| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nepodceňujme dětské kreslení

 Celkem 31 názorů.
 Tomáš Machek 
  • 

omalovánka 

(7.10.2004 13:10:09)
Plně souhlasím s Vaším názorem, jenom bych rád věděl, jsou-li opravdu škodlivé pro děti i omalovánky? Na adrese www.50.cz/omalovanky/ jsou
některé vyobrazeny s použítím techniky, která opouští líbivý styl a vrací se k syrovému zpracování, myslíte, že je možno předložit je našim dětem?
 autor 
  • 

Re: omalovánka 

(7.10.2004 20:55:53)
Milý pane kolego,
děkuji Vám za Vaši reakci. Omalovánky jsou pro dítě, z hlediska jeho rozvoje, přínosné opravdu zanedbatelně. Zřejmě by bylo vhodnější kdybych uvedl "zcela nevhodné", protože v podstatě je jejich přínos omezen pouze na reprodukci, která může přinášet drobné zlepšení grafomotiky. Drobným, ale významnějším přínosem je rozvoj distinktivní schopnosti pro barvu. Rozvoj grafomotoriky lze ovšem nahradit mnohem vhodnějšími činnostmi, při kterých dítě zároveň výhodně rozvíjí vědomosti a dovednosti (např. psaní). K rozvoji barvové distinktivity a senzitivity je vhodnější skutečná výtvarná práce. !Výhodné rozvíjení" je především rozvíjení celé dětské bytosti (už Komenského všeobecný rozvoj) Skutečná výtvarná činnost rozvíjí dítě ze všech činností nejkomplexněji, pomineme-li její minimální vliv na rozvoj hrubé motoriky.

Výtvarná práce dětí má více společného s projekováním prožívání dítěte, jeho duševního života, jeho vnitřní citové podstaty. Z tohtoo hlediska je tedy více spojena s psychologií než s uměním. Ve Vaší reakci k mému článku zmiňujete, že autor omalovánek "...opouští líbivý styl" Zřejmě jste ale neměl na mysli omalovánky na stránce http://www.50.cz/omalovanky, které jsou pro rozvoj dítěte, tak jak jej chápe psychologie a padagogika v současném stupni poznání, zcela nevhodné. Ve svém příspěvku jsem nastínil problémy, které vytvářejí obrazy, mrzačící dětskou duši. Takové obrazy (Mickey Mouse) dítě nikterak nerozvíjí ba naopak přirozený rozvoj brzdí a velmi stručně a obecně řečeno nahrazují psychické obsahy, které by měly být vytvářeny autentickým experimentováním dítěte, vedoucím k jeho autonomii.

Úsměvná jsou pak slova ve větě z Vámi uvedených stránek: "...pro nejmladší výtvarné umělce". Dětský výtvarný projev, včetně haptického je více než umění a omalovánky nabízené na uvedené web-stránce nemají s uměním absolutně nic společného.

Problematika dětského duševního života je poměrně obtížná a rozsáhlá. Nedílné součásti této látky nelze ripovat (např, dětská kresba) a stavět je světu jako cosi co známe, protože se to podobá čemusi (snad obrazu). Ze stejných důvodů není možné pohlížet na dětskou kresbu z období 3 let jako na "cosi nedokonalého". Zásadní nedostatek omalovánek je v jejich podstatě samé. Jedná se o neautentické reprodukované obrazy spíše pomůckového charakteru, které jsou pro dítě minimálně přínosné a maximálně škodlivé a to, prosím, bez ohledu na infantilní argument: " vždyť se používají už léta.."

Vzhledem k Vašemu vzdělání jsem si dovolil neredukovat text o odborné výrazy, které jistě znáte.

Ještě jednou děkuji za Váš dotaz a moc Vás zdravím

Jiří Závora


 alena 
  • 

Re: Re: omalovánka 

(8.10.2004 8:16:39)
Dobrý den, zaujal mě Váš článek a chtěla bych se zeptat na Váš názor. Mám skoro tříletou dceru a když něco maluje často začne malovat černou barvou (hlavně u vodovek). Když jsem se jí ptala proč, řekla, že se jí černá barva líbí.
Děkuji za názor.
 autor 
  • 

Re: Re: Re: omalovánka 

(8.10.2004 22:08:29)
Milá Aleno,
děkuji za dotaz,
výtvarný rojev dítěte lze vždy interpretovat pouze s přihlédnutím k věkovým a individuálním zvláštnostem dítěte. Nemusí to znamenat vůbec nic, zejména uvědomíme-li si, že je ve věku Vaší dcerušky poměrně aktuální snaha co nejvíce zdůraznit zobrazovaný objekt. Díte pro takové zvýraznění rádo sahá zejména po černé a červené. Některé obliby jsou zcela individuální a nemá smysl v nich vidět problém. Je moc dobře, že jsme každý jiný a nesnažme se vždy vdět správné v tom "normálním".

Je taktéž možné, že je Vaše holčička haptický typ (hmatový) a že je černá barva uspokojuje pro svoje lineární vlastnosti. To zda je haptickým typem zjistíte poměrně snadno. Bude rádo sahat po plastelíně, ňahňat se rukama v jídle, písku, bahně apod... To ovšem předbíháme. Ve věku necelých 3 let je barvová strohost naprosto v pořádku. Dítě začne do barev oblékat zbrazené lidi, stromy, domy až později.

Pokud by výrazná záliba Vaší dcerušky přetrvávala i později, o čemž silně pochybuji, ozvěte se. Vše co jsem napsal platí pakliže dítě žije v dostatečně podnětném prostředí s vroucími, otevřenými citovými vztahy....

Jiří Závora

 Xantipa 
  • 

Re: Re: omalovánka 

(8.10.2004 14:15:00)
Můj syn ve 4 letech vůbec nechtěl kreslit. Koupili jsme mu tedy různé omalovánky, které začal sám vymalovávat. Zhruba po roce si začal malovat úplně sám a bez předloh. Omalovánky už mu nekupujeme a ani je nechce. Já tedy nevím, ale myslím si, že možná bez těch omalovánek by třeba ani malovat nezačal. Všimla jsem se také, že čím déle maluje, tak na své obrázky potřebuje velkou spoustu barev, všechno je hodně barevné. Nyní mu je 6 let. Co Vy si o tom myslíte? Děkuji.
 autor 
  • 

Re: Re: Re: omalovánka 

(8.10.2004 22:33:05)
Děkuji za dotaz,
jak jsem odpověděl již Aleně, každé dítě je jiné a to je dobře. Vývoj jedince nepodléhá jen obecným zákonitostem ale silně individuálním. Jistě jste si jako maminka povšimla, že třeba dítě sousedky "začalo mluvit" o poznání dříve než Vaše nebo naopak. Stejné diference nalezneme ve výtvarné činnosti, která je prosím, a to zdůrazňuji, především komunikačním prostředkem. Jistě jste již také slyšela o tzv. vývojovém skoku, pak slýcháme: "...náš Milánek dlouho nemluvil a najednou, během měsíce se rozmluvil a teď už řekne "všecho"".

Omalovánky mohly hrát možná roli inspirace, avšak nelze jim tuto funkci přisuzovat obecně. K přemíře barev si zkuste představit, jak bohatý je duševní život Vašeho dítěte. Málokdy se setkáváme s dětmi, které mají "nějaký problém" a používají mnoho barev, vyjma některých případů handicapu. O tom byste ale jistě již věděli.

Jiří Závora




 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Re: omalovánka 

(11.10.2004 9:13:02)
Děkuji za odpověď.
 Eva, dcera 3 roky, syn 1,5 
  • 

Co říci ve školce? 

(10.10.2004 23:07:55)
Velmi mne zaujal Váš názor na škodlivost omalovánek. Dcera maluje asi jako každé průměrné díte v jejím věku, používá pastelky nebo fixy. Začala chodit do školky a tam kromě jiných, výtvarně zřejmě hodnotnějších aktivit, někdy dostávají i omalovánky. Nemohu tam ale dojít a začít personál, jinak velmi přijemný a vstřícný, poučovat o nových názorech, neřku-li posílat na doplnění pedag. vzdělání.
Dalším problémem je malování doma. Bohužel nemohu dcřei dovolit, aby doma malovala vodovkami, protože syn by to chtěl zkoušet taky, a je jistě jasné, jak by to dopadlo. Nemám domácnost zařízenou nijak luxusně, ale malovat každý týden zdi nebo čistit koberce se mi přece jenom taky nechce. Zkoušela jsem pro syna vymyslet jinou aktivitu, ale aktivita starší sestry je samozřejmě naprosto neodolatelně lákavá a jeho hysterických scén mám i tak už dost.
Snad bude chtít ještě malovat i za rok nebo za dva, zatím jsem školce však vděčná za všechno, co nabízí, i když to neodpovídá nejdovějším poznatkům.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Co říci ve školce? 

(11.10.2004 9:05:19)
Evo, a nezkoušela jsi ho nechat malovat v dětské židličce v kuchyni? Předpokládám, že tam máte stíratelnou podlahu. Aby mi kluci nerozlili barvy všude kolem, kápnu jim do každý barvy ve vodovkách trošku vody, takže nemají před sebou žádný kelímek a jediná škoda, kterou můžou napáchat je pomalovanej stůl či židlička, nebo zahozenej štětec. Malujou od chvíle, kdy začli sedět a ačkoli náš koberec v pokojích je hrůza děs, od barev to není :-)
 Eva z Brna 


Re: Re: Co říci ve školce? 

(24.10.2004 23:49:38)
Jano,
díky za nápad, to jsem opravdu nezkoušela. Ale on mi poslední dobou nechce v židličce sedět ani na jídlo, když se setra volně pohybuje. A ohledně těch aktivit - prostě CHCE přesně to, co mám já nebo jeho sestra v ruce, a nějakou náhradou, třeba funkčně stejnou, mlátí všude okolo. Takže my si nemůžeme hrát s plastelínou, nemůžeme si vystřihovat, protože bere nůžky a mačká všechen papír. Dcera je z toho uplakaná, až hysterická, on samozřejmě taky, protože mu nedáme, co chce. To je jak s knížkama - s tvrdými listy nechce, to je pod jeho úroveň, ale ty normální trhá.
Ještě, že dcera chodí do školky, ať si tam klidně vymalovává třeba omalovánky, jenom když má na to klid.
 Bruni 


Co když dítě nechce kreslit? 

(8.10.2004 10:24:24)
Článek mě dost zaujal, ráda bych proto věděla, co s dítětem, které vůbec kreslit nechce.. Synovi je čtyři a čtvrt roku a jeho kreslení se omezuje pouze na to, že nakreslí jednou za rok Ježískovi obrázek hračky, kterou by chtěl dostat. Jinak nechce kreslit vůbec. Nepočítám do toho výtvory ze školky, kdy všechny děti dělají totéž a ještě jim paní učitelka pomáhá. Prostě sám nechce a nenakreslí nikdy nic. V roce a půl začal čmárat s chutí klubíčka, ale kolem druhého roku s tím přestal úplně. Rozhodně to není o tom, že bychom mu nedávali dostatek možností a nesnažili se ho podporovat.
Myslíte, že je to neobvyklé, nebo má ještě čas a kreslit začne třeba později?
 autor 
  • 

Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(8.10.2004 23:41:48)
Děkuji za reakci,
máte úplnou pravdu. Ovšem v tomto případě není absence kresby či výtvarné činnosti dítěte obecně, základním diagnostickým prostředkem. Jak jste správně uvedla, dítě bude pravděpodobně i hůře mluvit a působí mu značné potíže držet tužku "jako připsaní". Divím se však více, že pediatr nenašel patrné disproporce jako např. nedostatečně vyvinutý šíjový reflex, který s větší poruchou grafomotoriky úzce souvisí. Už prostým pozorováním chůze, mluvy, chování, posezu při jídle či hře na stole, apod... lze rozpoznat základní disproporce, které nás mohou varovat. Pojem grafomotorika je velmi obecný.

Postupný rozvoj grafomotoriky, hmatovými činnostmi ("modelování") kreslením, spojováním tvarů atd.. připravuje dítě na následné psaní. Grafomotorika má své základy v rovoji jemné motoriky, která prochází fázemi motorického učení. Někdy se u dítěte nerozvine jemná motorika dostatečně (zůstane v některé ze svých fází) a koordinace ruky, zraku ale také pozornosti je velmi obtížná či dokonce nemožná. Proto pedpsych. poradna doporučí zcela právně odklad, čímž zabrání velmi neblahým důsledkům neúspěchu dítěte v prvních dvou rocích školní docházky, které jsou z mnoha důvodu stěžejní pro celou další docházku.

Pochybuji, že byl případ Vašeho chlapečka natolik nečitelný, že byly jeho potíže s grafomotorikou rozpozány až tak pozdě (po 5 roce). Taktéž logoped, kterého jste jistě navštěvovali před 5. rokem (návštěvy se doporučují pokud potíže přetrvávají po 4. roce) měl hned na počátku zpozorovat zmíněné disproporce. Do dosažení školní zralosti by pak byl dostatek času k nápravě potíží třeba Vámi zmíněným kurzem grafomotoriky.

Moc Vás zdravím a do budoucna se nenechte uchlácholit nebo se třeba zeptejte i u jiného odborníka, ať už se to týká jakéhokoliv problému, který v souvislosti s Vaším dítětem pozorujete či jen intuitivně cítíte.

Jiří Závora
 autor 
  • 

Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(10.10.2004 21:19:48)
V tom případě to chápu. Vaše chyba to rozhodně není, jako maminka jste udělala co jste měla a rozhodně nemáte povinnost zkoumat, zda se oborník nemýlí. Přeji Vám, abyste vše zvládla.

Máte-li nějaké obrázky od svého syna s poznámkami o věku a tematu zpracování, pošlete mi je, rád bych se na ně podíval. Máte-li zájem, pošlete mi mail (nechci sdělovat svoji adresu na veřejný web)

zavora.jiri@tiscali.cz


JZ
 autor 
  • 

Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(8.10.2004 22:52:07)
Milá čtenářko,
děkuji za dotaz. V pžedchozí reakci na dotaz Xantipy jsem uvedl, že mnohdy dítě začne kreslit až později. K Vašmu dotazi dodávám, že někdy zane kreslit až znepokojivě pozdě, ovšem to vůbec nic nemusí zńamenat, zejména pokud se v ostatních činnostech jeví jako dítě zdravé a spokojené. Může se jednat o výrazného haptika (hmatový typ) který bude raději plácat z modelíny... (vic moje reakce na dotaz Aleny)

Poradím Vám techiku, kterou byste jej mohla nejvhodněji motivovat k tomu aby "začal". Zkuste Vašemu chlapečkovi vyprávět příběh pohádkového typu:

"...byla jedna holčička a ta neměla domeček, tak jako my. Byla moc smutná a přdstavovala si, jaké by to bylo, kdyby měla svůj domeček, kde by mohla společně se svou mminkou, tatínkem.... bydlet. Zavřela oči a viděla ho. Vidíš ho taky? Nakreslil bys takový domeček?.... "

Dítě Vás bude zřejmě přerušovat a ptát se, to ůbec nevadí, naopak, imaginuje, vytváří si představy a nejdůležitější jd závěr? " Vidíš ho taky? ... nakresli jej..."

Zásadní rada na závěr, nenuťte ho! Učitelky v MŠ někdy děti doslova otráví právě onou organizovaností. Když se dítěte mladšího školního věku zeptáte kdy je baví "výtvarka" řekne Vám, "... když můžu kreslit co chci". To samozřejmě nelze a ani to není ve všech případech nutné, ale ukazuje to na podstatu činnosti samé, na co nejsvobodnější vyjádření.

Jiří Závora




 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(10.10.2004 10:23:06)
Ještě jeden malý tip.
Zkoušeli jste někdy Ty nebo manžel si sednou a začít si malovat nebo kreslit a nezvat k sobě dítě? Často to funguje víc než pobídka - děti zajímá co dělají rodiče - většinou přijdou, zeptají se co to děláš a Ty můžeš říct třeba jen "Maluju si. Chceš to taky zkusit?" A když řekne, že ne, tak to respektuj a nepřemlouvej ho - jen si dál maluj... Ale musí to i Tebe bavit - děti poznají, když na ně něco hrajem. A nemusíš malovat konkrétní obrázek - stačí třeba jentak míchat barvy a třeba vytvářet duhu...
 Bruni 


Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(11.10.2004 9:06:07)
Ahoj Jano!
Problém je, že Jiříka malování opravdu nebaví. Já jsem kreslila vždycky ráda, takže jsem se snažila ho k tomu vést od malinka. Jak už jsem psala, tak kolem roku a půl ho různé čmáranice bavily, po druhém roce už vůbec nechtěl vzít pastelku do ruky, maximálně vodovkama vybarvit předkreslený obrázek. Když jsem si já šla kreslit, tak si mě ani nevšiml, nebo přišel, zeptal se, co kreslím a jestli bych nenakreslila třeba nákladní auto. Sám to zkoušet nechce. Mám pocit, že není spokojený s tím, co nakreslí, že to nevypadá tak, jak by chtěl, a tak to radši nedělá vůbec. To moje kreslení ho spíš odrazuje, protože ty jeho výtvory vypadají (podle něj) ošklivě. Snažím se ho chválit, ale ani to nepomáhá. Když se třeba náhodou dostaneme k tomu, že nakreslíme auto a on se toho chopí, dopadne to tak, že nakreslí jedno kolo (s tím je celkem spokojený), druhé - a to už vidí, že je šišaté a větší než to první, prohlásí, že se mu to nepovedlo a jde od toho.
Mám pocit, že s tímhle jeho přístupem, když nebude "trénovat", se to bude jen zhoršovat, protože až začne porovnávat kresby ostatních dětí, nebude se mu do toho chtít vůbec.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(11.10.2004 9:51:54)
Hm. No, byl to jen pokus...
Pokud on už sám posoudí, jestli se mu obrázek líbí, Tvoje pochvaly mu nepomůžou. Akorát by si řikal, proč mi ta máma tvrdí, že je to dobrý, když sám vidim, že neni... Já s timhle zkušenost nemam - nikdy jsem dětem obrázky nehodnotila (ani nechválila), tak je ani nenapadne, že by měly bejt nespokojený... Ještě mě napadlo zkoušet abstraktní malbu - třeba fakt jen míchání barev - např podzimních a pak z toho vystřihnout list - to se snad ani nedá zkazit... a nebo to vzít od lesa - výtvarka je i prostorová tvorba, takže např. modurit nebo odlitky ze sádry (klidně taky abstraktní), postupně přejít ke kolážím atd. A nebo pomalovat kola autíčkům a pouštět je po papíře, nebo totéž s válečky či kuličkami ze stavebnice, nebo rozfoukávání inkoustových skvrn...
Ale třeba ho to vážně nebere a nic z výše uvedenýho nepomůže - třeba z něj bude hudebník :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(11.10.2004 9:59:05)
Ještě mě napadlo něco na míchání barev - vezmeš čirou PETflašku, zastrčíš do ní prstem mikrotén. sáček tak, aby dno sáčku bylo uvnitř flašky a horní okraje koukaly ven jako trychtýř, v kelímku s vodou namíchá dítě nějakou barevnou vodu a tu potom nalejete do toho sáčku. Když voda steče do dolní části sáčku, uděláte co nejblíž nad hladinou (aby vznikla co nejmenší vzduchová bublina) na sáčku uzel a spustíte sáček dolů. Pak zastrčíte další sáček a namícháte novou barvu... Vznikne vám láhev s několika barevnými vrstvami, které se nepromíchají a vypadají jako kusy ledu. Říkáme tomu, že vyrábíme lektvary.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(11.10.2004 11:58:44)
Myslela jsem to tak, že když dítě něco nedělá jak si představujou rodiče, je to často spíš problém rodičovských očekávání než dětí. Přeci když dítě nedělá jednu věc, dělá zcela jistě jinou - jen možná ne tolik žádoucí (opět problém v očekáváních). Prostě některý rodič je spokojený s něčím, z čeho je jiný rodič rozčarovaný.
Za mail předem díky - ráda si přečtu...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(11.10.2004 12:59:08)
Rozumim.
(Náš starší taky nelez, chybí mu mluvení a o hlavonožcích (ano, vim o nich ze školy :-))si můžu nechat jen zdát. Možná to budu řešit stejně jako vy až mu bude těch 6 a víc... - Jen mi to přišlo, že pokud nechce kreslit jen kvůli tomu, že maminka to má hezčí, není problém vymyslet činnost, při který nemůže vzniknout horší nebo lepší výtvor. Pokud je problém jinde, postup řešení je samozřejmě taky jiný.)
 Bruni 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(11.10.2004 15:38:47)
Jani, díky za rady, něco určitě vyzkouším. Já doufám, že se chytne toho, že teď začíná čmárat Adam a budou čmárat a patlat spolu.
Jinak s tím hudebníkem jsi mě pobavila :-)) Teď se to trochu zlepšilo, ale jinak mu od malinka vadilo, když jsem mu chtěla zpívat (a to zpívám normálně :-)), nechtěl ani poslouchat písničky z kazety nebo rádia. Kolikrát už jsem byla frustrovaná, že si ani zazpívat nemůžu, ale fakt mě nenechal. Když se narodil Adam, zpívala jsem jemu a dlouho trvalo, než to Jiřík překousnul. Teď mu občas zazpívá před spaním taky (pokud se tomu dá říkat zpěv :-)), ale pouze jednu písničku.
Takže hudbou se to zrovna nevyváží :-)
Ale je fakt, že začal brzy mluvit a s výslovností nemá problémy.
No, holt z něj nebude umělec...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(11.10.2004 15:58:43)
:-)
Náš starší měl rád zpívání dokud se nenarodil bráška - pak mu začlo vadit a ačkoli na menšího uspávanky působí skoro zázračně, nemůžu je večer používat, protože starší se hned začne vztekat a ucpávat mi pusu. Tak jsme na tom podobně. Akorát zatimco u vás se třeba starší s mladším rozmaluje, já teď doufám, že starší se s mladším rozmluví... až bude z vašeho prcka spisovatel, třeba mu ti naši budou ilustrovat knížky a hrát jim k tomu bude holt někdo třetí :-)
 Bruni 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co když dítě nechce kreslit? 

(13.10.2004 16:16:02)
:-)))
Jsem fakt zvědavá, co z nich jednou bude :-)
Tak za 10, 15 let by bylo hezký si zase popovídat, co je baví a co ne :-)
 Bruni 


Re: Re: Děkuji za radu :-) 

(3.11.2004 11:21:23)
Chtěla bych poděkovat autorovi za dobrou radu - zavřít oči a představit si, co chci malovat, opravdu to pomohlo!
Ne že by teď syn maloval od rána do večera, opět jsme u kreslení dárků, co si přeje od Ježíška ;-), ale jde mu to docela snadno.
Takže děkujeme :-)
 Kamila 
  • 

Kreslenie 

(10.10.2004 13:35:39)
My máme naopak "problém" že naše 4 ročné dieťa chce nakresliť "všetko" čo vidí. Trvá to už dosť dlho, asi rok. Príde zo škôlky donesie aj 4 výkresy, doma sadne a kreslí čo sa cez deň stalo. Farbičky a papiere sú vždy v pohotovosti. Kreslí dosť realisticky, pohyb, detaily vecí, vyfarbuje, kreslí veľa postavičiek. Pritom nemá problém napr. s vyjadrovaním sa slovne. Práve naopak. V škôlke sa deti hrajú ale ona si vypýta papiere a radšej kreslí. Keď si niečo nemôže nakresliť napr. nie sú papiere, farbičky, tak je nervózna.
 autor článku 
  • 

Re: Kreslenie 

(10.10.2004 21:30:35)
Milá Kamilo,
to je velmi zajímá věc. Prosím,pošlete mně mail, budete-li mít zájem abych se na obrázky Vaší dcerušky podíval.

Není to běžné a pdokud neuvidím její obrázky, nemůžu se vyjádřit. Běžné to však není a příčina takové silné potřeby kreslit a malovat může být různá.

zavora.jiri@tiscali.cz

Mgr.Jiří Závora
 Šáry 
  • 

Pane Závoro, 

(11.10.2004 0:35:51)
díky za poučný a fundovaný článek, je tam spousta zajmavých věcí, které snad s úspěchem pro své dítě využiji.

Odpusťte mi ale malé rýpnutí - zdá se mi, že ve snaze dětské kreslení nepodcenit ho trochu přeceňuejte ;o)). Opravdu si myslíte, že omalovánky nebo třeba televize a počítač jsou taková zhouba? Po přečtení Vašeho článku abych si málem připadám jako zločinec, když si přes den s dítkem občas zapnu televizi, abych mohla přitom aspoň trochu vypnout.

 Alexandra, dcérka (6 aj niečo) 
  • 

Dcéra kreslí zvláštne 

(11.10.2004 3:41:48)
Vďaka za pekný článok, "omalovánky" síce vzbudili nezaslúženú pozornosť, ale myslím si, že aj tu platí,že ak sú vybraté primerane - veku, záujmom aj vkusu - nemôžu uškodiť. Vaše odpovede v diskusii ma potešili svojou vľúdnosťou a otvorenosťou.

Ja by som Vás chcela poprosiť o názor na výtvarný prejav mojej dcéry - prváčky. Odmalička nekreslí veľa, skôr menej ako iné deti, ale absolútne ZVLÁŠTNE. Sú to veľmi farebné rozličné tvary skôr geometrické - čiary, štvorce, symetrické obrazce, niekedy s očami, niekedy len s ústami, alebo časťami ľudského tela (ruka, nos...). Komponuje ich takmer vždy po osi súmernosti v strede a kresba pôsobí veľmi usporiadane. Ak poznáte obrazy slovenského výtvarníka Karola Barona, tak jej kresba pripomína presne tieto tvary.
Obrázky sú veľmi krásne, ale nepredstavujú podľa dcéry nič konkrétne. Keď má nakresliť niečo konkrétne, potrebuje pomoc a vedenie aj pri jednoduchých tvaroch (zjednodušené zviera, štylizovaná postava v kostýme) alebo nakreslený obrázok málokedy pripomína realitu, alebo je o štádium vývoja nižšie (postavy a tváre momentálne kreslí ako štvor - päťročná). V kresebnom teste u psychologičky (strom, postava) vyšla primerane svojmu veku, v ostatných parametroch nadpriemerne. V teste špecifického nadania je nadaná na cudzie jazyky. V škole píše úhľadne.
Rada by som teda poznala Váš názor na tento typ kresby u dieťaťa aj na to, či ju máme motivovať k realistickejšiemu zobrazovaniu. Zatiaľ so svojou kresbou nemá problémy, ale v budúcnosti očakávam, že nebude spĺňať nároky výtvarnej výchovy na ZŠ.
Kresby skúsim poslať s Vaším dovolením na Váš mail, ale budem sa tešiť aj na Váš názor tu.
Lexi
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Dcéra kreslí zvláštne 

(11.10.2004 8:59:47)
Kdyby Vám to nevadilo, mohla byste ty obrázky poslat i na můj email? Jen tak pro zajímavost - zaujal mě váš popis. Samozřejmě nemusíte... Děkuju.
 autor článku 
  • 

Re: Dcéra kreslí zvláštne 

(11.10.2004 20:42:55)
Milá Lexi,
děkuji za Váš zajímavý dotaz. Už podle stylizace a zřetelné představě o stadiích vývoje dětské kresby atd... tipuji, že jste přinejmenším velmi pečlivá maminka, která se intenzivně zajímá o své dítě. Možná, že máte i nějaké vzdělání v profesi, která se týká dětí?

Vaše dceruška doopravdy kreslí a maluje zvláštně, zejména proto, že dítě v předškolním věku a převážně téměř do konce mladšího školního věku skutečně maluje a kreslí realisticky. Prochází stadii specidického realismu o nichž bylo psáno již na počátku 20. století. Dnes jsou "stadia kresby" poněkud zastaralou látkou, která je sice ve svých analytických závěrech platná, ovšem přáliš strnulá. Projev dítěte je jednodušeně řečeno příliš komplexní a dotýká celé podstaty dítěte, tedy zejména jeho citů, zkušeností, prožitků. Velmi důležitá informace, která jedině potvrzuje mimořádně zvláštní vyjadřování Vaší holčičky je dávno známý a ověřený poznatek, že dítě kreslí a maluje to co ví a nikoliv to co vidí. Tím lze vysvětlit tzv. "překlopený rybník", který je na obrázku zobrazen jako nepravidelný kruh a nikoliv jako elipsa. Dítě rozumově rybníku přiřazuje kruhový tvar a tak jej také zobrazí. Podobným příkladem je vůz s koly, který táhne kůň. Tento vůz kreslí dítě shora (tedy v půdorysu) přičemž kola překlopí tak, že na cestě leží jako vyvrácená. Proto je zvláštní, že Vaše dítě se vyjadřuje geomertickými tvary, nekonkrétními liniemi a barvami. To je typické pro abstraktní malbu a kresbu. Pokud ve svém vyjádření dokonce "nic nevidí" tedy nenazve obraz, pak nelze zverifikovat temata její práce, mezi než běžně patří postava, dům, strom...

Tedy pro tuto chvíli vězte, že její projev není běžný. Vyvarujte se však uvažovat tak, že se nejedná o "normální projev". To je zcela nesmyslné chápání výtarného vyjádření dítěte.

Velmi mě zajímají obrazy Vaší dcerky. Pevně věřím, že mně její obrazy pošlete zatím k náhledu mailem. Rád bych je ale viděl in natura, abych se mohl podívat také na tahy a tlak ruky, zda maluje pastózně atd... Pokud byste byla svolná, rád bych zjištěné zvláštnosti později, samozřejmě anonymně, použil ve své doktorandské práci a Vám pomohl lépe se ve Vaší holčičce vyznat.

Moc Vás zdravím na Slovensko

JZ












 si_mi: Richard 6apol a Terezka 5  
  • 

nikdy deti neporovnavajte s nikym na svete! 

(12.10.2004 20:34:50)
syn je vzorny prvacik, robi nam radost, taktiez nekreslil... mal ine starosti, rad iba pocuval co sme mu citali z encyklopedii, ak kreslil, islo len o nacrty, zachytavanie toho, co si chcel zapamatat, nie o diela vyjadrujuce nieco...ine... Teraz si uz sam cita, momentalne napriklad o zlozeni prstenca saturnu, je pravidelnym navstevnikom kniznice... nema problemy, nie je nijako vydeleny z kolektivu. Dcera presne naopak rada kresli, spieva, ma absolutne ine zaujmy, vsetko zavisi aj od inych veci... kazdy clovek je original, nikdy sa neda zovseobecnovat. Syn mal napriklad 20 mesiacov, ked sme zistili, ze pozna vsetky pismena abecedy, dceru pismena doteraz zaujimaju len tie, z ktorych sa sklada jej meno... syn nikdy doma nereprodukooval ani jednu basnicku zo skolky, dcera nam vecer robi divadelne predstavenia, nemame ale nikdy pocit, ze by jeden z nich v niecom zaostaval, alebo vynikal, len su kazdy iny... kazdy ma iny temperament, potreby, zaujmy...
a k tym pesnickam...
syna vzdy ako zaklinadlo spolahlivo uspavala jedna pesnicka, bola to aj naplast na bolacky rozneho druhu... ked sa narodila dcera, razantne mi zakazal ju pouzit... po 4 mesiacoch si ju vypytal, ked sa udrel... dcerka ju spoznala... tak sa tesila... bola to jej pesnicka spojena a uzasnymi pocitmi: ked som sa potesila... jedno krasne dieta spiace, druhe pod srdcom... nadherne spomienky: MAMINKY, TULTE SA SO SVOJIMI DETMI, KOLKO TO LEN IDE...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.