| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Klíčovou dírkou - Intimní chvilka s otcem

 Celkem 8 názorů.
 Lula 
  • 

Ktovie, co je pre dieta podstatne 

(22.11.2004 23:59:29)
Tiez si zo svojho detstva nepamatam vela "intimnych" chvilok s otcom, ktore by som povazovala za take "silne". A v puberte som zacala ho uplne odmietat. Dodnes nad tym rozmyslam, preco sme spolu nemali dobry vztah, pritom sa mi otec, zda sa mi, dost venoval, resp. travil so mnou dost casu, kazde leto aj zimu so mnou absolvoval dovolenky, pretoze mama ani nelyzovala, ani neplavala. Je fakt, ze si nepamatam ziaden rozhovor s nim, ktory by mi tak ostal v pamati. Ktovie, co je pre take dieta podstatne,asi je fakt prenho dolezitejsi hoci aj cas straveny iba doma, ale v pokojnom a akceptujucom rozhovore, kedy mu otec ukaze napr. ako vymienat tuzkove baterky na TV ovladaci :-), ako hociako "hodnotna" akcna cinnost (napr. plavanie, lyzovanie) pokial tam nie je ta "intimna komunikacia".
 Riana, syn 9let 
  • 

Je to potřeba! 

(23.11.2004 11:20:26)
Je to zajímavé téma a myslím si, že vztah s otcem v dětství skutečně OVLIVŇUJE dceru velice moc:
můj otec se o mne jinak staral se vším všudy, ale nemohu nevzpomenout jeho "nadřazenost" ve chvílích, kdy si myslel, že má absolutní pravdu a já "neumím nic". V mžiku jsem se cítila tááákhle maličká. Častokrát. O nějakém intimnějším povídání s ním nemohlo být ani řeči- když proběhla např. v televizi lehce intimní scéna (líbání), jeho posměšné poznámky a zvuky mě učily, že intimní chování je něco nepěkného. Co bych třeba za to dala, kdybych s ním mohla kutit (mám hodně technické sklony), ale ani by neměl asi trpělivost ani chuť mě učit a taky vím, že by stačila z mé strany drobnost, aby mě "zašlapal do země". Svým způsobem jsem se ho bála, v jeho společnosti jsem se nenaučila cítit se jako žena. A tím pádem i teď mívám problémy ve společnosti mužů.
Můj syn - to je velký mazel a já jsem si velice dobře vědoma, že po mně chce to, co mi od mého otce nebylo dopřáno. Díky sobě vlastně přesně vím, co mám dělat ve vztahu k synkovi, a čeho se naopak vyvarovat. Ale stejně, mrzí mne, že jsem neměla laskavějšího otce. Třeba méně vzdělaného a schopného, ale teple lidštějšího...
Hezký den!
Riana
 Markéta 
  • 

Re: Je to potřeba! 

(23.11.2004 12:04:07)
Už mě to párkrát napadlo, protože se s tím setkávám čas od času znovu a znovu. Můžu se mýlit, ale nějak mám dojem, že tohle jemně povýšené a arogantní chování k dětem a u někoho i k ženám je snad generační záležitost. Opakovaně se setkávám s muži věku našich otců, kteří v sobě mají těžko popsatelnou lehkou přezíravost ke komukoli krom mužů. Možná je to jen náhoda, ale mám dojem, že u mužů pod třicet či pětatřicet a žen
nacházím tuhle samolibost výrazně řidčeji. Nesouvisí to nijak výrazně se vzděláním, společenskou úspěšností, kariérou... je to prostě vázané na věk. Jako kdyby snad celá generace dnešních padesátníků a starších byla vychovávaná v tom, že jsou o trošinku lepší a důležitější než manželky a děti. Nejsou takoví zdaleka všichni, ale nějak mám pocit, že je jich docela hodně.
 Lula 
  • 

Re: Re: Je to potřeba! 

(24.11.2004 22:04:28)
Urcite mas pravdu s tou nadradenostou generacie nasich otcov. Nosili si to este z domu, kedy zeny casto nepracovali, ale sa "iba" starali o domacnost a rodinu. Cize robili tu "podradnejsiu" robotu, kdezto muzi boli ti, ktori bud v potu tvare priniesli domov zarobene peniaze z "poriadnej" prace,cim vlastne podla nich iba oni drzali tu rodinu nad vodou (nerozmyslali nad tym, ze keby rodine nemal kto navarit, usit, oprat, upratat... a pod., tiez by vysla na psi 30tok) alebo ti intelektualnejsie zdatnejsi sa zaoberali tymi "vyssimi" zalezitostami, ako len tymi prizemnymi, typu co dnes varit. Najma na dedinach bol tento nazor, ze zena je nieco medzi hoviadkom a clovekom (takto doslova citoval moj otec nazor svojho otca).
 Tana, dcérka 16m 
  • 

Otec je dolezity 

(24.11.2004 12:24:24)
Sme dve sestry a mame s otcom uplne vynikajuci vztah. To neprehanam. Za to vdacime mame, ktora nechavala otcovi priestor, aby moholo byt s nami. Pamatam si tzv. Spartanske obedy, ked sme bryndzove halusky jedli z jednej misy , kazda svojou lyzicou (to bola mamka v praci) a vobec, podobne drobnosti, do ktorych sa mama nemiesala, ani nikdy oca neodsudila za nejake akoze nevhodne spravanie. ked sme dospievali a mladsia sestra este dodnes, radili sme sa s otcom o vztahoch - hlavne padala otazka typu: "Oci, ako takuto situaciu vidi chlap?" vycsinou sme sa dozvedeli mnoho zaujimavych nazorov. dodnes viem otca spontanne objat, on mna a nie je to nic divne. Stale sme pre neho jeho najkrajsie kocky, aj keby sme mali na hlave vrecia. A to som si presla pubertu s tazkym akne. Opacny pripad vidim na svojej svagrinej, ktora je pred muzmi a hlavne pred otcom ubita osobka, svokor ju velmi lubi, ale NEVIE jej to dat nijako najavo, ani objatim , ani slovom, leda tak slabym pousmiatim sa, ale ja vidim, ze je to malo. Preto sa snazim vytvorit priestor pre mojho muza a nasu dceru. Zvycajne sa zabavaju uzasnymi hrami, napr. ako prestrcit LEGOpanacika cez LEGO okienko. Uzasne, ze? Moje vychvne hry perfektne zaostavaju v aktraktivnosti. Ak sa mi nieco vylozene zda nevhodne, poviem mu to jemne, ale az v nepritomnosti dcery. Myslim, ze tento clanok je velmi zaujimavy a stoji za povsimnutie, nakolko vztah dcera-otec velmi ovplyvnuje cely zivot zeny.
 janak 
  • 

Myslim, ze je to o jednotlivcich, ne o generaci 

(7.12.2004 10:03:25)
Mam skveleho tatu. A prestoze je mi pres tricet, neprestavam si rikat, jak by tohle videl a udelal tata, ve sve moudrosti, ve sve laskavosti. Je to letosni sedesatnik, tedy ona "generace", a presto, lidsky se ho ta divna doba moc nedotkla. ne, ze by tim nebyl obklopen a masirovan. myslim jen, ze mel tolik stesti, ze byl vnitrne silny a ma mnoho one vzpominane moudrosti, ze se stavel k zivotu proste, zivocisne, prirozene, lidsky. mama by si mozna pomyslela, ze ten nas stary workholik asi neni zrovna opravdovy ideal manzela, mozna ani neni exemplarni otec, byly chvile, kdy zustaval v praci tak dlouho, ze jsme nemely sanci ho ten den ani zahlednout. ale presto, chvile stravene pospolu byly tak intenzivni a opravdove, ze nam to tak nejak neprichazelo a neprijde ani nyni. ( i kdyz jeste ted mu nadavame a hodne, kdyz nehodla ani populnoci vystrelit od PC do postele...) A co je na nem tak bajecneho? Umi naslouchat, nesoudit, promluvit si o cemkoli a pritom na velkou vetsinu veci ma vyhraneny a rozmysleny nazor, nesoudit, situaci zhodnotit a mozna i nabidnout, ale nediktovat radu, jak dal, a ... nesoudit. Byla jsem bourlivak, ma puberta byla pro me rodice nejspis pekny ocistec, navic se me dospivani zrovna seslo s mym ucinkovanim v divadle a s revoluci, nasi byli pronasledovani a ja si v klidu plkala tu tamhle, tu tady, bez ohledu na ne, tata pro me v noci (v te dobe jsem s nim nemluvila) jel do telefonni budky, kde jsem se skryvala prikrcena na zemi pred policajty. v aute nerekl ani slovo, jen mi podal svou bundu. a situaci pak rano zhodnotil slovy - komplikujes nam zivot, a mozna i sobe, ale je to Tva volba, Tva hlava, Tve srdicko, snad vis co delas. vlastne jsem na Tebe pysnej.
a me intimni vztahy? predne, kdyz mi bylo osmnact, tata dorazil s balickem. Podaval mi ho se slovy - jedna se o zivot, o zivot a o zivot. tri lidi. pytlik byl plny kondomu. jeste dodal, maji expiraci, tak je kdyztak rozdej, nez aby propadly. a kdybys potrebovala a stydela se pro ne jit, rekni... ani nevedel, jestli uz je potrebuji nebo ne. nenasilna vychova k odpovednosti. take jsem s nim resila, jak to asi vidi chlap, proc reaguje tak a nebo onak apod. dokonce jednou jsem si myslela, to mi bylo 20, byla jsem na stazi ve Francii, ze jsem v tom. kondom selhal, menses nikde... a prvni, komu jsem sve obavy volala, byl tata. rekl jen, at se rozhodnes, jak se rozhodnes, vzdycky tu s mamou budeme a pomuzeme Ti, zabal si, jedu pro Tebe, jestli chces. ( nastesti jen zpozdeni.)
pisu asi pate pres devate. ale je to takove moje vyznani memu milovanemu tatovi. treba k tem jeho sedesatinam. a taky proto, ze si myslim, ze pristup k druhemu cloveku se sice da okolim a vychovou ruzne pretavovat, ale kdyz je silne jadro a moudrost v dusi...je to proste zas a zase jen a jen o cloveku v cloveku.
 janak 
  • 

Myslim, ze je to o jednotlivcich, ne o generaci 

(7.12.2004 10:04:32)
Mam skveleho tatu. A prestoze je mi pres tricet, neprestavam si rikat, jak by tohle videl a udelal tata, ve sve moudrosti, ve sve laskavosti. Je to letosni sedesatnik, tedy ona "generace", a presto, lidsky se ho ta divna doba moc nedotkla. ne, ze by tim nebyl obklopen a masirovan. myslim jen, ze mel tolik stesti, ze byl vnitrne silny a ma mnoho one vzpominane moudrosti, ze se stavel k zivotu proste, zivocisne, prirozene, lidsky. mama by si mozna pomyslela, ze ten nas stary workholik asi neni zrovna opravdovy ideal manzela, mozna ani neni exemplarni otec, byly chvile, kdy zustaval v praci tak dlouho, ze jsme nemely sanci ho ten den ani zahlednout. ale presto, chvile stravene pospolu byly tak intenzivni a opravdove, ze nam to tak nejak neprichazelo a neprijde ani nyni. ( i kdyz jeste ted mu nadavame a hodne, kdyz nehodla ani populnoci vystrelit od PC do postele...) A co je na nem tak bajecneho? Umi naslouchat, nesoudit, promluvit si o cemkoli a pritom na velkou vetsinu veci ma vyhraneny a rozmysleny nazor, nesoudit, situaci zhodnotit a mozna i nabidnout, ale nediktovat radu, jak dal, a ... nesoudit. Byla jsem bourlivak, ma puberta byla pro me rodice nejspis pekny ocistec, navic se me dospivani zrovna seslo s mym ucinkovanim v divadle a s revoluci, nasi byli pronasledovani a ja si v klidu plkala tu tamhle, tu tady, bez ohledu na ne, tata pro me v noci (v te dobe jsem s nim nemluvila) jel do telefonni budky, kde jsem se skryvala prikrcena na zemi pred policajty. v aute nerekl ani slovo, jen mi podal svou bundu. a situaci pak rano zhodnotil slovy - komplikujes nam zivot, a mozna i sobe, ale je to Tva volba, Tva hlava, Tve srdicko, snad vis co delas. vlastne jsem na Tebe pysnej.
a me intimni vztahy? predne, kdyz mi bylo osmnact, tata dorazil s balickem. Podaval mi ho se slovy - jedna se o zivot, o zivot a o zivot. tri lidi. pytlik byl plny kondomu. jeste dodal, maji expiraci, tak je kdyztak rozdej, nez aby propadly. a kdybys potrebovala a stydela se pro ne jit, rekni... ani nevedel, jestli uz je potrebuji nebo ne. nenasilna vychova k odpovednosti. take jsem s nim resila, jak to asi vidi chlap, proc reaguje tak a nebo onak apod. dokonce jednou jsem si myslela, to mi bylo 20, byla jsem na stazi ve Francii, ze jsem v tom. kondom selhal, menses nikde... a prvni, komu jsem sve obavy volala, byl tata. rekl jen, at se rozhodnes, jak se rozhodnes, vzdycky tu s mamou budeme a pomuzeme Ti, zabal si, jedu pro Tebe, jestli chces. ( nastesti jen zpozdeni.)
pisu asi pate pres devate. ale je to takove moje vyznani memu milovanemu tatovi. treba k tem jeho sedesatinam. a taky proto, ze si myslim, ze pristup k druhemu cloveku se sice da okolim a vychovou ruzne pretavovat, ale kdyz je silne jadro a moudrost v dusi...je to proste zas a zase jen a jen o cloveku v cloveku.
 Jana 
  • 

Otec a dítě 

(7.10.2007 11:53:36)
Naštěstí i dnešní tatínci jsou si více vědomi, jak moc jsou důležití pro své děti..Manželovi jsem koupila knihu "Kniha pro tatínky" a dostalo mě, jak si ji pochvaloval.Koupila jsem ji na http://www.svetdetskefantazie.cz/zbozi/394-knihy-psychologie-kniha-pro-tatinky

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.