od mlíkaře. A jaká je mamina dodnes čupr je jí přes 70 a neví co je to Ibalgin( když jsem ho chtěla na bolest hlavy našla jsem u ní v lékárničce jenom náplast obvaz a prošlej acylpyrin)Ale je to pohodová ženská bez psychických problémů , já taky a to jsem od 3 měsíců na Sunaru. Mateřská byla tehdy jen půl roku po půl roce jsme byli v jeslích.

TAKŽE JASNĚ KOJIT A KOJIT KDYŽ TO ALE NEJDE TAK SE NEZBLÁZNIT A NORMÁLNĚ DÁT DÍTĚTI NAJÍST A BÝT S NÍM V POHODĚ !

Všem pracovnicím z laktačních center které stresují maminky pak vzkazuju pokud se mnou nesouhlasíte přijde se podívat na dětskou psychiatrii !Pak budete mít jiný názor !

 Eli+3kluci 


Dudlíka jsme dávali 

(31.3.2007 19:50:31)
Ondrášek dostal dudlíka hned v porodnici a vůbec to ničemu nevadilo, s kojením jsem neměla žádné problémy, zuby také nemá křivé. Myslím si, že lepší je dudlík, než prsty, které dítěti nemůžete vzít. Janíček dudlík odmítá, párkrát jsme to zkusili, ale nechce. Tak už mu ho necpeme. Takže já to vlastně nechala na rozhodnutí svých miminek, na dudlíku nevidím nic špatného.
 Mirka77,Luky6/05,Míša4.11.07 


Re: Maminky, které jste nedávaly DUDLÍKA!!! 

(31.3.2007 23:07:14)
Děkuju za odpovědi, také nevidím nic špatného na tom, že dudlíka má můj synek ještě dneska ve 21. měsících. Má ho jenom na spaní a nechci mu ho brát. Šlo mi jenom o to, aby neměl dudlík vliv na kojení druhého dítěte. První jsem kojila velice krátkou dobu, tak s tím nemám zkušenosti, ale znám dvě maminky, které kojily a dávaly dudlíka a všechno bylo v pohodě. Ale radši se ptám, kdyby ten dudlík šel obejít nějakým pro mě neznámým způsobem. Mně to přišlo nemožné, alespoň v té době, než se udělá tolik mlíčka, aby malej odpadl hned po kojení. Pak už by to možná šlo. Ale to my, než jsme se dočkali pořádné zásoby mlíka, tak už jsme byli na flašce a pak už jsem z dudlíku strach neměla vůbec a neřešila ho. Hlavně když čtu, chcete-li úspěšně kojit, nedávejte dudlíka, tak vůbec nechápu, jak to ty maminy dokázaly. To asi měly hned plno mlíčka. A v porodnici dala sestra malému příkrm jenom jednou, pak už nás v tom nechala plácat, že malému musí stačit to, co mám já a že kdyby ho pořád přikrmovala, tak by vlastně nesál ode mě a mlíčko by se nedělalo. Což tedy chápu. Jenom jak byl pořád hladovej, tak to fakt bez dudu nešlo. Tak snad dudlík neovlivní ani naše kojení. Díky moc
 Sylvie 


Re: Re: Maminky, které jste nedávaly DUDLÍKA!!! 

(31.3.2007 23:23:21)
Já mám negativní zkušenost s dudlíkem - prostřední holce ho moje máma dala ve třech týdnech na žužlání (hlídala ji, když jsem si odběhla nakoupit) a ona se tím nějak odnaučila pít z prsu :o( a nějakou dobu jsme pak s kojením docela bojovaly, než se zase naučila :o(

Jinak já mám s dudlíky zkušenost spíš špatnou než dobrou, nějak jsem se je nenaučila používat - když děti řvaly, tak nechtěly dudlíka, když neřvaly, tak jsem celkem neměla důvod jim ho dávat a když chtěly dumlat, tak chtěly dumlat zpravidla prso. Kdysi jsem o tom napsala i na Rodinu článek Dudlíkové hororstory :o) Ten jsem psala po dvou dětech, u třetího jsem navzdory závěru článku opět vyměkla a další dudlík pořídila, ale historie se v podstatě trapně opakovala :o) takže i u třetího děcka jsem dudlík velmi rychle zrušila.
 kamuška 


Re: Re: Maminky, které jste nedávaly DUDLÍKA!!! 

(1.4.2007 12:52:59)
Ahoj Miri-chtěla bych jen reagovat na Tvou větu,,než se vytvoří mlíčko do zásoby" Mlíčko se do zásoby netvoří-mlíčko se tvoří pořád průběžně podle toho jak je prso často stimulované sáním dítěte-každé dítko má jinou potřebu sát-jinak často a jinak dlouho-tvorba mlíčka a laktace/spuštění proudu mléka/ je řízena mozkem. Je důležité s dítětem být,dívat se na něj-cítit to štěstí z drobečka-a tím hormony spustí proud mléka,je důležité přikládat v prvních dnech i 15x denně aby se mlíčko dělalo. udělá se zas jen tolik mléka kolik drobek vypil . Proto je tolik náročné růstové období v 6-8týdnech-dobře to znám byla sem na Kromcl:-)))
Otázkou ovšem je jak dlouho se časté přikládání dá vydržet.
A k dudlíku-v porodnice sme ho neměli,první měsíc nic, a na konci druhého ho dostal v kočárku-abych nejela domů se sirénou:-))) asi měsíc to tak fungovala podudal si než bylo možno nakojit v soukromí- a taky s ním usínal -po usnutí mu vypadl z pusinky. Pak za měsíc se to zlomilo a cucek letěl obloukem z pusy hned jak sem ho tam strčila-pochopil,že z něj nic neteče a já musela kojit i 40min po 1,5hodině. řešila sem tohle období dlouhými procházkami-i 4hodiny odpoledne-v kočárku spal. Kojím pořád má 21m a spinká báječně-chodí do postýlky sám. dudlík se prostě přirozeně neosvědčil. Já bych s dáváním dudlíku vydržela do 2-3měsíců do doby než se upraví kojení-aby to nebrzdilo tvorbu mlíčka-ale na dobu nezbytně nutnou-venku,či než si zajdu na záchod bych to teda neřešila a klidně ho dala. K
 Blanka, Adámek 4 měsíce 
  • 

když neteče mlíčko 

(2.4.2007 9:52:32)
Milé maminky,
chci se s Váma podělit o následující zkušenost. Taky jsem si moc přála kojit svoje první miminko. Ze všech dostupných knih poučená, že kojení se přirozené a samozřejmé mě ani na chvíli nenapdlo, že toto nebudu moci svému děťátku umožnit. Po hezky prožitém těhotenství a téměř bezproblémovém porodu našeho miminka(porodní váha 4,17kg)jsem se těšila na to, jak si ty chvilky při kojení budu užívat.Adámek se správně přisál už v porodnici a čtvrtý den nás pouštěli domů, Adámek přibíral a pil na jedno přiložení k prsu 40 až 60ml, takže pohoda.I první týden doma byl celkem dobrý,snažila jsem se kojit v noci po třech hodinách a přes den, jak si řekl. Při prní návštěvě poradny přibral 140g za týden. Tak jsem byla ráda, že dítě přibírá a já to zvládám, sice všelijak. Podotýkám, že manžel měl dovolenou a spolu se mnou se o miminko staral a hodně mi pomáhal s domácími pracemi.Tak jsem mohla být relativně v klidu, ale já jsem přestala být, prostě to nešlo. Byla jsem hodně uanvená,odpovědnost za dítě byla tak silná, že ty první noci doma jsem téměř nespala a malého kontrolovala. A brzy přišlo období,kdy plakal v kuse 4 nebo 5 hodin, když to bylo přes den, tak to šlo, v noci jsem z toho byla totálně vyčerpaná. Pak plakal i celé dny. Už jsem to nevydržela a došla s ním k dětské lékařce, ujistila mě, že ho jen bolívá bříško a že se s tím nedá nic dělat. Ale bylo to jinak. Adámek křičel hladem. Tak když jsem pak přišla s měsíčním miminkem k lékařce, měl 3,75kg, takže ubyl za 14 dnů skoro půl kila. Kde je chyba? Lékařka mi řekla, že mám slabé mléko, nesouhlasila jsem s ní. Při kontrolním kojení se zjistilo, že Adámek z psu nic nevypije. Rozhodla jsem se bojovat za kojení. Okmžitě jsme s manželem koupili kojeneckou váhu, Adámka jsem přikládala co nejčastěji. Zavolala jsem laktační poradkyni, ta mě naučila správnou techniku kojení (mám velká prsa a miminko jsem přikládala tak, že nemohlo dostatečně sát). Na radu kamarádky jsem si koupila homeopatické léky na podporu kojení, pila jsem bílou kávu a čaje na podporu tvorby mateřského mléka třikrát denně. Nedělala jsem nic jiného než jedla spala a kojila. Už jsem tady měla maminku a manžela, kteří se starali o všechno ostatní. Umělé býživě jsem se bránila, co to šlo. Ale Adámek plakal hlady, prostě mlíčko v prsách nebylo. Když jsem šla do lékárny koupit Nutrilon, tak jsem celou cestu plakala, jak jsem neschopná matka, že neumím kojit.Cítila jsem se hrozně. Tak jsem začala Adámka přikrmovat a pořád jsem se snažila kojit. Bylo to tak půl napůl,kolik vypil z prsu, tolik potřeboval z lahvičky. Moc jsem se bála toho, že si na lahvičku od Aventu zvykne a prs nebude chtít.Postupně ale začal víc pít za lahvičky a z prsu čím dál méně,pořád jsem to kojení nevzdávala. Postupně přestal z prsu pít úplně, někdy nevypil ani 10ml, přes všechny mé opatření na podporu kojení mléko opravdu nebylo. Tak už jsme jen na Nutrilonu. Adámek má 4 měsíce a 7,7kg, tak přibral hodně, je zdravý a spokojený.
Takže milé maminky, pokud opravdu nemáte mléko a kojení vám nejde, nezoufejte. V jednom pořadu o kojení jsem slyšela tuto větu. Dítě potřebuje spokojenou a pohodovou matku. Je lepší nekojící spokojená maminka než kojící a vystresovaná.
Dlouho mi trvalo, než jsem se vyrovnala s tím, že nemůžu kojit, ale nedá se nic dělat, pokud mléko není, tak přece nemůžeme nechat děťátko plakat hladem.

Blanka
 Romča,Marťula 4r a Kuba 14m 
  • 

Držím palce 

(2.4.2007 14:36:35)
Díky za dobrý článek a držím pace. Já jsem tuto kombinovanou cestu vydržela 9 měsíců a přiznám se, že to bylo hraniční. Ještě, že u druhého mimča jsme kojili bez problémů. Držím palce všem kdo to takhle táhnou.
 Ivka(2 děti-11let+9 měs) 
  • 

Re: Držím palce 

(16.4.2007 18:50:03)
Moc pěkný článek. Já jsem kojila první dítě, dalo by se říct bez problémů, plně 6 měs, potom 2 měs. s příkrmy, no a potom se syn odstavil sám,"chňápnul" po hrnku se sunarem, a bylo to, ode mě už nechtěl.Horší byly začátky, měla jsem vmáčklou bradavku,mléka dost a dr. mi řekla, když to nejde, tak mu dejte Bebu. Tak jsem se naštavala. bradavku rvala synovi do pusy, až se povedlo, a byl klid.Druhé dítě-dcera je kojena od narození bez jakýchkoliv problémů, mléko, to je můj pocit, tak od kojení ke kojení, ale asi syté a stačí. Co se týče výživy při kojení, at jím co jím a dávám si pozor na složení, stejně ty prdíky a nadýmání občas máme.Hodně pít je u mě samozřejmost, zřed. džusy, vody, ale klidně si dám i 2 bílé kávy denně)mám nižžší tlak).Psychika hraje taky roli, u mě ani ne tak v kojení, já jsem hyperaktivní, synek je hyperaktivní, ani dcera není zrovna flegmatik, hlavně, že jsme jinak zdraví.
 Blanka, 3 holky 


Velké díky 

(2.4.2007 18:17:32)
Díky moc za váš článek. Já šla 3x do porodnice s přesvědčením, že budu kojit a z nemocnice s ujištěním, že se rozkojím. Vždycky jsme zkončili na příkrmu. U prvního jsem navíc měla depresi z toho, jaká jsem neschopná, když přece každá matka může kojit. U dalších dvou jsem deprese neměla, protože jsem věděla, že se svět nezboří. Takže kdo můžete, kojte, kdo nemůžete, vězte, že nejste sami!!!
 ivie+puf+hanes+maja 


Re: Velké díky 

(2.4.2007 20:09:15)
Mám taky tři děti a také jsem šla vždy do porodnice s přesvědčením, že budu kojit...Dopadlo to pokaždé jinak. První syn (3,20kg) tahal vše - prso, dudlíky, flašku, trpěl kolikou a proplakal celé noci, dávala jsem mu čaj (z flašky - po probdělích nocích jsem lžičkou nezvládla..), skončili jsme na Nutrilonu (asi od 4 měsíců). Druhý syn byl drobek (2,75kg), narodil se jako hypotrofní (viz lék.zprávy), vypadalo to, že mu moje mlíčko stačí, krásně spinkal (až moc - musela jsem ho budit), ale vůbec nenabíral, ale taky vůbec neplakal. Váha se nezvyšovala a skončili jsme zas na Nutrilonu asi od 3 měsíců (dudlíka neměl vůbec). Teď mám třetí holčičku (2,95kg), kojím již 6 měsíců a malá nechce nic jiného než prso...dudlíky plive, z flašky pít neumí, příkrmy dávám lžičkou....Takže každé dítě je jiné....Kojení je fajn, ale když to nejde svět se nezboří....
 Adriana, syn Damian 
  • 

Když mléko neteče 

(12.7.2007 21:58:32)
Prosím, prosím může mi někdo poradit?
Kojím v pohodě 6 a ppůl měsíce, nyní mi malý asi týden se začíná u prsu vztekat a odtrhávat, takže mu vždycky nabídnu prs druhý plnší a to pomůže, že pije dál.?Mám už málo mléka? Zkouším příkrm v čase oběda teprve 10 dní a malý má příští týden 7 měsíců.
Můžete mi poradit co s tím vztekáním a co dělat pro lepší tvorbu mléka, jaké jídlo, čaje a babské rady? děkuji email adriana0001 seznam.cz
 Markéta 
  • 

Re: Když mléko neteče 

(12.7.2007 23:53:07)
nepanikar, urcite mas dost mleka. podle mne je to temi prikrmy, je to neco uplne noveho, proto ten "vztek" u piti. my jeste prikrmy nemame, ale slysela jsem, ze se to stava a zase se to srovna, vytrvej. my jsme meli vztekani ve tretim a kamaradka taky, u vsech ctyr deti, byl to trochu boj, ale zase to preslo, brzy na to se zacala snazit o pretaceni, asi mela proste moc energie a zaclo ji vadit jak lezi furt na zadech a nudi se.
s cajicky nevim, podle mne je dulezita hlavne pohoda a trpelivost. kojit v klidu, radeji vleze, pokud jsi tak zvykla, bez hluku, aby ti u toho nikdo necoural po pokoji, me pomahalo potichu zpivat, tlumene svetlo, zatazene zaclony ... . jestli pises, ze se ti u druheho prsa ulidni, tak to nedostatkem mleka spis nebude.
kojeni zdar.
 Jana, Lukasek (1mesic) 
  • 

kapří polévka Koi-Koku ??? 

(13.7.2007 17:21:30)
Vyborny clanek, uplne mi mluvi z duse. Kojim a dokrmuji, protoze jsem nemela stesti v porodnici Motol na pomoc sester, ktere by mi venovaly 10 minut a pomohly mi naucit prcka prisat k prsnim klobouckum, pres ktere musim kojit kvuli vpacenym bradavkam. Diky jednomu triku se poprve prisal az za 5 dnu od porodu, a tak se tvorba meho mleka rozbehla az pozdeji a s problemy.
Kde se da v Praze prosim sehnat zminena kapri polevka Koi-Koku? Rada bych ji zkusila. Sice uz kojim, ale tak ze 2/3, musim dokrmovat.
Dekuji! Jana (TauferovaJ@seznam.cz)
 Maruška a 1,5roku Toníček 
  • 

Jak jsem to zvládla já, třeba to někomu pomůže. 

(14.7.2007 11:42:25)

Naprosto souhlasím s paní, která psala tento článek. Tedy hlavně s tím, že se v této situaci čím dál více maminek a mimo jiné to může být způsobené i stresem. A ten může vzniknout i tím jak nám okolí pořád říká kojte, kojte, kojte, je to to nejlepší co můžete udělat pro své miminko. A která maminka by pro své miminko nechtěla udělat to nejlepší.

Jestli to, co sem napíšu z mých zkušeností pomůže alespoň jedné mamince, aby prožila radostné období kojení budu moc šťastná.

Podělím se tedy o svoji zkušenost.

Toníček vylezl (jak říká jeho nejmladší 3 letá teta) na svět velmi pomalu. celý porod trval celých 24 hodin. Možná právě proto jsem byla nejšťastnější maminkou na světě když už ležel na mém bříšku. Asi 10 minut potom mě zašívali a já zkoušela přiložit Toníčka k prsu. Mu to ale nic moc neříkalo. Sestřička řekla, že to zkusíme později a odnesli ho k dalším vyšetřením.

Utahaná jsem čekala na další kojení a to bylo opět neúspěšné. A tak začal kolotoč rad, jak se to správně dělá. Přitom byla každá trošku jiná a každá poloha trošku jiná. Nakonec mi dali klobouček. Přes který toho vypil malinko, ale alespoň něco a taky jsem mu začala dávat svoje odstříkané mlíčko (měla jsem ho plné noční košile, proč ho jen nešlo předat) přes stříkačku ale Toník toho stejně moc nevypil..Radovala jsem se s Toníčka, ale má trápení se točili kolem toho že nepije. Největší odpor pro mě představovala porodní váha. Při každém vážení jsme o pár gramů ubrali, přestože byl Toník se mnou u prsa ve dne v noci.
Protože ubíral začala jsem mu dávat svoje odstříkané mlíčko (měla jsem ho plné noční košile, proč ho jen nešlo předat?)

Až doma jsme s manželem vymysleli fígl jak do něj to mlíčko dostat. Dávali jsme mu ho přes malíček (který jsme mu dali do pusinky a on ho cucal) a vedle něj strčili stříkačku a byla za 10 sekund vysátá. Ve čtvrtém týdnu se Toník dostal na porodní váhu a pak už začal přibírat. Byla jsem radostí bez sebe a to nás čekalo další super překvápko.

Samozřejmě jsem mu stále nabízela prso s kloboučkem i bez kloboučku, ale většinou obojí s křikem a to mě trápilo. A pak jsem si řekla když strčím vedle malíčku stříkačku, třeba to půjde i s bradavkou a opravdu šlo to. Bradavku jsem celou položila na malíček a strčila mu ji do pusinky. Chce to chvíli zkoušení, ale jde to. Díky tomuto triku se Toník naučil pít s prsa ( malíček postupně odpadl).
A tak jsme oba spokojení. Kojila jsem až do roku a třech měsíců :-)

Možná budou někteří odborníci proti. Bružurky vykládají, že si bradavku dítě samo nasaje a bradavky v žádném případě nedotýkáme. Držíme prso jen okolo...
Třeba ale některé mamince tato rada pomůže aby mohla miminku předat svoje mlíčko a potom je přece důležitější, že se dítě naučí pít, než jakým způsobem se to naučí.

Pokud budete chtít podrobnější popis toho jak na to kontaktujte mě.
Přeji krásné období kojení všem maminkám.

Maruška a Toník
 Helena Nedbalova sedmiměsíční holčička 
  • 

Rozkojili jsme to!!! 

(2.9.2007 23:38:12)
Také jsme měli velké problémi s kojením. Nebudu to příliš rozvádět, já měla vpáčené bradavky, používali jsme klobouček a Bětuška neměla ve 4 týdnech porodní váhu ani zdaleka a velmi zhubla. Protože jsem odmítala přikrmovat umělím mlíkem poslala nás doktorka dokotce do nemocnice. Byla jsem na tom psichycky velmi špatně což se odchodem do nemocnice ještě zhoršilo. Tam už jsem přikrmovat musela, dokonce pod dozorem.Bylo to pro mě hrozné období.
Po návratu domů už jsme dokrmovali. Pořád jsem se to snažila vrozkojit a pátrala po všech dostupných radách. Jedna laktační poradkyně mi půjčila elektrickou odsávačku. (takovou ohromnou dojičku na obě prsa)
Důležité je že jsme to rozkojili a ve 4 měsících jsme přestali uplně dokrmovat.(trochu pozdě ale přece) Kojím pořád a hrozně si to užívám. S tímto článkem souhlasím a je mi hrozně líto maminek které mají problémi s kojením, už proto že jsem si tím také prošla. Co pomohlo mě?
Ta elektronická odsévačka mě pomohla především v tom že mi "vytahala" moje vpáčené bradavky, protože jsem po každém kojení ještě odsávala. Pak se nám díky tomu podařilo zbavit se kloboučku čímš množství nakojeného mléka okamžitě stouplo.
Pila jsem hodně bílí kafe (lepší je KARO) a Jestřebinu a to tak, že jsem jí nechala vždy den luhovat ve studené vodě. Ráno prevařila a popíjela po doušcích přesden (žádná dobrota).
Co bylo nejůčinější: snažila jsem se podle rad vystřídat obě prsa alespoň dvakrát pak jsem dala příkrm, ale tak aby ho bylo vždy o něco míň než by Bětka chěla a když ještě plakala nabídla jsem jí opět prso. Za tu dobu než vypila příkrm se tam vždy ještě trochu nadělalo a pro prsa to byl signál že je zepotřebí pracovat. Je to poněkut zdlouhavé, ale doporučuji.
Pak jsme vinechávali postupně jednotlivé příkrmi až jsme se dopracovali k plnému kojení.
Je to hodně náročné a chce to hodně odhodlení a trpělivosti. Všem maminkám v podobné situaci držím palce a když to nepujde tak to nepujde. Hlavně aby jste byli v pohodě pro své drobečky.
Helena
 Luci- dvě cácorky  
  • 

kojení je dřina 

(26.9.2007 9:15:38)
Naprosto souhlasím s obsahem tohoto článku. Je až s podivem, jak mi připomíná mě s miminkem..
V porodnici opravdu nic jiného než kojte, kojte, kojte, neslyšíte.A když už, tak slyšíte:"přikládejte"- je to až depresivní.. A protože svou první dceru jsem nekojila, ale 9 měsíců odstříkávála, bála jsem se, že to bude stejné, ale říkala si, no co, když nebude mlíčko, Sunar je tu vždycky...:-)).
Nicméně vrátily jsme se v červenci z porodnice a i přesto, že mi od té doby stojí vyvařené láhve na kuchyňské lince, tak kojíme a bojujeme...
Přeju všem maminkám, které na miminko teprve čekají pevné nervy a hlavně klid...Miminko nepláče jen proto, že má hlad...:-)) Luci
 Ahasfer 


Prosba o recept 

(12.5.2008 12:11:42)
Dobrý den, mám 14-ti denní holčičku, po císaři, a asi dost podobné problémy s kojením. Docela s tím válčíme a opravdu každý radí trošku něco jiného. Vím, že článek je již přes rok starý a nejsem si jistá, zda je to ještě možné, ale ráda bych autorku poprosila o recept na onu kapří polévku, příp. i další. Předem mockrát děkuji. S pozdravem

Kubínová
 Ahasfer 


Prosba o recept 

(12.5.2008 12:44:28)
Dobrý den, mám 14-ti denní holčičku, po císaři, a asi dost podobné problémy s kojením. Docela s tím válčíme a opravdu každý radí trošku něco jiného. Vím, že článek je již přes rok starý a nejsem si jistá, zda je to ještě možné, ale ráda bych autorku poprosila o recept na onu kapří polévku, příp. i další. Předem mockrát děkuji. S pozdravem

Kubínová (ahasfer@seznam.cz)
 jankkah 


poptavka ne vzdy zvysuje ponuku 

(7.7.2008 22:00:06)
dakujem za clanok. viem, ze ste ho pisali uz rok dozadu, ale ja mam rovnaky problem teraz. a velmi mi pomohlo ze som neni jedina kto tvrdi ze poptavka zvysuje ponuku nie vzdy plati. skusam mozne aj nemozne ale nakoniec vzdy musime vecer dokrmit striekackou. a to nemam len ten problem ze mam malo mlieka. okrem toho mi edo na prsniku krici a skriabe ma a stale sa pusta... je to nervak ale zatial stale bojujeme. drzte palce :) este raz dik
 Jiřina Krupičková, Honzík a Liduška 
  • 

Dotaz 

(21.4.2010 13:08:55)
Dobrý den,
mám problém. Minulý týden jsem měla střevní chřipku a tři dny jsem zvracela a měla průjem. Kojila jsem mého syna, ale od té doby mám jakoby prsa stále měkká a připadá my nenalitá.Syn saje, ale pláče a mám pořád pocit, že má hlad. Ale mléko teče. V noci spí jako obvykle. Obnoví se mi tvorba mléka do původního stavu? Před nemocí jsem měla mléka hodně a mohla jsem si ho i zamrazovat.Jsou moje obavy zbytečné?
Děkuji
Honzík, Liduška a Jiřina Krupičkovi
 Martina - dvě děti 
  • 

Maminy? 

(9.11.2010 21:28:44)
Jsem porodní asistentka. A je pravdou, že ze všech stran je slyšet kojit, kojit a kojit. A v tlouká se to do hlavy i nám sestrám.
Ale já s tím nemohu souhlasit a bohužel nechápu maminky proč si stím dělají takovou hlavu. A o tom to také je o psychice.
Protože laktaci spuští "hlava" a ne prsy.
Já mám dvě děti a ani jedno kojené nebylo(je to dáno mýmy vpáčenými bradavkami), u prvního dítěte jsem odstříkavala asi 6 týdnů a u druhého pouhé tři týdny. Než jsme přešli na umělou výživu.
A nemyslím si, že bych sebe nebo své děti o něco ochudila. Dokonce Sárinka nebyla do svého roku a půl nemocná.
Ačkoli jsem přiložila malou k prsu tak 5krát mléka jsem laktace se mi spustila.
Mnohé nám sestrám davají zavinu, že se nerozkojily, protože dítě nebylo přiložené včas po porodu. Ale když se miminka narodí jsou mnohdy napolykané plodové vody, mokré a brečí. Takové miminko potřebuje hlavně zahřát a uklidnit a dostat ze sebe plodovou vodu. Myslím si, že je důležitý kontakt s maminkou a že dítě slyší její hlas, než když se mu do pusiny strká prs jen co vykoukne na svět.
Kojení je určitě fajn, nemusíse nic zdlouhavě připravovat a přemýšlet a je to ihned k dispozici.
Ale potřeba si uvědomit, že vše co sníte a vypijete se do mlíka dostane, kdežto umělé meléko je tímto nezatížené. A žijeme v době kdy jsou umělá mléka na jiné úrovni než dříve. A žijeme ve státě kde dítě nekojené hlady neumře.
Kojení jak ho propagují dnes je hlavně zaměřené na Afriku a jí podobné země, kde je dítě odkázané pouze na matčino mléko jinak ho čeká jistá smrt.
V našich podmínkách je dostačující plné kojení do 8měsíců(a je to logické z hlediska růstu zubů u miminek) a poté postupně přecházet na stravu tuhou.
A je bohužel milné myslet si, že čím déle kojím tím lépe dělám. Naopak dítěti už pak mnoho svým mlékem nepředáte a uškodíte do budoucna v jeho sociálním vývoji.
Když se vrátím na začátek, tak u některých maminek trvá déle než se laktace spustí a pokud se v této době dá jeden dva dokrmy určitě se tím nic nezkazí. Miminka se většinou zklidní a tím pádem i maminky a laktace se dostaví(zkušenost z praxe). A také hladovějící miniko má větší předpoklad novorozenecké žloutenky.
Takže nezoufejte když nejde kojení- důležité je i váš kontakt s dítěm, mazlení a váš úsměv. Raději nebudu kojit a budu spokojená, tak i mé dítě. Než zoufalá z toho, že nekojím.
POSLOUCHEJTE VLASTNÍ POCITY A DĚLEJTE TO, CO CÍTÍTE ŽE JE SPÁVNÉ.
 kili 
  • 

Re: Maminy? 

(10.11.2010 7:46:05)
Nepíšete zda poskytujete péči v lůžkovém nebo ambulantním zdrav. zařízení. Ať již tam či onde, měla byste prvně aspoň trochu sladit vlastní dojmy se skutečností a až potom zkoušet zdravotní osvětu.
 Alab 
  • 

KOjení -nekojení 

(22.1.2012 23:18:57)
Ahoj, vím, že je tenhle článek už staršího data, ale moc za nej dekuji. Ja sama jsem si uzila s kojenim sve a musim uprimne rici, ze jsem se opravdu snazila-neco co popisuje autorka prispevku. Mleko se mi nespustilo hned-resp., az za 5-6 dni, coz je pro porodnice asi nepripustne...stres, ktery jsem tam zazila, nikomu nepreju.
Zkousela jsem hodne veci-pila jsem litry tekutin, vodu bez bublinek, caje na kojeni,caje s anyzem, kminem...proste bylinky, vyvary-to mi poradili, ze to pomaha, pak jsem jedla Ricinus communis-homeopatika, ta zabrala, alespon, ze se neco spustilo, jedla jsem polevku z ras, prikladala nejprve co 2 hodiny a pak i po porade s laktacni poradkyni co 1,5 hodiny. Take jsem se nekde docetla, ze kopr je dobry, tak mi mama varila v sestinedeli koprovku-no proste blazinec.Mala sat umela bez problemu, ale ja proste mlika nemela dost.Davka, co potrebovala, byla proste vetsi a vetsi a ja ji nemohla pokryt. Zkousela jsem masaze, pak jsem taky samozrejem odsavala jeste po kojeni.
Opravdu si myslim, ze jsem z toho byla jen stresovana a uplne vycerpana-jediny vysledek, co to melo,byl, ze mala plakala opet rano hlady-ackoli jsme casto prikladaly a ja podnikala tyhle akce. Dneska uz ji nekojim, bude nam sest mesicu a vyslechnu si tu a tam vycitky typu-ze bude mit spatnou imunitu atd...
Musim napsat, ze samozrejme chci pro svou dceru to nejlepsi, ale po tech vsech eskapadach jsem na dalsi pokusy rezignovala.
Mam proto prosbu na vas na vsechny-pokud bych nekdy mela druhe dite-napiste mi dalsi tipy na recepty, na caje atd. Proste co delat...Treba by mi neco zabralo-nutno ovsem dodat, ze zatim mam v mozku dost velky blok, a pokud mi nekdo zacne vnucovat brozurku s vysmatymi maminkami, jak koji sve ratolesti-mam chut
ji rozstrihat...:-D Diky a hezky vecer



Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.