| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dudlíkové hororstory :o)

 Celkem 74 názorů.
 Zuzava* 


Asi neporadím 

(3.7.2003 15:09:58)
Ahoj Sylvie,
abych pravdu řekla, já ti asi neporadím. Moje děti měly ne jeden dudlík, ale desítky, syn musel mít na spaní tři - jeden dumlací v puse a dva šmidlací - různě se jimi šmidlal po nose a tak, anebo aspoň je držel v ruce, dcera měla jeden, ale zato mohutný, s gumovým medvídkem na druhé straně, a jak ho nechtěla mít v puse, tak si s ním hrála. Vůbec jsem neřešila kdy jim je dát - prostě tehdy, jak brečeli, a dávala jsem jim je od samého začátku a to proto, že to pomáhalo - přestali okamžitě brečet. O kojení nevím, že by to mělo vliv, kojila jsem oba dost dlouho a žádný vliv jsem nepozorovala. S odstavením od dudlíku byla potíž tehdy, když jsem je chtěla odstavovat já. Naopak to prošlo zcela hladce ve chvíli, kdy na to byli připravení oni, prostě přestali a hotovo.
Moje kamarádka si užila, její dcerka stejně jako Verunka gumu nedala do pusy, a tak byl problém i s krmením z láhve. Okolo roku ji pak prostě naučila pít z hrníčku s násoskou, a byl pokoj.
Jo, a žádné z mých dětí ani od příbuzných nechtělo dudlíky tzv. anatomické, to mi plivali. Zuby mají normální, tak si myslím, že obava, že se tím něco pokazí, je zbytečná. Ale jestli jste vydrželi bez dudlíku do 4. měsíce, asi bych už nezačínala, když jak píšeš to Ladu stejně moc neuklidní...Jinak jsem vždycky dávala do postýlky dudlíků víc, jak malému vypadl z pusy, naučil se brzo nahmatat jiný a strčit ho tam, co ho chtěl mít...
 16.5Salám&Lajka14 


Pohled z opačné strany :o) 

(3.7.2003 16:23:33)
U nás tedy s dudlíkem žádný problém nebyl. Moje máti se ho snažila Stáníkovi vnutit už druhý den po porodu, i když jí dětská doktorka vysloveně ZAKÁZALA mu ho dávat. Ale moje máti je chytřejší než hejno doktorů a DALA MU HO. Nic se nestalo, neodstavil se, s kojením nebyly žádné problémy. Prvních 6 týdnů jsme byli bez dudlíku, pak ho na něj tatínek "naučil".
Osvědčil se hlavně v případech, kdy:
1) usíná u prsu, vypadne mu bradavka - šup místo ní dudlík... za chvíli mu obvykle vypadl taky, ale to už jsem byla bezpečně mimo postel
2) je chvíli sám v postýlce a všechno ochutnává... dudlík si sice umí sám vyndat i nandat, ale když ho má, je přece jen menší pravděpodobnost, že bude jíst něco jiného

Jo, a k tomu "vypadání hloupě"... asi ti pošlu odkaz na fotku našeho robátka, jak "chytře" vypadá, když žižlá hranu kočárku. A to dělá bez dudlíku prakticky POŘÁD. :o)
 Jana Z. 


Re: Pohled z opačné strany :o) 

(3.7.2003 16:46:00)
Monty, tak zakousnute ditko do hrany kocarku (u nas nejcasteji do toho mantinelu vepredu, kdyz sedi) - je zrovna ted casty jev:-))) rikame Misce, ze vypada v dane chvili jako Pitbull...;-)

U nas dudlik funguje u obou holek asi od jejich mesice, 6tydnu nebo tak nejak..

Obycejne jen na usinani (jakmile usne, dudlik sama vyplivne) nebo tesne pred kojenim, kdyz uz je mala neklidna... ..

Tak detickam a dudlik zdar...

jana

 Štěpa 
  • 

Re: pohled ze stejné strany 

(27.4.2006 14:10:50)
Já jsem bzla naučená z domova bez dudlíku ani ránu . Proto když se mělo narodi moje první dítě měla jsem pro něj nakoupený dudlíky 2aještě jsem dostala asi 4. Jaké překvapení v porodnici ,kdž můj filípek nechtěl dudlík ,ale moje prso .Moje mámá také mu nutila dudlík ,ale bez úspěch u spíš řval ještě víc /mzslel si co mi to davá za gumu do pusi/.Celou dobu jsme byli bez dudlíku.Jednou našl dudlík ve 2 letech a psatl se maminko co to je. Tak jsem mu vysvětlila co to je. Prstíky si nikdy nežulal a to měl od 5měsíců zuby radši si vzal prso nebo vychlazené kousátko.Všichni de divili coje to za dítě bez dudlíka.
 Štěpa 
  • 

Re: pohled ze stejné strany 

(27.4.2006 14:10:51)
Já jsem bzla naučená z domova bez dudlíku ani ránu . Proto když se mělo narodi moje první dítě měla jsem pro něj nakoupený dudlíky 2aještě jsem dostala asi 4. Jaké překvapení v porodnici ,kdž můj filípek nechtěl dudlík ,ale moje prso .Moje mámá také mu nutila dudlík ,ale bez úspěch u spíš řval ještě víc /mzslel si co mi to davá za gumu do pusi/.Celou dobu jsme byli bez dudlíku.Jednou našl dudlík ve 2 letech a psatl se maminko co to je. Tak jsem mu vysvětlila co to je. Prstíky si nikdy nežulal a to měl od 5měsíců zuby radši si vzal prso nebo vychlazené kousátko.Všichni de divili coje to za dítě bez dudlíka.
 Jana Z. 


Re: Pohled z opačné strany :o) 

(3.7.2003 16:46:07)
Monty, tak zakousnute ditko do hrany kocarku (u nas nejcasteji do toho mantinelu vepredu, kdyz sedi) - je zrovna ted casty jev:-))) rikame Misce, ze vypada v dane chvili jako Pitbull...;-)

U nas dudlik funguje u obou holek asi od jejich mesice, 6tydnu nebo tak nejak..

Obycejne jen na usinani (jakmile usne, dudlik sama vyplivne) nebo tesne pred kojenim, kdyz uz je mala neklidna... ..

Tak detickam a dudlikum zdar...

jana

 Jana Z. 


Re: Re: Pohled z opačné strany :o) 

(3.7.2003 16:47:13)
tak 2x jsem to poslat nechtela..sorry..
 Alča (23) a Josífek *8.2.2003 


Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 19:47:44)
Náš Josífek má dudlík jeden, nevyvařujeme ho (co tě nezabije, to tě posílí :-))) a používá ho jen když se potřebuje uklidnit před spaním, pak ho hned vyplivne. Anatomický dudlík taky odmítá, máme sice silikonový, ale normálně tvarovaný.
 Korytnačka :)2 dcerky a 1 kluk 


Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 20:02:32)
U nás holčičky obě byly bezdudlíkové - kromě - šestinedělí ! kdy mě teklo mlíko proudem a když jsem je často přikládala vše vyblinkaly a následně hubly, bylo to dejavu po dvou letech . když přišel kluk čelkala jsem , co bude, ale už umíme, ne :o)....Cha cha ...bejt prvorodička tak jsem z porodnice odcházela z lahvičkou a brekem, takhle jsem statečně kojily, ale bez dudlíku ani ránu. Nevyvařuju, jen meju, mám dva čistý v kabelce ve vyžehleném kapesníku.
Ale Jakoubek je poctivka, dudlá statečně, před kojením je tedy nutno ODZÁTKOVAT :o)
 hh hh 


Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 20:07:44)
dcera dostala dudlík hned po příchodu z porodnice.
S kojením problém nebyl.
dudlíků máme asi 20. mám je v krabičce a dcerka si pro ně v průběhu dne chodí a dudlá, já je pak večer posbírám, umeju a uložím zpět do krabičky na další den :o)
 Machovka, Emi 3m 
  • 

Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 21:04:29)
...šestinedělí jsme radši vydrželi "bez", ale po usínaní s rukou v kolíbce a malíčkem coby živým cumlíkem jsme s nedobrým pocitem dudloně koupili. Byla to láska na první pohled.... problémy s kojením nebyly a manžel si taky vydatně oddechnul, on měl totiž ten malíček totiž regulerně namoženej.
 Marss 


Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(17.9.2005 22:59:10)
Nám zabral dudlan hned v porodnici, když jsme se chystaly na příchod vizity a malá se probudila a plakala hlady. Malá bez dudlíku večer neusne, párkrát jí ho musím dát,než usne a po chvilce ho vyplivne a spokojeně spinká bez dudlina celou noc. Myslím si, že je lepší dát dudlík, než mimčo učit na večerní chování...
 Sylvie 


Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 21:22:04)
Jo, tak jsem si to taky představovala :o) No nic, už mám pocit, že dudlík zase nepotřebujeme :o)

s.
 alka, 3 děti 


Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 22:04:45)
Ahoj Sylvie,
všechny mé tři děti měly (Apolenka má) dudlík. Nevím jestli je to nějaká výhra, nemít dudlík, ale vím, že každé z dětí se k dudlíku stavělo jinak. První syn, dnes 16ti letý měl dudlík už v porodnici, rooming-in nebyl a nikdo se nikoho na nic neptal, zda si dudlík přeje, či ne. Na novorozeneckém odd. byly odudlíkovaní všichni bez rozdílu. Dudlík měl i doma, sloužil jako utišovadlo mezi kojením a poté mezi Sunarem. Ještě kolem roku byl zvyklý mít ho v puse téměř stále při spaní i při hře. Asi v roce a půl, jsme jej vyhradili pouze pro spaní a nedělalo to problémy. V noci jej měl do dvou let. A jedno pozitivum. S pomocí dudlíku se odnaučil dýchat pusou a naučil se dýchání nosem.
Druhý syn zpočátku dudlík moc nechtěl, nikdy mu v pusince nevydržel dlouho, alespoň s ním usnul a pak mu vypadl a on spal dál. Převedení dudlíku jen na spaní bylo též bez problémů a ještě před druhým rokem ho daroval sousedovic miminku, protože ho už nepotřeboval.....
Apolenka se narodila loni v září a o dudlík jsem požádala už v porodnici, protože ve snaze cucat si prsty si je strčila až do krčku a vše vyzvracela. Několikrát. S kojení jsem neměla žádné problémy, stále kojím, k tomu od půl roku pije kaši klidně z láhvičky (přes dudlík) taky zeleninovou polévku a teď v horku i čaj. Dudlík okousává jak jí lezou zuby, usíná s ním, nikdy ho nemá v puse při hře ani při spánku. Je to jak psala Monty, jak při kojení usíná a povolí prs, nahradím ho dudlíkem (s ním v puse si odříhne) a spící ji mohu uložit do postýlky. Ráda okusuje i řetízek, který je na dudlíku na ven a zabaví ji to jako jiná hračka. Jsou situace, kdy miminku nelze dát prs na uklidnění (např. při řízení auta) a to se dudlík docela hodí.
Nikomu bych dudlík nevnucovala, ale můžou být situace, kdy se hodí. Je to ale jen volba rodičů, zda jej děcku dají. Zdraví Alka
 Jíťa 4+1 


Re: Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 22:32:35)
Jakoubek dostal dudák už v porodnici od sestřiček a do prvních narozenin ho používal na utišení i přes den, do dvou let i v noci. V necelých dvou letech ho vyměnil s Mikulášem za balíček dobrot. U Vojtíška jsem dudlík používat nechtěla, leč donitil mne. Když chtěl napít, muselo to být ihned a protože to vždycky ihned nešlo, začal ječet. Ječel, ječel a nepil. Zkusili jsme dudlík a paráda. Vojtíšek si zadudal a konečně se chytl. Jak ale rostl, začal si v noci dudlík z pusinky vyndávat a držel ho pevně v dlani, že neexistoval způsob jak mu ho vzít. Přitom se ale dožadoval nového do pusinky. Nakonec to dopadlo tak, že měl Vojtik dudáky tři. Dva do ruky a jeden v puse. Dudal zásadně jen když šel spát, ve dne potřeboval ruce k jiné činnosti a mít jen jeden dudák mu přišlo málo. Martínkovi bude deset měsíců, dudal od šestého do osmého měsíce. Naučili jsme ho my, neboť se utišil jen u prsu a já jsem také potřebovala někdy odejít, tak jsme zkusili dudák. Dalo nám to zabrat, ale po 14 dnech se naučil. Leč teď už nechce dudlík ani vidět. Někdy z toho šílim, zvláště v autě, nejlépe na křižovatce, ale Martínek se s dudlíkem rozloučil trvale. Kojení dudlík nevadil, nejstaršího jsem kojila rok a dva měsíce, druhého dva roky a dva měsíce a Martínka kojím pořád. Po těchto zkušenostech co mám stejně ale nevím, jestli je lepší dudlík mít nebo ne.
 Atka 


Re: Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 22:33:34)
Ahojky,
naše Anička (8roků) dudlíka neměla. Zkoušeli jsme jí ho několikrát dát, ale odmítala ho. A byla vytrvalá. Tak jsem si řekla, proč jí mám nutit a pak zase odnaučovat. Když se měl narodit Filípek, tak jsme ani dudlíka neměli. Doufala jsem, že ho nebude potřebovat.
Narodil se hodně po termínu císařským řezem a měl skoro pět kilo. Přesto musel do inkubátoru. Jak mi potom vysvětlili, velké děti prý mají často větší problémy než malé děti. Když jsem ho viděla poprvé, tak to byl hodně zvláštní pohled. Všude okolo maličká miminka a u okna ten náš otesánek přes celej inkubátor. A s dudlíkem v puse.
Myslela jsem si, tak a teď musíme koupit i na doma. Ale další den už ho neměl, naštěstí. On ho tak odmítal že mu ho prostě nenutili. Dneska je mu sedm měsídů a doma jeden máme, ale bere ho jako jinou hračku. Když mu ho někdo dá tak si ho dá do pusy. Ale když dostane jinou hračku, tak dudlíka zahodí. A někdy si sním hraje a ani ho do pusy nedá. Já jsem ráda. Mě vždycky dojme když vidím tříleté (i starší) dítě na procházce a s dudlíkem v puse.
 Jana CAM 


Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(3.7.2003 22:30:37)
Ahoj Sylvie,
moje děti byly obě bezdudlikové, proto se mi možná někdy těžko chápou takové věci, jako že s mou dcerou venku běhá chlapeček od sousedů a ve třech letech má ještě dudlík. Mluví a dulík má v puse, takže přes něj šišlá. Chápu, že se dudlíkem miminka asi uklidní, ale k čemu potřebuje dudlík 3 letý kluk. Co si o tom myslíte vy? J.
 Lonai 


Re: Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(4.7.2003 8:52:13)
Když jsem byla s Filípkem na dovolené pro maminky s dětmi, kamarádil s holčičkou (pětiletou), která dudlík ještě občas měla (venku) a na procházce, když nechtěla jít, ji maminka nosila.
Filípek měl dudlík jako miminko (na spaní asi do 1,5 roku) a anatomický také nechtěl.
 Irena,3děti 
  • 

Re: Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(4.7.2003 12:46:18)
Nac potrebuje trilete dite dudlik odpovedet neumim, ale zazila jsem to :-). Nejstarsi syn dudlik mel, jeho vztah k teto veci byla vsak vicemene nutralni, ne-li dokonce vlazny. Pro dceru to vsak byla vasen a nezbytnost.Ale musel to byt "jeji" ozuzlany, zde v diskusi neosvedceny,anatomicky dudlik jedne konkretni nejmenovane znacky.Jednou jsem jej pri vyvarovani vyvarila tak dukladne, ze letel do popelnice i s kastrolkem, za drahy peniz jsem tedy zakoupila stejny, ale dokud neziskal patricnou "patinu", bylo doma celkem hlucno.Dudlikova laska vydrzela do 4(!)let, po vstupu do skolky byl dudlik povolen pouze doma a na mistech s vyloucenim verejnosti. Nasledky na anatomii ustni dutiny ci na mentalni uroven zadne, rekla bych...Nejmladsi 3 mesicni synek dudlik nepotrebuje, protoze palec prave ruky je preci lepsi :-).Presto mam doma celou galerii dudliku ruznych tvaru a materialu - co kdyby se nekdy hodil?
 Petra 
  • 

Re: Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(6.7.2003 21:06:42)
Můj syn má dudlík prakticky od narození. S kojením problém nebyl, pil i z lahvičky odstříkané mléko, když jsem nebyla doma. Odstavil se sám v osmi měsících. Od začátku měl dudlíka na spánek a na uklidnění. Pokud spal, dudlíka jsme vyndali. V říjnu mu budou tři roky a dudáka ještě na usnutí vyžaduje, ale ne vždy. Pobíhající dítě s dudlíkem v puse je opravdu děs a je to zbytečné.
 Beana, dcerka 3m 
  • 

Re: Re: Re: Taky dudlíkujem :-) 

(28.7.2003 13:13:12)
Ahoj Jano,
to máš pravdu, že ve třech letech je to dost nepěkný pohled. Já měla dudlík asi do dvou let na spaní a pak jsem ho rázně odmítla. Moje holčička ho má asi od čtyř týdnů. Večer s ním usne, vyplivne ho a po nočním krmení usíná bez. Přes den je taky většinou bez.
Nedávno jsem ovšem viděla asi tak 7-8 letou romskou holčičku, která dudala jako divá. Pak jsem se doslechla, že romské děti mívají dudlíky hodně dlouho. Vypadá to poněkud divně.
 Jitule a Domisek unor 3003 
  • 

Re: Taky dudlíkujem :-) 

(5.7.2003 20:58:52)
Ja jsem ani moc nepremyslela, jestli az se malej narodi, budem pouzivat dudlik,ale pro jistotu jsem si jich par nakoupila /spis jen tak pro radost:o)/. Jenze, rodila jsem cisarem, mlicko se mi udelalo az paty den, do te doby byl Domisek krmen cizim mlickem/ tahal ho ze strikacky/. Kdyz se narodil, byl v terminu, ale byl to drobek, vazil 2340. Mela jsem ho u sebe jen na prikladani,jinak na pokoj mi ho dali az asi 6 den, v inkubatoru byl jen na zahrati, jedno odpoledne. Kdyz jsem se na nej byla podivat druhy den, mel v pusince dudlik, takze bylo rozhodnuto za me:o). Bohuzel jsem se nerozkojila, nevim, jestli nizke vaze miminka, nebo diky dudliku, nebo pozdnimu vytvoreni mlika. Pokazde, kdyz jsem ho prilozila, tak se prisal, ale jen kousal a cumlam, nikdy nic nevypil, takze jsem zacala mliko ztracet. Pak navic zacal brecet hlady a vzteky po kazdem prilozeni, vedel, jen ze ho tim prsem otravuju vzdycky pred tim, nez dostane najist ze strikacky,takze bylo po kojeni.Jednou jsme zkouseli v porodnici odstrikavat, ale mlicka nebylo zas tolik, takze za ctyri hodiny jsem odstrikala sotva 10. Nakonec jsem odchazela po marne snaze vsech s umelou vyzivou, doma jsem se snazila prikladat, ale uz to proste neslo. Jinak nemuzu rict, ze by na me me nekojeni zanechalo nejake stopy,obcas ma clovek pocit, ze kdyz nekoji, ikdyz ne vlastni vinou, tak je nejakej spatnej, ale ze sve zkusenosti muzu rict, ze citove svy mimco urcite neochuzuji. No a dudlik nam zustal od porodnice. Vetsinou s nim usina a taky v aute si obcas rad zaduda.
 Matrina, Matej a Lucie 
  • 

Re: Pohled z opačné strany :o) 

(4.7.2003 7:55:41)
Ahoj!
Myslim si, ze dudlik neni tak spatny, jak se o nem nekdy pise. Problem bych videla v tom, ze to pisi vetsinou lide, kteri to nikdy nezkusili "na vlastni kuzi". Jsou to napirklad lekari a jini odbornici, kteri sve deti (pokud je maji) vlastne ani nevychovalvali, protoze supajdili do prace delat atestace a ted se na nas maminky budou vytahovat...
My jsme tomu doma nechavali vzdy volny prubeh a tak jak pise Alka, kazde na dudel ragovalo jinak. Ale vcelku lze rici, ze je to veliky mamin pomocnik. Obcas mam pocit, ze do diskuse o ruzne problemy vkladaji nazory lide, kteri s danym probelmem nemaji osobni zkusenost a pouze hodnoti shromazdene informace s odborneho tisku.
Az budou mit doma rvouciho mazlicka a 10 probdelych noci, take ho daji:):):)
Ahoj, zdravim vsechny Martina.
 Matrina, Matej a Lucie 
  • 

Odbornici maji vetsinou male zkusenosti 

(4.7.2003 7:57:03)
Ahoj!
Myslim si, ze dudlik neni tak spatny, jak se o nem nekdy pise. Problem bych videla v tom, ze to pisi vetsinou lide, kteri to nikdy nezkusili "na vlastni kuzi". Jsou to napirklad lekari a jini odbornici, kteri sve deti (pokud je maji) vlastne ani nevychovalvali, protoze supajdili do prace delat atestace a ted se na nas maminky budou vytahovat...
My jsme tomu doma nechavali vzdy volny prubeh a tak jak pise Alka, kazde na dudel ragovalo jinak. Ale vcelku lze rici, ze je to veliky mamin pomocnik. Obcas mam pocit, ze do diskuse o ruzne problemy vkladaji nazory lide, kteri s danym probelmem nemaji osobni zkusenost a pouze hodnoti shromazdene informace s odborneho tisku.
Az budou mit doma rvouciho mazlicka a 10 probdelych noci, take ho daji:):):)
Ahoj, zdravim vsechny Martina.
 Misa ( Natalya 3 mesice) 
  • 

Doporucivani duduliku 

(4.7.2003 11:28:17)


Holky (maminky),

u nas na Novem Zelandu se detsti lekari hodne zabyvaji jak omezit tzv. cot deth - coz je nahle umrti kojencu. Podle nich dudani dudliku pri spani podporuje saci reflex a nedochazi k zastaveni dychani. Coz je zajimave - nevite co k tomu rikaji doma v Cechach?
Misa
 Renda a spol 


Re: Doporucivani duduliku 

(4.7.2003 13:36:51)
Ahoj Miso,

tady v Nemecku take dopurucuji dudlani dudliku,jako prevenci proti nahlemu umrti...Presne,jak jsi psala,podporuje saci reflex...

r.
 Matrina, Matej a Lucie 
  • 

Jak se dudla v Koreji? 

(5.7.2003 3:23:41)
Ahoj!
V CR je to podle me s dudlikama asi tak jak jsem napsala uz vyse(syna jsem rodila v CR). U nas v Koreji se dudliky temer nepouzivaji. Deti tu v porodnicich ani venku temer neuvidite plakat. Ja mam za to, ze je to tim, ze je maminky neustale nosi nekde na tele. Stale citi mamu a neplaci.
Ale neni to tak idealni, jak jsem si prvne myslela. Tady v Koreji totiz 8 maminek z 10 rodi planovanym cisarem. To by tolik nevadilo, ale ze vubec nikdo tady nekoji, tak to uz je vrchol! Ja jsem tady rodila svou dceru, take jsem bohuzel musla podstoupit cisar ze zdravotnich duvodu, ale kojit jsem zacala plne od 3tiho dne!Ale to uz jsem trosku odbocila.
Ahoj Martina.
 Evča, syn+dcera 
  • 

A to my jsme měli dudla přímo předepsaného!¨¨ 

(6.7.2003 18:25:26)
Ahojky,
tak se divte nebo ne, nám hned v porodnici řekli, že syna mám co nejdéle kojit a taky mu dávat dudlíka. Narodil se kleštěma a měl obrnu obličejového nervu (poznal to jen ten,komu jsme to řekli- měl nakřivo úsměv) a bylo nám řečeno že dudlík + kojení je nejlepší stimulace svalů a podpora sacího reflexu . Teda taková příjemná rehabilitace. No, někdy bych dudla naordinovala některým "příjemným"spoluobčanům.
Mimochodem, dudlů jme měli několikero, večerní řadu v postýlce stačil syn do rána odudlat a hodit pod postel.(Dcera k tomu byla samo už vedena). A v roce a 3/4 jsme ho zapoměli na návštěvě, takže tím vše skončilo (s dudlem) a kojení skončilo v 13 měsících(u dcery v 11 měsících), kdy sami odešli a nemínili trávit delší dobu cucáním. Flašku jsme měli - jen na hraní-teď pro panenky, v půl roce oba zvládali hrneček s hubičkou a tzv.nevylívací (co se vrátí do vzpřímené polohy). Ahoj!
 Gábi, 2 děti 


Dudlíkování 

(4.7.2003 9:07:27)
Mám s dudlíky také své zkušenosti: u dcery jsem dudlík použila hned v porodnici, víceméně z hlouposti (trochu pod vlivem babiček a dětských sester - dítě bez dudlíku je přece divné), moc jsem o tom nepřemýšlela a nějaké "desatatero kojení" nikdo v porodnici neznal. Dcera se narodila dřív, dvoukilová, první přiložení k prsu proběhlo po více než 48 hodinách (a to jsem jí musela skoro rvát z inkubátoru, kde byla vlastně úplně zbytečně). Rozběhnout kojení bylo náročné, ale byla jsem velmi vytrvalá (dcera nakonec také) a povedlo se, já kojila bez problémů 20 měsíců. Noční lovení dudlíku pod postýlkou byl ale náš rituál (bála jsem se na noc používat různé "držáčky", řetízky apod.) Ale vyváření dudlíků nebylo rozhodně na denním pořádku ;-) Někdy kolem roku a půl jsme úspěšně dudlík vyhodili. Pár měsíců se nic nedělo a pak ejhle - dcera se naučila si cucat paleček a dělá to při usínání dodnes :-(
Když se narodil syn, tak jsem dudlík vůbec nekoupila (nechtěla jsem opakovat svojí předchozí chybu a baičkám jsem to řekla jasně), jednou jsem ale přece jen propadla zoufalství a snažila se mu dát do pusinky aspoň dudlíkový teploměr. Myslím, že by mohl soutěžit v plivu do dálky. Řekl to jasně: "dudlíkem mě rozhodně neošidíš" a tak bylo dilema jednou pro vždy vyřešeno - místo dudlíku má přece mě :-)
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Áááááha - tak to jó! 

(4.7.2003 10:53:02)
Ahoj, no tak musím říct, že se starší Miškou mám zkušenosti téměř identické. Pokus babičky při návštěvě naučit ji na dudlík: Flus ho a brrrrr, obloukem to letělo bůhví kam :o)
Já jsem šetřílek, takže z těchto dob mám pytlíček vyvařených dudlíků a torzovitých skorodudlíků po kamarádce (+asi 2 nový nepoužitý- zřejmě dar) - a ty všechny přišly na řadu daleko pozdějc, když si s nima Míša hrála, no a taky teď pro Marušku...
Ta na jistý babiččin pokus ve 3 týdnech zareagovala "úspěšně" - a musím říct, že to mělo i jisté výhody: obě holky měly velké večerní bolení bříška (Maruš jen asi do 2,5měs., ale Miška skoro do 4!)- a to mě okusovaly hroooooozně! Tady mi u Maruš dudlajz dost pomoh, tojo. ALE - jak píšeš - OBČAS PIJE HROZNĚ DIVNĚ!!! Taky mě napadlo, že to je dudlíkem, jen mě nedošel ten mechanismus: Jasně, ona někdy jen tak požižlává, místo aby pořádně zatáhla, a pak se hrozně diví, že nic neteče! (řev) - Už se to celkem srovnalo, ale taky jsem jí musela téměř "nastříkat do tlamičky", aby jí došlo,že jí nenabízím nějakou náhražku, ale opravdový nefalšovaný mlíko!! :o))
Jo a k tomu vyvařování - to jsem zezačátku taky dělala. Teď dudlík v lepším případě opláchnu pod vodou (v horším nic). Míša taky byla záškodník, zanášela ho, ale už se to srovnalo, už jí moc nezajímá. Navíc, z těch asi 7 dudlíků Maruš je ochotna používat asi 4, z toho 2 oblibuje (obyčejnej českej růžovej "medvídek" s bambulkou, zn. Barum /asi to vyráběj z recyklovanejch pneumatik :-)))/). Nejradši má ten, co je nejstarší poděděný a při jednom vaření napůl splasknul - ten nejméně vypadává z hubičky :-)
Tolik naše věděcky ověřené zkušenosti.
Kopretina je moooc hezká (viděla jsem ji u kámošky), ale mezi keříky na zahradě jí to určitě sluší víc:-)
Přeju příjemný bezdudlíkatý odchov (jo, v noci ho taky nepoužívám - napije se a usne - nejvíc přes den, když je mrzutá či nechce usnout v šátku a chce "vystoupit za jízdy".)
Pá a chovu zdar !
Ester
 Pavlína,Martínek 3měsíce 
  • 

Je to každého věc! 

(12.3.2005 18:45:02)
Já myslím,že každá mamina ví,co je nejlepší pro jejího mimouše!Nenechte si říkat,jestli je nebo není dobré užívat dudlíčka!Řiďte se svým rozumem a city!Náš Martínek dudlíčka do dneška sám neudrží,ale když usíná nebo se vracíme zvenku,funguje jako dobrý kamarád,který pomůže.Přeji všem zdravá a spokojená miminka!!!
 Renata+Stellinka 3 měsíce  
  • 

Re: Je to každého věc! 

(7.6.2005 9:13:00)
Já,jako správná a moderní maminka jsem si řekla,že u nás nějaký hnusný dudlík neprojde.S tímto přesvědčením jsem šla rodit.Mám sama předkus a bojím se,aby malá neměla to samé.
Naštěstí dudlík nepotřebujeme,neb je malá zlatíčko a v noci spinká krásně a bez uspávání.Jen se bojím,kdy nastane obrat k horšímu.
Ale chci hlavně napsat.Pokud by mi malá řvala a nebylo by zbytí,tak bych dudáka naordinovala a hotovo!
Proto mi má matka raději nakoupila zásobu dudlíků.A já dělám,že o tom nevím.
Ooravdu je to jen na každé z nás,jak si to zařídíme!
 Martina 


Bez dudliku 

(4.7.2003 14:01:07)
Matej dudlik nema a nikdy nemel. Kdyz byl malinkej, taky se precpaval, chtel bejt porad u prsa a pak blinkal. Kdyz jsme mu ale chtela dat dudlik, okamzite ho vyplivl a chtel prso. Parkrat jsem sedela u postylky, dudlik mu drzela v puse a s hodinkama v ruce pocitala minuty, kdy ho nakojim aby zase neblinkal. Na konec jsme dudlik vzdali a jsem rada. Lahvicku taky od malicka odmita v cemz nevidim nejmensi problem, prikrmovat jsme zacali v 6ti mesicich a vsechno lzickou. Uci se pit z hrnecku a kdyz je velky vedro a chci mit jistotu, ze v sobe ma opravdu dost tekutim, dam mu i vodu lzickou. Touto zkusenosti se ze mne stal tak trochu odpurce dudliku;-) No uvidime, co si o tom bude myslet druhy mimco, az ho jednou budeme mit:-)
 Lucka,Aninka 7,5r;Macík 4,5r. 


Odpůrce dudlíku 

(4.7.2003 22:06:54)
Ahoj, taky jsem byla zarytý odpůrce dudlíků. Aninka byla vyloženě kojící se dítě a nic jinýho nepotřebovala. Když se však narodil Martin, byla jsem ráda za dudlík. Ten by mě snad zbaštil za živa! Jestli nějak negativně působí na kojení nevím. Malej měl v půj roce 9 kg (jen kojen), ale v devátým měsíci začal odmítat a už se nenechal přemluvit - bylo to zrovna v květnu, když byla ta vedra a byla mu asi leší lahev s vodou než teplý mámino mlíčko. Dudlík má jen v postýlce (a v kabelce pro případ nouze), ale moc nám pomohl. Osvědčil se nám silikonovej tvarovanej od fy Boček se zavírátkem. I když v poslední době nepohrdne už ničím a cpe si do pusy i dudlíky panenek a je schopen s ním i spokojeně usnout. Teď už začínám přemýšlet, jak se ho zbavit. Jo, a dudlík nevyvařuju, jak už bylo řečeno, co tě nezabije - to tě posílí! Lucka
 Kriss, Týnka 15m. 
  • 

Já dudlík nechtěla 

(6.7.2003 0:02:52)
Já dudlík nechtěla, ale pár dní po příchodu z porodnice ho začla dávat babička. Postěžovala jsem si, jak malá pláče (měla prdíky) a ona na to - "Zkusila jsi jí dát dudlíčka?" A já - "Ne, já dudlíka nechci dávat, kvůli kojení. A navíc, ona ho nechce." Tak jí ho tam babi párkrát přidržela a ona se naučila. Teď bez něj neusne, ani v kočárku, kde usínala bez dudla do roka a já se děsím, jak a kdy jí ho vezmu.
 Jana, syn skoro 2r. 
  • 

Re: Já dudlík nechtěla 

(6.7.2003 10:37:08)
Tak jí ho neber... Moje zkušenost je taková, že čím víc jsem se snažila syna odnaučit dudlat, tím víc to vyžadoval. Tak jsem to nechala plavat. Když si o dudlík řekl, dala jsem mu ho, jinak jsem ho nenabízela. A on na něj začal čím dál víc zapomínat, mnohokrát usnul bez něj, až cca od 1 a 3/4 roku začal spát úplně bez dudlíku. Podobně to bylo s nočníkem i se vším. Nemá smysl něco dělat násilím, ony se to ty děti stejně jednou naučí (odnaučí) samy.
 Matrina, Matej a Lucie 
  • 

Re: Re: Já dudlík nechtěla 

(6.7.2003 13:54:39)
My jsme dudlika jednoho dne "vyhodili z okna". Chvilku cca 2-3 dny se plakalo(pri vecernim spani), ale pak uz meli vsichni definitivni klid! Neni to takova tragedie to tem detem nasilim vzit, horsi je kdyz to rodice neustoji a podlehnou,pak se decko fakt trapi!!!Ahoj Martina.
 Zuzava* 


Tak jí ho neber... 

(7.7.2003 13:22:00)
Taky si myslím, že obavy z toho, že dítě bude dudlat do důchodu jsou zbytečné. Mě se obě děti šíleně bránily nechat si vzít dudlík, tak jsem to nechala, a pak, třeba jen o pár týdnů později, to prošlo tak hladce, že jsem ani málen nevěřila...Měli je ovšem jen na spaní..

K dceři mám historku...byli jsme návštěvou u tety a já večer hledám dudlíky...a nebyly. Teta mi s blahosklonným úsměvem vysvětlila, že ty hrozné ožvýkané dudulíky vyhodila...a my jsme jiné neměli...Ty nervy, zvlašť se vzpomínkou na minulý pokus o odučování (několikahodinový pláč a přesvědčování)...Úplně jsem se zpotila na zádech...a večer dcerka skutečně požadovala dudlík. "Dudlíky nemáme, teta je vyhodila," řekla jsem jí po pravdě, a teta to vysvětlila dcerce tím, že už byly ošklivé a už na nich úplně byly vidět bacilky, co by jí přelezly do pusinky, a tak je vyhodit musela.....Dcera se zamyslela, pak řekla "Aha," a tím celá záležitost skončila. Od té doby se o dudlíku nikdy ani nezmínila...a já jsem jenom zírala...Byly jí v té době asi tak necelé dva roky...

A u tříletého chlapečka to vidím trochu jako nedůslednost nebo pohodlnost rodičů, přes den se mu už asi dá opravdu vysvětlit, že není miminko, a že není pěkné mít v puse dudlík...A stejně věřím, že ho ostatní děti brzo přimějí dudlík zahodit - nebo by se mu smály...
 Andre-ika 


Re: Tak jí ho neber..Andy a Bája 18m. 

(18.7.2003 22:19:09)
Ahoj mala se narodila o tři týdny dřiv císařem začala jsem plně kojit do dvou dnů, protože jsem iodmítla být na JIP déle než jednu noc a hned si vydupala rooming-in. Malá byla a je mega savec. Porád dudlala a v tech obdobích růstového spurtu snad pořád , chodila jsem do školy a co bych dala za dudlunka, ale malá měla odpor. Vždy vyzvracela vše. A to jsem doma měla cumle asi dohromady za 1000.A pak jsem to jednou zkusila když v 7m.usínala odpoledne opět s prsem a šoupla jí ho místo bradavky a ejhle malá se zavrtala a spokojeně spoala dál. a já jsem mohla v poho fungovat po bytě. Pak ho používala normálně. Za 6 měsíců tedy zhruba po prvních narozeninkach si rekla dost a cumlum dala valem. A kolikrát by se hodil když jedu dál autem a mám vyspívaný hlas. Malá má rok a půj a cumel si bere na hrení dává ho panenkám a tak. A stejně jako cumel jsem měla obavu že bude vyžadovat mlíčko přes den až do maturity. Né že by mi to vadilo ale od roka přestala pěkně jíst a chtěla jen mlíčko s prsu tak se na dalšího púl roku zase stala skoro plně kojená. A stejně jako s cumlem si řekla dost a před týdnem se ráno prpbudila a řekla mami ham a začala jíst tak jak se má. A mlíčko má na večer nebo ve stavu nejvyšší nouze, tak si myslím, že není třeba brojit proti ani používat uřvávací metody a vůbec neodsuzuji maminky které nemohou kojit ani ty jejichž dšti chodí s cumlíkem ve 4 letech venku, kdoví co nás potká u dalších dětí. Všem maminkám a jejich ratolestem zdar.
 Eva, dcera Anka 2 roky, syn Jan 8 týdnů 
  • 

Taky nedudlíkujeme 

(6.7.2003 22:57:25)
Sylvo,
nikdy jsem se v prosazování dudlíku nedostala tak daleko jako Ty, ale naprosto souhlasím, že již nikdy. Moje dcera byla vždycky strašně uřvaná, uplakaná by bylo slabé. Šestinedělí nám prořvala skoro celé a lepší to nebylo ani potom. Samozřejmě, že jsme se jí snažili dudlíka vnutit, ale po dvou až třech týdnech snažení, kdy maximum doby, kterou měla dudlíka v puse, byly dvě minuty a pak další řev, jsme to prostě vzdali. Dudlíka nikdy neměla, palec se cumlat nenaučila, za což jsem vděčná, vesele i smutně si řvala dál a nějak jsme to přežili. Syn je daleko klidnější, ale přece jenom jsme to pět zkusili - výsledek naprosto stejný - co mi to strkáte, když z toho nic neteče. Vzdala jsme již po třech dnech, zato dnes objevil palec. Nevím, co bude dál, dudlík rozhodně už zkoušet nebudu, s odvykáním na palec je asi potřeba počkat. Takže moje rada je, miminko si řekne, kdyby ho chtělo, když nechce, je to dobře a mezi těmi dudlíkovými davy vypadá aspoň výjimečně.
Eva
 Eva, dcera Anka 2 roky, syn Jan 8 týdnů 
  • 

Taky nedudlíkujeme 

(6.7.2003 22:58:50)
Sylvo,
nikdy jsem se v prosazování dudlíku nedostala tak daleko jako Ty, ale naprosto souhlasím, že již nikdy. Moje dcera byla vždycky strašně uřvaná, uplakaná by bylo slabé. Šestinedělí nám prořvala skoro celé a lepší to nebylo ani potom. Samozřejmě, že jsme se jí snažili dudlíka vnutit, ale po dvou až třech týdnech snažení, kdy maximum doby, kterou měla dudlíka v puse, byly dvě minuty a pak další řev, jsme to prostě vzdali. Dudlíka nikdy neměla, palec se cumlat nenaučila, za což jsem vděčná, vesele i smutně si řvala dál a nějak jsme to přežili. Syn je daleko klidnější, ale přece jenom jsme to pět zkusili - výsledek naprosto stejný - co mi to strkáte, když z toho nic neteče. Vzdala jsme již po třech dnech, zato dnes objevil palec. Nevím, co bude dál, dudlík rozhodně už zkoušet nebudu, s odvykáním na palec je asi potřeba počkat. Takže moje rada je, miminko si řekne, kdyby ho chtělo, když nechce, je to dobře a mezi těmi dudlíkovými davy vypadá aspoň výjimečně.
Eva
 Míša a Dáda (27 měs.) 
  • 

Dudlíkům zdar 

(7.7.2003 17:12:32)
Našemu synovi je už 27 měsíců a dudá. No a co.
Narodil se coby větší dítko (4,25 kg a 54 cm), kojila jsem ho do dvou let a přestože dudal. Myslím, že kojení nemá až tak velký vliv na dudání a opačně. Výzkumy jsou jedna věc a realita druhá.
Pravda je, že pokud můj syn vyjde na ulici a dudá, je centrem pozornosti (vypadá totiž alespoň o rok starší). Nemá ho pořád, dudlá zejména, když je unavený a chce spát a nebo se takhle "dorazí" po jídle. Nejlepší jsou baňaté silikonové bambule.
Však on ten roubík jednou zahodí. Je to lepší, než aby si cucal palec do osmi let jako můj bratr. Palec totiž jen tak nezahodíte.

Dudlíkům zdar.
 Sajko 
  • 

Dudlík až od 4 měsíce 

(7.7.2003 21:03:03)
Byla jsem moc ráda a pyšná, že dudlík nepotřebujeme, jenže ouha přišel 4měsíc a s ním i cucání palečka. Tak to jsem raději vzala uprkem lekarnu a tam zakoupila obyčejný dudlík za 12,5kč a učila své milované dítko dudlat. Byl to horor, protože paleček je asi lepší, ale bohužel neda se vyhodit jako dudlík.
Jsem ráda že jsem dudlík zavedla, protože teď pomalu na paleček zapomínáme a dudlík si bereme jen občas.
Nebojte se dudlíku, rozhodně je lepší než paleček nebo pěstička :-))
 Jana 
  • 

Re: Dudlík až od 4 měsíce 

(7.7.2003 21:19:04)
a co kdyz dite ma dudlik a po odebrani si zacne pro zmenu cucat palec? Starsi holka mela dudlik, a pak najela na palecek, mladsi kluk si palec cucal kolem ctvrteho mesice, ale dudlik jsem nedala a postupne zacal mit zajimavejsi starosti nez neco premilat v pusince, takze s paleckem skoncil a je v pohode. Jinak mezi ctvrtym a sestym mesicem si prsty cuca asi vetsina deti, i v klubech kolikrat vidavam mimina, ktera maji v puse narvanou rucicku pomalu po loket :) a v koutku ust se jim krci dudlik.
 Martina 


Re: Dudlík až od 4 měsíce 

(7.7.2003 21:24:49)
Holky nebojte se tech palecku. My nikdy dudlik nemeli a palecek jsme taky zacli dudat, ale jak z cista jasna jsme zacali tak stejne za par mesicu skoncili. Ani si nepamatuju kdy, ale bylo to snad nekdy po pul roce...no fakt presne nevim. Dudlik me kuli tomu ani nenapadlo zavist, Matej byl s tim paleckem v puse taaaaaaaaaaaaaaak roztomilej:-)
 alka, 3 děti 


Re: Re: Dudlík až od 4 měsíce 

(8.7.2003 8:40:58)
Martino,
já se naopak cucání palečku bála, protože mi kamarádka medička ukázala v jedné knížce (už si nepamatuji jméno, je to 17 let), jaké mohou vzniknout deformity jak palce (deformuje se i kost a má tvar jako lžička na zmrzlinu, nehet úplně sleze) tak tvrdeho patra (to ani nedovedu popsat, ale dělá to problémy se zuby). Proto bych se přimlouvala za dudlík. Moje všechny děti jej měly, jak už jsem tu psala. Ahoj Alka
 Martina 


Re: Re: Re: Dudlík až od 4 měsíce 

(8.7.2003 14:28:54)
Pokud si ho dite cuca dlouho (moje sestrenka si ho cucala prej jeste v peti letech) tak verim, ze to muze mit spatny nasledky, ale pokud je to jen to prechodny obdobi jako u nas, nervala byhc tam ten dudlik. No samozrejme nikdo nemuze vedet, kdy s tim jeho dite hodla skoncit ale to bych asi resila az by ta situace nastala. No...asi je fakt, ze kazdy ma neco.
 Sarka, 2holky 
  • 

Dudlik pomocnik 

(11.7.2003 22:14:48)
Mám 2 holky 3měsíční a pak o dva roky starší. Z kurzů jsem věděla, že dudlík-nepřítel kojení se má dát až po měsíci po narození. Šlo to krásně i bez něj a hlavně když se začala Miška usmívat, tak jsem neviděla důvod, proč jí pusu zacpávat dudlíkem. Po dvou letech se mi narodila Karolínka a já jsem jí na dudlík naučila. Nejdřív ho měla tak jednou-2x denně, až si zvykla a teď si ho nemůžu vynachválit. Posune mi kojení, zaměstná ji dudláním až dorazíme z procházky, až umyju ruce starší dceři apod. A hlavně jsem se chtěla vyvarovavat velkého váhového přírůstku, kdy se mi u prvorozené stalo, že měla 10kg v 5,5měs a 13kg v roce. A taky jak starší dcera byla bez dudlíku, tak ho mladší nebere, ba naopak jí ho umí dát a utěšit jí. S kojením problémy nemáme, kojím obě, starší 3x denně. Změnila jsem názor, teď už dudlík neodsuzuji jako dříve. Ale co dítě to originál mozeček i přání.
 Sarka, 2holky 
  • 

Bez i s 

(11.7.2003 22:17:36)
Mám 2 holky 3měsíční a pak o dva roky starší. Z kurzů jsem věděla, že dudlík-nepřítel kojení se má dát až po měsíci po narození. Šlo to krásně i bez něj a hlavně když se začala Miška usmívat, tak jsem neviděla důvod, proč jí pusu zacpávat dudlíkem. Po dvou letech se mi narodila Karolínka a já jsem jí na dudlík naučila. Nejdřív ho měla tak jednou-2x denně, až si zvykla a teď si ho nemůžu vynachválit. Posune mi kojení, zaměstná ji dudláním až dorazíme z procházky, až umyju ruce starší dceři apod. A hlavně jsem se chtěla vyvarovavat velkého váhového přírůstku, kdy se mi u prvorozené stalo, že měla 10kg v 5,5měs a 13kg v roce. A taky jak starší dcera byla bez dudlíku, tak ho mladší nebere, ba naopak jí ho umí dát a utěšit jí. S kojením problémy nemáme, kojím obě, starší 3x denně. Změnila jsem názor, teď už dudlík neodsuzuji jako dříve. Ale co dítě to originál mozeček i přání.
 Petra S., 


Re: Bez i s 

(20.7.2003 11:14:24)
Ahojky,

mam 15.mes. syna. Taky jsem byla rozhodnuta dudlik NE! Chtela jsem kojit co nejdele. Ale v nemocnici se na nej naucil, nastesti se naucil i spravne sat maminy mlicko. Ve trech mesicich si dudlik ududla a nez se nam podarilo koupit presne ten samy. Tak "dudu" uz nechtel. Takze se to vyresilo nakonec samo. NAse mamka a babicka se pak divili, ze dudu nechce. Vzdyt VSECHNY deti preci maji dudu.
Takze jestli dudu ANO nebo NE je opravdu individualni.
Plne jsme kojili do 6.mesice a jeste ted v 15.m kojime 2 x denne.

Petra + Tom
 Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04) 


Slinenie a zúbky 

(17.7.2003 1:10:33)
Keď mala dcérka asi 4 mesiace, všetko si pchala do pusinky a zároveň strašne slintala. Všimlo si to aj okolie a všetci sme usúdili, že je to síce skoro, ale že to už určite musia byť zuby. Z omylu ma vyviedla rehabilitačná sestrička, ktorá mi vysvetlila, že je to normálna fáza vývoja. Detičky všetko ochutnávajú a keď sa k niečomu nevedia dostať (lebo ešte väčšinou nelezú), tak na to od vzrušenia slintajú :-).
Neskôr som tento fakt našla aj v knihe Prof. Vojtu Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku, kde v kapitole o vývoji dieťaťa v druhom trimenone (4. až 6. mesiac) píše: „Co dítě uchopí, dává rychle k ústům. Tímto spůsobem se dítě seznamuje s okolím. Důkazem toho je silné slinění“.
Takže nie každé slinenie takto malých detí je hneď signálom rastu zúbkov. Mimochodom, našej dcérke prvý zub nakoniec vyrástol až koncom deviateho mesiaca.
 Sylvie 


Re: Slinenie a zúbky 

(17.7.2003 1:21:21)
Jo, toho jsem si u Verunky všimla taky :o) Od čtyř měsíců slintala jak o život, ale první zub vylezl někdy v osmi měsících (ne-li později) :o) Nicméně... Ladě teď ze zvědavosti důkladně kontroluji pusinku a všimla jsem si jedné věci - dvakrát měla zhruba třídenní období, kdy hodně slintala, byla nervoznější, kousala jak o závod. Pokaždé se jí víc zviditelnilny zoubky. Ne, že by vylezly ven, ale pod dásničkou se udělal bílý flíček. Poprvé to byl první den horní pravá jednička, třetí den už celé pravé horní patro, podruhé se jí takhle objevili zoubečky pro změnu dole. Takže kdoví, jestli to ono ty ubožátka opravdu nepobolívá...

S.
 Lucka: holky 7 a 5 let 
  • 

Obrana dudlíku 

(1.8.2003 9:21:00)
I já jsem se po narození druhé dcery rozhodla, že budu naprosto dokonalá, kojící matka a dudlík Aničce nedám. Starší Bětuška při spaní dudlala, kojila jsem 8 měsíců, v necelých 2 letech jsme dudlíček bez problémů odložily, ale...Byla jsem rozhodnutá, že budu naprosto dokonalá. No akdyž jsem se posléze při nějaké drobné krizi rozhodla, že dudlíček přece jen zkusíme, Anička dávila a nechtěla. Zato objevila kouzlo palečku.Na tom by nebylo nic špatného, ale bohužel dumlá paleček i teď, v pěti letech. Samozřejmě jen při spánku, jaksi podvědomě, ale dumlá. Zkoušeli jsme všechno možné - domluvu, plesknutí po ručičce, jakmile ji přistihneme, ihned palec vytáhneme - prostě po dobrém i po zlém, ale zatím marně. Takže už máme mírně podivný paleček a předkus nás asi nemine. Se slzou v oku vzpomínám, jak jsme Bětušce prostě vzali dudlíček, dali na balkon, aby jej ptáčci odnesli jinému mimínku, a byl svatý klid. Je pravda, že Aničku jsem kojila 15 měsíců, ale myslí, že větší roli než neexistence dudlíku sehrály větší zkušenosti. A hororové pro mě byly situace, kdy si Anička vinou úrazu či nemoci (zavázané ručičky při popálení a při infuzích, které dostávala v situacích, kdy měla problémy s astmatem - to vše mezi 1. a 2. rokem :-()nemohla palec dumlat. Obě jsme byly na pokraji nervového zhroucení. takže teď si říkám: "Kdybych věděla, co mě čeká, volím bez rozmýšlení dudlík"
 Mirka, Petra 5 let, Viktorka 6 neděl 
  • 

Taky paleček 

(5.9.2003 20:51:29)
Mám dvě dcery, starší nejprve dumlala dudák, protože by stále jedla. Pak jsem na 2.měsíci začala přikrmovat, takže se přejídala z lahvičky. Nicméně cokoli gumového v puse v ní vyvolávalo, že zase něco poteče a tak začala dudlík sveřepě odmítat. Na 3. měsíci ovšem objevila palec. Jako maličká jej dumlala při hladu, únavě, podráždění. Stále jsme nosili mokré kapesníky, abychom její paleček udržovali v čistotě, bude-li mít potřebu sání. Hrůza. Palec cucá dodnes, ovšem jen noci, když má slabší lehké spaní. Ani o tom neví. Zkoušeli jsme všechno. Nic nepomáhá, neboť cucá paleček v nevědomí. Proto jsem se rozhodla, že Viktorce dudlík vnutím. Kojím, dudlík se snažím vnutit, ale narážím nanjiné problémy. Stále pláče, a jen dudlík ji uklidní. Najednou je klid. Ale běda, vypadne-li!!! Je to neustálá honička za dudákem. Více se budí v noci i přes den a hledá, co by dumlala. To před zavedením dudáka nedělala. Jsem pevně rozhodnutá dudlík zlikvidovat. Objevila ruce a cucá celé pěstičky. Je otázkou času, kdy najde palec. Co teď???? Jsem z toho zoufalá. Jakto, že někdo má dítě, které vydrží bdít a neplakat?? Poradí mi nějaká zkušená maminka? Navíc se mi dnes přihodilo, že špatně sála z prsa. Že by ten zpropadený dudlík?? Mirka
 Lucka: holky 7 a 5 let 
  • 

Obrana dudlíku 

(1.8.2003 9:23:02)
I já jsem se po narození druhé dcery rozhodla, že budu naprosto dokonalá, kojící matka a dudlík Aničce nedám. Starší Bětuška při spaní dudlala, kojila jsem 8 měsíců, v necelých 2 letech jsme dudlíček bez problémů odložily, ale...Byla jsem rozhodnutá, že budu naprosto dokonalá. No akdyž jsem se posléze při nějaké drobné krizi rozhodla, že dudlíček přece jen zkusíme, Anička dávila a nechtěla. Zato objevila kouzlo palečku.Na tom by nebylo nic špatného, ale bohužel dumlá paleček i teď, v pěti letech. Samozřejmě jen při spánku, jaksi podvědomě, ale dumlá. Zkoušeli jsme všechno možné - domluvu, plesknutí po ručičce, jakmile ji přistihneme, ihned palec vytáhneme - prostě po dobrém i po zlém, ale zatím marně. Takže už máme mírně podivný paleček a předkus nás asi nemine. Se slzou v oku vzpomínám, jak jsme Bětušce prostě vzali dudlíček, dali na balkon, aby jej ptáčci odnesli jinému mimínku, a byl svatý klid. Je pravda, že Aničku jsem kojila 15 měsíců, ale myslí, že větší roli než neexistence dudlíku sehrály větší zkušenosti. A hororové pro mě byly situace, kdy si Anička vinou úrazu či nemoci (zavázané ručičky při popálení a při infuzích, které dostávala v situacích, kdy měla problémy s astmatem - to vše mezi 1. a 2. rokem :-()nemohla palec dumlat. Obě jsme byly na pokraji nervového zhroucení. takže teď si říkám: "Kdybych věděla, co mě čeká, volím bez rozmýšlení dudlík"
 Eliška, dcery 23 a 10 měsíců 
  • 

Dudlíkové hororstory 

(16.9.2003 18:28:36)
Kdyz tak ctu ten vas clanek, tak si presne vzpomenu, ze jsme to same zazivali my s obema detma. Na zacatku je to asi vetsinou stejne, dite dudlik nechce, plive ho, kdyz s nim usne, tak ve chvili, kdy mu vypadne, tak je vzhuru a tak porad dokola. Ale z vlastni zkusenosti muzu zodpovedne rict, ze to chce cas, obe deti si brzo na dudlik zvykly, bez nej neusnou. Pak se dostanou do faze, kdy s dudlikem usnou rychle a tvrde a pak se jim da vyndat. Kdyz jsou vetsi, tak si ho treba vyndaji a breci, ale brzo pochopi, ze bez nej budou spatne usinat, tedy ze se musi urvat a daji si ho zpet do pusy. Ale jak rikam, pripoustim, ze naucit dite na dudlik, resp. nez dite pochopi, ze z dudliku sice nic netece, ale ze na usnuti je dobry, je dost narocne.
To, ze dudlik, popr. flaska vede k odstaveni, neni pravda u kazdeho dite. Starsi dcera dostala dudlik hned, jak jsme prisli z porodnice a neostavila se, ale kdyz musela dostal ve 2 mesicich flasku, tak za 3 tydny bylo po kojeni. Ta mladsi dostala dudlik uz v porodnici, dokrmovat jsme ji museli uz ve 2 tydnech, ale kojeni (s dopomoci flasky) vydrzela az do 8 mesicu. Takze je to jak kdy.
Eliska
 klára, David 
  • 

Re: Dudlíkové hororstory 

(1.7.2004 22:23:54)
V porodnici nám cumel přímo zákázali. Tak jsem v dobré víře všechny schovala/a že jich bylo nakoupeno, protože dnes,aby se v tom někdo vyznal).po dvou týdnech jsem měla prsa tak rozbitá, že jsem myslela, že přestanu kojit.můj syneček byl totiž tak náruživý cuclík, že jsem ani nestíhala oblíkat tričko.když neměl prso, řval. A protože spával maximálně 7 hodin denně(z čehož jsem byla v šoku, protože u novorozence jsem to nečekala, a to mu někdy prosím stačili i 4 hodiny spánku ze 24hodin).cumel nechtěl až do 11 týdne. samožřejmě jsem zkoušela denně a různé typy.od toho 11 týdne máme ten nejlevnější kulatý gumový cumlík, dokonce spíme i po obědě a vůbec mi nepřipadá, že by se mi odstavoval od prsu a s kojením jsme končili.Dává si pěkně ode mě mlíčko a cumlík cucká,když se mu chce spát.po usnutí ho vyplivne a je to.nemusím ho hodinu uspávat a bolavým prsem v jeho puse,jako dřív. bylo to hrozné a myslela jsem, že kojení vzdám.Někdy mě zachránilo, když cucal můj malíček.ale jen někdy.ted jsme spokojení oba dva. ale každé miminko je jiné, nemusí to tak fungovat u jiných.týdny, kdy jsem svým kamarádkám tiše záviděla, když své děti muselydokonce budit na kojení, jsou tytam.už i my spokojeně spinkáme.oba dva.a to ještě,když si vzpomenu, jak můj brouček byl pořád přepitý a neustále blinkal, no nevím, co bych sestřičce v porodnici ted řekla.
 Sarka B 
  • 

U nas je predudlikovano 

(16.9.2003 22:41:55)
Pozor na predudlikovani. Moje holcicka miluje dudel skoro od narozeni a tato vasen ji bohuzel vydrzela az do ted, tj. do jejich peti let (!). Sice dudel uz dlouho na verejnosti nema, to by se ji kamaradky smaly a to nepripusti, ale na noc si dudel bere. Usne s nim a ja pak jdu a vytahnu ji ho z pusy. (Taky ma jeden smidlaci "na nosanek", ale to by tak nevadilo). Uz jsem ji dudel nekolikrat resolutne odebrala, ale moje snaha je soustavne podryvana manzelem (je Ital a nase listicka ho ma omotaneho okolo prstu) a babickou s dedou. Babicka dokonce zakoupila letos v lete dva zbrusu nove dudlicky pro nasi princeznu, protoze ten posledni byl uz moc ozuzlany! Co jsem ji mela rict, kdyz Francescu miluje a opravdu ji jsem za hodne vdecna. Deda se vyjadril neco v tom smyslu, zemuj bratr mel medvidka do 14 let a jakej je z neho spravnej chlap, tak co, nechte listicku na pokoji. Nejsme zkratka dusledni. Navic mame 10-mesicniho chlapecka, ktery ma taky dudlicek, takze je u nas stale dost dudlu, jen si vybrat. Martinek ma k dudlickum vlaznejsi vztah, takze doufam, ze nedopadneme jako s dcerou. Jinak Francesca vubec neni rozmazlena, ve skolce je moc sikovna, mluvi tremi jazyky, sportuje, jen ten zatraceny dudl nam zustal.
Nejak jsem se rozepsala. Takze jenom dodam: a) dceru jsem kojila bez problemu i presto, ze mela dudel; b) dcerka urcite nebude dudlat az do duchodu, takze jedine se bojim, ze ji porostou nakrivo druhe zuby (prvni ma perfektni) - ma nekdo nejake negativni zkusenosti?.
Jeste jeden dodatek pro maminky dudlikaru : je opravdu potreba dudly casto kontrolovat, rychle zteri a je nebezpeci spolknuti nebo nedejboze vdechnuti gumy.
 eliza, lidka 
  • 

Re: cumel ani za nic 

(27.2.2004 21:57:10)
Zajimave. Kolikrat jsem chtela dceri vnutit cumel pro trochu klidu. Vzdycky se tvarila jako by polkla lzicku rybiho tuku. Ma 8 mesicu a kojena byla 3mes. plne a do sedmi mesicu castecne. Dneska ma dudlik jako moc fajn hracku na okusovani. Na cumlani pred spanim ma palec. Aspon se nebude muset odnaucovat.
 valíšek 


ztráta nevinnosti 

(24.10.2004 11:58:32)
jen malinký čerstvý příspěvek o tom jaké to bylo pro nás po prvé:
nějak jsme na dudlík zapomněli a žádný neměli a až ve třech týdnech naší holčičky jsme si na něj vzpomněli, když plakala víc, než obvykle, a jeden koupili.
A když jej úplně bez problémů, ráda a šťastná přijala, měli jsme s tatínkem zvláštní smutný pocit první "ztráty nevinnosti".
 EvaH., Markétka 3 měsíce 
  • 

Re: ztráta nevinnosti 

(30.10.2004 11:22:52)
Tak ten pocit moc dobře znám- taky jsme Markétce cumlík prvních pár týdnů nedávali. Jenže když už jsem měla z bradavek sekanou, tak jsem to vzdala. Měla jsem pocit, že se ji snažím obelhat- ona přece chtěla prso- a skoro jsem to obrečela. No opravdu to nebyl dobrý pocit. Fuj maminka podvodnice. Teď ho má na usínání, kojení nám jde dobře, ale stejně si začala cucat palec- asi má lepší chuť :) .
 Janča 
  • 

Re: Re: ztráta nevinnosti 

(31.12.2004 0:09:07)
Já bych naší kočičku na dudlík ráda naučila - teď ve třech měsících si začala intenzívně cucat palec a mám za to, že kdyby měla dudlík, na palec by nepomyslela. Jenže naše tříměsíční dítě je na to, aby se naučilo dudat dudlík, asi už moc staré - když jí byly asi tak 4 týdny, jednou jsem jí dudlík zkusila vrazit a tenkrát se chytla docela dobře. Jenže tenkrát ještě nebyl třeba, tak šel pryč a teď toho lituju..
 MirkaEyrová 


Re: Re: Re: ztráta nevinnosti 

(31.12.2004 1:27:59)
Vzpomínám si na našeho synáčka (bude mu brzy 7 let). Ten měl už v porodnici tak ožižlanou košilku, že mi bylo celkem jasný, že bez dudlíku jaksi nebudeme. Taky že ne. Vydržel mu do dvou a půl let. Pak jsme ale kvůli srostlé "uzdičce" (mezi jazykem a dolním patrem) byli v nemocnici na posouzení, a tam nám doporučili, abychom dudlík zrušili. Všechno možný syn před tím i po tom obrečel - ale ztrátu dudlíku oželel kupodivu docela snadno...
M.
 Mirka 
  • 

Nikdy není pozdě 

(1.1.2005 21:02:04)
Moje starší dcera dumlá palec od 3.měsíce (kdy jej objevila) dodnes. Je jí 7 let. Varuji všechny maminky před palečkem. Vypadá to sice roztomile a nevinně,ale odnaučit je takřka nemožné. Musím podotknout, že dcera je rozumná a palec si necucala od 3 let ve dne, ale jen na spaní, a od 4 jen v noci, kdy o tom neví. Dnes je to již rok, kdy v noci spí ve slabých rukavicích, neb měla zcela zničený palec. Naštěstí zuby jsou v pořádku. Mladší dcera začala na třech měsících také s palcem. Dudlík odmítala. Na 6 měsících musela do nemocnice, kde měla kanylu v ručičce, takže si nemohla dumlat palec. Chudinka vůbec nemohla usnout. Dudlík jsem ji při usínání přidržovala u pusinky. Ve dne jej nechtěla a protože jsme jezdily kočárkem a byla zima, strčila jsme ji dudlík do pusy a přidržela omotanou šálou. Skvěle se to naučila a od té doby s ním usínala. Na 15.měsíci jsme jej znečistili hořčicí, jakože je fuj a společně vyhodili do koše. Řekla FUJ a od té doby je bez něj. Musím sice u ní počkat než usne, ale je to otázka 5-10 minut. Držím palce a opravdu palec je nebezpečný. Hezký nový rok.
 Markéta, Michal 2m 
  • 

díky 

(18.2.2005 17:31:07)
Díky díky všem maminám, které napsaly, že jejich děti dudají a nepřipadají si při tom jako krkavčí matky! Náš malý je děsný žrout a taky pěkný vzteklík a dudlík je jediná věc, která ho chrání předtím ,aby se uřval do bezvědomí. Vzhledem k propagaci kojení (sama kojím) a s tím spojenému odmítaní dudlíků (technika kojení) jsem si připadala jako neschopná matka, která nezvládá výchovu svého dítěte, protože ho šidí.Zvedly jste mi náladu -díky! Markéta
 Ivka+Šárka 10/04 
  • 

Věc názoru 

(8.3.2005 19:50:09)
Zdravím maminky s dudlacími dětmi,
když jsem četla úvodní článek,jenom to čtení mě pěkně zpotilo.Přiznám se,že bych to zažít nechtěla.I já mám dudlající mimi,ze začátku malá taky nechtěla,ale když jsem byla druhý týden po porodu doma a malá neustále pofňukávala,nevěděla jsem už co s ní.Kdykoli jem se hnula jen o 2 metry od postýlky,už mě hledala,brečela a já se přiznám zkrátka jsem jí ho vnutila.Občas prostě člověk musel jít na záchod,dát prádlo do pračky,přiložit do kotle(rodinný domek),prostě postarat se o domácnost a po každém úkonu jsem uklidňovala řvoucí mimino.Možná se to někomu bude zdát slabošské,ale doopravdy mě to vyčerpávalo.Když byl dudlík dcerou přijat,do 3.měsíce na něm začala být nezdravě závislá,když nebyl v puse-bylo zle.Začala jsem si vyčítat,že jsem nebyla trpělivější,ale od 3.měsíce začala pozorovat okolí,hračky,nás a dudla přestal být nejdůležitější.Dnes je jí 5měsíců,má ho jen v poledne na usnutí v kočáru a na večerní usínání,když vytuhne,sama ho vyplivne.Myslím že za kousek toho klidu po porodu to stálo,uvidím jak se nám podaří ho odstranit úplně,ale myslím,že každé dítě k tomu někdy dozraje.Jinak je to samozřejmě individuální,určitě se každé děcko jinak chová a jinak přizpůsobuje.Určitě je rozhodnutí na každém znás.
 Michala, jedno mimino 
  • 

Lepsi dudlik nez pesticka v puse 

(24.6.2005 10:38:50)
My jsme prvni tydny bez dudliku prezili tak, ze jsme miminko vicemene nikam neodkladali - ba i na ten zachod chodilo casto s nami :); mimino dudlik nechtelo, tekze se proste trochu vic chovalo a nikoho to netrapilo. Ted ke konci ctvrteho mesice ale zacina zuzlat vsechno okolo (nejlepe saty, perinky) a hlavne svoje ruce. Nejen prstiky, ale ruce. Dokaze si do pusinky narvat tlapku skoro az po zapesti... dudlik by byl asi hygienictejsi a nejspis i dentalne zdravejsi varianta, ale mimino k nemu ma odpor: silikonovy, kaucukovy, zdrneny, hladky... vsechno jedno. Namisto uklidneni ho dudlikem muzeme dokonce i rozplakat... Nevite nekdo, jak NAUCIT mimino na dudlik? Medem snad ne... :(
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Lepsi dudlik nez pesticka v puse 

(24.6.2005 11:55:10)
Michalo, ono ho to přejde. To je teď takové období, hračku si ještě pořádně nepodá, tak žužle, co má "po puse". Hanka taky dudlíky odmítla, chvíli žužlala ruce (měla i cucfleky), pak všechno, co našla, a teď už jen jídlo, papír a kamínky :)
 Petra, 4 měsíční syn 
  • 

Re: Lepsi dudlik nez pesticka v puse 

(25.6.2005 14:00:49)
Ahoj Míšo, máme stejný problém, dudlík anatomický, obyčejný, kaučukový, silikonový, takový i makový, ale synátor je všechny odmítá. Objevil paleček u ruky a cucá si jej - jen když usíná a ne vždy při každém usínání - což mi vadí, protože moje sestra si cucala palec dlouho a dlouho, vzpomínám si, že snad i ve školním věku, to ale už nevědomky, ve spaní, a má z toho tzv. vadu skusu. Proto bych ráda toho našeho broučka na dudlíka naučila, přestože jsem v úvodu zastáncem dudlíků nebyla. Jenže nic nepomáhá, rovněž, tak jako tvá ratolest, i naše mimi dokonce někdy řve, když dostane do pusy dudlík, jindy se jenom ksychtí, ale vždy jej vytlačuje z pusinky ven. Je neúnosné u něj stát a držet mu dudlík u pusy (v tom lepším případě, v tom horším, jak už jsem napsala, ho rozpláču). Takže doufám, že nám oběma někdo poradí, jak naučit malého tvorečka na dudlík, pokud není pozdě....Petra
 Míša, syn 
  • 

Jde to, chce to trpělivost 

(30.6.2005 22:15:43)
Můj synáček odmítal dudlík od svého narození. Nijak mi to nevadilo a ještě vzhledem k "protidudlíkové politice" jsem na to byla i pyšná. Kolem 3tího měsíce se ale synátor začal v noci budit 4-6x a po poradě s lékařkou jsem si řekla, že budeme večer přikrmovat umělým mlékem, které je prý sytější a dítě vydrží déle spát bez přerušení. Taky ještě studuji a ono se něco učit po přeruševaném spánku není úplně to pravé ořechové. Tak jsem zkusila lahvičku. A ejhle. Synáček vůbec nevěděl, jak se z lahvičky pije, vždy se strašně rozeřval a mě došlo, že kdyby byl býval uměl cucat dudlík, neměl by takové problémy s lahvičkou. Pak jsem si představila, jak bude stále vyžadovat prs až do nevím kdy a tak jsem ho začala učit. Na lahvičku i na dudlík. Po měsíci pořádné dřiny, se dnes konečně dostavil úspěch a synáček začal ten dudlík cucat! Připadalo mi to jako zázrak, tak doufám, že to nepřejde. S lahvičkou zatím nevím, ale myslím si, že když teď ví, že ta umělá hmota v pusince není úhlavní nepřítel, tak doufám, že to půjde. Bude mu záhy 5 měsíců, tak v nejhorším i kdybychom i o to kojení přišli, svět se nezboří. Snad nejsem krkavčí matka, ale mě za to ta dostudovaná škola stojí. Tak hodně zdaru, chce to trpělivost.
 Sandra6703 


Možná pozdě 

(10.5.2010 13:18:44)
Já nevím, ale možná Laděnka dostala dudlíka trochu pozdě. Já jsem tedy před porodem dodlíky nijak neřešila, jeden jsem dostala v jakési sadičce pro mimi od kamarádky a jinak jsem neplánovala nic. Když jsem ale ještě v porodnici, třetí noc po porodu chodila s malou v náručí celou noc po chodbě, protožě jinak řvala tak že vzbudila celé oddělení, brala jsem jako naprostou spásu, když asi ve čtyři ráno vylezla sestra a co prý mám za problém Řekla jsem že netuším, že je napapaná, přebalená ale nespá ani vteřinu. Sestra zmizela v sesterně a za chviličku se objevila s vyvařeným dudlem at prý ho zkusím. Malá se zakousla a ve vteřině byl naprostý klid. Po příchodu domů jsem taky pořídila nějaké do zásoby. Jenže náš drobeček si vybíral - naštěstí to vypadalo že podle ceny. Odmítala totiž jakkoliv tvarované i silikonové. Přijala jen klasický latexový zvoneček. No a od té doby byl prostě s námi stále nějaký. Jelikož existují řetízky nebo jiné způsoby uchycení k oblečení, nijak jsem se nestresovala věčným ztrácením. V noci si ho držela, jakmile vypadl už ho jaksi nepotřebovala a spala bez něj, pouze když se probudila a nebyl, tak začala plakat, ale kvůli dudlu si vstávání nepamatuju. Ted je nám rok a půl a už pomalu přemýšlím jak se ho zbavit, máme ho tedy jen na noc nebo při nějakém velkém trápení, jako je prokousnutá pusa, odřenej nos nebo tak. Ale scény ani takovéhle trable fakt nepamatuju. Fakt jsem to příliš neřešila ~p~
 matevy 


U nás 

(10.5.2010 21:41:47)
My používali dudu od narození, vrzla jsem ho synkovi hned v porodnici, když v noci špatně spal. Sice ho nejdřív moc nechtěl, přesto mu rychle přivyknul.
V roce a půl věku jsme začali řešit, kdy ho dudlíku zbavíme, protože jsme byli po vánocích všichni nemocní, takže jsme strašně málo chodili ven, syn byl děsně znuděný a dudlík začal vyžadovat i jindy než na spaní.
Vše se vyřešilo před pár dny, ani ne v roce a 3/4 jeho věku. Podotýkám, že jsme měli dudlíky jen dva. První jsme v roce a půl ustřihli s tím, že ho ukousnul (po vzoru jiné maminky :-) ), beztak ho měl prokousnutý, a zbyl nám jen jeden.
No a právě před pár dny ho syn pohodil nebo upustil (nevím) v chodbě. Manžel šel na záchod a najednou na mě volá, že máme problém. Jdu se podívat a on - jdu na záchod, něco mi tu zadrhlo pode dveřma a koukej, on to dudlík!
No, a dudlík byl ufiknutej, jako když ho střihnete nůžkami. Tak jsme ho dali na stůl a trochu zalhali - koukej, Štěpánku, tys ukousnul i ten druhej dudlík. Co budeme dělat?
No a Štěpánek ho vzal, hodil do koše a bylo. V poledne usíná bez problémů, věčer si trochu pokňourá, ale je to v poho. V noci se nebudí tím, že mu vypadnul dudlík, my věčně nelezeme po čtyřech a nehledáme ho. Chtěli jsme mu ho uzmout nejpozději ve dvou letech a nakonec se to vyřešilo takhle samo.
Myslím ale, že druhýmu dítku dáme dudlík taky. Je to s ním tak nějak snazší, aspoň mně to tak připadá.

 Lucka Hamplová, 6 měsíc 
  • 

Dudlíková komedie 

(18.8.2010 7:16:00)
Ahoj Sylvie, to není horor, ale brilantní komedie, smála jsem se od začátku až do konce Tvého textu. Soucítím s Tebou za prožité "utrpení", ale vtipné to rozhodně je moc. Jsem v 6 měsíci a včera mě popadla touha něco miminku koupit, tak jsem vyrazila na dudlíky bez vyšší maminkovské: 3 telefonáty (přítel - kamarádka- přítel. Ten poslední proto, že jsem nevěděla, že kaučuk je latex), 4 obchody. Přinesla jsem si domů vítězoslavně 2 dudlíky, ale když to tak sleduju asi to byli vyhozené peníze. Pravda 80 Kč náš rozpočet nezrujnuje (ovšem kdybych za dva ks dala 150 jako v jednom babycentru, asi by mě to naštvalo), ale mohla jsem si ušetřit to plýtvání časem a energií. No což, v Pardubicích máme krásný klokánek, třeba se tam některému mimiku budou hodit (ještě, že jsem je nerozbalila). Rozhodně ale zkusím bez dudlíku.
Pohodové rodičovství přeje Lucka
 Verča, Tádík 30.09/08 


Re: Dudlíková komedie 

(20.2.2011 23:01:31)
Ahoj,tak mě obě děti dudlík nechtěli..pokaždé,když jsem ho zkusila synovi i dceři dát,tak se div nepozvraceli. Myslim,že se to dá krásně bez dudlíku zvládnout,když teda nejsou miminka hodně plačtivé a potřebují se často uklidnit. Dlouho jsem se u článku takhle nepobavila ~t~ ~p~

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.