| Tomáš Machek | •
 |
(7.10.2004 13:10:09)
Plně souhlasím s Vaším názorem, jenom bych rád věděl, jsou-li opravdu škodlivé pro děti i omalovánky? Na adrese www.50.cz/omalovanky/ jsou
některé vyobrazeny s použítím techniky, která opouští líbivý styl a vrací se k syrovému zpracování, myslíte, že je možno předložit je našim dětem?
|
| autor | •
|
(7.10.2004 20:55:53)
Milý pane kolego,
děkuji Vám za Vaši reakci. Omalovánky jsou pro dítě, z hlediska jeho rozvoje, přínosné opravdu zanedbatelně. Zřejmě by bylo vhodnější kdybych uvedl "zcela nevhodné", protože v podstatě je jejich přínos omezen pouze na reprodukci, která může přinášet drobné zlepšení grafomotiky. Drobným, ale významnějším přínosem je rozvoj distinktivní schopnosti pro barvu. Rozvoj grafomotoriky lze ovšem nahradit mnohem vhodnějšími činnostmi, při kterých dítě zároveň výhodně rozvíjí vědomosti a dovednosti (např. psaní). K rozvoji barvové distinktivity a senzitivity je vhodnější skutečná výtvarná práce. !Výhodné rozvíjení" je především rozvíjení celé dětské bytosti (už Komenského všeobecný rozvoj) Skutečná výtvarná činnost rozvíjí dítě ze všech činností nejkomplexněji, pomineme-li její minimální vliv na rozvoj hrubé motoriky.
Výtvarná práce dětí má více společného s projekováním prožívání dítěte, jeho duševního života, jeho vnitřní citové podstaty. Z tohtoo hlediska je tedy více spojena s psychologií než s uměním. Ve Vaší reakci k mému článku zmiňujete, že autor omalovánek "...opouští líbivý styl" Zřejmě jste ale neměl na mysli omalovánky na stránce http://www.50.cz/omalovanky, které jsou pro rozvoj dítěte, tak jak jej chápe psychologie a padagogika v současném stupni poznání, zcela nevhodné. Ve svém příspěvku jsem nastínil problémy, které vytvářejí obrazy, mrzačící dětskou duši. Takové obrazy (Mickey Mouse) dítě nikterak nerozvíjí ba naopak přirozený rozvoj brzdí a velmi stručně a obecně řečeno nahrazují psychické obsahy, které by měly být vytvářeny autentickým experimentováním dítěte, vedoucím k jeho autonomii.
Úsměvná jsou pak slova ve větě z Vámi uvedených stránek: "...pro nejmladší výtvarné umělce". Dětský výtvarný projev, včetně haptického je více než umění a omalovánky nabízené na uvedené web-stránce nemají s uměním absolutně nic společného.
Problematika dětského duševního života je poměrně obtížná a rozsáhlá. Nedílné součásti této látky nelze ripovat (např, dětská kresba) a stavět je světu jako cosi co známe, protože se to podobá čemusi (snad obrazu). Ze stejných důvodů není možné pohlížet na dětskou kresbu z období 3 let jako na "cosi nedokonalého". Zásadní nedostatek omalovánek je v jejich podstatě samé. Jedná se o neautentické reprodukované obrazy spíše pomůckového charakteru, které jsou pro dítě minimálně přínosné a maximálně škodlivé a to, prosím, bez ohledu na infantilní argument: " vždyť se používají už léta.."
Vzhledem k Vašemu vzdělání jsem si dovolil neredukovat text o odborné výrazy, které jistě znáte.
Ještě jednou děkuji za Váš dotaz a moc Vás zdravím
Jiří Závora
|
| alena | •
|
(8.10.2004 8:16:39)
Dobrý den, zaujal mě Váš článek a chtěla bych se zeptat na Váš názor. Mám skoro tříletou dceru a když něco maluje často začne malovat černou barvou (hlavně u vodovek). Když jsem se jí ptala proč, řekla, že se jí černá barva líbí.
Děkuji za názor.
|
| autor | •
|
(8.10.2004 22:08:29)
Milá Aleno,
děkuji za dotaz,
výtvarný rojev dítěte lze vždy interpretovat pouze s přihlédnutím k věkovým a individuálním zvláštnostem dítěte. Nemusí to znamenat vůbec nic, zejména uvědomíme-li si, že je ve věku Vaší dcerušky poměrně aktuální snaha co nejvíce zdůraznit zobrazovaný objekt. Díte pro takové zvýraznění rádo sahá zejména po černé a červené. Některé obliby jsou zcela individuální a nemá smysl v nich vidět problém. Je moc dobře, že jsme každý jiný a nesnažme se vždy vdět správné v tom "normálním".
Je taktéž možné, že je Vaše holčička haptický typ (hmatový) a že je černá barva uspokojuje pro svoje lineární vlastnosti. To zda je haptickým typem zjistíte poměrně snadno. Bude rádo sahat po plastelíně, ňahňat se rukama v jídle, písku, bahně apod... To ovšem předbíháme. Ve věku necelých 3 let je barvová strohost naprosto v pořádku. Dítě začne do barev oblékat zbrazené lidi, stromy, domy až později.
Pokud by výrazná záliba Vaší dcerušky přetrvávala i později, o čemž silně pochybuji, ozvěte se. Vše co jsem napsal platí pakliže dítě žije v dostatečně podnětném prostředí s vroucími, otevřenými citovými vztahy....
Jiří Závora
|
|
|
| Xantipa | •
|
(8.10.2004 14:15:00)
Můj syn ve 4 letech vůbec nechtěl kreslit. Koupili jsme mu tedy různé omalovánky, které začal sám vymalovávat. Zhruba po roce si začal malovat úplně sám a bez předloh. Omalovánky už mu nekupujeme a ani je nechce. Já tedy nevím, ale myslím si, že možná bez těch omalovánek by třeba ani malovat nezačal. Všimla jsem se také, že čím déle maluje, tak na své obrázky potřebuje velkou spoustu barev, všechno je hodně barevné. Nyní mu je 6 let. Co Vy si o tom myslíte? Děkuji.
|
| autor | •
|
(8.10.2004 22:33:05)
Děkuji za dotaz,
jak jsem odpověděl již Aleně, každé dítě je jiné a to je dobře. Vývoj jedince nepodléhá jen obecným zákonitostem ale silně individuálním. Jistě jste si jako maminka povšimla, že třeba dítě sousedky "začalo mluvit" o poznání dříve než Vaše nebo naopak. Stejné diference nalezneme ve výtvarné činnosti, která je prosím, a to zdůrazňuji, především komunikačním prostředkem. Jistě jste již také slyšela o tzv. vývojovém skoku, pak slýcháme: "...náš Milánek dlouho nemluvil a najednou, během měsíce se rozmluvil a teď už řekne "všecho"".
Omalovánky mohly hrát možná roli inspirace, avšak nelze jim tuto funkci přisuzovat obecně. K přemíře barev si zkuste představit, jak bohatý je duševní život Vašeho dítěte. Málokdy se setkáváme s dětmi, které mají "nějaký problém" a používají mnoho barev, vyjma některých případů handicapu. O tom byste ale jistě již věděli.
Jiří Závora
|
| Xantipa | •
|
(11.10.2004 9:13:02)
Děkuji za odpověď.
|
|
|
|
|
| Eva, dcera 3 roky, syn 1,5 | •
|
(10.10.2004 23:07:55)
Velmi mne zaujal Váš názor na škodlivost omalovánek. Dcera maluje asi jako každé průměrné díte v jejím věku, používá pastelky nebo fixy. Začala chodit do školky a tam kromě jiných, výtvarně zřejmě hodnotnějších aktivit, někdy dostávají i omalovánky. Nemohu tam ale dojít a začít personál, jinak velmi přijemný a vstřícný, poučovat o nových názorech, neřku-li posílat na doplnění pedag. vzdělání.
Dalším problémem je malování doma. Bohužel nemohu dcřei dovolit, aby doma malovala vodovkami, protože syn by to chtěl zkoušet taky, a je jistě jasné, jak by to dopadlo. Nemám domácnost zařízenou nijak luxusně, ale malovat každý týden zdi nebo čistit koberce se mi přece jenom taky nechce. Zkoušela jsem pro syna vymyslet jinou aktivitu, ale aktivita starší sestry je samozřejmě naprosto neodolatelně lákavá a jeho hysterických scén mám i tak už dost.
Snad bude chtít ještě malovat i za rok nebo za dva, zatím jsem školce však vděčná za všechno, co nabízí, i když to neodpovídá nejdovějším poznatkům.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(11.10.2004 9:05:19)
Evo, a nezkoušela jsi ho nechat malovat v dětské židličce v kuchyni? Předpokládám, že tam máte stíratelnou podlahu. Aby mi kluci nerozlili barvy všude kolem, kápnu jim do každý barvy ve vodovkách trošku vody, takže nemají před sebou žádný kelímek a jediná škoda, kterou můžou napáchat je pomalovanej stůl či židlička, nebo zahozenej štětec. Malujou od chvíle, kdy začli sedět a ačkoli náš koberec v pokojích je hrůza děs, od barev to není :-)
|
| Eva z Brna | 
|
(24.10.2004 23:49:38)
Jano,
díky za nápad, to jsem opravdu nezkoušela. Ale on mi poslední dobou nechce v židličce sedět ani na jídlo, když se setra volně pohybuje. A ohledně těch aktivit - prostě CHCE přesně to, co mám já nebo jeho sestra v ruce, a nějakou náhradou, třeba funkčně stejnou, mlátí všude okolo. Takže my si nemůžeme hrát s plastelínou, nemůžeme si vystřihovat, protože bere nůžky a mačká všechen papír. Dcera je z toho uplakaná, až hysterická, on samozřejmě taky, protože mu nedáme, co chce. To je jak s knížkama - s tvrdými listy nechce, to je pod jeho úroveň, ale ty normální trhá.
Ještě, že dcera chodí do školky, ať si tam klidně vymalovává třeba omalovánky, jenom když má na to klid.
|
|
|
|
|
V její náručí
19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)