| Pavla | •
 |
(15.7.2002 17:10:22)
Mila Magdo,
je pekne, ze si najdes cas sednou k pocitaci a psat o svych pocitech a rodine, ale nejak mi pripada, ze Tve clanky jsou tak nejak porad stejne...
Nezlob se, ale stale vzpominas na detstvi a svou babicku... Jiste chapu, ze je to pro Tebe hodne silne tema, ale nejak mi to pripada vsechno moc stejne... Nezlob se, ale je to muj nazor .
|
| Katka |
|
(17.7.2002 4:45:51)
Mila Pavlo,
nejsem si jista, jestli to je opravdovy duvod ke kritice. Kdyz se tak podivam na nas vsechny, kteri se cas od casu objevujeme na Rodine, kazdy z nas ma svuj "rukopis", pod radou clanku je to jmeno autora temer zbytecne :-) A kdyz se podivame na velike spisovatele, i oni maji svuj styl psani, a je to prave jejich osobni styl, ktery z nich dela spisovatele s velikym "S".
Mne osobne je Magdin uzky vztah k rodine sympaticky. Nejak to vystihuje to, co vlastne dela lidstvo lidstvem. Zadna generace nezacina od nuly, ale stavime na tom, co jsme dostali. Snazime se uchovat a predat dal to hezke a naopak poucit se z chyb generaci pred nami. I kdyz se nam to nedari :-))))
Prave na poslednim Magdine clanku me zaujala poznamka: "I tohle me nekdo musel ucit?". Je to neco, o cem premyslim posledni dobou taky - je spousta veci v nas, ktere bereme jako samozrejme, jako kdyby to bylo v nasich genech, a pritom nasim detem to chybi. Zkratka nekdo nas to kdysi davno jako deti naucil a to tak jemne a nenasilne, ze si to ani neuvedomujeme, a je ted na nas, predat to dal.
Rikam si taky, jak casto se setkavame s hazenim spiny na starnouci rodice, tchyne, byvale pribuzne, zname.....i kdyby Magda psala KAZDY den clanek o tom, co pro ni jeji rodina znamena, a jak je ma vsechny rada, nestihne to vyvazit.
Katka
|
| Zuzana | •
|
(17.7.2002 18:53:24)
Ahoj Katko,
to jsi napsala moc hezky, diky, zuzka
|
|
| Petra, 3 kluci a manžel | •
|
(19.7.2002 10:47:11)
Přidávám se k tomu, že jsi to napsala moc hezky. Já totiž asi stejně jako Magda nostalgicky vzpomínám n a tu "svou" rodinu, i když už mám sama 3 kluky, šťastné fungující manželství a dokonce ani na příbuzné ze strany manžela si co se týče vztahů nemůžu stěžovat. Ale ta "moje" rodina asi vždycky zůstane tu "první", ale ne ve smyslu "upřednostňování", ale v tom, že u táty na vesnici znám každý kámen, většinu sousedů, tam jsem se učila učila plavat v rybníce, tam jsem si rozbíjela kolena atd., ale hlavně tam nejsem "naplavenina". Ale je to také v tom, že tam jsem se celkem nenásilně učila takové věci, že na hřbitově je člověk zticha, protože tam leží děda a praděda a všichni ostatní předci, že sousedi se zdraví, i když mi nejdou moc pod nos a že paní od vedle je stará a zapomíná a někdy na pozdrav ani neodpoví ... Já vím, že všechno tohle lze dítě naučit i ve městě - samozřejmě, ale předpokladem toho jsou dobré vztahy v rodině a výchova k lásce a úctě k ostatním lidem, ať už žijícím nebo mrtvým (a to i na vesnici). A vychovávat teď už musíme my jako rodiče a můžeme být jenom vděčni za to, když se do výchovy taky zapojí naši příbuzní, kteří už nemusí, ale chtějí. Proto taky naprosto chápu Magdu, když píše o své babičce. Ta totiž taky chce - ale už nemusí a je dobře, že chce. Ono se totiž taky vychováváme sami - třeba tím, že je třeba respektovat třeba to, že zrovna děda nemá náladu na naše potomky, kteří mu přehází barák vzhůru nohama a zaběhlý koloběh dní samozřejmě taky, že má svůj život, že se jeho plány kříží s našima. Prostě "neznásilňovat" nikoho v jeho rozhodnutí , zvlášť pokud je dospělý a svéprávný. Já vím, že je to výchova tak trochu "rozbitým nosem a ústy" (řekla bych to poněkud jadrněji, ale psát se mi takto nechce), ale pak tam musí být v pozadí Ti, kteří pofoukají naše bolístky, až to budeme potřebovat ale taky chtít. A k tomu ty naše "předky" máme.
Mějte se moc fajn, hezké léto, nechodím na tento server moc pravidelně, ale články od Magdy jsou takovým pohlazením po duši, i když je asi o 12 let mladší než já.
A propó Magdo, ani můj věk skoro 10 let přes hranici 30 mi lásku k pletí nepřinesl - pleju, ale spíš ten malý plevel nenávidím (roste a rychle se množí ...)
|
|
|
| Helena, dva kluci | •
|
(1.8.2002 13:57:40)
Ahoj Pavlo, Magda neni zadny placeny sdelovatel dennich senzaci a nejak nechapou, co ti vadi .
Clanky Magdy se mi libi moc a moc.
I ja mela babicku / a dedu /v tom nejkrasnejsim slova smyslu.Myslim na ne asi denne. Neni mnoho situaci v zivote , kdybych se o jejich nazor neoprela. Babicka, u ktere se smi temer vsechno a ktera primo vyzaruje lasku a lasku a lasku a pochopeni ke vsem desivym / a priznejme si - tak nedulezitym / prestupkum typu otrhane " uvarene" kytky nacpane do PET lahvi , myslim, ze krasne umi vychovat laskave a miluji bytosti, jako je Magda.
Moje babicka byla chuda a jako darek k narozeninam nebylo nic divneho dostat pomeranc.
Ale take nebylo nic divneho hrat vecer co vecer Clovece nezlob se /jeji kostku, co hazi same sestky ted pouzivam ja /zpivat s rozhlasem "Plzenaky " dvojhlasne a taky nebylo nic divneho si prat k obedu livance a opravdu je dostat,i kdyz zbytek rodiny jedl cocku.
Kdyz umirala , mela jsem rocniho kluka a byla jsem v sestem mesici tehotenstvi. Ja ,a moje maminka , tou dobou v nemocnici napojena na hadickach ,jsme byly jedine jeji pribuzne. I proto moje babicka nechtela pohreb. Rikala mi pri kazde navsteve nemocnice ,Helenko ,az umru,nedelejte obrad,stejne prijdou jen baby z ulice,neni dulezite, jak se kdo chova pri pohrbu, dokud na me budes myslet dotud budu s tebou. Poslechli jsme. Nebylo to jednoduche a dlouho mi to vzdaleni pribuzni davali sezrat. Nebyt toho, ze si to babicka opravu prala , asi bych to pribuzenske syceni psychicky spatne zvladala. Babicka je dvanact let po smrti a mela pravdu. Kde je a na koho mysli pribuzenstvo, co nemohlo prezit , ze nebyl obrad v mamutim krematoriu, kde recnik si na papirek poznamenal v dvou minutach vlastnosti mrtveho ? Ja na ni myslim opravdu denne. Zavoni seno a jsem razem u babicky a dedy na chalupe.Slysim Zeleni Hajove / nebo si je zpivam /a babicka je u me. Delam zivotni boty a kotrmelce a myslim si, co by si v duchu pomyslela ona a deda . Varim jeji bramboracku a jeji piskot v jeji forme/ nebo varim -li vlastne cokoliv/ a povidam si s ni.Porad ji sdeluji, ze TAKOVA bramboracka , jako varila ona uz se nepovede. Asi jsou spatne brambory, nebo co...A ta bramboracka byla proto tak lakava , ze byla varena s laskou, trpelivosti a vubec.. Moji kluci nedaji dopustit na bramboracku me maminky. Pritom me /i moji mamince / pripada, ze babicka umela lepsi. Myslim, ze je to tim detskym vylitanym hladem , a nebo proste bramboracku umi jedine babicka / nebo dedecek./
Uz ted se tesim, jak ji budu varit svym vnoucatum a snad budu babicka jako od Bozeny Nemcove. Zatim piluju bramboracku k dokonalosti. A vzpominam na babicku. Takze Magdicko, jsme dve ! Ty mas jednu obrovskou vhodu. Muzes se na tu braboracku jeste optat. A muzes sve babicce rict treba denne, jak ji mas rada. Lituju dnes kazdy promarneny chvile,kdy jsem svym milym,co uz nejsou mezi nami, nerekla, jak moc mi na nich zalezi a jak je mam rada. Je to treba .
Ale to Magda vi. Myslim, ze ji to naucila babicka...
Helena
|
| Pavla | •
|
(1.8.2002 14:41:57)
Heleno,
ja jen nechapu, proc neakceptujes proste muj nazor.
Jako kazdy cteme a zajimame se o neco jineho. Tezko muzes nutit ctenare zamilovanych romanu cist hostoricke. Jsme kazdy jiny, tak ti nezbyva nez se s tim smirit..
|
| Helena, dva kluci | •
|
(5.8.2002 8:28:30)
Ahoj Pavlo, vzdyt te nikdo nenuti cist Magdy stranky.Pokud te Magdino vypraveni nezajima, klikni si nekam jinam ,a nevypravej mi o tom,ze tezko muzu nutit nekoho,aby cetl romanticke romany,kdyz je na historii.Ja nikoho nenutim , a to ze je kazdy jiny, zkus take pripustit i ty, ano? Ve svem prispevku pises, ze Magda casto vzpomina na detstvi s babickou a ze uz to prestava byt zajimave.To je podnetna rada pro spisovatelku ,ale podle tve formulace to znelo ani ne tak jako dobra rada, jako spis rejpnuti. A tak jsem asi reagovala na ten " podton " tveho upozorneni.Hezky den Helena
|
|
|
| Hanka,24let | •
|
(6.8.2002 13:36:43)
Ještě pár příspěvků a budu mít úplně mokrý kapesník. Nějak mě to dojmulo - asi tím, že vím o čem píšete :-)
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)