Poněkud jinak

Vstávala jsem tehdy mezi osmou a devátou, prostě když jsem se probudila. Syn si hrál nebo prohlížel knížky v postýlce. On vstával před šestou, připravil si snídani a pokud se vzbudil i syn, nakrmil ho a opět uložil do postýlky, pak odešel do práce, tiše jako myška, samozřejmě. Když jsem vstala, něco jsme posnídali a já se pomalu upravila, aby si snad synek nemyslel, že má doma čarodějnici. Pak jsme si hráli nebo šli ven, poobědvali a synek šel spát. já si udělala kávičku a četla nějakou knihu. Když jsem se zrelaxovala, něco jsem poklidila a když přišel manžel z práce, přihřál si nedojedené zbytky po synovi a šli jsme společně ven. Čas běžel a přibyl druhý syn, režim se mi příliš nezměnil, jen času na relaxaci moc nezbylo. Pak přišla dcera, kluci už chodili do školky, vstávání se tím pádem posunulo na půl osmou, manželovi přibyla příprava snídaně pro děti a po osmé odchod do školky a po obědě vyzvednout. Jinak víceméně stále pohoda. pak přišel nástup do školy a čtvrté dítě. Manžel ráno kolem šesté krmí malého a připravuje nejstaršího do školy, já se vypotácím z postele před půl osmou, hodím na hlavu kšiltovku a syna jdu převést přes silnici. nejmenší spinká v postýlce, ostatní se strojí do školky, za pár minut jsem zpátky a dám se trochu do pucu, mám pocit, že mně to vstávání zabije. Pak obléknu malého a jde se do školky. Když je malému přibl. 1 rok stává se z něho drak a já musím vstávat kolem půl sedmé, kdy se on budí. Teda vstávat, spíš se vzbudit a být při vědomí a kommunikovat.Starší děti byly schopné si klidně hrát ve své nebo mé posteli, ale on ne klidně mi skočí na hlavu. Po obědě s ním chodím spát místo kávičky a knihy, většinu práce dělám večer.
Už mu byly čtyři roky a my jsme se mezitím přestěhovali na venkov a já už chodím do práce. Vstávám těsně po páté, vypravím všechny děti a v půl sedmé ujíždíme do školy a do práce. Snídaně stále dělá manžel. Pro manžela vlastně žádná velká změna, nikdy moc velký servis neměl, ale já jen nostalgicky vzpomínám. Ale přece jen jsem si na sebe jeden bič ušila, starala jsem se o celou domácnost - finance apod. a on neumí ani zaplatit složenku ( to je nadsázka, ale neumí podat příkaz v bance atd.), teď mně to pěkně štve.
Mám jednu kamarádku a na ní když manžel zavolal - podej míchačku, tak pro ní fakt šla a míchačku táhla, nevím jak to dokázala, je hubená, ale sílu asi má. Jo a na vodě ho tahala s lodí až na břeh, on byl samo vzadu, aby nemusel do vody. Pak se divila, že má nohy samou modřinu od kamenů a ptala se mně, jak to dělám, že jsem po třech dnech úplně bez modřin.