| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dětský domov

 Celkem 35 názorů.
 ADRI 
  • 

Je to děs 

(11.11.2003 7:54:52)
To fakt na náladě přidá. Nevím, ale připadá mi, že ony ženy-tety z dětského domova se bojí o práci. Když jejich svěřenci se "rozutečou" do pěstounských rodin, tak budou nadbytečné. Nevím, třeba do toho nevidím, ale přijde mi, že je to vrchol sobeckosti. Anebo, že by fakt špatné zkušenosti s vracením se dětí do dětského domova? Ale v tom případě neměla být k Vám tak odměřená a hned Vás odsuzovat.
Každopádně Vám přeji pevné nervy a vytrvalost.
 Bara 
  • 

Kdyz dva delaji totez, neni to totez 

(11.11.2003 8:32:40)
Mame s manzelem podobnou zkusenost -
i kdyz dane vychovatelky to nerikali
takhle naplno.
Minuly rok na dovolene od FODu dokonce
jedna maminka rikala, ze kdyz si prijeli s manzelem pro deti, tak jim je dali az za 2 dny, protoze mezitim
museli doplnit stav deti z jineho DD - aby meli splneni jakysi limit:o(
A jina zkusenost - na vanoce jsme loni byli s Mackem v jejim kojenaku v Asi -
tam nam pan primar sdelil, ze ze dvou budov ma jednu uplne prazdnou - proste deti "rozdal" do rodin (a ne jen na ty vanocni svatky - proste jako naporad:o)
A z prikladu prave pana primare z Ase vidim, ze kdyz dva delaji totez neni to vzdy totez.
Bara
 *Lidka* + 3 


Kde to bylo? 

(11.11.2003 9:49:05)
To je fakt otresne, nechcete napsat o ktery detsky domov slo?
 Pett* (děti 2004, 2006, 2010) 


Je to fakt děs 

(11.11.2003 10:32:35)
J
 Pett* (děti 2004, 2006, 2010) 


Je to fakt děs 

(11.11.2003 10:33:12)
J
 Jakub 
  • 

Děs!! 

(9.5.2005 20:55:09)
No lidičky, tomuhle přístupu se mi ani nechce věřet, záměřem dětstkých domůvu je, aby děti dostali z předešloho tramatického začátku, který si prožili ve svý rodině a to ideálně v rodiném prostředí.
Za druhé pobyt v dětským domově by měl být co nejkratčí!
Nepočítám, případy kdy oby dva rodiče skončí s těžkou nemocí v nemocnici a nemůžou se o své děti starat, v tomhle případě bych dal dítě do pěstouncké péče, než do dětské domova!
 Pett* (děti 2004, 2006, 2010) 


Je to fakt děs 

(11.11.2003 10:58:51)
No já snad ten příspěvek pořádně nevložím :-)

Je to fakt děsný a nejsmutnější na tom je, že v tom co ta ředitelka říkala je asi i velký kus pravdy. Naštěstí není nic na světě jenom černobílé a myslím si, že pro většinu dětí je i "cizí" rodina lepší než dětský domov.

Jenom doufám, že jídlo 5x denně z toho 2x teplé není striktní norma naší společnosti :-) To bychom asi měli docela průšvih.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Je to fakt děs 

(11.11.2003 12:25:49)
to mi povídej Pett, naše jídlo=donáška ze ZŠ:-))
Maceško, co říct?
 Kaťas & 2 kluci 


Re: Je to fakt děs 

(11.11.2003 12:26:20)
Tak to jste si, Dáši, pěkně zobli, viď? Ale stálo to za to. Jen si vždycky říkám, jestli člověk musí projít vždy tím nejhorším, když se snaží o dobro. Asi ano.
Kaťas
 Monca 
  • 

Dětský domov 

(11.11.2003 15:12:03)
Je to děsný s jakým přístupem jste se setkali. Neznám DD, který jste navštívili, ani tety, které se zde o děti starají, ale jak již někdo napsal přede mnou, tahle práce by se měla dělat se spoustou lásky a ne hledět na své blaho. (Nevím, jestli jsou pracovníci placeni podle počtu dětí,ale pokud ano, je to velice špatné).
Já přicházím do styku z dětmi z DD denně, neboť u nás DD je. Tyto děti jsou velice dobře materiálně zabezpečené (píšeš správně, že jezdí na hory, k moři ...), ale chybí jim běžné pohlazení, popovídání si o běžných problémech, koukaní se na svou mámu (náhradní, pěstounku), jak vaří, peče, jak jedná s partnerem, s okolím ... (obratťe u kluka na otce a doplňte činnosti, které zajímá chlapce)... Samozřejmě, že děti, které znaly svou matku, ať už byla jakákoliv (opilá, týrala je), na ni hledí jako na modlu a vždy se ji snaží omlouvat (chyby vidí v tom, že neposlouchaly, neuklízely, neučily se). To jim žádná vychovatelka, teta nebo ředitelka nevymluví. Naopak, protože jim je odepřeno vyrůstat v rodině, jejich pozdější začlenění do mezilidských vztahů je velmi, velmi problémové.
Jsem velmi ráda, že existují lidé jako vy, kteří se rozhodnou poskytnout rodinné zázemí těmto dětem (právně ne volným), i s tím vědomím, že vám je může někdo odebrat.
Jinak by mě moc zajímalo, co mínila paní ředitelka nejmenovaného DD tím, že Vy jakožto lékařka a Váš muž jakožto učitel, můžete za to, že děti týrané se k nim dostávají pozdě! Syn loni chodil do třídy se spolužákem, který propadl (první třída!). Kluk chodil stále v jedněch kalhotách a tričku, smrděl, protože se nemyl, o pomůckách se učitelce mohlo leda zdát, takže dostával věci od spolužáků (my a babičky jsme své prvňáčky vybavili až moc). Určitě se musel cítit hrozně. Vzhledem k tomu, že jsem neznala rodinnou situaci daného hocha, tak jsem dokonce dula do našeho syna, ať se s ním dělí o svačinu, neposmívá se ... O to víc jsem zírala na posledních třídních schůzkách, kdy ke konci vkráčela do třídy mladá paní ověšená zlatem. Prohlásila, že nemá čas se vybavovat s paní učitelkou a že na výzvu, kterou dostala od školy (měla synovi pořídit brýle - neviděl na tabuli ani z první lavice), odpovídá před svědky (tím myslela nás), že mu nic kupovat nemíní, protože by brýle stejně rozbil a odkráčela! Nikdo z rodičů nebyl schopen slova. Potom se rozpovídala paní učitelka. Sociálka s ní prý nic nezmůže, protože dítě do školy posílá, obědy ve škole má (že nemá svačinu trestné není), oblečený chodí (předchozí paní učitelka psala do záznamníčku prosby o vyprání věcí, ale bez odezvy nebo záznamníček najednou prý nebyl), u dětské lékařky na očkování nejspíš taky chodí, bitý zřejmě nebývá a co se týká psychického týrání, to se velice těžko dokazuje. Velice by mě zajímalo, co by taková "moudrá ředitelka" domova dělala.
Mnoho štěstí a držím palečky, ať už brzo máte doma svůj "pokládek" (případně více).
 Dorki 


neco poztivniho 

(11.11.2003 16:18:50)

Taky jsem pri precteni prispevku kroutila nevericne hlavou, zda je to vubec mozne... ale kdovi jake zkusennosti mela pani reditelka...

Ale chtela bych prinest neco pozitivniho.
Predem tedy upozornuji, ze s adopci ci pestounskou peci nemam vubec zadne zkusennosti. Ale znam detsky domov, kde maji neco jako dobrovolnou sluzbu, kdy dobrovolnici jezdi s detskym domovem na kazdorocni vylety, kde ma kazdy dospelak prirazene 1 ditko a venuje se jenom mu. Dale krome vyleticku existuje moznost brat si ditko jednou tydne na par hodin domu, kde ma to dite opet pouze jednoho (ci dokonce vice lidi), kteri se venuji jen jemu. Sama jsem se takto asi 3 mesice "starala" o chlapecka, nez si ho jeho vlastni maminka vzala zpatky. Behem te doby se chlapecek krasne rozmluvil a bylo to bezva. A nikdy jsem nezazila nejake pripominky z rad personalu! Moc rada na tu dobu vzpominam a dekuju lidem z toho detskeho domova, ze mi tuto zkusennost umoznili!
 Vendula,Ondra9/02,Terezka3/04 


??? 

(11.11.2003 16:47:47)
Je to fakt hrůza, nechápu. Mám o něco méně hroznou historku, ale z kojeneckého ústavu. Našly se tam sice setry, které tuto práci dělaly s láskou, no když tak přemýšlím, napadají mne jen dvě asi z dvaceti. Zbytek prostě ráno naházel děti do herny, druhou půlku vyvezl do kočárků, brečí nebrečí, zavřely dveře a hotovo. Z herny je pak sebraly, okoukly kousance a boule a šup do kočárku, druhá půlka do herny. Neříkám, že to tam měly nějak lehké, na jednu sestru připadalo tak pět až šest dětí, což si teď s vlastním dítkem, představit nedovedu, ale proto tu práci přece nedělám, no ne? A teplé jídlo? Taky mám jednu zkušenost: byla polévka, druhé jídlo špenát brambory, sestřička: nalila polévku na druhé jídlo, vždyť se to přece stejně v žaludku smíchá, no mě se obrátil. Ředitelka ovšem v tomto kojeneckém ústavu byla do jisté míry fajn, na vánoce, ale i na víkendy děti půjčovala. I když: stačilo dát občanský průkaz a bylo to, i tak jsem si poprvé na víkend vzala Simonku. Před tím jsem si tam sice byla asi 3x s dětmi hrát, ale stejně... Kdoví, komu by je půjčila. Tolik moje zkušenost, Simonka šla, sice také až po mém zásahu (to je ještě na delší příspěvek) do pěstounské péče a Ti ji nakonec adoptovali, takže pro ni vše skončilo tak, jak mělo, možná ale nemá 5x denně teplé jídlo a kdoví, jestli si před každým musí umýt ruce :-)
 Halka 


Re: ??? 

(11.11.2003 17:03:28)
Taky si vzpominam, jak jsme jednou jeli do detskeho domova (nekde daleko od nas, kamaradka odtamtud pochazela) a vezli jim nejake darky. Byli jsme s nimi jenom vikend, chodili na prochazky a podobne. Tety byly celkem mile, nastesti, ale co mi utkvelo v hlave, byla ta citova nenasytnost tech deti. Nevim, jak to jinak nazvat... pri kazde prilezitosti se chtely mazlit a tulit, bylo videt, jak jim to moc chybi. Doted je mi smutno, kdyz si na ne vzpomenu.
 Misa3 


Brrrr.... 

(11.11.2003 19:00:25)
To je tedy ohavne skutecne z toho mrazi, budi to dojem ze reditelka neni psychicky prilis v poradku, domov vypada jako skutecne ponury a desivy, a zvalst zarazi ta odhodlanost, nevydat ani jedine dite, i kdyz Vas vubec neznali a neznali ani Vase pozadavky na adoptovane deti. Sezente deti kdekoliv ale z jejich domova to nebude, klesl by jim pocet deti na pedagoga a s takovou by tam brzy nemeli co delat, tedy ne ze by jim to vadilo, ale nekdo by si toho mohl vsimnout a vsechny by je vyhazel, takze zadne dite nevydaji a maji o pracicku postatrano az do duchodu, . A deti? No naucili je tam jist priborem a pravidelne si pred jidlem a po navsteve WC myt ruce, podle mistni sestavy pedagogu nejpodstatnejsi znalosti pro zivot. Ze v nich zatim utloukli nadeji, ze by si je prece jen nekdo mohl vzit a ze treba vsichni lide na svete nejsou naprosto totozni s mistnimi pedagogy, ze by mohl treba i existovat nekdo, kdo se na ne tesi a kdo by je mel rad a koho by se i ony naucili milovat,atd... Myslim, ze by tyhle otazky ohodnotil mistni kolektiv jako nesmyslne, prosim Vas copak dnes ma nekdo nekoho rad, vzdyt se podivejte na ne, maji oni nekoho radi? No tak to vidite, rodicovska laska bude takovy ten nesmysl z knih oni se s nim tedy rozhodne nesetkali. A vubec... takova "obloznost" (nebo jak se jmenuje pocet chovancu /nepochybuji, ze jim tak rikaji/) je velice dulezite cislo, musi se uvadet do statistik, a podle nej se vse pocita i platy pedagogu. Takze co ze jste to po nich vlastne chteli? Porozumneni? ...
 Julie 
  • 

Re: neco poztivniho 

(28.11.2003 12:39:19)
hezký de, mohla bys mi říci o jaký DD se jedná?
 Lujza, syn19, dvojicky EaM 


Mam strach 

(11.11.2003 21:31:10)
Maceska, mam normalne strach, ze je to naozaj tak. Ale co s tym? Bohuzial, telefonicky rozhovor s riaditelkou DD, kde mame 25.11. ist bol skutocne velmi odmerany, nepriatelsky, nechcela odpovedat na moje zvedave otazky, vraj vsetko sa dozvieme tam, a ze pochybuje, ze nas bude moct uspokojit...Je mozne, aby ti, ktori by sa mali tesit z kazdeho normalneho zaradenia dietata do normalnej rodiny stali prave ako prekazka? Je mi z tho smutno, ale nevzdavame sa...
 Bobina 
  • 

Ústavy vedou 

(11.11.2003 22:29:42)
Přestože se mnoho lidí aktivně zasazuje o to, aby stávající systém ústavní výchovy nahradily domovy rodinné péče, studený ústavní odchov stále ještě ničí spoustu dětských duší. Jediné, v čem měla paní ředitelka DD pravdu je, že děti lpí na svých rodičích, kteří o ně řádně nepečovali a idealizují si je. Vše ostatní je demagogie.

Již v roce 1963 byl u nás natočen film Děti bez lásky, který poukázal na negativní následky ústavní výchovy. Ústavní výchova má pro dítě skutečně těžké důsledky: opožďování ve všech složkách jeho vývoje, patologické projevy chování.

Lidé, kteří nabízejí těmto dětem domov, by měla každá paní ředitelka vítat s otevřenou náručí. Ona se už asi nezmění. Nelze si tedy přát než to, aby ji brzo nahradila nějaká jiná. Aby se změnil systém, aby všichni, kdo chtějí dětem z ústavů ukázat, jaké to je, když jsou milovány vytrvali a nenechali se odradit.
 Misa3 


Bobino mas naprosto pravdu 

(12.11.2003 17:44:34)
Omlouvam se za ponury a az misty ironicky (smerem k perzonalu ustavu) prispevek, byla jsem zahlcena pocity beznadeje a chladu, z takto popsaneho detskeho domova, to nemyslim jako kritiku, autorce clanku bylo po takovem "privitani" jiste velice tezko, a clanek byl psan proto aby se o sve pocvit podelila. Nenapadlo me, ze by i to cim jsem prispela ja, mohlo nektere dalsi zadatele rozesmutnit a protoze jim take jiste sel mraz po zadech. Musime se na to divat lepe, ze snad kdyz jsme cleny EU, se neco zmeni i u nas, ze deti nebudou rukojmimi detstkych ustavu a nebudou slouzit jako cislo pomoci, ktereho se vypocitava plat pedagoga a ze snad si casem vezmeme vzor ze zemi, kde uchazece o deti, domovy vitaji, misto aby se je snazily znechutit, ze mistni kolektivy jako je ten popsany autory clanku budou brzy ojedinele a na jejich misto nastoupi tymy pedagogu a psychologu. Odkud beru optimismus? Kamaradka ma ted dite ve fantasticke integrovane skolce, tridy o malem poctu deti, kde si holcicka( kamaradcina dcerka) naprosto bezne hraje s detmi se zdravotnimi problemy, vcetne vozickaru a deti s jinymi postizenimi, kde si dela praxi pani ucitelka vozickarka a kde tohle vsechno jde. Jak uz jsem se zminila opodal stoji jina integrovana skolka, skutecne jakoby naschval, aby lepe vynikly rozdily. Ta druha skolka se totiz podoba odkladisti deti s problemy chovani, ktere jsou ponechany ve velkych tridach samy sobe, no alespon, ze mistni perzonal si svou skolku pekne chvali, tak alespon nekdo ma pocit, ze to tak ma byt. Proc to nekde jde a nekde ne, bude nejspis v ochote lidi, ve fantastickem vedeni jedne skolky a naproste lhostejnosti skolky druhe. Takze pokud muj ponury postreh v minulem prispevku, nekoho jeste vic rozesmutnil, omlouvam se a take doufam, ze bude stale vice lidi, kteri studovali pedagogiku ze zajmu o deti a s odvahou veci menit a ze co nejvice zadatelu nalezne sve dite co nejdrive. Moc drzim pesticky, nenechte se znechutit a drzte se. Vse dobre preje Misa
 Yukona,( 2 synove 16 a 12) 
  • 

Detske domovy 

(20.11.2003 5:17:24)
co je tady liceno, je hrozne, na druhe strane pro macesku uz vsechno dobre dopadlo, nastesti....moje kamaradka v Cesku si pravidelne bere deti z Vesky (Pardubice) a vypada to ze tamni ustav opravdu se o deti stara a raduji se z kazdeho dobre umisteneho ditete. Jinak uz jsem kdesi psala, ze spousta lidi tady v Canade dneska nechce rodit dalsi deti, kdyz na svete je jich tolik co potrebuji rodinu a zsdnou nemaji, tak si berou deti z detskych domovu v Cine a a jinych asijskych zemi. Podle meho nazoru lidi, kteri jsou tohoto schopni jsou opravdu nadherni lidi....Kdybych mohla, tak presne tohle udelam taky....
 brácha 
  • 

Neuvěřitelné... 

(13.11.2003 12:06:05)
... ale co tak napsat ve kterém dětském domově mají takový "vstřícný" přístup k dětem a potenciálním zájemcům o ně... nebo chceš říct, že lze tento přístup zobecnit?!? R.
 Misa3 


Re: Neuvěřitelné... 

(13.11.2003 12:47:40)
Ale ja to v zadnem pripade nemyslela jako kritku clanku, pokud tyto jevy jsou a takto desive pusobi na rodice, je naprosto spravne, kdyz se o tom bude psat a mluvit, treba tim spis se nekdo vlivny pozastavi nad chovanim perzonalu, uvazi zda by je nemel nahradit skutecnymi pedagogy a doplnit sestavu psychologem a zda by nemeli vychazet budoucim rodicum nebo repektive tazatelum vstric, tak jak by to skutecne clovek cekal. Rozhodne to nebyla kritika toho, ze nekdo pise o tom jak straslive takovy to detsky "domov"pusobi.
Jen jsem se chtela omluvit za to, ze jsem svym prispevkem mozna rozesmutnila nove zadalele o deti, protoze pevne doufam, ze techto domovu neni vetsina a pokud je, tak brzy nebude. Ze se brzy budeme pocitat ke kultivovanym zemim, kde takoveto chovani k zajemcum o adopci nepada v uvahu, ze nase detske domovy a skolky se stanou pro deti zarizenimi, kde jenm budou dospeli pomahat i psychiky a ne jen desit jak deti tak dospele. To je vse a jestli to vyznelo jako kritika clanku, ktery byl napsan velmi pusobive, pravdive a odrazel to co autory trapilo a desilo, tedy pokud muj prispevek takto vyznel, omlouvam se, tohle jsem rozhodne nechtela. Jen dodat vice nadeje tem, kteri by pro detatko udelali vse, aby neztraceli optimismus, ze snad se to v tehle oblasti zlepsi ze detske domovy budou navstevniky vitat a cerpam nadeji a optimismus z toho, ze se uz objevuji prvni vlastovky( bajecna integorvana skolka, kam chodi dcerka kamaradky).
Znovu: pokud to vyznelo jako kritika clanku, omlouvam se, je prave dulezite tyto clanky psat a na podobne hruzy upozornovat.
 Eliška+páreček čertíků 5 a 3 
  • 

realita!! 

(14.11.2003 14:56:05)
Tak to byla sprcha a pěkně ledová.Doufám,že Vás to neodradí.Už teď abychom se začali připravovat co nás čeká.Máme také volné místo u stolu a synek by chtěl velkýho bráchu,holčička se nevyjadřuje,ale kamarádkám říká ségro.Miminka už opustil po pár zkušenostech-naštěstí.Máme čirým zázrakem 2 vlastní a tak proč nedat možnost i jiným a větším co to je rodina,láska atd.Asi nás čeká dost těžkých chvil,ale určitě to stojí za to.Jen si trochu asi musíme zvětšit bydlení atd.abychom tou prověrkou prošli.Když budem zdraví,tak budem jezdit i k moři jako velká rodina,neb se práce nebojíme.V těch ústavech to je asi různé.Každým rokem zatím přispíváme s kolegy na potřebné věci v nějakém domově ,na to co potřebují k provozu atd.a ne na plyšáky co se vyhodí.Nikdo se s tím nenatřásáme v tisku a je nám stejně dobře u srdce. Většina dětí prý není ani volná k adopci,tak zatím alespoň takhle.Pěstounská péče snad bude rychlejší.Jak dlouho to asi trvá,než se to vše vyřídí?Pokud to je na roky stihnem postavit i větší domeček,aby jsme se pak všichni vešli.Hodně sil a doufám,že další článek bude veselejší.Eli
 Eliška+páreček čertíků 5 a 3 
  • 

realita!! 

(14.11.2003 14:56:31)
Tak to byla sprcha a pěkně ledová.Doufám,že Vás to neodradí.Už teď abychom se začali připravovat co nás čeká.Máme také volné místo u stolu a synek by chtěl velkýho bráchu,holčička se nevyjadřuje,ale kamarádkám říká ségro.Miminka už opustil po pár zkušenostech-naštěstí.Máme čirým zázrakem 2 vlastní a tak proč nedat možnost i jiným a větším co to je rodina,láska atd.Asi nás čeká dost těžkých chvil,ale určitě to stojí za to.Jen si trochu asi musíme zvětšit bydlení atd.abychom tou prověrkou prošli.Když budem zdraví,tak budem jezdit i k moři jako velká rodina,neb se práce nebojíme.V těch ústavech to je asi různé.Každým rokem zatím přispíváme s kolegy na potřebné věci v nějakém domově ,na to co potřebují k provozu atd.a ne na plyšáky co se vyhodí.Nikdo se s tím nenatřásáme v tisku a je nám stejně dobře u srdce. Většina dětí prý není ani volná k adopci,tak zatím alespoň takhle.Pěstounská péče snad bude rychlejší.Jak dlouho to asi trvá,než se to vše vyřídí?Pokud to je na roky stihnem postavit i větší domeček,aby jsme se pak všichni vešli.Hodně sil a doufám,že další článek bude veselejší.Eli
 Honza 
  • 

Kde to je? 

(14.11.2003 19:35:01)
Je to otřesné, ale váš příspěvek nemá cenu, když nenapíšete o který DD jde.
 Irena68 


Třeba to byla jen smůla 

(14.11.2003 20:28:00)
Maceško,nezoufejte a nenechte se odradit. Naše zkušenost z DD je naprosto odlišná. Tety skvělé a snad skutečně spokojené, že naše holčička odchází k nám - do rodiny. Při další návštěvě po 3 měsících se živě zajímaly o Barušku a chtěly vědět jak se má, jak si zvykla a naoko se na ni zlobily, že už se k nim nezná. Chci věřit tomu, že ta hrůza, která vás potkala není standardní DD a musím přiznat, že jsem při čtení článku stále doufala, že je to fikce. Držím palce. Irena
 Simona Dlouha,syn5,dcera 4 
  • 

Prinesli jsme si chlapecka z DD v KV 

(17.11.2003 20:11:33)
Mila Macesko,
mrzi mne,ze jste s manzelem prozili takovou zkusenost,ale hlavne je to hrozne kvuli tem chudackum detem,ze maji takovyto personal......na kterem jsou zavisli.....muzete mi napsat,kde se Vam to prihodilo?
Doufam,ze jste to s manzelem nevzdali!Jdete navstivit jiny domov a nahlaste toto chovani patricnym mistum.
My s manzelem jsme adoptovali sedmimesicniho chlapecka z detskeho domova v Karlovych Varech/Zitkova4/.Vsichni byli naopak velmi prijemni a meli velkou radost,ze jsme se rozhodli naseho Martinka adoptovat.Milujeme ho stejne jako nasi biologickou dcerku.Bylo to nejlepsi co jsme v zivote spolu ucinili! Dnes mu je pet let a je to krasny citlivy hosik.S dcerkou se maji moc radi.
Proto Vas chci povzbudit ,aby jste se nevzdavali a nasli ty prave deti pro vas a vas pro ne.
Preji brzke setkani s" Vasimi detmi."Budu rada,kdyz opet napisete jak vse pokracuje.
Simona
 maceška 


Kde??? 

(18.11.2003 7:37:46)
Myslím si, že není účelné zveřejňovat, o který DD šlo, především proto, že jde o událost starou více než 6 let ( pro ty, co nesledují - jde o seriál o tom, jak se z nás stala pěstounská rodina, a jsme teprve na začátku). Nicméně i dnes - a to je na tom nejsmutnější - se setkáváme s podobnými názory, i když jsme později poznali několik dětských domovů se vstřícným přístupem.

A ještě poznámka: zjistili jsme, že je velký rozdíl v přístupu mezi koj. ústavy, kde jsou na žadatele zvyklí, a školskými DD, kam většinou přicházejí děti odebrané z rodin později a děti špatně umístitelné, a kde dokonce prý někdy ani nevědí, že existuje něco jako pěstounská péče (?! - přenesená informace z úst sociální pracovnice).

Pro Elišku: čekali jsme 9 měsíců od podání žádosti a 6 měsíců od zařazení do registru - samozřejmě hodně záleží na vašich požadavcích, ale pro jistotu stavějte rychle.
 Mecháček 


Jsou i jiné DD 

(18.11.2003 9:28:00)
Z uvedených reakcí se mi zdá, že Vás všechny, stávající nebo možná budoucí pěstouny (či adoptivní rodiče) Maceška svým příspěvkem řádně, i když asi neplánovaně, vyděsila. Zkusím tedy trochu tu neradostnou bilanci "děcáků" malinko vylepšit. Ano - jsou takové domovy (skoro se mi ani nechce to slovo použít), jako popisuje Maceška, věřím že jich není moc, ale jsou, to je smutný fakt. Vězte ale všichni, že jsou i úplně jiné. Ten "náš" to je krásná vila v zahradě s vlastním bazénem, kde je umístěno celkem 18 dětí, které bydlí v hezkých pokojích maximálně po 3. Mají tam počítače, televize, videa a kazeťáky, stejně jako děti v rodinách. Tety jsou bezva, všechny jsem je osobně poznal, když jsem tam jezdil za naším Kubou. Paní ředitelka, bývalá i současná, byly na nás moc a moc hodní a až neuvěřitelně vstřícní a chápaví. Máme kluka doma již 4 rokem, ale stále se tam za nimi vracíme, popovídat, podělit se o výchovné (ne)úspěchy, opravit dětem PC a tak různě, co je zrovna potřeba. Je to samozřejmě o dospělých lidech, kteří ten Dětský domov utvářejí - děti, ty jsou všude stejně báječné a doufající, že na ně okolní svět úplně nezapomněl a třeba si někdo přijde právě pro ně. Nenechme se tedy odradit, to by byla velká škoda pro všechny.

Mecháček
 Mecháček 


Jsou i jiné DD 

(18.11.2003 9:29:02)
Z uvedených reakcí se mi zdá, že Vás všechny, stávající nebo možná budoucí pěstouny (či adoptivní rodiče) Maceška svým příspěvkem řádně, i když asi neplánovaně, vyděsila. Zkusím tedy trochu tu neradostnou bilanci "děcáků" malinko vylepšit. Ano - jsou takové domovy (skoro se mi ani nechce to slovo použít), jako popisuje Maceška, věřím že jich není moc, ale jsou, to je smutný fakt. Vězte ale všichni, že jsou i úplně jiné. Ten "náš" to je krásná vila v zahradě s vlastním bazénem, kde je umístěno celkem 18 dětí, které bydlí v hezkých pokojích maximálně po 3. Mají tam počítače, televize, videa a kazeťáky, stejně jako děti v rodinách. Tety jsou bezva, všechny jsem je osobně poznal, když jsem tam jezdil za naším Kubou. Paní ředitelka, bývalá i současná, byly na nás moc a moc hodní a až neuvěřitelně vstřícní a chápaví. Máme kluka doma již 4 rokem, ale stále se tam za nimi vracíme, popovídat, podělit se o výchovné (ne)úspěchy, opravit dětem PC a tak různě, co je zrovna potřeba. Je to samozřejmě o dospělých lidech, kteří ten Dětský domov utvářejí - děti, ty jsou všude stejně báječné a doufající, že na ně okolní svět úplně nezapomněl a třeba si někdo přijde právě pro ně. Nenechme se tedy odradit, to by byla velká škoda pro všechny.

Mecháček
 Karin Fialova 


Re: Jsou i jiné DD 

(18.11.2003 15:46:31)

Ja mam zkusenost s DD na Kladne, kde je personal naprosto vlidny a pratelsky. Rozhodne se nenechte odradit, stejne o prideleni deti do pece rozhoduje socialka a ne zamestnanci DD (take zamestnankyne soc. uradu byly moc vstricne). V kazdem pripade doporucuji jit do celeho procesu s velkym nasazenim a optimismem.
 Jarka 
  • 

Re: Jsou i jiné DD - dobre zkusenosti na Kladne 

(16.3.2004 13:53:31)
Mila Josefino,
moc me zajimaji Vase zkusenosti s nrp na Kladne. Uz dlouho o ni premyslim a spriznena duse, navic mistni, by mi jiste pomohla si udelat trochu poradek v myslenkach.
Prosim, napiste mi na muj e-mail, budu moc rada.
S pozdravem
Jarka (jarka_ou@seznam.cz)
 Pavlína 
  • 

Zkušenost 

(22.11.2003 22:17:46)
Naše zkušenost je naštěstí naprosto odlišná.KÚ Veska u Sezemic a KÚ Svitavy rozhodně zaslouží samou chválu.
 maceška 


Re: Zkušenost 

(26.11.2003 11:14:28)
Souhlasím - oba znám. Ale jak už jsem psala, obecně mám dojem, že v KÚ je jiný přístup než v DD (což samozřejmě nelze paušalizovat).
 Hanka+manžel+1 v PP 
  • 

dětský domov-zkušenost 

(8.12.2003 14:28:01)
I my s manželem jsme před více než dvěma lety seděli na krajíčku křesel a poslouchali téměř totéž. Jen s tím rozdílem, že paní ředitelka DD nemluvila obecně o dětech z DD, ale o tom, které nám bylo vybráno, které jsme měli před tím týden na zkoušku doma, vše bylo báječné, dítě i my nadšeni a paní ředitelka se nám ho pokoušela rozmluvit s tím, že je to dítě bez inteligence, že budeme litovat, že ho určitě vrátíme... Je to více než dva roky a toto úžasné dnes 11-ti leté děťátko je u nás stále spokojené a my jsme z něho stále nadšeni. Ano, nevíme stále podrobně co prožil než přišel do DD a pak k nám, víme, že ho matka týrala a jizvy má nejen na duši, ale i na těle, jen v DD si jich za 2,5 roku jeho pobytu tam nevšimli! Měl v domově jídlo 5x denně, ale když přišel k nám chtěl jíst jen sladká jídla (kdykoliv jsme za ním přijeli na návštěvu do DD tak měli buchty, buchtičky s krémem, nudle s mákem, palačinky, vdolečky apod.) Nechtěl jíst bílé maso, protože když je bílé, tak je určitě tlusté, cibuli nám vybíral i z omáčky, o česneku, kmínu, zelenině, šunce, jogurtech se nebudu ani rozepisovat - jen odmítal. Oblečení měl také dostatek, ale čisté dostal jen v sobotu po koupání (sprchování) - s jakou radostí dnes bere každé ráno čisté trenýrky, nátělník i ponožky, dodnes miluje koupel ve vaně s pěnou a olejovou kuličkou a se svými milovanými hračkami, kde má celou vyhřátou koupelnu jen pro sebe. Pohraje si ve vaně - což zažil poprvé až u nás, t.j. v devíti letech, oblékne si pyžamo a svůj župánek, příjemně voní a je mu skvěle. Ano, zprvu nechtěl k nám, tehdy cizím lidem, při první cestě autem se trémou a strachem pozvracel a bylo mu divné, že nám to nevadí. Mně jako ženu po zkušenostech se svou "matkou" odmítal takovým způsobem, že jsem myslela, že to není možné, ale po téměř 4 měsících jsem ho svým přístupem přesvědčila o tom, že ho mám fakt ráda a dnes ho mám na klíně kdykoliv sednu do křesla. Víme, že přišel do DD hladový a podvyživený, ale až u nás mu přestala být vidět žebra. Víme, že v DD se toužil vrátit zpátky do své "rodiny". Proč? Protože mu nikdy v DD nikdo nevysvětlil, že se může dostat do rodiny lepší. Jakou perspektivu dává DD, když se dítě touží vrátit do rodiny, ve které bylo týráno fyzicky, psychicky, kde hladovělo, kde dnes naše dítě žilo bez vody, plynu a elektřiny, kde bylo zamykáno potmě, v zimě a hladové, kdy ho "matka" zapomněla v hospodě nebo souložila se svými mnoha milenci na posteli, která byla jediným lůžkem v bytě a kde spal v té samé chvíli i on?? Před třema měsíci jeho "matka" zemřela. Ve chvíli, kdy jsme mu to s obavami oznámili, propukl v nečekaný jásot a nadšení, které jsme v první chvíli nechápali. První, co poté řekl bylo "A táta taky?". To bylo jediné zklamání - jeho "táta" žije. Teď jsme znovu ve fázi čekání. Letos 16.5. jsme dokončili druhou žádost o svěření dítěte do PP. Naše požadavky jsou dva, dítě bílé (to není rasismus, ale na malé vesničce nutnost) a zdravé (tedy tak, abychom s ním nemuseli denně k lékaři, naše dítě je astmatik alergik a je to v popřádku). Věk ani pohlaví nerozhoduje. A světe div se, přestože DD praskají ve švech, pro nás dítě za již téměř 7 měsíců nalezeno nebylo? Proč? Protože je DD prostě nenabídnou k osvojení, mají strach o své zaměstnance, že nebudou mít práci. Co na tom, že by tyto děti mohly prožít lepší a plnohodnotný život - jen když oni mají práci! Co na tom, že je nás dost, co máme otevřenou náruč a srdce plná lásky, kterou chceme rozdávat - hlavně že nestoupne nezaměstnanost. Na malém človíčkovi asi moc nezáleží! Já říkám - jak komu. Hanka
 Hanka  
  • 

Re: dětský domov-zkušenost 

(14.5.2004 5:50:42)
Milá Hani,
nezbyde mi, než Vám poděkovat za to co jste napsala. S dětskými domovy mám své zkušenosti a i když jsem poznala spoustu odborníků a moc fajn lidiček se srdcem na pravém místě, je tam také hodně těch, kteří mají strach přijít o práci. Neuvědomují si, že mohou sami pro sebe získat lépe placenou práci, která nebude vynucená, ale potřebná, nevěří si, potom je velmi těžké, aby takoví lidé připravili do života děti, které z různých důvodů nemohou vyrůstat se svými rodiči. Věřím, že náhradní rodinná péče je pro mnohé děti jediným řešením. Držím Vám pěsti ať se váš vztah se synem vytváří do krásy a jste všichni šťastní. Hanka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.