| Lenka, 2 dcery | •
 |
(9.8.2001 23:43:33)
Po přečtení některých reakcí na výše uvedený článek jsem dospěla k názoru, že existuje ještě spousta rodičů, kteří si přejí mít ze svých dětí spíše chodící encyklopedie, než člověka, který je schopný vlastního uvažování. Pokud někdo považuje rozvíjení komunikace s dítětem za ulehčení práce pro pedagoga, myslím si, že je na velkém omylu. Jen tak se je dítě schopno naučit projevit svůj názor před ostatními, nestydět se za něj. A připravit kvalitní diskuzi dá daleko více práce, než se žáky doplňovat v učebnici stereotypní cvičení. Nejsem pedagog, ale s dětmi dost často pracuji, takže vím, o čem mluvím.
Smekám před každým učitelem, který se snaží narušit zaběhnutý systém biflování se spousty věcí, které děti stejně většinou nikdy nebudou potřebovat. K čemu je například třeba znát hlavní města afrických států, když by stačilo, naučit dítě pracovat s atlasem, encyklopediemi a cestopisy. Smekám před nimi o to více, že jejich snaha je dost často chápána jako ulehčování jejich práce. A pokud jsou přijímací zkoušky na víceletá gymnázia založeny na prověření množství nabiflovaných vědomostí, dovedu si představit, jak zde vypadá další studium. A myslím si, že toto bych pro své děti nevolila.
|
| Mirka, 1 dítě | •
|
(10.8.2001 9:45:16)
Napoprvé se mi to nepřidalo, takže ještě jednou - sama 12 let učím a skutečně považuju několikahodinové debaty na téma "Existuje Bůh" nebo "Je vesmír opravdu nekonečný", vedené s devítiletými dětmi, za flákání se. Tyto debaty totiž nevedou k rozvíjení znalostí ani k nějakým "komunikačním dovednostem", za které se rády schovávají (musel by je řídit specialista, školený na vedení kolektivních diskuzí) - jen k tomu, že část dětí prostě "uřve" ty druhé - názor na tyto otázky nemají ani mnozí dospělí a také jejich smysl pro normální život (pokud nejde o církevní školu) je podle mě sporný. Výuka, která je podle mě přínosem, je asi výuka Daltonského typu - pokud je mi známo, děti dostanou sérii SMYSLUPLNÝCH A NA SEBE NAVAZUJÍCÍCH otázek k danému tématu, a zpracovávají je pomocí encyklopedií, slovníků a případně počítačů. Tyto děti ale běžně zvládají rozsah učiva, daný Základní školou a ještě i cosi navíc - proč to tedy jinde nejde? (Sama narážím na to, že já zadávám:určete si téma a k němu navrhněte webovou stránku... kdežto zkušenější kolegové: stiskněte F5 a vložte soubor A1...Ale mají přípravy na každou minutu, což já nemám, a taky - hádej, kdo se víc nadře?)A ještě něco - mému synovi dá určitě víc "Kronika mého města", kde jednotlivé listy zpracovávají děti samy, než několikadenní povídání o městě ve třídě, bez pomůcek a bez přípravy a osnovy - zatímco v prvním případě ztrávil několik hodin hledáním po Internetu a sháněním pohlednic aby "neudělal spolužákům ostudu", ve druhém přišel ze školy s tím, že "to se zas Pepa vykecal...a půlka z toho ani nebyla pravda" (což vzhledem ke svým zájmům - turistice a historii - posoudí docela dobře). Nicméně ve drhém případě Pepa, který jiné děti nepustil ke slovu, vyhrál - dostal jedničku na vysvědčení přesto, že sám vykřikuje, jak zbytek roku nemusel nic dělat...stačilo jen vydržet kecat dost dlouho.
|
| Mirka, 1 dítě | •
|
(10.8.2001 15:37:43)
Když jsem se zbavila svého malého špióna, zjistila jsem, že bych přece jen ráda něco dodala - nepovažuji všechny diskuze ve škole za špatné. Myslím si dokonce, že se dětem říká málo o světě kolem nich, ale provádět výuku jenom nebo převážně diskuzemi, je dost hrůza. Navíc vím (ze svého oboru), že děti už na vyšším stupni ZŠ mohou (díky specializaci ve volném čase) vědět víc, než pedagog - připomíná mi to den, kdy moje kamarádka několik hodin diskutovala o stadiích vývoje mloka a žáby a díky tomu dětem zamlčela, že je žába obojživelník a co to slovo znamená...Zato se ale děti dozvěděly - špatně - které nohy žábě narostou první...Ovšem tvrdil to kluk, který sleduje v televizi všechny přírodovědné filmy a netuším, kde by paní učitelka sháněla takové podrobnosti, jako třeba kdy a jak příjde žabí pulec o ocásek. Proto bych položila otázku jinak - je nutné několik hodin diskutovat o žábě nebo je lepší dětem vysvětlit pojmy se žábami spojené a látku rozvinout, pokud bude čas a všechny děti budou znát základ?( A pak se třeba pustit i do odbornější diskuze...)
|
|
|
| Rebeka | •
|
(27.4.2006 13:24:56)
pokud jsem měla možnost vidět testy scio/pro víceletá gymnázia/-které většina gymnázií používá při přijímacích zkouškách ,je na nich dobře vidět o co jde..staví na logice,schopnosti práce s textem,schopnosti úsudku, přirozené inteligenci a samo sebou i elementární znalosti pravopisu a matematiky.Na školu kam jsem syna přihlašovala, jsem se byla osobně podívat, navštívila výuku v několika třídách společně se synem, aby viděl do čeho jde....a získala pocit-úplně opačný než vy...interaktivní výuka,samostatnost..vlastní úsudek.Připouštím, že né všechna gymnázia musejí být taková....
|
|
|
V její náručí
Zimní běh na BlaníkBenešov 
Orchestr na dotek – ŽestěPraha 1 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Šediváčkův longRychnov n/K 
Zimní prohlídkový okruh hřebčína ve SlatiňanechChrudim 
Zimní běh na Blaník
Orchestr na dotek – Žestě
Ledové sochy na Pustevnách
Šediváčkův long
Zimní prohlídkový okruh hřebčína ve Slatiňanech
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)