| Eva | •
 |
(4.4.2006 12:26:19)
Dcera má 13 měs. a nechce se dudlu vzdát. Má ho jen na spaní, ale když jí vypadne, tak v noci i čtyřikrát vstávám a hledám ho. Mám proto nachystané další na nočním stolku. Podle zubařů může i ortodontický dudel způsobit vadu skusu, patra. Zkoušela jsem ji odnaučit, nejde to. Probudí se a dažaduje se dudu, jinak neusne. Co s tím?
|
| Jana, Káta 2,5 roku, Matěj 7 měsíců | •
|
(4.4.2006 13:51:37)
Pozor na dudlíky na nočním stolku. Taky jsem je takto měla - od 10 měsíců dudu jenom na spinkání. Jednou jsem se ráno nevzbudila, abych pozbírala dudlíky v postýlce. Káťa se probudila - rozzářeně křičela duá (druhá) dudunka. A od té doby spí 1 v puse a druhou v ruce. V 18 - 20 měsících měla období, kdy nás v noci probudila se srceryvným výkřikem - kde je duá dudunka?
Doporučuji zkusit odnaučit dudlík kolem roku - pak už je závislost na dudunce psychická a navíc si děti moc dobře pamatují, kde co je schovanýho a že dudunka se dá koupit v lékárně (dudlíky pravidelně obměňujeme)
Pravděpodobně v létě budu odnaučovat Matěje i Kátu na dudlíky společně - tak mi držte palce :-)
|
| Kaja + 3 | 
|
(4.4.2006 15:53:56)
My skoncili obdobne. Mala ma na spani dva dudliky, jeden do pusy, jeden do ruky. Ale pote, co me nekolikrat v noci vzbudi hledanim druheho dudliku, snizuji se me meze tolerance malem na nulu :)). Parkrat jsem odmitla hledat s tim, ze kam si ho dala, tam ho ma a jeden ze by ji mohl stacit a ejhle vetsinou nakonec zalomila i bez druheho. Ovsem ta radost rano, kdyz najde za svetla ten druhy :)).
|
|
| šárka | •
|
(15.4.2006 12:14:18)
ahoj rodino,
my jsem sice tímhle problémem neprošli - synátor dudlík odmítal - nic z něj neteklo a tak ho ani nevyžadoval (úspěšně usínal s lahví do 2 let). Třeba se ti bude hodit finta mojí kamarádky - dudlíky nám rozkousal toulavej pejsek (jen ne ten sousedů - to by asi přestal být kamarád :o)))
Držím vám všem palec - prosím necucat!
|
|
| Káčí, dva rarášci | •
|
(4.4.2006 14:54:18)
Starší dcera dudlík dostala od 2. měsíce - okamžitě se na něm stala závislá. Jednou jsme jeli dokonce do noční lékárny, protože jsem žádný nemohla najít a bez něj usnula jen za vytrvalého houpání a jen na pár minut. Ve 13ti měsících jsme jej "poslali pro další miminko" . I když jsme ji na to týden připravovali, tak se celou noc budila a strašně plakala. Nepomáhalo kojení, houpání, nic. Po obědě od té doby už neusnula ( kromě jízdy v autě). Noční intenzivní pláč jí vydržel cca 4 dny, plakala jako by ji někdo umřel - trhalo mi to srdce, ale couvnout jsem nechtěla. Opravdu v klidu jsme se vyspali asi až po dalším týdnu. A ptát se na něj vydržela určitě ještě měsíc. Přeji hodně štěstí s odnaučováním.
|
|
| Markéta, syn 4 r. | •
|
(4.4.2006 14:59:09)
My jsme prcka odnaučovali až ve dvou a půl letech - dudlíka měl na spaní přes den, přes noc, když se praštil, když byl smutný - no vlastně skoro pořád když nemluvil. Pak se jednou cestou na chatu můj muž zničeho nic rozhodl k činu a všechny dudlíky vyhodil z okýnka auta. Večer mě laskavě vybídl, ať synka uložím. Málem jsme se tenkrát rozvedli - syn napřed asi dvě hodiny intenzivně řval, že ho bolí pusa, že musí jíst, že musí pít atd., pak vysíleně usnul a v noci se vzbudil asi šestnáctkrát. Druhý den neusnul po obědě, následkem čehož byl večer totálně tuhý, takže usnul jako miminko, a další den na dudlíka ani nevzdechl. Žádnou alternativu používat nezačal.Jen pár týdnů nespal po obědě, jenom ležel a mručel, což ale také přešlo - ve školce prostě (bohužel) usne. Pokud jde o tu vadu skusu, prcek to má taky,zubařka (potvora) to dala do přímé souvislosti s dlouhodobým dudláním (takže jsem pochopila, že v pořádku to není), nicméně řekla, že se uvidí, jak budou vypadat druhé zuby. Je ale fakt, že synek to má jenom malinko.
|
|
| Gabi | •
|
(4.4.2006 15:13:46)
My jsme se dudlíků zbavili ve 2,5 letech úplně nenásilně tak, že je syn odevzdal do košíčku Mikulášovi a dostal za ně hezký dáreček (asi týden dopředu jsme ho na to připravovali).
|
|
| Blanče | 
|
(5.4.2006 11:33:05)
Nazdárek, co se dudlání i odvykání týče zabrali mé děti celé spektrum. Nejhorší byl dnes 16-ti letý. Dodnes mi běhá mráz po zádech z akce, kdy jsem se u prvního dítěte zachovala hůř, než matka třetího z článečku rozdíl mezi prvním, druhým..
Odjeli jsme s 2 letým prckem na akci pro vysokoškoláky - cca 100 lidí v chatkovém táboře, bez auta, 10 km od civilizace. Naše mládě už mělo dudlík jen na spaní a doma už se nám tu a tam zdařilo usnout bez něj.Během soboty se nám povedlo všechny dudlíky zlikvidovat - dva ztraceny během tůry, třetí skončil večer rukou majitele v ohni. K ránu už to vypadalo, že nás zbytek tábora zlynčuje - ona tolerance k dětem je jedna věc a pokusy o spánek za zvuku něčeho mezi lodní sirénou a cirkulou druhá. Dopoledne proběhl nějaký program, náš mladý u něj nabral sílu a odpoledne jsem zjistila (měla jsem pocit, že mám halucinace), že kolem mne proběhl kamarádův jezevčík a má na krku přivázaný DUDLÍK. Takový kulatý hrkací - proto mu ho místo rolničky dali na krk. V tu chvíli se mi zatmělo před očima, servala jsem dudlík psovi z krku, hodila ho do kotlíku, kde se vařila voda na čaj a ucpala konečně pusu dítěti, které už jsem měla chuť přiškrtit i já. Byl mi úplně jedno původ kýženého předmětu a mám pocit, že kdyby dítě trvalo na tom, že si ho budou se psem půjčovat a nebude u toho ječet, souhlasila bych.
Je pravda, že i potom nebylo odnaučování úplně jednoduché - nakonec dudlíky "dal" miminku, které jsme slyšeli plakat v okně protějšího domu - bylo tam jen na návštěvě, pak už neplakalo a mrňous byl sice pyšný, že klid je kvůli němu ale špatně spal asi měsíc - ale PSÍ DUDLÍK byl nejhorší.
Dcera dudlila asi rok, dudlík pokud vím vyměnila za nějakou hračku o které jsme prohlásili, že není pro mimina a mimi se pozná, že nosí dudlík, jinak v poho.
Benjamínkovi jsem už v době moderní taktéž nakoupila dudlíky dle posledních lékařských a jiných doporučení. Nikdy je nechtěl a mne to vzhledem k jeho nezměrné uřvanosti pěkně štvalo. Sebevědomě jsem tvrdila, coby "zkušená" matka dvou starších dětí, že pokud dítě nemá hlad, nic ho nebolí, není v mokru, nenudí se...nemá důvod ječet. Omyl - naše zlatíčko se prohulákalo prvním téměř rokem života, protože jeho pravidlo znělo - pokud nespím (je nespavec), nejím nebo se se mnou někdo velmi aktivně nezabývá není důvod, proč bych neřval. Vzteklý a nezvladatelný, pokud nemá pocit, že šéfuje (je lev) je dodnes, ale to bezdůvodné řvaní skončilo, jakmile se začal sám pohybovat - je pravda, že za dudlík a ochotu pobýt alespoň 5 minut v ohrádce bych v té době dala duši.
Absence dudlíku měla ještě jeden dopad - nikdy se nenaučil pít z lahvičky. Pokud jsme potřebovali do něj dostat cokoli mimo mého mléka, muselo to jít lžičkou nebo z hrnku, až asi v sedmi měsících jsme objevili možnost použít alespoň třeba v kočárku "rychlouzávěry" - např. na Jupíku. Ty mu nepřipomínaly nenáviděný dudlík a napil se. Prsty necucáme, jako malý se ukojil, jako větší usínal u pohádky.
Jo a skus má nejhorší - tak nevím.
Blanka
|
|
| Leny+3 | 
|
(5.4.2006 15:42:28)
Moji dceru jsme odnaučili na dudlík až ve 33 měsících, kdy byla psychicky připravená se ho sama vzdát - prostě jsme jí řekli, že dudu je jen pro miminka a protože už půjde brzo do školky, tak je už musíme vyhodit do koše. Protože za celou dobu měla asi 12 dudlíků (musela mít vždy tři - jeden do pusy a jeden do každé ruky, jinak neusnula), postupně jsem je nenápadně vyhazovala, až zbyly dva poslední, které sama vyhodila do koše a nebrečela po něm ani jednou. Usínala celkem bez problémů, takže si myslím, že každý dítě má svůj čas, kdy je schopno se dudlíka vzdát dobrovolně, určitě bych je nenutila násilím, pak je to psychický nápor na dítě i rodiče. Žádné křivé ani zkažené zuby nemá (používali jsme ortodontické dudlíky).
|
|
|
| Hanka,3 děti | •
|
(4.4.2006 15:19:43)
Mám 3 děti-16,12let a 4 měsíce.Obě starší děti dudlík měli,dcera do 3 let,syn do dvou,já samam jsem prý dudala do 4 let-byla jsem těžce nemocná,tak se to snad dá omluvit:-),a všichni máme zuby naprosto v pořádku.I děti mých kamarádek žádné problémy nemají.Určitě je lepší dát dítěti dudlík,který časem vyplivne,než ho nechat dudlat prsty,protože ty těžko zahodí.
|
| Sylvie | 
|
(4.4.2006 15:46:08)
Hanko, ono to máš jedno - dudlíka zahodí, strčí do pusy prsty... tak jsem to udělala já i můj brácha, oba jsme s cucáním prstů a později okusováním nehtů měli problémy celou základku...
Jinak moje nejstarší holka dudlíka nechtěla, dudlala prso prakticky kdykoli se jí zachtělo, prsty si necucala. Mladší by dudlíka i brala, ale po ožužlání dudu ve třech týdnech jsme týden dávaly dohromady kojení. Někdy o tři měsíce později jsem udělala druhý pokus o dudlíka, to jí zas dudlák celou noc vypadával a pokaždé ji to probudilo a ze mne byla ráno chodící mrtvola. Byla bez dudlíku, cucá si prsty. Má tři roky, do dvou let si je cucala pravidelně, teď občas, když je hodně unavená.
Nejmladší dítě dudlík nechce, prso má dle možností (s ohledem na chod rodiny...), jestli si bude nebo nebude cucat prsty zatím nevím, má teprve sedm měsíců a zatím si strká do pusy všechno, co vidí. OBčas i prsty, občas i dudlíka - každopádně ani prsty ani dudlíka nedudlá, jako že by se tím uklidňoval.
Holky zatím žádné problémy se zoubky nebo skusem nemají (jedné je pět, druhé tři). Jo, a zahlídla jsem tu, že se doporučuje chodit k zubaři od tří let - ono se doporučuje všelico, každý na to má jiný názor :o) nicméně od loňského roku novorozenci dostávají už v porodnici zubní průkazky a podle nich by první prohlídku měli absolvovat v roce. Tuším to psala Pavoučnice? Takže myslím, že jestli máš, Pavoučnice, nějaké pochyby, klidně můžeš děcko k zubařce objednat.
S.+ + +
|
| Hanka72 | 
|
(4.4.2006 16:57:18)
Máš pravdu,já jsem jenom reagovala na názor,že dudlík v žádném případě ne,kvůli zubum.Naše malá-4 měsíce-má dudlík taky,usíná s nim,pak ho vyplivne a spí klidně celou noc bez něj
|
|
|
|
| Eva, Tomík 2 roky | •
|
(5.4.2006 22:01:41)
My jsme to vyřešili tak, že dudlíků bylo deset a všude v postýlce - v každém rohu dva až tři. Tom v noci vždycky nějaký našel, a když spadl na zem, nic se nestalo. Spali jsme jak broučci.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)