| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

 Celkem 24 názorů.
 kukuk 
  • 

nesplyvat s prostredim 

(24.6.2005 8:59:42)
ide o to nesplynut s prostredim, velmi pekne napisany clanocek, bez stipky hnusu, jedu, len s jemnym humorom, aj tym to bude, ze nesplynula s chladnickou, ine typy zacnu prskat a vycitat aj ine veci..... takze az raz podniknete prevychovu, prosim, nevytahujte nesuvisejuce stare hriechy a nevypustajte fatelne vety typu, uz nikdy..... ono sa to obcas vypomstuje, aj o tom som pocula, ze dobre, ked uz nikdy.... a odisiel tam, kam mal uz naplanovane, len ho slusnost drzala... zabehnut dalsiu chladnicku....
 Ivana 
  • 

TO JE PŘESNÉ 

(24.6.2005 9:02:42)
právě proto,aby nás chlapi měli rádi,musíme být nevyzpytatelné jako ta lednice.
 Boďka 


No to si mala šťastie, 

(24.6.2005 9:20:43)
Lebo väčšina chlapov si pri takomto dokonalom servise tak zvykne, že len veľmi neradi a veľmi ťažko sa zmieria so zmenenými podmienkami. A namiesto pusy na líčko môžu nasledovať poriadne hádky. A je tu aj riziko, že kým to tej "chladničke" dopne, že nemá byť taká vzorná, milý manžel či priateľ už si užívajú s nejakou ženou, ktorá síce asi nie je dokonalou gazdinkou, ale vie si užívať života.
No s týmto som ja nikdy nemala problémy. Nikdy som nebola dokonalou gazdinkou, ani som ňou nechcela byť. A keď mi môj priateľ na začiatku nášho spolužitia z hrdosťou v hlase oznámil, že mi umyl riad, s milým úsmevom som mu vysvetlila, že to nie mne, ale nám umyl riad a že domácnosť nie je moja ale naša. Myslím si, že určité dôležíté veci je dobré si vyjasniť na začiatku vzťahu a bývania (domacnosť, peniaze, výchova...) a aj potom. Lebo život prináša nové problémy a nové skutočnosti, s ktorými partneri nemusia na začiatku počítať a keď sa vedia dohodnúť, sú potom spokojní obaja. I keď viem, že v živote je to zložitejšie, najmä keď je ochota diskutovať a spolupracovať iba z jednej strany.
 Smia, dcera 11 let 
  • 

Marianne 

(24.6.2005 9:46:57)
Ahoj,

článek pochází ze skvělého časopisu Marianne. Četla jsem to v něm před delší dobou.
Časopis rozhodně můžu doporučit - pro poučení i pobavení.

Smia
 Valkýra 


U nás to bylo taky tak, 

(24.6.2005 10:05:28)
manžel si mě začal víc všímat až tehdy, když jsem se přestala snažit být dokonalá hospodyňka. Až když nebylo hotovo, uvědomil si, co všechno jsem musela dřív dělat - bez jakéhokoliv ocenění.
Další kapitola sama pro sebe byly dárky, které jsem dostávala - 9 kg prášku na praní, nádobí, čistící prostředky, kuchařské knihy, případně zahradnické náčiní :-)
Jen jsem se ještě nenaučila být náročná na spotřebu financí a to se asi ani nenaučím, nákupy a utrácení není moje hobby. Ale i to funguje, náročné ženy chlapům imponují (ne tedy totálním skrblíkům).
 Pavla3 


Re: U nás to bylo taky tak, 

(24.6.2005 10:18:38)
Teda dostat jako dárek prášek na praní nebo nádobí tak by byl venku dřív než ten prášek a tn bych házela.
Na druhou stranu třeba kuchařky od Jamie Olivera miluju to bych měla radost :-).
Chlapi maj opravdu rádi náročné ženy, můj manžel lítá vždycky tzv. ode zdi ke zdi Od "kup si něco na sebe ať se mi víc líbíš" (to já ráda) až po "ty zas moc utrácíš" :-)))
 Eviš 
  • 

Re: U nás to bylo taky tak, 

(24.6.2005 13:22:13)
Ahoj, zrovna dnes jsem si tenhle článek potřebovala přečíst. Deprese z toho, že jsem já ta, co doma zařídí 90 % věcí, včetně instalatéřiny, zdění, stěhování je fuč. Inspirovaly jste mě. Jen doufám, že budu mít tolik vůle to vydržet. Není snad horší vlastnost, než netrpělivost, díky které to vždy skončí tak, že si všechno raději zařídím sama, než čekat až se drahý uráčí.
 Kopretinka 


Poněkud jinak 

(24.6.2005 11:57:02)
Vstávala jsem tehdy mezi osmou a devátou, prostě když jsem se probudila. Syn si hrál nebo prohlížel knížky v postýlce. On vstával před šestou, připravil si snídani a pokud se vzbudil i syn, nakrmil ho a opět uložil do postýlky, pak odešel do práce, tiše jako myška, samozřejmě. Když jsem vstala, něco jsme posnídali a já se pomalu upravila, aby si snad synek nemyslel, že má doma čarodějnici. Pak jsme si hráli nebo šli ven, poobědvali a synek šel spát. já si udělala kávičku a četla nějakou knihu. Když jsem se zrelaxovala, něco jsem poklidila a když přišel manžel z práce, přihřál si nedojedené zbytky po synovi a šli jsme společně ven. Čas běžel a přibyl druhý syn, režim se mi příliš nezměnil, jen času na relaxaci moc nezbylo. Pak přišla dcera, kluci už chodili do školky, vstávání se tím pádem posunulo na půl osmou, manželovi přibyla příprava snídaně pro děti a po osmé odchod do školky a po obědě vyzvednout. Jinak víceméně stále pohoda. pak přišel nástup do školy a čtvrté dítě. Manžel ráno kolem šesté krmí malého a připravuje nejstaršího do školy, já se vypotácím z postele před půl osmou, hodím na hlavu kšiltovku a syna jdu převést přes silnici. nejmenší spinká v postýlce, ostatní se strojí do školky, za pár minut jsem zpátky a dám se trochu do pucu, mám pocit, že mně to vstávání zabije. Pak obléknu malého a jde se do školky. Když je malému přibl. 1 rok stává se z něho drak a já musím vstávat kolem půl sedmé, kdy se on budí. Teda vstávat, spíš se vzbudit a být při vědomí a kommunikovat.Starší děti byly schopné si klidně hrát ve své nebo mé posteli, ale on ne klidně mi skočí na hlavu. Po obědě s ním chodím spát místo kávičky a knihy, většinu práce dělám večer.
Už mu byly čtyři roky a my jsme se mezitím přestěhovali na venkov a já už chodím do práce. Vstávám těsně po páté, vypravím všechny děti a v půl sedmé ujíždíme do školy a do práce. Snídaně stále dělá manžel. Pro manžela vlastně žádná velká změna, nikdy moc velký servis neměl, ale já jen nostalgicky vzpomínám. Ale přece jen jsem si na sebe jeden bič ušila, starala jsem se o celou domácnost - finance apod. a on neumí ani zaplatit složenku ( to je nadsázka, ale neumí podat příkaz v bance atd.), teď mně to pěkně štve.
Mám jednu kamarádku a na ní když manžel zavolal - podej míchačku, tak pro ní fakt šla a míchačku táhla, nevím jak to dokázala, je hubená, ale sílu asi má. Jo a na vodě ho tahala s lodí až na břeh, on byl samo vzadu, aby nemusel do vody. Pak se divila, že má nohy samou modřinu od kamenů a ptala se mně, jak to dělám, že jsem po třech dnech úplně bez modřin.
 Já 
  • 

vtipné 

(24.6.2005 12:14:07)
To je vtipný článek. U rodičů mé přítelkyně to takhle funguje, ale řekl bych, že její otec by se tvářil jako kakabus, kdyby nefungovalo a její matka si na tom ohromně zakládá, že je "vzorná". Ale je to mnohdy legrace, když k nám její rodiče přišli poprvé na návštěvu přinesl otec lahev a matka 2 kila jakéhosi masa, poněvadž byla včera v řeznictví a měli moc pěkný, takže vzala i nám.
 Olina 
  • 

Máš recht, Cecilko, 

(24.6.2005 12:28:43)
skoro nikdo si neváží toho, co dostane moc lehce. Pak si můžeš nohy ušoupat, ale všichni si budou myslet, že běháš pomalu. Ale výchovu změníš jen málo, já se snažím už osm let, a stejně si tady někdo myslí, že jídlo roste na stole.
 Agáta 
  • 

Tak to je super! 

(24.6.2005 12:35:40)
Přesně tohle jsem zažívala i já, ale to i v době, kdy jsem už chodila do práce. Po mnoha letech jsem procitla. Dnes si manžel po návratu z práce přepírá ponožky, protože jsem mu je odmítla dokupovat bez jeho jakéhokoliv zájmu.Takže aby ty tři páry co mu zbyly měl v oběhu čisté, musí se snažit, protože já peru až koncem týdne.Také volá po cestě domů jestli si má něco koupit, nebo jsem dělala večeři.Já se najednou necítím vykořisťovaná a on si o to víc váží toho, co doma dělám.
 Xantipa 
  • 

každý přece ví, 

(24.6.2005 12:49:33)
že když je uklizeno, navaříno, vypráno, vyžehleno, nakoupeno, ........ Tak si toho nikdo nevšimne. Jenže když něco z toho není, tak se teprve začne řešit a oceňovat.To je jako s autem, když jezdí a je v pohodě, člověk si ani neuvědomí, co má. Ale když nejede. To je pak fofr. Pak si zase chvilku vážíme svého autíčka. Ale jen chvilku, než zapomeneme. A v životě je to stejné.
 terezie+dcera 
  • 

pobavení 

(24.6.2005 13:07:48)
velice mě článek pobavil a hlavně inspiroval
 Morgan, zatím bezdětná 
  • 

Služka 

(24.6.2005 14:32:33)
Nechápu, proč by ženský ze sebe měly dělat služky. Já to nedělám a náš vztah funguje bez problémů. Abych někomu připravovala snídani, tak to mě ani nehne. Jasně, oběd o víkendu uvařím, občas něco upeču, ale každodenní posluhování neuznávám. Ani manželovi nežehlím, on si své věci umí vyžehlit sám. Maximálně nějakou košili. Nakupuje on, ponevadz ja přijdu z prace sockou v sest a on prijede autem ve tri. Takze je jasne, komu se nakupuje pohodlneji:-) Zastavam nazor - jaky si to udelas, takovy to mas. Pokud bych ho mela obskakovat, pak by mi ten vztah nestal zato. K cemu by mi manzelstvi bylo? Otrocina? Kazdy mame 2 ruce.
 ZuziP 
  • 

Re: Služka 

(24.6.2005 14:46:15)
Morgan, ja celkom rada nachystam ranajky a aj vyzehlim manzelove kosele a aj castejsie varim. Rada ho obskakujem. Podmienka je, ze to musi byt vzajomne. Aj on ma niekedy obskakuje a hoci je zehlenie, pranie a vacsinou aj varenie viac moja praca, ak to nahodou neurobim, nie je ohen na streche, zvlada to sam (aj ked potom vari dokola to iste) a jeho pracou zas je obsluha vysavaca, umyvanie kupelne a zachoda... no a viac sa hra s detmi. Aha, aj kupanie deti je viac jeho.
Nejde o to vobec neobskakovat alebo dokonca fungovat ako dve samostatne jednotky. Ide o to, aby rozdavanie a prijimanie bolo vyrovnane, potom je to pohoda.
 Dana 
  • 

Re: Re: Služka 

(24.6.2005 14:55:18)
Zuzi, souhlas, je to proste o dohode. To svym zpusobem ale psala i Morgan.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Služka 

(24.6.2005 22:18:36)
Tak hraní s dětmi nebo koupání bych zase za domácí práce neměnila já. Ale souhlasím, je to o tom rozdělit si to tak, aby to fungovalo a vyhovovalo oběma.
 ZuziP 
  • 

Re: Re: Re: Služka 

(27.6.2005 9:44:13)
Ivule, ja som sa hlavne v case, ked som bola na materskej, vecer strasne rada vzdala hrania sa s detmi a kupania :-)))))
 Morgan, zatím bezdětná 
  • 

Služka 

(24.6.2005 14:32:56)
Nechápu, proč by ženský ze sebe měly dělat služky. Já to nedělám a náš vztah funguje bez problémů. Abych někomu připravovala snídani, tak to mě ani nehne. Jasně, oběd o víkendu uvařím, občas něco upeču, ale každodenní posluhování neuznávám. Ani manželovi nežehlím, on si své věci umí vyžehlit sám. Maximálně nějakou košili. Nakupuje on, ponevadz ja přijdu z prace sockou v sest a on prijede autem ve tri. Takze je jasne, komu se nakupuje pohodlneji:-) Zastavam nazor - jaky si to udelas, takovy to mas. Pokud bych ho mela obskakovat, pak by mi ten vztah nestal zato. K cemu by mi manzelstvi bylo? Otrocina? Kazdy mame 2 ruce.
 Pavla,9+6+2 
  • 

Re: Služka 

(24.6.2005 15:07:43)
Morgan,až budeš mít tři děti, snad se na to budeš dívat trochu jinak.Nebo rozdělíš práci i mezi děti, taky přece budou mít každý dvě ruce. Mně přijde normální, že každý dělá co je v jeho silách a možnostech, a to bez ohledu na počet rukou. Mně holt nedělá problém postarat se o děti , dům a zahradu (a dělám to ráda) a manželovi zase nedělá problémy nás velmi dobře zabezpečit finančně.Já bych nedokázala to co on a on zase to co já. Nestěžujeme si a ani jeden z nás si rozhodně nepřipadá jako otrok.
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Služka 

(24.6.2005 19:11:14)
Já si myslím, že to vychází z momentální situace. Pavlo, Ty píšeš, že se staráš o děti, dům a zahradu, no a Tvůj manžel Vás komplet zabezpečuje finančně. Vyhovuje Ti to, tak je to vpořádku. Morgan je bez dětí, možná vydělává víc nebo stejně jako její manžel, tak jí přijde divné, proč by měla skákat kolem domácnosti ona sama. I mě její postoj přijde logický, stejně jako ten Tvůj.
Já osobně zase pro svou spokojenost potřebuji od každého trochu. Takže vyděláváme oba, o domácnost se staráme oba, o dům taky i o zahradu. Takhle to vyhovuje mě. Nechtěla bych být ten, který má za povinnost zabezpečit rodinu finančně, ale ani bych nechtěla být tou, na které je veškerá starost o děti, dům a zahradu.
Prostě jak říkám, je to o lidech a situacích.
 Denisa 
  • 

Re: Služka 

(24.6.2005 15:08:53)
To máš tak Morgan. Ono se říká, že když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Většina mužů když ženu balí je schopna přinášet pugéty ruží či pět pod balkónem serenády. Ale tak jako ženská se po nějakém čase soužití už nenamaluje jenom kvůli němu, on taky nepřiskočí umýt nádobí, tak jak tomu bývalo dřív. Nejsou všichni stejní a znám i takové, co je partnerka naučila pomáhat s domácností a oni v tom pokračují a neslevují. Ale znám spoustu takových, co se první rok po svatbě mohli přetrhnout a pak je žena našla jen s pívem na gauči. Další problém jsou děti. Každý chlap chce děti, ale pak to s tou pomocí pěkně vázne (vždyť je ženská celej den doma!). Např. prohlášení jednoho známého, že by chtěl na rodičovskou dovolenou místo ženy proto, že by měl spoustu času se celý den věnovat svému koníčku.
 Kallla 


Porušování autorských práv 

(24.6.2005 15:57:36)
Ten článek napsala paní Mirka Votavová a vyšel v časopisu Marianne
 Hana, 3 děti 
  • 

Re: Porušování autorských práv 

(24.6.2005 22:18:36)
jojo, a já si říkala, kde že sejm to už četla :(

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.