| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Kdopak by se čerta bál?

Jako stromPodle času
 Celkem 28 názorů.
 Kristýna+Robík 


Mikuláše s čertem tedy ano 

(19.12.2002 22:38:50)
Mikuláše s čertem tedy ano, ale od jakého věku dítěte? Už od tří, nebo později? Jakou s tím máte zkušenost?
U nás letos (2 roky) ještě nebyli, tajemné bylo už to, že Mikuláš nechal punčochu se svým vyobrazením na balkoně. A protože byl Robert hodný nepřibalil mu tam čert žádnou ošklivou špinavou nahnilou bramboru.
Odpovědět
 marie 
  • 

Re: Mikuláše s čertem tedy ano 

(21.12.2002 7:11:37)
Milá maminko Kristýno, počínala jste si velmi moudře a láskyplně,když jste syna obdarovala tak,jak jste to udělala.
Jako sv. Mikuláš!
Ten také svůj dar nechal za oknem, aby ochránil před zlem tři dcery chudého otce. Sv. Mikuláš byl biskupem v Myře v dnešním Turecku. Zemřel asi v polovině 4 století. Jeho úcta se rychle rozšířila po celé východní oblasti a od 10 stol. i na Západě. V roce 1082 byly jeho ostatky přeneseny do italského města Bari, kde můžete jeho hrob při letní dovolené navštívit.
A co čert a anděl?
Malíř Josef Lada maloval sv. Mikuláše s čertem a andělem. Když se na obrázky podíváte pozorně, uvidíte, že čert je vždy vedený na řetězu a když sv. Mikuláš rozdává dárky, čert dokonce klečí. Ten řetěz je důležitý, zlo má být spoutané a je podřízené dobru.
Dítě dostalo jasnou informaci o dobru a zlu. Dnešní dítě tak jasně tuto informaci nedostává. Je slyšet mnohé dospělé, jak říkají, že čert je pěkný, dobrácký atd. Jenže čert ( zlo) je vždy ošklivý, špatný.
Přeji vám, aby se vám dařilo uchránit syna před nespoutaným zlem do doby než se mu postaví sám. Marie
Odpovědět
 Sarka B 
  • 

Re: Re: Mikuláše s čertem tedy ano 

(5.12.2003 23:50:31)
Mila Marie,

Cesky mikulasovsky cert coby spoutany dabel? Pripada mi, ze tvoje interpretace Mikulase a certa ponekud prehani ten nabozensky aspekt. V ceske tradici se cert casto vyskytuje jako pohadkova postava, nekdy zly, nekdy trochu hloupy, ale toto zobrazeni se zasadne lisi od toho, jak je dabel-Satan vniman z hlediska nabozenskeho. Mas asi pravdu v tom, ze se mikulasovska tradice vyvinula z toho, co popisujes. Ale alespon u nas doma za meho detstvi ten cert co chodil s Mikulasem byl bran jako cert pohadkovy, a ne jako dabel-zlo.
Nezlob se, ale trosku se mi vybavuje pani, ktera mi tady (USA) na otazku, jaky kostym bude mit jeji dcera na Halloween, rekla, ze takovych dablovych hratek se oni neucastni (moje holcicka byla tehdy za kopretinu, a jeji kamaradky za princezny, Snehurky, motyly a kocicky).
Skoda, ze ted zijeme v zahranici, a tady k nam z praktickych duvodu "chodi" Mikulas/Santa jen v noci, nikym neviden, a bez certa. (Santa pak jeste jednou s Jeziskem na Stedry vecer, ale to uz odbocuju).
Odpovědět
 Sarka B 
  • 

Re: Re: Mikuláše s čertem tedy ano 

(6.12.2003 0:01:01)
Neda mi to, ale jeste jsem si vzpomnela na jednoho hodneho certa z meho detstvi: jmenoval se Certik Bertik.
Odpovědět
 Meta 
  • 

Neberme dětem pohádky 

(5.12.2003 7:36:35)
Když byly mému prvorozenému takřka tři roky, usoudili jsme v rodině, že je načase mu trošku přiblížit tradici. Protože jsem byla matka úzkostlivá, souhlasila jsem jen s podíváním přes okno a dědeček se obětoval a oblékl se za čerta. S napětím jsem očekávala reakci malého. Díval se oknem s otevřenou pusinkou a vykulenýma očkama...Po chvíli děda usoudil, že už toho promenádování po návsi je dost a odešel. V tu chvíli vypukl hrozný pláč a nářek. "Kde je můj čertík? Já chci svého čertíka...Čertíku vrať se!!!!...Aúúúúúúúúúúúúúúú!!!"
V životě prcka nás nepotkalo větší neštěstí, než ztráta čerta. Ani dárky za oknem nedokázali malého rozveselit. Příští rok se nemohl dočkat, zda se mu vrátí...a vrátil - i s Mikulášem a Andělem....
Odpovědět
 Gábi, 2 děti 


Re: Mikuláše s čertem tedy ano 

(5.12.2003 11:10:08)
V dnešní době bych si nikoho cizího do bytu nepustila. Lepší jsou různé besídky, absolvujeme jich vždy několik, nebo se lze projít venku. A věk - od narození :-)
Odpovědět
 Sitny 


Re:Pane doktore, souhlasím s vámi 

(5.12.2003 12:30:49)
Já mám na celou věc stejný názor. Čert a Mikuláš je krásná tradice, s dávnou historií. Byla by proto myslím škoda, kdyby z obav rodičů uchránit své děti před nějakým nebezpečím zanikla. Myslím, že každé dítě, pokud není nijak psychicky labilní,bude
na návštěvu,nebo setkání s čertem a Mikulášem rádo vzpomínat i jako dospělák.
Odpovědět
 Eva, Lucinka - 2.5 roku 
  • 

Re: Mikuláše s čertem tedy ano 

(10.12.2003 19:57:00)
My jsme si letos vyzkoušeli, že Mikuláše, anděla ale i čerta už ano. Dlouho jsem přemýšlela, jestli není Lucinka ještě příliš malá (bylo jí teď přesně 2,5 roku) a jestli jí čert příliš nevystraší. Po té co mi na na mojí výhružku, že čert zlobivé děti bere do pytle, s ledovým klidem odpověděla, že ona už je velká a do pytle se nevejde, jsme s manželem usoudili, že Lucinka "dozrála na tuto akci" a pohádkové bytosti jsme jí tedy objednali. Je pravda, že když čert přišel a zachrastil řetězy, Lucinka začala plakat a schovala se u mne v náručí. Mikuláš okřikl čerta, aby byl hodný, že Lucinka je určitě hodné děvčátko a začal se jí vyptávat jestli byla hodná a poslouchala maminku a tatínka. Lucinka samozřejmě všechno odkývala, naslibovala hory doly na příští rok a Mikuláš dostal ještě na rozloučenou pusu do vousů za tu kupu ovoce a sladkostí. A od té doby vypráví, jak musí být hodná (vím, že to nebude mít dlouhého trvání - Lucinka je příliš velký rošťáček)aby nepřišel ten ošklivej čert. Dle mého názoru,se u nás splnilo vše co jsme od pohádkových bytostí očekávali, bez sebemenšího duševního poškození našeho dítka. Trocha strachu za máminou sukní a radost z dárků a pár dní zvýšené poslušnosti Lucinky a zážitek, který každému, kdo k nám přijde s očima na vrchu hlavy vypráví a jak si jí čert neodnesl, protože maminka i tatínek Mikulášovi řekli, že je hodná a zlobí jen trochu.

Eva
Odpovědět
 Hana, syn 2 roky 
  • 

žádné trauma nemám 

(8.4.2003 22:11:19)
Nechápu to šílenství kolem čerta a Mikuláše. Jako malá jsem se čerta hrozně bála, brečela a nehnula se od babičky z klína narozdíl od mé sestry, která mu šla podat ruku. Ve chvíli, kdy se za ním zabouchly dveře jsme se obě vrhly na košík s dárky. Přesto, že jsem se opravdu bála, to platilo i o některých pohádkách, žádné trauma jsem nikdy neměla a ani nemám. Čert a Mikuláš patří k dětsví a to mi nikdo nevymluví. A co třeba bojovky a jiné dětské hry?
Odpovědět
 Simona, kluk 7 let 
  • 

Re: žádné trauma nemám 

(5.12.2003 10:10:02)
Naprosto souhlasím. Už mě začíná štvát to, jak se dneska všechno pořád psychologicky rozebírá a dělá se kolem toho rozruch. Myslím si, že to má pak v budoucnu opačný efekt. Dřív naše babičky nad ničím podobným neměly čas přemýšlet a vychovaly s úspěchem naše normální rodiče.
Odpovědět
 yukona 


Re: Re: žádné trauma nemám 

(7.12.2003 18:35:34)
tohle mi priapdne desne nesmyslne a divim ze ze v cesku se tim lidi takhle zatezuji. Vzdyt jsme to jako decka zazili a bylo to nadherny...mne jenom mrzi ze to nemohli nikdy zazit moji kluci.....mne to priapdne desne kanadske ci americke, ti takt maji trauma ze vseho a potrebuji psychiatry protoze je maminka v detsti placla vareckou pres zadecek.....
Odpovědět
 Martina 


Re: Re: Re: žádné trauma nemám 

(10.12.2003 22:25:11)
Pro me to nadherny nebylo, ja se jako dite desne bala a kdyz jsme byla vetsi, byla jsem rada za uz k nam Mikulas nehcodi:-(
Odpovědět
 Gábi, 2 děti 


Milé 

(5.12.2003 11:07:14)
Pana profesora mám moc ráda. Já osobně žádné trauma s čertů a Mikulášů nemám, jen jsem jako dítě odmítala "tomu převlečenýmu chlapovi" říkat nějakou básničku ;-)
Ale moje maminka trauma měla - nějak ji jako malou holčičku strašili a bála se pak čerta ještě ve 40 letech (možná se bojí doteď, nevím). Docela se divím, že to nepřenesla na nás.
Moje děti se vůbec nebojí, naopak jsou z těchto předvánočních postav nadšené :-).
Odpovědět
 Klára 
  • 

Z pohledu anděla 

(5.12.2003 12:21:34)
Několik let jsem absolvovala na Mikuláše přeměnu na "anděla" a spolu s Mikulášem a dvěma čerty jsme obcházeli naše sídliště zhruba 5-6 hodin.
Zdálo se mi, že vždycky je strach dětí závislý na tom, jak to zařídí jejich rodiče. Už při objednávkách po telefonu jsme se rodičů vyptávali na věk a jméno dítěte, ale hlavně na to, jak moc se bojí, zda nemáme nechat čerty pro jistotu někde za rohem. Plus si mohli rodiče přesně nadiktovat, co třeba chtějí dítěti vytknout nebo za co pochválit. To jsme se pak učili nazpaměť a účinek byl úžasný, děti pěkně koukali, když o nich Mikuláš všechno věděl:-))
Každé dítě reaguje jinak, tam, kde nás vítali ve dveřích s heslem "už si jdou pro tebe čerti, jen si ho odneste!" u pětiletého dítěte pak nebylo divu, že dítko chudák ze sebe nedostalo ani pracně naučenou básničku. Na zvlášť bázlivé děti jsme čerty nechávali úplně někde za rohem a první jsem vcházela já, protože přece jen i Mikuláš s mitrou a berlou zvící 2 metry někdy budí hrůzu. A nejvíc zabíral osvědčený fígl: nosívala jsem přes ruku proutěný nádherný košík a v druhé malý zvoneček a na bázlivce hodně pomáhalo nabídnout jim zvoneček, ať si sami zazvoní. V tu ránu byly slzičky pryč:-)
Bohužel, jednou jedinkrát jsem u dítěte zažila i hysterický záchvat z hrůzy nejtvrdšího ražení. Byla to holčička už poměrně velká, 9 let. Měla tam i mladšího brášku (6 let) a celou rodinu (zhruba 10 dospěláků, se dvěma kamerami a několika foťáky. Za dveřmi na nás čekala nadílka pro děti, co byly 4 obrovské tašky, takže košík a se zvonečkem jsem chtě něchtě odložila v předsíni a vysupěla jsem po schodech do obýváku se třemi taškami, Mikuláš vláčel čtvrtou. Nastal děsný řev, málem jsem ty tašky leknutím upustila, holčička zajela pod stůl, kde se držela nohou babičky a vřískala na celé kolo, bráška to samé, jen v náručí maminky. Rodiče nám dole sice řekli, že se děti "trošku bojí", čerty jsme nechali venku, ale tohle bylo fakt moc. Docela mě naštvala reakce té rodiny, protože sice je konejšili, ale taky se jim smáli. Chlapeček se nakonec uklidnil a dokonce se dotknul své tašky (unést ji ani náhodou nemohl) a přestal brečet, nicméně holčička se šíleně rozklepala a nakonec hrůzou počůrala. V tu chvíli jsem fakt měla té smějící se rodiny po krk, to milou dívenku určitě jednou moc potěší, až to celé uvidí na rodinném videu - no hlavně, že se pobavili! Ještě venku jsme si slyšela brečet a bylo mi jí strašně líto. Nevím, co jí o Mikuláši navyprávěli, ale byl to děsivý zážitek jak pro ni, tak pro nás.
Zase na druhou stranui bylo dost trapné, když si nás zvali i k 12-letým dětem, které samozřejmě dovedly dát najevo, jak moc tomu nevěří. Nejlepší byla situace, kdy jeden takový kluk v našem čertovi poznal staršího bráchu svého spolužáka, na to se fakt dá těžko reagovat:-))
A ještě bych ráda zmínila jeden důležitý problém: rodiče, prosím vás, ať máte jakkoliv staré děti, nepořizujte jim žádné petardy ani dělbuchy, pokud si je kupují sami, seberte jim je. Vím, o čem mluvím, je to velmi nebezpečné.
Odpovědět
 Jana CAM 


Re: Z pohledu anděla 

(5.12.2003 18:22:15)
Teda to bylo drsné ta zkušenost s tou holčičkou. Já osobně tyto tradice druhým neberu, ale sama je odmítám a přijdou mi hloupé. Sama jsem nikdy své děti čerty nestrašila a přesto syn měl hrůzu jen je viděl z okna a to jsme mu to mohli vysvětlovat jak chtěli, že to jsou jen převlečení lidé, kteří si na čerty hrajou. Názor pana profesora, že náš Mikuláš patří k výchovným institucím mě pobavil. Ač si pana profesora vážím, myslím si, že k výchově dětí Mikuláše nepotřebujeme, alespoň u nás. J.
Odpovědět
 toriamos 


Re: Z pohledu anděla 

(7.12.2003 20:19:20)
Já s bratrem, když jsme byli malí, jsme se této tradice neuvěřitelně báli už měsíc předem. Nezřídka se stalo, že jsem se i připočurala.
Ani já ani bratr nejsme nijak zvlášť úzkostní lidé. Pravda, trauma to na nás nezanechalo, ale ten strach, který jsme pokaždé zažívali, bych nepřála žadnému z mých dětí.
P. S. Klára to napsala moc hezky a souhlasím s její metodou "strašení".
Odpovědět
 Marka - deti zatim zadne 
  • 

certi 

(5.12.2003 12:45:58)
Musim z vlastni zkusenosti rict, ze tuto tradici rozhodne nedodrzuji... do dneska me mrazi v zadech, kdyz slysim treba v supermarketu to pevestne bllllll.... a to je mi 26 let.
Odpovědět
 Iva 
  • 

Re: certi 

(5.12.2003 15:53:31)
Poprvé k nám přišel Mikuláš když byly synovi dva roky. Byl to hodný Mikuláš(sestřenice), jeho čert tam jen tak postával, přesto byl synek po jeho odchodu neobvykle zamlklý, seděl, cpal se mlčky dobrotami od Mikuláše a pak -on nespavec - náhle z vyčerpání a "nervů" usnul.

Když měl o rok víc, přišel k nám čert a Mikuláš nedomluvený, sousedi v domě to brali byt po bytě. Sotva jsem otevřela dveře, do bytu vtrhl se strašným řevem dvoumetrový čert, mával opravdovým řetězem, měl pytel a syna obrovským tempem honil po celém bytě dřív, než jsem mohla jakkoli zasáhnout. Přiznávám se, že i mně se z toho stáhly "půlky", čert byl opravdu zlý a divoký. Pak se ovšem do věci vložil Mikuláš, ještě impozantnější postava a řekl Jdi pryč, čerte! a ten ho musel poslechnout. Odehnal ho od syna, ten se klepal, dokonce se trošičku i leknutím počůral, ale i básničku ze sebe nakonec vypravil (to už jsem stála u něj a držela ho za ruku.)

Často jsem potom přemýšlela, jestli ta příhoda na něj jako na odjakživa ve všem úzkostné dítě nemohla mít špatný vliv. Nezačal ale ani koktat, ani se počůrávat, dokonce to, že tu básničku nakonec řekl, bral jako své hrdinství a byl na sebe pyšný. Takže, i když jsem divočejšího četa od té doby neviděla a čin sousedů moc neschvalovala (přišlo mi to příliš drsné), ukázalo se, že platí: Co tě nezabije, to tě posílí, a souhlasím s názorem pana profesora (jako i ve spoustě jiných věcí), že by se děti neměly přehnaně chránit před vším, co by je mohlo vylekat. Co bych ale říkala kdyby syn následky měl, to nevím. O takových dětech jsem slyšela, žádné ale osobně neznám.
Odpovědět
 Hanka, dcera 3 roky 
  • 

Re: Re: certi 

(5.12.2003 22:01:36)
Dnes u nás byl Mikuláš se dvěma čerty a andělem. Vše proběhlo v naprosté pohodě. Zpočátku jsem dceru držela v náruči, po chvilce se osmělila, odříkala dvě básničky, podala Mikulášovi ruku, dokonce se osmělila sáhnout si na čerta. Žádné drastické strašení se nekonalo, byla pochválena za to, že byla hodná a slíbila, že si bude po sobě uklízet hračky. Dostala košík s dárky přímo od Mikuláše, poděkovala a bylo po všem. Žádné slzy ani křik, prostě pohoda. Myslím si, že je to hezká tradice. Mikuláš u nás byl poprvé, když byly dceři dva roky. Myslím, že to byl pro ni nádherný zážitek. Zdraví H.
Odpovědět
 16.5Salám&Lajka14 


Trauma "naopak" 

(5.12.2003 23:27:41)
Jako dítě jsem byla dost frustrovaná z toho, že k nám NIKDY Mikuláš s čertem nepřišli. Nebyla jsem úzkostné a bázlivé dítě, to rozhodně ne; domnívám se, že to prostě dědeček - voják a straník, který nechal celou rodinu vypsat z církve - považoval za přežitek a náboženskou pomýlenost. Když zemřel, bylo mi sedm a to už asi rodina usoudila, že jsem na podobné věci stará. Ale dodnes si pamatuju, jak jsem každý rok na Mikuláše stála u okna s nosem přitištěným na sklo a chtěla "ty nadpřirozené bytosti" aspoň zahlídnout a jak mi bylo smutno, že u nás nezazvonili...
Odpovědět
 Misa3 


Kvalitni clanek velmi dobreho odbornika 

(6.12.2003 11:55:32)
Clanek se mi skutecne libil, dobre propracovany a pristupny pro laiky. Nevim, jestli je ocitovan z nejake publikace, pripadne casopisu, nebo sem autor skutecne napsal, ale prispevek se mi velice libil.
Odpovědět
 Venda 
  • 

Mikuláš a čerti u nás na ZŠ 

(6.12.2003 12:44:12)
Uz od pondělka vládl naší škole duch Mikuláše.Ve sborovně byla mikulášská listina,kda měla každá třída svou kolonku.Do té kolonky chtěl Mikuláš echo od učitelů - koho odnést do pekla,koho vychválit do nebe.
No,a konečně prišel patek.Školou se ozývaly rány na dveře - a pokaždém BUCHBUCHBUCH se ozval strašlivý řev - Čerti vběhli do třídy!!! Řev byl od dětí nikoliv čertovský.
Než vešli čerti k nám do třídy (4)padaly na mne otázky:
Kolik to bude čertů?
Že to jsou jen deváťáci?
Odnesou mě?
Paní učitelko,postavte se tady,ja se bojím.
Posléze přišly první slzy a utěšení.A v tom BUCHBUCH a strašný řev - ČERTI!
Kluk,který brečel, mi už visel na krku a mezi velkými vzlyky mi řekl,že se asi počůrá...a když už i málem zvracel vynesla jsem ho ze třídy...No,naštěstí se nepočůral ani nepozvracel.Prošli jsme se po chodbě,ujistila jsem ho,že to jsou opravdu jen převlečené děti a vrátili jsme se do třídy.A najednou bylo po slzách a strachu a už se hlásil do čertovské soutěže a vyhrál figurku.:-)
Tak to byl můj zážitek se strachem dětí.
Odpovědět
 Lucka, Kryštof 20 měsíců 
  • 

Do dvou let to asi nema mo vyznam 

(7.12.2003 0:09:53)
Krome toho, ze se Krystufek tesne pred prichodem Mikulase nakojil a usnul, a toho, ze Mikulas ztratil nekde nas listecek se jmenem, ktery jsme museli jeste jednou dopsat, probehla Mikulasska nadilka v pohode :o)

Jedine snad, Krystof si to teda moc neuzil, protoze bral ty namaskovane lidi uplne normalne :o)

(Mame doma kostymernu, takze tyden co tyden u nas pobihaji Vilici a vcelky Maje, princezny, certi, andele...)
Odpovědět
 Sylvie 


:oO 

(17.12.2003 20:29:24)
To je snad zlej sen! Manžel má puštěnou televizi, je v ní nějaký ten podař s domácím videem (na NOvě s Rychlým, netuším název) a všechny tři soutěžní videoklipy byly jeden jako druhý - vřískající dítě bránící a schovávající se před čertem :o( Nechápu rodiče, kteří jsou schopní dětem připravit takový šok (jinak nic proti čertům - Verča letos byla s tchyní na nějaké Mikulášské akci, a vrátila se naprosto spkojená - ale pravda je, že tam se jí čert nepokoušel narvat do pytle...), ale ještě víc nechápu, CO JE NA VYDĚŠENÉM DÍTĚTI TAK SMĚŠNÉHO????

S.
Odpovědět
 Boadicea 


Re: :oO 

(17.12.2003 20:33:11)
Ja sa casto pytam, co je VOBEC na tych domacich videach smiesne - vsetci tam len padaju, alebo sa lakaju - deti, zvierata, dospeli. Skor ma vzdy napadne, ci sa im nieco nestalo, vela zaberov vyzera skor bolestivo. A oni do toho pustaju umely smiech...divne.
Odpovědět
 Věra. 


Re: :oO 

(17.12.2003 20:33:24)
pochop, rodiče těm dětem nevědomky oplácejí zlobení - baví se tím když je dítě vyděšené- brrr- není to správné, muž mi dodnes líčí jak si ho rodiče vychutnávali když plakal a prosil -- cosi jako msta, ale nevědomá, jistě to ti lidé nedělají ve zlém úmyslu, ale pěkné to fakt není...:-((
Odpovědět
 Corra 


Re: :oO 

(18.12.2003 12:13:37)
ahoj,přidávám se k vašin názorum.Včerejší Natoč to byla katastrofa.Nepochopila jsem čemu se ti lidé smáli.Nebo někoho bavilo dívat se na strachem křičící dítě.No,takové rodič bych teda nechtěla.Myslím si ,že dítě jde potrestat i jinak,než ho strašit čertem.Mikuláš u nás proběhl naprosto perfektně na besídce.byl tam moc hodný čert a nikomu neukápla ani slzička.
Odpovědět
 Katka a Danielka (28 a 3 a půl) 
  • 

Hodný Mikuláš 

(29.12.2003 18:36:53)
Mnoho rodičů a bohužel i učitelek MŠ používá jako strašidlo Čerta. Čert je a má být ten zlý, ale zapomíná se na Mikuláše, který je velmi hodný a má nad Čertem moc. Takže když se za dveřmi objeví čert, tak dítě ví, že s ním jde Mikuláš a ten Čerta uřčitě zkrotí. S tímto vědomím se potom návšteva Mikuláše nestane jedním obrovským řevem dítěte, ale dočkáme se i nějaké básničky nebo písničky. Letos byl u nás Mikuláš poprvé. Snažila jsem se dceru přesně takhle připravit na Čerta, Mikuláše a Anděla. Vyplatilo se to. Když viděla Čerty začala plakat, ale jakmile na ni promluvi Mikuláš a Anděl pohladil po tváři, bylo po breku. Navíc všechny bytosti mluvily ve verších a přidali i písničku. Bylo to moc pěkné a dojemné. Takže jsme nakonec plakaly obě dvě. Jakmile se za nimi zavřeli dveře, Danielka se zeptala:"A přijde Mikuláš i zítra?" To je myslím dost výmluvné.A já myslím, že tenhle Mikuláš k nám přijde i příští rok.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.