| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
 |
(19.11.2002 16:00:56)
Ano, porodní plán mít mohu, ale kdo přesvědčí lékaře, aby k němu při vedení porodu přihlédl?
Argument, se kterým jsem se při obou porodech setkala byl jednoduchý: my to tu tak děláme. A bylo mi houby platno, že jsem třeba chtěla, aby první dceři buď ostříhali silně přerostlé nehtíky, nebo alespoň dali tak velkou košilku, že by si malá nepodrápala obličej. Přinesli mi ji po 3 hodinách (musela jsem zůstat na sále ne 2 hodiny po porodu, ale 5, protože neměli ukliztený pokoj a dítě přes moje protesty odnesli na sesternu) poškrábanou a má jizvy dodnes. V plodovou vodou rozměklé tvářičce šly škrábance až do škáry.... Kdybychom byli v Americe, tak nemocnici žaluji.... a oni by si hóóóódně rozmysleli mi nevyhovět v takovéto maličkosti, protože by se této žaloby obávali.
U druhé dcery se situace opakovala: výslovně jsem nechtěla přikrmování ani dudlík, protože mám potíže s kojením a stejně mi ji donesli po 6 hodinách od narození (nechali si ji na sesterně přes moje protesty jen proto, aby mne nemusely stěhovat ráno v 6 přes chodbu z těhotenského pokoje na nedělky).
Jsem člověk dosti bojovný, za svá právase postavit umím, ale v porodnici jsem to prostě nezvládala. Unavená po porodu a odbytá větou "tak se to tu dělá" a nikdo se se mnou dál nebavil....
Takže k čemu je potom plán?
Simča
|
| Jitka_holky_2000_2002 | 
|
(19.11.2002 21:18:05)
Ahoj Simčo a ostatní,
opravdu to občas v porodnicích není jednoduché. Já jsem u porodu měla svého doktora, ale sastřičky jsou někdy opravdu zvláštní. Mám na to jedinou radu - MANŽEL !!! Co si neuhájí maminka unavená po porodu to tatínek hravě zvládne. Opravdu na ty mužský sestry víc dají asi jsou důraznější, nevím. Proto radím tatínek do porodnice prostě patří. Jitka
|
| Tina | •
|
(22.11.2002 15:08:25)
Naprosto souhlasim. Mam uplne stejnou zkusenost. Porodni plan je krasna vec, ale porad se spise hodi do CAPu, protoze tam jsou "vase asistentky", ktere vice mene vedi, co chcete a co ne a take s vami chteji spolupracovat. Ale v klasicke porodnici ho moc probirat a hlavne dodrzovat nechteji. Take prijedete do prostredi, kde vas mozna vubec nikdo nezna a vlastniho lekare nebo asistentku u porodu nemate. Proto je dulezite DOMLUVIT se na tom, CO CHCEME A CO NECHCEME S MANZELEM a ten pak dusledne dohlizi na to, aby byl NAS porodni plan dodrzen a hada se s doktory a sestrami o tom, co my chceme a co ne. Take je to lepsi z psychologickeho dovodu, protoze manzel z nemocnice odchazi, kdezto vy tam musite jeste nekolik dni se stejnym osazenim "nejak vychazet" a diky neprijemnym konfliktum behem porodu si tak pobyt zkomplikovat. Rodila jsem minulou sobotu a musim rici, ze diky dukladne domluve s manzelem nam porod v klasicke porodnici vysel na temer 1. Uplne vsechno jsme neuhajili, treba to aby bylo bezprostredne po porodu mimco u nas misto 2 hodky na nahrati v inkubatoru a nedovolili nam ho samostatne vykoupat po tech 2 hodkach, protoze jsem pry byla jeste oslabena porodem, ale alespon jsme se mohli divat a ja na malou mluvit a hladit ji pri tom. Vsem doporucuji do klasicke porodnice prubojneho MANZELA a dukladnou pripravu. Opravdu to funguje.
|
| Jitka, 2 kluci | •
|
(29.11.2002 10:06:33)
Vážená paní Štromerová, jak si jinak vážím vašich aktivit kolem aktivních porodů, porodní plán - tedy konkrétně jeho globální použití mimo CAP - si jaksi nedovedu dost dobře představit.
Většina porodnic také neposkytuje vámi zmiňované vymoženosti (teplá koupel). Pobavila mne poznámka o přibalení svačiny a bačkor pro partnera. Nejsem snad tupá ovce, ale kolonka o nepřijatelnosti zákazu jídla a pití během I.doby porodní, mi připadá zcestná a nebezpečná, v případě potřeby celkové anestesie si maminka, která předtím posvačila, zvyšuje možnost aspirace. Mě dala porodní asistentka několik lžic vody i na porodním sále a po porodu mi byl prakticky ihned nabídnut oběd. Ale že by tam musel svačit manžel, no nevím ?!?
Dítě mi bylo ihned po porodu přiloženo na prsa, přišli si pro něj cca po 5 minutách, aby bylo zváženo a změřeno a hlavně prohlédnuto pediatrem, což jsem považovala za důležité, posléze jsem ho měla během šití u sebe vedle lůžka v inkubátoru. Dále jsem ho dostala asi 3 hodiny po porodu, což jsem však kvitovala spíše s povděkem, neboť jsem se osprchovala a 1-2 hodiny prospala.
Necítila jsem nějaké zvláštní omezení, že nemohu do porodu až tak aktivně zasahovat, přístup personálu byl docela milý a vstřícný a tak jsem jim věnovala svou důvěru, že dělají to nejlepší.
Přítomnost tatínka u porodu tedy považuji za naprostou samozřejmost.
Rodila jsem před 3 lety a letos v Motole, což asi není porodnice, která by příliš vyhovovala kritérium "aktivního porodu" - ale byla jsem spokojená a já ani moje děti jsme neutrpěli újmu fyzickou ani psychickou.
S pozdravem Jitka
|
| Sylvie | 
|
(30.11.2002 13:49:20)
Jitko,
pokud jsem to pochopila, tento porodní plán není univerzální návod na spokojený porod, ale návrh, jak je možné si porodní plán sestavit. Pokud Vám nevyhovuje jídlo během porodu, tak si ho do svých priorit prostě nezanášejte (jinak poznámka bokem - dle WHO "u normálního porodu s nízkým rizikem není potřeba jídlo omezovat"). Myslím, že porodní plán by měl především posloužit k výběru vhodné porodnice, nikoli k nátlaku na lékaře a porodní asistentky, aspoň v českých podmínkách. Abych to vysvětlila:
Já sama bych nejradši porodila tzv. aktivně, přirozeně, něžně, alternativně... nebo jaké všechny názvy se pro porod bez zbytečných lékařských zásahů používají, tedy tento vzor porodního plánu mi vcelku vyhovuje. Pokud jsem si svoje požadavky srovnala s možnostmi a ochotou nemocnic na ně přistoupit, vyšlo mi, že nejideálnější nemocnice pro mne je ve Vrchlabí . Tak jsem se s nimi spojila, a svůj porodní plán jsem s nimi probrala. Ne, že bych ho měla tak hezky přehledně sepsaný v tabulce, měla jsem ho jenom v hlavě a navíc na dost věcí jsem se ani ptát nemusela, protože mi je prakticky sami nabídli. Nevím, jestli si něco budu sepisovat, vzhledem k filozofii porodnice mi to připadá zbytečné, ale určitě s porodním plánem seznámím manžela, pro jistotu.
Ale kdybych upřednostňovala třeba porod s epidurálem, zaměřila bych se v porodním plánu na úplně jiné věci, než teď - v první řadě asi na dostupnost této služby a zkušenosti anestiozologů. Byl by ode mne nesmysl sestavit si porodní plán, ve kterém bych preferovala EA, a pak jsem odjela porodit do Vrchlabí, když ti se nijak netají tím, že EA při porodech nepoužívají... Zrovna tak pokud preferuji porod do vody, těžko si ho vydupu tam, kde nemají porodní vanu :o) Prostě porodní plán je něco, co mi pomůže ujasnit si myšlenky, co od porodu vlastně očekávám a podle toho si zvolit co nejvhodnější porodnici.
A pokud mi porodní plán poslouží k hrubému výběru porodnice, budu se snažit ho probrat s personálem - třeba o Podolí jdou zprávy, že je tam možné rodit též "přirozeně", ale ne všechny ženy otamtud mají stejnou zkušenost. V tomto případě bych v poradně s nimi své představy o porodu probrala (ať by byly jakékoli) a žádala jejich založení do dokumentace. Nebo by na mne neměli čas, tak bych je s nimi sice neprobrala, ale jednak bych si je přinesla k porodu, jednak by je znal manžel (nebo kdo by byl se mnou). To nejhorší, co se může stát, je to, že se na porodní plán personál porodnice vybodne, ale třeba pro mne je důležité vědět, že jsem pro splnění svých představ (jakýchkoli, nejenom porodních) udělala maximum, i když se mi nakonec třeba nesplnily.
A ještě něco - pokud se ve zdravotnictví dějou změny k lepšímu co se týká přístupu personálu k pacientům, nebývá to ani tak nápad zdravotníků jako spíš důsledek "nátlaku" pacientů. Třeba Vy píšete, že tatínka u porodu považujete za samozřejmost - no, ale ještě před deseti lety tomu tak nebylo (a třeba pokud vím, u našich slovenských sousedů to není samozřejmost dodnes). Jakožto budoucí dětská sestra jsem tehdy chodila na praxi na jeden porodní sál, kde měli též jeden box pro rodičku s tatínkem. A nedá se říct, že by se o ženách, které si partnera přivedou s sebou, místní personál vyjadřoval zrovna uctivě. Ale... když jsme se jich ptaly, proč je tam teda pouštěj, když s tím mají samé problémy (navíc je to nehygienické, nebezpečné atd. ... :o) ), odpověď byla ve smyslu: "KDyž ony to ty ženský chtěj a jsou ochotný za to zaplatit..." Dneska už je v té porodnici opravdu samozřejmostí, aby v ní partner byl (a nejenom na tom jednom boxe :o) ), ale samo od sebe to opravdu nevzniklo... Proto si myslím, že je důležité, i když VÍM, že mi nějaký požadavek nesplní, tak se na něj aspoň ZEPTAT. No, taky se mi může stát, že narazím na někoho vstřícného a budu příjemně překvapená :o) A pokud ne, tak pro mne se nic nezmění, ale když se na tu samou věc zeptá víc lidí, tak to časem začne personálu vrtat v hlavě a ke změně nakonec dojde (zkušenost z našeho oddělení).
S.
|
| linda | •
|
(1.12.2002 17:45:22)
super silvia, je uzasne vediet, ze zdravotna sestra ako si ty, s tvojim pohladom na vec, existuje.
|
|
| Jitka, 2 kluci | •
|
(3.12.2002 15:04:39)
Milá Sylvie,
porodní plán, tak jak je zde předkládán, je bohužel -dle mého názoru- velmi idealistický. Je použitelný, pokud si ho matka sestaví více méně pro definování vlastních tužeb a nebude posléze zklamána, pokud vše bude jinak, Nebo ho může předkládat v zařízení, které si na porodní plán hraje (a nechá si to jistě i zaplatit). Mě osobně jako nejlepší řešení připadá "vyhledat si" vlastního porodníka, s tím se předem domluvit na možnostech a pak mu důvěřovat, že vše dělá tak, abyste byla spokojená. Pokud vím, řada gynekologů-porodníků již tuto eventualitu nabízí, byť nikoliv zadarmo.
Přijít do nemocnice s vlastním plánem, který předložím personálu a budu vyžadovat jeho naplnění, mi připadá zcestné. Myslím, že na dost věcech se dá domluvit (je to o tom, na koho narazíte, ostatně jako ve všem a všudy). Valná většina našich porodnic prostě ani není -bohužel- zařízena na to, aby mohla respektovat a splnit přání té které matky ohledně porodu - ať už z důvodů technických nebo provozních. Maminka, která v dobré víře přijde k porodu s pappírem, že si přeje, aby ona i její partner mohli na sále pojíst, dále v šeru porodit, nejlépe v bazénku, v žádném případě nesouhlasí s provedením episiotomie či aplikací medikamentů a po porodu hodlá ještě 2 hodiny setrvat na sále a nepřeje si, aby jí dítě bylo (byť na chvíli)odebráno, se těžko může setkat s nadšením a příslibem personálu, že to takhle bude probíhat.
Já jsem se domluvila s lékařem, který sledoval moje těhotenství, že chci, aby byl u porodu. Věřila jsem, že udělá vše tak, aby to bylo nejlepší pro mne a dítě (ovšem předpokládám, že i ostatní porodníci se snaží o totéž). Bylo mi podáno několik injekcí, o kterých jsem byla informována, proč je dostávám, při druhém porodu jsem byla nastřižena. Věřím, že to bylo potřeba a rozhodnutí porodníka nebudu zpochybňovat, protože tomu sama nerozumím. Já i děti jsme v pořádku.
Takže ,milá Sylvo, porodní plán ano, ale nikoliv jako deklarace přání matky, která musí být porodnicí striktně respektována - leckdy to skutečně ani nejde. Kdo chce mít větší jistotu, že porod bude probíhat dle jeho přání, nechť si to domluví předem /asi jako Vy/ a na žádný porodní plán, předložený překvapenému personálu,nespoléhá.
Mnoho štěstí přeje Jitka
|
| Sylvie |
|
(4.12.2002 10:07:12)
Jitko,
tak znova - zde uvedený porodní plán není univerzální návod na spokojený porod, ale rada, jak je možné si porodní plán sestavit. Nikdo nikoho nenutí, aby si ten svůj sestavil zrovna podle tohoto, žena by si ho měla sestavit především tak, jak sama uzná za vhodné. Tady se jí nabízí forma<,/FONT> plánu, obsah<,/FONT> si přece může změnit podle sebe. TO, že nepovažuju za ideální, aby porodní plán sloužil k nátlaku na personál - to jsem přeci psala :o) I když pravda je, že narozdíl od vás jsem přitom nemyslela na chudáčky zdravotníky, ale především na sebe - pohodový porod si rozhodně nepředstavuji tak, že se musím hádat o každý vlastní prd, proto doporučuji nejdřív si podle plánu vybrat vhodnou porodnici (=porodnici, která po odborné stránce, technickým vybavením a přístupem personálu splňuje moje základní požadavky) a teprve v ní se vytasit s plánem, kde už ty požadavky budou podrobně specifikovány. A že by to mělo být nejlépe po probrání s personálem, to jsem taky psala - pokud ovšem na nějaké probírání předem "nemají čas", je to jejich problém, pak bych ho prostě přinesla rovnou k porodu a už by bylo na manželovi, aby pohlídal jeho plnění.Je to přeci můj porod, já jsem zodpovědná za své zdraví a i když to možná některým lékařům bude připadat divné, já s manželem jsme zodpovědni i za dítě, pokud nejsme soudem zbaveni rodičovských práv.<,/FONT> A už jsem to posledně psala - pokud by se změny ve zdravotnicktví nechaly na zdravotnících a "možnostech oddělení", věřím tomu, že do dneška by například návštěvy byly ve středu a o víkendu po hodině, u malých dětí pokud možno vůbec ("aby při odchodu rodičů nebrečely"), protože velká část nemocnic není uzpůsobená k pobytu rodičů na oddělení. To, že rodiče s dětmi na oddělení jsou, byť ne v ideálních podmínkách, je proto, že to prostě vyžadovali a na provozní problémy nebraly ohled.
JInak nechápu, co na uvedeném porodním plánu považujete za idealistické - dalo by se to specifikovat? Mně připadá solidní:
* uvádí optimální variantu = porod tak, jak bych si ho v ideálním případě představovala
* přijatelnou variantu = není to sice ideální, ale překousnu to
* nepřjitalenou variantu - a jak jsem si všimla, ta počítá i s tím, že ne všechno musí probíhat bez problémů (např. nepřijatelné je pro mne vyvolání nebo urychlování porodu, pokud to nebude nutné; aplikace léků bez poskytnutí informací, k čemu slouží...). A konečně, i v poznámkách jsou věty: "Ustoupím ze svých požadavků, pokud nastanou komplikace a dostane-li se mi náležitého vysvětlení."; "V případě komplikací se budu řídit podle instrukcí ošetřujícího personálu."<,/FONT>...
Takže mě ten plán připadá rozumný, navíc pokud si sjedu možnosti přijatelné a nepřijatelné, neobjevila jsem v nich nic, co by mi nemohla splnit kterákoli nemocnice, do které zavítám. Žádné speciální přání, které by vyžadovalo speciální pomůcky a přístroje, nebo které by bylo dražší či náročnější než "normální" porod. Žádné z těch přání není nenormální, prakticky vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, a pokud nějaká porodnice není ochotná tyto požadavky splnit, svědčí to pouze o jediném - zaměstance zajímá spíš jejich vlastní klid, než potřeby a bezpečnost rodičky. Ale to už je to, co jsem psala - porodní plán by měl v první řadě posloužit k výběru vhodné porodnice. Tam, kde už předem dávají najevo odpor mi má přání splnit, tak tam mě opravdu nic netáhne. A znova opakuju, je naprosto jedno, jaká přání. Pro přirozený porod jsem si vybrala Vrchlabí, ale určitě bych si ho nevybrala pro předem plánovaný porod císařem nebo s epidurálem.
A příklad, který jste dala, taky celkem nechápu. "Maminka, která v dobré víře přijde k porodu s papírem, že si přeje, aby ona i její partner mohli na sále pojíst, dále v šeru porodit, nejlépe v bazénku, v žádném případě nesouhlasí s provedením episiotomie či aplikací medikamentů a po porodu hodlá ještě 2 hodiny setrvat na sále a nepřeje si, aby jí dítě bylo (byť na chvíli)odebráno, se těžko může setkat s nadšením a příslibem personálu, že to takhle bude probíhat." Co je na tom nesplnitelného? Snad jedině ten bazén (ale to už je opět to, o čem už jsem mluvila, porodní plán mi pomůže ujasnit si představy, abych pak nevyžadovala něco, na co vybavením prostě nestačí - mimochodem, vím o ženě, která přijela do Vrchlabí s přáním porodit ve vaně, ale protože byla zrovna obsazená, personál jí porod odasistoval aspoň ve sprše, když už jí ta voda pomáhala...). To ostatní běžný chod oddělení přeci nijak neovlivní ani k tomu nic není potřeba... Samozřejmě, mohou nastat komplikace, ale to už snad bylo v pláno řešeno (viz citace výše). Pokud si žena přinese k porodu vlastní jídlo, tak to nemocnici nic nestojí, pokud u nekomplikovaného porodu nechce léky, tak to by snad měla být samozřejmost, preferovat natržení před nástřihem je její právo. Konečně, snad mimo "klasickou polohu" se nástřih snad ani provést nedá. A zrovna tak nevidím důvod, proč by mělo být dítě odebráno - pokud ho lékař může prohlédnout ve vedlejší místnosti, může ho stejně dobře prohlédnout například i u rodičky na břiše, pokud není v téže místnosti stůl. A jestli se dítě zváží teď nebo až třeba za hodinu, když už porodím placentu a budu moc dojít i s dítětem k váze - tak to snad nehraje žádnou roli :o) Proč by něco takového mělo personálu vadit? Vždyť já po nich nechci, aby pracovali víc než obvykle, nebo aby používali pomůcky, které nemaj...
Svého lékaře u porodu mít nemůžu z jednoho prostého důvodu - k porodům nedochází. On sám je zaměstnancem firmy, nemůže si z práce odběhnout, jak se mu líbí (= má naobjednané jednak své klientky k běžným vyšetřeným, jednak těhulky na speciální ultrazvuky). A kdybych mu navrhla vyvolávaný porod, abych se trefila do jeho volna - no, nevím jestli by s tím souhlasil (pravděpodobně ne), ale zcela jistě by ho vomejvali, jak ZROVNA MNE něco jako zbytečně vyvolávaný porod mohlo napadnout :o) Chodím k němu už několik let, jsem s ním spokojená, a i když ne vždycky souhlasím s jeho navrženou léčbou, zatím jsem se vždycky dohodli - buď mne jeho argumenty přesvědčily, nebo uznal mé právon na rozhodnutí, případně jsme našli přijatelný kompromis. Nestává se to často, ale přeci jenom někdy ano. Nemám důvod ho kvůli devíti měsícům měnit.
Navíc my dvě máme rozdílné zkušenosti - podle toho, co jste v jiném příspěvku napsala, jste rodila bez problémů na zádech Já ne, já se na zádech dusila, bolesti byly větší, točila se mi hlava, chtělo se mi zvracet, upadala jsem do depresí, dítě nechtělo rotovat ven... Ano, vím, že je možné, aby mi lékaři dali nějaké injekce na bolest a nevolnost, kyslík, případně jsou schopní i děcko vytáhnout kleštěma nebo vyříznout císařem a určitě bychom to dítě i já přežily. Nicméně připadá mi to naprosto zbytečné, když jsem si vyzkoušela, že stačí změnit polohu a všechny potíže samy od sebe zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nevidím důvod k tomu, proč léčit něco, co je pouze přechodný stav způsobený nevhodnými požadavky lékařů, tím že zvyklosti oddělení upřednosťnují před tím, co sama cítím, že bych měla udělat. Věřím lékařské vědě (homeopatie, bylinky a podobné "šarlatánství" :o) mě nijak neoslovilo), ale nemám ve zvyku cpát do sebe léky zbytečně, tím spíš v době, kdy je ve větší či menší míře předávám i svému dítěti. Proto jsem si vybrala porodnici, kde nikoho mé požadavky nepřekvapí, mluvila jsem i s holčinami, které tam přijely s vlastním porodním plánem a neměly s ním problémy (samozřejmě, bez jakéhokoli příplatku - proč bych měla někomu platit za to, že je tak laskav a dodržuje zákony? - viz bod tři, práva pacientů, kde je jasně řečeno mé právo na rozhodnutí, zda se zákrokem či léčebným postupem souhlasím nebo ne. Naopak, nedávno jsem četla článek, ve kterém bylo popsáno, jak jedna žena úspěšně zažalovala lékaře za nedodržování práva na soukromí, vycházející z téhož dokumentu... ). Kdybych však musela navštívit nějakou porodnici v Praze (což vzhledem ke vzdálenosti Praha-Vrchlabí nevylučuji), určitě se přiženu s porodním plánem, i kdybych ho měla narychlo nadrápat cestou v autě, a dozor nad jeho plněním přenechám na manželovi, protože se ani náhodou nehodlám s někým dohadovat. A on bude vyžadovat, aby byl dodržován, protože zákon je na naší straně. A to, že názory lékařů z WHO jsou mi bližší než názory některých českých lékařů, nehraje žádnou roli, protože já mám právo znát nejenom "běžnou léčbu", ale též alternativy a sama se rozhodnout (opět viz práva pacientů...) Jak už jsem psala v předchozím příspěvku - těžko si vydupu něco, k čemu jsou potřeba speciální pomůcky, přístroje či zařízení, které daná porodnice nevlastní. Na druhou stranu pokud odmítnu kapačku nebo se rozhodnu porodit v kleče, nepotřebuji k tomu naprosto nic, jenom holt personál bude muset změnit své zvyklosti. Vím, o čem mluvím - tuhle situaci znám i z druhé strany, jako zdravotník. Z vlastní zkušenosti vím, že není nic příjemného, když se rodiče dožadují něčeho, co se běžně nedělá nebo dokonce to odporuje instrukcím od vedení. Ale právě proto, že je to tak nepříjemné, se tím rychleji začne přemýšlet, jak to udělat, aby to šlo... :o)))
S.
|
| Sylvie |
|
(4.12.2002 10:12:20)
sorry, chybička se vloudí, zvlášť když se dělá ve více oknech najednou a člověka tlačí čas :o)
S.
|
|
|
| Sylvie |
|
(4.12.2002 10:11:06)
Jitko,
tak znova - zde uvedený porodní plán není univerzální návod na spokojený porod, ale rada, jak je možné si porodní plán sestavit. Nikdo nikoho nenutí, aby si ten svůj sestavil zrovna podle tohoto, žena by si ho měla sestavit především tak, jak sama uzná za vhodné. Tady se jí nabízí forma plánu, obsah si přece může změnit podle sebe. TO, že nepovažuju za ideální, aby porodní plán sloužil k nátlaku na personál - to jsem přeci psala :o) I když pravda je, že narozdíl od vás jsem přitom nemyslela na chudáčky zdravotníky, ale především na sebe - pohodový porod si rozhodně nepředstavuji tak, že se musím hádat o každý vlastní prd, proto doporučuji nejdřív si podle plánu vybrat vhodnou porodnici (=porodnici, která po odborné stránce, technickým vybavením a přístupem personálu splňuje moje základní požadavky) a teprve v ní se vytasit s plánem, kde už ty požadavky budou podrobně specifikovány. A že by to mělo být nejlépe po probrání s personálem, to jsem taky psala - pokud ovšem na nějaké probírání předem "nemají čas", je to jejich problém, pak bych ho prostě přinesla rovnou k porodu a už by bylo na manželovi, aby pohlídal jeho plnění.Je to přeci můj porod, já jsem zodpovědná za své zdraví a i když to možná některým lékařům bude připadat divné, já s manželem jsme zodpovědni i za dítě, pokud nejsme soudem zbaveni rodičovských práv. A už jsem to posledně psala - pokud by se změny ve zdravotnicktví nechaly na zdravotnících a "možnostech oddělení", věřím tomu, že do dneška by například návštěvy byly ve středu a o víkendu po hodině, u malých dětí pokud možno vůbec ("aby při odchodu rodičů nebrečely"), protože velká část nemocnic není uzpůsobená k pobytu rodičů na oddělení. To, že rodiče s dětmi na oddělení jsou, byť ne v ideálních podmínkách, je proto, že to prostě vyžadovali a na provozní problémy nebraly ohled.
JInak nechápu, co na uvedeném porodním plánu považujete za idealistické - dalo by se to specifikovat? Mně připadá solidní:
* uvádí optimální variantu = porod tak, jak bych si ho v ideálním případě představovala
* přijatelnou variantu = není to sice ideální, ale překousnu to
* nepřjitalenou variantu - a jak jsem si všimla, ta počítá i s tím, že ne všechno musí probíhat bez problémů (např. nepřijatelné je pro mne vyvolání nebo urychlování porodu, pokud to nebude nutné; aplikace léků bez poskytnutí informací, k čemu slouží...). A konečně, i v poznámkách jsou věty: "Ustoupím ze svých požadavků, pokud nastanou komplikace a dostane-li se mi náležitého vysvětlení."; "V případě komplikací se budu řídit podle instrukcí ošetřujícího personálu."...
Takže mě ten plán připadá rozumný, navíc pokud si sjedu možnosti přijatelné a nepřijatelné, neobjevila jsem v nich nic, co by mi nemohla splnit kterákoli nemocnice, do které zavítám. Žádné speciální přání, které by vyžadovalo speciální pomůcky a přístroje, nebo které by bylo dražší či náročnější než "normální" porod. Žádné z těch přání není nenormální, prakticky vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, a pokud nějaká porodnice není ochotná tyto požadavky splnit, svědčí to pouze o jediném - zaměstance zajímá spíš jejich vlastní klid, než potřeby a bezpečnost rodičky. Ale to už je to, co jsem psala - porodní plán by měl v první řadě posloužit k výběru vhodné porodnice. Tam, kde už předem dávají najevo odpor mi má přání splnit, tak tam mě opravdu nic netáhne. A znova opakuju, je naprosto jedno, jaká přání. Pro přirozený porod jsem si vybrala Vrchlabí, ale určitě bych si ho nevybrala pro předem plánovaný porod císařem nebo s epidurálem.
A příklad, který jste dala, taky celkem nechápu. "Maminka, která v dobré víře přijde k porodu s papírem, že si přeje, aby ona i její partner mohli na sále pojíst, dále v šeru porodit, nejlépe v bazénku, v žádném případě nesouhlasí s provedením episiotomie či aplikací medikamentů a po porodu hodlá ještě 2 hodiny setrvat na sále a nepřeje si, aby jí dítě bylo (byť na chvíli)odebráno, se těžko může setkat s nadšením a příslibem personálu, že to takhle bude probíhat." Co je na tom nesplnitelného? Snad jedině ten bazén (ale to už je opět to, o čem už jsem mluvila, porodní plán mi pomůže ujasnit si představy, abych pak nevyžadovala něco, na co vybavením prostě nestačí - mimochodem, vím o ženě, která přijela do Vrchlabí s přáním porodit ve vaně, ale protože byla zrovna obsazená, personál jí porod odasistoval aspoň ve sprše, když už jí ta voda pomáhala...). To ostatní běžný chod oddělení přeci nijak neovlivní ani k tomu nic není potřeba... Samozřejmě, mohou nastat komplikace, ale to už snad bylo v pláno řešeno (viz citace výše). Pokud si žena přinese k porodu vlastní jídlo, tak to nemocnici nic nestojí, pokud u nekomplikovaného porodu nechce léky, tak to by snad měla být samozřejmost, preferovat natržení před nástřihem je její právo. Konečně, snad mimo "klasickou polohu" se nástřih snad ani provést nedá. A zrovna tak nevidím důvod, proč by mělo být dítě odebráno - pokud ho lékař může prohlédnout ve vedlejší místnosti, může ho stejně dobře prohlédnout například i u rodičky na břiše, pokud není v téže místnosti stůl. A jestli se dítě zváží teď nebo až třeba za hodinu, když už porodím placentu a budu moc dojít i s dítětem k váze - tak to snad nehraje žádnou roli :o) Proč by něco takového mělo personálu vadit? Vždyť já po nich nechci, aby pracovali víc než obvykle, nebo aby používali pomůcky, které nemaj...
Svého lékaře u porodu mít nemůžu z jednoho prostého důvodu - k porodům nedochází. On sám je zaměstnancem firmy, nemůže si z práce odběhnout, jak se mu líbí (= má naobjednané jednak své klientky k běžným vyšetřeným, jednak těhulky na speciální ultrazvuky). A kdybych mu navrhla vyvolávaný porod, abych se trefila do jeho volna - no, nevím jestli by s tím souhlasil (pravděpodobně ne), ale zcela jistě by ho vomejvali, jak ZROVNA MNE něco jako zbytečně vyvolávaný porod mohlo napadnout :o) Chodím k němu už několik let, jsem s ním spokojená, a i když ne vždycky souhlasím s jeho navrženou léčbou, zatím jsem se vždycky dohodli - buď mne jeho argumenty přesvědčily, nebo uznal mé právon na rozhodnutí, případně jsme našli přijatelný kompromis. Nestává se to často, ale přeci jenom někdy ano. Nemám důvod ho kvůli devíti měsícům měnit.
Navíc my dvě máme rozdílné zkušenosti - podle toho, co jste v jiném příspěvku napsala, jste rodila bez problémů na zádech Já ne, já se na zádech dusila, bolesti byly větší, točila se mi hlava, chtělo se mi zvracet, upadala jsem do depresí, dítě nechtělo rotovat ven... Ano, vím, že je možné, aby mi lékaři dali nějaké injekce na bolest a nevolnost, kyslík, případně jsou schopní i děcko vytáhnout kleštěma nebo vyříznout císařem a určitě bychom to dítě i já přežily. Nicméně připadá mi to naprosto zbytečné, když jsem si vyzkoušela, že stačí změnit polohu a všechny potíže samy od sebe zmizí stejně rychle, jako se objevily. Nevidím důvod k tomu, proč léčit něco, co je pouze přechodný stav způsobený nevhodnými požadavky lékařů, tím že zvyklosti oddělení upřednosťnují před tím, co sama cítím, že bych měla udělat. Věřím lékařské vědě (homeopatie, bylinky a podobné "šarlatánství" :o) mě nijak neoslovilo), ale nemám ve zvyku cpát do sebe léky zbytečně, tím spíš v době, kdy je ve větší či menší míře předávám i svému dítěti. Proto jsem si vybrala porodnici, kde nikoho mé požadavky nepřekvapí, mluvila jsem i s holčinami, které tam přijely s vlastním porodním plánem a neměly s ním problémy (samozřejmě, bez jakéhokoli příplatku - proč bych měla někomu platit za to, že je tak laskav a dodržuje zákony? - viz bod tři, práva pacientů, kde je jasně řečeno mé právo na rozhodnutí, zda se zákrokem či léčebným postupem souhlasím nebo ne. Naopak, nedávno jsem četla článek, ve kterém bylo popsáno, jak jedna žena úspěšně zažalovala lékaře za nedodržování práva na soukromí, vycházející z téhož dokumentu... ). Kdybych však musela navštívit nějakou porodnici v Praze (což vzhledem ke vzdálenosti Praha-Vrchlabí nevylučuji), určitě se přiženu s porodním plánem, i kdybych ho měla narychlo nadrápat cestou v autě, a dozor nad jeho plněním přenechám na manželovi, protože se ani náhodou nehodlám s někým dohadovat. A on bude vyžadovat, aby byl dodržován, protože zákon je na naší straně. A to, že názory lékařů z WHO jsou mi bližší než názory některých českých lékařů, nehraje žádnou roli, protože já mám právo znát nejenom "běžnou léčbu", ale též alternativy a sama se rozhodnout (opět viz práva pacientů...) Jak už jsem psala v předchozím příspěvku - těžko si vydupu něco, k čemu jsou potřeba speciální pomůcky, přístroje či zařízení, které daná porodnice nevlastní. Na druhou stranu pokud odmítnu kapačku nebo se rozhodnu porodit v kleče, nepotřebuji k tomu naprosto nic, jenom holt personál bude muset změnit své zvyklosti. Vím, o čem mluvím - tuhle situaci znám i z druhé strany, jako zdravotník. Z vlastní zkušenosti vím, že není nic příjemného, když se rodiče dožadují něčeho, co se běžně nedělá nebo dokonce to odporuje instrukcím od vedení. Ale právě proto, že je to tak nepříjemné, se tím rychleji začne přemýšlet, jak to udělat, aby to šlo... :o)))
S.
|
| Jitka, 2 kluci | •
|
(5.12.2002 10:42:21)
Sylvie,
takže na úvod: pokud rodíte ve zdravotnickém zařízení, je za zdravotní stav váš i vašeho dítěte zodpovědný lékař, který vede porod a nikoliv vy a váš manžel. Takže o odborné a zdravotnické stránce věci nechám rozhodnout porodníka. Jsem také profesí zdravotník, avšak nikoliv porodník a proto do této oblasti nehodlám zasahovat. Souhlasím s názorem, že můžu formulovat svoje požadavky - tady pak raději volím ústní dohodu a nechám si vysvětlit, proč to půjde nebo ne. Pokud se maminky dovolávají lidského přístupu a milého zacházení, samy by také měly volit tuto cestu a při příchodu na porodní sál v několika větách a před manželem vyjádřit svoje požadavky a nikoliv předat papír s kolonkami co chci-co můžu-co neberu, nechť je připíchnut kamsi na křeslo a podle něho postupováno. Taky jsem se nesetkala s tím, aby v dnešní době buď automaticky nebo na cílený dotaz nebylo zodpovězeno, co za lék a proč je mi aplikován.
Je racionální, sestavit si doma pro vlastní potřebu plán se svými představami a tyto konzultovat před porodem s tím kterým zařízením a pak si vybrat podle toho, kdo nejvíce odpovídá mým představám. A jak už jsem psala, pokud některé zařízení vybízí maminky k sestavení plánu a jeho předložení v písemné formě u porodu, proč ne. Ale jinak jeho další praktické využití nevidím a jak uvádím výše, k vyjádření svých přání používám raději osobní a ústní formu a dohodu ad hoc.
K problematice provozně-technické: až budou naše porodnice standartně uspořádány jako oddělené místnosti s vlastním zázením, pak můžu vyžadovat služby tytu - tatínek celou dobu se mnou, pološero, tatínek i já svačíme, hraje hudba atd, atd, po porodu jsou neomezené možnosti návštěv atd, atd.
Omezení návštěv slouží především pro ostatní pacienty, protože dokud nejsou jednolůžkové pokoje, nemusí být spolupacientům příjemné, aby kdykoliv mohl mít do pokoje přístup někdo z návštěv spolupacientů.
K odnášení dítěte po porodu jen tohle - dítě je po porodu a poté ještě v odstupu několika minut prohlédnuto pediatrem a bodováno (skore dle Apgarové), event. odsáto. Pracoviště pediatra bývá na porodním sále, několik metrů od matky, naše syny tam doprovázel tatínek, aby vše "zkontroloval".
Třebaže jsem rodila v porodnici, která není nakloněna principům přirozeného porodu, stejně pro mne porod byl nejsilnějším okamžikem, asi proto, že jsem nebyla nahlodána myšlenkou, že budu-li nastřižena, budu poškozena, bude-li mi dítě po porodu na chvíli odneseno, je to křivda na nás obou. Ale respektuji, že některé ženy mohou mít odlišný názor a pak nechť se uchýlí do porodnic typu Vrchlabí. Věřím, že jednou dospěje doba tak daleko, že všechny porodnice budou provozně uzpůsobeny intimnějšímu způsobu porodu, který bude více respektovat a umožňovat přání matky, ale zatím tomu tak -bohužel-není.
A dovolím si nesouhlasit s vaší myšlenkou, že vše nové a prospěšné v péči vzchází od nezdravotníků a naopak personál se brání. Jak už jsem psala, jsem také zdravotník a ve všech zařízeních, kde jsem kdy pracovala, mnoho takových zlepšení vzešlo naopak z inciativy lékařů nebo sester, vybojovaných na administrativním vedení nemocnice.
|
| Sylvie |
|
(5.12.2002 20:40:54)
Jitko, na co mám v porodnici právo, bych vám odpověděla přetisknutím části
rozhovoru s Davidem Marxem, členem správní rady Joint Commission International,
což je organizace zajišťující mezinárodní akreditaci nemocnic, léčeben a dalších
zdravotnických institucí, který byl uveřejněn v Mladé frontě 25.10. 2002:
*Co je to přesně ten informovaný souhlas?
Už podle zákona z roku 1966 musí být pacient poučen o tom, jaká je jeho nemoc,
a s navrženou léčbou musí souhlasit. Jsou
pochopitelně výjimky, jako bezvědomí či povinné léčení. Druhá věc je, jak takové
poučení v praxi vypadá. Informovaný souhlas znamená, že
pacient byl úplně a srozumitelně poučen jak o výkonu, tak o možných komplikacích i
alternativách, včetně toho, jaké důsledky bude mít když se výkon
neprovede. Ještě dnes se v některých nemocnicích setkáváme s obecným
prohlášením typu: "Souhlasím s operací v rozsahu, jak uzná operatér za vhodné,
souhlasím s odběrem krve na HIV a beru na vědomí, že nemocnice neručí za věci,
které nejsou dány do úschovy." Takové prohlášení před
případným soudem neobstojí a je výrazem přezíravosti k nemocným. Je
pochopitelné, že pacienti nikdy nebudou vědět tolik, co vědí lékaři, ale naštěstí mají
čím dál více informačních zdrojů, třeba intemet, takže přicházejí k lékaři vyzbrojeni
kvalifikovanými dotazy. Ne všichni kolegové to vítají, ale jinudy cesta nepovede a
podle mne je to tak správně.
Já osobně během porodu poučení o alternativách rozhodně nedostala, dokonce když
jsem ty alternativy sama nadnesla, personál se ze mne snažil udělat exota - a to jsem
nechtěla nic, co by nemělo posvěcení WHO. A cílené dotazy? Zhruba
nejiteligentnější odpověď se mi dostala na otázku, zda je opravdu nutné, abych
dostala oxytocin, když už jsem placentu porodila (a krvácení mi taky nepřípadalo
nijak velké - jako dárce krve po své čtyřstovce mívám docela slušnou motolici, teď to
se mnou nic nedělalo :o)). Odpověď zněla: „Ano, protože ho dostává každá.“
Argument jak víno, ale furt lepší než odfrknutí „Nemám čas“, což byla zhruba
nejfrekventovanější odpověď na mé dotazy (např. v poradně na otázku, kde se mám
hlásit, když na mne přijde porod mimo ordinační hodiny poradny...). Když jsem se
pokoušela zjistit, co je obsahem stříkačky, se kterou se ke mně asistentka řítila, tak
jsem se konkrétní odpovědi nedočkala, když jsem si dovolila odmítnout léky na bolest
(v té době jsem ještě upřímně doufala, že se mi určitě během chvilky
prostěmusí podařit slézt ze stolu, když mi před porodem slibovali volný
pohyb během první doby), dozvěděla jsem se, že jsem nenormální a lékaři začali
vyvíjet nátlak na mého manžela, protože můj postoj není normální a prostě
všechny ženy při porodu léky užívají - sousedka po pravici má epidurál, po
levici směsku, vlastně u nich nikdo nerodí bez léků (mimochodem, mě předem říkali,
že rozhodnutí, zda něco chci nebo ne, je samozřejmě na mně)... A není to dávná
minulost, je zkušenost stará dnes přesně dva roky s fakultní nemocnicí v
Krči.
A smysl porodního plánu? Myslím, že asistentka Štromerová to napsala docela jasně:
„Porodní plán pomáhá nastávající mamince uvědomit si, co ona sama považuje za
důležité – utřídit si vlastní priority. Může také sloužit jako seznam nebo nápověda.
Maminka si do něj může třeba napsat, jaké všechny úlevové pozice může zaujmout
během první doby porodní, poznamenat si všechny přírodní prostředky tlumení bolesti
apod. Porodní plán také podněcuje k získání většího množství informací, na jejichž
základě maminky mohou učinit tzv. informovaný výběr ohledně jakéhokoli kroku,
který se s nimi bude dít... Pokud by to bylo jen trochu možné, bylo by dobré, aby svůj
porodní plán prodiskutovala nastávající maminka s porodní asistentkou. Ideálně s
porodní asistentkou z porodního sálu, kde se chystá rodit.“
Nikdo nepsal o tom, že budu vyžadovat připíchnutí plánu na křeslo :o) Ve Vrchlabí si
můžu předem domluvit cokoli, ale když mě pak zastihne porod v Praze, nezbývá mi
než se obrátit na nemocnici, kde nejsem s nikým na ničem domluvená - nemyslím, že
by potom plán byl na závadu. Jednak samozřejmě všechno bez porodního
plánu v ruce stejně při příjmu v mezidobí kontrakcí (v mém případě přicházely po
třech minutách, čili času nic moc) probrat nestihnu, protože tak dobrou pamět
nemám, abych si během bolestí dokázala uvědomovat každý detail - konečně,
kdybych to dokázala, nemusela bych si ho sepisovat, ne? :o) Jednak spousta věcí mě
ani nenapadla, že by mohla být problémová, proto jsem se o ně nehlásila už při
příjmu, a pak čím víc porod postupoval, tím menší jsem měla náladu se s někým o
něčem dohadovat. Navíc si myslím, že přehledně sestavený porodní plán pomůže
porodní asistentce, aby se rychle zorientovala v tom, jaké představy o porodu mám.
Konečně, dalo by se říct, že i to je forma „informovaného souhlasu či nesouhlasu“ s
výkonem... Nikdo přece nikde nepíše, že s kyselým ksichtem a větou „Přečti si, co
chci.“ vrazím asistentce plán do rukou a tím to pro mne skončí. A co se lidského a
milého chování týká, je to jediná věc, kterou si dodneška vyčítám - že jsem si na
lékaře neotevřela ústa hned, když mi na mou poznámku, že teď na mne jde kontrakce,
takže na lůžko vylezu později, odfknul, že on nemá na starosti jenom mne, aby
čekal... Tu odvahu jsem v sobě našla až zhruba po třech hodinách, když už jsem
opravdu neměla náladu od něj poslouchat, co JÁ cítím nebo necítím - kupodivu od té
doby jsem od něj měla klid :o)
Jinak k vašim poznámkám o provozu - ano, dítěti se měří Apgar skore, a to v první,
páté a desáté minutě se sleduje puls, dech, svalové napětí, reakce na podráždění a
zabarvení kůže. Co z toho nelze provést, pokud je dítě u matky? Zrovna tak ne každé
dítě musí být odsáté a ani to není problém provést u matky... Podívejte, Verču taky
odnesly do vedlejší místnosti, kam za ní manžel upaloval a mne to nijak
netraumatizovalo. Ale když to někdo chce, proč mu to nedopřát? Navíc někteří
psychologové upozrňují na to, že je-li dítě bezprostředně po porodu položeno na cca
deset minut (tedy po dobu, kdy se sleduje apgar skore :o) ) matce na břicho, tak matka
pak vykazuje vřelejší vztah k dítěti v prvním období života - z čehož samozřejmě
nevyvozují nic, protože k nějakým závěrům je málo dat, ale doporučují to. Tak pokud
to někdo chce, tak proč mu to nedopřát? Nebo proč se při porodu nenasvačit? Co má s
potřebou jídla společného to, že nemám samostatný pokoj, ale jenom porodní box
nebo jsem dokonce jenom oddělená plentou? Hudbu můžu poslouchat z wolkmena a
komu bude vadit? To šero by bylo problém, ale to už jsou ty technické problémy,
které se dají těžko ovlivnit (stejně jako mnou zmiňovaná vana). A o návštěvách já nic
nepsala, já sama si radši vyjdu na chodbu, než bych někoho obtěžovala přítomností
manžela. Ale na druhou stranu - když tatínkové nemůžou na pokoj, aby nerušili
ostatní, jak je možné, že tam potom můžou třeba exkurze nastávajících rodičů či třeba
fotografové nebo pojišťováci?...
Mimochodem, i pro mne byl porod silným zážitkem a zrovna dneska jsem na něj dost
často myslela a v podstatě jsem si ho procházela znova (v době, kdy tohle píšu, tak za
pět minut porodím :o) ) - v těch myšlenkách není nějaký programový úmysl, spíš jsou
mi ty vzpomínky milé a vyvolávají ve mne úsměv. Možná je příznačné, že ty tři
hodiny s lékařem, které jako jediné jsou pro mne otřesný zážitek, který bych si někdy
nerada zopakovala, jsem strávila psaním téhle odpovědi... (teda, ne že bych ty tři
hodiny dřepěla u počítače, odbíhám k němu ve chvíli, kdy je dcera ochotná mě
propustit :o) ). Ale ty vzpomínky nic nemění na tom, že mám hrůzu z toho, že bych se
zase více či méně úspěšně musela dohadovat o věcech, které považuji za podstatné.
Taky jsem si myslela, že aktivistky- přirozeňačky sice mají pravdu, ale zbytečně
hysterčí, protože ty problémy nemůžou být tak strašné, jak je líčí. Po své zkušenosti
vím, že můžou - aspoň pro mne zbytečný operační porod (ke kterému se v mém
případě schylovalo) znamená dost problém.
A ty změny - samozřejmě, máte pravdu. Už jsem to tu psala tolikrát, že jsem zkrátila -
nemyslím si, že by za všechny změny mohli pacienti. Jenom jsou to oni, kdo je
většinou nastartují. Aspoň já nevím o žádném oddělení, kde by se s reformou začalo
zevnitř jen tak pro nic za nic - vždycky tomu předcházely žádosti a stížnosti pacientů.
Ale vím o těch, kde jakmile se personál pacientům v něčem přizpůsobil, tak po čase
začal přemýšlet, co a jak by se dalo udělat ještě líp... Nicméně i tak, od té doby, co
máme na oddělení anketu, jsem byla několikrát překvapená, co se v ní všechno dočtu,
protože mne ani nenapadlo, že by to mohl někdo považovat za problém - a tudíž by
mě ani nenapadlo to měnit. Proto považuji za důležité, aby se lidi sami ozývali, co
chtěj a co se jim nelíbí a to pokud možno přímo v nemocnicích.
Jo, a ještě něco. Je moc hezké odkázat všechny nespokojené do Vrchlabí, ale:
* při prvním porodu jsme neměli auto, takže nereálné (ale fakt je ten, že tehdy jsem o
Vrchlabí ani neuvažovala)
* přejíždět autem během kontrakcí se mi nechce - v sedě byly bolesti dost
nesnesitelné (no, třeba budu mít tentokrát větší štěstí :o) )
* ubytovat se před porodem ve Vrchlabí je docela finanční bomba - já sama mám
termín těsně na konci lyžařské sezony a zatím jsem objevila samé penziony s cenama
400-500,- Kč na osobu a noc :o( TO je na týden až 7000,- a nedej Bože, abych
přenášela... No, hledám dál...
V případě nutnosti bych si vybrala porodnici i v Praze, dobré reference jsou na Podolí,
takže v případě nutnosti se obrátím na ně. Nicméně kdysi jsem byla na konferenci o
porodních domech, kde byli doc. Feyereisl z Podolí a dr. Kavan z Vrchlabí. Mezitím
co dr. Feyreisl nesouhlasil s porodními domy u nás, protože české porodní asistentky
nezvládnou vést porod bez dohledu lékaře, dr. Kavan s porodními domy souhlasil,
protože obzvlášť ve velkých městech by byly zapotřebí a porodní asistentky jsou
natolik vzdělané, aby porody v nich zvládly stejně dobře, jako jejich zahraniční
kolegyně. No, i když si uvědomuju, že moje myšlení je teď iracionální, protože
asistentky z Podolí i z Vrchlabí prošly stejným vzdělávacím systémem, přeci jenom
názor dr. Feyreisla ve mně nebudí moc důvěry v personál jeho kliniky a radši dám
přednst „vzdělaným“ Kavanovým asistentkám :o) Uznávám, iracionální důvod, ale
to, že ve Vrchlabí lékaři důvěřují asistentkám, ve mně vyvolává pocit důvěry.
S.
|
| Sylvie |
|
(5.12.2002 21:29:46)
TeĎ mě dodatečně napadla ještě jedna věc - nechápu, proč by měl být personál proti jeho písemné formě. Totiž když dojde na nějaké problémy a mně by se to rozleželo v hlavě a chtěla jsem zažalovat lékaře, tak ten má v ruce papír, kterým by mohl argumentovat, že jsem mu odmítla dát informovaný souhlas a zvolila jinou léčbu i přes rizika, kterých jsem si byla vědoma. Nejsem sice právník, abych věděla, jakou má sepsaný porodní plán v takovém případě právní moc, ale mimálně je to pro lékaře lepší, než kdyby neměl v ruce nic a já svá slova popřela, ne? :o)
Jinak za příšernou úpravu předchozího příspěvku se omlouvám - kopírovala jsem ho z Worksu a netušila, že se mi tak divně nařádkuje...
S.
|
| Jitka, 2 kluci | •
|
(6.12.2002 10:18:27)
Milá Sylvie,
myslím, že po vylíčení vašeho porodu před 2 lety v Krči, chápu vaši snahu nějakým způsobem zasáhnout do dějů okolo vašeho dalšího porodu a zajistit si jiný, lidštější přístup.
Nadále si ovšem myslím, že si tím nepomůžete tím, že v porodnici odevzdáte váš porodní plán.
Přiznám se, že o D.Marxovi slyším poprvé, myslím, že akreditace nemocnic u nás probíhá zcela nezávisle na organizaci Joint Commission Internationalm takže jejich směrnice pro nás mají tak maximálně informativní a nikoliv exekutivní charakter. Těhotenství a porod je zvláštní věc :-)) - není to nemoc, je to fyziologický pochod (v případě ,že nejsou zjistěny komplikace či patologické odchylky), takže povinnost lékaře informovat o průběhu a léčbě je dosti sporná. Jinak bych neviděla tak černě dostupnost informací ohledně těhotenství a porodu- knížek je dostatek, nemocnice (snad většina) poskytují předporodní kurzy (osobně si myslím, že by nemusely být placené).
Informovaný souhlas je ve zdravotnictví předpokládán při aplikaci léčiv nebo menšího výkonu, u závažnějších procedur je třeba podepsat pozitivní revers po informativním rozhovoru pacienta s lékařem. Naše nemocnice naštěstí nezacházejí tak daleko, aby před porodem musela matka podepisovat pozitivní revers se souhlasem s výkony,spojenými s porodem. Ale naprosto s vámi souhlasím, že každá aplikace léčiva musí být projednána s pacientem a provedena pouze s jeho souhlasem. A pokud je lékař názoru, že vypuštění totoho úkonu může mít negativní vliv na zdraví matky či dítěte, má si nechat podepsat negativní reverz.
Porodní plán nemá u nás (a pokud vím snad ani nikde jinde ve světě) žádnou právní váhu, takže může mít pouze informativní charakter a to skutečně spíše pro matku než pro nemocnič.personál. V případě, že by se něco přihodilo, nikdo neuzná jako polehčující okolnost pro lékaře, že se řídil přáním pacienta, jakožto laika, jedinou polehčující okolností by byl podepsaný negativní revers.
Ještě k té ústní domluvě - při přijetí do nemocnice a v průběhu alespoň začátku první doby porodní jsem byla alespoň snad 2x vyšetřena lékařem, takže vyjádřit svoje přání jsem mohla (taky jsem zvažovala možnost epidurálu, který však, bohužel,v mém případě nebyl možný, protože mi byla aplikována léčiva ovlivňující krevní srážlivost - o tom, že to bez nich asi nepůjde, jsem byla uvědomena několik týdnů před porodem). Možnost volby polohy v Motole není, ale to jsem věděla předem.
Takže stále si myslím, že na to ústní jednání prostor je a je to vhodnější a vstřícnější, a je jistě možné své požadavky přednést na základě svého plánu, který bych ale já osobně použila pouze jako vodítko sama pro sebe.
S tím jídlem vám asi připadám umanutá, ale já jsem při prvním těhotenství v první době porodní trpěla značnou nevolností, že bych sama jedla mi ani nenapadlo, tím pádem nemusí snad v té době jíst ani partner. Většina porodnic je uspořádána jen jako částečně oddělené porodní boxy a představa, že v sousedním boxu pojídá tatínek vesele vajíčka, sekanou nebo jiné aromatické potraviny, mi zvedá žaludek.
S tou prohlídkou dítěte po narození opravdu nevím, je to zažitý usus, kteý mě osobně nevadil, protože mimo prohlídky děti byly u mě až do doby šití a během šití ležely vedle v inkubátoru, takže mě to nijak netraumatizovalo. K otázce, zda je možné a vhodné provádět toto vyšetření na těle matky, by se asi musel vyjádřit pediatr.
SAouhlasím s vámi, že by v ČR měla být větší dostupnost zařízení, kde se porody (pod lékařským dozorem) provádějí i metody alternativnějšími a přírodnějšími, aby maminky měly větší možnost výběru a lepší dostupnost.
Snad se to všechno časem zlepší.
Doufám, že jsem srávně vyrozuměla, že čekáte miminko - takže mnoho štěstí, zdraví všem a spokojenost. Jitka
|
| Lukáš | 
|
(6.12.2002 18:24:42)
Porodní plán naprosto schvaluju.
Je jistě velmi užitečné, když má maminka představu o tom, co chce a nebo nechce. Výhodné je i to, když se lékař na porodnici dozví předem, jestli má maminka nějaká speciální přání a jestli je pro ni něco třeba důležitější, než pro ostatní rodičky.
L.
|
|
| Sylvie |
|
(6.12.2002 18:27:55)
Jitko, omyl :o) Kdybyste četla pořádně, zjistila byste, že Marx se nezmiňuje o nějakých "informativních směrnicích", ale o českém zákonu :o) Ten samozřejmě právní moc má... Máte pravdu - těhotenství a porod skutečně nejsou nemoc (proč tedy v závěru příspěvku zdůrazňujete ten "lékařský dohled" nad "alternativnějšími a přírodnějšími metodami"? :o) ), nicméně pro český právní řád je pacientem i naprosto zdravá osoba, která do lékařského zařízení vkročí k pouhé preventivní prohlídce. Takže úvahy o tom, že lékař zdravou těhotnou ženu nemusí informovat o jejím zdravotním, stavu jsou naprosto zcestné :o) Jinak já u svého gynekologa v dokumentaci taky figuruji coby "pacientka" a moje budoucí miminko coby "plod" a nijak mě to neuráží - beru to prostě jako odborný termín zpřehledňující situaci, za důležité považuji, že se ke mne jako k pacientce nechová (obzvlášť u prvního těhotenství z něho moje máma šílela: já si dle jejích slov vymýšlela samé nebezpečné kraviny - jako například dovolenou velorexem po Ukrajině, Bělorusku a pod. ve čtvrtém měsíci - a pan dr. mi to odkejval se slovy, že nemocná nejsem, tak pokud se na to cítím, tak ať klidě jedu... jo, a když spíme pod širákem, tak něco teplého pod sebe, abych neprochladla od země... :o) ) a zrovna tak k plodu se chová jako k mému budoucímu miminku. Mimochodem, docela hezké zamyšlení nad pojmy pacient ( "zřejmě z latinského pacem - tedy klid a mír") a klient ("Tento stav jistého občanského vazalství vznikl vznikl ve starém Římě, kde movitější patricij kolem sebe shormáždil větší či menší uskupení nemajetných občanů, kteří by jinak zemřeli hladem, protože většinu práce vykonávali podstatně levněji otroci.") je v poslední Sestře. Když se to takhle hezky zdůvodní, tak proti pacientovi nic nenamítám, protože zejména u porodu hledám především ten klid :o) Samozřejmě, dneska už je původní význam slov mezi lidmi zapomenutý a takový klient banky by asi protestoval proti označení "bezprávní nevolník" :o)
K mému porodu - já se samozřejmě už tehdy snažila dění kolem sebe ovlivnit, přesto - nebo možná právě proto - myslím, že by mi porodní plán pomohl. Už jenom proto, že během těch sedmi hodin v nemocnici se kolem mne vystřídalo asi deset různých lidí, a já opravdu neměla sílu každému z nich zvlášť vysvětlovat, co a proč si přeju. Jo, z počátku to šlo, ale pak jsem se dostala do stavu, kdy mi bylo jasné, že buď se budu neustále s někým vykecávat a dohadovat, nebo se budu soustředit "do sebe" a rodit. Jinak to, co jsem si dohodla s přijímající lékařkou se ukázalo jako zbytečné, protože porodní asistentka ze sálu mi oznámila, že na sále rozhoduje ona a ne lékařka z ambulance, no a svého porodníka jsem viděla po necelých čtyřech hodinách v porodnici, kdy už ale ke mne pravděpodobně přistupoval s předsudky - soudím tak podle toho, že když jsem s břichem nemohla vydrápat na porodní stůl, tak mě seřval, ať dělám, že stejně všichni rodí na něm a budu tak rodit i já. Kdyby měl předem v ruce můj porodní plán, tak by se dočetl, že sice odmítám kapačku bez důvodu, že nechci klystýr (obzvlášť když jsem se vyprázdnila doma) nebo že bych si radši vzala na sebe svoje domácí šaty než nemocniční zapranou košili (což byly zřejmě moje "prohřešky", které se k němu do té doby donesly), že toužím po volném pohybu v prní době porodní a po manželově přítomnosti, o případné léky na bolest si řeknu sama, pokud je budu potřebovat a že bych ráda měla u sebe po ošetření dítě (všechno předem slíbeno), ale rozhodně nemám v úmyslu dělat problémy s tím, že samotný porod by se neodbyl na stole. Tehdy jsem jako nezkušená prvorodička netušila, do čeho jdu, takže jsem měla skromnější požadavky, než dneska :o)
Navíc - s tím pozitivním reverzem nemáte pravdu, přes internet jsem se setkala s několika holčinami, po kterých lékaři požadovali, aby jim v porodních bolestech podepsaly, že souhlasí se vším, co s nimi budou provádět. Já bych to nepodepsala. A než potom v průběhu porodu postupně podepisovat jeden negativní reverz za druhým, není jednodušší podepsaný porodní plán založit do dokumentace? Třeba do něj dopsat větu, že jsem byla lékařem poučena o důsledcích svého rozhodnutí. Znova říkám - nejsem právník, ale o co menší váhu má můj podpis na porodním plánu než podpis na reverzu? Nebo dokonce než mé slovo bez jakéhokoli podpisu?
Jinak vyšetřování dětí u matky samozřejmě jde, i když v ČR to nebývá moc zvykem. v zahraničí ta možnost je, i když samozřejmě spíš při porodech doma nebo třeba v porodních domech - ono snad většina nemocnic všude na světě má své předpisy, od kterých nerada ustupuje... Právě proto by mi vyhovovala trošku individuálnější péče soukromých porodních asistentek, které ovšem u nás v současné době nemají šanci porody samostatně vést jinde než v domácnosti, což je varianta, která mě nijak nepobuřuje, za ideální pro sebe ji nepovažuju.
Ještě jedna taková poznámka bokem - já za "normální porod" považuji takový porod, do kterého lékaři zasahují pouze tehdy, hrozí-li nějaká komplikace - to znamená, že například ani tu potravu neomezují, pokud k tomu nemají nějaký zvláštní zdravotní důvod. Vlastně to je postup, který doporučuje WHO a mně připadá naprosto logický. Proč tedy tento normální postup nemůže být uplatňován v nemocnicích? Proč musím být léčena za každou cenu, i když jsem zdravá - a pokud se mi to nelíbí, ať si klidně vypadnu do jiné nemocnice... Vždyť já přeci nežádám žádné "alternativy" k porodu, já chci zcela normální přístup. Za alternativu považuji třeba porod do vody, plánovaný porod s epidurálem, císařský řez na přání... užití homeopatie nebo akupunktury místo běžných léků... porod mimo porodnici (porodní dům, domov)... Ne však takový porod, kdy mě léčí jenom tehdy, pokud je to nutné. Konečně, stejný přístup bez problémů vyžaduji od všech mých ostatních lékařů - moje zubařka se nijak nezlobila, když jsem si odmítla nechat preventivně vyškubnout osmičky a ani třeba v krevní bance neměli problémy, když jsem odmítla preventivně užívat železo, i když jsem krevní obraz neměla špatný...
S.
|
| Lukáš |
|
(6.12.2002 18:49:38)
Užívat porodní plán jako negativní reverz je podle mě trochu nepraktické.( nechávám stranou právní validitu)
Co když žena sama v průběhu porodu změní názor? Když si napíše do plánu že nechce epidurál a pak si ho rozmyslí - bude se podepisovat dodatek?
Lepší je ústní dohoda v atmosféře důvěry, než neustálé reverzování.
L.
|
| Sylvie |
|
(7.12.2002 13:06:18)
Lukáši, v tom s tebou souhlasím. Na druhou stranu asi záleží i na sestavení plánu: něco jiného určitě je, když žena napíše, že něco vyloženě nechce a něco jiného je, když něco upřednostňuje před něčím jiným. Jinak s těma dodatkama - pokud by po mně chtěl lékař do dokumentace podepsat negativní reverz, a já si to pak rozmyslela, stejně bych asi musela podepsat nějaký dodatek, ne? :o)
S.
|
| Lukáš |
|
(7.12.2002 17:47:42)
Myslím, že je zbytečné dělat z porodního plánu nějaký závazný dokument právního charakteru.
Stejně tak stavět manžela do role kontrolora a prosazovače plánu.
Je jasné, že rodička má právo v průběhu porodu měnit názory i předsevzetí. Může nastat tolik různých situací, že udělat " smlouvu" o tom, jak a co se bude dít nelze.
L.
|
| Dandula | 
|
(7.12.2002 18:46:18)
ahoj Lukáši,
máš pravdu,něco si naplánuješ ve chvíli kdy ti nic není a nic tě nebolí.Je hrozně těžký chovat se podle plánu když má člověk porodní bolesti po minutách,podle sebe soudím,.že na nějaký plán úplně zapomeneš.Mám za sebou 2 porody a byla jsem ráda,že jsem se držela ale porodní plán jsem neměla,jednoduše proto,že jsem věděla,že je všechno nakonec úplně jinak.
Dandulka
|
|
| Sylvie |
|
(8.12.2002 9:29:12)
Lukáši, samozřejmě, o tom se přeci nehádám :o) Ale pokud by po mně chtěli lékařipodepsat, že s něčím neouhlasím a bylo by toho víc, je pro mne jednodušší podškrábnou jim porodní plán i třeba s jejich dovětkem, než vypisovat jedno po druhém. Možná to tak ostatní ženy necítili, ale já při porodu vůbec neměla náladu se s někým vybavovat, tím spíš např. se nechat iks minut přemouvat ke kapačce, když jsem jasně řekla, že pracuju na chirurgii, takže rizika vyplývají z případného císaře v souvislosti s požitím tekutin si uvědomuji, přesto vzhledem k tomu, že nemám problémy, tak trvám na příjmu per os a odmítám zavedení infuze - že zkrátka preferuji postup doporučený WHO. Nebo každému, kdo projde kolem mne, odpovídat, že ne, opravdu nemám zájem zaplatit si epdiurál, o jeho existenci vím a až po budu vyžadovat, sama se ozvu. A podobně. Ale jo, jasně, byla jsem schopná komunikovat, ale proč? Už doma jsem zjistila, že nejlíp mi je, když se prostě "poddám bolesti", přestanu vnímat, co se děje kolem mne a jenom prožívám to, co se děje uvnitř. Určitě není náhoda, že příchodem do porodnice se mi tenhle krásně zaběhnutý systém naprosto naboural a trvalo tak hodinku, než kontrakce začaly být zase stejně silné a časté jako před odjezdem... Proto chci manžela jako "strážce plánu", aby to byl on, kdo mi v rámci možností zaručí klid, spoustu věcí opravdu může zařídit on - například vysvětlit personálu, že jsem informovaná, vím o dalších možnostech a až budu mít pocit, že je potřebuji, sama se přihlásím, do té doby že trvám na svém... Nehledě k tomu, že jsem se setkala s dle mého názoru docela sprostým nátlakem, kdy lékaři nic nesvedli se mnou, tak začali působit na emoce manžela. A já klidně přiznávám, že nejsem opravdu tak silná, abych nakonec bojovala úplně proti VŠEM...
O tom, že by měl být plán definitivní a konečný - o tom se snad nikde nepsalo, ne? Konečně i v tom článku je možnost pro změnu názoru, zejména v souvislosti s možnými komplikacemi. Zas mi tady trochu uniká smysl diskuze, ale já už si tu zvykla :o)
S.
|
| Lukáš |
|
(8.12.2002 18:55:08)
Jen jsem chtěl říct, že je podle mě hloupost dělat z porodního plánu "bojový plán", kde bude předem personál upozorněn, o čem se nesmí ani začít mluvit.
Podepsaný porodní plán nemá hodnotu reverzu a myslím, že to není dobrý nápad.
Na negativní reverz je čas až ve chvíli, kdy rodička odmítá postup, nebo výkon, který je podle lékaře tak důležitý, že by odmítnutí mohlo ohrozit ji, nebo plod.
Dále považuji za špatné do plánu psát, že něco rodička odmítá " v každém případě ".
Konkrétně jsem nedávno v jednom plánu četl: " nástřih rozhodně ne! upřednostnuji natržení "
v případě kleštového porodu je nástřih většinou součástí výkonu a v době vzniku indikace není na dlouhé diskuse čas.
Tím chci říct, že by porodní plán měl být pro personál vodítkem, ne seznamem zákazů a příkazů.
Proto aby to tak mohlo být je ale potřebná důvěra rodičky k lékařům a asistentkám.
L.
|
| Sylvie |
|
(8.12.2002 22:24:06)
No, ono asi záleží na tom, co kdo chce. Mám taky požadavek, co v žádném případě ne - ani omylem už nechci v sobě mít opiáty, s výjimkou operačně ukončeného porodu. Mám pocit, že snad je lepší aby v případě velké bolesti radši třeba utloukli do bezvědomí, než mi ještě někdy dali tu příšernou směsku :o) Pro někoho je důležité zase něco jiného, tak proč ne.
Že je lepší porodní plán využít k výběru vhodné porodnice, než ho použít jako "bojového plánu" v nevhodné porodnici, to jsem snad napsala dost jasně a upřímně doufám, že i do konce mého těhotenství půjde všechno stejně dobře a já nakonec porodím někde, kde "bojovat" nebudu muset :o) Však i v Praze mám vybranou porodnici, která sice z hlediska "přirozených porodů" nemá tak dobrou pověst, jako Vrchlabí, přesto ji má tak dobrou, že bych v ní nemusela mít problémy. No, bohužel asi jako jediná z těch šesti, nebo kolik jich tu máme :o( Samozřejmě, když nepočítám CAP, u kterého člověk nikdy nemá jistotu, jestli to jedno místo zrovna nebude obsazené.
S těmi reverzy to byla jenom taková teoretická úvaha, když už to tu Jitka nadnesla. Nicméně už jsem to několikrát četla v rozhovorech s porodníky, že by je žena měla podepisovat, když odmítá "klasickou léčbu" (rozuměj - běžné výkony jako je klystýr, infuze, nástřih a tak) při porodu, které se onen porodník drží zuby nehty díky "zdravému konzervatismu" :o).
S.
|
| Lukáš |
|
(8.12.2002 22:41:15)
Diskuse o tom, zda klysma ano či ne jsou spíš úsměvné a jistě nevyžadují reverz.
Infuze(s oxitocinem) a nástřih nejsou žádná "klasická léčba". Používají se, když je k tomu důvod a v tom případě proti tomu nenamítá ni ani Vámi často citované doporučení WHO.
Psát do porodního plánu " žádné infuze a žádný nástřih" svědší jen o nedostatečné informovanosti rodičky.
L.
|
| Sylvie |
|
(8.12.2002 23:05:26)
Lukáši, já ale nepsala o infuzi s oxytocinem. Představ si, že mě chtěli frknout glukózu, nebo co to dáváte, jen tak. Až bude potřeba císař, jak to zdůvodnila doktorka (podotýkám, že jsem byla celé těhotenství naprosto bez problémů a ani nebyl anamnestický důvod nějaké očekávat). Když už jsme u toho oxytocinu, vybavují se příspěvky z těchto diskuzí, kdy si holčiny stěžovaly, že ho dostaly jen tak, i když porod běžel dobře. A nástřih jistě je někdy potřeba, ale když už jsi zmínil WHO - neříkají něco o cca 10%? Mám pocit, že v Čechách je to číslo několikanásobně větší...
S.
|
| Lukáš |
|
(8.12.2002 23:16:47)
jen tak nedáváme nic. :))
|
| Sylvie |
|
(8.12.2002 23:27:46)
Lukáši, tak proč myslíš, že mi tu kapačku chtěli dát? Schválně, jaký důvod k ní tě napadá, když zdravá žena bez problémů přijde do porodnice s dobře rozběhnutým porodem? A co léky proti bolesti u porodu? Taky si myslíš, jako "můj" porodník, že normální je léky užívat, takže by je měly užívat všechny rodičky, bez ohledu na jejich subjektivní pocit bolesti? Jo, a oxytocin po porodu? Pokud vím, i WHO už před lety odstoupila od dopurčeí dávat ho každé ženě a doporučuje vybírat, ale já ho dostala jen a pouze proto, že ho prostě dostává každá (a to není moje interpetace, to je odpověd porodní asistentky na můj dotaz, zda je opravdu nutný)... A když už jsi zmiňoval ty episiotomie - opravdu se nedělají bez důvodu, když já byla na oddělení jediná, kdo ji neměl (a i to byla spíš náhoda, to, že rodím jsem oznámila pouze dvakrát, a pak už jsem se s nikým nebavila, takže se personál probral poměrně pozdě a stíhal to jen tak tak :o) )...
S.
|
| *Aida* | 
|
(8.12.2002 23:38:33)
Sylvie,
a proc se dava oxytocin po porodu? To jako kapacka? Slysim prvne. Tady se s kazdou zenou jiz pred porodem projedna jestli chce v dobe kdy se dite rodi pichnout injekci pro urychleni odchodu placenty nebo ne. Toto je zaznamenano v jejim spise, pouze pokud placenta nejde, tak se pristupuje k dalsim alternativam.
Ted tedy predpokladam ze by ten oxytocin byl kvuli placente, nic jineho me jaksi nenapada.
|
| Sylvie |
|
(8.12.2002 23:44:10)
Aido,
přesně to jsem si myslela, proto jsem se ptala :o) Asistentka se totiž se stříkačkou ke mně hrnula chvíli poté, co byla placenta venku a zkontrolovaná... Taky mě napadá možnost snížení poporodního krvácení (? - Lukáši, dávám si to dobře dohromady??), ale ani tady nemám pocit, že by byl nějaký problém...
S.
|
| Martina, 18.tyzden brusko | •
|
(28.1.2003 12:48:19)
Oxytocin sa dava pre tieto dovody:
- povzbudenie porodnej cinnosti (najma pri vypudzovani, aby sa 2.doba nepredlzovala)
- podpora stahovania/zavinovania maternice po porode plodu - podpora odlucenia placenty, skore stiahnutie krvacajucich ciev - pouzitie oxytocinu po porode podla literatury znizuje krvne straty o 20% (takze z priemerneho 1/2 litra je priemerne "len" 4dcl)
Tieto dovody chapem, kvitujem moznosti oxytocinu, ked porodna cinnost nie je dostatocna, zena nedokaze dobre vyuzit kontrakcie pri tlaceni, prip. ich pocituje ako slabe, alebo zena po porode neprimerane krvaca.
Stale si ale lamem hlavu s tym (spominala som to uz v inej diskusii), preco sa uz apriori predpoklada, ze konkretne ja budem potrebovat posilnit kontrakcie, budem potrebovat znizit poporodne krvacanie, ked som len v 18. tyzdni tehot. a som zdrava ako repa a nikdy som nemala vazne problemy, zeby moje telo nieco nevladalo, co potrebovalo zvladnut resp. ze by som niekedy neprimerane krvacala (to vsak viem len ja, kedze som so sebou nepretrzite uz 28 rokov a porodnik ma bude poznat v najlepsom pripade par hodin dokopy ;-) )
Lekari sa zmohli len na odpoved, ze je to pre moje dobro, vzdy sa to tak robi a skratka prevencia je lepsia ako riesenie problemu. Apropo, podla lekarov mi umelo vpraveny hormon oxytocin v ziadnom pripade nemoze "rozhasit" moju prirodzenu hormonalnu rovnovahu, len ju vhodne vylepsi...podla mna dost odvazne tvrdenie ;-)
|
| porodnik | •
|
(30.1.2003 13:34:57)
Oxytocin má každá žena v sobě, produkuje ho mezimozek,při porodu "navíc" se dává pro podporu děložní činnost,správně opravdu jen tehdy,když jsou kontrakce slabé,tehdy předpokládáme malou "vntiřní"prodkukci u ženy,proto dodáme zevně.Toto je ale jen velmi zjednoudušené tvrzení
|
| Martina+18.tyzd. brusko | •
|
(30.1.2003 15:07:22)
A preco teda vacsina lekarov pri predbeznych diskusiach tvrdila, ze s mojim odmietnutim oxytocinovej kvapacky to bude tazke, pretoze oni nemozu riskovat nedostatocnu cinnost maternice, neschopnost vytlacit dieta al. tazke poporodne krvacanie... (podobne sme sa "natahovali" aj pri inych veciach :-( - a najzaujimavejsie je, ze kazdy porodnik mal "problemy" s nejakym inym mojim "alternativnym" zelanim ;-))
Samozrejme, ze tieto problemy si uprimne pri mojom porode nezelam ani ja, ale nie je namieste riesit realne komplikacie ako preventivnymi zasahmi narusat prirodzene?
Nechcem, mily porodnik, aby si sa citil odo mna osocovany, pretoze uprimne ocenujem, ze si tu a diskutujes, ale nemas niekedy pocit, ze to niektori Tvoji kolegovia prehanaju? A preventivne zachranuju a zachranuju a ...
Rada si vypocujem Tvoj nazor, preco prave porodnici stavaju seba do pozicie skeptikov a apriori ocakavaju najhorsie - to predsa nemoze mat dobry vplyv na ich pracovne nasadenie a detto na psychiku rodicky!
Naozaj je pre problematiky znalych tazke pristupovat k porodu ako k normalnemu deju, ktory by na 90%(?) prebehol samovolne bez vaznej ujmy na zdravi matky a dietata a snazit sa "oddchytit" len skutocne komplikacie?
Vdaka za dalsie nazory!
|
| Lukáš |
|
(30.1.2003 17:04:17)
Milá Martino,
porodník skeptický přístup mít musí.
Rozdílný pohled, který má budoucí maminka
"obtěžovaná" vyšetřováním a prevencí a porodník, který má velkou odpovědnost za matku i dítě se snad dá pochopit.
Některé maminky si neuvědomují, že tím, že přichází do porodnice, přesunují velkou část odpovědnosti na nemocniční personál.
Porodník pak musí aktivně pátrat po všech možných příznacích možných komplikací. Žádné mamince by se nelíbilo, kdyby v případě, že něco dopadlo špatně musel pak lékař říct, že se sice dalo komplikaci zabránit, ale že "PŘEDPOKLÁDAL" že se nic nestane, protože je to vzácné a obyčejně se to nestává.
Zkuste se na to podívat i z opačné strany. Nemyslím očima porodníka, ale rodičky u které nejde všechno úplně jak má. L.
|
| Martina+18.tyzd.brusko | •
|
(30.1.2003 19:18:49)
1. Velku zodpovednost ma i rodicka - za seba i svoje dietatko. Uznavam, ze sa najdu rozne nenormalne vynimky (napr. ti za nic nezodpovedni ludia pokazeni socializmom... ;-) ), ale kto uz len ma zodpovednejsi pristup ku mne a mojmu dietatku, ak nie ja? Pre lekarov je zodpovednost "povinnostou", pracovnou naplnou...volajme to hocijako, ale pre mna je zodpovednost v tomto smere otazkou lasky, sebaucty a prirodzeneho pudu sebazachovy...Som presvedcena, ze sa naozaj nenajde lekar, potazme porodnik, ktory by mal ku mnme zodpovednejsi pristup ako mam ja sama!
2. Byt ostrazity a snazit sa vyhnut komplikaciam neznamena, ze budem za kazdu cenu zasahovat...aj za cenu vacsieho al. mensieho rozvratenia prirodzenej rovnovahy (napr. mi porodnik naordinuje oxytocinovu kvapacku, lebo je zodpovedny a moje kontrakcie budu bolestivejsie a vycerpam sa pri ich zvladani viac ako by som zvladala a nezostane mi dost sil na kontrolovane vypudzovanie a uz tu mame nastrih nebodaj klieste... a pri realnom klasickom porode sa toho na seba lavinovito nabaluje omnoho viac...ale to uz tu pekne rozobrali ini diskutujuci.)
Zdravim!
|
| Lukáš |
|
(30.1.2003 19:46:50)
Z toho co píšete je vidět, že nemáte ani mlhavou představu o důvodu podání oxitocinu. Bohužel malá informovanost rodiček je někdy vede k chybným závěrům. Jistě, měli Vám to vysvětlit.
Ujišťuji Vás, že oxitocin se nepodává proto, aby zhoršil utrpení rodičky.
L.
|
| Sylvie |
|
(30.1.2003 19:58:05)
Lukáši, vidíš, teď je vidět, že nejsi tak docela v obraze :o) narozdíl ode mne, že? :o) Martina se u slovenských porodníků zajímala o zákroky v průběhu normálně probíhajícího porodu, o porod, který by probíhal dle doporučení WHO (Martino, postřehla jsem to dobře???). Předpokládám, že tady se shodneme v tom, že není třeba :o)
S.
|
| Lukáš |
|
(30.1.2003 20:09:05)
U normálně probíhajícího porodu jistě ne.
Když by za mnou přišla rodička a chtěla abych jí slíbil, že nepoužiju oxitocin, asi bych jí odmítl - ovšem po náležitém vysvětlení.
Oxitocinová infuze je léčba dystokie, u porodu který běží bez komplikcí, může naopak komplikace způsobit.
Co se týče odporučení WHO, jsme za jedno.
Když porod nepostupuje z důvodu slabé, nebo dyskoordinované děložní činnosti je oxitocin jednoznačně ku prospěchu věci.
Vím o tom, že se někdy používá bez rozmyslu, dobrý porodník to nikdy neudělá a ani k tomu nesvolí.
L.
|
| Ori, 3 děti | 
|
(30.1.2003 20:17:22)
Lukáši, měla bych na tebe jeden dotaz. David se nakonec po 14 hodinách otevírání narodil císařským řezem, pro nepostupující porod. 4 hodiny před tím mi byla naordinována oxytocinová infuze zároveň se spinální anelgezií, aby se tak vyvolala 2. doba porodní (pokud jsem to v té agónii dobře pochopila, po porodu už se se mnou nikdo z lékařů moc nevybavoval). Ale ta zjevně nezabrala. Je nějaké vysvětlení?
|
| Lukáš |
|
(30.1.2003 20:30:26)
Vysvětlení existuje.
Patrně se jednalo o kefalopelvický nepoměr -
( hlavička byla moc velká, aby prošla kostěnou částí porodních cest)
V případě, že rozdíl není zcela zjevný, je velmi obtížné ho rozeznat předem.
Předpokládám, že poruchu naléhání (další možný důvod) by kolega nebo kolegyně rozeznali již před podáním infuze.
Dokud porodnícký nález progreduje -porodní cesty se otevírají, pak je naděje že se miminko narodní normálně. Pokud porod nepostupuje, je třeba zvolit císařský řez.
L.
|
| Ori, 3 děti |
|
(30.1.2003 22:58:01)
Na UZV naměřili trochu méně, než byla porodní váha, takže to bylo nejspíš tím. Jen to pro mě bylo docela zklamání, přestože vím, že nám tím oběma možná zachránili život...jen ten přístup se mi zdál trochu podivný - hlavně nic nevysvětlovat, a pak na JIPce jsem si vyslechla pár ironických poznámek, protože jsem chtěla porodit v CAPu. No jo, začátek prostě vždycky nevyjde:-), ale teď už jsme oba ok.
Díky za vysvětlení, vlastně jsi mi potvrdil to, co jsem předpokládala.
Ještě, dalo se tomu CS nějak zabránit? Třeba změnou polohy nebo tak?
|
| Lukáš |
|
(30.1.2003 23:09:42)
|
| Lukáš |
|
(30.1.2003 23:11:49)
To těžko říct, nebyl jsem u toho. Nicméně změny polohy nejsou všemocné, jak by se podle některých pisatelek někdy mohlo zdát.L.
|
|
|
|
|
|
| alka, 3 děti | 
|
(31.1.2003 9:23:43)
Lukáši,
já jsem oxytocin dostala při prvním porodu, ale měla jsem dojem, že to moc nepomáhalo. spíše se jen prohloubila bolest. Syn se nakonec narodil vaginálně, to že jsem dostala oxytocin jsem se dozvěděla až od známého lékaře, když si přečetl porodopis a záznam o revizi (7. den po porodu pro zbytky placenty). Bylo to za "totáče" a nikdo se se mnou ani mým mužem nebavil. V závěru druhého těhotenství jsem absolvovala oxytocinový test, po podání oxytocinu byly kontrakce zaznamenány jen malou vlnkou, zato byly velmi bolestivé. Při vlastním porodu při subjektivně malé bolesti vyšly kontrakce jako obrovské špičky (bez podání oxytocinu) podle lékaře důkaz, že děloha pracuje tak jak má! Při prvním synovi se ani monitorování nepoužívalo, jen naslouchátko, zato jsem musela celou první dobu porodní ležet! (Zřejmě abych neobtěžovala, pan primář měl svátek)
Tak mi to prosím vysvětlete, i když už to asi nebudu potřebovat (mám tři děti, je mi 36let)
Zdraví Alka
|
|
| Martina+18.tyz.brusko | •
|
(31.1.2003 9:33:45)
Lukasi, aby si bol v obraze (dovolim si tykat, kedze to robim obvykle vsetkym neznamym na nete ;-) ) pripajam moj porodny plan, aby bolo zrejme, ako som to formulovala (k tomu oxytocinu sme sa s porodnikmi dostali pri bode 5 hrubym):
Pôrodný plán
( Pre fyziologicky prebiehajúci pôrod a popôrodné obdobie )
Pokiaľ sa počas pôrodu ( všetých jeho fáz ) nevyskytnú stavy vážneho ohrozenia zdravia môjho dieťatka alebo môjho, tak by som si priala, aby zdravotnícky personál rešpektoval uvedené body, ktoré som sformulovala zo slobodnej vôle, na základe poznatkov z bežne dostupných zdrojov informácií o tehotenstve, pôrode a šestonedelí, na základe relevantných znalostí platného právneho poriadku v SR a plne si uvedomujúc svoje fyzické i psychické schopnosti a svoju vlastnú zodpovednoť za svoje zdravie i zdravie svojho dieťatka:
1. Prítomnosť partnera / sprievodcu:
- Počas všetkých fáz pôrodu ( aj počas vyšetrení ) a minimálne do presunu z pôrodnej miestnosti na oddelenie šestonedelia si prajem prítomnosť mnou zvolenej osoby, pokiaľ sa ja alebo môj sprievodca nerozhodneme inak
2. Informovanosť:
- Vopred by som chcela byť informovaná o priebehu potrebných vyšetrení, o výsledkoch a navrhovaných medicínskych postupoch, možných alternatívach, ako aj identite prítomného zdravotníckeho personálu
3. Rešpektovanie intimity:
- Ocenila by som maximálne rešpektovanie mojej intimity
4. Príprava na pôrod:
- Klystýr a holenie prirodzenia si zabezpečím osobne podľa vlastného uváženia ešte doma
- Pokiaľ si okolnosti vyžiadajú opätovné absolvovanie týchto procedúr na oddelení, požiadam o to zdr.sestru
5. Používanie liekov a medikamentov:
- Uprednostňujem nemedikamentózne medicínske a úľavové postupy
- Som proti rutinnému zavedeniu kanyly do žily i rutinnému podávaniu medikamentov
6. Aktivity počas 1.doby pôrodnej:
- Voľnosť pohybu, možnosť používať sprchu al. teplý kúpeľ na uvoľnenie a tlmenie bolestí
- Pokiaľ bude monitorovanie oziev plodu a kontrakcií vyžadovať obmedzenie môjho pohybu al. polohy, tak by som si priala zredukovať ho na minimálnu nevyhnutnú mieru
- Uprednostnila by som možnosť mať s mojím sprievodcom čo najväčšie nerušené súkromie
7. Aktivity počas 2.doby pôrodnej:
- Možnosť slobodnej voľby najoptimálnejšej polohy pre vypudzovanie ( nevyžadujem žiadne neštandardné al. dodatočné vybavenie, podľa mojich momentálnych fyzických dispozícií pri pôrode zrejme uprednostním niektorú zvislú pôrodnú polohu napr. v kľaku )
- Som proti preventívnemu vykonaniu epiziotómie pokiaľ zjavne nehrozia poranenia 3. al. 4. stupňa ( na pôrod sa po všetkých stránkach svedomito pripravujem a chcela by som jemnou masážou a teplým obkladom podporiť dobré rozvinutie hrádze )
8. Manipulácia s novorodencom:
- Bezprostredne po pôrode by som chcela mať dieťatko položené na moje brucho
- S prestrihnutím pupočníka by som rada počkala až kým nedopulzuje
- Prvé preventívne vyšetrenia a merania dieťatka by som rada odložila až po počiatočnom oboznamovaní sa dieťatka s rodičmi a prvých pokusoch o satie prsníkov
- Ošetrenie a vyšetrovanie dieťatka by sa malo odohrávať minimálne za prítomnosti môjho sprievodcu, najlepšie aj v mojej prítomnosti
- Za normálnych okolností som proti umiestneniu dieťatka na termolôžko – stabilizáciu telesnej teploty zabezpečíme prikrytím dieťatka a priložením napr. termofóru
9. Umiestnenie na izbe s plným rooming-in systémom:
- Dieťatko chcem mať počas nevyhnutnej hospitalizácie 24 hodín pri sebe, a v prípade potreby by som chcela mať možnosť požiadať zdravotnícky personál o pomoc pri starostlivosti o dieťatko
- Uprednostnila by som možnosť byť na izbe s čo najmenším počtom hospitalizovaných
|
| Sosan | •
|
(31.1.2003 11:18:13)
Velmi dobré, ale vysvětlete mi, jak konkrétně ten porodní plán použijete? To si ho pověsíte na krk nebo ho odevzdáte při příjmu? My jsme si porodní plán dělali také, ale byly to spíš poznámky pro nás, abychom nezapoměli na něco z toho, co jsme si předem domluvili. Tento je psaný velmi oficiálně, tedy je evidentně určený pro třetí osobu, pro jakou? Praxe v naší porodnici je ale taková, že během porodu se vystřídá několik lidí, kteří ověšeni mobilními telefony něco zkontrolují nebo provedou něco, o čem není moc prostor diskutovat, ale rozhodně ty lidi nemáte předem k dispozici, abyste se s nimi nějak pobavili a sdělili jim svoje potřeby. Předem na kursu vám nějaká jiná osoba, kterou u porodu ani neuvidíte, vysvětlí, jak to u nich chodí a jaké jsou asi tak mantinely toho, co můžete ovlivnit sami. Během porodu pak doktor přilítne jen občas na co nejkratší dobu a vždy se tváří tak, že dělá jen nezbytné věci.
|
| Ája, 28. týden | •
|
(31.1.2003 13:18:42)
Lukáši,
a jsi si jistý, že je to v pořádku? Škoda, že nevím, která je to porodnice, takový přístup by se mi asi moc nelíbil.
|
| Sosan | •
|
(31.1.2003 14:30:39)
Je to porodnice v Praze u Apolináře. A světe div se, tento postup nám nějak zásadně nevadil. Ono je to hodně o důvěře k tomu lékaři. Při porodu není čas na dlouhé vysvětlování, co všechno se může stát a co všechno on bral v úvahu, když se rozhodl to udělat. Vždy jsme měli možnost se k prováděnému zákroku vyjádřit a bylo vidět, že náš názor vždy bere v úvahu, ale v konečném rozhodnutí to málokdy doktora ovlivnilo. Měli jsme tam velmi mnoho soukromí, většinou jsme byli sami v příjemném teplé místnůstce, kam jen občas nakoukla asistentka. A naprostá většina těch standardních zákroků, které tady vyvolávají děs, mojí ženě nevadila.
Jako klíčový bych v případě Áji viděl výběr porodnice. Při "tom" musí být v pohodě a důvěřovat těm, kdo se o ni starají. Pokud zde panuje místo toho nedůvěra či dokonce nepřátelství, nemůže to dopadnout dobře a žádný plán podepsaný od kohokoliv jí nepomůže. Její přístup mi přijde tak vyhraněný, že by asi měla mít u porodu jako doprovod svého právníka :-)
Ve velké porodnici je běžné, že zde rodí několik žen najednou a personál mezi nimi cirkuluje. Navíc se můžou vystřídat směny a ti, kterým jste něco složitě vysvětlila odejdou a ve finále nastoupí někdo úplně jiný. Pokud do porodnice pošlete něco předem, zcela jistě to nenajdou až tam přijedete. Když tam budete předem telefonovat, dovoláte se k někomu, kdo nakonec s vaším porodem nebude mít nic společného. To jsou mínusy. Máte tam ale zase lepší technické vybavení a zkušenější lidi, pravděpodobně i kvalifikovanější a je to tam blízko. Všude je chleba o dvou kůrkách.
|
| Ája, 28. týden | •
|
(31.1.2003 20:31:35)
Sosane, díky za informaci,
s tou důvěrou máš úplnou pravdu. Je mi jasné, že se může stát, že přímo "v akci" nebude čas na to rozebírat věci dopodrobna a že se člověk bude muset spolehnout na správnost úsudku zdravotníka, který mu bude právě asistovat. My se chystáme právě z tohoto důvodu do Vrchlabí ;o))), podle různých referencí ve mně tu důvěru budí právě jen tahle nemocnice. Naštěstí už máme tu možnost si vybírat, každý z nás má dobrý pocit z něčeho jiného a je dobře, že jste se konkrétně vy dva u Apolináře "trefili". To víš, že bych uvítala, kdybych nemusela jezdit až tak daleko, kdyby těch nemocnic, kde to berou tak, jak mně to vyhovuje, bylo víc. Ale zaplať pámbu, že tu je zatím aspoň to Vrchlabí. Doufám, že jich bude časem víc a že si tam každý z nás najde to, co vyhovuje právě jemu.
A mimochodem, s tím právníkem máš taky pravdu. Už mám s jedním domluvené, že se mého porodu zúčastní (shodou okolností je to můj manžel ;o)))
|
|
|
|
| Ája, 28. týden | •
|
(31.1.2003 13:21:01)
Pardon - mělo tam být Sosane.
|
|
| Martina+18.t.brusko | •
|
(31.1.2003 13:33:36)
Pokial si budem moct oficialne vybrat personal (al. len lekara), ktory mi bude pomahat pri porode, tak nie je problem - normal to spolu pri nejakom predporodnom stretnuti prejdeme... ak to vsak takto oficialne nepojde, co je velmi pravdepodobne, na porodnicke oddelenia vybranych nemocnic poslem (postou doporucene) vedeniu porodnice moj porodny plan s oficialnym sprievodnym listom a ziadostou o oficialne vyjadrenie k tomu, ci u nich na oddeleni je problem vo vseobecnosti akceptovat tento porodny plan (a ak ano, preco) a po konecnom vybere porodnice si tento plan necham podpisat vedenim oddelenia. Od pomahajuceho personalu pri mojom porode budem vyzadovat, aby si ho (taky podpisany ich vedenim) precitali skor ako zacneme spolu "interagovat" (toto bude obhospodarovat asi moj sprievodca) a takisto plan tesne pred terminom odovzdam na oddelenie vo viacerych exemplaroch a poprosim ich, aby ho nechali k dispozicii personalu. Ked to na nas pride, tak najprv budeme telefonovat do porodnice, ze priblizne za nejaky cas dojdeme a sluzbukonajuci personal si ma moznost prehliadnut moj porodny plan... Je to trochu krkolomne, ale inu moznost nevidim.
Nastastie som mala tu cest osobne sa stretnut s vedeniami porodnic, ktore pripadaju do uvahy a viem, ze ak na nich "pritlacim", tak mi sami poradia najefektivnejsi sposob realneho distribuovania mojho porodneho planu "na bojisku" ;-)
A ak nepochodim v ziadnej porodnici, tak stale mam este moznost za 17tisic CZK mat dostojny porod na Obilnom trhu v Brne (tamojsi primar Petrenko je Bratislavcan a aj sa trosku osobne pozname...) pripadne porodit doma (ak by som prehovorila nejakeho odbornika, aby mi pomahal a vsetko okolo tehotenstva by klapala tak dobre ako doteraz).
Je to smutne, ale ratam aj s alternativou, ze nepochodim v ziadnej dostupnej slovenskej porodnici... a to mozes vidiet, ze nic nenormalne neziadam. Skratka nie som ochotna pristupit na hru "Robime to vsetkym (uz 40 rokov ;-) )- budeme aj vam!"
|
| Martina+18.t. brusko | •
|
(31.1.2003 13:39:13)
...apropo
teraz to s tym mojom planom robim tak, ze ked sa stretnem s nejakym porodnikom, tak mu to pri diskusii predlozim a prejdeme si ho spolu. Z toho vlastne vzniklo moje prekvapenie (poburenie presnejsie vystihuje moj stav), ze to a hento nemozem a to a hento naopak urcite musim... a pritom naozaj ziadam len legalne veci!
|
|
|
|
|
|
| Martina+18.tyz.brusko | •
|
(31.1.2003 9:28:47)
Tak tak Sylvie.
Moj porodny plan (to, co som vlastne diskutovala s porodnikmi) sa tyka fyziologicky prebiehajuceho porodu. Pokial budu realne koplikacie na strane mojej alebo babatka, tak v tom pripade nechavam "volnu ruku" odbornikom na riesenie komplikacii=porodnikom, neonatologom atd. Az taky macher porodnik amater zase nie som :-)))
|
|
|
| Martina+18.tyzden brusko | •
|
(31.1.2003 9:22:44)
Mily Lukas, vid moj prispevok z 28.1., kde pisem, preco sa oxytocin ordinuje:
...
Oxytocin sa dava pre tieto dovody:
- povzbudenie porodnej cinnosti (najma pri vypudzovani, aby sa 2.doba nepredlzovala)
- podpora stahovania/zavinovania maternice po porode plodu - podpora odlucenia placenty, skore stiahnutie krvacajucich ciev - pouzitie oxytocinu po porode podla literatury znizuje krvne straty o 20% (takze z priemerneho 1/2 litra je priemerne "len" 4dcl)
Tieto dovody chapem, kvitujem moznosti oxytocinu, ked porodna cinnost nie je dostatocna, zena nedokaze dobre vyuzit kontrakcie pri tlaceni, prip. ich pocituje ako slabe, alebo zena po porode neprimerane krvaca.
...
O "pozitivnych" ucinkoch ma praveze lekari informovali. To, o com ma "zabudli" poinformovat, su mozne vedlajsie negativne ucinky: Bolestivejsie kontrakcie, hypo- al. hyper- tenzia, trachykardia atd.... ;-)
Zdravim!
ps: Nemam rada, ked niekto urychlene vynasa zavery... vrrr ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| *Aida* |
|
(8.12.2002 23:53:59)
Nekolik maminek si tu stezovalo, ze chtely odejit z porodnice drive nez je "bezne". Zrovna jsem listovala svymi "materskymi spisy" a narazila jsem na zajimavou vec.
Matersky spis je tady (UK) neco jako v Cechach tehotenska knizka, je to ale velky sesit, kde se zapisuje kazde vysetreni, lepi se vysledky krve, obrazky z UZ, navstevy nemocnice, zapise se cely porod a poporodni pece. Ten spis ma kazda matka u sebe, v nemocnici moc zapisu nevedou. Kazda matka je za svuj spis az do porodu zodpovedna, kdyz napr. cestuje, musi ho mit s sebou atd. Po porodu spis zustava v nemocnici, kazda zena ma ale pravo na jeho kopii.
No tak zpatky k te zajimave veci. Prekladam: "Pokud se matka citi dobre a ona ani dite nemaji zadne zdravotni problemy, nemusi se po porodu stehovat na pokoj sestinedeli, ale mohou odejit domu rovnou z porodniho oddeleni." Podotykam ze v praxi to znamena cca 6 hodin po porodu. Jinak jeste: "Po normalnim porodu za predpokladu dobreho zdravotniho stavu matky a ditete budete propustena po 24 hodinach, po cisarskem rezu po 2-3 dnech."
Tento spis je z pomerne velke nemocnice v Londyne. Proc se v Cechach musi zustavat v nemocnici tak dlouho? (Protoze neexistuje navazna poporodni pece porodnich asistentek, ktera by byla zajiste levnejsi nez nemocnicni pobyt....).
|
| Lukáš |
|
(8.12.2002 23:59:38)
To jsi na to přesně kápla!
Pobyt v porodnici ale u nás spíš zdržují pediatři, protože kontrolují novorozence.
Je ale i dost maminek, které v porodnici pár dní rády zůstanou.:) L.
|
| *Aida* |
|
(9.12.2002 0:09:01)
Lukasi,
tady taky nikoho nemuzou z nemocnice vyhodit, pokud tam chce byt dele :o).
No tady se casto stane ze miminko odejde z porodnice bez toho aby bylo shlednuto pediatrem (krome primo po porodu). Pak se bud vrati na prohlidku nebo si maminka zajisti domaci navstevu obvodniho lekare. A porodni asistentka chodi zpocatku kazdy den takze problem jako zloutenku vcas odchyti. Porodni asistentka chodi 10 dnu, pak preda do pece HV, ktera vede baby kliniky. Pokud jsou ale problemy (jako to bylo u nas), PA chodi dele (u nas 22 dnu, pozdeji uz ne kazdy den).
Porad mi to prijde jako levnejsi alternativa a pro maminky mnohem prijemnejsi, kdyz jim nekdo ukazuje doma jak se co dela nad hrnkem kafe :o).
|
| Lukáš |
|
(9.12.2002 0:17:43)
Máš pravdu, domácí péče po porodu chybí.
U nás lze dohodnout "ambulantní porod", ale maminky mají potíž s obvodními pediatry, kteří nechtějí na kontroly domů chodit. Por. asistentky skoro nejsou k mání.
L.
|
| *Aida* |
|
(9.12.2002 0:25:56)
Nezbyva nez souhlasit bohuzel. Ale myslim ze se to do budoucna zmeni, hlavne pokud bude velka poptavka. Ja jsem z toho minule byla tak unesena, ze jsem o tom musela napsat :o). Prala bych takove sluzby vsem maminam, prichod domu hlavne poprve je velky krok do neznama a porodni asistentka prichazejici na navstevy resici vsechny nastale problemy od kojeni po kakani je proste super.S tim ambulantnim porodem jsem si to, Sylvo, cetla. To bych neverila jak je to slozite :o(.
|
| Sylvie |
|
(9.12.2002 0:32:28)
Viď :o( Ale jak mě upozornila paní dr. z Vrchlabí, problémy s domácí péčí nejsou jenom u ambulantních porodů, ale ve zdravotnictví celkově, protože pojišťovny prý radši platí nemocnicím, než agenturám domácí péče. Ách jo, já bych tak ráda šla brzy po porodu domů, ale nejsem si jistá, jestli se mi to vůbec podaří zorganizovat.
S.
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(9.12.2002 0:18:44)
Jo, jo, pediatři a pojišťovny... nedávno jsem do "Komentářů" posílala příspěvek, co je nutné zařídit v případě ambulantního porodu, tak si ho můžeš zkusit najít. Tuším to byla diskuze původně ke článku, že duly jsou proti zákazu odborné asistence u porodu doma...
S.
|
|
|
|
|
| Lukáš |
|
(8.12.2002 23:53:08)
Proč Ti chtěli dát kapačku nemám tušení.U nás ji nikomu bez důvodu nedáváme.
V užívání léků proti bolesti nevidím nic nenormálního, když je nějaká žena při porodu chce. Od toho je tam máme, abychom jí pomohli:))
Nabízíme všem-dámě těm, co chtějí.
Pravdou je, že oxitocin ve třetí době porodní dáváme kvůli snížení krvních ztrát. Dle doporučení naší společnosti. Myslím, že benefit vysoce převažuje rizika. Nikdy bych se ale nepral s rodičkou, která by ho za žádnou cenu nechtěla - upřímně řečeno by mě docela zajílaly její důvody (ale na tom nezáleží).
Porodní asistentka Tě tedy špatně informovala. Není to proto, že to dostává každá, ale každá to dostává kvůli snížení krevních ztrát.
Procento episiotomií záleží dost na zvyku pracoviště. Z toho co píšeš je vidět, že jsi nerodila u nás:)))
L.
|
| *Aida* |
|
(8.12.2002 23:58:20)
Lukasi,
muzes to jeste trochu objasnit s tim oxytocinem ve treti dobe porodni? Je to kapackou nebo jen ta injekce? Porad mi to neni jasne.
|
| Lukáš |
|
(9.12.2002 0:02:39)
No je možné obojí. Třeba u nás je to většinou i.v. injekce, ale někteří kolegové upřednostnují malou (100ml) infuzi s 5j.Oxitocinu. Po porodu placenty je možno podat i methylergometrin.
Děloha se rychleji stáhne, je menší krvácení po porodu.
|
|
|
| Sylvie |
|
(9.12.2002 0:08:25)
Lukáši, jenže on je rozdíl mezi nabízet - a vysvětlovat manželovi, že jsem nenormální, když nic na bolest nechci :o(
Ten oxytocin jsem neodmítala, jenom jsem se ptala. Mám ráda ve věcech jasno :o)
S.
|
| Lukáš |
|
(9.12.2002 0:13:18)
To je ten broblém. Nenapíšeš tam a tam mi vnucovali léky a vyprávěli o mě hlouposti manželovi. Byl to ten a ten lékař a ta a ta porodní asistentka. Radši to zobecníš ( př...nebo co to dáváte...)
Příkladně u nás vůbec opiáty i.m. ani i.v. při porodu nedáváme. Necháme každou rodičku, at se s bolestí pere jak chce. Když ale chce, umíme jí hodně pomoct.
|
| *Aida* |
|
(9.12.2002 0:19:52)
Lukasi,
mam silenou rymu takze slovo broblem me fakt pobavilo, nemas taky rymu?:o)))))
Jdu spat, dost bylo ponocovani (a to mame o hodinu min nez Vy), ale ten oxitocin me zajima, pokud najdes chvilicku na vysvetleni. Dik.
|
|
| Sylvie |
|
(9.12.2002 0:26:12)
Lukáši, už jsem tu tolikrát psala, že jsem rodila v Praze - Krči, že už mi připadá zbytečné to opakovat... A jméno porodníka neznám, i když jsem se pokoušela aspoň dodatečně zjistit. :o(
Ale jinak já tuhle diskuzi beru spíš jako drbárnu, řekněme námět k zamyšlení, na co si by se měly ženy poptat nebo na by si měly dát pozor a tak. Stížnost (spolu s návrhem na to, jak by se dala situace zlepšit) jsem kdysi pposílala přímo primáři kliniky, jen co se mi podařilo se z jejich péče vzpamatovat :o) Rozhodně by mi jpřipadalo značně naivní stěžovat si tady, kde se stejně nic nevyřeší...
S.
|
| Lukáš |
|
(9.12.2002 0:29:51)
a ha drbárna! Tak to jo...:))) L.
|
| Sylvie |
|
(9.12.2002 0:38:46)
A co? Kde jsou ženský, tam je přece vždycky drbárna, ne? :o) To snad jenom mužský mívaj pocit, že je pořád potřeba řešit něco důležitého... Například můj manžel - když jsme se byli podívat ve Vrchlabí, tak mi manžel téměř nepříčetný z toho, že jsme si dokázaly s jednou místní lékařkou půl hodiny povídat o ambulantním porodu, i když to podstatný by se prý dalo říct za tři minuty... No, možná jo, ale určitě bych z takové diskuze neodcházela s pocite, s jakým fajn člověkem jsem se setkala a jak jsem si krásně popovídala :o) Mimochodem, po té půlhodině jsem sice věděla všechno podstatné, ale třeba jaký názor na ambulantní porodymá přímo paní doktorka nevím... Po z kušenostech z Prahy mi to připadá docela zvláštní... ale kdybych chtěla tvrdit, že mi to vadí, tak bych moc lhala :o)
S.
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(9.12.2002 0:44:54)
Jo, Lukáši - tou větou "co to dáváte" jsem nemyslela nic špatného. Prostě u nás na chíře nejčastěji dáváme Ringra nebo Hartmana, tak jsem myslela, jestli porodnictví taky nemá nějakou svoji kapačku... Nebyl v tom útok proti nikomu :o)
S.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lubylu |
|
(7.12.2002 19:19:29)
Zdravim vsechny,
v UK porodni plan take existuje a k jeho vypracovani vas pobizeji jiz od nejakeho dvacateho tydne.
Ani tak ale nejde o plan, jako spise predstavu o tom, jak by jste chtely, aby porod probihal.
Pokud bych rada rodila do vody, tak to do sveho planu zahrnu, stejne tak je to s epiduralem. Nikdo nemuze dopredu vedet, jak bude snaset bolesti, tak staci napsat, epidural prosim nenabizet, rada bych se vyhnula jakymkoliv tisicim prostredkum, ale pokud je bolest nesnesitelna, tak bych epidural uvitala a prednost davam mobilnimu epiduralu apod.....
Vubec nejde o smlouvu a porodni plan by jako dukaz pri pripadnem soude pri nejake zanedbane peci nemel zadnou hodnotu, nikdo jej nemusi podepisovat, jde opravdu pouze o predstavu.
Je to rozumne reseni hlavne v pripade, ze se u vas vystrida behem porodu nekolik por. asistentek a ne kazde se vam chce vysvetlovat dokola, proc chcete tohle a odmitate tamto.
Pokud mate v planu napsano, ze chcete rodit treba ve stoje, ale na posledni chvili zmenite prani a rozhodnete se pro porod vleze, tak vas nikdo nebude stavet zpet na nohy, protoze to tak mate napsano v planu :o)
Porodnim planem date vsem najevo jake mate preference, ale kazdemu je jasne, ze nemusi vubec dojit k naplneni kazdeho bodu, a proto je vzdy dobre napsat, rada bych tamto, ale pokud to nepujde, tak potom tohle...
Myslim, ze porodni plan je prinosem jak pro rodicku tak porodnika. Zde se porodni plan respektuje a svedci to pouze o tom, ze se snazi rodicka mit nad porodem kontrolu a tim, ze si porodni plan vypracuje, se ji to castecne podari.
Ja treba lituji, ze jsem v porodnim planu nemela napsano, ze pri pripadnem CS bych chtela plentu stahnout dolu, abych videla samotne vytazeni ditete z briska. Take jsem nemela ani poneti, zda by mi to bylo dovoleno, ale pokud bych to mela napsano drive, tak by to se mnou PA prodiskutovala a obeznamila me s protokoly nemocnice, rekla by mi, ze se to delat muze a asi bych to podtrhla jako opravdu dulezite a nemusela az na sale premyslet, zda o to stazeni plenty pozadat nebo ne.
Ed
|
| If & 3♥ | 
|
(7.12.2002 19:23:53)
Edi, zlatíčko ty ještě žiješ??? Jé to jsem ráda! Psala jsem ti mejlík. Už jsem objevila ICQ. Je to supr něco jako je ten MSN messenger!
Jak se máte holky a Guzi?
|
|
| Dandula |
|
(7.12.2002 19:30:49)
Tak to jo.Rodila jsem naposledy před 10 lety a to mi nikdo porodní plán nenabízel,Ale pokud je to jen orientačně tak je to určitě dobrá věc,hlavní je,že to můžeš kdykoliv podle situace změnit.
¨Dandulka
|
|
| matka 4 dětí | •
|
(8.12.2002 5:02:18)
chtěla bych mít tvoje starosti, nejspíš nemáš co dělat a vymýšlíš blbosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
|
(26.7.2004 12:01:01)
Za nedlouho se chystáme k porodu a porodní plán jsem si sepsala. Jednak proto abych ho mohla předložit na příjmu a už v tu chvíli byly některé věci jasné a pak abych si já sama mnoho věcí ujasnila.
Je pravda že mít porodní plán a vydat se do pordonice kde nemáte jistotu že je respektují a všechno řídí stylem "tady to tak děláme" tak máte s můlu a z porodního plánu si můžete udělat vlaštovku. Hledali jsme porodnici, kde se domníváme, že porodní plány respektují a u mnoha věcí je možná alternativa a hlavně mnoho věcí jde.
Porodní plán ANO, ale k němu najít porodnici kde PP respektují a porodnici která je schopna a ochotna určité zákroky provést či neporvést a na vaše přání možná je připravena....
Těžko se budete dožadovat epidurálu v noci, když vám už připrohlídce řeknou, že epidurál ano ale po-pá 8-16
A nebo si ulevovat ve vaně když žádnou vanu nemají....
Ćíst knížky je fajn, ale je potřeba i ta konfrontace s realitou.
Kačenka 37+2
A pak vám napíšu jak já pochodila se svým porodním plánem.
|
|
|
|
| bohunak | 
|
(20.11.2002 17:10:44)
No,ja kdyz jsem se pri prvnim tehotenstvi ptala meho lekare,ktery byl i pri porodu,jestli si mam udelat porodni plan,tak mi oznamil,ze si jej psat nemusim,jelikoz mi stejne neudelaji nic proti me vuli bez toho aniz to semnou neproberou predem.A tak to i bylo.Tady je normalni chodit po nemocnici,byt na mici,mit svou koupelku na pokoji,vlezt si do vanny,chtit nebo nechtit epidural apod.Hlavni je mit duveru ve sveho lekare a spolecne spolupracovat,coz je nekdy urcite ten nejvetsi problem.U me ne,ja mam ve sveho lekare duveru.Museli me nastrihnout a vim,ze kdyby to byt nemuselo tak to nedelaji.Ale jinak se mnou spolupracovali v nemocnici vsichni.A tak by to melo existovat vsude,smula je,ze to tak vsude neni.
Bohuna
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)