| Valkýra | 
 |
(27.1.2004 9:38:15)
Myslím si, že to, že dítě brzy čte, samo o sobě nevadí, pokud mu to nebrání v rozvíjení jiných činností. Dcera taky ve dvou letech rozlišovala písmena, dokonce si je v MS Word přepisovala na počítači, ale pak její zájem opadl. Skutečně číst začíná až teď, v první třídě, ale víc než o sezení u knih má zájem o pohybové aktivity.
Já jsem plynule četla od čtyř let a místo abych běhala po hřišti, chodila jsem s babičkou za ruku a četla nápisy na obchodech. Doma jsem četla všechno, co mi přišlo pod ruku a rodiče byli spokojení, byla jsem tichá, hodná a na čas nenáročná holčička, pořád zalezlá někde u knížek. Jenže ve škole jsem byla za exota, neznala jsem žádné kolektivní hry (dodnes nenávidím míčové hry), v pohyblivosti jsem stejně starým dětem nestačila a těžko jsem hledala kamarády. Byla jsem samotářská a nesamostatná. Rodiče, místo toho, aby mě přihlásili do kroužků a vzbudili u mě zájem o pohyb a společnost dětí, usoudili, že jsem dřevo a máma se styděla jít se mnou i do tanečních. A tam se najednou ukázalo, že tanec mě baví, chodila jsem potom i do tanečního klubu a dokonce jsem na gymplu excelovala i v gymnastice! Ostatní sportovní aktivity jsem objevovala až s mým mužem. Do té doby jsem měla jedinou kamarádku, která byla taky absolutně nesportovní typ, chodily jsme jenom na procházky.
Vcelku můžu říct, že předčasné čtení mi zkomplikovalo život tím, že jsem se dlouhou dobu rozvíjela jednostranně a pro rodiče to bylo pohodlné. Díky tomu jsem měla a mám nízké sebevědomí a v životě jsem rozhodně žádnou díru do světa neudělala.
Proto u dcery dbám na to, aby se rozvíjela po všech stránkách, čtení jsem jí nezakazovala, ale ani nepodporovala a sama si vybrala, co ji bude bavit. Chodí tancovat, plavat, na gymnastiku, aktivně žijeme i o víkendech. Nasedí se ještě dost a dost. P.
|
| Jana | •
|
(27.1.2004 11:21:15)
Ten clanek je velmi zajimavy, ale podle me neni treba podlehat panice, pokud dite zecne cist nebo pocitat prilis brzo. Taky jsem se naucila cist sama, ve ctyrech letech jsem uz plynule cetla a v sesti jsem zacala chodit do knihovny, protoze svoje knizky doma jsem mela uz prectene. Navic jsem v sesti letech naucila cist sveho ctyrleteho bratra, aby "neotravoval" a cetl si sam (podobne to bylo s dalsim mladsim bratrem). Presto nikdo z nas nemel pozdeji zadne potize se ctenim ani s ucenim, vsichni jsme se bez problemu dostali na vysokou skolu, na zcela rozdilne obory, meli jsme spoustu ruznych zajmu... Jedine, co nam zustalo, ze to vsichni dodnes vsichni se ctenim "prehanime" :-)
|
|
| Jana+kluk 8r.+Barunka 1,5 r. | 
|
(27.1.2004 13:16:31)
My jsme právě proto dali kluka do školy s individuálním přístupem, právě proto, aby nebyl za exota a aby ho zabavili. On sice uměl číst a počítat, ale od malička odmítal vzít tužku do ruky a správně držet tužku jsme ho donutili až na konci první třídy. Sice strašně škrábe, ale už mu to jde. Navíc jsme ho nechali chodit ve škole na různé kroužky a zůstává odpoledne v družině, kde si hraje s dětmi, chodějí ven a učitelky se jim dost věnují ve srovnání s tím, co jsme zažili v dětství my.
|
| Jitka, dcera 9 let | •
|
(28.1.2004 12:21:52)
Pokud vím, tak já i všichni moji blízcí jsme se naučili číst až s nástupem do školy.Když nastupovala do 1. třídy moje dcera, měla jsem z toho málem mindrák, protože téměř "každý" už četl. Tiskací písmenka znala všechny, hodně jsme jí od malička četli a knížky měla už tehdy velice ráda, ale číst, číst tedy opravdu neuměla. Ve škole to pak zvládala skvěle a světe div se, trošku problémy začaly mít děti, které už číst "uměly". Jak nám vysvětlila paní učitelka, mnohdy prý nečetly správně, nechápaly, co to jsou slabiky, sice přečetly, ale nerozuměly co.... a z toho pak pramenily jejich problémy s psaním. Nakonec z toho celkově vyšly lépe děti, co před nástupem do školy číst neuměly. Aspoň pokud to mohu posoudit z okolí své dcery. Je to náhoda?
Dcera je dnes náruživou čtenářkou, píše velice dobře a češtinu má ráda.
|
| Helena,dvojčata3,5 kluci | •
|
(24.2.2004 0:24:29)
Kluci se naučili písmena na SPZ, nyní sami začali číst jednoduchá slova i je sami skládají a rozumí jim.V knížkách -převážbě encyklopediích napřed luští nadpisy.začali s tím sami, nikdy jsem je k tomu nevedla i když jsem se naučila číst zcela sama v 5 letech a vždy jsem textu rozumněla. Myslím že ve vašem příspěvku se jedná převážně o děti ctižádostivých rodičů, kteří je tomu záměrně učí a tím jim čtení akorát znechutí - např. můj bratr nemůže přenést přes srdce že jeho dcera starší o rok než kluci písmena nezná, ani znát nechce a chce jí je učit - čemuž se neteř usilovně brání. Myslím ,že dětem , které se naučily číst samy, se čtení neznechutí nikdy.
|
|
|
|
|
V její náručí
Chodské slavnosti a Vavřinecká pouťDomažlice 
Středověké slavnosti purkrabího PůtySokolov 
Oživení Historie na hradě TočníkBeroun 
Farmářské trhyRychnov n/K 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Chodské slavnosti a Vavřinecká pouť
Středověké slavnosti purkrabího Půty
Oživení Historie na hradě Točník
Farmářské trhy
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)