| Evča, kluci 90+96 | 
 |
(15.3.2003 21:52:23)
Je mi dost líto lidí, kteří se narodí ve "špatném" těle. Musí to pro ně být obrovský boj si to přiznat, vyrovnat se s tím sami v sobě a pak ještě s reakcemi okolí. Jako by nestačily problémy, které i "nám normálním" přináší běžný život. Tihle lidé mají ještě o břemeno navíc.
Ani se nedivím, když se v tisku občas dočtu, že někteří z takto postižených volí sebevraždu. Tím nechci říct, že bych sebevraždu schvalovala jak správný způsob řešení, ale chápu, že někdy tihle lidé už nevidí způsob, jak žít dál.
Ze svého okolí znám dva podobné případy. Jestli Vás to zajímá, tak čtěte dál.
---
Na školním srazu ze základní školy asi po patnácti letech jsem řadu spolužáku nemohla poznat. Spolužačky, které na rozdíl ode mne zůstaly žít v rodném městě, mi říkaly, tohle je ten a tam je zase tahle. A pak mi ukázaly jednoho drobnějšího štíhlejšího usměvavého mladíka v kravatě a říkaly: "To je Petra". Spolužačky se hrozně divily, že nic nevím.
Pamatuju se, že Petra si jako malá občas ráda s kluky zahrála fotbal, ale celkově se mi nezdála nějaká "jiná". Brala jsem si tak, že každé dítě má nějaké záliby a každé je jiné a nejspíš jsem o ní nijak zvlášť nepřemýšlela. Měla trochu klátivou chůzi, ale řada z nás neuměla v pubertě ladně chodit a některé to neumíme dodnes :-)
Od spolužaček jsem se dozvěděla, že Petra během dospívání normálně chodila s kluky, dokonce se vdala do jiného města a má tam prý dítě. Jenže postupem let Petra zjišťovala, že se necítí moc jako ženská, ale spíš jako muž. Takže se rozvedli a dítě zůstalo tatínkovi.
Petra se vrátila do rodného maloměsta, za což má můj hluboký obdiv. Kdo znáte poměry na maloměstě, místní drbny atd. tak víte, o čem mluvím. Petra po návratu domů k mamince (jediná dcera!) začala postupně dojíždět na nějaké ty kúry a operace, které s ní postupně udělaly mužského. Celou dobu tohoto přerodu žila na tom maloměstě, neuvěřitelné. Spolužačky říkaly, že se s nimi normálně bavil(a) celou dobu, s výjimkou asi roku, kdy Petra byla ve stadiu "mezi" - ani ona, ani on a kdy ta osoba Petr(a) raději přecházel(a) na druhý chodník, aby nemusel(a) nikoho potkat.
Petr(a) prodělal(a) řadu asi i dost bolestivých operací včetně odstranění prsou (brrr...) atd. Nedokážu si to představit. Ale dnes je z ní spokojený mladý muž a kdybych ji potkala dnes, tak by mě ve snu nenapadlo, že je to bývalá ženská. Petra měla vždycky úzké boky, takže dnešní mladý muž vypadá docela pěkně - Petr je štíhlý, drobný, nosí koženou bundu, pěkné kalhoty, kravatu, trochu se mužsky krátí, pod nosem má trochu tmavšího chmýří a viditelně se mu líbí být mužským.
Na třídním srazu nás všechny bavil anekdotami a při tanci provedl VŠECHNY holky ze třídy!!! Tancování mu moc pěkně šlo, tancoval nejlépe a nejraději ze všech spolužáků...
Občas na Petra myslím a napadá mě, jak je asi jeho dítěti, když místo běžných rodičů má najednou dva PRAVÉ tatínky a žádnou maminku. Nedokážu si to představit.
Aspoň že Petr má tak bezvadnou oporu ve své mámě. A nežije ani jako mnich, prý už delší dobu spokojeně žije s jednou moc pěknou a milou holkou na tom maloměstě. Technické detaily nevím :-) i když se přiznám, že by mě taky zajímaly. Ale to už je trochu mimo diskuzi. Tak Petrovi přeju, ať je spokojený a ať mu to v životě klape.
---
Opačný případ máme ve vzdálenějším příbuzenstvu. Mladý muž Mirek se z velké lásky oženil, dokonce se ženit "musel". Mají krásně asi tříleté děťátko. Mirek ho má strašně moc rád a moc rád se o něj stará, snad ještě víc než máma.
Pro Vaši představu - Mirek měří bezmála 190 cm a má nějakou obrovskou velikost bot i na chlapa. Býval to hranatý a ne moc pohledný muž s protáhlým obličejem typu Kraus, který se nedokázal nijak ladně pohybovat, ale od chlapa se to nečeká.
Jenže tenhle Mirek asi po třech letech manželství zjistil, že je vlastně "ona". Od své manželky si začal půjčovat halenky, sukně atd. Manželka to nesla obdivuhodně statečně, i když lehké to být nemohlo. Tak se svým protějškem probírala otázky líčení, účesů, půjčovala mu sponky, oblečení, korále a šminky. Tragikomedie....
Rodina (rodiče, sourozenci, manželka) to brala s obrovskou tolerancí, i když všichni trnuli a byli ztuhlí hrůzou a doufali, že ho to přejde. Nepřešlo.
Mirek se prostě rozhodl, že je Mirka. Začal nosit ženské oblečení, nejraději sukně. Představte si tak vysokou hranatou postavu s pánskými lýtky a obrovskými botami... a v sukni a ženských botech. Je to spíš smutné než k smíchu. Ale Mirek je přesvědčen, že je ženská, v práci odmítá nosit větší břemena než smí ženská atd. Prostě bere to důsledně.
Nepomohly ani různé rozhovory s psychology atd. Prostě Mirkovo přesvědčení je nezvratné a pevné. Takže probíhá rozvod a zároveň předělávání Mirka na ženskou.
Je mi z toho smutno, protože nejspíš časem se odcizí dítěti. Zatím žije jeho manželka sama, ale určitě si jako hezká ženská najde časem opravdového chlapa, který bude tomu mrňouskovi tátou... a "Mirka" zůstane možná jako nějaká vzdálená divná teta.
Mirkovi rodiče to nesli dost těžce, ale Mirka (Mirku?) nezavrhli, i když si museli vybojovat v sobě hodně těžký boj. Je jim to moc líto a taky se bojí, že přijdou o možnost pravidelně vídat své jediné a milované vnouče....
Je mi jich všech líto a jen jim držím palce, aby se to všechno nějak srovnalo...
---
A co bych dělala já jako máma, kdyby se něco takového stalo mým dětem? Byla bych hodně nešťastná, ale určitě bych je nezavrhla, to vím určitě.
Bylo by mi líto, jaké mají problémy sami se sebou, co všechno musejí podstoupit. A taky by mi bylo hrozně líto, že se nedočkám vnoučat nebo že víceméně přijdu o ta vnoučata, která by už případně byla na světě.
Nedokážu si to představit a jen doufám, že se nám to nestane...
|
| Evča, kluci 90+96 |
|
(15.3.2003 22:19:16)
Ještě přidávám malou perličku, kterou jsem zapomněla vepsat do předchozího příspěvku. O Petře / Petrovi se na tom školním srazu vyjádřil jeden spolužák takto:
„Dobře si pamatuju, že jsem s NÍ během střední školy několik měsíců chodil, ale rozumíte, CHODIL se vším všudy! … No a teď s NÍM každý týden chodím na pivo!“
:-))
|
|
| Helena , dva kluci | •
|
(2.4.2003 11:17:32)
Nevim, opakuji-li film z pondelniho vecera na dvojce ve 22 hod. Jmenoval se "Vse o me matce " a vrele doporucuji vsem co tady reagovaly na tema zmeny pohlavi a transvestitu. Film ma nekolik Oskaru a po shlednuti priznavam,ze neni divu.Hezky den
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)