| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Damoklův meč přijímacích zkoušek

 Celkem 12 názorů.
 Šárka, syn 13 let, dcera 10 let 
  • 

Přijímačky a co dál 

(10.1.2000 8:45:09)
Absolvovali jsme zkoušky předloni. Zakoupila jsem knížku "Testy pro osmiletá gymnázia" a pravidelně od vánoc jsme psali diktátky a syn řešil matematické a češtinské úkoly. Nevím, jak moc ho to bavilo, obvykle neprotestoval, protože sám chtěl na gymnázium jít. Stále jsme si říkali, že vlastně o nic nejde - jenom si to zkusí. Když však nastal den D, byla jsem víc nervózní než před vlastní maturitou. Manžel s ním jel na zkoušky (bydlíme na vesnici u Prahy, takže gymnázium v Benešově je spojeno ještě s dojížděním), potom šli do cukrárny a moc se jim to líbilo. Když jsem další den jela ke škole podívat se na výsledky, byla jsem úplně hotová. Synka jsem našla nad čarou, což jsem v danou chvíli ořvala. Jásali jsme a slavili. Když pak šel v září poprvé na autobus, už jsem nebyla zcela přesvědčená, jestli je to dobře. Najednou mi připadal moc malej a zranitelnej v tom velkém světě. Najednou se musel začít učit, měl míň volna, neměl už tolik čas na kamarády z bývalé školy. Primou jsme prolezli celkem v pohodě. Dvě trojky v pololetí na konci vytáhnul. Ze samých jedniček to byl sice skok, ale věřte mi, že patří mezi ten lepší průměr ve třídě. Teď v sekundě to vypadá, že spousta dětí spadne hodně dolů - je docela dost adeptů na čtyřky. My si zatím držíme svůj stálý standard. Sice už žádný premiant, ale s dvojkama jsme spokojení a když náhodou přiletí i nějaká ta trojka, taky to přežijeme. Škola ho baví, dojíždění taky, má dost kamarádů, momentálně se těší na lyžařský výcvik. Zdá se, že to nejhorší máme za sebou. Před sebou máme naopak obdobný problém s mladší dcerou. Chystá se totiž taky odejít na gymnázium. Vzhledem k tomu, že se snaží ve všem vyrovnat staršímu bráchovi, ráda by ho následovala i na gymnázium. V jejím případě nejsem ale vůbec přesvědčená, že by to tak mělo být. Sice se učí také na samé jedničky, ale problém je v tom, že se právě vůbec neučí a ani se učit neumí - vše zatím zvládá tak nějak mimochodem. Nemám stoprocentní jistotu, že by jí přechod na gymnázium prospěl - spíš se toho bojím. Už vím, jaké jsou tam nároky na výkon a samostatnost a stále více nabývám dojmu, že ve stálém prostředí kamarádů na ZŠ jí bude lépe. Na zkoušky sice půjdeme, to jí zas nemůžu udělat ji na ně neposlat, ale tajně doufám, že se mezi 30 dětí nepropracuje a skok do života si přece jen o něco oddálí. Takže letošní zkoušky budou bez traumat. Alespoň pro nás. A tak by to asi mělo být. Stres rodičů se mimoděk přenáší i na děti a v jedenácti letech by měly mít opravdu spíš jen pocit, že to je hra.
 Lenka ,syn Jan 10 
  • 

Re: Naprosto s Vámi souhlasím 

(21.8.2003 20:03:27)
Milá paní Šárko,naprosto s Vámi souhlasím .Jsem ráda ,že jsem našla Váš příspěvek.Můj syn Jan se bude letos rozhodovat zda zůstat na ZŚ a nebo odejít na vyšší gymnázium.Já osobně jsem přesvědčena ,že lépe by mu bylo na ZŠ,ale on je opačného názoru.Také on je premiant třídy a i on se nemusí učit.Navíc je ve svém věku hravější než ostatní děti.Zastávám názor zkusit přijímací zkoušky,ale bez nervů,stresů a zbytečného přepínání dítěte.Navíc si myslím ,že je lepší zůstat na dobré ZŠ nežli přejít na méně kvalitní gymnázium.Bohužel bydlíme v oblasti ,kde si člověk nemůže vybírat,Máme tu jedno gymnázium a nemá příliš dobré reference.Takže se uvidí jak to dopadne.Děkuji a Nashledanou Lenka
 Lenka, 2 dcery 
  • 

reakce na článek 

(9.8.2001 23:43:33)
Po přečtení některých reakcí na výše uvedený článek jsem dospěla k názoru, že existuje ještě spousta rodičů, kteří si přejí mít ze svých dětí spíše chodící encyklopedie, než člověka, který je schopný vlastního uvažování. Pokud někdo považuje rozvíjení komunikace s dítětem za ulehčení práce pro pedagoga, myslím si, že je na velkém omylu. Jen tak se je dítě schopno naučit projevit svůj názor před ostatními, nestydět se za něj. A připravit kvalitní diskuzi dá daleko více práce, než se žáky doplňovat v učebnici stereotypní cvičení. Nejsem pedagog, ale s dětmi dost často pracuji, takže vím, o čem mluvím.
Smekám před každým učitelem, který se snaží narušit zaběhnutý systém biflování se spousty věcí, které děti stejně většinou nikdy nebudou potřebovat. K čemu je například třeba znát hlavní města afrických států, když by stačilo, naučit dítě pracovat s atlasem, encyklopediemi a cestopisy. Smekám před nimi o to více, že jejich snaha je dost často chápána jako ulehčování jejich práce. A pokud jsou přijímací zkoušky na víceletá gymnázia založeny na prověření množství nabiflovaných vědomostí, dovedu si představit, jak zde vypadá další studium. A myslím si, že toto bych pro své děti nevolila.
 Mirka, 1 dítě 
  • 

Re: reakce na článek 

(10.8.2001 9:45:16)
Napoprvé se mi to nepřidalo, takže ještě jednou - sama 12 let učím a skutečně považuju několikahodinové debaty na téma "Existuje Bůh" nebo "Je vesmír opravdu nekonečný", vedené s devítiletými dětmi, za flákání se. Tyto debaty totiž nevedou k rozvíjení znalostí ani k nějakým "komunikačním dovednostem", za které se rády schovávají (musel by je řídit specialista, školený na vedení kolektivních diskuzí) - jen k tomu, že část dětí prostě "uřve" ty druhé - názor na tyto otázky nemají ani mnozí dospělí a také jejich smysl pro normální život (pokud nejde o církevní školu) je podle mě sporný. Výuka, která je podle mě přínosem, je asi výuka Daltonského typu - pokud je mi známo, děti dostanou sérii SMYSLUPLNÝCH A NA SEBE NAVAZUJÍCÍCH otázek k danému tématu, a zpracovávají je pomocí encyklopedií, slovníků a případně počítačů. Tyto děti ale běžně zvládají rozsah učiva, daný Základní školou a ještě i cosi navíc - proč to tedy jinde nejde? (Sama narážím na to, že já zadávám:určete si téma a k němu navrhněte webovou stránku... kdežto zkušenější kolegové: stiskněte F5 a vložte soubor A1...Ale mají přípravy na každou minutu, což já nemám, a taky - hádej, kdo se víc nadře?)A ještě něco - mému synovi dá určitě víc "Kronika mého města", kde jednotlivé listy zpracovávají děti samy, než několikadenní povídání o městě ve třídě, bez pomůcek a bez přípravy a osnovy - zatímco v prvním případě ztrávil několik hodin hledáním po Internetu a sháněním pohlednic aby "neudělal spolužákům ostudu", ve druhém přišel ze školy s tím, že "to se zas Pepa vykecal...a půlka z toho ani nebyla pravda" (což vzhledem ke svým zájmům - turistice a historii - posoudí docela dobře). Nicméně ve drhém případě Pepa, který jiné děti nepustil ke slovu, vyhrál - dostal jedničku na vysvědčení přesto, že sám vykřikuje, jak zbytek roku nemusel nic dělat...stačilo jen vydržet kecat dost dlouho.
 Mirka, 1 dítě 
  • 

Ještě k diskuzím 

(10.8.2001 15:37:43)
Když jsem se zbavila svého malého špióna, zjistila jsem, že bych přece jen ráda něco dodala - nepovažuji všechny diskuze ve škole za špatné. Myslím si dokonce, že se dětem říká málo o světě kolem nich, ale provádět výuku jenom nebo převážně diskuzemi, je dost hrůza. Navíc vím (ze svého oboru), že děti už na vyšším stupni ZŠ mohou (díky specializaci ve volném čase) vědět víc, než pedagog - připomíná mi to den, kdy moje kamarádka několik hodin diskutovala o stadiích vývoje mloka a žáby a díky tomu dětem zamlčela, že je žába obojživelník a co to slovo znamená...Zato se ale děti dozvěděly - špatně - které nohy žábě narostou první...Ovšem tvrdil to kluk, který sleduje v televizi všechny přírodovědné filmy a netuším, kde by paní učitelka sháněla takové podrobnosti, jako třeba kdy a jak příjde žabí pulec o ocásek. Proto bych položila otázku jinak - je nutné několik hodin diskutovat o žábě nebo je lepší dětem vysvětlit pojmy se žábami spojené a látku rozvinout, pokud bude čas a všechny děti budou znát základ?( A pak se třeba pustit i do odbornější diskuze...)
 Rebeka 
  • 

Re: reakce na článek 

(27.4.2006 13:24:56)
pokud jsem měla možnost vidět testy scio/pro víceletá gymnázia/-které většina gymnázií používá při přijímacích zkouškách ,je na nich dobře vidět o co jde..staví na logice,schopnosti práce s textem,schopnosti úsudku, přirozené inteligenci a samo sebou i elementární znalosti pravopisu a matematiky.Na školu kam jsem syna přihlašovala, jsem se byla osobně podívat, navštívila výuku v několika třídách společně se synem, aby viděl do čeho jde....a získala pocit-úplně opačný než vy...interaktivní výuka,samostatnost..vlastní úsudek.Připouštím, že né všechna gymnázia musejí být taková....
 Junková Karolína 
  • 

Test 

(11.10.2005 17:50:16)
Mohli byste sem dát příklad jak by Přijímačky na osmileté gimn.z 5.třídy asi přibližně vypadat???
 Rebeka 
  • 

gymnázium 

(27.4.2006 13:10:49)
24.4.2006 můj syn úspěšně složil zkoušku na víceleté gymnázium.Zkouška sestávala ze dvou 60 minutových testů a jednoho 45 ti minutového scio testu a to vždy s 15 minutovou přestávkou mezi jednotlivými testy...tedy dle mého názoru dost záhul.
Dle výsledků skončil zhruba někde uprostřed ..tedy zdravý průměr. Nijak cíleně se na přijímací zkoušku nepřipravoval,občas jsem z internetu stáhla ukázku scio testů, aby věděl o co jde a jak na to.Je to zvídavý všestranný chlapec,prospívá s jedničkami na vesnické škole, hraje fotbal,hraje na flétničku.
Na gymnázium toužil přejít sám..baží po informacích,které jeho vrstevníky vůbec nezajímají,nebo nelákají-někdy se cítí mezi svými spolužáky jako marťan/cituji/.Myslím, že gymnázium mu bude lépe vyhovovat a jsem ráda, že tato možnost existuje...
 Lenka 
  • 

Re: gymnázium 

(25.10.2006 22:56:56)
Nejste v tom sama! Přeji synovi hodně úspěchů a vím, o čem mluvím. Dcera je v tercii na gymnáziu, kam přišla také z vesnické školy. Začátky sice byly o tom, že se městské děti snažily všemožně "venkovské" utlačovat, ale i to, jak se zdá, už povolilo. Mám doma asi "marťanku", protože podobné pocity mi dcera vysvětlovala, když jsem se zajímalo o to, proč na základní škole nemůže svačit s ostatními dětmi, ale odbíhá do třídy dětí o dva roky starších /mimochodem, dodnes má nejvíce kamarádů právě z jejich řad/ a kupovidu i na gymnáziu má kamarádky ze sboru o jeden až dva roky starší. Přístup je k dětem zcela jiný -jsou to prostě studenti se vším všudy a to mé ratolesti zřejmě vyhovuje. Občas také zahřmí,jsou přeháňky s horší známkou, ale z toho není třeba si dělat těžkou hlavu. Hlavní pro mě je, že tvrdí, že na základku by se už nevrátila ani za nic. A na dotaz, jestli by nešla za bývalými spolužáky, mi minulý týden odpověděla, že kromě P. a M. / chlapec a dívka z bývalé třídy/ fakt neví, o čem by se s nimi měla bavit, když je jim všechno jedno. Držím Vám palečky !
 Marcela a Martin 
  • 

Scio 

(26.4.2007 22:28:54)
Můj syn dělal sciotesty na osmileté gymnázium. Nejvyšší počet dosažitelných bodů byl 14O. Jak je možné, že prvních deset dětí mělo testy v rozmezí od 140 do 130 bodů? Nevěřím, že se sešla na gymnáziu elita českého národa. Bohužel vím, že se dostaly děti,co mají trojky na vysvědčení. V tom případě je zcela zbytečné se na základní škole učit, když na gymnázium se lze dostat zřejmě i jinak.
 lionita 


Postoj základních škol 

(13.4.2008 19:46:54)
V článku jsou zmíněny postupy učitelek, jež se snaží pomoci nadaným žákům, aby se dostali na gymnázium. Bohužel jsou také učitelky, které děti od víceletých gymnázií odrazují a straší, protože se bojí že na škole zůstane jen hrstka "těch zbylých".
 Myss 


Re: Postoj základních škol 

(17.5.2014 8:20:28)
Nyní,v roce 2014,je to tak-už učitelé žáky na přijímací zkoušky nepřipravují VUBEC.Musíte si dítě připravit sami,literatury je naštěstí dost.My začali už v létě o prázdninách.Každý den jeden dva příklady.Pak ještě přípravka přímo na gymplu.Nakonec byly přijímačky z matematiky koncipovány tak,že obsahovaly příklady,které děti vůbec nemohly umět,i když v rámci přípravy se samozřejmě setkaly s mnohem složitějšími příklady,než byly ve škole.Je to jako byste po dětech chtěli,aby derivovaly.Např.úlohy,které my dospělí jasně vyřešíme použitím rovnic o dvou neznámých,má to dítě nějakým uvažovaním (asi právě tím geniálním)vyřešit jinak.Já to neumím.Letos jsem si přijímačky byla udělat a řeknu vám,že všechny děti,které to přežily,byly hrdinové a patří jim velké ocenění.Pozn.z matematiky mám státnice.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.