| B+6m | •
 |
(18.8.2006 8:36:38)
Tato fotka mi nedávno taky přišla od kamarádky. Poslala jsem jí dalším kamarádkám. Jedna z nich si myslela, že je to u nás doma, že u nás řádily nějaké dětičky, co k nám přišly na návštěvu a prý, jak jsem to uklízela, že to musela být hrůza. Vyvedla jsem ji z omylu a taky připsala, že kdyby se to odehrálo u mě doma, určitě bych dětičky nefotila, ale rovnou přizabila. :-))) Ale jinak je to moc úžasná a kouzelná fotka! :-) Takže maminky nezoufejte, když vaše ratolest rozhází po pokoji všechny hračky, může být fakt hůř. :-))) Hezký den. B.
|
| Evča, kluci 90+96 | 
|
(18.8.2006 8:47:52)
No, krásná fotka, ale můj smích je takový ten s "mrazením v zádech" :-)
Na otázku nadpisu "Ty bys s nima dělala CO?" odpovím takto:
No co bych s nima asi tak mohla dělat? Umyla bych je (netuším čím - rozpouštědlem :-)) ? a zlobila bych se na ně, ale jen přiměřeně. Protože u takto malých dětí je celkem logické, že nemají rozum a je především chyba nás dospělých, že jsme nechali na dosah dětem takovou hračku jako je plechovka barvy. Takže můj vztek by se obrátil na toho člověka, který tam tu zapomenutou plechovku může.
|
| Petra,syn Jiricek | •
|
(18.8.2006 9:48:28)
Jsem stejneho nazoru,clovek se asi neubrani vzteku,ktery v nem probehne,kdyz najde obyvak v takovem stavu. Ale predevsim je vina na tom,kdo to tam nechal. V mem pripade muj manzel je sice velmi pracovity,ale uz nic neda na sve misto,tak se nebudu divit,kdyz tak taky dopadnem.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(18.8.2006 9:54:35)
Obdivuju lidi, kteří se tomu co vyvedou děti, dokážou smát (např ta rybí mast na konferenčním stolku). Já jsme se vždycky musela hodně ovládat.
K tomu obrázku, opět si uvědomuju, HURÁ, už doma nemáme batole:o).
E.
|
| Terka | •
|
(18.8.2006 10:06:56)
Děti sice ještě nemám, ale když jsem viděla tu fotku vzpoměla jsem si na příhodu, co vyprávěla maminka, o tom jak jí moje sestřička s bráškou, tenkrát ve věku 3 a 4 roky "vyprali" koberec měkkým tvarohem :-) No jenom jí chtěli pomoct :-)
|
|
| Terka | •
|
(18.8.2006 10:08:53)
Děti sice ještě nemám, ale když jsem viděla tu fotku vzpoměla jsem si na příhodu, co vyprávěla maminka, o tom jak jí moje sestřička s bráškou, tenkrát ve věku 3 a 4 roky "vyprali" koberec měkkým tvarohem :-) No jenom jí chtěli pomoct :-)
|
| Evča, kluci 90+96 |
|
(18.8.2006 10:32:10)
K té pomoci dětem - můj syn v devíti letech přijel z 10denního tábora a hrdě prohlašoval, jak mi ušetřil práci. Dala jsem mu s sebou - dle mého názoru - fakt málo věcí, protože vím, že jako kluk se stejně moc převlíkat nebude. On i tak zvládl asi dvě třetiny věcí "ušetřit" a nenosil je. Dokážete si představit, jak ale vypadalo to, co nosil? Třeba na deset dní "potřeboval" jen dvoje ponožky - ovšem ty mi vyšly z kufru samy naproti a cítit byly dávno předtím. Ostatní věci - ty ušetřené - byly stejně navlhlé a promíchané s těmi nošenými. Takže jsem stejně prala všechno - což synáček nemohl pochopit - vždyť to bylo čisté!!! Akorát ty "nošené" věci jsem prala asi pětkrát a některé z nich jsem musela vyhodit, nešlo to :-)) No ale mám dobrý pocit, že mi kluk chtěl pomoct :-))
|
| Terka | •
|
(18.8.2006 11:04:30)
Můj třináctiletý synovec to řeší podobně...Léta už jezdí na tábory, soustředění nebo školy v přírodě a pokaždé se to opakuje. Jen s tím rozdílem, že na letním táboře bývá tři týdny :-) Pamatuji si výraz mojí sestry, když poprvé třídila věci, které její milovaný syn přivezl z tábora :-) Dokonce jednou přijel s tím, že mu maminka zapoměla zabalit slipy. Celé tři týdny je měl s sebou v tašce, celou dobu si jich nevšiml a co víc ani v jednom dopise se o tom nezmínil mamince. Jestli nosil jen ty jedny celou dobu nebo chodil bez nich to už nám neřekl.
|
| Evča, kluci 90+96 |
|
(18.8.2006 11:19:29)
Terko, rozesmála jsi mě :-) Vzpomínám, že jsem jednou jela pro staršího syna na tábor - též třítýdenní - ale potřebovali jsme někam odjet, tak jsem pro něj jela o 3 dny dřív. Starší syn není takovej bordelář jako je ten mladší.
Jednak spřátelená maminka mě poprosila, jestli bych ji nevzala s sebou, že svým dvěma dětem, co na tom táboře taky byly, odveze většinu věcí a zatím je doma vypere, protože po návratu z tábora hned odjížděly jinam. OK.
Dodnes si pamatuju na šok té maminky, když (s dovolením vedoucích) vlezla do stanu svých dětí. Jednak neuvěřitelnej bordel (slovo pořádek je příliš mírné), jednak šílenej smrad - ve stanech, které větraly! - a hlavně - věci zavlhlé, šedivo-zelené plesnivé. No děs. Nechala jim tam nějaké čisté věci, pobalila ty špinavé, dala je do kufru mého auta. Cesta domů z tábora trvala cca dvě hodiny. Za tu dobu auto neuvěřitelně nasmrádlo a můžu vám říct, že smrdělo ještě za dva měsíce :-))
|
| Gábina syn 5 let | •
|
(18.8.2006 11:27:32)
Spíš obdivuji dotyčnou, či dotyčného, že běželi pro foťák, mě by asi na místě hned trefil šlak.
Soudě podle výrazu dětí, přizabiti nebyli, vypadají MOC spokojeně. No dílko se jim podařilo, a největší uspokojení má člověk přeci z dobře odvedené práce.
|
|
| Gábina syn 5 let | •
|
(18.8.2006 11:28:14)
Spíš obdivuji dotyčnou, či dotyčného, že běželi pro foťák, mě by asi na místě hned trefil šlak.
Soudě podle výrazu dětí, přizabiti nebyli, vypadají MOC spokojeně. No dílko se jim podařilo, a největší uspokojení má člověk přeci z dobře odvedené práce.
|
|
|
|
| Blanča | 
|
(18.8.2006 13:19:04)
pokud to udělá dítě ještě to jde, ale mě takhle "pomáhá" i manžel. Když se vrací z častých služebek tak hlásí jak mi ušetřil práci a pokaždé se diví, že se neraduju :)
A k tomu dětskýmu hraní: mě nedávno dvouletý syn důkladně promazal sýrem video i tv (video už to jaksi nerozdýchalo)
|
| macy,4dcery | 
|
(21.8.2006 9:18:14)
Tak u nás tom byla lahvička pleťového mléka, které moje tříletá dcera ulovila ve skříňce své starší sestry ve výšce asi 150cm. Napatla ji přes celý televizor včetně tlačítek a obrazovky, dokonce bylo natlačené i ve škvírách mezi obrazovkou a kastlí. Televize to rozchodila. osobně si vždycky říkám hlavně že jsou živý. Když si totiž představím, že by ta obrazovka bouchla, tak už bych nemusela řešit žádný obývák a zbytek života bych nejspíš strávila v blázinci. Všem podobně postiženým maminám přeju pevné nervy.
|
|
|
| Alena | •
|
(18.8.2006 13:39:26)
Mám podobný zážitek, 6 letý kluk chodil na 3 týdenním táboře celou dobu v těch ponožkách ve kterých tam přijel, umíte si představit ten užaslý výraz jeho matky, když mu ty ponožky po 3 týdnech zouvala - po položení na koberec samy stály.... :)
|
| Markéta + Zuzanka | •
|
(18.8.2006 15:27:17)
Já jsem kdysi coby pachole odjela na školu v přírodě. Po návratu maminka vybalila z kufru několikery netknuté bavlněné punčocháče a pak jedny, které doslova samy stály o). Na užaslou maminčinu otázku jsem nadšeně odpověděla, že tyhle byly ale úúplně nejlepší. Tak krááásně mi to v nich jezdilo na těch dlouhatánských navoskovaných podlahách o)).
|
|
|
|
|
| Miška, 3 děti | 
|
(20.8.2006 20:26:09)
A nemáš ani takovou zkušenost?:-) Já jednou ráno našla kluky oba v postýlce u mladšího a všude bylo peří z polštáře.... A nebo mrně jednou takhle patlala dětský pudr, ale to byla opravdu chvilička, kdy jsem si myslela, že už dávno spí :-))
|
| Vojtěška, 2 holky | •
|
(24.8.2006 23:46:23)
Já bych mohla taky vyprávět. Jenom si takhle z fleku vzpomenu na rozstříhané povlečení na peřinu (na peřinu samotnou naštěstí bůhví proč nedošlo), koberec pomatlaný obsahem z několika tub indulony, ještě jsem si říkala, to mám dneska hezký klid, mrně si tiše hraje už delší dobu pod stolem :-)), o zničeném magneťáku a videu, kam neposeda dovnitř, kam to jen šlo, nastrkala milióny střešních tašek z lega a oboje jsme museli pro nefunkčnost vyhodit, ani nemluvě, permanentně vysypaná hlína ze všech květináčů v bytě už byla jen drobností...
|
|
|
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(18.8.2006 8:48:45)
Tak u nás by tohle bejt vyfocený mohlo... Začalo to tim, že kluci dostaly tácy, na kterých si mohli prstama kreslit do mouky. Potom v ní začli dělat stopy kolama autíček. K tomu, aby si přistavěli židli, vzali si z kredence mouku celou a rozsypali ji kdekoli v bytě (za účelem vyrobit velkou dráhu pro auta) stačí asi tak tři minuty.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.8.2006 8:50:48)
Aha, ona je to barva... ono to od mouky vypadá podobně. A když se jí pak na koberci pokusí umejt mokrym hadrem...
|
| elindra | 
|
(18.8.2006 8:57:21)
Z těch dětí to časem umejt půjde, ale ta televize? :-)
|
| Kokyno | •
|
(28.8.2006 18:20:34)
No, velmi podobnou fotku mi poslal kamarad s vtipnym komentarem a s tim, ze to jsou jeho deti (ma 4 kluky, to maji byt 2 z nich). kluciky jem z pochopitelnych duvodu nepoznala, tak nevim, jestli to myslel jako srandu nebo to je fakt. Brzy s nim budu mluvit, tak mi tenhle clanek pripomnel, ze se ho na to musim zeptat. Jak ho znam, tak on to asi nesl v pohode:o)
|
|
|
|
|
| ea | •
|
(18.8.2006 8:58:41)
A vůbec "nejlepší" je, když se vám někdo snaží dětičky podobného typu urputně vecpat "na prázdniny" aby se jich alespoň na chvíli zbavil... A vy nemůžete naplno říct "tohle jen přes mou mrtvolu".
|
| žanika |
|
(18.8.2006 9:04:44)
No my už jsme našeho malého čistili od krásné zelené barvy v osmi měsících. NAŠTĚSTÍ se dostal jen k natřené houpačce a ne k celé plechovce. Já vždycky doma zvažuji, zda pro mne bude rychlejší danou věc poté rychle uklidit nebo neustále odhánět děti a zakazovat. CHudák tatínek včera přišel dřív z práce, v kuchyni na zemi vytahané snad všechny typy nádobí a náčiní. Děti na vrcholu blaha. Ten starší házel a kutálel váleček k tomu mladšímu a vysvětloval´, že to je kobylka. Moc se smáli, ale tatínek byl úplně na nic. Tak jsem ho uklidnila, že to uklidíme raz dva a za nervy to nestojí.
|
|
| Evča, kluci 90+96 |
|
(18.8.2006 9:31:25)
Ahoj EA, píšeš "A vůbec "nejlepší" je, když se vám někdo snaží dětičky podobného typu urputně vecpat "na prázdniny" aby se jich alespoň na chvíli zbavil..."
Předpokládám, že dětmi "podobného typu" myslíš děti až příliš čiperné a aktivní. Mám dva syny s lehkou mozkovou dysfunkcí, z toho ten starší má silně hyperaktivní formu - i paní doktorka v psych.poradně mi říkala, že TOHLE za 20 let své praxe ještě neviděla :-/ Kdo tyhle děti znáte, chápete.
S tím hyperaktivním synem to bylo léta fakt na zbláznění, měla jsem pocit, že se mi v bytě vyskytuje na pěti různých místech současně a dělá pět různě nebezpečných aktivit najednou. Měla jsem problém si dojít i na záchod a nervy na pochodu jsem měla velmi často. Snažila jsem se nenechávat na dosah nic škodlivého či nebezpečného, takže katastrofy typu barva na koberci se nám vyhnuly, jenže všechna nebezpečí odstranit nelze - i nábytek může sloužit jako horolezecký terén, vysypat a vylít se dají i potraviny (a smíchat s hračkama) a v bytě nelze mít vše zavěšeno ve výši jeden a půl metru nad zemí - z čehož plyne, že tyto chytré, leč podnikavé dětičky si vyhrajou po svém, srší nápady a hned je zrealizují bez přemýšlení nad možnými následky. Celkem se divím, že syn celkem bez úhony přežil dětství, dnes je mu 16 a půl a je celkem rozumný ;-)
"Vecpat děti nebo i jedno hyperaktivní dítě někam na prázdniny" - to není jednoduché. Sice matka si nutně potřebuje odpočinout, ale na druhé straně je už "vycvičená" a radary jí fungují na všechny strany, zatímco nepřipravení příbuzní to dítko nemusejí ohlídat - přes veškerou snahu. Takže je to dilema - když není dítě aspoň pár dní někde jinde, matka si neodpočine - ale když dítko odjede, riskujete poničení dobrých vztahů v rodině + devastaci bytu/chalupy těch dobrodinců + též poškození zdraví toho neuhlídatelného dítka ;-) Tak si vyberte :-))
|
| ae | •
|
(18.8.2006 10:32:46)
Nechtěla jsem, aby to vyznělo moc negativně - docela dobře vím, co to je dítě s LMD nebo dítě hyperaktivní. A nikomu to nepřeju, protože to opravdu není lehké. Zvlášť později ve škole je třeba dávat bedlivý pozor na to, aby takové dítě nebylo "špatně pochopeno" a automaticky považováno za grázla, ze kterého nic nebude. Tyto děti potřebují pouze speciální přístup. Ovšem ne každá učitelka na to má. Ono je totiž jednodušší takové dítě "stavět do kouta" než vymýšlet jak ho zaujmout...
Ovšem přestože nebo právě proto, že tohle všechno vím, nemám nervy a ani chuť si takové děti "vzít na prázdniny". Navíc v situaci kdy se to ode mě automaticky a bez dotazu očekává, když už to přece každá "teta" udělala... A člověk přitom nechce nabourat vztahy... Ale ani si nechat zničit nervy a byt... Asi tak.
|
| Evča, kluci 90+96 |
|
(18.8.2006 10:37:43)
AE, já tě nekritizuju, naopak tě chápu :-) Jen jsem chtěla říct, že s hyperaktivními dětmi je to těžké. Ať se matka rozhodne ne/udělat cokoliv, vždycky to může dopadnout špatně. O zbytku rodiny to platí taky. Přitom ty děti nelze pořád vodit za ručičku a hlídat, zvlášť když si člověk pořídí další dítko ;-) I ty hyperaktivní potřebují výchovu k samostatnosti a důvěru, ale je to hrozně těžké zvážit, co ještě ano a co už ne. Člověk to ví až POTOM, co měl či neměl dělat..
|
| ea | •
|
(18.8.2006 10:58:50)
Jasně. Souhlasím.
A když je to navíc matka, co automaticky předpokládá, že když ona chudák má tyhle problémy, tak celý svět se bude točit kolem, to je pak těžké i pro to okolí. A navíc ty děti, které to v podstatě způsobují, za to vůbec nemůžou.
|
| Evča, kluci 90+96 |
|
(18.8.2006 11:11:43)
AE, předpokládám, že Ty jsi ta teta, které se někdo snaží nacpat hyperaktivní dítě na prázdniny :-)) Celkem chápu, že se Ti do toho nechce. Takovému dítku se člověk fakt musí věnovat 25 hodin denně ;-) a být pořád ve střehu - i když si dítě zdánlivě poklidně hraje s legem, hlídající osoba musí mít "radary" v pohotovosti = tudíž klidné soustředění na knížku nebo na jakoukoliv duševní práci neexistuje, o relaxaci ani nemluvě.
Já jsem se synem - a později s oběma kluky - podnikala pořád nějaké akce, kde hlavním kritériem bylo, aby je to bavilo, aby se vyřádili s minimálním rizikem, že se jim něco stane (tato věta sama o sobě je téměř protimluv, riziko je vždy). Náš program dodnes byl a je - plavání v přírodě či v akvaparcích, pěší túry po horách, skály + dle možnosti lezení, lanová centra, bobové dráhy, v zimě lyže atd. Jsou to aktivní dovolené i víkendy od rána do večera, užijeme si a nasmějeme se. Po večerech aspoň Osadníci z Katanu, Carcassone, Dostihy,... Naštěstí mě tyhle akce taky baví - ale chápu, že jiní lidé mají třeba jinou představu o dovolené :-)
Tak se nenech přesvědčit k něčemu, co sama nechceš, nebyla bys spokojená ani Ty, ani to hlídané dítě, ani jeho matka.
|
|
|
|
|
|
|
| Dana | •
|
(18.8.2006 13:44:08)
Tak , ať je autorem kdokoliv, já smekám. Na tohle bych rozhodně nepoužila foťák, ale rovnou vařechu.
Pro výstrahu si to vylepím v kuchyni a budu si jen opakovat: Moje děti jsou zlatíčka. VELKÝ DÍK. Výborná výstraha.
|
|
|
+
+
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)