| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Myslet i na sebe není sobectví

 Celkem 9 názorů.
 Ivana, holcicka skoro 6 
  • 

Trpitelky 

(14.2.2002 11:18:40)
Tak to byl tedy vyborny clanek...mluvil mi z duse...kdyz jsem se asi pred ctyrmi lety rozvedla, strasne moc jsem citila, ze okoli ode mne ocekavalo, ze naplnim jejich predstavu chudinky....sama, mlada, bez penez a poradneho vzdelani...Moje matka mi nechtela dceru ani obcas pohlidat, protoze presne"musela jsem trpet stoprocentne". Nechapala, ze jakmile jsem naskocila do kolotoce "jesle-prace-jesle-udelat si hezky cas s dcerou- v noci domacnost", je pro me takovy volny vecer, kdy si pujdu treba zaplavat a pak s kamaradkou na sklenicku, skutecnym svatkem, ktery mi da zase energii to vsechno prezit...Nastesi, asi po roce, zacal muj byvaly manzel opet projevovat p dceru zajem, travi jeden dva dny v tydnu s ni, takze ja muzu dalkove studovat VS, trochu zarelaxovat a citit se jako clovek...doslova...na tu bidu, jsem to, domnivam se, docela ustala ;-}....myslim, ze autorka mela absolutni pravdu s tou "dedicnou trpitelnosti". Moje mama z takoveho prostredi vysla a proste nebyla schopna prekrocit svuj vlasti stin, i kdyz ted, kdyz je stastna sama ve svem osobnim zivote, se take mnohe zmenilo. Ja bych takovyhle "darek" holcice tedy do zivota dat nechtela.
Takze holky, neni vubec nic spatneho na tom,kdyz si nekdy dojdete zacvicit, na kosmetiku{sebeduvera je strasne dulezita vec}, s kamaradkou do kina, prihlasite se treba na kurz loveni motylu na Novem Zelandu :-} ... a tisickrat to plati, treba pro Vas osamele, s rodinnymi problemy, nemocnymi detmi...nikoho z nas Pan Buh nestvoril pro utrpeni, vsichni mame pravo na stesti... :-}
Hezky den,
Ivana
 Sona Kohnova, syn David 29 mes 


Re: Trpitelky 

(14.2.2002 13:51:52)
Mila Ivano,
mas naprostou pravdu. Ja ziju v zahranici, velmi daleko od vsech pribuznych a tedy nemam moznost, aby mi nekdo pomohl s hlidanim. Muj manzel pracuje od rana do vecera a o vikendu jsme radi, ze muzeme byt vsichni spolu a tedy samotne se mi nikam nechce. Vzhledem k tomu, ze mam pomerne male dite a tocila jsem se jenom kolem nej, nemela jsem ani moznost si najit nejakou kamaradku.
Vlastne se mam dobre, nic mi nechybi, snad jenom mit moznost stravit trochu casu sama se sebou.
[a PODLE SEBE!!!]
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Nebuďme trpitelky!!! 

(15.2.2002 15:22:58)
Článek je napsán úžasně a je v něm spousta moudrých věcí. Dnes se nějak nenosí (a to nejen na písku) říct, že se mi vede dobře. Já vždycky na dotaz "jak se máš" odpovídám, že bezvadně a spoustu lidí to šokuje. Ale proč jim vykládat, že se mi nedostávají peníze nebo mi onemocnělo dítě, když oni mi stejně nemohou pomoci. A proč si pěstovat škarohlídství? Tvrdím, že pořekadlo našich předků "veselá mysl - půl zdraví" platí nejen na zdraví fyzické, ale mnohem více na zdraví psychické a není nic nad pozitivní postoj k životu.....
Simča
 sida, pubertální děti 
  • 

Re: Nebuďme trpitelky!!! 

(18.6.2003 9:03:57)
vynikající článek, souhlasím..
Souhlasím i se Simčou...Posledních pár let na otázku jak se mám také odpovídám supr, báječně a jsem rázem krajně podezřelá a většina si mne prohlíží zkoumavým pohledem...co koho zajímá, že jsem musela změnit zaměstnání, že manžel má vážné zdravotní problémy,...nechci dělat radost ostatním tím, že si budu stěžovat..
a k tomu trpitelství, jak dobře to znám!!! Moje máma s nemocným kyčelním kloubem a nemocnou páteří v létě denně vytáhne ze žumpy 50 kbelíků na zalívání, protože ta zahrada prostě MUSÏ být zalitá a pak kolem nás všech kulhá a kulhá,...a demonstrativně předvádí, jaký ona je chudák...kdysi jsem vzala a pomohla jí zalít tu zahradu, ale já nevidím důvod, proč musí mít tolik všeho nasázené, pokud to nestíhá, já chodím z práce ve čtyři, udělám něco doma, na zahradě a taky bych si chtěla jen tak sednout a něco přečíst /děcka už nejsou tak malé, jsou samostatné/a má i své koníčky. Jenže mamka přece MUSÍ mít svoji mrkev, cibuli, fazole, brambory...protože co by řekli lidi, když má zahradu, přece tam nebude mít jenom trávu...na vesnici...to by byla ostuda, ne? Šíří kolem sebe dusno, i když nepromluví ani slovo, můj syn trefně označil jako dusnou svatozář kolem babičky. No a tchyně? dělá něco podobného...každoročně nám donese 10 l borůvek, aniž ji někdo prosí, my borůvky neradi, ona to ví, jenže to nedokáže pochopit, že někdo holt borůvky nemusí...tak je sbírá a pak vyčítá, kolik se s tím natrápila a žádné nadšení...a co já s nimi? párkrát jsem slušně poděkovala a nesměle podotkla, že příště ať je už nenosí, že nevím co s tím...nevnímá...a pak v nějaké bouřlivější výměně názorů nám vmete, že dva dny se peče na slunku aby nám nasbírala borůvky a my na ni takhle...má nemocný žlučník, na oslavu udělám řízky a pro tchyni krůtí plátky, ale ona demonstrativně si vezme řízek, že pro ni zvlášť vařit nemusím, za chvíli jde zvracet a stěžuje si ,že to je z jídla, a když jí řeknu proč si nevezme krůtu, sdělí, že ona mne neprosí, abych pro ni zvlášt něco chystala, ale že už to je uvařené a jenom mohla sáhnout po dietnějším jídle-to ji uniká...zkrátka trpitelka tělem i duší...a tváří se tak,aby ji všichni litovali, jaký je chudák....protože ona je ta dobrá, spravedlivá, trpitelka a oběť....ale že to dělá dobrovolně a jako na ukázku všem to nevnímá...můj manžel tomu říká teatrální oběť...trefné...
 Lenka Kružberská 
  • 

Chci to moc a zadarmo 

(3.3.2004 12:19:34)
Vaše
 lenka 
  • 

Re: Chci to moc a zadarmo 

(9.3.2004 12:32:41)
nechapu co chcete moc a zadarmo
 Katka Nunvářová 
  • 

JE TO DOBRÉ 

(9.3.2004 12:30:04)
JE TO DOBRÉ
 Jaja 
  • 

Sobectví 

(13.4.2004 12:28:58)
Není to sebectví ( mám vypadat jako ... a všem pomáhat )
 Agneska 
  • 

Re: Sobectví 

(14.4.2004 11:30:33)
Tento článek mě hrozně moc oslovil. Je strašně pravdivý, jen nesouhlasím s tou částí týkající se pomoci muže, tedy pomoci faktické. Snažím se podle článku řídit a můj muž neprotestuje (děti občas, jsou sobečtější a uvědomujou si, že můj kurs pletení košíků znamená, že je nebudu obskakovat a navíc to možná bude stát dceru nové tričko, co si už vyhlídla...Ale přesto když si přidám aktivity na dobití, moc by mi pomohlo, kdyby doma to nádobí když přijdu bylo umyté nebo něco jiného, protože když rozzářená z cvičení přijdu do bytu ve stavu kůlnička na dříví, a vím, že další členové rodiny (kteří si taky cvičení a jiné dobíječky neodepřou) leželi celé odpoledne na kanapi, mám po náladě, a ty baterky se mi zas hezky rychle vybijí...Já tedy osobně mám pocit, že převedení části práce na další členy rodiny to řeší (oni si to nemyslí!!!)a není to málo,jak se autorka domnívá. Víc bych v článku ještě uvítala pohled na problém ze strany mužů, ale psala to žena, takže možná se přidá někdo z mužů čtenářů.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.