| Radka,1 princezna | •
 |
(26.7.2006 7:05:52)
Jsem tak trochu na rozpacích z tohoto článku.
Myslím si spíš, že v tomhle věku je to věc stravy (složení, pravidelnost, společné stravování a návyky v rodině). Děti také potřebují dostatek pohybu, místo sušenky na svačinu a rohlíku v obchodě mít připravenou okurku, nakrájené jablíčko.... To praktikujeme s dcerou odmala, nesladíme čaj (nikdo u nás nesladí), džus dostane jen vyjímečně, na dovolené a i tak ho ředíme vodou. Raději všem vymačkám grepy, pomeranče, citrón s Vincentkou. Je docela velká - ve 3 letech
103 cm, 17kg...
Výchova, reakce matky a její přístup k jídlu jsou taky určitě důležité, ale myslím si, že až trochu později
|
| aneka | •
|
(26.7.2006 8:25:01)
taky jsem z takových článků trochu "mimo" . je to jako o tom,"když nebude pršet, bude krásně". Článek napsán tak, že vlastně záleží na čtenáři, co si z toho vybere. Je to hloupost. není to jen o výchově a už vůbec ne o přísné a laxní. Auuu auuu.To tu nikdo neposuzuje, co se zveřejňuje?
|
| disagrada | •
|
(26.7.2006 8:45:21)
Ahoj!
Je fakt, že info ze článku mohu částečně potvrdit. Ve svém okolí mám několik "maminek", které výchovu svých dětí omezily na: "Podej! Přines! Udělej! Neotravuj!"
Jedno z těchto dětí - kluk (10 let) to řeší stabilním přejídáním (dotáhl to na 80 kg při 150 cm). Ať udělá, co udělá - VŽDYCKY je to špatně. V životě jsem jeho matku neslyšela, že by mu za něco poděkovala, že by ho pochválila... Když jsme s jeho rodinou na nějaké akci (oslava narozenin společných známých, grilování, apod.) vypadá to vždycky stejně - kluk pobíhá mezi malými dětmi a snaží se zavděčit alespoň jejich maminkám. V momentě, kdy chcete dítě přivolat, obléct, cokoliv... "Teto, já ti ho přivedu, já mu ty tepláčky obleču..." Rozkrájel by se snahou - zavděčit se..
Byli jsme spolu na grilování 2. července, zeptala jsem se ho, jaké měl vysvědčení a on zůstal úplně zírat, protože jeho vlastní maminka se ho na to letos ani nezeptala..
Jeho matka má, bohužel, IQ tykve a zažila stejnou výchovu, takže vysvětlovat jí, že ze svého dítěte dělá citového mrzáka, který si nedostatek pozornosti nahrazuje přejídáním, je NAPROSTO zbytečné.
|
| Boďka | 
|
(26.7.2006 9:29:46)
Ja mám s tým podobnú skúsenosť, ale nie priamo s obezitou, ale s poruchou prijímania potravy. Moja najlepšia kámoška z vysokej školy trpela dlhé roky bulímiou, následkom čoho si privodila ťažké zdravotné problémy. Doma na ňu mali od detstva vysoké nároky, reprezentačne sa venovala plávaniu, neskôr iným športom. Stále si niečo dokazovala, aby sa zavďačila rodičom, pre nich bol však vždy najlepší jej brat, hoci to bol flákač a rozmaznanec.
Myslím si že prejedanie a poruchy prijímania potravy (bulímia, anorexia) spolu úzko súvisia. Najmä dievčatá začínajú s prejedaním, v puberte ide do popredia ich vzhľad, tak začnú chorobne obmedzovať jedlo, alebo vracať do záchoda. Je to dosť vážny problém a rodičia by si toto mali u detí hlavne pred pubertou všímať.
|
| Eva K | •
|
(26.7.2006 9:43:33)
Myslím, že špatná výchova se může projevit poruchami jídla, ať už přejídáním nebo opačně. Stejně jako se může projevit nízkým sebevědomím, skolem k závislosti apod.
Je to logické, já když jsem nervózní, tak nejím a když se nudím, tak se naopak přežírám. Myslím, že u dětí to platí ještě více, ty se navíc neovládají a nemyslí na zdraví nebo figuru.
Statistické výzkumy je potřeba brát vždy s rezervou a spíš jako podnět k zamyšlení. Ten časopis znám, je dobrý a tyhle statistiky jsou tam "pod čarou" jako doplnění článků. Nemyslím, že by bylo správné třídit, co tu vychází, i článek, se kterým nesouhlasíme, nás může podnítit k přemýšlení. Možná naopak více než ten, který nám padne do noty.
Eva
|
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(26.7.2006 12:30:00)
Je pro mě naprosto nepochopitelné, jak někdo sdílí společenské akce s lidmi, o nichž potom mluví způsobem jako ty. Nevím jakou výchovu má tvoje známá a její syn, ovšem tvoje výchova je něco nepojmenovatelného.
|
| Pawlí | 
|
(26.7.2006 12:35:24)
Mám opačnou zkušenost. Pokud je dítě zanedbávané a to jakýmkoliv stylem tak je hubené až vychrtlé.
|
| Boďka |
|
(26.7.2006 14:45:32)
Pawlí, tak to moja staršia dcérka je asi zanedbávaná, lebo je dosť chudá;-).
Ale vážne, v rodinácg, kde napr. deťom sa nedostáva pravidelná výživa, rodičia im neprichystajú jedlo, je tam ťaživá atmosféra (násilie, krik, zneužívanie, šikana v škole...) alebo ich naopak nútia nasilu do jedenia a dieťa má potom odpor k jedlu, tak sa to môže navonok prejaviť vychudnutosťou.
Ale sú rodiny, kde to navonok vyzerá všetko v poriadku-deti sú čisté, upravené, ale dieťa má z rozličných dôvodov neprimeraný stres a obavy (napr. kvôli nadmerným požiadavkam rodičov, kritike, hádky rodičov...) a tam sa to podľa mňa môže prejaviť prejedaním.
Veď aj dospelí ľudia častokrát takto reagujú, buď sa prejedajú (to častejšie), alebo nemajú vôbec chuť do jedla. Preto podľa mňa mnohí zlyhávajú pri chudnutí-častokrát si treba najprv urobiť poriadok v duši. Tuční ľudia majú častokrát komplexy menejcennosti, potom sa ešte viac prejedajú-je to niekedy začarovaný kruh.
|
| Pawlí |
|
(26.7.2006 15:33:34)
Bodka,
my máme doma taky hubeňoura ale je extrémně velký od jeho dvou let se mi lidi ptají kdy půjde do školy.
Nebo je holt týráme. A to i když to někdy vypadá opačně :-).
|
|
| Misa | •
|
(6.8.2006 9:55:42)
suhlasim s tebou aj s clankom, nadvaha a vychudnudtost u deti su prejavom ich stresujuceho prostredia, samozrejme ze nic neplati vseobecne a 100%, ale ak na 75% je to uz vyznamne,
so sestrou sme boli jedna s podvahou druha s nadvahou - zili sme doma tak isto v stresovom prostredi, pricom rodicia co sa tykalo stravy sa snazili robit aj pre jednu aj pre druhu to co bolo spravne, nase vahy boli obrazom naseho zivota a ako sme ho dokazali prezivat
|
|
|
|
| Blanče | 
|
(26.7.2006 14:00:24)
Libíku, po přečtení tvého příspěvku mne zamrazilo ze zloby, která z něj čiší a najela jsem znovu na ten, na který jsi reagovala. Nikdy mne nenapadlo se zamýšlet nad vztahem váha-výchova ale mám také v okolí maminky o kterých si nic dobrého nemyslím. A neúčasnit se akcí s lidmi, kteří mi "nevoní" jde v úplném soukromí, jinak ne. Akce typu dětský den, hrátky se školkou ale i třeba pozvání na narozeniny synova kamaráda jsou akce, kde se minimálně s jednou takovou pro mne "osobou" taky setkávám. Každé dítě má s jiným mužem (má tři-a to není pomluva, ráda se chlubí tím, jak tatínci"klopí") a tváří se, že dítě je od dvou let samostatná osobnost - posledně prostředního dvouletého poponášeli sousedé, když ona vzala jen golfák pro ročního a usoudila, že dvouleté dítě ujde patnáct km - to se tito sousedé neměli účasnit pochodu organizováného pro cca 1000 lidí, nebo je nechat vzadu? Děti nechodí špinavé, určitě ne hladové, ten nejstarší jde se synem v září do první třídy. Ji vztahu k dětem už podle mne nikdo nenaučí, já si o ní myslím své - a občas to i mezi kamarádkami ventiluji (a nejen já) ale pokud se s ní rozhádáme, tak pro její děti se změní jen to, že nebudou pouštěny s našimi dětmi ať na společné akce nebo i do rodin, kde třeba aspoň vycítí, že může existovat i jiný vztah, než ten jejich nakrmit a neotravuj, mě běží televize. Ten nejstarší podvědomě i z donucení převzal roli chůvy a jinak se prajevuje tak, jak psala tebou zatracená přispěvovatelka - je jak pes z útulku vděčný za každý úsměv, pochvalu či pohlazení. Je to situace extrémní ale bohužel ne až tak vzácná a já jsem přesvědčená, že těm dětem (a o ty nám jde ne?) pomůžem víc, když se s nimi budeme vídat, než když je díky rodičům separujeme do izolace.
Pěkný den Blanka
|
| 10.5Libik12 |
|
(26.7.2006 16:23:56)
Jestli tě dneska zamrazilo, tak to ti tedy upřímně závidím. Myslím, že grilovačky nejsou až tak všelidové akce pro toho, kdo přijde, ale že už vzhledem k omezené kapacitě grilu, jsou pro víceméně přátele.
Pokud se zaměřim na to, jak reagují děti známých a vyvodím z toho takzvaně psdychologické závěry na základě letních článků na Rodině, tak to aby kámošky lezly strouhou. Nemám zkrátka ráda, když lidé, co spolu popíjí pivo, se vzápětí takto negativně ohodnotí. Navíc jsem reagovala na neregistrovaný nick, tudíž stručněji.)
Mé jedno dítě je tlusté, druhé hubené, třetí zase tlusté a jelikož tak nějak kašlu na všechny:), bude to asi s tím vlivem liknavé matky složitější.
Necítím k nikomu zlobu, byť v tom vedru je cítit mnohé.Příjemný den všem.
|
| Littlesquirel +1 robě | •
|
(26.7.2006 18:02:45)
No tedy, Vaše trvzení se mi zdají poněkud hodně sobecká a neupřímná. To, že se člověk stýká i s lidmi, kteří mu zrovna "nevoní", se totiž stává dnes a denně, a kdo tvrdí, že ne, tak lže..... Vás to sice nebude zajímat, ale stejně to napíšu. S Vaším názorem se neztotožňuji a přikláním se na stranu pisatelky, na níž jste reagovala. I grilovačka totiž může být "veřejná" a navíc nikdy se nikdo nemůže zavděčit všem..... A také proč těm "chudákům" dětem, kterým vlastní matka, potažmo oba rodiče, nejsou schopni dát a ukázat to, co je na mezilidských vztazích to nejcennější, upírat "pomoc" od ostatních, kteří si jejich bezvýchodnou situaci uvědomují? A také si myslím, že i neregistrovaný pisatel si zaslouží respekt, který jsem ale u Vás, bohužel, nenašla. Nebojíte se, že by Váš nedostatek respektu a pochopení pro okolí mohl poznamenat Vaše děti??? Přeji Vám krásný a ničím nerušený zbytek dne. Alena
|
| 10.5Libik12 |
|
(26.7.2006 19:10:52)
Přemýšlí někdo vůbec nad významem slov? Má tvrzení jsou upřímná, protože to tak sobecky myslím:)Klevety nejsou respekt k okolí, pokud jo, tak to mým dětem fakt chybí.
|
| Littlesquirel +1 robě | •
|
(26.7.2006 20:29:57)
Nad významem slov lidé obvykle přemýšlejí, jelikož je to dorozumívací kód. Vaše příspěvky jsou plné ironie, která, dle mého názoru, je naprosto nevhodná. A po přečtení Vaší poslední reakce mi jaksi nebylo jasné, co tím vlastně chcete říct..... Respekt a klevety dohromady nejdou a to jsem taky ani nepsala. Co dává člověku právo chovat se, s prominutím jak hulvát, k člověku, kterého vůbec neznám a o jehož výchovných metodách nevým zhola nic?????? Rozumný člověk respektuje individualitu ostatních včetně jeho názorů. Účelem těchto stránek není navzájem se ponižovat a odsuzovat.
|
|
|
|
|
| KackaH | •
|
(12.8.2006 14:30:16)
Naprosto s tebou souhlasím. Neznám sice v okolí nikoho takhle extrémního, ale mnohdy, když dorazíme na pískoviště, kde už nás všichni znají, že já jsem ta, co pro děti vymýšlí spoustu her a zábav, tak se kolem mě taky nakupí děti mamin, co si tam chodí odpočinout a pokrafat na lavičku. A já rozhodně ty děti nezatracuju. Ony jsou fakt vděčný za rozptýlení, pochvalu atd. Takže rozhodně ano, ano, ano, stýkejte se s nimi a ukažte jim, jak skvěle se dá žít. Nikdy nevíte, co a kdo se do jejich dušiček otiskne, říká se tomu moment vtiskování a nikdo to nedokáže vysvětlit ani odhadnout, takže vzhůru do boje. I za tu zdravou stravu a proti obezitě.
|
|
|
|
|
|
| Kristain |
|
(26.7.2006 12:54:35)
Myslím, že to zní logicky: dítě vyrůstající v divném rodinném prostředí=nízké sebevědomí=ukájení svých potřeb jídlem. Vím, o čem píšu...
|
|
|
V její náručí
Slavné melodie z československých filmůOlomouc 
Lipno bez bariérČeský Krumlov 
Šípková RůženkaČeské Budějovice 
Houslový recitál Ivana ŽenatéhoOlomouc 
Labutí jezeroZlín 
Slavné melodie z československých filmů
Lipno bez bariér
Šípková Růženka
Houslový recitál Ivana Ženatého
Labutí jezero
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)